Kdo je větší nacista?

Featured Image

Poslední dobou se ruku v ruce s přílivem imigrantů do Evropy roztrhl pytel se srovnáváním různých ideologií a náboženství, přirovnáváním k Hitlerovi a nejrůznějšími analogiemi, které mají ukázat, jaká je kdo zrůda; na jedné straně stojí politicky korektní „sluníčkáři“ šermující rasismem a diskriminací pokaždé, když si někdo dovolí poukázat na rozdíly mezi lidmi či kulturami, zatímco na straně druhé nejrůznější „islamobijci“ zase neváhají označit za vlastizrádce každého, kdo nesdílí jejich postoje. Obě skupiny se pak neustále vzájemně přirovnávají k nacistům, přičemž se obávám, že obě mají do jisté míry pravdu.

V čem jsou nebezpeční „sluníčkáři“, je nabíledni: Všichni radostně #přijímají solidaritu s uprchlíky, což je však jen fráze, která ve skutečnosti znamená, že požadují po ostatních, aby #přijali nějaké cizince a živili je; něco takového považuji za zcela nepřijatelné, neboť co mají nějací hipsteři co rozhodovat o tom, komu se rozhodnu a nerozhodnu pomoci. Já osobně tedy zrovna část svého příjmu potřebujícím (které odmítám nazývat eufemismem „potřební“, neboť potřebují něco oni ode mě, nikoliv já od nich) dávám, ale je to čistě mé osobní rozhodnutí a jsem přesvědčen, že i kdybych se rozhodl nedávat nikomu nic a vše si ponechat, je to jen a jen moje věc, protože jsou to mé peníze, které jsem vydělal poctivou prací; zcela absurdní pak je, když mi o #přijímání solidarity vykládají osoby, které ani výdělečně činné nejsou a často dokonce do jisté míry parazitují na výpalném, které jsem nucen platit státu pod hrozbou násilí a společensky přijatelným názvem „daně“.

Za absolutní chucpe pak považuji, když dotyčná bezpříjmová individua ještě tvrdí, že #přijímají solidaritu; jak ji asi přijímají, když sama nic nemají? Co oni osobně dělají krom psaní cedulí a poučování ostatních, že by měli být solidární, ačkoliv sami pro žádného uprchlíka neudělali vůbec nic? A to vůbec nemluvím o dalších rizicích, které vyplývají z #přijetí nezanedbatelného množství uprchlíků, které bychom zde měli všichni z donucení živit a snažit se s nimi žít v prostředí, kde stát dělá vše pro to, aby svým občanům neumožnil se bránit proti kriminálním živlům (máme přece policii, slušný člověk zbraň nepotřebuje), přičemž když už se náhodou někdo ubrání, soudy posuzují přiměřenost sebeobrany, tedy jestli náhodou někdo neublížil útočníkovi trochu víc, než bylo potřeba, zejména pak v případě, že útočník byl jiné rasy než obránce, z toho mají vždy média pozdvižení na několik týdnů; a to zdaleka není jediný případ rasismu (tentokrát proti bílým) ze strany státu: odmítnete-li zájemce o bydlení, nepřijmete-li či vyhodíte někoho z práce, už nastupuje ombudsmanka Šabatová a je zle.

Přijímat do takového prostředí imigranty, jest cestou do pekel, protože lze předpokládat, že i vzhledem k nim se establishment bude chovat tak, jak se choval doposud, tedy nutit násilím lidi k tomu, aby je nediskriminovali a tolerovali jim cokoliv, protože jinak by to nebylo dostatečně politicky korektní; výsledkem takového donucení byl, je a vždy bude pouze pravý opak, tedy dotyčnou menšinou začnou nesnášet i ti lidé, kteří proti ní původně nic neměli, ale vadí jim ta protekce ze strany státu, které se daná menšina těší. Něco podobného jsme si zde mohli vyzkoušet s cikány, které náš stát „řeší“ a integruje už pětadvacet let, přičemž nedošlo k žádnému zlepšení, ba naopak, pnutí mezi nimi a bílou většinou se (především vinou státu) spíše zvětšuje (rozhodně přibývá mezirasových násilností); navíc se trochu obávám, že nastane-li podobná situace s menšinou muslimů, nebudou tito jen submisivně hrozit tím, že odejdou do Kanady, nebudeme-li na ně hodní.

Za daných podmínek je tedy v podstatě jisté, že budeme-li imigranty přijímat, dojde k problémům srovnatelným s těmi, které nyní sužují například Švédsko. Jakkoliv absolutně odmítám kolektivní vinu, není dle mého názoru možné za nynější situace otevřít hranice; a nemá to nic společného s žádnou vinou těch příchozích, nýbrž s tím, že stát zdeformoval (a stále více a více deformuje) naše prostředí natolik, že tu máme poměrně zásadní problémy i sami se sebou a nejsme v pozici, kdy bychom mohli někomu pomáhat bez toho, abychom se tím sami zničili. Toto obecně „sluníčkáři“ odmítají vidět, neboť nechápou, že za těmi problémy, které tu máme, nestojí nějaká diskriminace, ale právě jejich snahy donutit lidi násilím k tomu, aby žili podle jejich představ; a zde je přirovnání k nacistům do určité míry na místě.

Naopak nebezpečí mnohých „islamobijců“ (např. IVČRN) spočívá v tom, že často chtějí „řešit“ problém s imigranty policejním státem. Ostatně sám jejich vůdce, Martin Konvička, prohlásil: „Jediné, co pomůže, je tlak na politiky, zastupitele, novináře, aby udělali vše pro to, aby se islámská expanze zastavila. I za cenu překopání zákonů, zavření hranic, militarizace společnosti a ano, klidně i zbavování občanských práv těch 12-16 procent populace, která s islámem sympatizuje. Dávejte politikům a stranám najevo, že jinak je volit nebudete – a volte takové, kteří k těm obětem budou připraveni.“ Pravost výroku mám ověřenou přímo od jeho autora, se kterým jsem na dané téma před pár dny diskutoval, přičemž si za svými slovy stále stojí. Prosím, povšimněte si, že dotyčný nemluví už jen o zbavování práv imigrantů, ba ani pouze českých muslimů, dokonce ani těch nejpomatenějších „sluníčkářů“, nýbrž o dvanácti až šestnácti procentech populace, což je přibližně každý sedmý (!!) člověk. Co to v praxi znamená? Odebírání práv těm, kdo s ním nesouhlasí.

Co udělá člověk, který už teď deklaruje podobná zvěrstva, až se dostane k moci? Jak zareaguje tento pán na to, až se něco skutečně v ČR stane, třeba až se nějaký islámský radikál odpálí v metru? Jestliže už teď, kdy podobné věci „pouze“ hrozí (a zatím se nedějí), volá po zbavení občanských práv dvanácti až šestnácti procent populace, jak moc ho budou zajímat naše svobody poté, co se ona hrozba stane skutečností? Když už teď plánuje cílovat své totalitní metody daleko dál než jen vůči muslimům, ale reálně volá po umlčení svých odpůrců násilím, kde myslíte, že to asi skončí? Jakmile se jednou něco takového rozjede, nelze to zastavit, neboť kdokoliv, kdo se o to pokusí, bude označen za sympatizanta s islámem, vlastizrádce, bezpečnostní hrozbu a podle toho s ním bude naloženo.

Nemluvě o demonstracích, na kterých řečníci zacházejí daleko dál, než oficiálně deklarují ve svých programech, dav jim nadšeně tleská a při zmínce o muslimech v ČR (nejen imigrantech) hromadně skanduje: „Vyhostit!“ Občas se ozvou i výkřiky typu: „Zlikvidovat!“ Zde už si nemohu nevzpomenout na vše, co jsem četl o Německu třicátých let: I tam bylo mnoho otců od rodin, kteří jen chtěli lepší budoucnost pro své děti; i oni měli jasně definovaného společného nepřítele a přesvědčení, že se jen brání. Mnozí „islamobijci“ nemají toto přirovnání rádi, Petr Hampl má dokonce pro takové případy natrénovaný odchod z diskuse s označením svého oponenta za antisemitu, toho jsem byl svědkem už mnohokrát. Jenže tady vůbec nejde o srovnávání tehdejších Židů s dnešními muslimy; v tomto ohledu naprosto souhlasím, že mezi Židy tehdy nebylo možné najít žádné, kteří by dělali cokoliv jen přirovnatelného k činům muslimů z IS. Potíž je však v tom, že i kdyby měl tehdy Hitler pravdu ve všem, co o Židech tvrdil, i kdyby tehdy Židé představovali pro Němce skutečnou hrozbu, dopadlo „řešení“ této hrozby špatně (zdaleka nejen pro Židy) a všichni ti otcové od rodin svým dětem lepší budoucnost rozhodně nezajistili (ač bezpochyby chtěli); a nezajistili by ji ani v případě, že by se jim povedlo tu válku vyhrát, případně ji ani nezačínat, protože už jen to, co se dělo v Německu samotném, byla tragédie.

Všem rozumným lidem je asi jasné, proč nevyjádřit svou podporu „sluníčkářům“ (jakým je například Milan Kohout), nevolit Zelené a podobně; na druhou stranu si myslím, že úplně stejnou chybou je podporovat Blok proti islámu a lidi jako Martin Konvička, Jana Volfová a další, případně rovnou volit Tomia Okamuru (nebo kohokoliv z těch individuí, která budou určitě kandidovat). Dobrá, zkritizoval jsem zástupce obou táborů, ale co tedy navrhuji? Inu, účelem tohoto článku není nic navrhovat (nějaké řešení situace jsem nastínil již dříve), každopádně pokud byste trvali na tom, abych na někoho ukázal, pak to budou nejspíše Svobodní, kteří by rozhodně neměli problémy odmítnout kvóty (a s nimi rovnou i celou EU), živit zde imigranty též nechtějí, ale zároveň pravděpodobnost, že by zaváděli totalitu, spatřuji jako nízkou; jako bonus by mohli zrušit nějaké ty antidiskriminační zákony, případně trochu uvolnit regulace palných zbraní a dát nám větší prostor se bránit sami. Neříkám, že jsou ideální, ani že máte volit zrovna je, jen snažně prosím, nepodporujte lidi, kteří chtějí vymítat čerta ďáblem.


Související články:


12345 (14x známkováno, průměr: 1,50 z 5)
1 806x přečteno
Updatováno: 13.12.2015 — 21:44
D-FENS © 2017