„Správa Pražského hradu ruší výběrové řízení na nákup nových skartačních strojů. Dvě gumy budou stačit.“
Tak tenhle fór jsem si pro kamarády vymyslel druhý den poté, co jsem viděl grafické výsledky prvního kola prezidentských voleb. Kdo se kdy v životě mihnul kolem statistiky, tomu bylo jasné, jak dopadne druhé kolo. Eventualita, že by se Andrejko stal prezidentem, byla stejně pravděpodobná jako to, že Vltava poteče ze severu na jih, kilo másla bude stát pětikorunu a paní Holubová vystřízliví.
Pro některé později narozené bych měl vysvětlit pojem guma. Tak jsme nazývali všeobecně vojáky z povolání, příslušníky Československé lidové armády, která se jako celek aktivně podílela na represi obyvatelstva. Snaha vygumovat mladým klukům z hlavy samostatné myšlení a svobodnou vůli pak předzdívku přímo evokovala. Samozřejmě, že do armády vstupovali i idealisté, kteří chtěli být třeba piloty, měli prostě rádi zbraně nebo vojenskou techniku a vstup do armády jim přišel jako dobrý nápad. Mnozí toho pak těžce litovali, ale vstup do armády byl něco jako smlouva s ďáblem. A pak byla sorta lidí, která šla do armády s uvědoměním, se srpem a kladivem na mozku a s pocitem odhodlání šířit socialismus ohněm a mečem. Z takových se rekrutovali politruci a špioni. No, tak teď budeme mít dva takové exempláře na Hradě.
Co mají společného Hrad, Senát, Parlament, Vláda a Ústavní soud? Jedno jméno, které vlastní vyučený dámský krejčí. Tento magnát se ukotvil v mé paměti v době, kdy vydrbal s desítkami tisíc Ostraváků a slovo gauner tehdy použili i soudruh Zaorálek. Ano, krejčí vlastní všechny ústavní funkce. Projděte si jména stranických sponzorů. O ztrátě nezávislosti Ústavního soudu svědčí i výrok starého jezevce Rychetského, který se hned po vyhlášení výsledků voleb nestyděl zvracet cosi o vítězství pravdy a lásky. Té ale v téhle kampani nebylo ani zbla. Můj favorit se bohužel do druhého kola nedostal, a volit mezi dvěma komunisty se mi fakt nechtělo, a tak jsem jen sledoval z povzdálí lítou řež mezi mediálními skupinami Mafra a Economia. Dovoleno bylo vše. Dokonce i zneužití psychicky nemocného člena rodiny proti jednomu z aktérů. To už byla fakt prasárna a já se jmenovat Vít Klusák, budu minimálně nervózní. Nicméně osmiletá trpělivá, téměř mravenčí práce Bakalovy mediální skupiny na tvorbě obrazu Babiše jako ďábla přinesla své ovoce:
„Ve druhé minutě přešla nenávist v záchvat zuřivosti. Lidé vyskakovali z míst, křičeli z plných plic a snažili se umlčet dráždivý, mečivý hlas znějící z obrazovky… Winston v jasném okamžiku zjistil, že řve s ostatními a zuřivě kope patou do trnože. Na dvou minutách nenávisti nebylo tak hrozné, že se jich člověk musel zúčastňovat, ale že bylo nemožné nezapojit se.“ George Orwell, 1984
To není obhajoba Andrejka, mně je ten člověk úplně lhostejný. Ale zblbnutí mnoha lidí podle Orwelova manuálu mě docela vyděsilo. Každopádně neoliberální puč byl těmito volbami dokonán. Tak snad nás tahle banda krejčíkových slouhů nezavleče do ještě větších sraček, než by bylo potřeba. Ale moc nadějí si nedávám, hradní guma už má za sebou první výkop. Je na opozici, aby se sjednotila a pokusila se rozbít tento demagoblok.
Bakala crew je na vrcholu blaha i moci. S Ústavou si můžou vytřít prdel, opozice je atomizována, v mainstreamu se řeší výhradně neomarxistická témata a zpitomělý plebs má permanentní orgasmus. Hotovej Únor 1948. Jediné, co mě může utěšovat, je fakt, že z vrcholu už vede cesta jen dolů. Tak doufám, že se u příštích voleb dočkám, pokud opozice najde silnou osobnost a sílu ke sjednocení.
A pokud tedy „někdo náhodou“ měsíc před volbami nevytáhne z klobouku nějakou tu Kubiceho zprávu či dalšího nepovedeného potomka.
05.02.2023 Pako
(223x známkováno, průměr: 2,04 z 5)