Hodnotitelé mají pravdu. To s tím „než“ není věc výkladu, to je dané a zřejmé. Celý článek je kravina.
Sysop
Presne tak.
Chramostejl
Clanek kravina neni, je to jen pekna ukazka toho, jak to casto vypada s urovni ucitelu na zakladce. Vsechno musi bejt „alternativni“. To zadani je samozrejme jednoznacny, jestli pisatel uci matematiku tim stylem, kterym popsal, tak je mi tech deti lito a pan ucitel by mel vratit diplom (jestli teda nejakej vubec ma).
Panek
To je tím, že lidi nečtou a čumí jen na telefony, kde mají videa. Pak vůbec nerozumí českému jazyku.
Věta: Tonda má 240 Kč, což je o 20 % více než má Aleš. nemá význam jako: Aleš má o 20% méně než Tonda, který má 240 Kč
Sysop
U toho ‚vice‘ je to jednoznacne.
U toho ‚mene‘ uz mene, bo nekteri lide v tom delaji bordel. Matematicky mas pravdu, ale fura lidi to pochopi blbe.
Ostatne neco podobneho je stare zname ‚jeden za 18 a druhy bez 2 za 20‘. Matematicky to znamena, ze jeden za 18 a druhy za 22.
Nebo ‚Byl lepsi, protoze jeho cena/vykon byl vetsi‘. Logicky ale: cim vetsi je tento faktor, tim horsi je dana vec. Dekuji mistru Hlavenkovi za dokurveni tohoto faktoru.
RomanL
Ano, matematicky správně je to totiž „Jeden za 18 a druhý za 20 bez 2!“ ;-)
Alan.Cox
Hlavenka má zvláštní logiku.
Oponent: „A takto můžete vymyslet tisíc případů.“
Hlavenka: „Nemáte pravdu! Není to náhodou tisíc jedna případů?“
Sysop
Oponent: ‚Ne, neni. Byl by to tisic jeden pripad, pane Hlavenko‘.
Hlavenka: ‚…na seznamu startupu si vas skrtam…‘.
Je:
Tonda má 240 Kč, což je o 20 % více než má Aleš. Kolik korun má Aleš?
Má být:
Tonda má 240 Kč, což je o 20 % více, než má Aleš. Kolik korun má Aleš?
gogo
To je klasický problém, malý a velký základ. Zkuste si takhle počítat slevy. Koupím za velkoobchod a přidám si marži 30 procent. Nebo vlezu do krámu a dostanu slevu 30 procent. Co je víc?
Panek
Udělal jste klasickou chybu. Marže ≠ obchodní přirážka. Marže se nepřidává, marže vyjadřuje, kolik obchodníkovi zbyde z prodejní ceny po odečtení nákupní ceny.
Obchodník koupí za 70,- a prodá za 100,-. Marže je 30%, ale obchodní přirážka je 42,86%
Ne téhle klasické neznalosti dostávali vouřadové z finančáku drobné obchodníky tak v první dekádě tohoto tisíciletí. Při zahájení kontroly se podnikatele do protokolu zeptali, kolik má marži a on jim mylně sdělil výši své obchodní přirážky. Kontrolorky měly výši marže, protože to bylo tak uvedeno nebožákem v protokolu a už se jelo. Výpočty, kontrola a to přece nevychází na tržby = krátí tržby. Přechod z dokazování na pomůcky a spočítat daň s uvedenou marží podle pomůcek. Bum a flastr.
Lukas B.
chachachachá, to je taková sranda, jak v tom tápou úplně všichni kromě účetních, zejména pak ti, kteří páchající nějaké „manažerské účetnictví“
h72
To je naprostá klasika devadesátých let. Vždy docházelo k nedorozuměním.
Pro nás jako výrobce nějakých píčovin byla úměra jasná. Co za 100,- dodám, bude se prodávat za 250,-. Tak se zjednodušily úměry v centru Prahy a jiných turistických center. Kalkulace byla takováto: výrobce má jisté náklady, jistou pracnost, jistý zisk (většinou byl poměr 30:40:30, v některém artiklu 10:10:80, v jiném opačně, ale to je fuk). Prodejce má jistý nájem, Jisté náklady na prodej, jistý zisk (většinou 60:20:20, ale bylo to i jinak). dejmě tomu, že v tom s výrobcem oba lítají tak nějak stejně, ale oba se potřebují uživit. Každému tedy stovku. Nu, a 42,- korun chtěl stát na DPH. Takže zaokrouhleně – 250,- celkem.
Milí žáci – vypočtěte všechny možné marže, obchodní přirážky, zisk, obrat, hrubý příjem, čistý příjem, náklady, režii.
My jsme obvykle o tom mluvili tak, že obchodník má marži 100% a dostává rabat 50%.
Ale ani v běžné mluvě, ani v obchodní mluvě, to není jednoznačné, vždy se musí upřesnit, o co vlastně každé straně jde.
V praxi se stejně všechno prodávalo formou falešné komise, kde zboží zůstávalo až do okamžiku prodeje majetkem výrobce, takže obchodník odváděl DPH jen ze své marže. Jinak by musel DPH odvést z celé prodejní ceny
Zároveň se všechno prodávalo a dodávalo a platilo hotově, jinak by všichni zkrachovali.
Také firmy se během svého růstu drobily na menší a na mneší, na dcery a vnučky, aby obratem nepřesáhly jisté hranice odvodů DPH.
Účetní se pěkně zapotili/y.
Hupert
Řeknu-li „o čtvrtinu více, než ušla Alena“, je dle mého chápání základem to, co ušla Alena, nic jiného.
Je to celý špatně. Alena to nikdy nemohla ujít. Za pět.
ModrýKlokan
A jak znám celý leta Tondu, tak nikdy u sebe neměl víc jak pajcku. Takže taky špatně.
Arnold J Rimmer
Proč by to Alena nemohla ujít? Já jsem to tuhle ušel. Přes brdský kopce. Za tři dny.
Ale o Tondoví ví každej že prachy nemá, doma dělá stojku.
Hupert
MK, ARJ: Víte vydva, co to je příklad?
Hupert
To není chyba, oslovuji vás společně, proto je „vydva“ bez mezery.
Arnold J Rimmer
Hupert: No ještě že jsi to vysvětlil. Vydvy a kválíky má totiž naše aplégerka v pokojíčku. Kdoví co bysme z toho mohli s klokanem například vydedukovat.
Chramostejl
„Cau tydry!“
„My nejsme tydry, my jsme vydry!“
„Koho sukam, tomu tykam…“
Hupert
Předběhls mě. Jenom v mý verzi je závěr „Kurvám nevykám.“
Arnold J Rimmer
Jsou jí tři roky vy prasata!
Chramostejl
No to je na tydru celkem dost…
cepin
Ale vypadá na pět, takže na pohodu
Hupert
AJR: Jo s Kválíkem jsem se už jednou potkal. Nebyl to tlumočník z žabožroutšiny, tam by neměl šanci, měl jen přerostlý řezáky. Hlody měl ale k popukání.
Sysop
Alena sla za dve stovky, mi vyslo.
RomanL
… to mě taky napadlo… ;-)
SursumCorda
Matematika je pošahaná věda.
Sysop
Simte, deset cislic a jen se to prehazuje.
SursumCorda
Sex je taky binární kód, plug and play a jaký je to neštěstí
Alan.Cox
DNA/RNA je založena na čtyřkovém kódu, nikoli dvojkovém.
Alan.Cox
Vytváření proteinů na základě programů z DNA/RNA funguje takto:
1) Základní „bit“ (báze) je čtyřkový, nikoli dvojkový (adenin, cytosin, guanin, uracil – přesněji adenosin, cytidit, guanosil a uridin).
2) Základní „bajt“ (kodón) má tři báze – může tedy kódovat 64 možností.
ModrýKlokan
@ Cox
A teď si představ, že by možnejch bází biochemie umožnila, jak v desítkový soustavě, deset. To bychom žili vod rána do rána ve sci-fi hororu. Těch variet ve druzích, zrůdiček s chybkama, to by byl ještě větší blázinec než teď, kdy sou jen negři, bělouši, a sudeťáci.
Alan.Cox
Možných bází, zejména v RNA, je mnohem více než 10. Takové RNA pak organismy včetně člověka používají zejména jako katalyzátory biochemických reakcí.
RNA katalyzátory vydrží vysoké teploty, často přežijí i nejdrsnější sterilizaci v laboratořích či nemocnicích. A stále fungují. Jsou mnohem odolnější než enzymy z proteinů.
Alan.Cox
Jinak biochemie umožňuje teoreticky nekonečně různých bází v DNA/RNA. Prostě si na svou kostru (cukr deoxyribosu nebo ribosu) pověsí cokoli za aromatickou látku, co se vejde do struktury molekuly a je možné ji připojit na OH skupiny té kostry jako ester.
ModrýKlokan
@ Cox
Děláš blbýho, nebo seš blbej? Já nepsal o tom co by mohlo být kdyby. Píšu vo tom co DNA skutečně tvoří. Už to nehul.
Alan.Cox
Třeba DNA báze jsou často methylované, a to zcela záměrně organismem. A už se nám počet bází v DNA množí.
Ona prostě ta školní biochemie vypadá jinak než realita.
Prostě ve škole se do žáků natlačí zjednodušená přibližná verze skutečnosti. Reálně je skutečnost složitější a postavená komplikovaněji.
A je jedno, jestli je to o DNA.
Nebo nesmysl, že oko má v sobě 3 druhy čípků rozeznávající červenou, zelenou a modrou barvu.
Nebo nesmysl, že jazyk rozeznává jen pouhých 4-5 druhů chutí.
Atd.
Ty školní modely jsou zjednodušené proti skutečnosti pro vystihnutí základní podstaty.
h72
Pokud jste biochemik, musí vaše srdce krvácet. Nám m-f zase vadí třeba sférický a hrubě korpuskulární model atomu nebo eukleidovská geometrie prostoru či primitivní verze gravitačního zákona. Většina lidí totiž zůstane na úrovni té základky, tedy žijí celoživotně velži a debilitě a ještě se pak hádají, protože přece …… se to učili.
To je všechno hezký, ale docela jsi zamlžil smysl toho mýho příspěvku, na který jsi dobrovolně reagoval. Tomu proč jsem to psal jsi se zatím úspěšně vyhnul.
Hodnotitelé mají pravdu. To s tím „než“ není věc výkladu, to je dané a zřejmé. Celý článek je kravina.
Presne tak.
Clanek kravina neni, je to jen pekna ukazka toho, jak to casto vypada s urovni ucitelu na zakladce. Vsechno musi bejt „alternativni“. To zadani je samozrejme jednoznacny, jestli pisatel uci matematiku tim stylem, kterym popsal, tak je mi tech deti lito a pan ucitel by mel vratit diplom (jestli teda nejakej vubec ma).
To je tím, že lidi nečtou a čumí jen na telefony, kde mají videa. Pak vůbec nerozumí českému jazyku.
Věta: Tonda má 240 Kč, což je o 20 % více než má Aleš. nemá význam jako: Aleš má o 20% méně než Tonda, který má 240 Kč
U toho ‚vice‘ je to jednoznacne.
U toho ‚mene‘ uz mene, bo nekteri lide v tom delaji bordel. Matematicky mas pravdu, ale fura lidi to pochopi blbe.
Ostatne neco podobneho je stare zname ‚jeden za 18 a druhy bez 2 za 20‘. Matematicky to znamena, ze jeden za 18 a druhy za 22.
Nebo ‚Byl lepsi, protoze jeho cena/vykon byl vetsi‘. Logicky ale: cim vetsi je tento faktor, tim horsi je dana vec. Dekuji mistru Hlavenkovi za dokurveni tohoto faktoru.
Ano, matematicky správně je to totiž „Jeden za 18 a druhý za 20 bez 2!“ ;-)
Hlavenka má zvláštní logiku.
Oponent: „A takto můžete vymyslet tisíc případů.“
Hlavenka: „Nemáte pravdu! Není to náhodou tisíc jedna případů?“
Oponent: ‚Ne, neni. Byl by to tisic jeden pripad, pane Hlavenko‘.
Hlavenka: ‚…na seznamu startupu si vas skrtam…‘.
Ale tvůrce úlohy opravdu neumí český pravopis, ve větě chybí čárka (viz https://www.facebook.com/Jenzeny.cz/posts/nezapom%C3%ADnejte-na-%C4%8D%C3%A1rky-/2697081713697190/ ).
Je:
Tonda má 240 Kč, což je o 20 % více než má Aleš. Kolik korun má Aleš?
Má být:
Tonda má 240 Kč, což je o 20 % více, než má Aleš. Kolik korun má Aleš?
To je klasický problém, malý a velký základ. Zkuste si takhle počítat slevy. Koupím za velkoobchod a přidám si marži 30 procent. Nebo vlezu do krámu a dostanu slevu 30 procent. Co je víc?
Udělal jste klasickou chybu. Marže ≠ obchodní přirážka. Marže se nepřidává, marže vyjadřuje, kolik obchodníkovi zbyde z prodejní ceny po odečtení nákupní ceny.
Obchodník koupí za 70,- a prodá za 100,-. Marže je 30%, ale obchodní přirážka je 42,86%
Ne téhle klasické neznalosti dostávali vouřadové z finančáku drobné obchodníky tak v první dekádě tohoto tisíciletí. Při zahájení kontroly se podnikatele do protokolu zeptali, kolik má marži a on jim mylně sdělil výši své obchodní přirážky. Kontrolorky měly výši marže, protože to bylo tak uvedeno nebožákem v protokolu a už se jelo. Výpočty, kontrola a to přece nevychází na tržby = krátí tržby. Přechod z dokazování na pomůcky a spočítat daň s uvedenou marží podle pomůcek. Bum a flastr.
chachachachá, to je taková sranda, jak v tom tápou úplně všichni kromě účetních, zejména pak ti, kteří páchající nějaké „manažerské účetnictví“
To je naprostá klasika devadesátých let. Vždy docházelo k nedorozuměním.
Pro nás jako výrobce nějakých píčovin byla úměra jasná. Co za 100,- dodám, bude se prodávat za 250,-. Tak se zjednodušily úměry v centru Prahy a jiných turistických center. Kalkulace byla takováto: výrobce má jisté náklady, jistou pracnost, jistý zisk (většinou byl poměr 30:40:30, v některém artiklu 10:10:80, v jiném opačně, ale to je fuk). Prodejce má jistý nájem, Jisté náklady na prodej, jistý zisk (většinou 60:20:20, ale bylo to i jinak). dejmě tomu, že v tom s výrobcem oba lítají tak nějak stejně, ale oba se potřebují uživit. Každému tedy stovku. Nu, a 42,- korun chtěl stát na DPH. Takže zaokrouhleně – 250,- celkem.
Milí žáci – vypočtěte všechny možné marže, obchodní přirážky, zisk, obrat, hrubý příjem, čistý příjem, náklady, režii.
My jsme obvykle o tom mluvili tak, že obchodník má marži 100% a dostává rabat 50%.
Ale ani v běžné mluvě, ani v obchodní mluvě, to není jednoznačné, vždy se musí upřesnit, o co vlastně každé straně jde.
V praxi se stejně všechno prodávalo formou falešné komise, kde zboží zůstávalo až do okamžiku prodeje majetkem výrobce, takže obchodník odváděl DPH jen ze své marže. Jinak by musel DPH odvést z celé prodejní ceny
Zároveň se všechno prodávalo a dodávalo a platilo hotově, jinak by všichni zkrachovali.
Také firmy se během svého růstu drobily na menší a na mneší, na dcery a vnučky, aby obratem nepřesáhly jisté hranice odvodů DPH.
Účetní se pěkně zapotili/y.
Řeknu-li „o čtvrtinu více, než ušla Alena“, je dle mého chápání základem to, co ušla Alena, nic jiného.
Rok, dva a štamgasti zváží vaše… :-D
Nelez mu tak do prdele, vypadate jak dva verny policajti na sichte a nejspis i budete :-))).
S váma musí bejt vééééééééélikanánská legranda.
Je to celý špatně. Alena to nikdy nemohla ujít. Za pět.
A jak znám celý leta Tondu, tak nikdy u sebe neměl víc jak pajcku. Takže taky špatně.
Proč by to Alena nemohla ujít? Já jsem to tuhle ušel. Přes brdský kopce. Za tři dny.
Ale o Tondoví ví každej že prachy nemá, doma dělá stojku.
MK, ARJ: Víte vydva, co to je příklad?
To není chyba, oslovuji vás společně, proto je „vydva“ bez mezery.
Hupert: No ještě že jsi to vysvětlil. Vydvy a kválíky má totiž naše aplégerka v pokojíčku. Kdoví co bysme z toho mohli s klokanem například vydedukovat.
„Cau tydry!“
„My nejsme tydry, my jsme vydry!“
„Koho sukam, tomu tykam…“
Předběhls mě. Jenom v mý verzi je závěr „Kurvám nevykám.“
Jsou jí tři roky vy prasata!
No to je na tydru celkem dost…
Ale vypadá na pět, takže na pohodu
AJR: Jo s Kválíkem jsem se už jednou potkal. Nebyl to tlumočník z žabožroutšiny, tam by neměl šanci, měl jen přerostlý řezáky. Hlody měl ale k popukání.
Alena sla za dve stovky, mi vyslo.
… to mě taky napadlo… ;-)
Matematika je pošahaná věda.
Simte, deset cislic a jen se to prehazuje.
Sex je taky binární kód, plug and play a jaký je to neštěstí
DNA/RNA je založena na čtyřkovém kódu, nikoli dvojkovém.
Vytváření proteinů na základě programů z DNA/RNA funguje takto:
1) Základní „bit“ (báze) je čtyřkový, nikoli dvojkový (adenin, cytosin, guanin, uracil – přesněji adenosin, cytidit, guanosil a uridin).
2) Základní „bajt“ (kodón) má tři báze – může tedy kódovat 64 možností.
@ Cox
A teď si představ, že by možnejch bází biochemie umožnila, jak v desítkový soustavě, deset. To bychom žili vod rána do rána ve sci-fi hororu. Těch variet ve druzích, zrůdiček s chybkama, to by byl ještě větší blázinec než teď, kdy sou jen negři, bělouši, a sudeťáci.
Možných bází, zejména v RNA, je mnohem více než 10. Takové RNA pak organismy včetně člověka používají zejména jako katalyzátory biochemických reakcí.
(https://cs.wikipedia.org/wiki/Ribozym)
RNA katalyzátory vydrží vysoké teploty, často přežijí i nejdrsnější sterilizaci v laboratořích či nemocnicích. A stále fungují. Jsou mnohem odolnější než enzymy z proteinů.
Jinak biochemie umožňuje teoreticky nekonečně různých bází v DNA/RNA. Prostě si na svou kostru (cukr deoxyribosu nebo ribosu) pověsí cokoli za aromatickou látku, co se vejde do struktury molekuly a je možné ji připojit na OH skupiny té kostry jako ester.
@ Cox
Děláš blbýho, nebo seš blbej? Já nepsal o tom co by mohlo být kdyby. Píšu vo tom co DNA skutečně tvoří. Už to nehul.
Třeba DNA báze jsou často methylované, a to zcela záměrně organismem. A už se nám počet bází v DNA množí.
(https://cs.wikipedia.org/wiki/Methylace_DNA)
Ona prostě ta školní biochemie vypadá jinak než realita.
Prostě ve škole se do žáků natlačí zjednodušená přibližná verze skutečnosti. Reálně je skutečnost složitější a postavená komplikovaněji.
A je jedno, jestli je to o DNA.
Nebo nesmysl, že oko má v sobě 3 druhy čípků rozeznávající červenou, zelenou a modrou barvu.
Nebo nesmysl, že jazyk rozeznává jen pouhých 4-5 druhů chutí.
Atd.
Ty školní modely jsou zjednodušené proti skutečnosti pro vystihnutí základní podstaty.
Pokud jste biochemik, musí vaše srdce krvácet. Nám m-f zase vadí třeba sférický a hrubě korpuskulární model atomu nebo eukleidovská geometrie prostoru či primitivní verze gravitačního zákona. Většina lidí totiž zůstane na úrovni té základky, tedy žijí celoživotně velži a debilitě a ještě se pak hádají, protože přece …… se to učili.
Model atomu?
A už jste nějaký in natura viděl?
Nebo věříte? :-D
@ Cox
To je všechno hezký, ale docela jsi zamlžil smysl toho mýho příspěvku, na který jsi dobrovolně reagoval. Tomu proč jsem to psal jsi se zatím úspěšně vyhnul.
A co ten Aleš?
Je to vec konvence, ale ta se na zakladce normalne uci a nikdy jsem se nesetkal s protikladnou. Tedy: 3 je o 1/2 vice nez 2, a 2 je o 1/3 mene nez 3.
Obě úlohy jsou zadány jednoznačně. Člověk musí být také matematicky sečtělý.
Těším se až autor bude prosazovat alternativní překlad v anglickém dialogu: „How do you do? All right.“ = „Jak to děláš? Vždycky pravačkou!“
Jo, ta sedla :-)
a proto si lidé vymysleli matematiku, jenže vysvětli pančelce češtinářce nebo eurohovnotové. Článek skvělý.