Prý „Fialenkova vláda posílá peníze Madetě, největší mlékarně v zemi, aby její tržní postavení dále vylepšilo. A defenestrace dosud neproběhla.“ Všiml si vůbec pan domácí, že ta vláda tu dotaci nezavedla, ale naopak ji ruší? Možná pozdě, ale přece jen ruší.
co dělali ti šmejdi rok a půl? jo vlastně, přicucávali se na penězovody a vyráběli si nový baráky plný příživníků a budižkničemu, nekam tech 18 mamrdů a desítky ná-měsků upíchnout musijou, žejo
Hupert
Je to důvod k radosti? 5K nevyplatí dotaci, vedle toho zvýší výběr daně za mlíko a součet obou částek půjde kam?
Součet obou částek nepůjde nikam. To jsou peníze, které stát na daních nevybere, nemá je, a doteď si je musel půjčovat. Je jistá šance, že si bude moci půjčovat o tento součet obou částek méně.
Ale mně šlo spíš o ten logický rozpor, že někdo zároveň nadává na nějaké opatření i na toho, kdo to opatření ruší. Ne že by nebylo vládě za co nadávat, ale proč zrovna za tohle?
Angry_Muf
Tak jak to podáváte, by v tom logický rozpor vidět šel. Skutečnost je ovšem taková, že se pan Fiala neplác do čela, neřekl fuj dotace, takový levičárny dělat nebudem. Ale jen ho ke zrušení některých (sic!) dotací donutila situace, do které to tu dovedl.
nove.kostatko
Je naivní představa, že premiér si vezme seznam dotací a začne dumat nad tím, která by se dala zrušit. Nebo že by se plác do čela a řek dotace fuj. Ono jaksi to je spousta dlouhodobých smluv, závazků atd.
servisdok
Leda hovno.
Stačí roztřídit projekty s viditelnými-hmatatelnými výsledky od projektů, které nikdy nic nevyprodukovaly, nebo vysloveně škodí.
Těch druhých, jen tak z hlavy a z fleku vypíšu dvacet.
Máš ty hňupe ponětí, kolik je tady „začleňovacích“ a „integračních“ neziskovek, co nikdy nikoho a nikam nezačlenily, ani neintegrovaly? Přes tři stovky, ty vole vymetenej.
zarniwup
Dotace tu jsou desítky let. Ale do srabu to dovedl Fiala, protože to d-fens utrousil v článku. Utrousil, protože to je tak blbý, že se o tom ani nerozepsal do víc, než dvou vět. A že by si to obyčejně pan domácí užil, kdyby si při takovém rajtování nepřipadal blbě.
kundohlav smrduty
1.
Mlíko jsme dostávali už dávno v hlubokém socialismu na základní škole (mluvím o školních létech Husákových dětí, cca 1978-1979). Bylo nám vnuceno a jeho odběr bylo obtížné až nemožné odmítnout (to nemohly děti, to museli do školy soudruzi rodiče). Mléko bylo polotučné a bylo v PVC pytlíku (https://nasregion.cz/wp-content/uploads/2018/05/Ml%C3%A9ko-bylo-ml%C3%A9kone-sam%C3%A1-voda_NR.jpg , akorát že 0.25 l). Zkonzumovat to kulturně z toho pytlíku nešlo, po ukousnutní rožku (nožíky nebyly povoleny) pravidelně došlo k pobryndání lavice, za což nás souška učitelka vždy zjebala. Když jsme to ve škole nevypili a nesli domů, bylo tu nenulové riziko, že to vyteče v aktovce.
Oblíbené mezi žactvem byly bitvy, při nichž jsme sáčky s mlékem házeli navzájem po sobě, ale to už hrozilo průserem, poznámkou a pozváním soudruhů rodičů do škol, že si nevážíme socialistických výdobytků, které nám zajistila strana a dělnická třída.
Čím jsem starší, tím víc se dějiny opakují. Jenom ty mikroplasty z PCV pytlíku se tenkrát neřešily…
2.
Sám nevím, jaké mlíko kupovat. Tatra je Babišova, Madeta je Teplýho a pak už je tam jenom obarvená voda hypermarket-edition (kde ani sleva k 10 kč/l v akci mě nepřesvědčí, že v krabici není mrdka). Stejné je to s máslem: Tatra a Madeta viz výše, a pak je tam ještě to podezřele levné máslo z Polska, co ho doochodci berou po deseti a o němž předpokládám, že obsahuje posypovou sůl (z téhož důvodu jsem přestal kupovat sýr Krolewski). Ano, moje manželka nakupuje lokální produkty u lokálních prodejců, ale když mi napíše seznam na week-endový nákup, tak ten je svým rozsahem nafitován na hypermarket a co mám kurva jinýho dělat…
ygorek
kundohlav smrduty 13.5.2023 v 9:31
1. Vzpomínám si, že mléčné svačiny za socialismu rodiče platili, ale v letech 1978-1979 jsem základní školu již nenavštěvoval.
Mléko bylo polotučné, z 1/4 litrové sklenice se pilo se brčkem – prorážení hliníkového víčka byla oblíbená disciplína.
V určený den týdne se podával jogurt.
Nožíky byly povoleny, ale musely být zavírací. Pouze velikost „Dukla“ vzbudila pozornost a zástupce ředitele mi nůž zabavil a vydal rodičům na třídní schůzce.
2. Mléko z hypermarketu je mléko. Mohu to srovnat, většinu mléka si čepuji v kravíně z tanku.
Podezřele levná másla z ciziny jsou tuším hlavně produktem dotovaných vývozů. Státy EU podporují své zemědělce proti sousedům, což nesmyslnost Unie předvádí i těm nejméně chápavým.
V konzumním másle sůl není.
Polské sýry v hypermarketech jsou pravděpodobně produkovány francouzskou firmou, která do Polska přenesla výrobu z ČR.
Sysop
Na syry beru manzelce syrovy mliko od sveho pachtyre. Kupovany mliko a maslo beru cesky, to znamena u soukromnika v Bavorsku, kterej bere mliko z Ceska. Nahoda tomu chtela, ze ridic, co mliko svazi, je bracha kamarada a tak mi rekl, kam s tim jezdi a ja to mam po ceste do prace.
V Nemecku se cisty maslo prodava mene, nez rezany rostlinnym tukem. Nevim, jestli je duvod cena, nebo pocit zdravejsiho vyrobku.
No a ty sklenene 1/4litrovky za sociku jsme otevirali loktem, deklik se promacknul a sel lip sundat. Pili jsme to ze sklinek, ale kdekdo se samozrejme pobryndal, protoze ta dira byla vetsi, nez huba. Faktem je, ze Nemci Tetrapaky tridi jako samostatny odpad a z tohoto hlediska sklo bylo ekologictejsi. Mlikar holt zpatky nejel prazdnej, ale svazel prepravky s prazdnym sklem. Pri beznym nakupu vaha skla nebyla zase tak tragicka. Pytliky byly peklo. V modrejch prepravkach pravidelne plavaly v mliku jak kapri v Rozmberku.
ygorek
Sysop 13.5.2023 v 10:29
Máslo řezané rostlinným tukem je levnější – to byl počátek výroby. Dnes je zdravější a má (podle obsahu rostlinného tuku) až osmkrát menší uhlíkovou stopu než máslo, což má být hlavní důvod pro jeho preferenci bok po boku s plastovou smetanou do kávy, do omáček, s plastovou šlehačkou do větrníků a podobně.
Tetrapaky se třídí jako samostatný odpad a vyrábí se z nich desky použitelné ve stavebnictví podobně jako sádrokarton. Viděl jsem vzorky a některé šarže jsou opravdu povedené. Čekám, který filuta jako první vystaví hromadu odřezků v galerii.
už vidím jak ty desky vydržijou, s ohledem na rozdílnost těch materiálů, desítky let použití, aha
optimální metoda recyklace tetrapaku je spálení v samostatným spalovacím kotli při trochu nižší teplotě, aby nedocházelo ke zbytečnýmu hoření hlíny, a následně recyklace hlíny ve standardní hlíno-kárně
že se lisuje z kdejakýho hajzla sem viděl, a taky vidim, jak je to oblíbený – nikdo soudnej to samozřejmě nepoužívá, pže to stojí za hovno
už s OSBčkama je vobčas vopruz že vruty si (bez předvrtání) jezdijou, kam chcou, po těch hrubejch šupinách; zasraný tetrapaky už samy vo sobě ze 4 vrstev je holý šílenství, nevěřím tomu ani omylem takovou mechanickou (a teplotní/požární, vlhkostní aj. odolnost), ten hnilík v tom bude zhoršovat teplotně-izolační vlastnosti…
sádra je odpad z mokré vápenné vypírky, tady je navopak nutný do vodpadu plýtvat vodou na praní, pže samozřejmě smradlavý krabice plný zkysanejch a plesnivejch zbytků nápojů asi zrovna hned to lisu nepudou
je to typická dotační sračka tam, kde pálení se dá bez problémů vytěžit výhřevnost jak z hnědýho uhlí, zvlášť teď kurva dyž paka ten dovoz uhlí, plynu a ropy z východu zamrdávají
CzechDave
Ale tak tyhle desky bych si jako podklad pod krytinu na dřevník nebo zahradní domek představit dokázal. Do baráku bych si to nedal, ale na stavbičce, určené k ustájení dřeva, motorové smečky, zahradního nářadí a nábytku nebo provozování drobných dílenských prací to ničemu nevadí.
ygorek
czechDave 15.5.2023 v 11:05
Při prvních pokusech (před rokem 2010) bylo z desek postaveno několik rodinných domů způsobem, jakým se staví standardní papundeklové „dřevostavby“. Vyhodnocení staveb z hlediska stavitelů a uživatelů jsem se nedopátral. Behemot asi ano, ale bez uvedení zdrojů.
servisdok
Pokud by to bylo citelně levnější, než ten trojkový odpad z dřevoštěpkových desek, tak proč ne.
Problém zatím je s tím, že to není dlouhodobě nikde vyzkoušené, co to snese, co tomu vadí a naopak nevadí.
Počítám ale, že to skončí podobně, jako bolševický Smrkolit (neplést se Sololitem). To byl sajrajt, co jen ucítil trochu vlhkosti a už to jelo. Boule, zelenočerné plísně, prostupující i latexovými barvami s protiplísňovou přísadou. To nedělal ani ten Sololit, což byl fakticky taky odpad.
tak vona na to stačí úplně základní selská úvaha, namlít už tak lisovanej plasto-kartono-hliníko sendvič na malý kusy a ty slisovat znova, co to asi tak zdědí? nevýhody všech, a výhody ani jednoho? jaký lepidlový sajrajty do toho budou muset nalejt, aby to vůbec drželo pohromadě?
a fakt by někdo chtěl bydlet vyloženě v odpadkách? to není vo tom, že se stará suť namele a přidá jako objemová výplň třeba do betonu, ale fakt vodpad z kontejnéru
ygorek
Behemot 15.5.2023 v 21:54
Směs drží pohromadě pouze podílem plastu v ní obsaženém. Lepidla se při výrobě nepřidávají, pouze teplo a tlak.
Fakt by někdo chtěl obléknout bundu vyrobenou vyloženě z dpadků z „kontejnéru“?
Jak jsem psal výše, neumím dohledat žádný seriózní popis praktických zkušeností, takže dále pokračovat v diskusi nemohu.
q
Tedy bez ohledu na reálnou kvalitu (kterou neznám) je první, co člověka napadne, reklamní slogan ve stylu „proč byste v dnešní době měli bydlet v odpadkách až na smeťáku, když si můžete odpadky ze smeťáku nechat přivézt drtícím vozem až na váš pozemek a bydlet tam?“.
Což o to, recyklace má budoucnost, jen si nejsem jistý, jestli je to až takto snadné. Ale asi je třeba těmi slepými uličkami projít.
Jihočech Honza
Co bys neudělal pro záchranu planety, že…
Bohužel „trendem“ v EU je pro nějakou myšlenku se nadchnout a masivně to zadotovat, anebo zakázat konkurenci. A pak nastane velké divení.
Lojza
Koukam docela zajimava vec, vubec jsem neznal, dekuji za info…co jsem koukal co to stoji, je to tak o 20% levnejsi, nez OSB desky, ale podle vseho to nebude vhodny na podlahy, spis na zdi. Rozhodne zajimava vec, budeme delat jeden podkrovni byt, budu nad tim uvazovat…
Forge
Lojza:
Tak to pak alespoň pobij palubkama.Co si budeme namlouvat, jsou to odpadky.To už snad raději dům z hlíny a slámy, než z popelnice.
tvl ten kolenovrťáckej debil by to umatlal třeba z hoven, dyby to bylo vo pětikorunu levňéší, a pak by se nafukoval, jak na tom sqěle trhnul a jakej je velkej pan realitní magnát
Lojza
Behemot, ty jses takovej kokot, az to triska dverma :-D
Ja jsem takovej kolenovrt, ze kdyz rekonstruujeme 3+kk, tak necham 3/4 milionu jenom v materialu, mozna i vice :-D
Protoze samozrejme pouzivam to uplne nejlevnejsi :-D A potom ty lidi za ty byty davaj o milion v prumeru vice, co stojej podobny byty po levny rekonstrukci :-D
Jojo, PRESNE TAK to delam :-D
Paneboze :-D :-D
Lojza
no jasne, ostatne teda nevim o nikom, co by si podbil zdi/strop OSB deskama a nechal to tak :-D
Nejak se to samozrejme upravi vzdycky…ostatne nevim jeste, jak to tam bude, jen mi to prijde jako docela dobrej napad
Lojza
Btw odpadky…z „odpadku“ se dela ledacos, klidne i obleceni. A myslim, ze taky nikdo se nekomu neposmiva, ze ma mikinu z odpadku….
Nepredpokladam, ze by do tech desek mleli plny kelimky od jogurtu a nechali to tam.
Logicky to musi mit nejakej vyrobni postup, kterej musi fungovat a bejt odskousenej.
Jako chapu, ze ruzni Behemoti a podobni retardi si realne myslej, ze nekdo si otevre fabriku, narve do toho prachy a pak vyrabej neco, co vubec nefunguje, protoze to jsou uplni dementi a on musi prijit a rict jim to…ale mam zivotni zkusenosti, ze typicky to takhle nefunguje :-D :-D
Forge
Lojza:
O posmívání nemůže být řeči.Asi před deseti lety mi truhlář ukazoval obrovskou barevně kropenatou a podotknu, že smradlavou desku, která šla zrovna na formátovku.Prý budoucí nábytek.Zjednoduším složení: víčka z PETek, piliny, formaldehydová pryskyřice a zbytek dle čuchu asi pneumatiky:-)
Sysop
Do OSB potrebujes konstrukcni vruty. Pak to nikam nejezdi, nestipe se a nic se nepredvrtava. 4×60 stoji v krame v Susici 1,15 Kc/ks, to neni nic, co by jednoho zrujnovalo.
jasně tvl, budu vozit v autě 60 druhů vrutů, do každýho matrijálu jinej…
Sysop
Pokud delas s 60 druhy matrijalu, pak se to klidne muze stat. A nebo to delej ruskou metodou, zatluc tam sroub.
Ja jsem se naucil pouzivat to, co funguje a mam minimum problemu.
Lojza
ROFL
A tenhle clovek mi bude neco rikat o staveni :-D :-D
Pro tve info, tyhle srouby se pouzivaj pri praci s drevem tak nejak vseobecne, takze kdo pracuje s drevem, tak je proste pouziva….
Samozrejme, jak jiz bylo receno, muzes tam nacpat cokoliv jinyho nahodnyho, Jirka Babica nas vzor, ze….
Hupert
Nevím, zda výrobci mohou máslo pančovat tím rostlinným sajrajtem, aniž by to museli uvádět na obalu, ale u některého „másla“ bez další informace jsem měl ten dojem, že má nepatřičnou margarínovou příchuť a i z lednice je podivně snadno roztíratelné.
q
Tak máslo musí mít snad minimálně 80% živočišného tuku, aby se mohlo jmenovat máslo. jinak se musí jmenovat máslový šlem nebo tak něco (nebo třeba pomazánkové máslo). Ale než tohle začalo platit, tak jsem se v hyper/super 2x chytil (nákup bez rozmyšlení – prostě vemu a hodím do koše) – jednou „máslo“, co bylo asi 40:60 a tak hnusný, že sem ho nedal, druhý byla máslová pěna. Obě balením vypadaly jako běžné máslo – kostka standardní velikosti a na tom napsáno „nějaké máslo“. Jednou byl problém ve složení a podruhé ve váze (kostka velikosti 250g másla vážila asi 150g, ano, mělo mě to trknout), obé bylo výrazně levnější. Od té doby si dávám pozor (a tyhle dva produkty jsem nezaznamenal, asi se neosvědčily).
Lojza
Ze jdu kolem – pomazankove maslo bylo EU zruseno uz davno pred lety, to same „rum“ musi byt jen originalni rum, a nikoliv z brambor a proto mame ted typicky „tuzemak“.
A v EU se argumentovalo, ze nekdo pujde a koupi si „pomazankove maslo“ s domnenim, ze je to normalni maslo a proto tomu ted rikaji typicky neco jako „tradicni pomazankove“, rozhodne tam nesmi byt slovo „maslo“ :-)
q
Však jo, to píšu na začátku. Tohle bylo imo někdy kolem milénia, je to opravdu dost dávno, ale tyhle lekce si pamatuju…
Tohle je jedno z mála věcí, kde EU trefila hřebík, i když si o tom, že je to nadměrná regulace můžem myslet co chceme, ale je nejúčinnější nástroj proti různému parazitování (předpisy o velikosti písmen složení už jsou proti tomu úsměvná epizoda).
Že je pojmenovat produkt po jiném produktu účinná technika můžeme vidět na aktuálním veganském tažení, kdy se ze všech sil snaží, aby se semleté otruby jmenovaly „maso“. Protože kdyby se to nejmenovalo „maso“, ale mleté otruby, tak to nemělo šanci. Kdyby to byl zázračný produkt, jak deklarují, tak by si kupce našel, ať by se jmenoval jak chtěl.
moussa
ygorek
1. za mě bylo mléko ve škole ke svačině v pytlíku (ale také polotučné, pokud „modré“ bylo polotučné), myslím, že nejdřív bylo zadarmo a pak rodiče platili nějakou symbolickou cenu. Jogurty nebyly žádné, jen párkrát do týdne natahali do tříd přepravky s pytlíky mléka, část mléka už z přepravek tekla, smradu všude. Pak samozřejmě pytlíková válka a nakonec bylo mléko do škol zrušeno, aby se probralo teď po letech. I když vlastně někde mezitím bylo něco jako „ovoce do škol“.
Sysop
My jsme meli Almu, jahodovou a nebo malinovou. Ve stredu. Klasickej smetanovej zaser zakys. Docela dobrej. A rychlej.
q
Ty jo, matně si pamatuju pribiňáky (2x týdně, dobrý), jovo (2x týdně, hnus), v pátek mlíko v tetra krabičce s přilepeným brčkem, jako se dneska prodávají trendy nutriční kosmický nápoje. Nosil sem za to prachy do školy pomalu jako za obědy. Mlíko mi vyloženě nevadilo, ale zajímavý na něm byla jen krabička, která byla něco jako toybox pro hravé neposedy. Dala se zmáčknou spolužákovi v hubě a tím ho nechat se pobryndat, nebo nafouknout a postříkat někomu hubu mlíkem z brčka (dívky prý v dospělosti jako když našly), po vypití se krabička nafoukla, položila na zem a dupnutím proměnila v nedostatkovou pseudopyrotechniku. Pokud se krabička položila směrem k někomu, mohl se těšit na mlíkový ohoz, který asi za dvě hodiny začal smrdět jako stará sokolovna. Pro plnoleté byla varianta dupnutí na plnou krabičku, která při dostatečné razanci dokázala nahodit půlku přilehlé zdi a v parném létě to za dva dny bylo na sanaci (ale to už smrdělo průserem).
moussa
koukám, že projekt mléko do škol je prospěšný, pan Teplý má pravdu, proč by to lil do kanálu, když si dětičky užijí nekonečnou zábavu a ještě to povzbudí jejich kreativitu, k nezaplacení. :-D
hellfire
Jediná, ale zato výživná, vzpomínka na mlíko z dob socialismu je školková porce teplého mlíka v plastovém páchnoucím kelímku s tučným škraloupem na vrchu. A do dna děti, je to zdravé. Dodneška když ucejtim teplé mlíko tak se mi obrátí naruby žaludek i střeva.
Sysop
Tak ono tehda (nevim, jak dnes) smrdely tacy i talire. Ale asi to byla tehdejsi forma ockovani, dneska mame mRNA :-)
shane
To bylo z těch zasmrádlejch zapařenejch hadrů na nádobí. Taky si to pamatuju.
shane
(Dneska už maj ve školách a jinde strojní myčky, tam tenhle efekt odpadá.)
používajou slabý roztoky sava na dezinfekcu, roky mi trvalo zjistit, proč v těch jídelnách ty tácy smrdí jak kdyby je někdo zeblil, což samozřejmě v nejednom vyvolává opět pocity na blití
(v blitkách je totiž jaksi taky žaludeční chlorovodík, případně jeho reaktanty)
shane
Nesmíš si kupovat polotučný nebo jinak nízkotučný mlíko. Je sice levný, ale hnusný. Musíš si koupit plnotučný, ideálně čerstvý. Tuk je nositel chuti.
TParanoik
Tuk je nositel chuti….. potvrzuje 100% kanibalů :D
Sysop
To plati u jakychkoli bilkovin. Cista bilkovina bez tuku je v podstate hnusna. U mlika je to trosku slozitejsi, protoze mnozstvi bilkovin se na nem sice neuvadi, ale vychazi se z toho, ze plus minus koresponduje s tukem. Ergo, mene tuku, mene bilkovin. Jenze ony ruzne kravy maji ruzne mnozstvi bilkovin v mliku a mlikarna srovnava hlavne tuk. Proto pak i stejne tucny mlika muzou ruzne chutnat. Do toho, pokud se ojebe i mnozstvi tuku, tak je z toho nechutna sracka.
Jihočech Honza
Ovšem běloši jsou prý moc slaní. Nejchutnější jim přišli vlastní rasoví soukmenovci, pak ještě Japonci, ale bílí…nič moč.
Childeater
Ti, jež lidské maso okusili (někteří i své vlastní, viz případ toho amerického motorkáře, který pozval kamarády na ragú ze své amputované nohy) tak tvrdí, že chutná podobně jako zvěřina, dosti podobně divokému praseti.
Jihočech Honza
Otázka je, s čím to ti Melanésané pekli.
Childeater
Je to tak.
Popřípadě jestli neměli ty bělochy macerované příliš dlouho ve slané vodě. A vůbec – kdoví. Ty jejich blonďaté kudrny…
Forge
Lidský je nejlepší samo košerovaný a potom do trouby.Podlévat vínem a tuk sbírat.Ten nepříjde nazmar.Dá se prasatům a na oplátku se pečínka pomazává sádlem s kořením.
máš tucet dalších mlíkáren, tak na primjer, Kundín, Stříbro, ValMez, Jihlava, Pragolaktos…
obyčejný máslo, stokrát bohužel, nemá sůl ŽÁDNOU, když cu slaný, tak leda nejaký jako-že irský a takový kokotiny a ten přídavek 0,1-0,2 % hm. soli zvýší cenu jenom o polovinu…
DavidV
To boli tzv mliečne desiaty, mlieko v sáčku a rohlík. Otváranie sáčku bol vždy zážitok.
kaBrnak
Bez urážky, ale tohle jsou urzotariánské nesmysly. Protože VŠECHNY civilizované země na západ od nás mlékárny dotují.
A to i více než 5 kč na litr !!!
Nebude mléko ve školách? Výrobci jedů jako Coca-cola, Pepsi či Kofola jen zajásají, aspoň můžou nahradit mléko a vodu svými „odvápňovači kostí“ s kyselinou fosforečnou a 20% cukru.
Doposud mi nikdo nevysvětlil jak je možné, že ve školách jsou automaty na „průmyslové odrezovače zarezlých šroubových spojů s kyselinou fosforečnou“ , děti si to tam kupují, pijí a rodičům to nevadí. Místo aby to bylo zakázáno prodávat kdekoliv a zástupci těchto firem seděli v kriminále za pokus o trávení celé populace.
I kdyby v tom kapalném „black goo“ nebyl fosforečný odrezovač a čistič toalet, tak je tam pořád 20% cukru, což jistě ocení slinivka malých dětí a srovná jim to hezky inzulinový režim do normálu.
Zároveň toto určitě nemá žádný vliv na výkyvy hyperaktivity a následující skleslosti a únavu dětí. COž je označeno za ADHD či podobnou psychologickou píčovinu, a malý školáček přiotrávený kyselinou fosforečnou a cukrem k tomu dostane ještě k užívání farmaceutické jedy, které mu z jeho vyvíjejícího se mozku nadějalí sekanou.
RomanL
Coca a i každá jiná Cola jsou významným zdrojem fluoru pro organismus a podporují tak zdravou zubní sklovinu. To jste nevěděl, co? ;-)
Jeden muj kamarad se tematem fluoru velmi seriozne zabyval ve vyzkumaku a zjistil, ze jeho vyznam je prakticky vyhradne v prenatalnim veku, kdy se navaze na nove vznikajici chrup a tam skutecne muze velmi ovlivnit kvalitu zubni skloviny. Pak uz je to prakticky nesrovnatelne, ne-li zanedbatelne. Na tu debatu jsme prisli pote, co jsem mu rekl, ze moje mati behem meho tehotenstvi zobala fluoridove tabletky, protoze ji to doporucil jeji zubar. Nevim, jestli je to prima pricina, nicmene ja mam dodnes vsechny zuby svoje, na kazy prakticky netrpim a to uz mam peknych par krizku na krku. A to si zuby cistim velmi nepravidelne. Genetika nula, muj otec mel klapacky uz v padesati, mati hromadu mustku uz ve 40 a u prarodicu a prapra to nebylo lepsi. Takze ta Cola by mozna mohla pomahat, kdyby ji lunkala tehule. Otazkou pak ovsem je, jestli treba ta fosforka by ji nenapachala vice problemu, nez by ji prinesl fluor.
Lukas B.
zajímavé – měl jsem za to, že nejste zas tak starý. anebo jste možná neměli městskou vodu, která byla fluorizovaná (ve větších městech od konce 50. let)
Lukas B.
a vůbec, zubní kaz je virová nemoc, která se může a nemusí chytit. a nejchytlavější jsou miminka do 2-3 let věku – klíčové je nenechat babičky a tetičky s vyžranými zuby pusinkovat miminka, a v případě rodičů s vyžranými zuby nesdílet oblíznuté lžičky.
uf, usem myslel, že do toho kyselinama dolujou bekterky, a vony nakonec nejaký smotky genetické informace (nebo ani té ne) rozpouštijou sklovinu, to sou věci…
se nedivim, že čímdálvíc lidí má všecke te slevne vire za stupidní vémysl šarlatánů, dyž na lidi chodíš s tímdle tvl
Lukas B.
bakteriální samozřejmě. mea culpa. díky za opravení.
Behe:
Zajímavé je, že pravěké kultury dle nálezů zubním kazem netrpěly.I když určitě bakterie, které udělají lepidlo a rozpouštěj měly přilepený stejně jako dneska.Teď opět musím navázat na zkušenosti z veteriny: Viděl jsem mikrosnímky zubu vlka a pro srovnání psa.Pes má hrbolatý povrch, vlk hladký.Takže se neuchytěj, protože přirozená myčka provozem.Lidem se přihodilo asi něco podobného.
prej jeden z důvodů, proč se do chleba přidávával eště celkem nedávno popel (a celkově to mletí bylo takový, že tam bylo mnohem víc minerálních/abrazivních částí v mouce)
Forge
Tak zubní prášek byl před zubní pastou.A popelem se leštěj čepele.Akorát jsem naznačil, že pokud to máme stejně jako psi, tak to moc asi nepomůže.Tady pak nastupujou geny.A myslím že právě ty pravěký.
tudle sem si zas po roce vodevřel nákou přeslazenou pepsinu a zuby dávají vědět prakticky okamžitě, že todle jako nee :D
není to taky vo tom, že i fluor působí poměrně slušně dezinfekčně, ale není tak odporně odpuzující, jak chlor?
Chramostejl
„tudle sem si zas po roce vodevřel nákou přeslazenou pepsinu a zuby dávají vědět prakticky okamžitě, že todle jako nee :D“
To nebyly cukry, ale spis ta fosforecna :)
Zajimavej experiment je rozpousteni minci v kolach, ono ty kyseliny fosforecny je tam celkem dost, jestli si to dobre pamatuju, tak pH urcite pod 3. Zlata citronova v kofole.
ygorek
A co takhle arabská guma?
E445?
Chramostejl
Priznam se, ze nechapu…
ygorek
Chramostejl 15.5.2023 v 16:19
Například arabská guma se do Coca Coly přidávala jako emulgátor a stabilizátor. Jestli se aktuálně přidává a do které odrůdy Coca Coly, to nevím.
Chramostejl
No to se asi pridava porad, ale nemyslim, ze by ji tam bylo tolik, aby z toho cloveku trnuly dasne (tusim byva do 100 mg/l). Jinak je neskodna.
Kyselina fosforecna je, pokud vim, ve vsech proflaklejch americkejch kolach – coca, pepper, pepsi, rc; do „ceskejch“ se budto dava jenom citronova (kofola) nebo obe nebo pak speciality jako vinna nebo jablecna (ale ty nejsou tak bezny). Ty fosforecny bejva do gramu v litru, jak se to meni mezi sarzema a v prubehu casu obecne samozrejme nevim.
Chramostejl
Sysop: „Takze ta Cola by mozna mohla pomahat,“
No, myslim, ze to predrecnik spis narazel na ten kabrnakuv vykrik… Koly obecne maj na kvalitu zubu spis opacnej efekt, protoze ucinne poskozujou zubni sklovinu. Ale srovnat to s odrezovacem, to je jako rict, ze si na tlacenku lejes sajrajt, ze kteryho se dela vinylacetat :/
Si predstavte tu hruzu, ze v zaludku Franty Vomacky nasli kyselinu solnou!! Hruza mamo!
Jinak pridavat fluorid do obehu organismu ma smysl do ty doby, dokud se tvori zubni sklovina, fluoroapatit je preci jen o neco odolnejsi vuci kyselinam nez hydroxoapatit…
hellfire
Mlíko je zdraví prospěšné, pokud dotyčný netrpí alergií na mléčnou bílkovinu nebo intolerancí laktozy a to v populaci, která je historicky na dlouhodobou konzumaci mlíka zvyklá (domestikace skotu). Není zcela bez zajímavosti, že v lokalitách, kde tradičně kravské mléko nekonzumují tomu může být jinak. Zde se často uvádí, že třeba Číňané mlíko tráví podstatně hůř (byť obliba mlíka a především výrobků z něj v Asii raketově roste), tloustnou po něm jako prasata a zvyšuje se u nich v návaznosti na konzumaci incidence různých „civilizačních“ a maligních onemocnění.
Ha! Konecne ucinna zbran proti zlutemu smejdu. Doporucime Teplymu, at exportuje mlicny produkty do Ciny a sahne si na 2% dotaci NATO.
Gorgussien
Co to je toto: „aby se mohl projíždět po Budějovicích ve svém obrovitém SUV Mercedes“ kokotku pane domácí, trošku nekonzistence né?? Co ti je potom typyčo, v čem si kdo jezdí. Se přidej k 5ti demolici ty debile. Je moc ferary nakoupejch na firmy typičo. Strana, vláda a ty rozhodnete gdo f včem má jezdit po Budějicích? SE P R O B E R
kaBrnak
Tak ona existuje souvislost mezi cenou mléka 50kč a másla 100kč a nasranými davy v ulicích, požadujícími pověšení politiků a vlády na kandelábry.
Cena těchto základních esenciálních potravin tedy plní funkci sociálního smíru. Proto to prozřetelné státy a vlády dotují, případně vyjebávají s výrobcema a tlačí na ně. I když se zbytek potravin zdražil třeba na dvojnásobek, ta revoluční rozbuška je právě máslo, mléko, chleba, brambory maso.
Kdo chce kam… (na kandelábr)
shifty
Za Babiše bylo líp. Malý a střední to sou ty klišé a kecy.
shifty
Lidé se diví tomu, že potraviny zdražují, protože na trhu není dostatečná konkurence a několik málo velkých hráčů stanovuje ceny.
Lidé, co ví jak si vše vzájemně přeprodává agrofert nevlastněný panem Babišem, za kterého bylo a bude zase lépe, se tomu milý DF nediví. To i ve Francii je na potavinářském trhu větší konkurence a tím pádem tam taky jsou nižší ceny(o kvalitě jídla nemluvě, protože to je jak žrát v mišulince a nebo z popelnice). Chtěli jste socík a teď za toho zlého Fialenka si po něm stýskáte, tak se nedivte. Tohle, co u nás drží agrofert, je socík v praxi. Velké divení, že?
Ano, ve Francii jsou levnější potraviny než v ČR a mnohonásobně kvalitnější. Ano, ve Francii berou na potraviny dotace, stejně jako všude jinde v Evropě. Dotace jsou svinstvo. To, že si některá země vystávkuje dotace vyšší než jiná, je chyba Francie?
ygorek
shifty 14.5.2023 v 17:44
Vaše práce s textem je, jak dlouhodobě poukazuji, specifická.
Ve svém příspěvku zpochybňuji vaše tvrzení, že ve Francii je na potravinářském trhu větší konkurence a tím pádem nižší ceny. Jakékoli dotace konkurenční prostředí deformují, takže v silně dotovaném prostředí určují cenovou hladinu spíš dotace než konkurenční boj.
Netuším, co je ve vašem případě míněno tvrzením, že některý velký soubor produktů je mnohonásobně kvalitnější než jiný na základě státní příslušnosti. Kvalita je soulad s požadavky – toho dosaženo je, nebo není.
Kvalita je stupeň splnění požadavků charakterizovaný souborem znaků očekávaných nebo závazných – zde by několikanásobný rozdíl byl možný při rovnosti znaků.
Kvalita jako způsobilost k užití – jako výše.
Kvalita jako souhrn typických, zpravidla kladných, vlastností – zde by několikanásobný rozdíl byl možný.
Kvalita jako rádoby učený popis dosažení očekávaného uspokojení – zde je několikanásobný rozdíl zákonitý.
O žádné chybě Francie jsem se nikde nezmiňoval, to je moje jediná a také poslední reakce na váš způsob tvorby argumentů.
shifty
Kombinace všech potřebných faktorů k výrobě potravin, od půdy a chemie počínaje, přes spracovatelský průmysl a další věci, celkem jednoznačně ukazuje, kde je tady v ČR problém v ceně a kvalitě potravin. Ve Francii neměli 40 let „komunismu“socíku“.
Ach, ta sladká Francie a ta její božská konkurence… – O žádné chybě Francie jsem se nikde nezmiňoval, to je moje jediná a také poslední reakce na váš způsob tvorby argumentů.
Jako vobvykle, Yggy. K věci hovno a ještě jsi začal bejt ublíženej. Tak si polib prdel a nereaguj na mě, budu poctěn, že to taky jednou ustojíš. Nemusíš bejt jak corona nebo starter25, co se z každýho mýho komentu tady můžou přeskočit. Pavlovův reflex je i na „vidláka“ jako ty trošku moc blbej.
shifty
zpracovat, 100x za trest!
Jihočech Honza
Víš z hlavy, co všechno patří agrofertu a jak asi velké to jsou firmy? Nemám náladu to googlit.
shifty
Nemám náladu to googlit za tebe. Tady nejde o konkrétní firmy, typu Madeta, ale o propojený řetězec od vlastníků půdy, přes chemii, hnojiva a to vše čeho se výroba potravin týká. V tomhle je Babiš prostě Agrobaron, dle všech ukazatelů.
Ze škole se na mlíko nepamatuju.
Na učňáku to bévalo tak, že v jídelně byly kastle mlíka ve skle a gdo mňél svoju flašku tak si ju vyměníl za plnó.
Lepčí než mlíko bévala smetana, podobně ve skle zavřená alobalem, ale býl na tem barevné pruch.
Mně taky chutnalo podmáslí. Přikrmovali sme s tem prasata, samo sem to vochutnál a moc dobrý. Dycky sem vodpíl to hustý navrchu a prasatom vylíl akorát tó bíló vodu. Neska ale podmáslí nestójí za nic, to je haňba kupovat.
Kemu nechutná mlíko, može skusit ayran. Stačí vosolit jogurt, čisté bílé aspoň 10% tuku, a rozmíchat s vodó, díl jogurtu a dva díle vody (nebo mlíka). Moc dobrý, super k jídlu. Naučíl sem se to pit na montáži v Turecku. https://en.wikipedia.org/wiki/Ayran
Sysop
Podmasli (cerny pruh) za minuleho totace bylo fakt dobry a jediny, co se mu dnes podoba, je podmasli os Moravie. Mozna i jine, ale z tech, co jsem zkusil, tohle bylo dobre a zbytek brecky. Moje mati ho delavala i doma, mliko do hrnce, par kapek citronu a druhej den vzit sprudlakem. Jenze to clovek nesmi vzit UHT, ktere tehdy nebylo.
tenton
Mlíko nikdo nechtěl.Na základce jsme ke svačině dostávali Almu.Dodnes vzpomínám na její lahodnou chuť.A vyráběla ji Olma.
Prý „Fialenkova vláda posílá peníze Madetě, největší mlékarně v zemi, aby její tržní postavení dále vylepšilo. A defenestrace dosud neproběhla.“ Všiml si vůbec pan domácí, že ta vláda tu dotaci nezavedla, ale naopak ji ruší? Možná pozdě, ale přece jen ruší.
co dělali ti šmejdi rok a půl? jo vlastně, přicucávali se na penězovody a vyráběli si nový baráky plný příživníků a budižkničemu, nekam tech 18 mamrdů a desítky ná-měsků upíchnout musijou, žejo
Je to důvod k radosti? 5K nevyplatí dotaci, vedle toho zvýší výběr daně za mlíko a součet obou částek půjde kam?
do brusele a ukravíny?
Součet obou částek nepůjde nikam. To jsou peníze, které stát na daních nevybere, nemá je, a doteď si je musel půjčovat. Je jistá šance, že si bude moci půjčovat o tento součet obou částek méně.
Ale mně šlo spíš o ten logický rozpor, že někdo zároveň nadává na nějaké opatření i na toho, kdo to opatření ruší. Ne že by nebylo vládě za co nadávat, ale proč zrovna za tohle?
Tak jak to podáváte, by v tom logický rozpor vidět šel. Skutečnost je ovšem taková, že se pan Fiala neplác do čela, neřekl fuj dotace, takový levičárny dělat nebudem. Ale jen ho ke zrušení některých (sic!) dotací donutila situace, do které to tu dovedl.
Je naivní představa, že premiér si vezme seznam dotací a začne dumat nad tím, která by se dala zrušit. Nebo že by se plác do čela a řek dotace fuj. Ono jaksi to je spousta dlouhodobých smluv, závazků atd.
Leda hovno.
Stačí roztřídit projekty s viditelnými-hmatatelnými výsledky od projektů, které nikdy nic nevyprodukovaly, nebo vysloveně škodí.
Těch druhých, jen tak z hlavy a z fleku vypíšu dvacet.
Máš ty hňupe ponětí, kolik je tady „začleňovacích“ a „integračních“ neziskovek, co nikdy nikoho a nikam nezačlenily, ani neintegrovaly? Přes tři stovky, ty vole vymetenej.
Dotace tu jsou desítky let. Ale do srabu to dovedl Fiala, protože to d-fens utrousil v článku. Utrousil, protože to je tak blbý, že se o tom ani nerozepsal do víc, než dvou vět. A že by si to obyčejně pan domácí užil, kdyby si při takovém rajtování nepřipadal blbě.
1.
Mlíko jsme dostávali už dávno v hlubokém socialismu na základní škole (mluvím o školních létech Husákových dětí, cca 1978-1979). Bylo nám vnuceno a jeho odběr bylo obtížné až nemožné odmítnout (to nemohly děti, to museli do školy soudruzi rodiče). Mléko bylo polotučné a bylo v PVC pytlíku (https://nasregion.cz/wp-content/uploads/2018/05/Ml%C3%A9ko-bylo-ml%C3%A9kone-sam%C3%A1-voda_NR.jpg , akorát že 0.25 l). Zkonzumovat to kulturně z toho pytlíku nešlo, po ukousnutní rožku (nožíky nebyly povoleny) pravidelně došlo k pobryndání lavice, za což nás souška učitelka vždy zjebala. Když jsme to ve škole nevypili a nesli domů, bylo tu nenulové riziko, že to vyteče v aktovce.
Oblíbené mezi žactvem byly bitvy, při nichž jsme sáčky s mlékem házeli navzájem po sobě, ale to už hrozilo průserem, poznámkou a pozváním soudruhů rodičů do škol, že si nevážíme socialistických výdobytků, které nám zajistila strana a dělnická třída.
Čím jsem starší, tím víc se dějiny opakují. Jenom ty mikroplasty z PCV pytlíku se tenkrát neřešily…
2.
Sám nevím, jaké mlíko kupovat. Tatra je Babišova, Madeta je Teplýho a pak už je tam jenom obarvená voda hypermarket-edition (kde ani sleva k 10 kč/l v akci mě nepřesvědčí, že v krabici není mrdka). Stejné je to s máslem: Tatra a Madeta viz výše, a pak je tam ještě to podezřele levné máslo z Polska, co ho doochodci berou po deseti a o němž předpokládám, že obsahuje posypovou sůl (z téhož důvodu jsem přestal kupovat sýr Krolewski). Ano, moje manželka nakupuje lokální produkty u lokálních prodejců, ale když mi napíše seznam na week-endový nákup, tak ten je svým rozsahem nafitován na hypermarket a co mám kurva jinýho dělat…
kundohlav smrduty 13.5.2023 v 9:31
1. Vzpomínám si, že mléčné svačiny za socialismu rodiče platili, ale v letech 1978-1979 jsem základní školu již nenavštěvoval.
Mléko bylo polotučné, z 1/4 litrové sklenice se pilo se brčkem – prorážení hliníkového víčka byla oblíbená disciplína.
V určený den týdne se podával jogurt.
Nožíky byly povoleny, ale musely být zavírací. Pouze velikost „Dukla“ vzbudila pozornost a zástupce ředitele mi nůž zabavil a vydal rodičům na třídní schůzce.
2. Mléko z hypermarketu je mléko. Mohu to srovnat, většinu mléka si čepuji v kravíně z tanku.
Podezřele levná másla z ciziny jsou tuším hlavně produktem dotovaných vývozů. Státy EU podporují své zemědělce proti sousedům, což nesmyslnost Unie předvádí i těm nejméně chápavým.
V konzumním másle sůl není.
Polské sýry v hypermarketech jsou pravděpodobně produkovány francouzskou firmou, která do Polska přenesla výrobu z ČR.
Na syry beru manzelce syrovy mliko od sveho pachtyre. Kupovany mliko a maslo beru cesky, to znamena u soukromnika v Bavorsku, kterej bere mliko z Ceska. Nahoda tomu chtela, ze ridic, co mliko svazi, je bracha kamarada a tak mi rekl, kam s tim jezdi a ja to mam po ceste do prace.
V Nemecku se cisty maslo prodava mene, nez rezany rostlinnym tukem. Nevim, jestli je duvod cena, nebo pocit zdravejsiho vyrobku.
No a ty sklenene 1/4litrovky za sociku jsme otevirali loktem, deklik se promacknul a sel lip sundat. Pili jsme to ze sklinek, ale kdekdo se samozrejme pobryndal, protoze ta dira byla vetsi, nez huba. Faktem je, ze Nemci Tetrapaky tridi jako samostatny odpad a z tohoto hlediska sklo bylo ekologictejsi. Mlikar holt zpatky nejel prazdnej, ale svazel prepravky s prazdnym sklem. Pri beznym nakupu vaha skla nebyla zase tak tragicka. Pytliky byly peklo. V modrejch prepravkach pravidelne plavaly v mliku jak kapri v Rozmberku.
Sysop 13.5.2023 v 10:29
Máslo řezané rostlinným tukem je levnější – to byl počátek výroby. Dnes je zdravější a má (podle obsahu rostlinného tuku) až osmkrát menší uhlíkovou stopu než máslo, což má být hlavní důvod pro jeho preferenci bok po boku s plastovou smetanou do kávy, do omáček, s plastovou šlehačkou do větrníků a podobně.
Tetrapaky se třídí jako samostatný odpad a vyrábí se z nich desky použitelné ve stavebnictví podobně jako sádrokarton. Viděl jsem vzorky a některé šarže jsou opravdu povedené. Čekám, který filuta jako první vystaví hromadu odřezků v galerii.
už vidím jak ty desky vydržijou, s ohledem na rozdílnost těch materiálů, desítky let použití, aha
optimální metoda recyklace tetrapaku je spálení v samostatným spalovacím kotli při trochu nižší teplotě, aby nedocházelo ke zbytečnýmu hoření hlíny, a následně recyklace hlíny ve standardní hlíno-kárně
Behemot 13.5.2023 v 13.34
https://energetika.tzb-info.cz/nakladani-s-odpady/22420-stavebni-material-vykouzleny-z-odpadu
že se lisuje z kdejakýho hajzla sem viděl, a taky vidim, jak je to oblíbený – nikdo soudnej to samozřejmě nepoužívá, pže to stojí za hovno
už s OSBčkama je vobčas vopruz že vruty si (bez předvrtání) jezdijou, kam chcou, po těch hrubejch šupinách; zasraný tetrapaky už samy vo sobě ze 4 vrstev je holý šílenství, nevěřím tomu ani omylem takovou mechanickou (a teplotní/požární, vlhkostní aj. odolnost), ten hnilík v tom bude zhoršovat teplotně-izolační vlastnosti…
sádra je odpad z mokré vápenné vypírky, tady je navopak nutný do vodpadu plýtvat vodou na praní, pže samozřejmě smradlavý krabice plný zkysanejch a plesnivejch zbytků nápojů asi zrovna hned to lisu nepudou
je to typická dotační sračka tam, kde pálení se dá bez problémů vytěžit výhřevnost jak z hnědýho uhlí, zvlášť teď kurva dyž paka ten dovoz uhlí, plynu a ropy z východu zamrdávají
Ale tak tyhle desky bych si jako podklad pod krytinu na dřevník nebo zahradní domek představit dokázal. Do baráku bych si to nedal, ale na stavbičce, určené k ustájení dřeva, motorové smečky, zahradního nářadí a nábytku nebo provozování drobných dílenských prací to ničemu nevadí.
czechDave 15.5.2023 v 11:05
Při prvních pokusech (před rokem 2010) bylo z desek postaveno několik rodinných domů způsobem, jakým se staví standardní papundeklové „dřevostavby“. Vyhodnocení staveb z hlediska stavitelů a uživatelů jsem se nedopátral. Behemot asi ano, ale bez uvedení zdrojů.
Pokud by to bylo citelně levnější, než ten trojkový odpad z dřevoštěpkových desek, tak proč ne.
Problém zatím je s tím, že to není dlouhodobě nikde vyzkoušené, co to snese, co tomu vadí a naopak nevadí.
Počítám ale, že to skončí podobně, jako bolševický Smrkolit (neplést se Sololitem). To byl sajrajt, co jen ucítil trochu vlhkosti a už to jelo. Boule, zelenočerné plísně, prostupující i latexovými barvami s protiplísňovou přísadou. To nedělal ani ten Sololit, což byl fakticky taky odpad.
servisdok
15.5.2023 v 17:58
tak vona na to stačí úplně základní selská úvaha, namlít už tak lisovanej plasto-kartono-hliníko sendvič na malý kusy a ty slisovat znova, co to asi tak zdědí? nevýhody všech, a výhody ani jednoho? jaký lepidlový sajrajty do toho budou muset nalejt, aby to vůbec drželo pohromadě?
a fakt by někdo chtěl bydlet vyloženě v odpadkách? to není vo tom, že se stará suť namele a přidá jako objemová výplň třeba do betonu, ale fakt vodpad z kontejnéru
Behemot 15.5.2023 v 21:54
Směs drží pohromadě pouze podílem plastu v ní obsaženém. Lepidla se při výrobě nepřidávají, pouze teplo a tlak.
Fakt by někdo chtěl obléknout bundu vyrobenou vyloženě z dpadků z „kontejnéru“?
https://www.ceskestavby.cz/clanky/premena-nepotrebneho-odpadu-na-funkcni-produkt-30209.html
Jak jsem psal výše, neumím dohledat žádný seriózní popis praktických zkušeností, takže dále pokračovat v diskusi nemohu.
Tedy bez ohledu na reálnou kvalitu (kterou neznám) je první, co člověka napadne, reklamní slogan ve stylu „proč byste v dnešní době měli bydlet v odpadkách až na smeťáku, když si můžete odpadky ze smeťáku nechat přivézt drtícím vozem až na váš pozemek a bydlet tam?“.
Což o to, recyklace má budoucnost, jen si nejsem jistý, jestli je to až takto snadné. Ale asi je třeba těmi slepými uličkami projít.
Co bys neudělal pro záchranu planety, že…
Bohužel „trendem“ v EU je pro nějakou myšlenku se nadchnout a masivně to zadotovat, anebo zakázat konkurenci. A pak nastane velké divení.
Koukam docela zajimava vec, vubec jsem neznal, dekuji za info…co jsem koukal co to stoji, je to tak o 20% levnejsi, nez OSB desky, ale podle vseho to nebude vhodny na podlahy, spis na zdi. Rozhodne zajimava vec, budeme delat jeden podkrovni byt, budu nad tim uvazovat…
Lojza:
Tak to pak alespoň pobij palubkama.Co si budeme namlouvat, jsou to odpadky.To už snad raději dům z hlíny a slámy, než z popelnice.
Forge
16.5.2023 v 10:21
tvl ten kolenovrťáckej debil by to umatlal třeba z hoven, dyby to bylo vo pětikorunu levňéší, a pak by se nafukoval, jak na tom sqěle trhnul a jakej je velkej pan realitní magnát
Behemot, ty jses takovej kokot, az to triska dverma :-D
Ja jsem takovej kolenovrt, ze kdyz rekonstruujeme 3+kk, tak necham 3/4 milionu jenom v materialu, mozna i vice :-D
Protoze samozrejme pouzivam to uplne nejlevnejsi :-D A potom ty lidi za ty byty davaj o milion v prumeru vice, co stojej podobny byty po levny rekonstrukci :-D
Jojo, PRESNE TAK to delam :-D
Paneboze :-D :-D
no jasne, ostatne teda nevim o nikom, co by si podbil zdi/strop OSB deskama a nechal to tak :-D
Nejak se to samozrejme upravi vzdycky…ostatne nevim jeste, jak to tam bude, jen mi to prijde jako docela dobrej napad
Btw odpadky…z „odpadku“ se dela ledacos, klidne i obleceni. A myslim, ze taky nikdo se nekomu neposmiva, ze ma mikinu z odpadku….
Nepredpokladam, ze by do tech desek mleli plny kelimky od jogurtu a nechali to tam.
Logicky to musi mit nejakej vyrobni postup, kterej musi fungovat a bejt odskousenej.
Jako chapu, ze ruzni Behemoti a podobni retardi si realne myslej, ze nekdo si otevre fabriku, narve do toho prachy a pak vyrabej neco, co vubec nefunguje, protoze to jsou uplni dementi a on musi prijit a rict jim to…ale mam zivotni zkusenosti, ze typicky to takhle nefunguje :-D :-D
Lojza:
O posmívání nemůže být řeči.Asi před deseti lety mi truhlář ukazoval obrovskou barevně kropenatou a podotknu, že smradlavou desku, která šla zrovna na formátovku.Prý budoucí nábytek.Zjednoduším složení: víčka z PETek, piliny, formaldehydová pryskyřice a zbytek dle čuchu asi pneumatiky:-)
Do OSB potrebujes konstrukcni vruty. Pak to nikam nejezdi, nestipe se a nic se nepredvrtava. 4×60 stoji v krame v Susici 1,15 Kc/ks, to neni nic, co by jednoho zrujnovalo.
jasně tvl, budu vozit v autě 60 druhů vrutů, do každýho matrijálu jinej…
Pokud delas s 60 druhy matrijalu, pak se to klidne muze stat. A nebo to delej ruskou metodou, zatluc tam sroub.
Ja jsem se naucil pouzivat to, co funguje a mam minimum problemu.
ROFL
A tenhle clovek mi bude neco rikat o staveni :-D :-D
Pro tve info, tyhle srouby se pouzivaj pri praci s drevem tak nejak vseobecne, takze kdo pracuje s drevem, tak je proste pouziva….
Samozrejme, jak jiz bylo receno, muzes tam nacpat cokoliv jinyho nahodnyho, Jirka Babica nas vzor, ze….
Nevím, zda výrobci mohou máslo pančovat tím rostlinným sajrajtem, aniž by to museli uvádět na obalu, ale u některého „másla“ bez další informace jsem měl ten dojem, že má nepatřičnou margarínovou příchuť a i z lednice je podivně snadno roztíratelné.
Tak máslo musí mít snad minimálně 80% živočišného tuku, aby se mohlo jmenovat máslo. jinak se musí jmenovat máslový šlem nebo tak něco (nebo třeba pomazánkové máslo). Ale než tohle začalo platit, tak jsem se v hyper/super 2x chytil (nákup bez rozmyšlení – prostě vemu a hodím do koše) – jednou „máslo“, co bylo asi 40:60 a tak hnusný, že sem ho nedal, druhý byla máslová pěna. Obě balením vypadaly jako běžné máslo – kostka standardní velikosti a na tom napsáno „nějaké máslo“. Jednou byl problém ve složení a podruhé ve váze (kostka velikosti 250g másla vážila asi 150g, ano, mělo mě to trknout), obé bylo výrazně levnější. Od té doby si dávám pozor (a tyhle dva produkty jsem nezaznamenal, asi se neosvědčily).
Ze jdu kolem – pomazankove maslo bylo EU zruseno uz davno pred lety, to same „rum“ musi byt jen originalni rum, a nikoliv z brambor a proto mame ted typicky „tuzemak“.
A v EU se argumentovalo, ze nekdo pujde a koupi si „pomazankove maslo“ s domnenim, ze je to normalni maslo a proto tomu ted rikaji typicky neco jako „tradicni pomazankove“, rozhodne tam nesmi byt slovo „maslo“ :-)
Však jo, to píšu na začátku. Tohle bylo imo někdy kolem milénia, je to opravdu dost dávno, ale tyhle lekce si pamatuju…
Tohle je jedno z mála věcí, kde EU trefila hřebík, i když si o tom, že je to nadměrná regulace můžem myslet co chceme, ale je nejúčinnější nástroj proti různému parazitování (předpisy o velikosti písmen složení už jsou proti tomu úsměvná epizoda).
Že je pojmenovat produkt po jiném produktu účinná technika můžeme vidět na aktuálním veganském tažení, kdy se ze všech sil snaží, aby se semleté otruby jmenovaly „maso“. Protože kdyby se to nejmenovalo „maso“, ale mleté otruby, tak to nemělo šanci. Kdyby to byl zázračný produkt, jak deklarují, tak by si kupce našel, ať by se jmenoval jak chtěl.
ygorek
1. za mě bylo mléko ve škole ke svačině v pytlíku (ale také polotučné, pokud „modré“ bylo polotučné), myslím, že nejdřív bylo zadarmo a pak rodiče platili nějakou symbolickou cenu. Jogurty nebyly žádné, jen párkrát do týdne natahali do tříd přepravky s pytlíky mléka, část mléka už z přepravek tekla, smradu všude. Pak samozřejmě pytlíková válka a nakonec bylo mléko do škol zrušeno, aby se probralo teď po letech. I když vlastně někde mezitím bylo něco jako „ovoce do škol“.
My jsme meli Almu, jahodovou a nebo malinovou. Ve stredu. Klasickej smetanovej
zaserzakys. Docela dobrej. A rychlej.Ty jo, matně si pamatuju pribiňáky (2x týdně, dobrý), jovo (2x týdně, hnus), v pátek mlíko v tetra krabičce s přilepeným brčkem, jako se dneska prodávají trendy nutriční kosmický nápoje. Nosil sem za to prachy do školy pomalu jako za obědy. Mlíko mi vyloženě nevadilo, ale zajímavý na něm byla jen krabička, která byla něco jako toybox pro hravé neposedy. Dala se zmáčknou spolužákovi v hubě a tím ho nechat se pobryndat, nebo nafouknout a postříkat někomu hubu mlíkem z brčka (dívky prý v dospělosti jako když našly), po vypití se krabička nafoukla, položila na zem a dupnutím proměnila v nedostatkovou pseudopyrotechniku. Pokud se krabička položila směrem k někomu, mohl se těšit na mlíkový ohoz, který asi za dvě hodiny začal smrdět jako stará sokolovna. Pro plnoleté byla varianta dupnutí na plnou krabičku, která při dostatečné razanci dokázala nahodit půlku přilehlé zdi a v parném létě to za dva dny bylo na sanaci (ale to už smrdělo průserem).
koukám, že projekt mléko do škol je prospěšný, pan Teplý má pravdu, proč by to lil do kanálu, když si dětičky užijí nekonečnou zábavu a ještě to povzbudí jejich kreativitu, k nezaplacení. :-D
Jediná, ale zato výživná, vzpomínka na mlíko z dob socialismu je školková porce teplého mlíka v plastovém páchnoucím kelímku s tučným škraloupem na vrchu. A do dna děti, je to zdravé. Dodneška když ucejtim teplé mlíko tak se mi obrátí naruby žaludek i střeva.
Tak ono tehda (nevim, jak dnes) smrdely tacy i talire. Ale asi to byla tehdejsi forma ockovani, dneska mame mRNA :-)
To bylo z těch zasmrádlejch zapařenejch hadrů na nádobí. Taky si to pamatuju.
(Dneska už maj ve školách a jinde strojní myčky, tam tenhle efekt odpadá.)
používajou slabý roztoky sava na dezinfekcu, roky mi trvalo zjistit, proč v těch jídelnách ty tácy smrdí jak kdyby je někdo zeblil, což samozřejmě v nejednom vyvolává opět pocity na blití
(v blitkách je totiž jaksi taky žaludeční chlorovodík, případně jeho reaktanty)
Nesmíš si kupovat polotučný nebo jinak nízkotučný mlíko. Je sice levný, ale hnusný. Musíš si koupit plnotučný, ideálně čerstvý. Tuk je nositel chuti.
Tuk je nositel chuti….. potvrzuje 100% kanibalů :D
To plati u jakychkoli bilkovin. Cista bilkovina bez tuku je v podstate hnusna. U mlika je to trosku slozitejsi, protoze mnozstvi bilkovin se na nem sice neuvadi, ale vychazi se z toho, ze plus minus koresponduje s tukem. Ergo, mene tuku, mene bilkovin. Jenze ony ruzne kravy maji ruzne mnozstvi bilkovin v mliku a mlikarna srovnava hlavne tuk. Proto pak i stejne tucny mlika muzou ruzne chutnat. Do toho, pokud se ojebe i mnozstvi tuku, tak je z toho nechutna sracka.
Ovšem běloši jsou prý moc slaní. Nejchutnější jim přišli vlastní rasoví soukmenovci, pak ještě Japonci, ale bílí…nič moč.
Ti, jež lidské maso okusili (někteří i své vlastní, viz případ toho amerického motorkáře, který pozval kamarády na ragú ze své amputované nohy) tak tvrdí, že chutná podobně jako zvěřina, dosti podobně divokému praseti.
Otázka je, s čím to ti Melanésané pekli.
Je to tak.
Popřípadě jestli neměli ty bělochy macerované příliš dlouho ve slané vodě. A vůbec – kdoví. Ty jejich blonďaté kudrny…
Lidský je nejlepší samo košerovaný a potom do trouby.Podlévat vínem a tuk sbírat.Ten nepříjde nazmar.Dá se prasatům a na oplátku se pečínka pomazává sádlem s kořením.
tvoje problémy bych chcel mít tvl…
máš tucet dalších mlíkáren, tak na primjer, Kundín, Stříbro, ValMez, Jihlava, Pragolaktos…
obyčejný máslo, stokrát bohužel, nemá sůl ŽÁDNOU, když cu slaný, tak leda nejaký jako-že irský a takový kokotiny a ten přídavek 0,1-0,2 % hm. soli zvýší cenu jenom o polovinu…
To boli tzv mliečne desiaty, mlieko v sáčku a rohlík. Otváranie sáčku bol vždy zážitok.
Bez urážky, ale tohle jsou urzotariánské nesmysly. Protože VŠECHNY civilizované země na západ od nás mlékárny dotují.
A to i více než 5 kč na litr !!!
Nebude mléko ve školách? Výrobci jedů jako Coca-cola, Pepsi či Kofola jen zajásají, aspoň můžou nahradit mléko a vodu svými „odvápňovači kostí“ s kyselinou fosforečnou a 20% cukru.
Doposud mi nikdo nevysvětlil jak je možné, že ve školách jsou automaty na „průmyslové odrezovače zarezlých šroubových spojů s kyselinou fosforečnou“ , děti si to tam kupují, pijí a rodičům to nevadí. Místo aby to bylo zakázáno prodávat kdekoliv a zástupci těchto firem seděli v kriminále za pokus o trávení celé populace.
I kdyby v tom kapalném „black goo“ nebyl fosforečný odrezovač a čistič toalet, tak je tam pořád 20% cukru, což jistě ocení slinivka malých dětí a srovná jim to hezky inzulinový režim do normálu.
Zároveň toto určitě nemá žádný vliv na výkyvy hyperaktivity a následující skleslosti a únavu dětí. COž je označeno za ADHD či podobnou psychologickou píčovinu, a malý školáček přiotrávený kyselinou fosforečnou a cukrem k tomu dostane ještě k užívání farmaceutické jedy, které mu z jeho vyvíjejícího se mozku nadějalí sekanou.
Coca a i každá jiná Cola jsou významným zdrojem fluoru pro organismus a podporují tak zdravou zubní sklovinu. To jste nevěděl, co? ;-)
RomanL 15:5:2023 v 7:40
Míníte něco takového jako v odkaze níže?
https://www.celostnimedicina.cz/coca-cola-a-smrt-zeny-na-novem-zelandu.htm
Jeden muj kamarad se tematem fluoru velmi seriozne zabyval ve vyzkumaku a zjistil, ze jeho vyznam je prakticky vyhradne v prenatalnim veku, kdy se navaze na nove vznikajici chrup a tam skutecne muze velmi ovlivnit kvalitu zubni skloviny. Pak uz je to prakticky nesrovnatelne, ne-li zanedbatelne. Na tu debatu jsme prisli pote, co jsem mu rekl, ze moje mati behem meho tehotenstvi zobala fluoridove tabletky, protoze ji to doporucil jeji zubar. Nevim, jestli je to prima pricina, nicmene ja mam dodnes vsechny zuby svoje, na kazy prakticky netrpim a to uz mam peknych par krizku na krku. A to si zuby cistim velmi nepravidelne. Genetika nula, muj otec mel klapacky uz v padesati, mati hromadu mustku uz ve 40 a u prarodicu a prapra to nebylo lepsi. Takze ta Cola by mozna mohla pomahat, kdyby ji lunkala tehule. Otazkou pak ovsem je, jestli treba ta fosforka by ji nenapachala vice problemu, nez by ji prinesl fluor.
zajímavé – měl jsem za to, že nejste zas tak starý. anebo jste možná neměli městskou vodu, která byla fluorizovaná (ve větších městech od konce 50. let)
a vůbec, zubní kaz je virová nemoc, která se může a nemusí chytit. a nejchytlavější jsou miminka do 2-3 let věku – klíčové je nenechat babičky a tetičky s vyžranými zuby pusinkovat miminka, a v případě rodičů s vyžranými zuby nesdílet oblíznuté lžičky.
uf, usem myslel, že do toho kyselinama dolujou bekterky, a vony nakonec nejaký smotky genetické informace (nebo ani té ne) rozpouštijou sklovinu, to sou věci…
se nedivim, že čímdálvíc lidí má všecke te slevne vire za stupidní vémysl šarlatánů, dyž na lidi chodíš s tímdle tvl
bakteriální samozřejmě. mea culpa. díky za opravení.
to je hodně zajímavej překlep X-D
Behe:
Zajímavé je, že pravěké kultury dle nálezů zubním kazem netrpěly.I když určitě bakterie, které udělají lepidlo a rozpouštěj měly přilepený stejně jako dneska.Teď opět musím navázat na zkušenosti z veteriny: Viděl jsem mikrosnímky zubu vlka a pro srovnání psa.Pes má hrbolatý povrch, vlk hladký.Takže se neuchytěj, protože přirozená myčka provozem.Lidem se přihodilo asi něco podobného.
prej jeden z důvodů, proč se do chleba přidávával eště celkem nedávno popel (a celkově to mletí bylo takový, že tam bylo mnohem víc minerálních/abrazivních částí v mouce)
Tak zubní prášek byl před zubní pastou.A popelem se leštěj čepele.Akorát jsem naznačil, že pokud to máme stejně jako psi, tak to moc asi nepomůže.Tady pak nastupujou geny.A myslím že právě ty pravěký.
neni to su je vo strávě? pes, obvykle, nevohlodává kosti…
To bude mozna ten duvod, proc nam EU do mouky bude mlit brouky. EU ma peci o nas chrup.
je to taky tím, že je čímdálvíc sladkýho všude
tudle sem si zas po roce vodevřel nákou přeslazenou pepsinu a zuby dávají vědět prakticky okamžitě, že todle jako nee :D
není to taky vo tom, že i fluor působí poměrně slušně dezinfekčně, ale není tak odporně odpuzující, jak chlor?
„tudle sem si zas po roce vodevřel nákou přeslazenou pepsinu a zuby dávají vědět prakticky okamžitě, že todle jako nee :D“
To nebyly cukry, ale spis ta fosforecna :)
Zajimavej experiment je rozpousteni minci v kolach, ono ty kyseliny fosforecny je tam celkem dost, jestli si to dobre pamatuju, tak pH urcite pod 3. Zlata citronova v kofole.
A co takhle arabská guma?
E445?
Priznam se, ze nechapu…
Chramostejl 15.5.2023 v 16:19
Například arabská guma se do Coca Coly přidávala jako emulgátor a stabilizátor. Jestli se aktuálně přidává a do které odrůdy Coca Coly, to nevím.
No to se asi pridava porad, ale nemyslim, ze by ji tam bylo tolik, aby z toho cloveku trnuly dasne (tusim byva do 100 mg/l). Jinak je neskodna.
mám za to, že v pepsině není, ale třeba se pletu
Kyselina fosforecna je, pokud vim, ve vsech proflaklejch americkejch kolach – coca, pepper, pepsi, rc; do „ceskejch“ se budto dava jenom citronova (kofola) nebo obe nebo pak speciality jako vinna nebo jablecna (ale ty nejsou tak bezny). Ty fosforecny bejva do gramu v litru, jak se to meni mezi sarzema a v prubehu casu obecne samozrejme nevim.
Sysop: „Takze ta Cola by mozna mohla pomahat,“
No, myslim, ze to predrecnik spis narazel na ten kabrnakuv vykrik… Koly obecne maj na kvalitu zubu spis opacnej efekt, protoze ucinne poskozujou zubni sklovinu. Ale srovnat to s odrezovacem, to je jako rict, ze si na tlacenku lejes sajrajt, ze kteryho se dela vinylacetat :/
Si predstavte tu hruzu, ze v zaludku Franty Vomacky nasli kyselinu solnou!! Hruza mamo!
Jinak pridavat fluorid do obehu organismu ma smysl do ty doby, dokud se tvori zubni sklovina, fluoroapatit je preci jen o neco odolnejsi vuci kyselinam nez hydroxoapatit…
Mlíko je zdraví prospěšné, pokud dotyčný netrpí alergií na mléčnou bílkovinu nebo intolerancí laktozy a to v populaci, která je historicky na dlouhodobou konzumaci mlíka zvyklá (domestikace skotu). Není zcela bez zajímavosti, že v lokalitách, kde tradičně kravské mléko nekonzumují tomu může být jinak. Zde se často uvádí, že třeba Číňané mlíko tráví podstatně hůř (byť obliba mlíka a především výrobků z něj v Asii raketově roste), tloustnou po něm jako prasata a zvyšuje se u nich v návaznosti na konzumaci incidence různých „civilizačních“ a maligních onemocnění.
https://bmcmedicine.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12916-022-02330-3
Ha! Konecne ucinna zbran proti zlutemu smejdu. Doporucime Teplymu, at exportuje mlicny produkty do Ciny a sahne si na 2% dotaci NATO.
Co to je toto: „aby se mohl projíždět po Budějovicích ve svém obrovitém SUV Mercedes“ kokotku pane domácí, trošku nekonzistence né?? Co ti je potom typyčo, v čem si kdo jezdí. Se přidej k 5ti demolici ty debile. Je moc ferary nakoupejch na firmy typičo. Strana, vláda a ty rozhodnete gdo f včem má jezdit po Budějicích? SE P R O B E R
Tak ona existuje souvislost mezi cenou mléka 50kč a másla 100kč a nasranými davy v ulicích, požadujícími pověšení politiků a vlády na kandelábry.
Cena těchto základních esenciálních potravin tedy plní funkci sociálního smíru. Proto to prozřetelné státy a vlády dotují, případně vyjebávají s výrobcema a tlačí na ně. I když se zbytek potravin zdražil třeba na dvojnásobek, ta revoluční rozbuška je právě máslo, mléko, chleba, brambory maso.
Kdo chce kam… (na kandelábr)
Za Babiše bylo líp. Malý a střední to sou ty klišé a kecy.
Lidé se diví tomu, že potraviny zdražují, protože na trhu není dostatečná konkurence a několik málo velkých hráčů stanovuje ceny.
Lidé, co ví jak si vše vzájemně přeprodává agrofert nevlastněný panem Babišem, za kterého bylo a bude zase lépe, se tomu milý DF nediví. To i ve Francii je na potavinářském trhu větší konkurence a tím pádem tam taky jsou nižší ceny(o kvalitě jídla nemluvě, protože to je jak žrát v mišulince a nebo z popelnice). Chtěli jste socík a teď za toho zlého Fialenka si po něm stýskáte, tak se nedivte. Tohle, co u nás drží agrofert, je socík v praxi. Velké divení, že?
shifty 13.5.2023 v 13:58
Ach, ta sladká Francie a ta její božská konkurence…
Francouzi dostávají největší díl z evropských zemědělských fondů, ročně 9 miliard eur (skoro čtvrt bilionu korun). Průměrně to vychází na třicet tisíc eur pro každé francouzské hospodářství. Pro některé farmáře to znamená skoro polovinu příjmů.
Vizte též https://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/society/20211118STO17609/zemedelstvi-v-eu-dotace-pracovni-mista-vyroba-infografika
Ano, ve Francii jsou levnější potraviny než v ČR a mnohonásobně kvalitnější. Ano, ve Francii berou na potraviny dotace, stejně jako všude jinde v Evropě. Dotace jsou svinstvo. To, že si některá země vystávkuje dotace vyšší než jiná, je chyba Francie?
shifty 14.5.2023 v 17:44
Vaše práce s textem je, jak dlouhodobě poukazuji, specifická.
Ve svém příspěvku zpochybňuji vaše tvrzení, že ve Francii je na potravinářském trhu větší konkurence a tím pádem nižší ceny. Jakékoli dotace konkurenční prostředí deformují, takže v silně dotovaném prostředí určují cenovou hladinu spíš dotace než konkurenční boj.
Netuším, co je ve vašem případě míněno tvrzením, že některý velký soubor produktů je mnohonásobně kvalitnější než jiný na základě státní příslušnosti.
Kvalita je soulad s požadavky – toho dosaženo je, nebo není.
Kvalita je stupeň splnění požadavků charakterizovaný souborem znaků očekávaných nebo závazných – zde by několikanásobný rozdíl byl možný při rovnosti znaků.
Kvalita jako způsobilost k užití – jako výše.
Kvalita jako souhrn typických, zpravidla kladných, vlastností – zde by několikanásobný rozdíl byl možný.
Kvalita jako rádoby učený popis dosažení očekávaného uspokojení – zde je několikanásobný rozdíl zákonitý.
O žádné chybě Francie jsem se nikde nezmiňoval, to je moje jediná a také poslední reakce na váš způsob tvorby argumentů.
Kombinace všech potřebných faktorů k výrobě potravin, od půdy a chemie počínaje, přes spracovatelský průmysl a další věci, celkem jednoznačně ukazuje, kde je tady v ČR problém v ceně a kvalitě potravin. Ve Francii neměli 40 let „komunismu“socíku“.
Ach, ta sladká Francie a ta její božská konkurence… – O žádné chybě Francie jsem se nikde nezmiňoval, to je moje jediná a také poslední reakce na váš způsob tvorby argumentů.
Jako vobvykle, Yggy. K věci hovno a ještě jsi začal bejt ublíženej. Tak si polib prdel a nereaguj na mě, budu poctěn, že to taky jednou ustojíš. Nemusíš bejt jak corona nebo starter25, co se z každýho mýho komentu tady můžou přeskočit. Pavlovův reflex je i na „vidláka“ jako ty trošku moc blbej.
zpracovat, 100x za trest!
Víš z hlavy, co všechno patří agrofertu a jak asi velké to jsou firmy? Nemám náladu to googlit.
Nemám náladu to googlit za tebe. Tady nejde o konkrétní firmy, typu Madeta, ale o propojený řetězec od vlastníků půdy, přes chemii, hnojiva a to vše čeho se výroba potravin týká. V tomhle je Babiš prostě Agrobaron, dle všech ukazatelů.
Ze škole se na mlíko nepamatuju.
Na učňáku to bévalo tak, že v jídelně byly kastle mlíka ve skle a gdo mňél svoju flašku tak si ju vyměníl za plnó.
Lepčí než mlíko bévala smetana, podobně ve skle zavřená alobalem, ale býl na tem barevné pruch.
Mně taky chutnalo podmáslí. Přikrmovali sme s tem prasata, samo sem to vochutnál a moc dobrý. Dycky sem vodpíl to hustý navrchu a prasatom vylíl akorát tó bíló vodu. Neska ale podmáslí nestójí za nic, to je haňba kupovat.
Kemu nechutná mlíko, može skusit ayran. Stačí vosolit jogurt, čisté bílé aspoň 10% tuku, a rozmíchat s vodó, díl jogurtu a dva díle vody (nebo mlíka). Moc dobrý, super k jídlu. Naučíl sem se to pit na montáži v Turecku.
https://en.wikipedia.org/wiki/Ayran
Podmasli (cerny pruh) za minuleho totace bylo fakt dobry a jediny, co se mu dnes podoba, je podmasli os Moravie. Mozna i jine, ale z tech, co jsem zkusil, tohle bylo dobre a zbytek brecky. Moje mati ho delavala i doma, mliko do hrnce, par kapek citronu a druhej den vzit sprudlakem. Jenze to clovek nesmi vzit UHT, ktere tehdy nebylo.
Mlíko nikdo nechtěl.Na základce jsme ke svačině dostávali Almu.Dodnes vzpomínám na její lahodnou chuť.A vyráběla ji Olma.