Přátelé, dostal jsem mail od nějakého pana Pyje nebo jak se jmenoval a byl to hukot. Musel jsem si udělat kafe a nalejt si panáka, protože tohle bylo ještě víc enough než enough. Dostal jsem tim mejlem pozvánku s následujícím textem:
„Občanská demokratická strana si Vás dovoluje jménem místopředsedy Ivana Langera pozvat na druhý díl diskusních konferencí Vize 2020 s názvem OBRANA SVOBODY. Konference se uskuteční v pondělí 14. prosince 2009 od 16:00 hod. v Brně, v hotelu BWP Internacional, Husova 16.“
Ještě než se budu věnovat vlastní pozvánce a následným vjemům, podpořeným takovou dávkou whisky, že by na to Fabia GreenLine ujela pět kilometrů, budu se věnovat problematice megadeficitního státního rozpočtu, který poslanci ODS umožnili svým přístupem socdemákům prosadit. Prý že chtěli zabránit rozpočtovému provizoriu, což je samozřejmě nesmysl. Vzpomeňme si, jak se hlasovalo o rozpočtu loni, vznikla totiž téměř identická situace, která byla vyřešena legislativním patchem umožňujícím zrychlené hlasování o rozpočtu a následně jeho schválení. Musíme přijmout skutečnost, že ODS se stala levicovou stranou.
Pokud byl někdo na pochybách ohledně budoucí velké koalice mezi ČSSD a ODS, pak nyní musel získat příslušnou dávku jistoty přímo do žíly. Podobně jako mně ani vám patrně neušlo, že proces sbližování obou stran dosáhl již takového stupně, že lze jednotlivé části programů, myšlenek a dokonce i jednotlivé představitele obou stran vzájemně zaměnit, aniž by image kterékoli strany nějak utrpěla. Dovedu si představit Topolánka na místě Paroubka a vice versa a to samé pro všechny stranické představitele kromě Langera, ke kterému se ČSSD zatím nepodařilo najít protikus, patrně proto, že patrně v ČR není. V podstatě je nyní rozdíl pouze v tom, že jedni jsou oranžoví a druzí modří.
Ještě jinak – kdo má zájem o velkou koalici, bezprogramovou euroservilní vládu a superkorupční prostředí v následujících čtyřech letech, nechť volí modrou nebo oranžovou.
Docela by mně zajímalo, co se odehrává v mozku voliče ODS a co je zdrojem ochoty volit opětovně stranu, která hned několik měsíců po volbách rezignovala na veškeré své předvolební sliby a následně se přerodila ze středové strany na levici. Připomíná to chování mentálně postiženého chovance, který si právě spálil ruku o rozpálená kamna, ale nevyvodil z toho správný závěr a tak opět přikládá tentokráte druhou dosud zdravou ruku na kamna, aby se přesvědčil, že jsou skutečně horká.
Takže zpátky k pozvánce o obraně svobody.
Témata diskuse:
Svoboda a bezpečí (garant: Ivan Langer)
Langer, který proslul lobbování pro podivné subjekty s nejasným pozadím i popředím, nás poučí o svobodě a bezpečí. Zejména tristní to je, když uvážíme, co Langer za svého působení v ministerské pozici všechno zavedl. Jeho dílem je posílení už takhle dost velkých pravomocí policie, zhovadilé řádění policistů v luxusních limuzínách a na silných motocyklech po českých silnicích, narůst slídění a fízlování a policejní buzerace praktikované na obyčejných lidech. To s sebou přineslo excesivní jednání policistů, které občas zmiňujeme i na D-F.
Ústavní a volební reformy (garant: Marek Benda)
Absolvent Kindlovy Sorbonny, který napsal diplomku prořídlou jako kštice ministra Peciny, poučí účastníky konference o ústavním právu.
Vystoupí:
Mgr. Kateřina Pospíšilová, místopředsedkyně o.s. Společně k bezpečí
Tohle byla největší řežba. Otevřel jsem si stránky http://www.spolecnekbezpeci.cz/, abych zvěděl, že cílem tohoto sdružení je community policing. Toto sdružení také provozuje stránky http://www.community-policing.cz/. Community policing je, stručně řečeno, aktivita mající za cíl aktivní zapojení občana do policejní práce tak, aby občan měl pocit bezpečí a policie měla větší vliv. Policie tak překoná bariéru mezi ní a občanem, z čehož profituje policie a systém všeobecně. Není naprosto zřejmé, kdo toto sdružení financuje, stopy vedou na Ministerstvo vnitra. V dokumentu Role zastupitele se mimojiné dočteme, že skupiny zapojené v community policing by měly zřizovat internetové stěžovny (= práskárny), kam si budou občané stěžovat a členové skupiny by měli absolvovat pravidelné pochůzky se strážníky a policisty. Co mi to jen připomíná? Jak se to jen jmenovalo? PSVB se to jmenovalo! Myslím, že lepší nástroj k Ochraně svobody v Langerově stylu v podstatě ani neexistuje.
Obr.1: Community policing olsdchool style. Členové hlídky PSVB legitimují podezřelé dlouhovlasé individuum v alternativně vyhlížející čepici. To vše za ztížených povětrnostních podmínek.
Miroslav Stejskal, předseda Asociace strážníků obecních a městských policií
Komu jinému svěřit Obranu svobody, když ne veliteli strážníků z Prahy 1? Obecní policie jsou elitní jednotky složené z ozbrojených zedníků a cukrářů. Jejich profesionalita je pověstná, jejich tempo je vražedné, jejich posláním je šikanování bezdomovců, nasazování botiček, prudění s radarem, přehlížení dealerů drog a otravování slušných lidí všobecně. Jsou ozbrojenou pěstí magistrátu a za věrné služby dostávají od sboru magistrátních vyžírků hračky, jako například tříkolku Spyder za půl mega kousek.
„Cena je vyšší proto, že jsme žádali automatickou převodovku. Tak bude moci řidič v jedné ruce držet vysílačku nebo zbraň,“, formuloval svá taktická očekávání Stejskal. Doufejme, že si strážníci při drandění na tříkolce zbraň s vysílačkou nepopletou, což by při jejich inteligenci a rozpoznávacích schopnostech šimpanze nebylo až tak překvapivé. Nákupem frikulínské tříkolky je rozšířen inventář vybavení pražské městské policie zahrnující nezbytné vybavení jako vznášedlo nebo automobil Hummer, se kterým se mohou prohánět inteligenti zverbovaní při polodementní Akci Praha. Těžko by se hledal zjevnější příklad plýtvání veřejnými prostředky, rezignace na službu veřejnosti a zneužívání moci v rámci zákona, proto věřím, že i Miroslav Stejskal je tím pravým, kdo je schopen Obrany svobody ve stylu Topolánko-dalíkovské ODS. O tom svědčí i dopis signovaný Stejskalem, kde jmenovaný horuje pro to, aby strážníci mohli měřit rychlost (o tuto pravomoc málem přišli, protože se prokázalo, že ji opakované zneužívali k šikaně a plnění obecních pokladen). A to není všechno. „V řadě vyspělých zemí je dokonce postižitelné upozorňovat na činnost hlídek policie, včetně měření rychlosti.“, míní Stejskal, kterému se v rámci Obrany svobody silně chce číhat s radarem za bukem. Community policing jako vyšitý.
Dále na konferenci vystoupí náčelník horské služby (Obrana svobody v horách, kde ji ohrožují komanda neonacistů maskovaných za přírodovědce), dva hasiči (Obrana svobody proti požáru) a dva příslušníci vodní záchranné služby (Obrana svobody proti podvodníkům). Další jména nejsou tak konfliktní, najdeme tam i několik výrazných osobností jako ombudsmana Motejla a exposlance Kužílka. Nevím zda oba pánové dobře činí, když usedají na mrtvého a již poněkud zapáchajícího koně, protože tenhle už dostihy nevyhraje a do cíle je nedoveze.
Myslím, že je to pokračování známé Topolánkovy politiky „měkký obal, tvrdé jádro„. Zvenčí se modroptákové zaklínají liberálními slogany a Fredericem Bastiatem, při bližším rozboru zjistíte, že v tvrdém jádru jsou skryty fízlácké praktiky, lobbisté, podvodníci a aparátníci z městských policií s manýry vrchních drábů.
Tak tedy… občane hleď, tohle je vize 2020 politické strany, která o sobě tvrdí, že je pravicová.
(3x známkováno, průměr: 3,67 z 5)