Vlastně mě to napadlo, když jsem poprvé jel novou Octavií. Říká se tomu čtyřková Octavia. Ta poslední.
To auto stojí za hovno, protože ho postavili diletanti.
Moje první setkání s tímto produktem nastalo někdy v listopadu loňského roku. Ocitl jsem se už nevím proč na nějaké předváděcí akci a tam tu hrůzu měli. Vlastně všechno, co tam bylo, bylo nějakým způsobem defektní. Líbil se mi Superb a elektrické CityGo, ale o tom mi řekli, že neví, jak dlouho ho udrží ve výrobě, protože na každém provařují sto litrů, takže na něj nebudou ani dělat reklamu a kdyby nebylo těch pokut za emise, tak by ho nevyráběli vůbec.
Z hlediska marketingové obce jsem byl optimální host, protože jsem se právě chystal si koupit nové auto. Co s člověkem, který pobíhá po světě a je ochoten vysázet na prkno prachy za hromadu plastu, kovu a elektroniky? No, něco mu prodat přece. Nicméně během předváděcí akce jsem celkem rychle pochopil, že nová Octavia to nebude.
Zrovna když jsem nevěřícně zíral linii zadních dveří padajících jakoby proti směru jízdy, což docela bezostyšně oprali od Toyoty (k mání byla tehdy jen varianta kombi, sedan prý přijde později, protože většina zákazníků prý stejně touží po kombi) přišel nějaký mladý muž a nadšeně se mě tázal, co tomu říkám. To mně uvedlo do rozpaků, ukázalo se, že nemám slov, což se mi moc často nestává. Slova popisující pocity z tohoto zprasku se v mé hlavě teprve utvářela. Stála proti mně jakási veliká, nepřátelská masa plechů a plastů, která neměla vůbec žádnou jednotící myšlenku. Vpředu v masce měl ten plechový tvor obrovský otvor, který působil dojmem, že zákazníka pohltí do svého tříválce a už ho nikdy nevydá. Připadalo mi to jako auto, které vyvinuli lidé bez zájmu prostě proto, aby měli hotovo a mohli jít domů. Tak jsem mu to taky tak řekl.
Seznamu odporných detailů zejména dominovala palubní deska horizontálně rozdělená na dvě patra, přičemž horní patro ustupuje jakoby zpátky ke sklu. Horní část byla potažená něčím, co vypadalo jako textilie. Nevím, zda to byla skutečně textilie, nebo nějaký slush-mold, ale nebylo mi jasné, proč je tento materiál nahoře na palubní desce, kde s ní nikdo nepřichází do kontaktu, ale není v části dolní, zejména v okolí středové konzole. Tam se naopak uplatnil tradiční Schadenwerke bakelit. Také jsem si říkal, jak asi bude tento vikslajvant vypadat po pěti letech na sluníčku nebo po kontaktu se zamatlanými dětskými prstíky, ale pak jsem si vzpomněl na toho týpka od Daimlera, co mi říkal, že je jim dohromady u prdele, co bude s jejich auty za deset let, protože zákazník, co si kupuje nový Mercedes co deset let je z jejich pohledu stejně neperspektivní.
Dělícím prvkem mezi prvním a druhým patrem přístrojové desky byla jakási velmi lacině působící lišta z kovového plastu, plastového kovu nebo jak se tomu designovému odpadu říká. Vypadalo to všechno hloupě, velmi konzervativně a staře. Jak mi bylo vysvětleno, ta věc je tam hlavně proto, aby fungovala jako palmrest při obsluze tabletu v centrální části palubní desky, tedy aby si na ni bylo možné položit dlaň a ovládání tabletu pomocí jakési lišty se stalo jistější. Je to vidět na této fotce. Dáma, která mi to vysvětlovala o tom mluvila tak nadšené, až jsem si říkal, zda se vůbec předpokládá, že by eventuální zákazník dělal s autem také něco jiného než ovládal tablet tou pokrokovou lištou. Pochopil jsem, že pro partu, co měla na starosti HMI, představuje lišta fetiš a nebude dobré o ní vést nějakou polemiku. V plastokovovém artefaktu mezi horním a dolním patrem palubní desky byla navíc schovaná světla ambientního osvětlení, takže vnitřek vypadal, jako by ho navrhl starý Kočka jako atrakci pro Matějskou pouť. Příjemná technokratická jednoduchost minulé řady byla tímto fuč.
No nicméně tohle je otázka vkusu, nepochybuji, že se najdou lidé, kteří z designu nové Octavie budou uchcávat blahem a jiní ho budou hanět. To je normální. Spíš mě zajímalo, jak se s tím werkem jezdí.
Octavia ve verzi Style s motorem 1.5 TSI by vyšla na 680 tisíc korun. Nehodlám to nijak rozsáhle komentovat, lid chtěl elektromobilitu, pokuty za CO2 a další nesmyslné regulace, tak halt bude muset sáhnout při realizaci snu českých rodin do šrajtofle, protože tahle Octavie je o 200 k dražší než přechozí model, aniž by byla nějak výrazně lepší.
Automobil má nejistý podvozek. Když se jede po rovném povrchu, tak je všechno normální a průměrné. Jakmile se objeví nerovnosti, je to jako by vám nepozorovaně vyměnili pod zadkem auto. Z jistého a tuhého auta, které jede jako po kolejích, se stane vrávorající nepřátelská bedna.
Nedovedl jsem pojmenovat, v čem přesně je problém. Automobil sice nedrncal jako minulá generace a od kol nepronikalo tolik hluku, ale jízda po podélných nerovnostech byla nejistá. Zadek se pokoušel občas regulérně odskočit, někdy ano a někdy taky ne. Právě nepředvídatelnost tohoto chování ve mně vyvolávala nedůvěru, co že tedy v této zatáčce přijde za dobrodružství. Na druhé straně se musí nechat, že i když se záď snu českých rodin vlnila, auto jelo pořád tam, kam se mu volantem ukázalo. Parta, která pracovala na naladění stabilizačního systému zjevně odvedla lepší práci než parta, která dokurvila zadní nápravu.
Připadalo mi to, jako by tlumiče a pružiny bojovaly s ohromnými těžkými koly (osmnáctipalcová kola s pneumatikami 225/45) a v okamžiku, kdy nějaká nerovnost katapultuje těžké kolo nahoru, nedokáží ho dost rychle a dost silně přitlačit zpátky na silnici. Dále jsem měl podezření na příliš měkká uložení. Zjevně se nejednalo o jediný problém, ale komplexní zprasenost, která se nebude dát opravit nepozorovanou náhradou jedné součástky a bude zase dobře, jako to udělali u minulé řady. Diletanti, kteří vyvíjeli a ladili podvozek, pravděpodobně chtěli stůj co stůj dosáhnout toho, aby se v recenzích objevila naprosto nepostradatelná věta „podvozek vyhlazuje příčné nerovnosti“ (také vám ta věta připadá pitomá? Nerovnosti přece vyhlazují cestáři). Poté, co zázrak z Boleslavi několikrát hodil hrbem jsem usoudil, že bude lepší tuhle sračku měkkou nedráždit a do zatáček zvolnit, abych nemusel testovat, jak dobrá byla ta parta, co navrhovala airbagy a pásy.
Horší den měla parta, která navrhovala sedadla. Nepodařilo se mi nastavit je tak, aby byla pohodlná, takže jsem tuto kapitolu uzavřel tak, že fíčura pohodlí asi není vestavěna a budu to muset těch 130 km akceptovat.
Automobil celkově působil nesolidně, mdle a unaveně. Zhruba bych to přirovnal k dvojkové Fabii, to byl taky takovej křáp.
Nechápu, co je důvodem šílené módy nacpat na jakékoli auto co největší kola, ale tomuto vehiklu to rozhodně k ničemu nepomohlo. Konzern tvrdil, že se mu povedlo podvozek s vlečenou zadní nápravou vyladit natolik, že běžný řidič nepozná rozdíl proti dřívějšímu víceprvku, ale já jsem běžný řidič a proti staré PQ35 to byl kurva rozdíl. Byl jsem z toho překvapený, protože zejména „dvojková“ Octavia byla podvozkově zdatné auto a nebýt řízení z parníku a volantu z ohnuté zahradní hadice, bývala i celkem zábavná. Měl jsem celkově škodovky za auta, která sice mívala různé mouchy a děsivý marketing, ale fungovala plus mínus dobře, měla zdravý základ a v žádném modelu, provedení ani výbavě vysloveně nezklamala.
A asi jsem nebyl překvapený sám, jak se ukázalo při nedávno komentovaném losím testu.
Budeme se setkávat čím dál častěji s takovými věcmi.
Lidé nadávají na nová auta, že jsou horší než ta stará. Říkají, že za to mohou klimatické regulace, které na výrobce aut uvalila zelená církev. Myslím, že to není tak docela pravda. Jistě se dá spekulovat o letargických motorech a dlooooouhých převodových stupních zjančených dvouspojkových převodovek, ale rozhodně nevím o tom, že by Sovětský svaz západu něco diktoval stran podvozku. V době, kdy jsou pro zákazníka důležité sračky jako konektivita a bezpečnostní asistenti asi není tržní prostor pro komplikovaná technická řešení jako lichoběžníkové přední a mnohaprvkové zadní nápravy, ale zprasit dobře známý a široce používaný výrobně nejlacinější podvozek s Mc Phersonem vpředu a vlečkou vadu musí mít nějakou hlubší příčinu.
Hodně lidí si nekupuje nové auto, protože si prostě nemohou vybrat. Utrácejí horentní částky za předražené zachovalé youngtimery, protože se chtějí dobře svézt. Mají pokrk uskákaných SUV, vadí jim rádobysportovní, agresivní a arogantní design moderních aut, jejich pochybné jízdní vlastnosti nebo prostě jen nevidí, v čem by nový model auta byl lepší než ten, co mají právě teď, protože pro ně ten poslední design světel připomínající kočiči oči, tygří zuby nebo želví penisy není úplně důležitý. Prostě nevidí alternativu a tak nekupují a čekají, až bude líp. Tohoto tržního potenciálu se někdo dřív nebo později bude muset zhostit.
Prestiž automobilového průmyslu klesá. Každý den z něj odcházejí vedoucí pracovníci a experti, kteří jdou raději pracovat jinam. Zatím ne masově, ale děje se to. Na tato uvolněná místa se dostávají lidé, kteří jsou z logiky věci horší než ti, co tam seděli předtím. Druhá liga,
Podvozek Octavie sestrojila druhá liga a výsledkem je podřadný produkt.
Nikoho však nebaví vyrábět podřadné produkty. Čím masivnější bude odchod z automobilového průmyslu, tím více bude úroveň automobilového průmyslu klesat, a čím více bude úroveň automobilového průmyslu klesat, tím více z něj bude odcházet lidí, takže celá situace má kladnou zpětnou vazbu. Tento proces bude trvat několik let a někde se bude muset zastavit tím, že najde nějakou novou rovnováhu.
Dovolil bych si nyní vyřknout určité proroctví, které souvisí s tím, co se právě děje. S nevratným procesem, který plodí zmetky jako nová ještě horší Octavia. Nazval bych ho fragmentace trhu. Nevím, jestli to na konci bude negativní nebo pozitivní a zda na tom někdo bude profitovat, ale obsahuje to různé hrozby a příležitosti.
Ok, otěže přebírá druhá liga, ale co se stane s první ligou? Někteří odejdou mimo obor a budou dělat něco jiného, ale jiní se shromáždí v automobilkách, kde se nevyrábějí combi, která se potácejí jako stará bába, co to přehnala s vaječným koňakem. Celkově by to mohlo přinést na trh lepší auta, která budou ovšem stát více peněz a nebudou pro každého. Takový malý neřízený návrat do devadesátek.
Teoreticky by to mohlo pomoci. Přeskupení sil by mohlo nakonec být fajn a střednědobě povzbudit trh.
12.07.2020 D-FENS
(372x známkováno, průměr: 1,35 z 5)