Nová auta, stará auta II.

Featured Image

Před několika dny byly švédským motoristickým magazínem Teknikens Värld publikovány výsledky losího testu tzv. „nových“ škod Superb a Octavia. Pojďme u nich chvíli zastavit.

Losí test vám odhalí chování auta při vyhýbacím manévru. Očkovaní výrobci si ho provádí sami během vývoje, nezávislé testy pak v Evropě kromě švédského „světa motorů“ provádí např. ADAC nebo španělští km77. Auto je vždy plně naloženo na maximální hmotnost povolenou výrobcem a na suchém povrchu je různými řidiči opakovaně provedena simulace objetí překážky na minimální dráze. Test bývá standardizovaný, aby bylo možné provést vzájemná srovnávání. Některé výsledky máme podnes v paměti – já třeba to, kterak článek Nová auta, stará auta I. popisoval trendy ve vývoji aut, které směřovaly k obrácení Dacie Logan na střechu již v minimální rychlosti. Článek nejen rozebíral proč to nastalo, nýbrž také vysvětlil, proč se to bude v budoucnu může opakovat. Tři roky starému testu Dacie Sandero Stepway to pak už nezbývalo než potvrdit.

Video testu nejnovější marketingové verze Superb Combi Hybrid (mk4) naleznete zde. Už v sedmdesátikilometrové rychlosti Superb reaguje na první manévr přetáčivým smykem. Jako životu nebezpečné výrobky nezačnou ale tu chvíli vypadat pouze úlekem zezelenalé konzervy lančmítu naložené v zadním úložném prostoru na cestu do Chorvatska, nýbrž hlavně Superb sám. V 72 km/h pak při návratu do pruhu svírá požadovaná a uskutečněná trajektorie vozidla úhel 45° a automobil smutně opouští záběr v jaksi jiném směru, než kam má natočena kola přední nápravy. Fandové vozů této značky to mohou brát tak, že kombinace modulární podvozkové platformy MQB, ultimátní technologické špičky, tohoto vrcholu vývoje, jak napasovat ten stejnej werk od supermini Seat Ibiza po minivan s rozvorem 3,2 metru pro 7 osob, v kombinaci s nejnovější verzí ESP od VW Audi-Gruppe, demonstrovala úspěšnou implementaci autonomního řízení Simply Clever, kdy auto ví líp než než vy, kam by se mělo jet.

Rozhodl jsem se dohledat, jak se rozhodli s tématem naložit tuzemští motorističtí novináři. Překvapení to úplně nebylo, výplatní páska koncernu zřejmě dosud nevyschla. Analýza serveru iDNES.cz vysvětluje, že je to ok, protože testovaným Superbem je verze hybrid. Totiž – za to prý nemůže výrobce, ale vy, protože jste si kvůli environmentalistické mediální masáži rozhodli vozit u zadní nápravy 130 kg baterku. A to, cituji „samozřejmě při vyhýbacím manévru velmi výrazně ovlivňuje chování vozu. Aby nedošlo k mýlce: škodováčtí vývojáři samozřejmě toto všechno zohledňují, pro jednotlivé verze v závislosti na hmotnosti a její distribuci mezi nápravy volí varianty a kombinace tuhosti pružin a tlumičů a dalších komponent, ladí se jemné detaily, speciálně se nastavuje stabilizační systém ESP. Obrovskou a stále výraznější roli hrají pneumatiky. Dělají to tak všechny automobilky, metrák hmotnosti samozřejmě úplně „rozhodí“ vyvážení vozu a vše se musí ladit znovu.“

Znamená to tedy, že Superb je super, ale pokud si na zadní sedačku dozadu sedne chlap, tak nečekejte žádný zázraky, a pokud si někdo sedne i na to druhý sedadlo, tak to teda fakt šťastnou cestu – ale my jsme vám to říkali.

Výše linkované video losího testu Superba to však nedělá akceptaci této analýzy moc jednoduché. Na jeho konci totiž v Teknikens Värld srovnají chování Superba se dvěma stejně vážícími hybridy, P508 a C-Klasse. Podívejte se na průjezd P508 vedle oblouků vpravo ogumovaných od Superba. Peugeotu při 78 km/h solidně odstává prdel, losím testem však i v této rychlosti prochází s očividnou rezervou. Výsledky céčka jsou také poměrně pozitivní, s přihlédnutím k tomu, že Daimler ve vývoji nových aut dlouhodobě reflektuje na skutečnost, že jeho zákazníci mají na stupnici svých požadavků a očekávání jízdní vlasnosti mercedesů někde velmi hluboko dole.

Analýzu také poněkud kazí fakt, že losí test nedala taktéž zcela nehybridní Škoda Octavia Combi mk4, SČR. Věta z popisku videa je prostě kouzelná: „The all-new Skoda Octavia Combi MY20 fails the moose test.“ To jejich „all-new“ působí skoro až jako škodolibost – celý článek skrz translátor ale ukazuje, že chtějí jen zdůraznit svoji zoufalost nad tím, že jim tohle někdo chce legálně prodávat v tom jejich Švédsku. Both the Skoda Superb iV and Skoda Octavia have in a short time failed in the moose test, an extremely alarming trend. How will Skoda deal with these problems?

A tak jsme zpátky na začátku. Co je základní příčinou toho, že jízdní vlastnosti nových aut jsou takové, jaké jsou? Já jsem sem před 9 lety napsal článek o tom, co by bylo fajn si přečíst o autech v recenzcích na D-FENSu. Staré komentáře dřívější edice webu už u článku neuvidíte, ale já si je ještě docela pamatuji. Reakce většiny byla odmítavá – my chceme psát o vytápění sedaček a kůži obšitým volantu a jestli se ti to nelíbí, tak by sis také mohl políbit prdel. Pro drtivou většinu zákazníků automobilek je, obávám se, podstatné víc to, jestli v autě připojí svůj Samsung k infotainmentu, než to, jakým způsobem se jejich vozidlo chová v zatáčce, limitních režimech, na nerovném a kluzkém povrchu a jak brzdí.

Na první pohled to tedy vypadá, že automobilky tato očekávání zohledňují 1:1 jen s tím, že na první místo se ještě přidá množství emisí CO2 a požadavky na produkt mohou úspěšně projít prvním gate meetingem. Tak musel vzniknout i téměř dvoutunový Superb se značným převisem vpředu a obrovským převisem vzadu, jehož jízdní vlastnosti působí jako řízená sabotáž, ale posádka má venitř k dispozici barevnej dvanáctipalcovej displej a do kufru je možné naložit fůru hnoje. Jestli vás a vaše blízké doveze domů vcelku, se může jevit jako marketingově nevýznamné téma – test dalších srovnatelných aut (do videa s nehybridní Octavií přidali pro srovnání Corollu, a aby byla stejně těžká a drahá jako Octavia, tak je to Corolla hybrid) ale ukazuje, že některým automobilkám to tak úplně jedno není, a z nějakých důvodů považují podvozek za něco hodné jejich zájmu. Jasné ale je, že managementu Škody Simply Clever se pozdává spíše směr, kterým jede Dacia, než Peugeot.

Nemálo komentářů ohledně úspěšnosti v losím testu směřuje také k pneumatikám. Pochopit vliv nekvalitních a sjetých gum na tento manévr je pro většinu veřejnosti intuitivní, poměrně opomíjen je ovšem aspekt nesprávných rozměrů disků a pneumatik. Pro tuzemské řidiče, kteří za to nejdůležítější na gumách považují jejich přezouvání v období od 1. listopadu do 31. března, jak to říkali v televizi, a jejich kvalitu rozlišují systémem byly levné – byly drahé, to není dobrá zpráva.

 


13.06.2020 Smrtihlav

12345 (188x hodnoceno, průměr: 1,14 z 5)
13 419x přečteno
Updatováno: 14.6.2020 — 11:04

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!