Matematika studenty nekosí. Pouze odhaluje trosky českého školství - zpět na článek

Počet komentářů: 257

Přidat komentář
  1. To my zase s úspěchem používáme označení „koming“, neboli komunistický inženýr,tj. vystudoval před 1989. Je definován vysokou mírou arogance při současně podprůměrných schopnostech. Obzvláště vynikají v neschopnosti poradit si s úkolem, který se i jen minimálně vymyká nějakému tabulkové mu řešení nabiflovanemu v minulém tisíciletí.

    1. Takovejch tu je půl diskuze :D ale tak tráva byla zelenější, matika těžší, péro pevnější a prostě kam se na nás ty dnešní smradi serou! Nebo srali. Nebo budou srát?

      Tvl nekonečnej příběh…

      1. To shifty Njn. Ono to proste in general chce nejakej zdravej stred. Jako nam na gymplu nacpali treba i biochemii, ale myslim, ze to byl uz overkill. Jako proc, na co? Pro doktory nebo farmaceuty dobry, ale budouci humanitaci z toho meli akorat traumu :-) Nerikam, ze to nebylo zajimavy, ale nejak s rozumem, vis jak…

        1. Na příště si, studenti, přineste 1/2 kg droždí. Budeme v laboratorních cvičeních vyrábět pseudoefedrin. Ten pak použijeme v příštím labku pro výrobu pervitinu.

          1. To Alan Cox Ty si delas svandu, ale kdybys znal toho naseho chemikare :-))) Ten by toho snad byl i schopnej :-) Ja normalne do dneska odpadam, k cemu vsemu jsme treba v hodinach cuchali. Parkrat se i nekdo poblil, ale holt…chtel abysme si zapamatovali. Vystrednik, no :-).

            1. Čichněte si tady všichni k chloroformu, ať si to zapamatujete.

              1. :-))

                1. Zjistil jsem, že někteří chemici nejsou schopni nosem cítit nic slabšího, než ránu smetákem.

            2. Ja jsem v Pardubicich na anorganice mel pana chemikare, ktery na vylete prohlasil ‚a venku si ukazeme, jak se vyrabeji jednotlive vybusniny a trhaviny. Aby vas pak uz nikdy nenapadlo to matlat doma v koupelne…‘ A svoje slovo dodrzel.

              1. No, tak my jsme měli chemikáře, kterej uměl a uměl nám krásně vynadat… Pamatuju si – vy jste pitomci, budete si s tím hrát a urve vám to pazoury. Otevřte si sešity a pište si – následoval přesný návod… A zítra v laboratoři si to vyzkoušíme…
                Takže pod jeho dohledem jsme vyrobili příslušnej ksindl, šli jsme na školní dvůr, tam byl pro podobné účely kus plechu, na ten se to vysypalo, zápalní šňůra, pak vyšlehnul 5 m vysokej plamen a my jsme věděli, že to funguje.
                Takhle se mají učit přírodní vědy…

                1. „Studium uběhlo jako voda, i když jsem každý ročník opakoval dvakrát až třikrát, abych si důkladně vše pamatoval a působil před žáky dojmem vědce. Nechtěl jsem dopadnout jako můj učitel chemie Kotek, který tvrdil, že kyselina sírová není žíravina.

                  Když jsme o tom s kamarády pochybovali, neboť člověk zaslechne leccos i mimo školu, vypil naráz celou křivuli se slovy: „Kyselino sírová, zdraví neškodná, skoč do úst”, aby dokázal správnost svého výkladu.

                  Spor zůstal nedořešen, neboť se až do konce roku suplovalo a po prázdninách jsme dostali nového chemika….“

                  (c) Š+G

      2. Jen půlka?

        A to sou ti co to dotáhli ledva na vedoucího oddělení v průměrné firmě?

    2. My jako KDO? 🤣

      1. Ta druhá půlka.

  2. No k tomu tvrzení, že feminizace neznamená, že učitelka neumí vysvětlit matematiku… výklad goniometrie naší učitelkou byl tak boží, že jsme se učili všechny sin a cos nazpaměť, aniž by vůbec kdy zkusila vysvětlit proč to tak je graficky (protože přiznejme si, věty jako „mějme jednotkovou kružnici“ jsme moc nepobírali). Až na vysoké pak „fyzikář“ věnoval 2 vyučovací hodiny tomu, aby nám vysvětlil že se vlastně učíme pořád dokola totéž, jen nechápeme že je to totéž. A že vlastně když známe třeba proudění kapalin, pak elektřina je vlastně totéž, ve valné většině se stejnými vzorci, jen máme jiné symboly – a takto že to funguje i pro další části fyziky.

    1. Nepotřebuješ sinus. Stačí ti e ^ (i * x).

    2. Sinus a cosinus je definován původně na trojúhelnících. Definice byla později rozšířena skrze jednotkovou kružnici. A dále rozšířena do oboru komplexních čísel.

      Nicméně základem je, že účelem sin/cos, proč se to vůbec používá, je transformace délek mezi přímkami a částmi kružnic.

    3. Karkulka: vidíte, a já měl matikářku za ZŠ fakt dobrou. Pak přišla druhá, neuměl jsem nic (co jsem se na přijímačky nenaučil sám jsem neuměl – soudružku pak odvezli do blázince, ale to už jsem byl na gymplu). Na gymplu na matiku učitel, který ač v letech (50+) neuměl vysvětlit vůbec nic. Na vejšce matikář parádní. Takže představa, že kdybyste měl chlapa, budete umět líp, je dle mého lichá. Co to chtělo je dobrého učitele, snaha identifikovat problém s pohlavím je taková sráčská.

      Mimochodem, na základce na občanku soudruh ředitel, na střední prominentní učitelka, manželka známého „soft“ vědátora. Bože, oba takoví kokoti, že by jeden pohledal. Co z toho plyne pro domnělé rozdíly mezi učiteli a učitelkami? Vůbec nic. Neschopný kretén zůstává neschopným kretémem, jedno, zda v kalhotách nebo sukni.

      1. Kdyby jen pohlavi. Taky barva oci urcite hraje roli. A taky vlasu. A kuze. A vubec, kde ja jsem to jenom…?

        1. Pokud učitel vykazuje nerimmerovské znaky, je třeba ho popravit.

          (http://www.cervenytrpaslik.cz/scenare/CZ-35-6_Rimmerosvet.htm)

    4. Já jsem na základní škole vysvětloval zastupující „učitelce“ matematiky trojčlenku, když mi bylo cca 10 nebo 11 let. Nechtěla mi uznat moje SPRÁVNÉ řešení v písemce a dát mi jedničku. Musela potom zlepšit známku polovině třídy. Nenáviděla mě do posledního dne, než (naštěstí velmi brzy) odešla z naší školy do někam prdele. :-D

    5. Ovšem s tím rozdílem, že proudění kapalin je reálný proces, proudění elektřiny je fikce. ve skutečnosti nic takového jako „elektřina“ neproudí.

      1. V jedne debate, kdy jsme davali dohromady podklady pro jeden spolecnej projekt s jistou stredni skolou, se kolega strojar zeptal ‚a jak vlastne rychle ta stava tece?‘, nacez studentici se predhaneli v nazorech na rychlost sireni elmag vln a na konci doktor fyziky povida ‚inu, elektron touhle kovovou mrizkou poleze tak zhruba centimetr za sekundu, pokud se ovsem shodneme na tom, co to ten elektron vlastne je…‘

        1. Elektron je přece také fikce. Pozorujeme či měříme jen jisté projevy materie, které při schematisaci nám vlastní (a nutné) nějak pojmenováváme. Jiná věc jest ta, že se zdá, že „částice“ vzniká již vyslovením jejího jména, tedy vytvořením a konkretizací její fikce. Ve výsledku je to fuk. Jde o to, aby věci, modely i výrobky, fungovaly, tedy aby byly predikovatelné a dlouhodobě použitelné. Podstata objektivní reality je naprosto šumák.

  3. Z větší části souhlas, nicméně rezervy v systému jsou, né že né. Né nadarmo se říká, že kdo neumí, učí. Systém toho lezení do prdele dědkům, aby po nejaké době ty, co vytrvajou a mají nejhnědší nos, konečně vzali mezi sebe na doktorandství/docentůrovství, je dost v prdeli a nemá pražádnou souvislost s tím, esli dotyční dokážou neco předat dál.

    To tam člověk potká soudruha docenta jednou nohou v rakvi, co víceméně 1:1 přepisuje na tabulu skripta. Druhej jehož nafouklý ego dává celkem na první dobrou najevo, že kdo látku nechápe sám vod sebe je untrmenš, kterej tam nemá co pohledávat. Třetí se kterým se dá bavit a má snahu, ale při dvou přednáškách tejdně musí obsah toho, co by se na (i lepším) gymplu probíralo tak rok, narvat do dvou měsíců. Takže valí jak kulomet, jemu to přijde v pohodě, vykládá to už po padesátý, ale lidi co to vidijou prvně, pro ty je to k hovnu. To fakt skoro nemá smysl tam chodit, se to člověk může zkusit nahrkat sám. Na co pak ale ten barák vlastně je? :o)

    Ve výsledu nejvíc předala žencká, která měla jediná snahu to trochu vysvětlovat, tak tak :)

    1. Nikdo nedefinuje, k čemu slouží univerzity. Kdysi dávno, za starých časů, řekněme za husitů nebo ve 20. století, sloužily k vzdělávání studentů.

      Dnes nikdo netuší, jestli má docent či profesor (a tedy vlastně univerzita) na prvním místě chrlit publikační činnost, nebo shánět granty, nebo učit studenty, nebo něco jiného.

      1. V technice v Risi to maji rozdelene, UNI proste uci vyssi matematiku a jde vic do hloubky teorie, kdezto prumka s magisterskym jde vice do praxe.

        1. To by nemuselo byt marný, ale obávám se, že tady už je na neco takovýho pozdě. Navíc, jaká je vlastně vůla zavádět nejaký takový novoty? Záporná?

          Celej ten post byl primárně povzdech k tomu, že metody jsou, pokud by byla vůle. Rozumnější se zmůžou akorát na plačky, jak je málo techniků a přírodovědců, ale prachy jdou primárně na humanitní sračky, případně plevelný vobory na tech technikách/přírodovědách. Že by se nekdo pokusil s tema lidma pracovat, případně, nedejdeito, trochu zpomalit a rozmělnit to třeba vo rok, aby měli šanci to uchopit, to ani hovno. Vylejt je je snadný, ale takle nemáme šanci s většíma stádama držet krok, žánop.

          1. Krome toho, jak je zazmrdeny skolstvi zelenejma a libtardima kriplama, klesne poptavka po VS kadrech v nekterych sektorech. Jednak nam proomysl pomalu jde srat a druhak nemalo veci nahradi AI. Zednika tezko, urbanistu lehko. Z5ne to povede k tomu, ze jeste vetsi vitr do plachet dostanou ve skolstvi kriplove hlasajici uhlikovy armageddon a o to vice budou skoly generovat statni zamestnance (at uz primo, nebo pres ztratovky). Protoze ucitele si potrebuji udrzet svoje zidle, nic vic a nic min.

  4. Ja myslim, ze ta prava nirvana nastane, az budou AI nahrazeni statni zalobci. Digitalni Urvalek, to bude jedna radost.

    1. Tam žádná UI nebude potřeba. Sprostý odsouzený už to bude vědět předem. Jako za komančů.;-)

      1. Nojo, ale nemuzes soudcum vzit praci, to je elita naroda, prece. Takze pripravne rizeni se zautomatizuje, obvineni a navrh rozsudku nachysta behem 0,24 sekundy AI, marnou obranu paxvede advokat odsouzeneho, aby to divadlo melo formu a soudce jen klepne kladivkem.

    2. Algoritmické soudnictví, to je pošmak.

      1. Tyyyyt… tyyyyyt… tyyyyt… Udeluji vam pokutu pet kreditu za poruseni moralniho statutu…

        1. Kdyby se k výsledkům rozhodnutí algoritmického soudnictví přimíchalo 40 % gaussova šumu, tak to nikdo od reality nepozná.

  5. Jsem čekal, že když jsou tam neomarxisté a soudruzi, jistě padne vina na feministky a nemýlil jsem se. Doktore, to je strašný…

    No, ale k věci. Článek kupodivu není až taková sračka, jak je u doktora zvykem, to je vcelku příjemné překvapení. Co je naopak překvapení nepříjemné jsou reakce druhdy rozumných lidí z diskusí. Tak schválně, kolik z vás, co máte to super technické vzdělání, mělo na na ZŠ převahu učitelů? Protože pokud by problémem byly feministky, pak bysme neuměli nic ani my. Naše komunistická, velmi dobře hodnocená (až prémiová) základka disponovala napříč všemi předměty dvěma učiteli: ředitelem na vysoce technický předmět „občanská nauka“, který si rochnil v sovětských hrdinech a imperialistech a tělocvikářem. Vše ostatní učitelky. Ale z nějakého záhadného důvodu jsme my ještě teda ti, co to všechno uměli a dnes v prakticky stejné sestavě to dnešní mládež kvůli učitelkám neumí? To je asi píčovina, n’est pas?

    Co vnímám úplně stejně je reakce pana rektora, která je poplatná formě financování. Jaký „talent“ panu rektorovi na VUT utíká, když tento neumí matematiku, je mi záhadou. Je současně vidět, že je sám idiot, protože místo brečení, že mu „utíkájí talenty“ by stačilo jít jim naproti vypsáním progresivním studijních oborů typu „Význam inkluzivních učebních metod pro potlačení supremacistických tendencí v exaktních vědách“ a hned by pro ty „talenty“ měl místa habakuk.

    Problém znalostí je mnohem širší a nemá s těmi nenáviděnými ženami společného zas tak moc. Hlavní problém jsou sráči á la autor. V parlamentu máme dnes rekordní počet žen a to je jedna třetina. Nikdy jich nebylo víc, tedy převaha mužů byla v dobách, kdy se zadělávalo na dnešní problémy, mnohem větší. V senátu je i dnes žen jen asi 20%. Problémem tedy nejsou ženy, ale fakt, že se do popředí opět dostali komanči a jejich rovnostářství a konformita, které zelení komanči uplatňují jinak než komanči rudí, nicméně směřují k obdobnému výsledku (všehoschopní okrádají schopné s podporou neschopných).

    1. Ja osobne si myslim, a moje zkusenost ze skolnich skamen je s tim v souladu, ze to, co mel vyucujici mezi nohama, nehralo vubec zadnou roli. Mel jsem fyzikare i fyzikarku, ucitele i ucitelku chemie, atd. A vlastne moje potomstvo to ted ma take.

      Jedine, co platilo, bylo, ze ucitelek bylo vic, nez ucitelu. A to vyrazne. Podle mne to spis odpovida obecnemu nastaveni doby, ze chlapa clovek spis videl u kresliciho prkna a zenskou za katedrou. Samozrejme, ze to muze byt i obracene. Ja jsem taky prebaloval decka a moje zena umi vymenit chladici kapalinu. Ale proc to lamat pres koleno, kdyz matka to dite prebali s vetsi laskou a chlap s vetsi laskou vymeni tu chladici kapalinu, ze :-)

      1. Sysop: takže kvůli feminacistkám umíš taky hovno. Se to neboj přiznat:-)

        1. Kdyz za nas byli nacisti zakazany.

    2. Já fakt nechápu, co ti není jasné na větě:
      „Tento vývoj souvisí především s feminizací školství. Ne pouze v banálním smyslu, že mezi učiteli početně převládají ženy, ale především v tom, jaký typ chování začala škola považovat za ideální.“
      Čemu z té věty nerozumíš, a co jsi z ní tedy pochopil? Jestli jsi teda vůbec tak daleko dočetl, to je otázka…

  6. VUT byla vždy tak trochu jiná škola, ale YACHT jim musím nechat. Jak nebyli na studium tak to doháněli zábavou. S umrtnosti z matiky si u nás „Zlátuška“ už tenkrát nelámal hlavu, tak se hold dostudovalo na hnojárně, dnes to bude spíše VUT. Jo a starčí porevoluční ročníky Masárny, měli takový zvyk, když potkali VUT tak se pokřižovali. Za nás už to nebylo.

  7. Práve som si v časopise Spark prečítal kúsok článku od jedného kanadského hudobníka a v jednej jeho odpovedi bolo toto:
    „Na univerzite som 5 rokov študoval západoafrické bubnovanie. Milujem poly-rytmy“
    Takže nielen džendžerovým štúdiom sa dá prejebať 5 rokov života. Ide to aj inak.

  8. Nějak se místním matematikům ta jejich matematická nirvána z roku 1970 rozpadá pod rukama, ne?

    1. A co to mělo být za nirvánu ? Znám jenom tu s Curtem Cobainem, ale ta tehdy ještě nebyla. A pak ještě 2001, to si fyzika vzala dovolenou.

    2. Pořád se nemůžu rozhodnout, jestli je správnější Cantorova teorie množin nebo nějaká axiomatická teorie množin. Rozpadá se mi matematická nirvána.

      1. Alane, to je přece to samé, jako když máme dilema, zda užívat eukleidovskou geometri prostoru či Newtonovu mechaniku. Víme, že jsou ve své podstatě nesprávné, ale pro mnohý účel plně dostačující. Zároveň víme, že v mikrosvětě je nám obecná teorie relativity k prdu, přesto ji užíváme paralelně s kvantovým modelem, ale prostě pro jiné účely a situace. Mi vyhovují, celkem vzato, oba základní přistupy k množinám.

        1. Hele, my ted v praci delame vektorove rizeni pro vicefazove bezkartacove motory bez Hallovych senzoru. Proste netusis, v jake poloze je rotor, ale potrebujes plynuly chod od nuly, uzavrenou regulacni smycku od par otacek. Clovek musi vytvorit nejake matematicke modely toho motoru, porovnat je, vyzkouset a empiricky pak nejakej mismas z toho pouzit pro rizeni.

          Protoze na trhu existuje nekolik ruznych vykladacu techto procesu a je v tom mrdnik, rozhodli jsme se udelat vlastni reseni uplne od cisleho stolu. Vyhazime chyby a navic ziskame univerzalni platformu, nezavislou na konkretnim HW/SW reseni.

          – je v tom spousta mylnych predpokladu
          – je v tom spousta chyb prevzatych z fyzikalnich predpokladu
          – nektere pasaze se vylozene cucaji z prstu
          – funguje to

          1. Jo, když něco nejde, dej to udělat tomu, kdo že to nejde neví.

            1. Tohle bylo tema, kdyz jsem nastoupil. Muj nadrizeny mi u jednoho projektu rekl, ze to nejde. Na to jsem mu opacil, ze muj otec mne ucil ‚nerikej, ze to nejde, rekni, ze to neumis‘. Nebylo to ale mezi 4ma ocima, bylo to na jedne porade, kde bylo vic lidi. Zatimco Cesi by se asi usmali, ti Nemci se uplne lekli. Byli jak zarezani.

              Na to mi sef povida, ze to takhle se nemuzu na veci okolo sebe divat, ze to vede k nesmyslnemu plytvani a proslapavani slepych cest. Nechtel jsem se s nim prit, teprve jsem budoval respekt, taxem jen rekl, ze co se stavajiciho projektu tyce, tak jim do dvou tydnu ukazu vysledek. Slo o driver k jednomu krokovemu motoru, srali se s tim pres rok bez vysledku, vcetne externi firmy. Jenze tam jsem si byl dost pevnej v kramflekach, takze to skutecne vyslo a za dva tydny jsem jim ukazal funkcni prototyp. Bylo to behem moji zkusebni lhuty, takze muj vabank.

              Nicmene, od te doby jsem tento vyrok jeste parkrat rekl a uz mi nikdo neoponoval. Dokonce muj sef to obcas cituje, ale neleni uvest, ze to rikam ja :-)

              Jasne, ze jsou veci, ktere proste dnesnim hlediskem nejdou. Ale zitra jit treba mohou. Jde mi hlavne o to, ze ono ‚to nejde‘ je vetsinove hazeni flinty do zita, namisto zvednuti prdele a jit to aspon zkusit.

          2. Tyhle věci se řeší i pomocí statistiky a teorie pravděpodobnosti (kvantová fysika). Též se dá využít teoretická mechanika, což jsou v podstatě také abstraktní modely, dotýkající se právě teorie množin.

            1. Zkouseli jsme statistickej model, ale mel ten problem, ze po nejake dobe selhal. Pri otackach okolo 20000/min u motoru, kterej ma ctyrnasobny vinuti (celkem tedy 12 civek u trifaze) to obcas udelalo chybu a pokud jako na potvoru byl motor v zatezi, vypadl z faze. Statistika a pravdepodobnost byla blba v tom, ze proste nebyla 100%. A ten motor jde do mediciny, takze…

              Nejakej model ted mame, je to takovej Eintopf nekolika pohledu, kde neco je dobre pro open loop, neco pro closed loop, neco jede dobre v nizkych a neco dobre ve vysokych, pricemz vsechno ma prekryvy. Nejhorsi bylo, ze jsme treba nekde v nejake studii nasli algoritmy, tak hura je pouzit a potom jsme se snazili pochopit, proc je takto nekdo sestavil. Na konci cesty se mnohdy stalo, ze to byla cista empirie. Proste to fungovalo, ale nikdo poradne nevedel, proc. Ani autor.

              Chci tim jen rict, ze takhle to jeste dodnes v technice je. Mame nejake modely, ty nejak funguji, i kdyz tusime (nebo uz i vime), ze jsou postavene na mylne bazi.

    3. A čímpak se živíš ty, pochlub se…

  9. Copak matematika, ale neměli bysme se učit nějaký cizí jazyky ?
    https://www.youtube.com/shorts/LTQM3n-oMwY

Napsat komentář

D-FENS © 2017