Tenhle článek. Nejde mi z hlavy. Já jsem založením takovej rypák, když se něčeho chytím, musím v tom nalézt nějaké východisko, jinak nejsem v pohodě, špatně spím a jsem protivnej. Musím říct, že i přes nevýraznou čtenost byl článek obsahově zásadní. Četl jsem ho několikrát, skoro každý večer, ve snaze se s ním ztotožnit nebo ho zavrhnout, anebo si alespoň utvořit nějaký názor na nesmírně závažné věci, které tam autor konstatuje.
Autor založením minarchista tam usoudil, že je to prdeli, protože Strana svobodných občanů dělá na regionální úrovni věci, které mají od minimálního státu hodně daleko.
Tak jsem to četl nahoru dolu, můj respekt k autorovi narůstal a dospěl jsem k názoru, že to není tak zlé.
Že by mohlo být daleko hůř.
Protože v tom článku jedna věc není uvedena. Ne že by tam vysloveně chyběla, naopak je tam všudypřítomná, ale poukážu na ní explicitně.
Jsou to naše hodnoty. Zprofanované slovo, ale je to tak.
Naprostá většina z nás asi nekrade v krámě. Pravděpodobnost odhalení při takové činnosti je minimální, protože low-cost semiinvalidní semidementní guardi mají minimální morale, skill i armor. Zisky jsou oproti tomu celkem solidní. Jenže to neděláme, i když čistě pragmaticky vzato jsou to easy money, a chodíme otravně do práce, kde je poměr nákladů a zisku mnohem horší. Nekradli bychom, ani kdyby někdo vlivný prohlásil, že krást se má a je to fajn. Pravděpodobně by většina z nás nikoho nezabila kvůli majetku nebo nerošlapala slepému pouličnímu hudebníkovi housle, i když hraje hrozně.
Protože se to příčí naším hodnotám.
Z téhož důvodu asi nebudeme souhlasit se sociální korupcí ve formě startovacích bytů pro mladé rodiny (ve finále v nich stejně najdete mladé rodiny úředníků a příbuzných úředníků a různých jiných preferovaných skupin, které v nich budou „startovat“, dokud je nevynesou nohama napřed). Nebudete souhlasit s vyplácením nějakého srandovního příspěvku nově narozeným dětem (co je to kurva za kravinu) ani jejich rodičům, protože vaše hodnoty říkají, že se děti nedělají pro peníze a už vůbec ne pro tři tisíce. Svobodný z Ostrožské Nové Vsi, který tento programový bod formuloval, se kulantně řečeno nacházel v těžké krizi hodnot. Vaše hodnoty pravděpodobně nebudou slučitelné ani s pastelkovným ve výši 1.000 Kč (ale zase znám rodiče, kteří se klidně pohádají ve školce kvůli stokoruně). Vaše hodnoty nejspíš řeknou rozhodné ne nějakým pošahaným teoriím kolem inspekcí komínu skrze ČIŽP, kterou je v tom podle některých nutné navíc ještě podporovat.
Nedávno proskočila krátce zpráva, že na Slovensku lidé podepisují petice proti populistickému kroku zmr. Fica, který zavedl pro určité kategorie cestujících bezplatné vlaky. Můžeme samozřejmě spekulovat o skutečných motivech jednotlivých signatářů petice, ale domnívám se, že u valné části z nich se jednalo o konflikt se systémem jejich hodnot, který je přivedl k tomu, že museli proti železničnímu komunismu něco udělat.
Máte taky potřebu sáhnout po blicím pytlíku, když čtete o porodném, pastelkovném, komínovém gestapu, koblihaření, cyklostezkách metr za sto tisíc, norské sociálce, slídění fízlů v účtech, datech a telefonátech a tak dál? To rozhodně neznamená, že je to všechno v prdeli. To znamená, že jsme zdraví a ve formě.
OK fajn, nač se tomu tématu vyhýbat, je tu strana Svobodných, která na těch hodnotách stavěla, v průběhu času z nějakých důvodů začala stavět i na jiných hodnotách, a co? To je jejich boj, naše hodnoty říkají, nechme je svobodně v tom projektu pokračovat, jakkoli se nám to nemusí líbit. Mění to něco na našich hodnotách samotných? Ne. Naopak, v té straně pořád je mnoho lidí, kteří to vidí stejně, mají podobné hodnoty, navíc jsou schopní a získali praxi, jak to v takové politické straně chodí. To se může hodit.
Proč by mohlo být ještě hůř? První fáze krize hodnot, kterou autor popsal, je odchýlení se od hodnot. Druhá fáze je zapomenout, že tyto hodnoty vůbec existují. To se nestalo. Možná za padesát nebo sedmdesát let, ale ještě ne teď.
Ještě je šance. Iluze, správně řečeno hodnoty, to nesbalily, naopak, daří se jim. Politická strana je jen jedna z metod, jak naše hodnoty uplatnit, pokud jedna není schopná je nést a přetavit v program, najde se jiná. Nebo ji někdo vytvoří. Nebo ji vytvoříme my. Kde je vůle, tam je řešení.
(Zatím nikdo nehlasoval)