Nedaj-li medajli

Featured Image

Toto je krátký návod pro slušné občany, kterým hrozí udělení státního vyznamenání. Možná vám přijde vhod, kdyby volal Forejt.

 

I have a pussy [pasi], I make the rules

Medajle propůjčuje nebo uděluje prezident. To je něco jako vrchní trafikant. Málokdo to ví, ale prezident uděluje a propůjčuje státní vyznamenání i bez návrhu na základě vlastní úvahy (§ 8 zákona o státních vyznamenáních). Propůjčování a udělování medajlí je zcela jeho byznys a nikomu se přitom nezodpovídá (§ 7 téhož zákona), přičemž navzory rozšířenému omylu tak může činit i bez kontrasignace předsedou vlády. Takové právo podle zákona, který byl napsán na tělo samotnému guru pravdy a lásky v roce 1994.

Pokud by tedy došlo na situaci, že prezident někomu medaili dát nechce, přestože si někdo jiný myslí, že by mu jí dát měl, nabízí se jednoduché a zcela zákonné řešení. Takový prezident si prostě stoupne a na férovku řekne. že o tom, kdo dostane jakou medajli, rozhoduje kurva on a nebude o tom diskutovat. To lze praktikovat pouze v případě, že se jedná o prezidenta s koulema, a ne vožralýho vohnouta.

 

Dědo, nechtěl byste medajli?

Důvody k udělení různých medajlí mohou být také různé. Můžete například vykonat něco příkladného nebo extrémně hrdinského, například hodit po psychopatovi se zbraní v sebeobraně židli. Taková situace je ale spíše raritní, protože tahle země je plná sráčů, co utečou, když jde do tuhýho, protože aby nebyl nějaký problém. Jiným důvodem je celoživotní dílo.

Daleko pravděpodobnější je, že jste součástí nějakého politického barteru. Například máte strejdu ministra a nyní v roce 2016, zhruba 70 let od konce války se zjistí, že máte nějaké extrémní zásluhy v boji s fašismem. Najednou to vypadá, že by bez vás k porážce německé říše vůbec nemohlo dojít a to může být důvodem k udělení nebo propůjčení.

Existuje ještě jedna cesta, jak se ocitnout mezi vyznamenanými, totiž umřít. Mrtví vyznamenaní se udělení medajle zpravidla nemohou bránit, ani se po jejím udělení nemohou chovat nepřístojně, prostě jsou to kandidáti první volby.

 

Jak říkal starej Forejt

V všech případech si dobře rozmyslete, jak se k tomu postavit.

Obecně si lze pokládat otázku, zda vůbec má nějakou hodnotu české státní vyznamenání. Vzhledem k tomu, že státní správa už stačila selhat ve všech myslitelných ohledech a posledních zhruba 10 let se veškeré její úsilí soustřeďuje na budování čím dál autoritativnějšího systému řídícího čím dál více aspektů běžného života každého občana a vynucujícího si čím dál drakoničtějšími prostředky jeho poslušnost, bude těžko rozpoznat ten okamžik, kdy státní medaile ještě generuje prestiž a respekt a odkdy je naopak zdrojem disrespektu a opovržení. V dobnu 1945 taky nebyla o říšská vyznamenání právě rvačka.

Vzhledem k poněkud netransparentním podmínkám výběru kandidátů, kdy rozhoduje především pozitivní vztah k prezidentovi a jeho hodnotám, případně dobré vztahy s jeho crew, které připomíná spolek kolotočářů, bude pravděpodobně ubývat osob, které o medaili z takového prostředí budou mít opravdový zájem. Představte si například, že se jako typický gerontní držitel Milošova řádu pochlubíte vnoučatům, že jste dostali medaili od Zemana. Vsadím se, že to nebudou lajkovat, spíš se z toho rozjede celkem slušnej hejt. Týdny před 28.10. a 1.1. tak budou stiženy hektickou aktivitou najít někoho, kdo medaili neodmítne nebo mu alespoň nebude zásadně vadit.

Pokud vám tedy připadá skutečně depresivní přistát na letišti Václava Havla a jet po Evropské třídě na Pražský hrad převzít řád T.G. Masaryka od Miloše Zemana po boku komunistického aparátčíka, donašečky, podřadného zpěváka, mizerné herečky a režiséra v mikině, zvažte dobře, co budete říkat, až zavolá Forejt. Pokud si myslíte, že udělení státního vyznamenání předchází nějaký ceremoniál nebo že přijde psaní na ručně vyrobeném papíře, že z vůle boží, prezidenta a Agrofertu jste byl vybrán k dekorování, pak to tak není. Protokolární ceremoniál podle všeho vypadá, když volají z banky, jestli fakt nechcete tu supervýhodnou půjčku, která je připravena jen a jen pro vás jako pro váženého klienta již od 15% RPSN. Možná by pomohlo se vymluvit na nějakou exotickou infekční nemoc, případně upozornit na nějakou skrytou kádrovou skvrnu, například že nepijete alkohol, netřídíte odpad, podepsal jste petici proti adopci dětí homosexuály nebo neumíte jezdit na kole.

Opravdovým mistrovstvím je pak uniknout udělení vyznamenání na poslední chvíli. Rozhodně nepomůže umřít, což se ukázalo na příkladu komunistického poslance Mandíka, který umřel šest dnů před aktem udělení a stejně tomu neunikl. Podstatně lepší performanci předvedl letošní kandidát na metál Brady, o kterém jsme ještě před měsícem nevěděli, že existuje a nyní se bez něj už nedokážeme obejít a různé instituce se předhánějí, aby pro něj narychlo vyškrábli nějakou medaili. I jemu hrozila akutní medajle, ale jeho synovec strčil hlavu do prdele cestujícímu duchovnímu, o kterém nikdo pořádně neví, na základě čeho zastupuje koho, a tím se dostal do kolize s aktuálním politickým kurzem, který velí strkat hlavy do prdele zase někomu jinému. Byl to mistrovský tah, který strýčka ochránil před medailí, nicméně i tak zůstala viset ve vzduchu výhrůžka, že se na něj nějaká najde příští rok. Úspěšný byl také donašeč Zilk, který tomu unikl doslova o fous, ačkoli v dnešní době by spolupráce s StB rozhodně nebyla překážkou k udělení řádu, spíše naopak.

Možná by pomohlo vyrábět medaile tak, aby se daly v případě změny společenských poměrů snadno zlikvidovat a přestaly tak pro laureáta představovat riziko. Například sníst. Tomuto požadavku by dobře vyhověly čokoládové medaile, jak je známe z obchodu, ale myslím, že celkově by se tímto úkolem mohl dobře vypořádat Agrofert a Andrej Babiš. Možná by se daly použít stejné ingredience jako v loveckém salámu bez masa, protože ten také dlouho vydrží a za podmínek krajní nouze se dá sníst.

 

Hradní volba 2017

Pro případ, že by příští rok nastal nedostatek kandidátů, zde je několik tipů na udělení či propůjčení medajle:

Ladislav Kajbar, debil a uliční umělec. Láďa kráčející po ulicích s jeho ghettoblasterem a prstem v nose patřil k dominantám Českých Budějovic stejně jako Černá věž a městapo pokutující turisty, kteří přetáhnou dobu parkování o pět minut. Pravděpodobně nic nespojovalo obyvatele Budějovic tolik jako Láďa Kajbar. Jeho umístěním do léčebny byla do organismu města vytržena nezacelitelná díra, kterou nezacelily ani výkony zastupitelů a radních za ANO.

Láďa Hruška za extrémní přínos v oblasti gastronomické chemie či chemické gastronomie. Zbořil dosud zažitou představu, že k přípravě určitých jídel jsou potřeba specifické ingredience a ukázal, že lze vyrobit cokoli z čehokoli a lidi to stejně sežerou. Stejně tak nelze přehlédnout zásluhy pana Hrušky na poli DYI, vystavěné na obdobných principech, například výrobu vozítka z basy od piva.

Duo Yamaha (někdy taky Duo Jamaha, Alfonz a Marián Kotvan) za mimořádný přínos v oblasti hudby pro lid. Jedna z nejvýraznějších kapel hudebního brandu Šlágr z kravína v Dubném hraje ultrasyntezátorový samočinný hardpop. V nominaci na státní vyznamenání se pravděpodobně utkají s Evou a Vaškem, v neprospěch kterých ovšem hovoří, že to občas vypadá, že umějí alespoň zpívat.

Pavel Řehoř, bývalý velitel Městské policie Lázně Bohdaneč, za zásluhy v oblasti popularizace a nastolení realistického vnímání sborů obecních strážníků veřejností. Všichni tak nějak tušili, že všichni patří do kriminálu, ale Řehoř to zhmotnil. Z šestičlenné městské policie byli dva strážníci, tedy velitel Řehoř a další jedinec odsouzeni za jejich nepřiměřené postupy ve službě, čím dosáhl podíl pravomocně odsouzených 33%. Tím se tato nevelká jednotka obecních poskoků dostala na celorepublikově první místo a odsunula do pozadí sbory městských kriminálníků v tak nadějných lokalitách jako Česká Lípa nebo Beroun.

 


30.10.2016 D-FENS

12345 (356x známkováno, průměr: 1,34 z 5)
26 661x přečteno
Updatováno: 30.10.2016 — 23:24
D-FENS © 2017