Je smysluplné dotovat elektromobily? - zpět na článek

Počet komentářů: 270

  1. Dámy a pánové, nerealizoval někdo z Vás v poslední době fotovoltaiku na RD v tzv. ostrovním systému, s akumulací a měničem /bez prodeje přebytků do sítě/? Tato sféra mě poněkud míjí – moc bych prosil zdejší osazenstvo o nějaké vlastní postřehy či zkušenosti, nikoli ale z druhé či třetí ruky typu „slyšel jsem v hospodě“:-)
    Byl bych moc rád za jakékoli rady, např. kam na panely, kam na olovo, měniče, kolik Wp v panelech je asi tak potřeba na průměrnou, ne špičkovou spotřebu jednogeneračního zatepleného RD se zavedeným plynem a zaLEDkováním kde se dalo. Případně jaká je optimální kapacita akumulace a na jak dlouhou dobu akumulaci dimenzovat při kalkulaci s nejhoršími podmínkami /dva týdny zataženo, dobíjení minimální/ apod. Budu rád za cokoli, pokud někdo z Vás něco sám realizoval.
    Děkuji mnohokráte předem.

    1. kdybyste snad o to stál, můžu vytlouct nějaké kontakty na provozovatele roubenek vysoko v kerkonoších které ostrovně jedou už 200 let, elektricky posledních 50, nejdřív v módu stacionární diesel a olovo se sírovkou a obrysovky ze spartaka, později stacionární diesel, olovo a světýlka z umrlých kopírek a skenerů, a v poslední době mají stacionární diesel jen na pohon vleku (elektricky po drátech) a nabíjení a světlo jede na ledkách a fotovoltaice na štítě a vnitřním povrchu okenic, částečně též na vrtulce na potoku protékajícím sklepem. ale obávám se, že to nebude techologicky špička a spíš to bude zajímavé z pohledu, co vše se dá ubastlit.

      1. tady v pdokérkonoší jela před víc než sto lety na vítr i truhlárna … nejřív napřímo, pak přes elektro … místo větru zkusili i topit dřívím … a petrolejem … jsou různé možnosti …. elektřina z turbíny na potoce byla v leckterých chalupách před sto lety taky …

    2. Eh, ja se na to chystam pristi rok. Zatim jsem vyresil solar vodni, tedy pro ohrev TUV (200 l), bazenu (38 m3) a podlahove topeni. Pristi rok chci poresit solarni elektrinu. Pred par lety jsem zvazoval rozvod v baraku 12 V po volne lajne (kdyz jsem to stavel, tak kazde patro dostalo maly rozvadec a z kazdeho mi vede 4zil na pudu a 4zil do sklepa – na „co kdyby“). Ted uz ale vim, ze na 12 V kaslu, LEDky uz se dneska beztak delaji pro 230 VAC. Vezmu to z Ciny, beztak odtud asi bude i vsechno tady na trhu (krome toho – nejspolehlivejsi solarni regulator mam prave z Ciny, po dvou marnych pokusech Nemecko/a cosi). U menice musim poresit, jak udelat prepinani z menice na vnejsi lajnu, pokud nafazovani uz nejaky regulator neumi sam. Mam zkusenost, ze kdyz v necem tejden lezim a zkoumam, jak to udelat, tak za dalsi tejden uz to Cinan vyrabi, takze si nechci honit triko zbytecne.

      Co se navrhu vykonu tyce, to je cucani z prstu. Vzdy. Ja jsem vodni solar navrhl na 6,5 kW v lete, v zime ze „se uvidi“. Ve finale to v lete casto stagnuje, protoze je vykon mnohem vetsi a v zime staci, aby napadl snih a trubice sotva odrazi vodu z 20 °C na 30 °C. Proste… kazdej panel navic se pocita.

      Umisteni panelu chce zvazit podle situace domu. Rozhodne je davat spise vice svisle, ne 45 °, nebo jeste mene vuci rovine. V lete je slunce vysoko a zari mnohem vice, kdezto v zime je nizko a sviti malo, takze an to je potreba se zamerit. Videl jsem i uplne svisle instalace na zdech domu.

      1. to v kerkonoších se to dává na jižních stráních na štít nebo těsně pod okap, aby to bylo vysoko proti lupičům, tím se temperuje a nahřívá nádrž-zásobárna tepla a dobíjí se akumulátorovna, a při pobytu jsou další panely zevnitř na okenicích. samozřejmě plus stacionární motor, tím se honí cirkulárka, vlek, mafl, čerpadlo atakdále.

    3. Tvůj domek už funguje nebo je ve stádiu realizace či teprve návrhu?
      Realizoval jsem jak ostrovní systém tak fve napojenou na síť,

      Moje optimalizovaná spotřeba elektřiny v RD topeným plynem je cca 2 – 3 kWh/den v létě a cca 4 – 6 kWh/den v zimě.

      Pro tvou realizaci předpokládám: plyn použit pro vytápění, vaření a přípravu TUV v době kdy slunce nesvítí.
      K fotovoltaickému systému – navrhoval bych výkon takový aby v létě pokryl i přípravu TUV protože jen tak je schopen v zimním období pokrýt alespoň zčásti spotřebu elektřiny a stejně se najdou dny kdy to nebude stačit viz statistika majitele 9 kW elektrárny ( http://www.roznovan.cz/~kubis/mereni.php )který za celý leden 2010 vyrobil 210 kWh což dělá právě požadovaných 6 kWh denně, Stejně ale z vlastní zkušenosti vím že při listopadových deštivých dnech elektrárna klidně 2 – 3 dny nevyrobí nic. V příznivých dnech vyrobí 9 kW FVE kolem 50 kWh denně. Boiler potřebuje denně cca 6 – 10 kWh. takže systém bych navrhoval takový aby od jara do podzimu dával cca 10 – 12 kWh/den to odpovídá instalovanému výkonu cca 2,5 kW a 10 ks panelů. cena za panel cca 4400 s DPH
      + nabíjecí regulátor za cca 16 000 Kč + konstrukce a rozvody cca 8000 Kč

      Otázka akumulace jeden problém vedle druhého.
      Zdánlivě nejlevnější řešení – staniční olověný akumulátor sice relativně laciný akumulátor který ale musím dimenzovat na minimálně dvojnásobnou kapacitu než chci využívat z důvodu poklesu kapacity a nemožnosti pravidelného plného využití jmenovité kapacity, protože úplné vybíjení rapidně snižuje životnst až na max několik stovek cyklů takže akumulátor by měl životnost klidně 1 rok. Při částečném vybíjení odhaduji životnost na 4 – 8 let.
      takže pro 2 denní zimní spotřebu potřebuji cca 8 kWh to mi přibližně naakumuluje baterie 24 V 400Ah ale pro dostatečnou životnou by byla třeba dvojnásobná a ta bude stát kolem 80 000 Kč s daní.
      Akumulátor Lifepol by se nemusel naddimenzovávat takže by stačilo 8 ks článku 3,2V 400 Ah 1 ks článku za cca 16 000 Kč + aktivní balancér za cca 16 000 Kč
      Nebo NiCd louhové akumulátory, které mají dlouhou životnost a jsou celkem odolné, kdysi jsem naceňoval ve Feraku a za 24 V 90 Ah (cca 2 kWh) chtěli tuším 37 000 Kč, nebo schánět použité – tou cestou jsem šel já.
      Měnič – volil bych jich několik. 1. pro osvětlení a napájení pl. kotle výkon kolem 600 W sínus(2400 Kč), 2. pro běžnou spotřebu výkon kolem 2500 – 3000 W sínus (3kW za 9200 Kč) a 3. pro ohřev vody podle boileru obvykle 2500 W stačí trapéz cca 5 000 Kč

      Takže komfortní řešení (lifepol)bez kompromisů dělá cca 250 000 Kč s DPH v materiálu bez montáže s vidinou po 12 letech měnit akumulátor za 130 000 Kč v aktuálních cenách a v nepříznivém období ještě honit agregát.
      Za deset let by skrze akumulátory prošlo cca 10 000 kWh přímá spotřeba cca 2 500 kWh a akumulace do vody v boileru odhad 15 000 kWh, celkový náklad na 1 kWh 9 Kč.

      1 kWh přijde na cca 20 Kč.

    4. Pokud do RD vede elektrická přípojka a nemáš přístup k dotacím nebo nějakým bonusům, tak se na ostrovní FV rovnou vys**, nevyplatí se to.

      Energii je možné věnovat do slunečních kolektorů na TUV, ty se vyplatit mohou i bez dotací. Jde to i samo-domo levně, voda z vodovodu se tlakem z vodovodu prožene kolektorem a teplá zpět jde na vstup do bojleru, kde se voda dohřeje když svítí málo. V zimě se to odpojí, to stejně prd svítí.

      1. Neuromancer: myslíte, že se fototermické řešení na RD opravdu vyplatí (bez dotací)? Lze to nějak vyčíslit? Jako rodina spotřebujeme na ohřev TUV nějakých 5000 korun ročně a ta fototermika není zrovna zadarmo; pokud bez dotací, to bych spíše přemýšlel o solárním bojleru od DZD Dražice (kombinovaném s elektřinou ze sítě) , kde se elektřinou z panelů rovnou ohřívá voda v bojleru bez drahého měniče. Jistěže v zimě svítí málo a v létě zase až moc, ale je to velmi řešení nesrovnatelně jednoduší a asi i levnější, než termické kolektory na střeše.

        1. Ohřívat elektřinou z FV panelů vodu jakýmkoliv způsobem se nevyplatí téměř vždy.

          Popsané samo-domo řešení prohnat vodu do bojleru na TUV přes střešní kolektor se vyplatí téměř jistě, kolektor je levný, v systému se nemá co zkazit, kolektor vydrží klidně 20+ let.
          Mimo to existují sofistikovanější řešení na TUV s výměníkem tepla ze solárního kolektoru do bojleru, to ale nevím zda se vyplatí při Vaší spotřebě.

          1. OMG už je to tu zas…

        2. Měnič ani není drahej, už se to tu diskutovalo, jeden nadšenec (jinak se to nedá nazvat) to vyrábí tak za cenu nákladů a asi dvě stovky navrch. Výsledek stojí pár tisíc, stačí do něj zapojit panely a výstup připojit na těleso, to zvládnete i doma svépomocí téměř zadarmo. Kecy o tom jak se vyplatěj jenom deskový kolektory můžete s úspěchem ignorovat.

          Smysl to ale má hlavně pokud umíte sehnat pod rukou nějaký panely, ať už z nerealizovanejch projektů, nebo nějaká černota. Panely se slušným výkonem nemá cenu kupovat za tržní cenu ani bez DPH.

          1. Behemot: ano tohle řešení jsem před pár lety jednomu příbuznému pořídil, 7 zbylých panelů od známých (byly to myslím 240W, k tomu solární kabel a ten bojler Dražice (OKFE 150 myslím), konstrukce na zahradě svépomocí, celkové náklady asi 27.000 korun, protože v roce 2012 ty bojlery nikdo neznal, tak je DZD prodávalo pod cenou; žádný měnič. Jistě, při levné elektřině se to taky zas tak nevyplatí, ale pro nadšence to není drahé.

            1. Připojit panely přímo k topnému tělesu v boileru je špatně ze dvou důvodů:
              jednak příkon topného tělesa je třeba přizpůsobit okamžitému výkonu z panelů jinak dochází při malém výkonu k velkým ztrátám výkonu v panelech.
              A druhé nebezpečí je v tom že panely produkují stejnosměrný proud o relativně vysokém napětí a to je problém vypnout, běžný termostat pro střídavé napětí při rozpojení nedokáže uhasit vzniklý oblouk, k vypnutí je třeba použít tranzistorový spínač.
              Oboje dvoje právě řeší speciální měnič( http://www.ostrovni-elektrarny.cz/docs/Reg_AC-navod.pdf) který přizpůsobuje výkon pulsní šířkovou modulací která už umožňuje použít k vypínání běžné termostaty v boilerech.

              1. Oblouk na kontaktech staci zhasnout dostatecne velkym bipolarnim elektrolytem (s vybijecim odporem, samozrejme). Zalezitost par korun.

              2. ?? Coze?? Ten analogovy for stoji pres devet tycek? No, pan inzinyr z toho ma dobrou zivnost, to jo… No jeho business.

                1. :-)) Balancer za 29tKc jen proto, ze je tam Arduino. A na blby 4 kanaly za skoro sedmicku.

                  To se vazne uz nedivim, ze pak malej system stoji ctvrt mega a nasinec se raduje, ze ma kWh za dvacku :-)

                  Zacinam chapat, proc ty slunecni elektrarny staly takovej randal. Chapu, ze je v tom vyvoj, material, servis, nejakej profit… ale taky se pak nelze divit, ze Cinan rozbije trh na padrt, kdyz jsou takhle kosmicky ceny za prkotiny.

                  Podobnej trend jsem zazil s regulatorama vodnich solaru. Roztrhl se pytel s regulatory za desitky tisic postaveny na univerzalnich mikropocitacich. Pak to zacali za polovicni cenu sekat Polaci a ve finale to prodavaji Cinani s lepsimi funkcemi, vlastnim LCD za $100. A vsichni se hrozne divi a nadavaji. Kdyby to volove delali za rozumne penize, Cinan se na to uplne vysere.

                  Za ty penize, ze chce soudruh inzinyr za blby ctyrkanalovy balancer, nam delal Cinan kompletni vyvoj vcetne prototypu dvoukanaloveho spinaneho zdroje 230 VAC => 50 VDC/120A (nastavitelny pres RS485). V profi kovove krabici vcetne CE. Za polovicni penize dela drivery k vykonovym (40 Nm) krokovym motorum, atd.

                  1. Cinan se na to nevys*ere ani kdyz to bude stat o $1 nez za kolik to oni dokazi vyrobit (a to doslova).

                    1. No za dolar profitu toto zrovna nevyrobi a Cinan ma hitparadu vyrobku na trhu podle toho, kde je vetsi potencial vejvaru. Nejsou blbi ani omylem. Nejprve budou delat to, co zrovna tahne a je tam vata. Pokud by ten vyrobek mel vatu mensi, tak budou zatim delat neco jinyho a tohle bude mit prioritu #76. Takze jednou na to dojit muze, pokud nebude nic zajimavejsiho. Cim draze se to tady bude delat, tim drive po tom Cinan skoci.

                      Cinan to nebude delat pro nejakyho evropskyho prekupnika, jakmile si vychyta vyvoj. Na prekupnika se vysere. Cinan si v Nemecku nebo Anglii pronajme sklad, posadi tam svoji cvicenou opici a bude ty sracky dodavat primo ze skladu EU. Dopravu snizi na polovinu oproti DHL/TNT/FedEx (porad vyvari i na doprave, bo si to priblizi lodi za pusu), Evropan to bude mit u rypaku, takze dodani do tydne max. A je vymalovano.

                    2. Myslim, ze doba presunu z priority #76 na #2-3 uz nastala, ale jinak souhlas.

                2. stojí dva tisíce když se ví kdo ho skutečně vyrábí

                  1. Jo, dva litry jsou seriozni cena za material, praci a nejaky profit. Vetsi hodnotu ta pixla nema. Za dva litry se nikimu nevyplati to delat. Jinak tohle se da sfouknout i na temer jakymkoli jednocipu s par FET okolo, na SMT za par babek. Pixla par stovek, konektory a trada. Firmware za pul dne hotovy. CE pro pristroj nepripojeny xiti 230 VAC lambada.

                    No, az se budu jednou hodne nudit, tak koukam, ze tady je dalsi pole k poorani.

                    Kdo to tu nedavno psal, ze se uz v nicem neda podnikat, bo je vsechno uz davno rozdany? Hovno. Zrovna tohle se da udelat raz dva. Regulator ladovani TUV, k tomu nejakej srandabalancer a picovinky k baterkam (hlidace prepeti, podpeti, delky penisu a co ja vim co) + nejakej modrej zub/WiFi, at si to pan majitel honi po svem oblibenem ajfonu, protoze je prece strasne dulezity vedet i ve dve v noci, ze clanek cislo #17 se prave balancuje o 15% dolu, ze. Lidi jsou hravi. Silovy prvky jako panely a baterie se stejne musi kupovat od fabrik a co se menicu na 230 VAC tyce, tak je nejlevnejsi a nejrozumnejsi to dovezt od Cinana. Nejaky montazni prvky pro cesky krytiny a finito. Marketing, e-shop, discount montaznim firmam a jede se.

                    Jasne, podnikat je nemozny. Vsechno uz tu je.

                    1. Pan inžinýr to původnímu návrháři spíš tak trochu ukrad. Na druhé straně si taky uvědomte, co stojí tohle protlačit zkušebnou a nechat to zcertifikovat aby se to dalo taky u nás legálně používat. A držet na to záruku. Pak vám možná dojde, proč je všechno co má papíry tak drahý, i kdyby to byla sebevětší sračka. Číňan papíry neřeší, tomu je to u prdele. Vyrobit to co chcete aby na tom byl nějakej zisk a ne zase charita, tak to s papírama pod desítku nejde.

                      Apropo, za ty dva litry je tam moře práce a zisk asi dvě stovky, takže ne, to fakt není seriózní cena, to je přesně ta cena, proč ten autor živoří. Neumí to prodat. Pan inžinýr jo. A vo tom to celý je.

                    2. – Cinan papiry resi, doda CE i FCC. Cinske, ale platne.
                      – u nas CE na zarizeni, ktere sice pracuje nad 50 VDC, ale nepripojuje se k rozvodne siti 230 VAC nestoji velkej ranec. Ja to resil posledne pred 8 lety, takze nevim jak ted, ale to mne stalo 3500 Kc.
                      – ja drzim zaruku 3 roky a problem s tim nemam
                      – souhlasim, ze za dvojku je to tak na Aukro, ale devitka? Za TOHLE? Se posral. Ale jak rikam – kdyz to lidi kupujou, ma dobrej business.

                    3. …btw, ze to za tu dvojku dela analogovy ergo tak slozity, to je jeho valka. V digi by tam soucastek bylo za par stovek, plastova krabice je odvrtana raz tri a do dvojky by se vesel i s profitem. Jenze kdyz ho bavi letovat se s THT, osazovat budicky a srat se s tim, no tak to pak za dvojku charita, ovsem.

                    4. Výkonový prvky, kondenzátory a chladiče tady levně nelze koupit. To je prostě fakt a tohle musí být ve všem. Jak je to řízený je už naprosto podružný, největší náklady dělá tohle.

                      K rozvodné síti se to připojuje neb součástí je pak pravděpodobně stykač, kterej v případě, že fakt nesvítí vůbec, to šoupne na síť, aby se člověk nesprchoval v ledové vodě.

                      Jo, číňan dodá všechno, že to jsou sprostý lži už je jiná. Sám ste několikrát psal, že číňan dělá kvalitně jen pokud je nad ním kontrola (=zaplatit), nebo si to tam letíte přebrat osobně (náklady jsou snad zřejmý). To je jaksi mimo dosah takovýho nákladu a dokud to člověk neposune někam na úroveň střední firmy, tak si něco takovýho nemůže dovolit. Pan inžinýr to tak možná dělá, ale ten čas a ta letenka něco stojí, že jo. Hádám, že to dělá pro zisk, takže to prostě za tři litry prodávat nebude.

                    5. No ja nenabouravam jeho business, pro mne za mne at to prodava treba za padesat tycek, kdyz mu to lidi daji.

                      Spise jsem to bral z toho uhlu, ze kdosi brecel, ze se uz v nicem podnikat neda, protoze vsechno uz nekdo dela. Jak vidno, tak nekdo neco dela tak, ze druhej by s prstem fprdeli to mohl delat taky.

                      Btw> soucasti toho zarizeni nemusi zadny stykac vubec byt. Staci optovystup na externi opto SSD. A neni duvod platit za drahe CE. Delali jsme jedno zarizeni, ktere ma v tomto state uplne kazda banka. A prave z tohoto duvodu se to napaji externi kostkou do zasuvky. Vypada to divne, ale nemuselo se resit drahe CE. Vyrobek levnejsi => banka spokojenejsi. Funkce stejna.

                    6. …SSR samozrejme, sorry, uklepl jsem se.

                    7. Já se spíš obávám, že realita je právě taková, že si každej myslí jak s každou prkotinou strašně skvěle prorazí…a pak přijde úředník (v lepším případě si na to přijdou zavčasu sami) a výrobek se musí předělávat. Často několikrát. Výsledek je pak úplně někde jinde. Vy v tom děláte desítky let, takže to znáte. Jenže člověk co chce začít od nuly ví hovno, takže to navrhne jednoduše tak jak umí, funguje to, je to levný…a pak narazí na byrokrata. A od té doby už jenom žasne na který všechny poslední píčoviny jsou tady nařízení, normy, zákony, vyhlášky, certifikace a kdo ví co. Z podnikání se stane papírování a pakárna, která člověka akorát sere místo aby ho to bavilo.

                    8. Ano, to je samozrejme pravda. Znam cloveka, co tohle vyresil tak, ze ma kamarada mimo EU a to, co tady vyrobi, pres nej „reimportuje“. Jeden cas se dbalo na puvod zbozi, ale uz je to zase ve starych dobrych kolejich, kdy spotrebitel se pouze dozvi, ze „bylo vyrobeno pro fimu XYZ“ a uz se nepise kde,…

                      Bezpochyb, EU se riti do samozkazy prave pro hromady zcela zbytecnych lejster, ktere se mnohde jinde neresi a funguje to taky. Ale podnikani neni jen o napadu a zrucnosti, ale bohuzel take o omrdani techto klacku, ktere stat hazi pod nohy.

  2. Tak my tady diskutujeme o smysluplném pohonu elektromobilů a jestli to bude trvat 10 nebo 20 let a Krnda na to jde zhurta: do centra Prahy prý jen s elektromobilem. http://archiv.ihned.cz/c1-65441200-auta-musi-z-prahy-ven-do-centra-budou-moci-vjet-jen-elektromobily-rika-primatorka-krnacova

    1. haha, nojo, Krnacova je vlezdoprdelka Merkelove a Merkelova s Hollandem zaveleli, ze chteji mit do roku XXXY polovinu aut elektromobilu, tak Krnda papouskuje ve snaze svoji nemeckou Fuhrerin dohnat a jeste predehnat. Uplne to samy, jako tandem Gottwald – Stalin, kde Gottwald postavil Stalinovi nejvetsi pomnik na svete, akorat ze jak Stalina klepla pepka a odhalili jeho kult osobnosti, tak Gottwalda na Stalinove pohrbu nejspise ugrilovali mikrovlnami anebo ozarili kobaltovou bombou, takze par dni nato chcipl jako pes na „nachlazeni“ a nasledne uz nesel ani nabalzamovat a nasledne zborili i Stalinuv pomnik na Letne…, tohle asi soudruzka Krnda nedomyslela, ze Merkelova to ma do svestek a ze jeji vlezdoprdelky budou mit zivotnost tak mesic po expiraci madame Merkel.
      Pravdepodobnost umrti na „nachlazeni“ se mi zda u Krndy dost vysoke :D

    2. „My jsme potřebovali řešit problémy rezidentů, kteří jsou zde trvale hlášeni a platí daně tady v Praze. Když chce někdo přijet do Prahy, může jezdit hromadnou dopravou.“

      Možná by pomohlo z balíku daní od právnických osob odfiltrovat všechny, které sice sídlí v Praze, ale mají nějaké zaměstnance mimopražské.

      1. To by pomohlo znacne…top 20 firem dela cca 30% dppo a tak pet jich nema sidlo v Praze…samozrejme giganti pusobici po cele CR, sidlo maji ale v Praze.

    3. Ale, tahle ženská je zcela bez kontaktu s realitou. Po volbách po ní pes neštěkne. Těch povinných elektromobilů bych se nebál :-)

  3. Mimochodem:

    http://archiv.ihned.cz/c1-65441200-auta-musi-z-prahy-ven-do-centra-budou-moci-vjet-jen-elektromobily-rika-primatorka-krnacova

    opravdu je nejvyšší čas aby co nejvíce lidí pochopilo, že elektromobily nemají s ušetřením CO2 nic společného, naopak ekologicky více škodí.

    1. Odpoved zni: NIMBY

    2. Je otazka, jestli Prazane broji proti autum kvuli CO2, treba se jim nelibi jine cmoudiky nebo jim proste pripada, ze je aut v Praze prilis mnoho a zabiraji zbytecne moc mista. Netusim, ja jsem z maleho mesta a uvazovani prazskych volicu prilis nerozumim.

      * Kdyz o tom uvazuju, tak vlastne prilis nerozumim ani volicum v mem okoli, ale to uz je jiny pribeh.

      1. Jde o to, že argumentují ekologií.

        Já se asi naopak z Prahy odstěhuju. Praha dělá vše naschvál tak, aby znemožňovala dopravní obslužnost. Jako by ti lidi jezdili po Praze rádi autem pro zábavu. Ti lidi tam jezdí protože musí.

  4. Nejsem eko-terorista ani eko-debil. Ale: alektroauto jistě nabíjí z všeobecně fungující elektrické sítě, v níž jsou vloženy i ty tolik i mnou nenáviděné větrníky a solární zmrd-elektrárny. A a ty – elekrosvině- vyprodukují přes den dost elektřiny, která může nabít dost elektromobilů. Takže elektromobily v získávání elektřiny MOHOU být ekonomické, a to opravdu nejsem ekoterorista. Osobně bych si TESLU přál.

    1. Ekonomické?
      Dost záleží na tom, z jakého pohledu se na to díváte a co je dle vás ekonomické.
      Jestli se na to díváte z pohledu člověka, který si koupí elektroauto (prozatím vynechme jeho pořizovací cenu a následné náklady) a bude „tankovat“ z rozvodné sítě, pak vám to ekonomické možná připadá. Nicméně – podívejte se opravdu i na cenu toho automobilu, na náklady na jeho údržbu (například baterií, které rozhodně nemají tolik cyklů, jako nádrž klasického automobilu se spalovacím motorem, atd…) a zjistíte, že zdaleka už to tak zajímavé není. Jistě, při srovnání s Veyronem to není tak velká rána, ale v tom většina z nás nejezdí.
      Jestli se na to ovšem díváte z pohledu společnosti, která by tohle měla dotovat, dostanete se do úplně jiné situace. Sám jste napsal: „všeobecně fungující elektrické sítě“. Myslíte, že se budují beznákladově? Ale kdepak – jsou stavěny aktuálních potřeb a není to vůbec laciná záležitost. Myslíte si, že bude bez nákladů, je všechny přestavět tak, aby si každý po práci mohl dobít jednoho, dva, rodinné mazlíky a ráno zase vyrazit? Rozhodně nikoli. Pak tu samozřejmě nastane „pár“ dalších nákladů. Nutnost vytvořit podmínky pro recyklaci nepoužitelných akumulátorů, které nejsou zrovna vzorem efektivity, či ekologičnosti, co do složení. A další problémy – víte, kolik takové auto generuje během provozu ozonu? Četl jsem studii, že kdyby ve velkém městě začali všichni jezdit v elektromobilech, pravděpodobně také velmi rychle zemřou, protože plíce na tohle opravdu nejsou stavěné. Kolik asi tak myslíte, že budou stát opatření proti všem těmto problémům? A těm dalším, které si dnes ani neuvědomujeme?
      Do svých úvah pak zařaďte i další důležité hledisko – proč, pokud by to mělo být ekonomické, jsou dnes elektromobily, stejně jako tzv. „ekologická“, či „obnovitelná“ elektrická energie z nesmyslných zdrojů všemožně dotovány? Proč jsou i ty elektromobily vlastně dotovány těmi, kdo platí za benzín?
      Odpověď je jasná: „Ekonomičnost neznamená, že budete parazitovat na majoritě společnosti, která vám to dotuje“.

      1. Jak je to myšlené s tím ozónem? Doufám, že Tesla nemá motor s komutátorem :-) Spíš bych tipoval BLDC nebo ještě spíš asynchroňák s měničem.

      2. Tesla je takový to zhmotnění moderních „podnikatelů“, mnoho z nich i k pěnezům na ten šrot přišlo takhle. Aneb socializace nákladů. My všichni jim zaplatíme zdroje a rozvodný sítě, a voni si pak dostanou eště dotaci, nabíjení za pár drobnejch a VIP parkování a vjezd všude možně, kam plebs co to bude platit už nebude smět. Samý tyhlety jistoty a sociální pozitiva.

    2. Ekonomické? Ne, a desetkrát ne, co desetkrát, dvacetkrát, ne. Jde jen o systém dotací a daní. Takže výhodné to může byt jen proto, že zbytek společnosti je nucen tohle dotovat.

      Daň z benzínu je více než polovina ceny. Přímá dotace větrníkům a solárkám je 4x cena respektive 10x cena. Pokud nebude benzín daněn a soláry nebudou mít dotace, rad rozdíl dvacetkrát. U větrníků jen necelých desetkrát.

      A to neberu do úvahy silniční daň, recyklační náklady nebo nepokryté náklady na stabilitu elektrické sítě kvůli nucenému zapojeni neřiditelných solárek a větrníků.

    3. Co konkrétně je na tom ekonomického?
      * solární ani větrná elektrárna nedokáže poskytovat stabilní dodávky EE. Umí to jen když zafouká nebo zasvítí => musí se zálohovat
      * efektivně to lze vodní elektrárnou které ale nemáme již kde stavět
      * další v pořadí je tepelná která dokáže vypínat/zapínat relativně rychle, pokud má teplé pece. Jenže na to je potřeba pálit uhlí i když zrovna nedodává
      * výsledek je, že bychom mohli mít jaderku která dodává stabilně a síť by byla v pohodě. Protože ale chceme mít zcela čistou solární a větrnou energii, musíme mít spalovací elektrárny které jedou tehdy, kdy nesvítí a nefouká, pálí i když svítí a fouká, a k tomu spousty řešení co tohle všechno řídí tak, aby nám zasvícení a zafoukání neshodilo síť
      * alternativně lze použít řešení co mají jaderky – mimo špičky plnit přečerpávačce horní nádrž, ve špičce to nechat téct dolů. Jenže to se k žádné solární elektrárně nepostaví.

      Kde přesně je ta „ekonomika“? Ano, mít možnost vyměnit své auto zdarma za Teslu, také do toho jdu. Ale sám od sebe bych si ji nekoupil (byť bych na ni peníze měl)

      1. To se nikdy nedozvíme :-) Aspoň ne dokud nebudou zrušeny dotace a cenové regulace. Ekonomické je to, čemu lidi sami od sebe dávají přednost. Jenže samostatné rozhodování, něco tak politicky nekorektního, to přece není možné připustit.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017