Ačkoliv jsem pravidelným čtenářem D-F a drtivou většinou názorů zde prezentovaných souzním, nikdy jsem nic nepublikoval zde ani jinde. Žiji si svůj život a své názory na běh světa i naší malé zbytečné země si nechávám výhradně pro sebe. Nemám potřebu je jakkoliv prezentovat a obtěžovat s nimi okolí, které o ně beztak nestojí.
Výjimkou je samozřejmě těch pár velmi blízkých osob, se kterými o nich mohu vést rozumnou diskusi. Poslední dávka „covidových“ příspěvků (nejen zde) a jejich obsah mne však přesvědčily, že někdy je holt třeba to ze sebe vyblít. Tomu bude, vzhledem k nulovým zkušenostem, odpovídat chabá slohová forma a problém udržet myšlenku.
Mohlo by mně opravdu urvat, když každý den spustím prohlížeč a jediné, co si mohu přečíst, je drcení kosení a svírání covidu na jedné straně, různé analýzy a výčet zákonů i ústavních principů porušených vládou a hrdinské pohádky o magickém článku 23 LZPS na straně druhé. Dokonce i zde na D-F už se člověk prakticky nedočte nic jiného.
Aby nedošlo k omylu, já s tou kritikou vládních/úřednických prasáren naprosto souhlasím a autorům pro jejich zápal, odborné znalosti i schopnost analýzy tleskám. Dokonce si to i rád přečtu a poučím se…čas od času. Nemám však potřebu se ve svých postojích utvrzovat den co den, podobně jako to dělají právě členové církve svaté roušky nebo jiného kultu. Rozumný a dostatečně mentálně vybavený člověk již vše, kolem čeho autoři dotyčných kritik denně bijí na poplach, již dávno ví a moc dobře si to uvědomuje, samozřejmě i nemalou zásluhou autorů. Ví a podle toho se také zařizuje a smýšlí, své závěry pak zohlední při volbách nebo interakci se státní správou. Jeví se mi zcela zbytečným takového člověka neustále zahrnovat dokola opakovaným a bránit mu v oddychu od covidového šílenství. Toho je všude beztak nadmíru.
Zbytek lidu, a tedy zároveň elektorátu, jsou často lidé s IQ jen lehce nad pásmem lehké debility. Bez schopnosti kritického myšlení, právního povědomí a s nulovým všeobecným rozhledem. Kdo alespoň jednou v životě podlehl lechtivému vábení masochismu a zavítal na jakoukoliv veřejnou diskusi či fórum, tomu se naskytl malý pohled do duše takového průměrného dezoláta. Minimálně co se týče práva a jeho aplikace v praxi. Vlastní zkušenost mě přesvědčila, že se nejedná o myšlenkové pochody pouze nějaké malé skupiny z nejhlubší stoky genofondu druhu Homo Sapiens a VŠ diplom+bílý límeček nemusí znamenat opravdu žádný rozdíl. Podíl těchto jedinců odhaduji na cca 2/3 společnosti a tedy i elektorátu.
Autoři mohou opotřebovat dvě klávesnice denně a své texty umisťovat rovnou jako hlavní zprávu na portálu Kostelecké uzeniny DNES. Dezoláta nebo člověka, který si neuvědomuje možnost dopadu soustavného křivení práva na vlastní život, nikdy nepřesvědčíte. Někteří z těchto jedinců se přesvědčí sami, až dojde řada i na ně, většina však jednou zemře spokojena se svým životem, protože jím proplují „pod radarem“ a díky principu „blahoslaveni chudí duchem“. Za každého režimu většina běžného lidu nějak přežívala, pokud zrovna jakýmkoliv způsobem nespadali do kategorie „nepřítel státu“.
Výše uvedené však není jediným ani hlavním důvodem marnosti neustálých a opakovaných připomínek covidových prasáren. Mne zaujaly dvě úplně jiné věci.
Právní stát už není…and not a single fuck was given.
Následující zpráva prošla, alespoň co já sleduji, bez výraznější zmínky ve veřejném prostoru. Pokud někdo doposud tvrdil, že nežijeme v tzv. právním státu, mohl mít pravdu. Pokud to dotyčný tvrdí také nyní, tak pravdu jistě má, neboť jeden z nejvyšších státních úředníku to sám potvrdil oficiálním vyhlášením na všechny světové strany.
Dne 22.07.2021 např. server Novinky.cz informoval, že Ministerstvo nehodlá respektovat rozhodnutí soudu ohledně uznávání protilátek. Přeloženo do hovorové češtiny: „My na rozhodnutí soudu a zákon kašleme. Máme jiný názor a klacek ve své ruce. Zákon jsme tedy my!“. Vláda ČR, demokraticky zvolená lidem, tedy oficiálně ústy svého ministra rezignovala na budování alespoň jakéhosi zdání legality a legitimity své činnosti před občany, například obcházení soudu opakovaným vydáváním opatření apod. Zkrátka rukavice jdou dolů a vláda odmítá respektovat princip dělby moci ve státě.
Spousta místních čtenářů asi namítne, že se nejedná o nijak přelomovou či překvapivou zprávu, neboť státní správa včetně fízlů a jiných drábů na zákony i ústavu již roky „sere z prdele“ a neděje se tedy nic nového. Tomu si ale dovolím oponovat. Až do zmíněného dne státní správa alespoň imitovala právní stát, tedy vždy existovala slušná šance, že se svého práva vzdor nezákonnému postupu z daní placené chamradě domůžete u nadřízeného orgánu či nakonec soudu. Netroufám si odhadovat další vývoj či potenciál a rozšíření tohoto přístupu do nižších pater státní správy. Za sebe v tom vidím oficiální popření ústavních principů a aprobaci nerespektování zákona státní správou z nejvyšších míst, což je v každém případě špatná zpráva pro občana i ovčana.
Naše malá a zbytečná země však funguje dál, nevidíme komanda policejních hrdinů s kuklami a automatickými zbraněmi před ministerstvem, jako když matrace ministerského předsedy nezdanila kabelky. Nesledujeme tiskové konference justičních i policejních potentátů nebo ústavních právníků, nevidíme ani Letnou propadající se do podloží pod statisíci demonstrantů za vedení Milionu chvilek. Mlčí také lidskoprávní organizace i tzv. opozice, která má na současném stavu svůj velký podíl (to je asi jediné, v čem Babiš mluví pravdu)
Zajímalo by mne tedy, čeho chtějí autoři všech těch každodenních seznamů zákonů porušených vládou za současného stavu docílit. Jaký mají ke svému literárnímu berserk streak motiv, když nikdo se skutečnou možností tento stav korigovat tak nečiní. Zcela zjevně je mimo diskusi zásah nějaké dobrotivé a poctivé složky státního aparátu. Napadá mne tedy jediná možnost, že chtějí nějakým způsobem burcovat k aktivitě ten slavný lid. Čímž se dostáváme k dalšímu bodu…
Článek 23 – učiněné kladivo zhouby
Státní orgány drancují občanská práva jak Čingischán ošklivé dcery a drobný dobytek, jakékoliv upozorňování na tuto činnost se podobá marným výkřikům do tmy, bez ohledu na frekvenci. Možná proto se čím dál tím častěji autoři různých komentářů uchylují, jako k posvátné krávě, ke zmínkám o jistém Článku 23 Listiny základních práv a svobod. Upřímně, při čtení takové pasáže vždy podléhám nekontolovatelným salvám smíchu. Dotyčným autorům (včetně místních) se omlouvám, nic ve zlém, ale je to tak. Bez ohledu na vysokou úroveň autora i jeho textu mívám chuť se jej v komentáři zeptat, zda už někdy navštívil planetu zemi. Pojďme, pro úplnost, zmíněný článek citovat:
„Článek 23
Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.“
Tak…jsme se zasmáli a teď zpátky k vážné práci. Vždy se snažím pochopit, co se dotyčná osoba odkazem na tuto část LZPS vlastně snaží říci. Zatím mi vždy vyšly pouze dvě varianty. Pokud jsem snad některý text špatně pochopil a nevědomky ze sebe udělal hlupáka, rád si kdekoliv přečtu podrobnější popis úmyslu i samotné akce ve formě manuálu k aktivaci článku 23 pro idioty od dotyčného autora.
Tedy varianta první. Individuální a nenásilný odpor ve formě odepření spolupráce/poslušnosti při jednání s orgánem, nerespektování nařízení, otevření provozu přes zákaz atd. atd. Jak může taková taková individuální aktivace článku 23 dopadnout v praxi, můžeme vidět například zde. I pokud na Vás zrovna neleží tři ozbrojené bytosti v černých montérkách, jen vzdáleně připomínající člověka, budete nejspíše vytrestáni správním řízením, časem a náklady na svou obranu, pokud se jedná o provozovatele, jednoduše mu „to prostě zavřou“ a tečka. Následné osvobození, např. soudem, Vám nic nevrátí, pokud jej dotyčný orgán vůbec bude respektovat (viz. výše). Uznávám, že někdy před rokem a půl se mohlo jednat o naprosto realistickou výzvu svobodomyslným občanům. Po dvou letech covidového stanného práva vymáhaného mj. i za pomoci armády musí být ale každému jasné, že takhle asi ne-e. Formou individuálního odporu tedy cesta nevede.
Varianta číslo dvě. Autor nastiňuje (byť k tomu přímo nevyzývá) možnost jakéhosi lidového povstání, snad dokonce revoluce spojené se svržením zločinné vlády. Pokud by cílovou skupinou takového textu byl prostinký nácek, feťák z Anti-fa, fotbalový chuligán, skalní příznivec obskurních uskupení typu SPD nebo třeba nějaká motobuzna v přihřáté vestě z vepřovice, tento přístup bych chápal. Z úrovně většiny textů mám však pocit, že cílovou skupinou není žádný white-trash, nýbrž rozumově slušně vybavený, zhruba středostavovsky situovaný, „slušný“ člověk s nějakým rozumným přehledem o světě, který v životě má co ztratit. V tom případě musel autor nejspíše spadnout z višně. Žádný „normální“ člověk, nějaký tatík od rodiny, nebude riskovat rejstřík, bezpečí i existenci svou/své rodiny a nepůjde někam na hořící barikády. Pravděpodobně nepůjde ani na nějakou masovou demonstraci, kde by cokoliv takového hrozilo. A já to těm lidem vůbec nemám za zlé. Nejsme horda středověkých sedláků, kterým jde o holé přežití a nemají krom holého bídného života co postrádat. V neposlední řadě, hromada lidí v ulicích skutečně nebyla tím, co způsobilo takzvaný převrat v roce 1989. Na ty bohatě stačilo pár Zdeňků Ondráčků s pendrekem a možná něco málo obrněné techniky a ostré střelby, kdyby se to zvrtlo. Tvrdím tedy, že tato forma uplatnění článku 23 LZPS je zcela z říše fantasy. Pokud si chce dotyčný autor udržet nějaký kredit, měl by se raději podobným velkohubým prohlášením vyhnout.
Dokonce si drze myslím, že sami autoři LZPS do ní kouzelný článek 23 uvedli jen proto, že to po plyšáku prostě bylo „in“. Pokud byli v průběhu tvorby ústavy při smyslech, muselo jim být nad slunce jasné, že v případě, kdy by věci v republice nabraly směr jih, bude ten článek použitelný asi jako automat na kondomy ve Vatikánu.
Vem si prášek a běž si lehnout
Text se proti mému očekávání natáhnul, závěrem proto jen stručně shrnu svůj pohled na současný stav a perspektivu dalšího vývoje:
JSME V PRDELI. KONEČNĚ SE S TÍM SMIŘTE.
Právní stát už není. On možná ani úplně nebyl, ale nyní je to „ofiko“, „na tvrdo“ a bez fasády. Vy, kteří jste schopni napsat skvělé komentáře, zůstaňte raději nohama na zemi a zaměřte se možná na nějakou perspektivnější oblast. Klidně třeba Post-Covid citizen survival handbook (skvělý doplněk k vynikajícímu D-F FSM). Stran druhého bodu svého výblitku situaci zhodnotím naprosto jednoduše. O tom, co říká nebo neříká článek 23, rozhodujeme my! Strana! …máte-li však koule a ukrutnou nudu, klidně to zkuste. Klidně také pište dál a vystavujte vládě, fízlům i úřednickému ksindlu účet, já už to ale každý den číst ve vlastním zájmu nebudu.
Jestli máte pocit, že přeháním, tak se podívejte, jak pochodila občanská společnost v Hongkongu. Protože jak řeklo to neurvalé, senilní a věčně ožralé komunistické prase na hradě, známé také jako prezident republiky Miloš Zeman, v Číně bychom se měli učit!
P.S.: Pokud se Vaše naděje spolu s mnoha jinými upínají k nadcházejícím volbám, zřejmě jste na tento web zabloudili čirou náhodou.
S úctou a upřímným politováním nad správnou, leč marnou, prací
Frosty
27.07.2021
(377x známkováno, průměr: 1,72 z 5)