Čeští řidiči jsou neskutečná prasata. To je poselství mnoha žurnalistů v roli strážců tradičních hodnot. Jezdí si jak chtějí, porušují skoro všechno, nic jim není svaté a mají propadlé lékárničky. Jen se podívejte!
Doomsaying českých médií stále nabírá na síle. Jest nezbytno odvrátit pozornost od toho, že podle nového návrhu zákona o Bezpečnostní informační službě bude tato mít pravomoc šťourat se vám v tak soukromých věcech, jako jsou vaše bankovní výpisy.Jest nezbytno odvrátit pozornost od toho, že paní, kterou sice sedmkrát chytli bez řidičského oprávnění, ale nikdy nikomu nezpůsobila škodu, půjde do vězení, přičemž kdyby to oprávnění měla a někomu přece jenom nemalou materiální škodu, nebo dokonce i menší škodu na zdraví způsobila, nehrozilo by jí kromě pokuty a připsání nějakého toho trestného bodu vůbec nic. Nějaká nehoda totiž tolik nevadí, to se stane kdekomu, i poslanci, senátorovi, ministrovi nebo premiérovi, ale to, že si nevážíte výdobytků našeho socialistického eurostátu, to je nezbytné tvrdě ztrestat. A ne abyste o jídle v mense říkali, že to je bluf.
O řízení si v Čechách myslí, že mu rozumí, skoro každý. I neřidiči rádi exhibují ve všemožných fórech, z nichž diskuse na některých je více diagnósou, nežli činností, někteří agresivní neřidiči naopak probublali i do diskusních fór tohoto serveru. I proto jsou všechny záznamy jen trochu ostřejší a rychlejší, byť nikoli nebezpečné jízdy, vysoce navštěvovány a každý má potřebu nad nimi vyexhibovat a odsoudit je. V posledních dnech se objevily dva takové, první je video s motorkářem, který si dovolil na rovném, přehledném úseku silnice dosáhnout rychlosti 300 km/h. Video je uváděno jako příklad nebezpečné, agresivní jízdy, budu citovat výroky příslušného novináře „O nebezpečné situace tak není nouze“, „Na videu je vidět, jak předjíždí ve chvílích, kdy proti němu jede jiné auto, nebo jak zvedá motocykl na zadní kolo.“ V samotném videu žádná vyloženě nebezpečná situace ovšem není. Předjíždět jinak, než když v dáli proti mne jede jiné auto, v dnešním provozu na většině prakticky nejde a s patřičně silným vozidlem to není nic, co by mělo způsobovat nějaké výrazné ohrožení provozu na pozemních komunikacích. Povšimněte si dobře, jak si řidič motocyklu na onom videu, nevidí-li do zatáčky, přibrzdí a jak také udržuje poměrně značný boční odstup. Jede rychle, ale relativně rozumně. Stádo ovšem poplašeně bučí a lamentuje, jaká to je hrůza.
Druhé podobné video je dnešní. Saab 9-3 cabriolet jede sice poměrně rychle, ale nikterak zásadně nebezpečně po D1. Nejde o nijak nebezpečné manévry, rozhodně se nedá hovořit o závodění (ač, cituji „Prostě závodí. Zkouší, co si můžou dovolit,“ říká Radomil Švancara, policista ze skupiny silničního dohledu jihomoravské policie.), novinář však pochopitelně neopomene zmínit, že v onom místě došlo před měsícem k řetězové havárii. Vozidla prý policii dokonce ujíždějí (už vidím ujíždějící vozidlo, jak se způsobně řadí do pravého pruhu). Řidič Saaba na tom videu jede relativně rozumně, možná má příliš malý odstup od vozidla před ním, ačkoli pokud krz toto vozidlo vidí, není to nijak zásadní problém.
Lžou vám, lžou. Ukázali stádu činnosti, které nikomu nezpůsobily úhonu – a takové trestat je krajně nemravné. Jistě, můžete namítnout, že až někomu tu úhonu způsobí, bude pozdě. Tato myšlenka je pochopitelně podnětná, ovšem bez příčinné souvislosti, tito dva řidiči nikdy nikomu úhonu způsobit nemusí, není to ani při tomto stylu jízdy, jak jste zajisté viděli, povinné. Tím pochopitelně neříkám, že dopravní nehody nejsou závažný problém – jsou. Jenže je řešíme od špatného konce, nezpůsobuje je totiž obvykle onen motocyklista, který to občas, je-li to relativně bezpečné, rozjede až na 300, ani kabrio, které jede po dálnici sice rychle, ale poměrně slušně. Na ostrově Man v Irském moři by se ten motocyklista nedopustil ani dopravního přestupku. V Německu zatím ani řidič kabrioletu, ač i tam hrozí, že bude rychlost omezena – a bučící stádo opět souhlasí, i když i v tomto případě titulek na hlavním českém bulvárním serveru hraničí se skutkovou podstatou trestného činu šíření poplašné zprávy, omezenou rychlost totiž zavádí jediná spolková země, kterou ovšem tvoří pouze dvě velká města (Bremen a Bremerhaven) a nic jiného.
Co mne překvapuje, to je právě souhlasné bučení stáda. Je připravováno o své esenciální svobody a nadšeně u toho hýká radostí. Neplatí to jen v tomto případě. Když pan Šubrt v rádiu říkal, že nový zákon o BIS není zaměřen proti slušným lidem, ale jen proti špionům, teroristům, velkým tunelářům a podvodníkům, pochopitelně jsem si vzpomněl na Martina Niemollera. Když pak jakýsi poslanec za ČSSD říkal, že zákon je pro poslance nepřijatelný, říkal jsem si nevěřícně, že by mne snad ČSSD mohla příjemně překvapit. Když však vysvětloval, z jakého důvodu – tedy že by poslanci a stát měli mít nad tajnou službou lepší kontrolu, pozvolna se začala dostavovat nevolnost. Zdá se, že takový zákon nevadí vůbec žádnému zákonodárci a málokomu z občanů proto, že vyměňuje jejich základní svobody za dočasné bezpečí (aby tak neměli ani jedno z toho). A to považuji za tragédii. Problém však je, že většina lidí nechápe, jak funguje systém – systém si pochopitelně vybírá náhodně a přednost dá slabšímu kusu. Ten se pak dostane do soukolí správních orgánů nebo justice a často je irelevantní, zda dotyčný je či není vinen, jsou lhostejné všechny procesní chyby, důkazy lze také prohlásit za účelové, svědky za podjaté, nevyhovující znalecký posudek lze nevzít v úvahu a nechat vypracovat jiný. Systém potřebuje vykazovat výsledky, jinak budou prémie kde, Halík? Je jedno, zda bude rozhodnuto správně, je nutné, aby prostě bylo nějak rozhodnuto. Mlýnek na maso běží a dav chce vidět krev – a netuší, že to zítra bude právě jeho krev.
A abych nezapomněl. Mám ještě nejakou tu sebereflexi a proto jsem se dnes při večeri jednoho spřáteleného lékaře ptal, jestli netrpím nějakou psychickou poruchou, když mi takové věci vadí, zda bych neměl hledat chybu spíše v sobě, leč dostalo se mi odpovědi, že se mnou je patrně vše v pořádku.
Pochopitelně autor si uvědomuje, že tento text stejně vůbec nic nevyřeší :-(
Aktualizace z 18.4.
Auto z onoho videa nakonec podle dostupných informací chrabrým českým policistům ujelo. Majitel bude předvolán a bude-li vědět, jak dále reagovat, nemusí mu hrozit žádný postih. Držím palce, aby postižen nebyl – jestli se dopustil něčeho, čím někoho mohl ohrožovat, dopustil se toho až v okamžiku, kdy byl nucen se bránit zvůli státních pohůnků. Stydím se, že jejich automobily a pohonné hmoty pro tuto a podobné „bezpečnostní akce“ jsou financovány i z mých nemalých daní.
16.4.2008, Root
(Zatím nikdo nehlasoval)