Ostrava calling

Dnes proběhla médií nevýrazná a nepříliš dlouhá zpráva s podivně nekonkrétním obsahem, o které si myslím, že by si ji všichní měli přečíst a dlouze se nad ní zamyslet, protože toho určitě nebudou litovat.

Zpráva je o anonymním volajícím, který dne 17. ledna zavolal do obchodního centra, že je tam bomba. Centrum museli vyklidit, bomba se pochopitelně nenašla. Až potud by to byla banální zpráva o hloupém žertu, ale ono to pokračuje.

Motivací volajícího měla být snaha zjistit, zda bude identifikován přesto, že učinil opatření k tomu, aby byl nevystopovatelný. Konkrétně článek uvádí, že upravil přístroj tak, aby ho síť neidentifikovala a počítačově zkresloval svůj hlas. Leč nebylo mu to nic platné a policie jej brzo nalezla.

Článek je velmi nekonkrétní, pokud jde o metody, které dotyčný anonym použil i pokud jde o metody, které použila policie k jeho vypátrání. Nicméně z textu nemám dojem, že by si dotyčný volající počínal zcela amatérsky. Když dokázal „činit opatření“, tedy například změnit IMEI telefonu a manipulovat s hlasem, pravděpodobně neudělal nějakou hloupou chybu, jako že například použil svoji SIM, se kterou denně volal svojí babičce.

I diskuse k článku je velmi povrchní. Idioti si tam libují, jak je policie šikovná, že ho určitě zavřou, že by mu to měli dát zaplatit, že to jsou tyhle matlači displejů, k soustruhu do ČKD s nima, že by se to za našich mladých let nestalo, protože tehdy byly jen telefonní budky a na ty dávala SNB dobrý pozor, což je všechno pravda, ale nikomu tam nedošlo, že tato zpráva je v podstatě o tom, že jejich soukromí už přestalo existovat.

Co na tom shledávám tak zajímavého?

Policie pravděpodobně disponuje mnohem rozsáhlejšími daty o našich hovorech, než si myslíme. Byly doby, kdy postačovalo koupit si nový telefon nebo kradený v bazaru, co má místo IMEI samé nuly, každopádně takový, aby ho síť neznala a nedovedla s ním spojit žádné informace, novou anonymní SIM kartu, přihlásit se do sítě na místě, kde nehrozí identifikace, pak uskutečnit hovor svobodně, následně zničit telefon, SIMku a vrátit se do světa Velkého bratra. Ve skutečnosti ani omylem.

Policie pravděpodobně pracuje s různými metadaty, které vytvářejí operační systémy mobilních telefonů a poskytují obraz o provozu zařízení, například identifikátor BTS, se kterými se telefon spojil. Tato informace by sama o sobě nebyla až tak užitečná, ale v kombinaci s kamerami rozmísťovanými bez jakéhokoli funkčního zákonného rámce ve veřejném prostoru vytváří prostředí, ve kterém je možné vyslídit úplně každého. Nejspíš také bude umět „párovat“ geolokační údaje o jednotlivých telefonech, tedy usoudit na polohu jednoho telefonu z geolokačních dat jiného systému známého telefonu, který měl volající při sobě, když uskutečnil nějaký specifický hovor telefonem, který systém nezná. Také je pravděpodobné, že chytré telefony předávají dál informace o volaných číslech a datovém provozu a nemáme žádnou kontrolu nad tím, v jakých rukách se tato data ocitnou. Na trhu dominantní korporace jako Google nebo Apple jistě rády udržují dobré vztahy s vládami a obětovat data konečných zákazníků pro účely úřednického slídění je toliko malá protislužbička, něco jako dát sousedovi jablka na štrůdl. Výmluvné je i to, že policie už před drahnou dobou přestala vyvíjet nátlak na povinnou registraci předplacených SIM karet v rámci „boje s terorismem“, pardon, plošného fízlování populace, zjevně nalezli náhradní řešení v podobě zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, a to konkrétně § 97 odst. 3.

Znám pár lidí, jejichž aktivity by velmi dobře mohly být předmětem zájmu každého fízla. Zajímavé je, že všichni do jednoho používají pro běžné hovory prastaré telefony s tlačítky, ačkoli jejich finanční poměry by jim jistě umožňovaly se při nákupu telefonních přístrojů rozšoupnout jako státní správa. Není těžké pochopit proč.

A vůbec – těšíte se na internet věcí? Až vás rychlovarná konvice napráská fízlům?

09.02.2018 D-FENS

Související články: