Matematika studenty nekosí. Pouze odhaluje trosky českého školství - zpět na článek
Počet komentářů: 249
Přidat komentářNapsat komentář
Musíte se přihlásit, pokud chcete komentovat.
D-FENS © 2017
Musíte se přihlásit, pokud chcete komentovat.
Mno, působím na MFF. Kdysi jednou jsem se na ministerstvu účastnil nějakého diskusního stolu, kde hlavní náplň byla mlácení prázdné slámy (ohledně vzdělávání). Tak jsem si pustil hubu na veřejné korzo a prohlásil jsem, že to, že na vysoké škole doučujeme látku školy střední, na to jsme si už zvykli. Ale že máme doučovat i látku školy základní, na to že si zvykáme těžko. A jako příklad jsem uvedl právě tu trojčlenku, kterou bohužel celá řada studentů prvního dvouletí MFF nezná a nechápe.
Ta diskuse nějak potom hodně rychle skončila… Nebylo moc co dodat. Tolik za MFF.
Na nejmenované jiné vysoké škole vedení školy přikázalo, že studentům chemie a chemické technologie nesmějí být zadávány úlohy vedoucí na kvadratickou rovnici či na soustavu dvou rovnic o dvou neznámých. Tedy výpočty fázových transformací a směsné výpočty. U chemiků. Nekomentuji.
A takovýhle příkladů mám za ta léta povícero…
takže už ani míchání roztoků? to sme měli na soustředění, jako přípravu na volymp-pyjády, kde to bylo běžný…jak vidím ten pokrok, tak si vopravdu za pár let vodskočím na nějakou dálku udělat inženéra, nakonec mi ty znalosti z gymplu stačit budou, checht
No, moc se tomu nechechtejte, možná byste zjistil, že ty znalosti tehdejšího gymplu by vám opravdu stačily.
Také jsem se kdysi dávno nachomejtl na na ministerstvo v souvislosti s přípravou státních maturit. Když se zástupci VŠ ozvali s připomínkami, že tak jak je to vymyšlené je to úplně nesmyslné, tak jsme od soudruha náměstka pro VŠ, vzděláním politolog, dostali nesklutečný kartáč, že do toho vysoké školy nemají ministetrstvu kecat, protože maturity chystají odborníci a vysoké školy mají držet hubu a krok. Arogantní hovado. A nejhorší na tom bylo, že z cca 50+ zástupců vysokých škol jsme tam byli tehdy jen dva, které tohle chování „řeznického psa“ směrem k reprezentaci z VŠ viditelně vytočilo. Asi to bylo celkem normální, jen my dva jsme tam tehdy byli asi nějakým omylem a proto nás to zarazilo.
Do tohoto musím oponovat, že vysoké školy si vylobovaly tak extrémní míru autonomie, že jsou stát ve státě. Neplatí pro ně téměř žádná pravidla – a to je do značné míry důsledkem toho marasmu českých univerzit.
Kdykoli se někdo pokouší dát univerzitám nějaká pravidla, ozve se hysterické ječení o „zásahu do nezávislosti vysokých škol“, a je vymalováno.
Stát má právo směrem k vysokým školám pouze držet hubu, a platit všechno co vysoké školy ukuchtí. Což je, jak znovu zůdrazňuji, asi tak 98 % důvodu toho, proč jde kvalita univerzit do zadele.
Za tohoto stavu se ani nedivím, že ministerstvo školství posílá zástupce univerzit do prdele. Já bych to na jejich místě, kdybych byl ministrem, udělal také. A ještě bych „vysokým školám“ přidal pár šťavnatých obscénních nadávek.
Jaká pravidla pro ně neplatí?
Veřejné VŠ jsou legislativní prasopes mezi státní a komerční sférou, nemají téměř žádné použitelné výjimky ze zákoníku práce a když se chystá i celkem zásadní legislativa s dopadem na VŠ nebo SŠ, tak to v rámci meziresortního připomínkového řízení někdo na MŠMT hodí do koše, takže se VŠ ani nedozví že by něco měly připomínkovat.
A co se týče obsahu učiva, tak to dlouhodobě podléhá systému akreditací, akreditační úřad spadá pod ministerstvo.
Autonomi mají tak leda v tom, že na pokyn politiků rektor nemohl vyhodit velbloudáře doc. Konvičku za jeho politické aktivity, které dělal ve svém volném čase, což je naprosto v pořádku bez ohledu na to, co si o těchto aktivitách kdo myslí.
Vy jste zdatně manipulačně začal.
1) Ano, pro vysoké školy platí zákoník práce. Platí pro ně dokonce i trestní zákoník. Například za vraždu budete souzen na vysoké škole stejně jako kdekoli jinde. Doufám, že tyto nesmysly si příště odpustíte.
2) Co se týká obsahu učiva, to si stanovuje vysoká škola. Nechá to ministerstvu jen schválit.
3) Když už jste tedy zahnojil pseudoargumentaci nesmysly, které jsou jen pokusem odpálkovat realitu stranou, půjdeme k tomu podstatnému.
Stát nesmí řídit co bude platit na vysokých školách. Stát nesmí určovat, které obory bude platit a které ne. Stát prostě nesmí zasahovat do ničeho podstatného. Stát to MUSÍ a JE POVINNEN jen platit.
Vysoká škola je stát ve státě, kde je svoboda, do které stát nesmí téměř zasahovat. Ale stát to musí platit.
Takže na vysokých školách bují neomarxismus, progresivismus, kvalitu učení jde dolů, vysoké školy na trh chrlí absolventy nepotřebných a škodlivých oborů. Ale jakmile se stát s tím pokusí něco dělat, ozve se hysterický řev o svobodě univerzit.
1) Díky zákoníku práce a dalším předpisům není možná spousta rozumných věcí, které jsou na západních univerzitách zcela běžné.
2,3) Ano, ekonomický model je takový, že stát platí za studenty, současně za výuku v češtině veřejné VŠ ani nesmí vybírat peníze. VŠ si stanovují obsah učiva a celkově se přizpůsobují poptávce ze strany studentů, protože jinou možnost v tomto systému ani nemají. Že se studenti v nesmyslných počtech hlásí na nesmyslné obory není vina veřejných vysokých škol – kde je poptávka tam se objeví i nabídka.
Tam, kde si to chtěl stát řídit, tam si založil státní univerzitu a ty fungují ještě o dost absurdněji, než ty veřejné.
Státem nastavené prostředí je takové, že zde není jediná soukromá technická nebo přírodovědná vysoká škola, což opět není chyba veřejných vysokých škol.
Řev se ozývá proto, že místo snahy identifikvoat a řešit hluboké systémové problémy celého vzdělávacího systému je pood záminkiu „manažerskéího řízení“ snaha zajistit, aby univerzity musely držet hubu a krok – z moci úřední dosazovat a odvolávat vedení.
Jak skvěle to funguje můžete vidět na základních a středních školách – dobrý ředitel je ten, se kterým je spokojený zřizovatel, ne ten, který řídí školu tak, že tam dobře učí. Tedy například ředitel, který správně zadává zakázky …
A co se týče lepšího manažerského řízení VŠ ze strany státu, tak budu citovat dalšího ministerského náměstka pro VŠ:
„Dobrá VŠ je taková, která absolventy produkuje rychle a levně.“
Pokud vám to nedochází, zadáním ze strany státu je rozdat lidem diplomy – veřejné VŠ tomu více nebo méně dlouhodobě kladou odpor. Přesně o tomhle totiž jsou ty neustále se objevující články v médiích o tom, jak máme v porovnání s ostatními zeměmi málo absolventů VŠ a jak tím škodíme vlastní ekonomice. Jasně rozdat diplomy, to naši ekonomiku vynese na špici.
Musijou přizpůsobovat? Proč? Negdo jim drží kvér u palice, že musijou neustále bobtnat a dělat absurdní vatový vobory, aby tam bylo přihlášenejch stále víc? Co by se stalo, dyby tam nepřišli lidi a nedorazily by prachy? Pár z toho vagónu tzv. akademickejch „pracovníků“, co sou tam přisátí jak pijavice, by muselo od válu. A to je špatně přesně proč?
K tomu, aby se přizpůsobovaly a bobtnaly je tlačí, kromě zákonů prof. Parkinsona, taky běžná provozní ekonomika – kromě variabilních nákladů máte dost značné fixní náklady a ekonomicky zajímavá je výuka velkých skupin a ne malých.
A jako „bonus“ minimálně v minulosti existovalo nějaké hausnumero, kterým bylo univerzitám zastropováno množství financovaných studentů, přičemž funkce byla ze strany ministerstva definována jako nerostoucí. Kdo jednou z libovolného důvodu nabral méně studentů, už nikdy nemohl vyrůst, takže se zcela přirozeně v kontextu klesající demografie všichni snažili nabrat co nejvíc.
Počet studentů pak v ekonomice univerzity funguje jako stabilizační prvek, protože to je jediná meziroční jistota, kterou ve financování mají. Zcela nepřekvapivě univerzity optimalizují v rámci mantinelů, které mají k dispozici a čím nedomyšlenější ty mantinely jsou, tím škodlivější je nakonec výsledek pro daňové poplatníky.
Současná snaha o reformu má následující neinzerované „benefity“:
1) Posílit politický vliv na obsazení nejvyššího vedení univerzit, což pak umožní politikům:
a) snáze ovlivnit, ve kterých firmách budou končit peníze, které budou skrz univerzity protékat třeba v případě velkých stavebních nebo investičních zakázek – a tam jde časrto o stovky milionů až o miliardy,
b) Vytvářet teplá místečka pro vysloužilé politiky a úředníky,
2) Pojistit si, že univerzity i nadále nebudou kousat do ruky, která je živí (nicméně v tomhle univerzity selhaly už dávno a statečně mlčely, když se měly ozývat)
Navíc je to celé v pozadí motivovánou naprosto naivní vírou, že se tím nějak zázračně vyřeší podfinancování výukových aktivit skrze politiky nařízeného přerozdělování peněz uvnitř univerzity.
Jenomže značné disproporce v platech mezi „humanitními“ a „přírodovědnými“ fakultami nespouvisí s penězmi za výuku, ale s projekty a zakázkami, které univerzity řeší a do kterých se některá pracoviště zapojit spíš dokáží (třeba fakulty strojní nebo elektro) a některé spíš nedokáží (často ty humanitní, pedagogické).
Takže pokud reformátoři ve svých snahách o srovnání mezd uspějí, tak výsledkem bude nanejvýš destrukce fungování STEM oborů, protože za cca 40 000 Kč hrubého jim tam lidi s doktorátem ve STEM oborech zůstávat nebudou. Moc víc než holé tarifní mzdy totiž výuka obvykle nepokryje, zejména pokud to je výuka která se nedá odtáhnout ve velkých studijních velkých skupinách – typicky jakákoliv laboratorní nebo praktická výuka, ale často i výuka čehokoliv na počítači.
Těch 40 000 Kč hrubého je momentálně hrubý tarifní plat na UK pro akademického pracovníka s doktorátem, docent má 46 000 Kč a profesor 55 000 Kč.
https://cuni.cz/UK-146-version1-druha_zmena_vnitrniho_mzdoveho_predpisu_uplne_zneni_2.pdf
Zajímavě s tím vším ještě zamíchá nástup AI technologií, nicméně „laboratorní“ aktivity AI hned tak nezefektivní.
Souhlasim.
Skutecne by bylo fajn, kdyby pan rektor VUT naprel usili do pripravnych kurzu a jako dobrou vidim i tu osvetu ucitelu nizsich stupnu (klidne uz od zakladky), aby aspon trochu chapali, oc v te matice (popr. fyzice, chemii) jde. Pred nastupem na FEL mi prisla pozvanka na nepovinny seminar k dohnani podstatnejch veci z matiky. Rikal jsem si: to bude pro nejaky trulanty, tam nejdu, prece integrujeme a derivujeme od tretaku na elektroprumce. Aj, dost jsem se pak v semestru nestacil divit a horko tezko jsem to dohanel.
Zrovnatak velmi podporuji selekcni funkci prvnich nekolika semestru na technicke VS. Je to MNOHEM lepsi a i ferovejsi, nez provest vyber prijimackami. Jednak proto, ze vstupy k prijimackam (prospech z buhvijake stredni skoly, vykon podany v omezenem case jednoho ci nekolika malo dnu) maji vysoky nahodny rozptyl, za druhe proto, ze na VS je opravdu typicky jine mysleni a clovek (pokud nepatri k <1% vyjimek) teprve tam dobre pozna, oc jde. Byl znat rozdil mezi MFF UK a FEL CVUT, pritom skoly obe kvalitni, ale na MFF bylo tezsi se dostat, ale pak uz tam clovek typicky vydrzel, na FELu byl odpad snad 2/3, z toho pulka po prvnim semestru. Zpetne hodnoceno, na tom FELu to byl mnohem kvalitnejsi vyber.
Zaroven i hodnotim kladne, ze aspon za nas byl na FEL CVUT nejprve spolecny zaklad a az pak se diferencoval clovek do oboru, zpetne velmi docenuji, a to jsem si v okamzik maturity samozrejme myslel, ze jsem nejchytrejsi na svete a ze zaroven mam dobrou predstavu o oborech a co by me zajimalo a co by mi slo nejvic.
„nejprve spolecny zaklad a az pak se diferencoval clovek do oboru“
Bohužel do relativně dobře fungujícího a dlouhodobě laděného systému pětiletého studia hodili v 90 letech vidle eurohujeři, kteří protlačili model 3+2, který je pro některé obory v kontextu vzdělávacího systému v ČR naprosto nevhodný. Takeže politické zadání zní tak, že máte za 3 roky vytvořit teoreticky dobře připraveného, avšak prakticky použitelného absolventa. Nepřekvapivým výsledkem je chatrný teoretický základ doplněný náznaky praktických zkušeností.
Psal jsem na d-fens už mnohokrát, že západní Boloňský systém vysokého školství, ke kterému jsme se připojili – je značnou příčinou úpadku.
Například Rusové od Boloňského systému odssoupili tuším loni, protože potřebují kvalifikované odborníky. Ne genderové feministky.
„selekcni funkci prvnich nekolika semestru na technicke VS“
Musí to ovšem fungovat tak, že škola bude mít kapacity ujmout se všech, kteří projdou. Ne že naberou každého, kdo má do prdele díru, shrábnou kapitační platbu a nechají projít padesát do třeťáku.
Kapacity je na technických oborech dost, nemusíš mít strach…
Zdravím autora a jelikož jsem na VUT pár let učil prváky tak mi to nedá, abych nepřidal svůj názor. Úroveň připravenosti v matematice je extrémně rozdílná podle typu střední školy a minimálně koreluje se schopností studenta. Tady by pomohla asi pouze povinná státní maturita. Obrovský propad znamenal kovid a po něm se pomalu vracíme na předchozí úroveň. Ale hlavní trend je demografie. Pokud je dětí v populačním ročníku o 50% méně, tak logicky v absolutních číslech 30 let konstantní matematickou úroveň přeleze menší počet studentů.Technické VŠ berou dnes více studentů než před 30 lety, i když část toho jsou nové ekonomické fakulty. Tady se dostáváme k problému financí a už dnes žádný alespoň průměrný VŠ učitel není schopen bez externích grantů financovat sebe i výuku (např. materiál na diplomovou práci, konference atp.). Takže výuka je spíše „poslání“, pokud zrovna neučíte předmět pro stovky studentů.
To je kapitalismus. Zbytné věci jako je výuka prostě neviditelná ruka trha likviduje, protože málo přispívají k maximalizaci zisků.
Když se posuneme z VŠ o stupínek dolů, na střední školy, tak z roku 2008 je níže uvedený popis „porevolučních reforem“ od vyučujícího Mat/Fyz z gymplu:
—-
Další věcí, která se změnila, je obsah učiva a čas, který je k dispozici na její probrání.
Příklady z jednotlivých předmětů:
• Matematika – obsah učiva zůstal téměř stejný, zmenšil se počet hodin o jednu týdně
(zmenšení o jednu pětinu)
• Fyzika – obsah učiva zůstal téměř stejný, zmenšil se počet hodin o jednu týdně (zmenšení
o jednu třetinu)
• Dějepis (neučím ho, ale vždycky jsem se o něj zajímal) – značně narostl objem učiva,
například při probírání starověké perské říše, se dnešní studenti učí celou posloupnost
všech jeho panovníků (nenachází se ani ve vysokoškolských učebnicích dějepisu Dějiny
pravěku a starověku, Pečírka a kol SNP 1979, většina nástupců Xerxa I je uvedena pouze
petitem)
• ZSV – tento předmět neexistoval, v současnosti obsahuje úvod do psychologie,
sociologie, politologie, ekonomiky, práva a filosofie. Učebnice nejpoužívanější sady na
naší škole jsou víceméně pouze soupisem termínů. Obsah úvodu do práva může směle
soupeřit s přednáškou Teorie práva, kterou jsem absolvoval na právnické fakultě. Na
gymnáziu však v rozsahu jednoho pololetí 2 hodiny týdně, na PF UK v zimním semestru
2/0 v letním 2/1.
• Chemie – podle zkušeností mé ženy (absolvent biochemie na PřF UK) při doučování
chemie k maturitě (u nejméně náročné učitelky na celé škole) se běžně probírají věci, které
se kterými se ona setkala až na VŠ
…
„Dnešní škola se snaží méně talentované méně motivované hůře připravené studenty naučit za horších podmínek větší množství informací než dříve.“
—
Zdroj: http://www.realisticky.cz/clanky/prilohy/skolstvi/Stav_skolstvi_v_cechach_2008.pdf
Není to náhodou tak, že si obsah učiva tvoří do značné míry samy školy pomocí svých interních dokumentů?
Existuje RVP a ŠVP je jeho derivátem. Obvykle to dělá zástupce ředitele a není tomu prdel rozumět.
Střední školy neznám a nesleduji, nicméně jak autor píše v onom – střední školy se hodně přizpůsobují tomu, co chtějí VŠ na přijímačkách. Všeobecným školám (gymply) dominuje snaha dostat absolventy na (netechnické) obory, takže matematika a fyzika je to, kde se kapacity škrtají. Navíc SŠ mají dlouhodobě problém sehnat učitele přírodních věd a IT – no a výše uvedené je pak výsledek toho, že v rámci zákaldních a středních škol za časovou dotaci pro M a Fy lobbuje málokdo.
Právě proto se divím, když tu vypisujete co je v osnovách. Protože celostátní jednotné osnovy už dávno byly zrušeny.
Já jsem všem místním školám nabídl, že jsa již v důchodu, budu rád – a klidně za pakatel – učit matematiku, fyziku nebo počítače. Dozvěděl jsem se, že buď to místo má přiklepnut nějaký politik či spíše jeho příbuzní. A nebo že bych si musel dodělat jakousi pedagogickou školu (teď nevím jestli na 3 nebo 5 let?). Obory umím teoreticky i prakticky, a dokonce jsem je dříve i učil na vysoké škole – úspěšně. Mí studenti to chápali z mého výkladu snadno.
Tak teď nevím – chtějí učeitele nebo nechtějí učitele přírodních věd a IT? Nechtějí!
Chtějí.
Jen potřebuješ to pedagogický minimum.
Jdeš učit, tak bys měl trochu umět učit, ne jen vědět o čem učíš. Co je na tom nepochopitelnýho?
Je to prostě kvalifikační požadavek na učitele.
Ziskani pedagogickeho mimina je na nejake 1-2 roky denniho studia. Jde to i delat nejakym reqalifikacnim kurzem, ale tam nevim detaily.
Já jsem vždy dostal možnost přihlásit se na magisterské pětileté studium. Ani když jsem se ptal zda to nejde jinak, jsem jinou možnost nedostal.
Věřím, že máš pravdu, a že to tak je.
Pokud jsi chtel ucit matiku nebo fyziku a mas titul ze vzdelani, kdes vyssi matiku a fyziku mel (typicky ing. ale ne zrovna lesak), tak je to 1-2 roky. Kamarad si to delal, tak to vim. Tedy pri dennim studiu. Lze to i rozlozit dalkove, podstatny je pocet hodin.
Ale co nevim, to je ten reqalifikacni kurz. Ten taky neco umoznuje, ale nevim detaily.
Respektive učit může člověk okamžitě, ale do 3 let se musí přihlásit na něco co mu dodá DPS (Doplňující pedagogické studium).
Učení, tedy vyučování něčeho, je specifická činnost. Být věci znalý, třeba v otázce matematiky či fysiky, je samozřejmost, bez toho to nejde. Minimálně magistr, lépe doktorát. To, jak se učí matika a fysika na pedagogické fakultě, je paskvil, to vůbec nepočítáme. M-F se učí na MFF nebo na ČVUT, hotovo. Učitel ale musí mít pár semestrů psychologie a nějakou znalost anatomie člověka i s jeho vývojovými stadii, v rovině duševního rozvoje. A dále by měl mít tak šest semestrů didaktiky předmětu, včetně desítek či stovek hodin praktické práce v laboratoři či vypracování řady projektů „jak učit“. A seznámit se s historií didaktiky a s různými náhledy na proces učení.
h72: mám s učením (dospělých) určité zkušenosti. Mám taky zkušenosti s výcvikem těch, kteří učí. Mnohem víc, než řešit historii didaktiky, pomůže pochopení pedagogiky, andragogiky a coaching/mentoring (hlavně pochopení, co je co, k čemu je to dobré a kdy to použít). Psychologie je určitě plus, ale neviděl bych ji jako nutnou, protože pokud rozumíte coachingu-mentoringu, ty podstatné věci z psychologie, točící se kolem motivace, už znáte). Snad akorát emoce, škály, zvládání (ale opět, to je typicky součást výcviku koučů). Anatomií nevím, co myslíte. Vývojová stádia určitě, pokud se jedná o pedagogiku.
Nepřekvapivě je pak zásadní když ne talent, tak alespoň nadání k učení. Takový člověk potřebuje pro to, aby mohl učit, velmi málo, stačí půl roku přípravy (nikoliv denní). Kdo je na to marnej, tomu nepomůžou ani dva roky denního studia (ale štempl určitě získá, takže pak může ofiko do procesu, otrávit život mnoha svým žákům/studentům).
Otázka je, jestli se „proces učení“ a věci související náhodou neučí na pedagogických fakultách podobně kvalitně, jakto ta matika a fyzika. Trošku mě kdysi vyděsilo, když asolvent PedF, učitel matematiky (asi snad jen pro ZŠ), se musel zamyslet, když potřeboval načrtnou jak asi vypadá průběh exponenciální funkce ….
Takže učitele nechtějí. Přeloženo do jednoduché, přímé, vidlácké řeči.
Protože zase takový hlupák nejsem, aby mi někdo nakecal, že na umění učit potřebuji pětiletou univerzitu. Na to reálně staří buď praxe nebo podstatně kratší školení než je 5 roků.
Jsme u jádra pudla. Česko je plné odborníků, kteří vystudovali své obory. A mnozí z nich by byli ochotni kvalitně učit aspoň na část úvazku. Jenže nemohou, protože by museli mít dalších 5 roků posadit na univerzitu. Jděte s tím do háje!
Třeba ten Feynman, kterého tu někdo zmiňoval, na tuty nemá pedagogické minimum.
Z jedné strany jsou tlaky, aby kdokolvi mohl učit cokoliv, protože to ředitelům umožní levně zajistit výuku a z výuky se tak tím bohužel na mnoha školách stane více méně hlídání pro rodiče. Ředitel splní zadání a škola bude fungovat levně.
Proti tomu samozřejmě jde tlak se ztrany pedagogických fakult a jejich absovlentů – když bude moci učit kdokolvi, tak jim bude konkurovat kdokoliv ochotný si stoupnout před katedru za minimální mzdu.
Pedagogické minimum je poněkud zoufalý pokus najít nějakou meziopolohu v těžce nemocném systému, kde se prakticky nijak neměří přidaná hodnota (znalosti absolventů na vstupu vs znalosti na výstupu) a který pořád ještě funguje tak trochu ze setrvačnosti na tom, co stvořila „Marie Terezie“ a „předchozí režim“.
Bude to jeden z důvodů proč je takový odpor proti tomu, aby se daly porovnávat školy mezi sebou (podobně jako je odpor vůči tomu, aby šlo porovnávat nemocnice). Když nemáte žádné doklady o tom, že něco funguje mizerně, tak můžete být v klidu a nemusíte nic řešit. Pro úředníky ideální stav.
Celostátní jednotné osnovy samozřejmě zrušeny nebyly.
Říká se jim Rámcový vzdělávací program (RVP).
Píšu to výše.
Asi se na tu učení fakt vyser.
Ne, RVP se opravdu nedají považovat za jednotné školní osnovy.
Jestli budeš chtít dál ze sebe dělat vola, já ti klidně vysvětlím, co jsou RVP.
Ty nemáš ponětí ani o tom, co to obnáší získat pedagogický minimum. Seš evidentně naprostej jantar, takže debata zbytečná a na vysvětlení bych spíš radši někoho od fochu, ať to má nějakou váhu.
1) Ne, nemám ponětí o tom co obnáší získat pedagogické minimum. A ani se tím netajím.
2) RVP opravdu nejsou jednotné osnovy. Nech si to vysvětlit někým od fochu.
Já jsem pouze kopíroval infomaci o tom, jaký směr nabraly porevoluční reformy a psal to aboslvent MFF UK, který učil na gymplu, měl jste tam i odkaz na zdroj. Jasně že to v roce 2008 neustrnulo, ale následoval další vývoj.
„místo má přiklepnut nějaký politik či spíše jeho příbuzní“.
Přesně k tomuto totiž nutně vede model, kdy „ředitele“ dosazuje „zřizovatel“, kterým je nějaký státní úředník, kterému je úplně jedno jak škola funguje směrem k žákům.
Dnes nejsou žádné jednotné osonovy. Je to příšerně variabilní.
Dnes dokonce škola nemusí mít ani předmět třeba Fyzika. Učivo si mohou přehazovat mezi předměty, vytvářet nové své předměty kde různě rozhází třeba to co mělo být v jiných, atd.
Na škole záleží dnes víc než na čemkoli jiném.
„Na škole záleží dnes víc než na čemkoli jiném.“
Ano. Učitele češtiny nebo dějepisu seženete relativně levně. Zkuste se stejnými náklady sehnat podobně kvalitního učitele se „STEM“ vzděláním?
A jsme zase u toho – podle čeho je zpravidla hodnocený politicky dosazovaný ředitel?
V našem městě je to tak, že kdykoli v obecních volbách zvítězí jiná politická strana – tak jsou vyházeni téměř všichni ředitelé místních základních a středních škol. Následně si vítězná politická strana dosadí na ředitelská místa lidi, pro které potřebuje koryta.
Zdůrazňuji, že jsme velké město.
Proč mě to nepřekvapuje.
A přesně tohle, „v bledě modrém“, má přinést (a bohužel taky přinese) ona chystaná „manažerská“ reforma pro veřejné vysoké školy, které bohužel nepředchází naprosto žádná(!) skutečná analýza toho „jak a proč“ veřejné vysoké školy (ne)fungují a jak (ne)funguje jejich financování.
Je to zhruba jako když máte pocit, že autobus nějak blbě brzdí, že by mohl brzdit líp, tak vyměníte řidiče a doufáte, že to něco dobrého přinese. (Podobnost se články o splašeném autobusu není náhodná – ono totiž v trochu složitějším systému identifikovat, co by asi tak mohla být „root cause“, není jednoduché, mnohdy tam není jen jedna příčina ale je to nějaký řetezec nebo propletenec, ale je hrozně jednoduché hodit to na řidiče/vedení univerzit nebo jejich „autonomii“.
Nu, není to přesné. Ta pravidelná výměna ředitelů není motivována snad nějakou snahou o lepší čerpání vody z podpalubí či lepší brždění autobusu, který se řítí do zdi …. V7měnu šéfují lidé, kterým je osud lodi či autobusu úplně šumák. Jde opravdu jen a jen o peníze.
Mmchdm, tohle je jeden z dusledku tupeho nastaveni ‚vsichni makejte v kancelari‘:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-remeslniku-je-malo-krome-plnych-diaru-maji-i-vyssi-prijmy-310908
Coz o to, je naprosto spravne, ze lidska prace rukama, ktera tvori skutecne hodnoty, je vic, nez kancelarska prace fiktivniho eksperta. Jenze, az tyhle remeslne pozice ovladnou UKcka, to bude zase narku a hledani viniku.
Akorát že to taky generuje příšerný lemply, co se chcou svézt. Uvidíme esli to nejak provětrá to jak kriminálka rozkopala tu pobočku zmrdIČRu, prej to rovnou celý zavřou. Usem narazil na chochláckýho kripla co si nejak zvládl pořídit voprávnění na elekromontáže. Dovedeš si představit, jak to asi vypadalo.
Když sem se pokoušel vysvětlovat situacu prej řeitelovi krněnckýho TIČRu na celostádním srazu, tak mlel akorát sračky a pokoušel se dílem ze mě dělat idiota, dílem to zamést do autu, aby to nemusel zodpovídat. Výsledkem je, že stád na to má teď půltuctu závaznejch předpisů a STOVKY různě ne/závaznejch norem. Ale zároveň je to bordel nad bordely a kdejakej ksindl si dělá co chce, a NIKOHO z režimu to nezajímá. Až když nastane nejakej velkej průser, tak se v tom budou 10-15 let vrtat na oudech a všade možně.
To je řeč vo elektru. V plynu to není vo moc lepší, a zdvihací ani nemluvim. BOZP a požárka ani nedejchám – v rámci srazu a školení nás poinformovali vo nové normě na nouzovky. U zákazníka pak řikám, vy vlastně máte celý patro jako evakuační trasu, tam bude muset mít dohromady tak 20 světel. Prej néééé, tady byl páááán a stačijou tabulky. Tak pyčo určitě. Ale to si je vykostijou hasiči (pokud budou vědět vocogo, pže sami jsou často hasický vouřadníci roky mimo platný předpisy), případně nekdo jinej, až si tam nekdo po tmě zláme haxny.
Easy, dal bych do predavaciho protokolu, ze tato anomalie je vyhradne na prani zakaznika a rozhodne bych na tyto veci nedelal revize. At si na to nekoho sezene. Samozrejme, to bych tasil az nakonec, kdyz je to hotovy a predava se. Aby se hosan necuknul.
Tyhle vymrdavky jsou ceska (a vychodni obecne) specialita. Jedinec s tim bojovat nemuze, semele ho to. Takze sichrovat si vlastni vocas a nazdar, pokud to jde.
Stran ukrajinskych metod v ceskych predpisech – inu, dopadne to jako vsude. Necha se to dojit do faze, kdy se to nekde posere a paxe utahnou srouby vsem, jak jinak. Nebo mezitim UKcka zalozi nejakej svuj cech, kterej pak bude kopat za jejich zajmy, jako ze oni to delaj dobre, ale predpisy jsou spatne.
Nedělá se tam žádná ucelená rekonstrukca, nikdy to nevidělo projekt, proto to tam tak vypadá. Revizák nemá co revidovat, když to tam není :D Takže může akorát do nejakýho komentářa napsat, že v souladu s tou a tou normou by měl do revize zahrnout nouzový osvětlení, který jasně stanoví, že tam být má, ale když tam nejsou, tak to předmětem není. Na zodpovědnost provozovatela, a bezpečákodebila.
Takže to ustojí na tom, že to nebyla rektostrukce, ale jen oprava, nebo na nějaké podobné vydrbávce, kterou jim všichni dlouhodobě využívají, typu „revize podle norem z doby kdy se to kolaudovalo“.
A kdyby to neklaplo, tak se najde nějaký „nýmand“, na kterého se to hodí a který se bez odporu nechá zavřít.
Hlavně to napiš v češtině i anagličtině, abys měl krytou sesli.
Oprava: V češtině i ukrajinštině. Nějak jsem se překlepl.
Kolovrátkové téma, kolovrátkový článek, kolovrátková diskuse (to za mě…)
Přitom to není tak dávno, co se zde mnozí prušáckého systému zastávali.
https://dfens-cz.com/obzaloba-statni-skoly-dil-1-historicky-podvod-aneb-jak-z-nas-stat-udelal-pruske-vojaky/
Ani nášup jim nevoněl. :-D
https://dfens-cz.com/iluze-svobody-dil-4-uzitecni-idioti-aneb-jak-jednickari-betonuji-zkorumpovany-matrix/
Po našem vstupu do EU (jistě je to jen náhoda) šla úroveň VŠ raketovým tempem dolů, což bylo dáno jednak kantory a též také nájezdem dementů, kteří se na studia hrnuli. Vůbec se nedá srovnat obtížnost studia dnes a před 30 lety. A oni stejně kvičí, že je to dnes moc těžké. Jako tvl, jděte do prdele. Co jiného na to mám říct. Můj poslední zážitek z VŠ byl, když jsem coby doktorand někdy v roce 2008 utrpěl dotaz slečny v posledním ročníku bakalářského studia elektrofuckulty, zda „ten osciloskop“ patří k úloze. Jednalo se o napájecí zdroj. Pak už jsem s tím praštil (nebyl to jediný důvod).
Osciloskop se po povolení několika šroubků a napojení několika drátů dá použít jako napájecí zdroj.
To je tak, kdyz se za dostatecne pro titul povazuje nedostatecne vzdelani. Co nejakej bakalar, pojdme delat tituly uz od prvniho rocniku stredni.
Můj syn před pár lety dokončil ČVUT, dejme tomu, že jest odborníkem na svařování, na děje v mikrosvětě, materiálovým fysikem a inženýrem. A ta škola byla sakra těžká, jakože hodně těžká. Asi měl štěstí na učitele. Docela dřel, od třeťáku pak makal v laboratořích, projekty, i se částečně přiživoval, dělali pro firmy. Pak si udělal nějaké evropské certifikáty v oboru, tedy následné studium. Když jsem četl jeho učebnice či práce, které psal, asi bych to nedal. Bylo tam hooooodně práce. ČVUT je tedy, zdá se, stále dobrá škola. Jiná věc je ta, že brácha dělá na ČVUT v tom novém oddělení robotů, je tam docela velké zvíře (on dřív dělal c Curychu a Janově) a, dle mého, se tam zabývají naprostými pitomostmi. Snad je to tím, že fakulta v tomto oboru nemá žádnou koncepci a dlouhodobou vizi. A také asi málo peněz.
S tou koncepcá a vizí máte naprostou pravdu.
Univerzity, díky způsobu financování dost „zparchantěly“ – týmy fungují více méně stylem „na co seženu prachy, tomu se budu věnovat“, takže každé cca tři roky se otáčí dost radikálně kormidlem, týmy se rozpadají pod rukama, a schopní lidé odchází za menším stresem, vyššími výdělky, dlouhodobou stabilitou, menší buzerací a schopností reálně čerpat dovolenou do firem – a čím schopnější ti lidi jsou, tím rychleji odchází …
Brácha neodejde, je to entuziasta a také romantik a celkem skromný člověk. Bohužel tedy tím barákem a oddělením nikam nepohne. Nic neprosadí, protože nemá charisma a nikdo ho nebude brát vážně. škoda. Má vysoké vzdělání, tituly, zná jazyky, má letité zahraniční zkušenosti v oboru, dobrou vůli …. tady o to, zdá se, není zájem.
Zájem by byl, nejsou podmínky. ČVUT je korporát – miliardový obrat, tisíce zaměstnanců.
Bohužel tu chybí ekvivalentní velké a co je klíčové, tak rodokmenem české komerční korporáty s převážně českým managementem, které by jely výzkum a vývoj a měly tady velká vývojová centra, která by kromě vývoje jela dlouhodobě aspoň trochu i výzkum. V ČR se dlouhodobě mlčí o tom, že jsou univerzity celkem uměle tlačeny do „špičkového výzkumu“, bez sebemenší vazby na reálné potřeby a možnosti průmyslu a s tichým vymlčením toho, že v technických oborech tahounem světového pokroku nejsou univerzity visící v nějakém vakuu.
No.. on je hlavně problém v tom, že VŠ ala VUT se snaží do studentů tlačit látku, jako by měl pak každý jít dělat do výzkumáku. Přitom by celkem bodla praktičtěji založená VŠ, kde se opravdu budou učit látku, kterou v praxi budou používat. Dost studentů to i znechutí, že to nedají, neb málokdo se dokáže učit pí**viny, když ví, že mu to v životě k ničemu nebude.
Bingo!
Dost to komplikuje fakt, že obvykle nikdo neví kterou zrovna část který student nikdy nebude potřebovat.
Prakticky zaměřené techniky tradičně produkovaly průmyslovky. Moudrý stát rukou krajských politiku za KDU-ČSL existenci průmyslovky vyřešil tak, že kvalitou absolventů celkem legendární SPŠE „na Lenince“ zreformoval, přestěhoval a de facto zničil.
Ano, technická vysoká škola neumí vyrobit lepšího průmyslováka, než uměly kvalitní průmyslovky. Dokud se do vzdělávacích aktivit nenasype dost peněz na to, aby se rozumně ekonomicky utáhla rozsáhlá praktická výuka, tak „průmyslováci“ nebudou a bakaláři to nezalepí.
Za likvidací této školy podle mě byl zájem zprivatizovat tuto zajímavou budovu v luxusní lokalitě s luxusními přilehlými pozemky. Asi se to protáhlo, příslušná parta korupčníků ztratila vliv, z podnikatelského záměru sešlo a zůstal pouze poměrně hluboký kráter po dlouhodobě vynikající škole.
Další ránu odborným elektrotechnickým středním školám zasadilo MŠMT v rámci procesu novelizace „vyhlášky 50“, Ministerstvo se vykašlalo na připomínkování zákona i nařízení vlády a tím v podstatě poslalo podstatnou část praktické výuky do ilegality, ředitele elektrotechnických středních škol jednou nohou do kriminálu, a vysokým školám dost a hlavně úplně zbytečně zkomplikovalo život. Více moci ministerstvu!
Je to škoda, protože průmyslovky dřív produkovaly špičkové strojaře, stavitele mostů či baráků či výborné elektrikáře. Snad to byl opravdu záměr, to vše zničit. Jinak to není možné. Nelze to omluvit je lidskou hloupostí.
Ono jsou bohužel ve vrcholných pozicích často opravdu tak hloupí. Často čím hloupější a naivnější jsou, tím lépe jsou říditelní těmi všehoschopnými, kteří jsou v pozadí a kteří bohužel hloupí nejsou.
Když se zpětně podíváte na ty, kteří řídili zemi v posledních 35 letech, tak stěží najdete někoho, kdo by prováděl politická opatření s přesahem volebního období.
A vymlouvat se stylem „tehdy to jinak nešlo“ je dávno passé.
h72: proč by nešlo? Vždyť tam máte jasně napsán potenciální spekulativní důvod privatizace areálu školy. Myslíte, že někdo, kdo má tento zájem, se „snaží zničit průmyslovku“?
Dtto vyšší zájmy, dotýkající se průmek obecně. Stačí jeden aktivní blbec a už to jede, vždyť si z toho dělali srandu už v Básnících. Zadání „nelíbí se nám, že průmyslovky mají kvalitní absolventy, pojďme to zničit“ považuji za velmi nepravděpodobné. Zadání „tady potřebujeme s někým vydrbat/něco protlačit/na něčem se přiživit/něco nás napadlo, upravíme vyhlášku“ a následné collateral damages v podobě likvidace dotčeného typu škol je mnohem pravděpodobnější.
Vycházím přitom z toho, jak fungují kdejaké zelené regule. Průměrný zelený debil nerozumí ničemu. Ale věří, že tohle je potřeba zakázat, protože mu v „kostele“ nalili do hlavy, že bez toho planeta shoří. Takže jde zakazovat. Nějaké dopady, třeba do kvality a trvanlivosti výrobků kvůli zákazu olova do pájení? Není jejich problém. Ať si poradí sami, tady se zachraňuje planeta, koho zajímají přízemní detaily?
V čemkoliv, kde rozhodují podobní věřící ve své pravdy, to dopadá stejně. Proto tolik agend státu stojí za hovno, nikdo z vyšinutých experimentátorů nemá za nic zodpovědnost. Nebo jsou to lidi, kteří jdou po prachách a absence zodpovědnosti je věc, se kterou se počítá a na které čachry stojí (třeba nedávno Motol, nedělám si iluze, že to ve školství vypadá jinak).
Mi doma si spravujeme skoro vše sami a tím pádem máme doma obrovská kluba olovnatých pájek. Do vlastní pračky, sušičky nebo elektroniky nějakého krámu v dílně či lampového zesilovače či kytary bych nic jiného nedal.
Jako truhlář to mám ale blbý, protože fošna prostřílená olověnými broky hoblovkou nebo pilou projde, fošna s ocelovými broky mi to dokurví.
Sám ale něco vyrábím, kde potřebuji zátěže, takže stejně tak 40 kg olova ročně spotřebuji.
Na EU seru.
Tak určitě.
Pod skoro vše spadá co?
Elektronika vyrobená do roku 2000? :-D
Nebo nám pošlete foto, kterak někdo z vaší rodiny mění displej na chytrém telefonu či mění FW v TV tím, že vypájí chip a vymění za jiný.
Oprava pračky? Ale kdeže. Minulost.
https://youtu.be/crzZEvFf_L4
Jsou tam i 19 let stará videa, kdy to ještě šlo.
Nu, display na telefonu (nebo nějaký jiný modul) si snad každý může vyměnit sám. Neříkám, že je sami vyrábíme, to jistě ne.
Já jsem vždy měl tendenci vše vysvětlovat pomocí Hanlonovy břitvy (Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost.)
Značně jsem znejstěl, když jsem zjistil, že některé zcela idiotské, ekonomiku a průmysl likvidující nápady v Bruselu aktivně tlačí ekologické iniciativy a spolky, přičemž na druhé straně oceánu extrémně podobné ekologicko-lidskoprávní „zlepšováky“ protláčí finanční skupiny typu „Blackrock“.
Nenašel jsem v tom jiný možný smysl, než že tyto zlepšováky a regulativy typu ESG mají za cíl zlikvidovat nezávislé malé, střední a středně velké firmy, čímž se globální korporáty elegantně zbaví konkurence a aktivisté v tom zdatně plní roli užitečných idiotů.
Shi: snaha vyjebat s malými je vlastní všem velkým. Vizte legendární Babišovu hlášku na VŠE o tom, jak jsou startupy k prdu, korporát je ta správná cesta. Bohužel, je zde koluze státu s korporáty, kde ti malí nemají šanci.
Že jsou různí zelenáči (užitečnými) idioty je nepochybné. Zatím jsem prakticky neviděl nic z této agendy, co by skutečně vedlo k zlepšení životního prostředí a v čase se to zhoršuje (tedy tlačí se věci naopak životnímu prostředí škodící, třeba uhláky, FVE, větrníky a další nesmysly). Určití lidé na tom ale královsky bohatnou, takže využití idiotů pro nasměrování penězovodů (nebo jejich zřízení) je logické.
Babiš – „malé a střední podniky, to jsou klišé a kecy“
Nu, vzhledem k tomu, že z našich odvodů si tyto aktivisty EU už roky sama platí, tedy si platí ty, co ji zdánlivě rozvracejí, tak asi máte pravdu. A pak, nejsem tedy nějaký rusofob, ale také se již roky ví to, co trvá už déle než roky, spíš desítky let, že Zelené strany a zelené aktivistické anarchistické skupiny, zejména v Německu, jsou přímo napojené na ruský kapitál. Evropský parlament je zase už roky podplácen arabášema. Prostě, Rusové chcou, abychom byli závislí na jejich plynu, arabáši, abychom byli závislí na jejich. Ta závislost zákonitě vznikne tím, že zlikvidujete všechny možné jiné zdroje energie. Nu, a výroba solárů a také bateriových úložišť je plně závislá na Číně. Evropa nemá ani suroviny, ani výrobní kapacity. Tato situace se nezmění nikdy, tyto věci jsou neřešitelné. Evropa, mimo uhlí a jaderek, nemá smysluplný zdroj energie. Naopak, v tomto ohledu, je celkem soběstačná. větráky nepočítám. Už jsme zabili hodně ptáků a rozehnali hodně dešťových mraků. Německo vysychá a otepluje se. Zničili si přímořské klima, mění si svoje lesy a zemědělství. Jsou to zarputilí cvoci.
Dřív? To je tak 40 let zpět, když jste studoval?
Většina odborných škol byla v místě, kde byla i příslušná fabrika či fabriky, což dnes už mnohdy neplatí.
Autor se v poslední části článku, o chemii, velmi mýlí.
Říká se, že chemie je jen jedna, ale ve skutečnosti není. Specializace je značná už po 3. ročníku (po Bc.) a rozdíly mezi absolventy a doktory (PhD) jsou obrovské.
Orgnaická syntéza v laboratorním měřítku a čtvrtprovoz nebo poloprovoz je obrovský rozdíl.
Absolvent technické chemie zná chemické inženýrství, absolvent PřF nikoliv. Chemik z PřF uvaří něco v laboratoři, ale nedokáže udělat průmyslový návrh.
Takto bychom mohli pokračovat i v jiných chemických oborech.
Nejenom v chemii, ale ve všech technických oborech.
Je rozdíl „kutat“ něco v labáku a pak rozjet fabriku na velkovýrobu.