Vážení a milí vyznavači té vaší reakcionářské a pomýlené svobody. Vstupujeme do nového roku. Ten uplynulý byl na události bohatý a pokud se to nezmění, tak tento nás obohatí ještě více. V poslední době se nejen zde, ale i jinde, v temných zákoutích lžisítě internet, objevují názory, že je snad něco v nepořádku s naší vládnoucí elitou a málokdo spílá novým, radikálním politickým silám, které se pod rouškou populismu snaží změnit status quo.
Vzhledem k tomu, že velká část těch, co reptají a chtějí politické změny, se rekrutuje z řad tradicionalistů, vyznavačů hodnot Evropské civilisace a na zdejších stránkách dokonce těch, co považují za velmi dobré období starou Rakouskou monarchii, někdy mezi nástupem mladého Procházky na trůn a přijetím ústavy, dovolím si tedy popřát šťastný a veselý nový rok a zároveň připomenout ty pravé hodnoty oněch dob dávno minulých.
Vždyť jsme všichni Evropané, lidé kulturní a civilisovaní, prokažme si tu laskavost a buďme poslušni těch, co to s námi myslí dobře, přestaňme kritizovat a sabotovat snahy těch nahoře, sjednoťme se v jeden šik a kráčejme vstříc budoucnosti, světovému míru na věčné časy, kde poručíme vě… tedy kde budeme žít pospolu, se všema dobrýma lidičkama.
Doufám, že si nejeden zrádný živel vezme toto ponaučení k svému ledovému, anarchistickému srdci a pochopí, o čem je skutečná, tradiční evropská hodnota. Pochopí, že generace a generace v naší zemi nebyly vedeny k nějaké volnosti, ale naopak k disciplíně, oddanosti, pokoře a slepé poslušnosti. Pochopí, že společenské změny, ke kterým nás vedou naši eurovládnoucí, jakož i všichni jejich národní poddaní, jsou jen návratem ke kořenům naší civilisace.
Prostě a jednoduše, když vládci Evropy a Papež řeknou, že uprchlíky přijímáme, tak je přijímáme a nepotřebujeme, aby nám do toho nějaká svoloč smradlavá, buřičská kafrala. No co, tak budou lidi umírat. To je toho…
S přáním lásky a sluníčka vás tu teď nechám s pasáží z učebnice vašich předků. Dodám, že náboženství ve školách tehdy suplovalo mravné chování a občanskou nauku zároveň. Něco jako ZSV.
Malá kniha k čtení pro žáky obecných škol
Díl první
Učení náboženství
V Praze 1853
V cís. král. skladu normálních skolních knih v Karlově ulici číslo 190-1*
Poznamenání.
Ve veřejných školách nesmí se – vyjma zvláštního dovolení ministerstva osvěty – leč zákonem předepsaných, pečetí normálního skladu znamenaných knih užívati; také se nesmějí tyto knihy dráže, než na titulu každé knihy udáno, prodávati.
(Rozkaz ministerstva osvěty 21. dubna 1850, číslo 2875)
str. 54-56:
V čtvrtém přikázání se zvláště velí, aby děti rodiče své milovaly, ctily, jim sloužily, ve všem, coby proti božským přikázáním nebylo, jich poslouchaly, v duchovních i tělesných potřebách jim pomáhaly, za ně se modlily.
V čtvrtém přikázání se zapovídá: rodičů neposlouchati, jich nenáviděti, jimi pohrdati, jim se posmívati, jich haněti neb klíti, v potřebách je opouštěti, neb jim ubližovati.
Dětem, které toto přikázání zachovávají, slíben jest dlouhý život a štěstí. Děti, které toto přikázání nezachovávají, mají se přetěžkých časných i věčných trestů báti.
Čtvrté přikázání týká se nejen dětí a rodičů, ale i všech poddaných, a všech jejich duchovních i světských vrchností, i všech učitelů, též poněkud i těch lidí, jenž pro svůj věk a vážnost cti zasluhují.
Poddaní jsou povinni, k svým ouředníkům a vrchnostem, dobrým i zlým, tak se chovati, jako děti k svým rodičům. Nejvíce z toho, co se dětem o rodičích přikazuje a zapovídá, přikazuje a zapovídá se i poddaným o jejich vrchních.
(Poznámka: V odkazech jsou pak uvedena čísla veršů z bible, ze kterých se vychází. Pro toto poučení je to, mimo jiné, 1. Petrova, kapitola 2, verš 18, “Služebníci poddáni buďte ve vší bázni pánům, netoliko dobrým a mírným, ale i zlým.”)
*ano, to není můj překlep, v tiskárně jim vypadl háček, skutečně je tam “skolních”
01.01.2017 Sprostý podezřelý
(77x známkováno, průměr: 2,71 z 5)