Lidi na takovéhle akce policie normálně dost nemá, ale stahuje je odkud se dá. Na hodně velké dopravní akce jdou třeba i lidi z kriminálek. Samozřejmě do zázemí, protože dopravní agendu už částečně zapomněli. Takže pokud někdo chystá nějakou tu kriminalitu, takovéto akce pomohou. Pozor ale na kontroly osob v autech.
Lukas B.
drž se ševče svého kopyta a pokračuj v psaní o tom, čemu hovíš. jako tentokrát.
Lukas B.
jinak je samozřejmě situace, kdy jsou náhodně drakonicky postihovány přestupky zcela bagatelní, naprosto nezdravá a s bezpečností nemá nic společného (překročení rychlosti na přehledných úsecích například). to co je problematické jsou v zásadě dvě věci – nepřizpůsobení rychlosti (bez ohledu na rychlost aktuálně místně povolenou, někde v zatáčce v lese mimo obec je i čtyřicítka hazardem) a agresivní způsob jízdy se velmi obtížně kvantifikují a ještě obtížněji dokazují, a osud každého pokusu je postihovat by byl velmi podobný osudu „množství většího než malého“ a v případě soudu by to končilo soubojem znaleckých posudků. jakkoli si jistě všichni přejeme, aby nebylo postihováno 58 kmh deset metrů před značkou konec obce sto metrů za posledním barákem, ale aby bylo zastaveno agresivní hovado, ale můžeme si zkusit to agresivní hovado nějak měřitelně parametrizovat, a pravděpodobně skončíme bezradným rozhazováním rukou.
jungvoj
můžeme, lepení na kufr, kdy metr od nárazníku pozná i dement, předjíždění 5m před koncem obce, kdy tímto manévrem zpomalíte celou kolonu, předjíždění tak, že bezpečnou vzdálenost jednoznačně zkrátíte, za takové jednání bych ani nedával pokuty, stačilo by napomenutí, kdo by neaxeptoval toto napomenutí, řekněme třikrát, v případě havárie maximálka možného rozpětí trestu ,
Lukas B.
šedivá je teorie a zelený je strom života. agresivní jízda je jako porno, těžko se to definuje ale každý to bezpečně pozná, ale na argumentu že „to je přece každýmu jasný“ se postih v systému tuzemského práva stavět nedá.
ostatně, občas i slepé kuře najde zrno a doporučení dopravního psychologa někdy dává smysl – velmi nebezpečným pasivně agresivním nešvarem výrazně zvyšujícím nervozitu a turbulence provozu na směrově rozdělených vícepruhých komunikacích („dálnicích“) je pomalé zrychlování po najetí na komunikaci, tj. po najetí plynulé zrychlování z 80 km/h na cestovní rychlost po dobu několika minut. správné řešení je hamtnout na to a na plnej knedlík za pár (desítek pro náklaďák) vteřin dosáhnout cestovní rychlosti. a jak třeba tohle prosím pěkně chcete postihovat?
jungvoj
cheht, najíždím , jak píšete, za mnou kamion , řekněme 100m, jedoucí tak do 100km/hod, když já mam tak 110, je kamion za mnou cca 40m, ale tady pozor, mezitím, tedy za dvě až tři sekundy, se před ten kamion nasere pár hrdinů, kteří nezůstali v levém, bo jiný hrdina je tlačil 150km/hod, tak se vřítili do pravého, no jo , ale tam jsem já lehce už pod 130, a jsem za dezoláta, ve skutečnosti pičusem je ten , kdo jede těch 150 , pravděpodobně do porodnice, hm, na rease Ostrava -Praha na každom kilometri, tedy 400 porodů denně vezených civilními vozy na dálnici, bo po dálnici je to z Prdelákova do nemocnice v Horním Prdelákově asi nej
blíž
sergej
15% prý tolerovali a to je 150, bylo v teletele ale mne bouchli v obci pokutu za 61. O kiláček kdysi. Tady má ta zvěř ale vzteklinu. .-)
fatdwi
jungvoj: se ani nedivím, že jste v provozu úplně mimo. Začnu historkou z natáčení.
Kamaráda bejvalka fňukala, že ji předjížděla zlá dodávka pravým pruhem. Ukázalo se, že ta slepice jela ve zúžení (cca 10 km, jak se před pár lety opravovala D1) v levém, i když v pravém bylo volno. Prý do pravého nemohla, protože kamiony. Na otázku, jak je možné, že do toho pravého se vešla dodávka a v mezeře mezi kamiony ji stihla předjet (reálně tedy mezera stovky metrů) změnila taktiku a začala fňukat, že se v pravém mezi těmi kamiony bála.
A Vy jste na tom stejně. Jedete 110 km-h a do mezery 40 metrů se za Vás „nasere pár hrdinů“, kteří jedou 130-140 km-h. No tak jistě, to se stává zcela běžně, pane jungvoji. Že pak viníka vidítě v někom, kdo jede 150 už jen dokresluje, jakej jste nejen řidič, ale taky člověk.
Až se Vám jednou ty Vaše sny vyplní, nejspíš to dopadně hodně špatně.
servisdok
Myslím, že jungvojův komentář mířil na ty, kteří nemají celou cestu po dálnici nic jiného na práci, než předjíždění těch, co jedou 130 tacho.
Běžně je taky potkávám, ale nerad překážím, nerad se někým nechávám tlačit někam, kam nechci. Takže se dám vpravo i za cenu toho, že pojedu jen 125, nebo mě zpomalí kamión. Ale ti stopadesátkáři, ti ať si jedou, jak chtějí.
Mockrát jsem pak zahlédl v odstavákách, jak tyhle lidi pak řešili dálniční civilní fízlové, takže to je asi rozšířený jev, to programové předjíždění.
Něco mi říká, že tohle praktikuje jen určitý typ/segment lidí, ale možná se pletu.
jungvoj
fadvi, přečtěte si to ešče jednou, bo ste mně nepochopil, ano, mohu se vyjadřovat ne zcela přesně
ygorek
fatdwi 2.5.2023 v 14:51
Jungvoj má zcela obecně pravdu.
Viníkem vzniku kolizních situací je ten, kdo jede výrazně jinou rychlostí než ostatní.
Není řidičská neschopnost, závist nebo zlomyslnost. Je to jen fyzika.
kdyby ti kokoti aspoň jezdili, jak mají, tj. využívali CELÉ DÉLKY připojovacího pruhu, k tomu svýmu zrychlování, jenže; typicky takovej operátor volantu s tímto ani neumí kroutit, takže do nájezdové zatáčky si rači pojedem 30, co kdyby, že tam je dálnica nezájem, pak neznatelně zrychlit na 60 a hned na začátku připojováku to poslat do pravýho, ať se tam děje cokoli…
je prdel, a naštěstí v tomto případě (pro mě) bezpečná, sledovat tydle vonuce ve zpětným, kdy já s plynem na podlaze sázím kvalty, ujíždím jim a na konci připojováku už mám (optimálně) cestovní rychlost (nebo aspoň dálniční minimálku, když je to do kopca) a zařazuju se do pravýho, zatímco za tím matlalem za mnou, kterej to tam poslal hned jakmile se mu nájezd napřímil, je pozdvižení, když von se zbírá ze 60 a špuntuje za ním jedoucí 90-150…
Lukas B.
nevyužívání celé délky připojovacího pruhu je kapitola sama pro sebe. tam je dokazování pro případný postih jasné a jednoduché (kdyby se chtělo). v současné době prakticky neexistuje vozidlo, které by na připojovacím pruhu nedosáhlo dostatečné rychlosti (v silničářských normách, podle kterých se navrhují křižovatky, furt straší to návrhové vozidlo koncepčně 40 let staré, současné kamiony mají i při plném naložení zhruba třetinu kilogramů na koňskou sílu)
De_Bill
Nejlepší je, když jedeš v pravém a dement se ti chce srát v padesátce do cesty hned na začátku připojováku. Já se za Einsteina nepovažuju, ale už tak nějak to předem vyhodnocuji a kalkuluji s tím, jestli mi tam má možnost vjet a nastala by kolizní situace. Praxí se to rozpoznat dá, jestli ho v tom necháš vymáchat, nebo uhneš do levého. V provozu je to jako s dementama v ústavu, taky s něma nemůžeš mít interakci jako s mentálně zdravým člověkem.
Jinak i s atmosférickým litrovým vysavačem v tříhrnku Logan style se to dá na konci připojováku, který má třetinu kilometru, vykouřit na kilo, ale to by ti klobouci nesměli mít strach to vytočit.
Lukas B.
když vezmeme ten Váš „logan s atmosférickým tříhrnkem“ (tedy katalogové sandero, 49 kW a 1500 kg celková hmotnost) a porovnáme jej třeba s „návrhovým pomalým vozidlem“ (= naloženým kamionem) 370 kW a 44 tun (problematika je složitější, ale jenom pro kontext), potom to máme 31 kg/kW ku 119 kg/kW (pro jednoduchost zanedbáme odpor vzduchu, který při rychlostech do dejmetomu osmdesátky není zas tak zásadní věc). ergo když umí zrychlit a zařadit se naložený kamion, potom neexistuje osobák, který by s tím měl mít problém (i kdyby to bylo něco prehistorického, třeba stejšn nebo trabant)
fatdwi
Lukas B.: sice to nezmění celkový výsledek, ale zrovna výkon tady nedává moc smysl a spíš bych se podíval na krouťák – to bude tak 1500/140 vs. 3000/44000 a tedy ač je to pořád lepší pro osobák, není mezi ním a tahačem až takový rozdíl a více odpovídá i realitě, protože jak píše De_Bill, běžný řidič takového auta to stejně do mrtva netočí. Naopak ten kamion těch 3000 Nm běžně využívá, protože to kvůli nim točit nemusí. Takže v reálu takové Sandero, točené do max 4000 může být v nájezdu na dálnici z 60 na 90 pomalejší než slušná, i když naložená, Scania.
Lukas B.
to je diskusní evergreen hospodských autíčkářů. krouťák * 2*pí * otáčky (rpm/60) rovná se výkon. porovnávat krouťáky na klikovce je nesmysl. důležitý je krouťák převedený na kola, který nám dělá tažnou sílu. a jsme zpět u toho porovnávání výkonu.
samozřejmě je důležité, jak je motor naladěn, kde má maximum výkonu, a co je to za motor, jestli to je nebo není přeplňované, jak je velké to turbo (a tedy jak moc se při zrychlování musí řadit a jak moc řazení při zrychlování znamená prodlevu) etc.
fatdwi
Lukas B.: ale no tak, zrovna Vy? Důležitá je přece odjakživa „plocha pod křivkou“ a tu má 1.4 59 kW atmosféra holt úplně jinde než 370 kW turbo s objemem 12 litrů. Nakonec oblíbené rčení závodníků říká „hp sells cars, torque wins races“. Nakonec, se stejným autem, které má jednou 2.0 200 hp atmo a ve druhém 2.0 200 hp turbo budete s tím turbem výrazně rychlejší, ač výkonově jsou na tom obě auta nachlup stejně.
Takže pro srovnání zrovna těch dvou aut, co jste dal, je krouťák prostě mnohem lepší veličina než špičkový výkon, zvlášť ve chvíli, kdy jej v té atmosféře nevyužijete tím, že ji nevytočíte.
Nicméně jestli nesouhlasíte se závěrem, tak zkuste říct proč.
servisdok
Jak typické.
Aby se fatdwi vzteky neposral, nebo nemusel na směšných pár sekund sundat nohu z plynu, ze svých cestovních 150, tak já v připojováku nutně musím točit trojku a čtyřku na 6.000?
Utoci to vubec 6k? Vetsina feldackejch motoru je docela plocha a nak sem si s tim na dalnici nevsiml esli 3, 4, bo 5, trochu nalozenejsi to stene do dalnicniho kopecka 130 neudrzelo ani omylem. A ani se tomu celkove nechtelo moc nad 4k tocit…mozna ze byl uz nakou desitku let zajetej na klobouka a podtaceni?
Forge
Behe:
Ty jseš taky pěknej.To z nudy projíždíš dizkuse starý jak včerejší noviny?
o učivu základní školy (převodu krouticího momentu a otáček na výkon) fakt diskutovat nebudu. to Vás tak maximálně odkážu na příslušnou učebnici, některé najdete i na internetu.
ano, pokud motor, který má výkon v otáčkách netočíte, tak nemáte výkon. a to je nějaká novinka? nebo je to dokonce něco k diskusi?
fatdwi
Lukas B.:
– motor A: výkon, i když ho netočím
– motor B: výkon, jen když ho točím
Ne, není žádná novinka, že když motor B netočím, tak nemám výkon. Novinka je tvrdit, že motor A i B stačí srovnat podle maximálního výkonu a z toho vyvozovat zrychlení. Přitom to zrychlení záleží právě na průběhu točivého momentu, nikoliv na maximálním výkonu. Proto se znovu ptám, v čem nesouhlasíte s mým závěrem, tedy že reálné zrychlení kamionu může být klidně shodné s osobákem při běžném použití. A tedy – abych to rozšířil o důvod, proč jsem původně vůbec reagoval – že vyvozovat z poměru Kg na kW, že „když umí zrychlit a zařadit se naložený kamion, potom neexistuje osobák, který by s tím měl mít problém“ není zrovna moudré.
Jinak si můžete někde sehnat turbo a atmosféru o stejném objemu a výkonu a vyzkoušet si sám, co pojede lépe a hlavně, jak to dopadne, když budete obojí točit pouze do 3-4000 otáček, jak to tak běžný řidič dělá. V učebnici to pravda nebude, ale připojovací pruh na dálnici není učebnice a držel bych se proto raději praxe.
Lukas B.
ano, pokud v připojovacím pruhu sešlápnete plyn na podlahu a točíte atmosferický zážehový motor (se špičkou výkonu v 6000 rpm) na 2500, potom budete mít žalostné zrychlení. to ovšem není chyba motoru, ale uživatele. ten motor zrychlení umožňuje.
průběh krouticího momentu v závislosti na otáčkách pak vypovídá zejména o komfortu, tedy jestli je možno jezdit s manuálem jak s automatem, tedy rozjet se v Bohumíně, dát nejvyšší kvalt a až do Karlovejch varů na nic nesahat (historické benzínové mnohaválce s malým počtem koní na litr nebo moderní malé turbobenzíny).
fatdwi
Lukas B.: ale vždyť o tom tu celou dobu hovoříme, Mlho! Ten stejný uživatel, stejným způsobem využívající jiný motor ale brzdou a tedy ani „chybným uživatelem“ nebude. Tedy pokud místo výkonu použijete k porovnání krouťák, nejlépe takový, který běžný člověk využívá, bude to pro srovnání aut více vypovídající, než stejné srovnání dle špičkového výkonu. Neřešíme učebnice, ale připojovací pruh na dálnici.
Lukas B.
nevyužívat výkon motoru je jako postavit si štokáč a využívat jen přízemí. to je rozhodnutí majitele/provozovatele. co k tomu ty lidi vede fakt netuším, snad to, že ikdyž využívají jen půlku výkonu, tak to má furt lepší dynamiku než škoda 105/120 vytáčená až k červenému (a i té každý připojovák stačí). obecně se tvrdívá, že spalovací motor má největší účinnost tam, kde má nejvyšší krouťák (možná mě nějaký motorář doplní nebo opraví), a dlouhodobě provozovat motor v takových otáčkách je jistě rozumné (třeba kvůli spotřebě). občasné krátkodobé vytočení motoru do maximálního výkonu (připojování a předjíždění, párkrát jednotky vteřin za sto kilometrů) pak zvýší spotřebu o desetinku litru na sto, jestli tedy vůbec.
Goro
Většina řidičů atmosféry bude při připojování točit max. 4 tisíce. Jednotky řidičů půjdou na 6t. Tak to prostě je. Potom platí, že kamion s pořádným krouťákem je při připojování podobně agilní jako řidič v Thalii. Čistě jen proto, že řidič v Thalii nebude operovat čistě v otáčkách 4500-6000 jen proto, aby měl co nejvyšší výkon – a to neřeším, že při přeřazení spadne na 4000, i když řadí v 6000, takže nad 4500 se ani technicky udržet nemůže.
fatdwi
Lukas B.: to je hodně nepřesné. Je nejspíš velmi málo lidí, kteří mají dvoupatrový dům, ale žijí jen dole (nepočítám nějaké důchodce, co už nahoru nevylezou). Oproti tomu drtivá většina lidí maximální výkon motoru využije párkrát za jízdu a možná i párkrát za život. Je to samozřejmě jejich rozhodnutí, ale tak prostě běžný člověk funguje. Řekněme, že z pohledu využívání auta jsem ne úplně standardní řidič a přesto v maximálním výkonu jezdím s běžným autem tak 1% času a s tím na hraní možná 10%. Ani to, co je řekněme „extrémně na hraní“ nestráví v maximálním výkonu víc, než tak 30-40%. To ale není důvod koupit si auto slabší a jezdit pořád s vytočeným motorem.
Lukas B.
samozřejmě provozovat cestovní auto na plný výkon častěji než jednotky procent času/kilometrů je ptákovina, je to rezerva na krizovou situaci. a tou je předjíždění, najíždění z vedlejší do hustého provozu bez omezení provozu po hlavní, a, světe div se, bezpečné najíždění na dálnici v hustém provozu.
jiná věc je, že strejci si myslí, že když roztočí motor na 5500 rpm, že hrozně žere (v ten okamžik samozřejmě ano, ale je to jen pár vteřin), hrozně se ničí motor (ano, úplně zastudena a s mizerným olejem je to skutečně tak) a hrozí destrukce rozvodů motoru (ano, u nějakého totálně zanedbaného vraku se to může stát). pro takové strejce je pak ideální moderní malý daunsajzlý turbobenzín, který má v rozmezí 1500-3500 rpm konstantní krouťák a v 3500-5000 rpm konstantní výkon.
Lukas B.
ostatně, mé pracovní auto má špičku krouťáku v 1900 a špičku výkonu c 4200 rpm (lovím zpaměti), normálně s tím plachtím do 3000 rpm a dálniční cestovní rychlostí jezdím na 2300 rpm, ale když se (třeba pro předjetí vláčku kamionů uhnuvších do stoupacího pruhu) roztočí na 4200, tak přes poměrně nízký papírový výkon medvěd leze z brlohu jak řevem, tak zrychlením.
pcsped
Ten šofér v té Scanii (pokud neřadí úplně sama) tam musí na tom připojováku naflákat 4-5 kvaltů, zatímco jelito v Sanderu má problém před nájezdem tam vrazit dvojku roztáhnout ji na 80 a vrznout tam trojku. Takže reálně ta Scanie může opravdu zrychlovat na rovině podobně.Jak zrychluje náklaďák s manuálem dokážu posoudit, zatímco v Sanderu jsem nikdy neseděl. Nicméně jsem se svezl s již zmiňovanou Fábií (rok 2021?) 1.0 44kW a osobně vyzkoušel na úseku ve stoupání, které na dálnici v Čechách nenajdete.
Dokáže zrychlit z 0 na 80 tacho s cca 250kg na palubě. Je fakt, že ta Fabka má dost krátký kvalty,ale naprosto odpovídající motorizaci a účelu použití. Na stejné úseku jsem testoval kdysi v minulosti Daewoo Matiz 0.8 (motor původem od Daihatsu) a to byl trochu jiný šálek kávy.
Najíždění na dálnici je u nás všeobecně problém. Zdá se mi, že se v autoškolách tomuto problému moc nevěnují. Já osobně z pozice zkušebního komisaře bych každého uchazeče o řidičák nechal najet a sjet z dálnice.Pokud špatně, tak repeté.
Jednou jsem za podobně kreténské najetí na dálnici zpucoval matku, že se mnou týden nemluvila. A to moc dobře věděla, že nájezd je utažený a extrémně krátký. Koní pod kapotou dostatek, motor točivý a dlouhé kvalty, které umí rozvášnit dvojku k devadesátce.
Všiml, jsem si, že se rozmáhá i kreténské sjíždění z dálnice. Některá jelita zpomalují na 80 už 100m před začátkem pruhu a větší jelita zpomalí na 50-60 těsně před sjezdem a pak se diví, že se nemohou dostat do odbočovacího pruhu.
Rád vzpomínám na najíždění na dálnici s naloženou Avčou 31 non turbo na A7 v kopcích mezi Bad Hersfeldem a Kasselem. To byl ten správnej adrenalím.To jsem ho drtil na trojku 40 i pár kilometrů v odstavným.
v Říši je ale celkem běžný, že když se nevendeš, prostě jedeš kousek vodstavným a najedeš, jak se udělá místo, taky tam nájezdy nebo odstavný obvykle nekončí ve svodidle, zdi nebo betonovým pilířu, jak tady
ale 3 kiláky jsou už kurva hodně :D tydle věci byly katastrofa už v době, kdy to přišlo do výroby, natož eště na přelomu tisíciletí
grg
Neviem ako teraz, ale pred 20 rokmi sme sa v slovenskej autoškole na diaľnicu nedostali ani raz (a to vedie hneď vedľa mesta), takže nejaký tréning nájazdu by bolo sci-fi.
Teda možno jeden alebo dvaja chalani z mojej skupiny sa raz po diaľnici prešli, keď jeden z inštruktorov, ktorý to bral ako taxikárčinu pre známych, potreboval niekam ísť. Ja so svojim inštruktorom dôchodcom som obvykle do omrzenia jazdil neoznačené križovatky medzi rodinnými domami…
vinicius
S tím připojovaním by to byl ideální stav. Hodně záleží taky na viditelnosti. Někde není předem vidět jak je připojovák dlouhý, někde není vidět co je za nájezdovou zatáčkou. Už se mi dvakrát stalo, že pak v připojováku prostě stál kamion a měl jsem co dělat, abych to do něj nenapálil. Sám mám slabé auto, tak se většinou připojuji ze zařazenou čtyřkou a vytočeným motorem, abych dosáhnul rozumně vysoké rychlosti.
fatdwi
Lukas B.: tady u nás na jižní Moravě před pár lety zlikvidovali všechny zdvojené nájezdy, čímž se o dost zvýšila pravděpodobnost (v některých místech prakticky jistota – nájezd 210 od Slavkova směr Brno), že tam budete najíždět jak idiot. Takže zatímco dřív nebyl problém hlupce, co neumí jet ani 60 na nájezdu předjet a pak se normálně zařadit, dnes takový pilot najíždí na dálnici svých 60 v čele vynucené kolony, zrychluje na 70, pomalu mu dochází připojovací, protože ho v mezičase začal předjíždět i ten kamion, co byl původně vzadu a tak takový debil na konci pruhu před tou hrozivou plnou čárou zastaví (!). Co to dělá s auty za ním si asi umíte představit, jednou jsem málem taky skončil v kufru auta před sebou, ono když člověk stojí na plynu, řetězová reakce, když se takový hlupec nachází o tři-čtyři auta vpředu, je velmi rychlá. Naštěstí si dávám pozor, ale zrovna na tomhle nájezdu si dávám od té doby 2x tak bacha.
Takže nejen nevyužívání celé délky (taky znám), ale i neschopnost zrychlit a následné zastavení. Za to bych bral řidičák okamžitě (podobně jako za jinou oblíbenou kratochvíli hlupců, couvání v odstavném na přejetý exit).
Lukas B.
nerad bych zvedal pochodeň česko-(jiho)moravské nevraživosti, ale některá dopravní řešení křižovatek v širším okolí Brna mi připadají jako špičkově provedený diverzní útok jinoplanetníků.
k problematice zahamtnutí brzdy na konci připojovacího pruhu – to prostě nezkušení řidiči (řidičky) čas od času dělají, to můžete postihovat, ale nevymýtíte to. z (nejen) pražské jižní spojky mám vypěstovaný reflex ponechávat si větší mezeru před sebou, je-li průběžný pruh více zaplněný.
je to všeobecně, tak třeba, kruhový objezdy můžeš postavit tak, aby k nim/od nich vedoucí komunikace měly pokud možno tečnej styk (nebo aspoň jedna z nich, je-li zadána preference pro některej směr)
nebo jako kunda, aby každej musel výrazně zpomalit, a dlouhý vozidla (busy, kamiony) najížděj rychlostí chůze
jenže taky je nutný si uvědomit, že občas je nejenom debilita, ale i záměr, jízdu co nejvíc zkurvit, aby člověk každejch 500 metrů podstupovat todle kruhový martýrium, a vydávat todle „zklidnění“ za prej vylepšení…
Lukas B.
víte, ausgerechnet dopravní inženýrství je něco jako trénování národního fotbalového mužstva, každý o tom ví venkoncem houno a každý tím pádem vysype z rukávu zaručený recept, jak by to fungovalo kdyby měl kouzelný proutek, a nádavkem označí všechny odborníky za idioty, v nejlepším případě pak za fachidioty (nejsem dopravní inženýr)
Childeater
Ano, toto potvrzuji. Kdo k tomu kdy v životě jen trochu přičuchnul, má k tomu respekt.
Ostatně, svět kde by bylo všechno podle stávajících platných dopravních pravidel a norem – ten bych nikomu nepřál.
servisdok
Takhle před lety „zklidnili“ průjezd Valašským Meziříčím. Co 500m kruháče. Na zabití.
Shi
Správný návrh kruháče je docela věda, sečné vedení komunikací mi přijde jako poněkud dvousečné, protože zabíjí jednu z funkcí kruháče :-)
Takový kruháč pak nijak nezpomalí řidiče, který si to pak může hrnout tak jako by tam žádné křížení nehrozilo, tedy příliš rychle než aby to bylo bezpečné pro ostatní řidiče.
Základem návrhu bezpečného kruháče, který není překážkou provozu a bude bezpečný bude to, že kruháč musí být dostatečně velký. To je podle mě hlavní kámen úrazu – u nás se budují příliš malé kruháče na to, jakou úlohu mají plnit a kolik vozidel mají obsloužit. Občas se to flikuje těmi sečnými komunikacemi, ale to (podle mého laického názoru) může dobře fungovat jenom tam, kde nesečnými komunikacemi skoro nikdo nejezdí.
Mám kousek od svého bydliště kruháče, kde jeden z hlavních směrů je realizován jako sečný, a výhoda to podle mě není, protože nepříjemně často tam někdo proletí rychlostí, která neodpovídá rozhledovým parametrům. Schopnost prolítnou malým kruháčem rychle taky eliminuje možnost plynule se připojovat z ostatních směrů, takže celkově to tam poněkud skřípe, protože provoz na kruháči ve výsledku není hladký a plynulý.
jinej kraj jinej mrav. čtyřlístky jsou hezčí a mnohem levnější, ale tohle je těžkej komfort pro všechny směry.
Forge
Lukas B.:
Není.Stačí si vybrat, kde chceš žít.Kapišto?
Lukas B.
nerozumím Vaší glose. čtyřlístek je pravoúhlá dálniční křižovatka (a má jej ŘSD jako logo), která si vystačí s pouhými dvěma úrovněmi a stačí ji jeden jediný most (tedy levý plus pravý) s délkou konstrukce okolo 40 metrů (most je prakticky vždy na čtverečný metr násobně dražší než násyp/zářez). samozřejmě má čtyřlístek na každém směru obou dálnic průplet, a když chceme zvýšit kapacitu, tak musíme průplety oddělit od hlavních směrů a mosty se prodlužují a rozšiřují, respektive průplety mají vlastní mosty, takže výsledkem jsou čtyři mosty vedle sebe na „horní“ dálnici. a extrémně vhodný kompromis cena/kapacita je také křižovatka s kruháčem (opatovice nebo úsilné). další důvod, proč jsou křižovatky s mnoha úrovněmi nevhodné, je zásah při nehodě (hasiči, vrtulník) a další průšvih je omezení dopravy při opravách krytu (to se samozřejmě dá řešit „na sílu“ tím, že pro každou větev dáme dvojpruh). víceúrovňové křižovatky mají smysl jen ve velmi členitém terénu (hluboké údolí) nebo jako vtlačenina při extrémní nouzi o pozemky.
fatdwi
vltava: dobrá haluz – si říkám „je to Phoenix, není to Phoenix“ a vono jo, přes to jsem jel nahoru do GC :-)
S námi se to nedá ale moc srovnávat, Američan má typicky na všechno spoustu místa, hlavně v takovýchto končinách (ne nutně někde v centru Chicaga nebo NYC).
Lukas B.: časově to baj voko ladí s dobou nástupu Hnít Brno k moci a jejich přemalováváním vnitřního okruhu na cyklostezku. Takže kvůli takovým hlupcům to bylo přemalováno i u docela nově postavených křižovatek (mimoúrovňové křížení u ústí tunelu dole v KrPoli) a na dálnicích. Diverze to byla zcela jistě.
Neříkám, že to jde vymýtit, ale je otázkou, zda takový člověk má co dělat za volantem. Mezeru si nechávám hlavně dle toho, za kým jedu – jakmile je to jelito, neschopné jet normální rychlostí, dávám nohu z plynu. Už se mi i stalo, že na mě takový píčus ve fábii (ale určitě s mega pérem) troubil po té, co hned na začátku připojovacího vlítl v cca 70 do pravého, zatímco já ho v klidu podjel připojovacím, ač se snažil, aby to nešlo.
Dachsmeister
@fadtwi
zrovna jsme o tom dnes s kolegou hovořili,
já mám ještě takový zlozvyk, že často těm z připojovacího pruhu neuhýbám, když je vlevo někdo koho bych omezil, neb na dálnici jezdíme vpravo, místy už tam bývá i plná, neb takových dobráků co pustí někoho z připojováků a nehledí na piráta vlevo už jsem taky zažil…
Lukas B.
a ještě (jak jsem paranoidní) tak si samozřejmě imrvére hledám „únikovou cestu“ pro případ že někdo udělá něco nesmyslného, v tomto případě jedu-li v průběžném, že mi to tam z půlky připojováku někdo najednou šoupne. racionálně jsem připraven podjet takového zprava pokračováním připojováku (a už asi před patnácti lety jsem učinil, jedu si to svých klidných 110, přede mnou i za mnou vláček stodesítkářů, v levém vláček stočtyřicítkařů, a hup, přede mnou najednou auto jedoucí asi čtyřicítkou, a před ním ještě půlkilometr připojováku)
fatdwi
Dachsmeister: nevidím v tom žádný zlozvyk, když není kam, tak jak byste uhnul? Jako jo, už jsem taky troubil na jelito, co chtělo uhnout z pravého do mě, ale naopak čekám, že většina lidí jezdí normálně a tedy uhýbá jen má-li místo.
montagna
Delam to podobne. Celkem se na to soustredim i u ostatnich ridicu a vsiml jsem si, ze dobracke uhnuti do leveho malokdy skutecne pomuze. Kdyz clovek jedouci 110-140 najizdejicimu uhyba uz z velke dalky, tak ho vetsinou miji pri rychlosti tak 80 jeste na urovni plne cary. Nebo na to najizdejici naopak dupne a prubezny uhybac se po chvili vraci do praveho. Malokdy to tak zrovna vyjde, ze najizdejici ziska cestovni rychlost v momente, kdy ho akorat dojedu (a jedeme soubezne), v tom pripade samozrejme uhybam pokud v levem nic nejede. Mozna jedina vyhoda uhybani je psychicka, a sice ze se o ten jeden prazdny pruh zvetsi vzdalenost mezi vozidly s pomerne velkym rozdilem rychlosti. Ale jestli to vyvazi nebezpeci tech dobraku uhybajicich do praveho stuj co stuj, tot otazka.
Co je teda nebetycne svinstvo jsou uz nastesti mizejici najezdy na eRka precislovane na D, kde naprosto chybi pripojovak. To kdyz clovek nezna, to je fakt o hubu, a kdyz se o to aktivne nezajima, tak ho ani netrkne, ze to je byvala rychlostka administrativne povysena na dalnici. Viz D46, D7, D10 s dalsimi mnohdy freestyle exity.
čtyřka (i když tam to maskujou tím, že úplně nejhorší úseky oficiálně eště nejsou „dálnica“, i když to tak vypadá)
montagna
Jo tam je to Jiloviste jen obyc jednicka, jak jinak by taky prosel ten legendarni prechod.
Na druhou stranu jsem fakt rad ze tu az na vyjimky nemame silnice typu stara polska Gierkowka z Katowic na Varsavu. 4 pruhy pres vesnice, semafory, spoustu nehod.
Chramostejl
Na sedmicce uz zbejvaj nastesti jen dva takovy exity, oba na puvodni stary silnici (ze ktery se stal jeden pas R7), knezeveskej je aktualne ve stavu prestavby na „normalni“. Jinak nejspis kvuli pousteni na najezdu u Stredokluk (https://mapy.cz/s/pabunarolu) pred par lety predelal borec faro pod kamionem na kabrio. Byla tusim mlha nebo tma po ranu, uz nevim, kamion od Slanyho videl, ze kolega chce najet (tam clovek stoji jak pako a doufa v delsi mezeru), tak mu uhnul do levyho, za nej si to prihasil borec (je to konec stoupani), asi nasranej, ze ho ten debil zdrzuje, to soupnul doprava, ze ho podjede a podjel ten najizdejici kamion…
montagna
Jeste ze tak. Pred casem jsem pomerne casto najizdel na D10, exit 14 smer Praha se slabsi dodavkou. Tam byl takovej minipripojovacek, jakoze spis ne nez jo, navic s vratnou rampou, a na konci ty betonovy mobilni bariery, takze ani neslo pokracovat odstavnym, a to fakt bylo za dva, plnej knedlik, modlitba a dalsi osud je mimo me sily.
jungvoj
souhlas, za pouštění z připojováku bych bral řidičák, je zajimavé, že zatím jsem stejné přenechání přednosti neviděl na zelené , na semaforech, ale možná se dočkám,
Plne souhlasim a podepisuji.řidič se ma věnovat hlavně řizeni a situaci před sebou,ne koukat vystresované každou min.na rychloměr, ta buzerace s měřenim a kamerami na každem rohu je k nevíře.
Dissenter
Článek super.
Hodně problémů by se vyřešilo, kdyby se v autoškole natlouklo žákům do hlav pár základních pravidel:
1) Na zelenou, popřípadě v připojovacím pruhu, se rozjíždím na PLNEJ knedlík (včetně ev. podřazení v připojovacím pruhu). Tím víc, čím hustší je provoz (víc aut je za mnou).
2) Dojedu-li kolonu aut, držím si ODSTUP kvůli předjetí (ať už akceleraci u svého nebo zajištění dostatečného místa tomu za mnou). Nemá smysl se lepit na n-1 člena kolony, jakkoliv na něho blikat a troubit, on zrychlit nemůže.
3) Jsem-li právě tím prvním členem zmíněné kolony a přede mnou je prázdno, JEDU PŘÍLIŠ POMALU. Ať už proto, že mi nejede auto, nebo vezu kopu vajec, tchýni s kinetózou nebo nadměrný náklad, při nejbližší (opravdu nejbližší!) příležitosti pustím ty za mnou. Je úplně jedno, v jakém poměru je rychlost doporučovaná značkami a jakýsi údaj na mém tachometru.
4) Na víceproudé silnici se jezdí VLEVO, bez výjimek, kromě předjíždění. Pokud mě nějaký hazardér předjede zprava, sděluje mi tím, že jsem debil.
Dissenter
Bod 4, VPRAVO, ale to jste jistě pochopili. :-))
Nomad
K tomu by se dalo jistě leccos doplnit a vytvořit takové základní desatero. Napadá mě:
5) používání blinkrů není znakem slabosti, ba dokonce ani nezvyšuje spotřebu
6) když někdo jede rychleji než já, neznamená to automaticky, že je to čurák
8) nekoukám na auto, za kterým jedu, ale na ty před ním
..atd..
Nomad
A bod číslo 7 je tajný, kdyby po něm někdo pátral.
Dissenter
7) Napřed blikám, potom brzdím, ne naopak. :)
Nomad
Jo, ten je hodně utajenej :-)
Dissenter
Ale fakt je, že mi přijde, že se řidiči lepší. Dnes po cestě po D5 probliknu max 1-2 a po D1 max 3-4 levopružní brzdiče, před pár lety mi to přišlo subjektivně o dost horší.
Nomad
Záleží dost na tom, jak daleko od západních hranic se pohybuješ. Třeba tak zhruba někde na úrovni Pardubic končí obecné povědomí o pravidle zipu a dál na východ už se nedostalo.
Jinak mně řízení dost přestalo trhat žíly od té doby, co převážnou část svých běžných aktivit odjezdím na motorce. Neblikám, netroubím, dodávky v levém pruhu dostanou deset vteřin na uhnutí a pak už to beru zprava.
montagna
Ty blinkry jsou obcas osemetny, pripada mi, ze lidi je casto pouzivaji mechanicky bez premysleni nebo nejakeho aktivniho soustredeni, takze je to sice pekny a podle pravidel, ale k hovnu. Jako k cemu je dobry, kdyz nekdo stoji na krizovatce v pruhu vpravo a blika doprava. Oproti tomu kdyz najizdim z vedlejsi doleva a zleva se blizi auto hodlajici zatacet doprava, co me vidi, a tak vyhodi blinkr klidne 100-150 metru pred krizovatkou dloouho predtim nez zacne brzdit, to potesi. Zvlast kdyz je provoz. Lidi co blikaj na posledni chvili pak dost vyznamne omezuji propustnost z vedlejsi.
V zapadni Evrope jsem si taky vsiml zajiMveho jevu, kdy lide vubec neblikaji na velkych krizovatkach kde je vic pruhu pro jednotlive smery (2 doleva, 2 doprava) nebo kdyz je zkratka smer jizdy dan tak nejak hardwarove infrastrukturou, a blinkr si nechavaji prave pro zmenu jizdniho pruhu. To mi prijde sympaticky, praktikuju to i u nas. Kolikrat se mi stalo, ze hned za krizovatkou nekomu akorat vypne blinkr a on to posle do vedlejsiho pruhu bez (na to je specialni Hradec Kr.)
Taky zasadne neblikam kdyz neni pro koho (liduprazdne kruhace v noci atd.)
netlife
staci si koupit BMW, uplne zapomenete, ze ta packa existuje
montagna: zasadne neblikam kdyz neni pro koho
Tak to začnite. Tí co ste je přehlídl scó taky vědět že budete vodbočovat.
Lukas B.
jo, blikat je fajn vždycky. nikoho neubude. je to fér i vůči chodcům, houbařům, cyklistům.
a při změně pruhu je fajn blikat před provedením manévru, blikání neslouží k dodatečné legalizaci.
grg
Jednak to a dvak, pokiaľ človek vždy vedome zvažuje, či je pre koho alebo nie, tak nezabliká práve v nejakej vyhrotenej situácii, kde na prídavné myslenie nebude čas, ale s automatickým návykom by to urobil.
montagna
Ono je to naopak, defaultne blikam, ale nekdy to „aktivne“ vypustim (jak jsem psal, hlavne v noci).
Lukas B.: pred provedenim manevru, to da rozum, signalizuje to umysl nebo prani. Naopak zacit blikat pri/po manevru, nebo snad pri zataceni, to je jak hlasit, ze sterace stiraji a klakson troubi.
tak, dyž nigde široko daleko fakt není ani noha, tak furt bliknout aspoň jednou-dvakrát, aby to nejaká náhodná noha mohla vidět…a aby člověk nevyšel ze cviku!!
eksperti co stojijou v málo propustné křižovatce pět minut a celou dobu ti vypalujou sítnicu bzrdofkama a blinkrama…néasi tpč, nevidim že debile stojíš a taky vodbočuješ dyž se poskakujouš po 15 metrech na interval ve vodbočovacím pruhu
Panek
+1
U nás světelná křižovatka mírně do kopce. Brzo ráno ve tmě a v dešti, fakt šílený ty brzdový aut co čekají na zelenou. Já osobně to řeším ruční brzdou.
hellfire
Brzdový světla mi nablízko (podobně jako mlhovky za šera, když není mlha) vadí vcelku dost, bohužel čím dál víc vozů má funkci „brake hold“, kdy na brzdě „stojí“ sám vůz automaticky při úplném zastavení.
jakej je rozdíl v tom, když je operátor volantu pýča, co na tom stojí celou dobu, a když je pýča, co si pořídí zkurvenost, která to dělá automaticky (a nejlíp až se to posere, tak nacouvá v kopečku do auta za sebou)?
hellfire: na brzdě „stojí“ sám vůz automaticky při úplném zastavení
Zvláštní. Vod teho je přece v autě ruční brzda. Na rovině néni potřeba aní tá. Gdo toto vyméšlá?
montagna
Teda kdyz jsem nucen ridit automat, tak taky stojim na brzde furt jak chuj, protoze jinak auto popojizdi dopredu zejo. Neznam moc nikoho, kdo v automatu na semaforech radi P nebo N. A automatu dneska jezdi hromada.
Lukas B.
záleží. při čekání na semaforu s dlouhým cyklem nebo před závorama řazení N nebo P smysl dává. stejně tak zatažení ruční brzdy u manuálu.
má to ovšem své ale. když vám po čtyřech minutách a křeči v noze na brzdě dojde, že máte i volič/ruční brzdu, tak můžete dvě vteřiny po zhasnutí brzdového světla ucítit ránu, uslyšet praskot a mít nedočkavého optimistu za vámi v kufru.
montagna
Jo, u zavor jo. Ale u toho semaforu si na to nikdy nevzpomenu. Ale je mozny, ze na to nekdo ma grif a dela to automaticky.
Lukas B.
na deset vteřin je to pro automatickou převodovku klasické koncepce zbytečné tejrání. ale na dvě minuty to smysl dává.
fatdwi: No jo, přesně tak sem to dělál s autama z půjčovny. To bylo špatně? Proč?
fatdwi
vltava: jasně, že to bylo špatně. Síla provozních brzd je proti ručce úplně někde jinde, jste snad nikdy neřídil auto, které mělo ručku nic moc a z kopce auto neudržela? Takže stačilo, aby byla ručka v nic-moc stavu (pravda, u auta z půjčovny, které je typicky novější, toto nehrozí) a mohl jste zastavit o auto za sebou nebo před Vámi. Sešlápnutý brzdový pedál automat nemá šanci přeprat, špatně brzdící ručku ano. Je to, jako kdybyste u auta s manuálem zatáhl ručku a přitom udržoval zařazený kvalt přes spojku třeba v 1000 otáčkách – to by Vás asi nenapadlo, že?
fatdwi: Aha. Takže esi temu rozumím správně, tak dyš v automatu nechám D a zatáhnu ručku, tak je to v pohodě, akorát tá ručka musí fungovat?
Potom teda nechápu ten Váš teatrální výkřik „No ty vole“.
Jasně, funkční auto je podmínka nutná.
fatdwi
vltava: automat není dělaný na to, že ho brzdíte ručkou. Buď dejte neutrál a ručku, nebo P. Brzdit D ručkou je nesmysl, i když ta ručka funguje. Že to ve většině případů bude v pohodě neznamená, že je to správný postup. Znovu můžu zopakovat: dal byste u manuálu ručku a pak držel přes spojku plyn? Pokud ne, tak to nedělejte ani u automatu.
fatdwi: Možu poprosit vo nejaké vodkaz na to automat není dělaný na to, že ho brzdíte ručkou?
Automat je totiž dělané na to, že ho brzdíte. Esi dojedu s automatem v D ke křižovatce na červenó a zůstanu stát nohó na brzdě, tak je to OK. Klidně nekolik minut. Každé američan to tak dělá. Ale najednó dybych zatáhl ručku a tó nohu uvolníl, tak je to špatně?
Smyslem brzdy je zabránit automatu aby přes tu plazivó spojku pohnůl s autem. Esi na to stačí ručka tak proč né. Dyť se podívéte na můj příspěvek z 4.5.2023 v 22:42, rozjezd na ručku je přímo popsané v manuálu výrobca.
Ten příklad s ručním řazením je mimo, protože to samý platí aj dybych místo ručky brzdíl nohó.
starter25
„automat není dělaný na to, že ho brzdíte ručkou“
Já teda mám v autě volitelnou fíčuru, která při jízdě, třeba v koloně, při zastavení aktivuje ruční brzdu a při sešlápnutí plynu se auto zase rozjede. Zařazeno stále D. Adaptivní tempomaty, které umí zastavit to budou dělat při zastavení nejspíš taky.
fatdwi
montagna: to samozřejmě nedělá nikdo, automat není od toho, abych za jízdy (kterou je i stání na semaforu) řadil P. To má smysl na závorách, při kyvadlovém provozu atd., kdy hlavně dává smysl i vypnutí motoru, takže P, vypnout, čekat. Kvůli běžnému semaforu ani omylem. Tady je hned vidět, kdo s tím jezdí a kdo ne a teoretizuje (Behemot, vltava) :-)
Forge
fatdwi:
Jak se vůbec chová automat v situaci, kdy při rozjíždění se do prudkého kopce řidič manuálu dává trojkombinaci ručka-spojka-plyn?Ale za ty léta to už asi mají vychytaný.To to ani necukne?Vím, že se zase ptám ot, ale zajímá mě to.
Dachsmeister
@forge
v závislosti na automatu a krouťáku motoru
měnič a variátor ne
dvojspojka by mohla cuknout
Taky můžete brzdit levou
A spousta automatů má fci autohold, drží to dokud nepřidáte plyn
A kdybyste v tom kopci hodlal parkovat, tak prosím takto, D, brzda, ručka, P, povolit brzdu.
Forge
Dachmeister:
Dík, takže vlezu do automatu, nastartuju, ručku sundám a auto je pořád zabržděné i v tom prudkým kopci a čeká jen na plyn, aby se mohlo plynule rozjet.Pochopil jsem to správně?
fatdwi
Forge: automat nelze nastartovat bez sešlápnuté brzdy. Po odbrždění ručky po nastartování a uvolnění brzdového pedálu záleží na autě, případně sklonu kopce. Není-li hill hold, tak auto buď jede dopředu, stojí nebo může couvnout, dle sklonu.
Forge
fatdwi:
Zase vím prd.Ale opět dík.Chyba bude ve mně.
Forge: Tady to máte vypsaný z manuálu pro Toyotu, jak se rozjet v kopcu: Starting on a steep uphill, Multidrive or automatic transmission
Firmly set the parking brake and shift the shift lever to “D” or “M”.
Gently depress the accelerator pedal.
Release the parking brake.
V podstatě to samý jako s manuálem. https://myportalcontent.toyota-europe.com/Manuals/Toyota/AVENSIS_EE_OM20B44E.pdf
Forge
vltava:
To je dobrý, přiznávám, že pouze vysírám.Včera jsem v medvědovi chtěl vypnout pípání ohledně pásu a prej to nejde.Podotknul jsem velice hasitě něco o fašismu.Velký zklamání…
Lukas B.
automat bez hit holderu seženete tak maximálně když si budete chtít pořídit něco na hranici veterána. s čím se běžný uživatel setká v autosalonech, půjčovnách a bazarech (když půjde po autech třeba do deseti-patnácti let věku), to všechno bude mít k automatu HH. možná existují výjimky, ale budou velmi vzácné.
další poměrně věc je nepoužívat P v kopci bez ruční brzdy (parkovací brzdy), páč 1. západka na P je takový podvyživenec určený pro rovinu, 2. ta západka se může ve strmém kopci (dejme tomu nad 15%) opřít a kousnout, tak může nastat problém, že to nepůjde vyndat. pro parkování ve strmém kopci zásadně na D (nebo R) zastavit brzdou (nožní provozní), aktivovat parkovací brzdu, pustit pedál brzdy, a až potom volič na P.
Lukas B.
mluvím tedy o klasickém hydroautomatu, s dvojspojkou mám zkušeností jen málo.
hellfire
Vltava, Behemot:
Chápu vaše rozhořčení, ale s vašimi problémy se budete asi muset obrátit na automotive vývojáře, jelikož spousta moderních vozů prostě táhlovou ruční brzdu již nemá a parkovací brzda se aktivuje buď přeřazením na automatu do režimu „P“ nebo zmačknutím elektronicky podsvíceného tlačíka (P) v místě, kde ruční brzda dříve bývala :D. Pouze podotýkám, že ani aktivace parkovací brdy, ať už tlačítkem nebo přepnutím páky do režimu „P“) u některých modelů a typů aut nevypnou brzdová světla a tyto se vypnou až s vypnutím motoru nebo opětovným rozjetím vpřed či vzad. Na druhou stranu, vcelku paradoxně, dokáží některá auta celkem intenzivně brzdit rekuperací aniž by se brzdová světla aktivovala a to tedy já osobně vidím jako větší problém.
hellfire: To néni rozhořčení, to je enom povzdech starýho kořeňa že ten moderní svět přestává chápat. Nakonec sem u každýho auta ty blbiny buď dokázál vypnót aby nevotravovaly nebo sem to nakonec přetrpjél. Třeba Chevrolet Classic mňél ručku na nohu, jak su zvyklé ju používat, tady to nešlo.
Lidi na takovéhle akce policie normálně dost nemá, ale stahuje je odkud se dá. Na hodně velké dopravní akce jdou třeba i lidi z kriminálek. Samozřejmě do zázemí, protože dopravní agendu už částečně zapomněli. Takže pokud někdo chystá nějakou tu kriminalitu, takovéto akce pomohou. Pozor ale na kontroly osob v autech.
drž se ševče svého kopyta a pokračuj v psaní o tom, čemu hovíš. jako tentokrát.
jinak je samozřejmě situace, kdy jsou náhodně drakonicky postihovány přestupky zcela bagatelní, naprosto nezdravá a s bezpečností nemá nic společného (překročení rychlosti na přehledných úsecích například). to co je problematické jsou v zásadě dvě věci – nepřizpůsobení rychlosti (bez ohledu na rychlost aktuálně místně povolenou, někde v zatáčce v lese mimo obec je i čtyřicítka hazardem) a agresivní způsob jízdy se velmi obtížně kvantifikují a ještě obtížněji dokazují, a osud každého pokusu je postihovat by byl velmi podobný osudu „množství většího než malého“ a v případě soudu by to končilo soubojem znaleckých posudků. jakkoli si jistě všichni přejeme, aby nebylo postihováno 58 kmh deset metrů před značkou konec obce sto metrů za posledním barákem, ale aby bylo zastaveno agresivní hovado, ale můžeme si zkusit to agresivní hovado nějak měřitelně parametrizovat, a pravděpodobně skončíme bezradným rozhazováním rukou.
můžeme, lepení na kufr, kdy metr od nárazníku pozná i dement, předjíždění 5m před koncem obce, kdy tímto manévrem zpomalíte celou kolonu, předjíždění tak, že bezpečnou vzdálenost jednoznačně zkrátíte, za takové jednání bych ani nedával pokuty, stačilo by napomenutí, kdo by neaxeptoval toto napomenutí, řekněme třikrát, v případě havárie maximálka možného rozpětí trestu ,
šedivá je teorie a zelený je strom života. agresivní jízda je jako porno, těžko se to definuje ale každý to bezpečně pozná, ale na argumentu že „to je přece každýmu jasný“ se postih v systému tuzemského práva stavět nedá.
ostatně, občas i slepé kuře najde zrno a doporučení dopravního psychologa někdy dává smysl – velmi nebezpečným pasivně agresivním nešvarem výrazně zvyšujícím nervozitu a turbulence provozu na směrově rozdělených vícepruhých komunikacích („dálnicích“) je pomalé zrychlování po najetí na komunikaci, tj. po najetí plynulé zrychlování z 80 km/h na cestovní rychlost po dobu několika minut. správné řešení je hamtnout na to a na plnej knedlík za pár (desítek pro náklaďák) vteřin dosáhnout cestovní rychlosti. a jak třeba tohle prosím pěkně chcete postihovat?
cheht, najíždím , jak píšete, za mnou kamion , řekněme 100m, jedoucí tak do 100km/hod, když já mam tak 110, je kamion za mnou cca 40m, ale tady pozor, mezitím, tedy za dvě až tři sekundy, se před ten kamion nasere pár hrdinů, kteří nezůstali v levém, bo jiný hrdina je tlačil 150km/hod, tak se vřítili do pravého, no jo , ale tam jsem já lehce už pod 130, a jsem za dezoláta, ve skutečnosti pičusem je ten , kdo jede těch 150 , pravděpodobně do porodnice, hm, na rease Ostrava -Praha na každom kilometri, tedy 400 porodů denně vezených civilními vozy na dálnici, bo po dálnici je to z Prdelákova do nemocnice v Horním Prdelákově asi nej
blíž
15% prý tolerovali a to je 150, bylo v teletele ale mne bouchli v obci pokutu za 61. O kiláček kdysi. Tady má ta zvěř ale vzteklinu. .-)
jungvoj: se ani nedivím, že jste v provozu úplně mimo. Začnu historkou z natáčení.
Kamaráda bejvalka fňukala, že ji předjížděla zlá dodávka pravým pruhem. Ukázalo se, že ta slepice jela ve zúžení (cca 10 km, jak se před pár lety opravovala D1) v levém, i když v pravém bylo volno. Prý do pravého nemohla, protože kamiony. Na otázku, jak je možné, že do toho pravého se vešla dodávka a v mezeře mezi kamiony ji stihla předjet (reálně tedy mezera stovky metrů) změnila taktiku a začala fňukat, že se v pravém mezi těmi kamiony bála.
A Vy jste na tom stejně. Jedete 110 km-h a do mezery 40 metrů se za Vás „nasere pár hrdinů“, kteří jedou 130-140 km-h. No tak jistě, to se stává zcela běžně, pane jungvoji. Že pak viníka vidítě v někom, kdo jede 150 už jen dokresluje, jakej jste nejen řidič, ale taky člověk.
Až se Vám jednou ty Vaše sny vyplní, nejspíš to dopadně hodně špatně.
Myslím, že jungvojův komentář mířil na ty, kteří nemají celou cestu po dálnici nic jiného na práci, než předjíždění těch, co jedou 130 tacho.
Běžně je taky potkávám, ale nerad překážím, nerad se někým nechávám tlačit někam, kam nechci. Takže se dám vpravo i za cenu toho, že pojedu jen 125, nebo mě zpomalí kamión. Ale ti stopadesátkáři, ti ať si jedou, jak chtějí.
Mockrát jsem pak zahlédl v odstavákách, jak tyhle lidi pak řešili dálniční civilní fízlové, takže to je asi rozšířený jev, to programové předjíždění.
Něco mi říká, že tohle praktikuje jen určitý typ/segment lidí, ale možná se pletu.
fadvi, přečtěte si to ešče jednou, bo ste mně nepochopil, ano, mohu se vyjadřovat ne zcela přesně
fatdwi 2.5.2023 v 14:51
Jungvoj má zcela obecně pravdu.
Viníkem vzniku kolizních situací je ten, kdo jede výrazně jinou rychlostí než ostatní.
Není řidičská neschopnost, závist nebo zlomyslnost. Je to jen fyzika.
kdyby ti kokoti aspoň jezdili, jak mají, tj. využívali CELÉ DÉLKY připojovacího pruhu, k tomu svýmu zrychlování, jenže; typicky takovej operátor volantu s tímto ani neumí kroutit, takže do nájezdové zatáčky si rači pojedem 30, co kdyby, že tam je dálnica nezájem, pak neznatelně zrychlit na 60 a hned na začátku připojováku to poslat do pravýho, ať se tam děje cokoli…
je prdel, a naštěstí v tomto případě (pro mě) bezpečná, sledovat tydle vonuce ve zpětným, kdy já s plynem na podlaze sázím kvalty, ujíždím jim a na konci připojováku už mám (optimálně) cestovní rychlost (nebo aspoň dálniční minimálku, když je to do kopca) a zařazuju se do pravýho, zatímco za tím matlalem za mnou, kterej to tam poslal hned jakmile se mu nájezd napřímil, je pozdvižení, když von se zbírá ze 60 a špuntuje za ním jedoucí 90-150…
nevyužívání celé délky připojovacího pruhu je kapitola sama pro sebe. tam je dokazování pro případný postih jasné a jednoduché (kdyby se chtělo). v současné době prakticky neexistuje vozidlo, které by na připojovacím pruhu nedosáhlo dostatečné rychlosti (v silničářských normách, podle kterých se navrhují křižovatky, furt straší to návrhové vozidlo koncepčně 40 let staré, současné kamiony mají i při plném naložení zhruba třetinu kilogramů na koňskou sílu)
Nejlepší je, když jedeš v pravém a dement se ti chce srát v padesátce do cesty hned na začátku připojováku. Já se za Einsteina nepovažuju, ale už tak nějak to předem vyhodnocuji a kalkuluji s tím, jestli mi tam má možnost vjet a nastala by kolizní situace. Praxí se to rozpoznat dá, jestli ho v tom necháš vymáchat, nebo uhneš do levého. V provozu je to jako s dementama v ústavu, taky s něma nemůžeš mít interakci jako s mentálně zdravým člověkem.
Jinak i s atmosférickým litrovým vysavačem v tříhrnku Logan style se to dá na konci připojováku, který má třetinu kilometru, vykouřit na kilo, ale to by ti klobouci nesměli mít strach to vytočit.
když vezmeme ten Váš „logan s atmosférickým tříhrnkem“ (tedy katalogové sandero, 49 kW a 1500 kg celková hmotnost) a porovnáme jej třeba s „návrhovým pomalým vozidlem“ (= naloženým kamionem) 370 kW a 44 tun (problematika je složitější, ale jenom pro kontext), potom to máme 31 kg/kW ku 119 kg/kW (pro jednoduchost zanedbáme odpor vzduchu, který při rychlostech do dejmetomu osmdesátky není zas tak zásadní věc). ergo když umí zrychlit a zařadit se naložený kamion, potom neexistuje osobák, který by s tím měl mít problém (i kdyby to bylo něco prehistorického, třeba stejšn nebo trabant)
Lukas B.: sice to nezmění celkový výsledek, ale zrovna výkon tady nedává moc smysl a spíš bych se podíval na krouťák – to bude tak 1500/140 vs. 3000/44000 a tedy ač je to pořád lepší pro osobák, není mezi ním a tahačem až takový rozdíl a více odpovídá i realitě, protože jak píše De_Bill, běžný řidič takového auta to stejně do mrtva netočí. Naopak ten kamion těch 3000 Nm běžně využívá, protože to kvůli nim točit nemusí. Takže v reálu takové Sandero, točené do max 4000 může být v nájezdu na dálnici z 60 na 90 pomalejší než slušná, i když naložená, Scania.
to je diskusní evergreen hospodských autíčkářů. krouťák * 2*pí * otáčky (rpm/60) rovná se výkon. porovnávat krouťáky na klikovce je nesmysl. důležitý je krouťák převedený na kola, který nám dělá tažnou sílu. a jsme zpět u toho porovnávání výkonu.
samozřejmě je důležité, jak je motor naladěn, kde má maximum výkonu, a co je to za motor, jestli to je nebo není přeplňované, jak je velké to turbo (a tedy jak moc se při zrychlování musí řadit a jak moc řazení při zrychlování znamená prodlevu) etc.
Lukas B.: ale no tak, zrovna Vy? Důležitá je přece odjakživa „plocha pod křivkou“ a tu má 1.4 59 kW atmosféra holt úplně jinde než 370 kW turbo s objemem 12 litrů. Nakonec oblíbené rčení závodníků říká „hp sells cars, torque wins races“. Nakonec, se stejným autem, které má jednou 2.0 200 hp atmo a ve druhém 2.0 200 hp turbo budete s tím turbem výrazně rychlejší, ač výkonově jsou na tom obě auta nachlup stejně.
Takže pro srovnání zrovna těch dvou aut, co jste dal, je krouťák prostě mnohem lepší veličina než špičkový výkon, zvlášť ve chvíli, kdy jej v té atmosféře nevyužijete tím, že ji nevytočíte.
Nicméně jestli nesouhlasíte se závěrem, tak zkuste říct proč.
Jak typické.
Aby se fatdwi vzteky neposral, nebo nemusel na směšných pár sekund sundat nohu z plynu, ze svých cestovních 150, tak já v připojováku nutně musím točit trojku a čtyřku na 6.000?
neváhej a toč!!!
servisdok: takhle vožralej už před 6? Byste si fakt měl někoho najít.
Utoci to vubec 6k? Vetsina feldackejch motoru je docela plocha a nak sem si s tim na dalnici nevsiml esli 3, 4, bo 5, trochu nalozenejsi to stene do dalnicniho kopecka 130 neudrzelo ani omylem. A ani se tomu celkove nechtelo moc nad 4k tocit…mozna ze byl uz nakou desitku let zajetej na klobouka a podtaceni?
Behe:
Ty jseš taky pěknej.To z nudy projíždíš dizkuse starý jak včerejší noviny?
Forge
4.5.2023 v 21:32
něgdo s tim chlastáním přebral?
o učivu základní školy (převodu krouticího momentu a otáček na výkon) fakt diskutovat nebudu. to Vás tak maximálně odkážu na příslušnou učebnici, některé najdete i na internetu.
ano, pokud motor, který má výkon v otáčkách netočíte, tak nemáte výkon. a to je nějaká novinka? nebo je to dokonce něco k diskusi?
Lukas B.:
– motor A: výkon, i když ho netočím
– motor B: výkon, jen když ho točím
Ne, není žádná novinka, že když motor B netočím, tak nemám výkon. Novinka je tvrdit, že motor A i B stačí srovnat podle maximálního výkonu a z toho vyvozovat zrychlení. Přitom to zrychlení záleží právě na průběhu točivého momentu, nikoliv na maximálním výkonu. Proto se znovu ptám, v čem nesouhlasíte s mým závěrem, tedy že reálné zrychlení kamionu může být klidně shodné s osobákem při běžném použití. A tedy – abych to rozšířil o důvod, proč jsem původně vůbec reagoval – že vyvozovat z poměru Kg na kW, že „když umí zrychlit a zařadit se naložený kamion, potom neexistuje osobák, který by s tím měl mít problém“ není zrovna moudré.
Jinak si můžete někde sehnat turbo a atmosféru o stejném objemu a výkonu a vyzkoušet si sám, co pojede lépe a hlavně, jak to dopadne, když budete obojí točit pouze do 3-4000 otáček, jak to tak běžný řidič dělá. V učebnici to pravda nebude, ale připojovací pruh na dálnici není učebnice a držel bych se proto raději praxe.
ano, pokud v připojovacím pruhu sešlápnete plyn na podlahu a točíte atmosferický zážehový motor (se špičkou výkonu v 6000 rpm) na 2500, potom budete mít žalostné zrychlení. to ovšem není chyba motoru, ale uživatele. ten motor zrychlení umožňuje.
průběh krouticího momentu v závislosti na otáčkách pak vypovídá zejména o komfortu, tedy jestli je možno jezdit s manuálem jak s automatem, tedy rozjet se v Bohumíně, dát nejvyšší kvalt a až do Karlovejch varů na nic nesahat (historické benzínové mnohaválce s malým počtem koní na litr nebo moderní malé turbobenzíny).
Lukas B.: ale vždyť o tom tu celou dobu hovoříme, Mlho! Ten stejný uživatel, stejným způsobem využívající jiný motor ale brzdou a tedy ani „chybným uživatelem“ nebude. Tedy pokud místo výkonu použijete k porovnání krouťák, nejlépe takový, který běžný člověk využívá, bude to pro srovnání aut více vypovídající, než stejné srovnání dle špičkového výkonu. Neřešíme učebnice, ale připojovací pruh na dálnici.
nevyužívat výkon motoru je jako postavit si štokáč a využívat jen přízemí. to je rozhodnutí majitele/provozovatele. co k tomu ty lidi vede fakt netuším, snad to, že ikdyž využívají jen půlku výkonu, tak to má furt lepší dynamiku než škoda 105/120 vytáčená až k červenému (a i té každý připojovák stačí). obecně se tvrdívá, že spalovací motor má největší účinnost tam, kde má nejvyšší krouťák (možná mě nějaký motorář doplní nebo opraví), a dlouhodobě provozovat motor v takových otáčkách je jistě rozumné (třeba kvůli spotřebě). občasné krátkodobé vytočení motoru do maximálního výkonu (připojování a předjíždění, párkrát jednotky vteřin za sto kilometrů) pak zvýší spotřebu o desetinku litru na sto, jestli tedy vůbec.
Většina řidičů atmosféry bude při připojování točit max. 4 tisíce. Jednotky řidičů půjdou na 6t. Tak to prostě je. Potom platí, že kamion s pořádným krouťákem je při připojování podobně agilní jako řidič v Thalii. Čistě jen proto, že řidič v Thalii nebude operovat čistě v otáčkách 4500-6000 jen proto, aby měl co nejvyšší výkon – a to neřeším, že při přeřazení spadne na 4000, i když řadí v 6000, takže nad 4500 se ani technicky udržet nemůže.
Lukas B.: to je hodně nepřesné. Je nejspíš velmi málo lidí, kteří mají dvoupatrový dům, ale žijí jen dole (nepočítám nějaké důchodce, co už nahoru nevylezou). Oproti tomu drtivá většina lidí maximální výkon motoru využije párkrát za jízdu a možná i párkrát za život. Je to samozřejmě jejich rozhodnutí, ale tak prostě běžný člověk funguje. Řekněme, že z pohledu využívání auta jsem ne úplně standardní řidič a přesto v maximálním výkonu jezdím s běžným autem tak 1% času a s tím na hraní možná 10%. Ani to, co je řekněme „extrémně na hraní“ nestráví v maximálním výkonu víc, než tak 30-40%. To ale není důvod koupit si auto slabší a jezdit pořád s vytočeným motorem.
samozřejmě provozovat cestovní auto na plný výkon častěji než jednotky procent času/kilometrů je ptákovina, je to rezerva na krizovou situaci. a tou je předjíždění, najíždění z vedlejší do hustého provozu bez omezení provozu po hlavní, a, světe div se, bezpečné najíždění na dálnici v hustém provozu.
jiná věc je, že strejci si myslí, že když roztočí motor na 5500 rpm, že hrozně žere (v ten okamžik samozřejmě ano, ale je to jen pár vteřin), hrozně se ničí motor (ano, úplně zastudena a s mizerným olejem je to skutečně tak) a hrozí destrukce rozvodů motoru (ano, u nějakého totálně zanedbaného vraku se to může stát). pro takové strejce je pak ideální moderní malý daunsajzlý turbobenzín, který má v rozmezí 1500-3500 rpm konstantní krouťák a v 3500-5000 rpm konstantní výkon.
ostatně, mé pracovní auto má špičku krouťáku v 1900 a špičku výkonu c 4200 rpm (lovím zpaměti), normálně s tím plachtím do 3000 rpm a dálniční cestovní rychlostí jezdím na 2300 rpm, ale když se (třeba pro předjetí vláčku kamionů uhnuvších do stoupacího pruhu) roztočí na 4200, tak přes poměrně nízký papírový výkon medvěd leze z brlohu jak řevem, tak zrychlením.
Ten šofér v té Scanii (pokud neřadí úplně sama) tam musí na tom připojováku naflákat 4-5 kvaltů, zatímco jelito v Sanderu má problém před nájezdem tam vrazit dvojku roztáhnout ji na 80 a vrznout tam trojku. Takže reálně ta Scanie může opravdu zrychlovat na rovině podobně.Jak zrychluje náklaďák s manuálem dokážu posoudit, zatímco v Sanderu jsem nikdy neseděl. Nicméně jsem se svezl s již zmiňovanou Fábií (rok 2021?) 1.0 44kW a osobně vyzkoušel na úseku ve stoupání, které na dálnici v Čechách nenajdete.
https://mapy.cz/zakladni?planovani-trasy&pano=1&rc=9iWiqx1RYWgz0g-a&rs=coor&rs=coor&ri=&ri=&mrp=%7B%22c%22%3A111%7D&xc=%5B%5D&rwp=1%3B9iWs6x1Rvr&rut=1&x=15.2720850&y=50.6856571&z=17
Dokáže zrychlit z 0 na 80 tacho s cca 250kg na palubě. Je fakt, že ta Fabka má dost krátký kvalty,ale naprosto odpovídající motorizaci a účelu použití. Na stejné úseku jsem testoval kdysi v minulosti Daewoo Matiz 0.8 (motor původem od Daihatsu) a to byl trochu jiný šálek kávy.
Najíždění na dálnici je u nás všeobecně problém. Zdá se mi, že se v autoškolách tomuto problému moc nevěnují. Já osobně z pozice zkušebního komisaře bych každého uchazeče o řidičák nechal najet a sjet z dálnice.Pokud špatně, tak repeté.
Jednou jsem za podobně kreténské najetí na dálnici zpucoval matku, že se mnou týden nemluvila. A to moc dobře věděla, že nájezd je utažený a extrémně krátký. Koní pod kapotou dostatek, motor točivý a dlouhé kvalty, které umí rozvášnit dvojku k devadesátce.
Všiml, jsem si, že se rozmáhá i kreténské sjíždění z dálnice. Některá jelita zpomalují na 80 už 100m před začátkem pruhu a větší jelita zpomalí na 50-60 těsně před sjezdem a pak se diví, že se nemohou dostat do odbočovacího pruhu.
Rád vzpomínám na najíždění na dálnici s naloženou Avčou 31 non turbo na A7 v kopcích mezi Bad Hersfeldem a Kasselem. To byl ten správnej adrenalím.To jsem ho drtil na trojku 40 i pár kilometrů v odstavným.
v Říši je ale celkem běžný, že když se nevendeš, prostě jedeš kousek vodstavným a najedeš, jak se udělá místo, taky tam nájezdy nebo odstavný obvykle nekončí ve svodidle, zdi nebo betonovým pilířu, jak tady
ale 3 kiláky jsou už kurva hodně :D tydle věci byly katastrofa už v době, kdy to přišlo do výroby, natož eště na přelomu tisíciletí
Neviem ako teraz, ale pred 20 rokmi sme sa v slovenskej autoškole na diaľnicu nedostali ani raz (a to vedie hneď vedľa mesta), takže nejaký tréning nájazdu by bolo sci-fi.
Teda možno jeden alebo dvaja chalani z mojej skupiny sa raz po diaľnici prešli, keď jeden z inštruktorov, ktorý to bral ako taxikárčinu pre známych, potreboval niekam ísť. Ja so svojim inštruktorom dôchodcom som obvykle do omrzenia jazdil neoznačené križovatky medzi rodinnými domami…
S tím připojovaním by to byl ideální stav. Hodně záleží taky na viditelnosti. Někde není předem vidět jak je připojovák dlouhý, někde není vidět co je za nájezdovou zatáčkou. Už se mi dvakrát stalo, že pak v připojováku prostě stál kamion a měl jsem co dělat, abych to do něj nenapálil. Sám mám slabé auto, tak se většinou připojuji ze zařazenou čtyřkou a vytočeným motorem, abych dosáhnul rozumně vysoké rychlosti.
Lukas B.: tady u nás na jižní Moravě před pár lety zlikvidovali všechny zdvojené nájezdy, čímž se o dost zvýšila pravděpodobnost (v některých místech prakticky jistota – nájezd 210 od Slavkova směr Brno), že tam budete najíždět jak idiot. Takže zatímco dřív nebyl problém hlupce, co neumí jet ani 60 na nájezdu předjet a pak se normálně zařadit, dnes takový pilot najíždí na dálnici svých 60 v čele vynucené kolony, zrychluje na 70, pomalu mu dochází připojovací, protože ho v mezičase začal předjíždět i ten kamion, co byl původně vzadu a tak takový debil na konci pruhu před tou hrozivou plnou čárou zastaví (!). Co to dělá s auty za ním si asi umíte představit, jednou jsem málem taky skončil v kufru auta před sebou, ono když člověk stojí na plynu, řetězová reakce, když se takový hlupec nachází o tři-čtyři auta vpředu, je velmi rychlá. Naštěstí si dávám pozor, ale zrovna na tomhle nájezdu si dávám od té doby 2x tak bacha.
Takže nejen nevyužívání celé délky (taky znám), ale i neschopnost zrychlit a následné zastavení. Za to bych bral řidičák okamžitě (podobně jako za jinou oblíbenou kratochvíli hlupců, couvání v odstavném na přejetý exit).
nerad bych zvedal pochodeň česko-(jiho)moravské nevraživosti, ale některá dopravní řešení křižovatek v širším okolí Brna mi připadají jako špičkově provedený diverzní útok jinoplanetníků.
k problematice zahamtnutí brzdy na konci připojovacího pruhu – to prostě nezkušení řidiči (řidičky) čas od času dělají, to můžete postihovat, ale nevymýtíte to. z (nejen) pražské jižní spojky mám vypěstovaný reflex ponechávat si větší mezeru před sebou, je-li průběžný pruh více zaplněný.
je to všeobecně, tak třeba, kruhový objezdy můžeš postavit tak, aby k nim/od nich vedoucí komunikace měly pokud možno tečnej styk (nebo aspoň jedna z nich, je-li zadána preference pro některej směr)
nebo jako kunda, aby každej musel výrazně zpomalit, a dlouhý vozidla (busy, kamiony) najížděj rychlostí chůze
jenže taky je nutný si uvědomit, že občas je nejenom debilita, ale i záměr, jízdu co nejvíc zkurvit, aby člověk každejch 500 metrů podstupovat todle kruhový martýrium, a vydávat todle „zklidnění“ za prej vylepšení…
víte, ausgerechnet dopravní inženýrství je něco jako trénování národního fotbalového mužstva, každý o tom ví venkoncem houno a každý tím pádem vysype z rukávu zaručený recept, jak by to fungovalo kdyby měl kouzelný proutek, a nádavkem označí všechny odborníky za idioty, v nejlepším případě pak za fachidioty (nejsem dopravní inženýr)
Ano, toto potvrzuji. Kdo k tomu kdy v životě jen trochu přičuchnul, má k tomu respekt.
Ostatně, svět kde by bylo všechno podle stávajících platných dopravních pravidel a norem – ten bych nikomu nepřál.
Takhle před lety „zklidnili“ průjezd Valašským Meziříčím. Co 500m kruháče. Na zabití.
Správný návrh kruháče je docela věda, sečné vedení komunikací mi přijde jako poněkud dvousečné, protože zabíjí jednu z funkcí kruháče :-)
Takový kruháč pak nijak nezpomalí řidiče, který si to pak může hrnout tak jako by tam žádné křížení nehrozilo, tedy příliš rychle než aby to bylo bezpečné pro ostatní řidiče.
Základem návrhu bezpečného kruháče, který není překážkou provozu a bude bezpečný bude to, že kruháč musí být dostatečně velký. To je podle mě hlavní kámen úrazu – u nás se budují příliš malé kruháče na to, jakou úlohu mají plnit a kolik vozidel mají obsloužit. Občas se to flikuje těmi sečnými komunikacemi, ale to (podle mého laického názoru) může dobře fungovat jenom tam, kde nesečnými komunikacemi skoro nikdo nejezdí.
Mám kousek od svého bydliště kruháče, kde jeden z hlavních směrů je realizován jako sečný, a výhoda to podle mě není, protože nepříjemně často tam někdo proletí rychlostí, která neodpovídá rozhledovým parametrům. Schopnost prolítnou malým kruháčem rychle taky eliminuje možnost plynule se připojovat z ostatních směrů, takže celkově to tam poněkud skřípe, protože provoz na kruháči ve výsledku není hladký a plynulý.
Správná dálniční křižovatka je taky věda.
Toto je moja voblíbená, kósek vod ní sem gdysi bévál.
https://www.google.com/maps/@33.6688682,-112.1139297,17z
Na véšku 4 úrovně.
jinej kraj jinej mrav. čtyřlístky jsou hezčí a mnohem levnější, ale tohle je těžkej komfort pro všechny směry.
Lukas B.:
Není.Stačí si vybrat, kde chceš žít.Kapišto?
nerozumím Vaší glose. čtyřlístek je pravoúhlá dálniční křižovatka (a má jej ŘSD jako logo), která si vystačí s pouhými dvěma úrovněmi a stačí ji jeden jediný most (tedy levý plus pravý) s délkou konstrukce okolo 40 metrů (most je prakticky vždy na čtverečný metr násobně dražší než násyp/zářez). samozřejmě má čtyřlístek na každém směru obou dálnic průplet, a když chceme zvýšit kapacitu, tak musíme průplety oddělit od hlavních směrů a mosty se prodlužují a rozšiřují, respektive průplety mají vlastní mosty, takže výsledkem jsou čtyři mosty vedle sebe na „horní“ dálnici. a extrémně vhodný kompromis cena/kapacita je také křižovatka s kruháčem (opatovice nebo úsilné). další důvod, proč jsou křižovatky s mnoha úrovněmi nevhodné, je zásah při nehodě (hasiči, vrtulník) a další průšvih je omezení dopravy při opravách krytu (to se samozřejmě dá řešit „na sílu“ tím, že pro každou větev dáme dvojpruh). víceúrovňové křižovatky mají smysl jen ve velmi členitém terénu (hluboké údolí) nebo jako vtlačenina při extrémní nouzi o pozemky.
vltava: dobrá haluz – si říkám „je to Phoenix, není to Phoenix“ a vono jo, přes to jsem jel nahoru do GC :-)
S námi se to nedá ale moc srovnávat, Američan má typicky na všechno spoustu místa, hlavně v takovýchto končinách (ne nutně někde v centru Chicaga nebo NYC).
Na oplátku posílám taky zajímavou kreaci z druhé strany světa, hlavně těmi úrovněmi:
https://goo.gl/maps/8UPKQptik61kswGX8
Lukas B.: časově to baj voko ladí s dobou nástupu Hnít Brno k moci a jejich přemalováváním vnitřního okruhu na cyklostezku. Takže kvůli takovým hlupcům to bylo přemalováno i u docela nově postavených křižovatek (mimoúrovňové křížení u ústí tunelu dole v KrPoli) a na dálnicích. Diverze to byla zcela jistě.
Neříkám, že to jde vymýtit, ale je otázkou, zda takový člověk má co dělat za volantem. Mezeru si nechávám hlavně dle toho, za kým jedu – jakmile je to jelito, neschopné jet normální rychlostí, dávám nohu z plynu. Už se mi i stalo, že na mě takový píčus ve fábii (ale určitě s mega pérem) troubil po té, co hned na začátku připojovacího vlítl v cca 70 do pravého, zatímco já ho v klidu podjel připojovacím, ač se snažil, aby to nešlo.
@fadtwi
zrovna jsme o tom dnes s kolegou hovořili,
já mám ještě takový zlozvyk, že často těm z připojovacího pruhu neuhýbám, když je vlevo někdo koho bych omezil, neb na dálnici jezdíme vpravo, místy už tam bývá i plná, neb takových dobráků co pustí někoho z připojováků a nehledí na piráta vlevo už jsem taky zažil…
a ještě (jak jsem paranoidní) tak si samozřejmě imrvére hledám „únikovou cestu“ pro případ že někdo udělá něco nesmyslného, v tomto případě jedu-li v průběžném, že mi to tam z půlky připojováku někdo najednou šoupne. racionálně jsem připraven podjet takového zprava pokračováním připojováku (a už asi před patnácti lety jsem učinil, jedu si to svých klidných 110, přede mnou i za mnou vláček stodesítkářů, v levém vláček stočtyřicítkařů, a hup, přede mnou najednou auto jedoucí asi čtyřicítkou, a před ním ještě půlkilometr připojováku)
Dachsmeister: nevidím v tom žádný zlozvyk, když není kam, tak jak byste uhnul? Jako jo, už jsem taky troubil na jelito, co chtělo uhnout z pravého do mě, ale naopak čekám, že většina lidí jezdí normálně a tedy uhýbá jen má-li místo.
Delam to podobne. Celkem se na to soustredim i u ostatnich ridicu a vsiml jsem si, ze dobracke uhnuti do leveho malokdy skutecne pomuze. Kdyz clovek jedouci 110-140 najizdejicimu uhyba uz z velke dalky, tak ho vetsinou miji pri rychlosti tak 80 jeste na urovni plne cary. Nebo na to najizdejici naopak dupne a prubezny uhybac se po chvili vraci do praveho. Malokdy to tak zrovna vyjde, ze najizdejici ziska cestovni rychlost v momente, kdy ho akorat dojedu (a jedeme soubezne), v tom pripade samozrejme uhybam pokud v levem nic nejede. Mozna jedina vyhoda uhybani je psychicka, a sice ze se o ten jeden prazdny pruh zvetsi vzdalenost mezi vozidly s pomerne velkym rozdilem rychlosti. Ale jestli to vyvazi nebezpeci tech dobraku uhybajicich do praveho stuj co stuj, tot otazka.
Co je teda nebetycne svinstvo jsou uz nastesti mizejici najezdy na eRka precislovane na D, kde naprosto chybi pripojovak. To kdyz clovek nezna, to je fakt o hubu, a kdyz se o to aktivne nezajima, tak ho ani netrkne, ze to je byvala rychlostka administrativne povysena na dalnici. Viz D46, D7, D10 s dalsimi mnohdy freestyle exity.
čtyřka (i když tam to maskujou tím, že úplně nejhorší úseky oficiálně eště nejsou „dálnica“, i když to tak vypadá)
Jo tam je to Jiloviste jen obyc jednicka, jak jinak by taky prosel ten legendarni prechod.
Na druhou stranu jsem fakt rad ze tu az na vyjimky nemame silnice typu stara polska Gierkowka z Katowic na Varsavu. 4 pruhy pres vesnice, semafory, spoustu nehod.
Na sedmicce uz zbejvaj nastesti jen dva takovy exity, oba na puvodni stary silnici (ze ktery se stal jeden pas R7), knezeveskej je aktualne ve stavu prestavby na „normalni“. Jinak nejspis kvuli pousteni na najezdu u Stredokluk (https://mapy.cz/s/pabunarolu) pred par lety predelal borec faro pod kamionem na kabrio. Byla tusim mlha nebo tma po ranu, uz nevim, kamion od Slanyho videl, ze kolega chce najet (tam clovek stoji jak pako a doufa v delsi mezeru), tak mu uhnul do levyho, za nej si to prihasil borec (je to konec stoupani), asi nasranej, ze ho ten debil zdrzuje, to soupnul doprava, ze ho podjede a podjel ten najizdejici kamion…
Jeste ze tak. Pred casem jsem pomerne casto najizdel na D10, exit 14 smer Praha se slabsi dodavkou. Tam byl takovej minipripojovacek, jakoze spis ne nez jo, navic s vratnou rampou, a na konci ty betonovy mobilni bariery, takze ani neslo pokracovat odstavnym, a to fakt bylo za dva, plnej knedlik, modlitba a dalsi osud je mimo me sily.
souhlas, za pouštění z připojováku bych bral řidičák, je zajimavé, že zatím jsem stejné přenechání přednosti neviděl na zelené , na semaforech, ale možná se dočkám,
;-) Bouráci v bouráku mají mít správné vzory.
https://pravyprostor.net/wp-content/uploads/2023/04/343728688_898243784567109_6979960619088130096_n.jpg
Plne souhlasim a podepisuji.řidič se ma věnovat hlavně řizeni a situaci před sebou,ne koukat vystresované každou min.na rychloměr, ta buzerace s měřenim a kamerami na každem rohu je k nevíře.
Článek super.
Hodně problémů by se vyřešilo, kdyby se v autoškole natlouklo žákům do hlav pár základních pravidel:
1) Na zelenou, popřípadě v připojovacím pruhu, se rozjíždím na PLNEJ knedlík (včetně ev. podřazení v připojovacím pruhu). Tím víc, čím hustší je provoz (víc aut je za mnou).
2) Dojedu-li kolonu aut, držím si ODSTUP kvůli předjetí (ať už akceleraci u svého nebo zajištění dostatečného místa tomu za mnou). Nemá smysl se lepit na n-1 člena kolony, jakkoliv na něho blikat a troubit, on zrychlit nemůže.
3) Jsem-li právě tím prvním členem zmíněné kolony a přede mnou je prázdno, JEDU PŘÍLIŠ POMALU. Ať už proto, že mi nejede auto, nebo vezu kopu vajec, tchýni s kinetózou nebo nadměrný náklad, při nejbližší (opravdu nejbližší!) příležitosti pustím ty za mnou. Je úplně jedno, v jakém poměru je rychlost doporučovaná značkami a jakýsi údaj na mém tachometru.
4) Na víceproudé silnici se jezdí VLEVO, bez výjimek, kromě předjíždění. Pokud mě nějaký hazardér předjede zprava, sděluje mi tím, že jsem debil.
Bod 4, VPRAVO, ale to jste jistě pochopili. :-))
K tomu by se dalo jistě leccos doplnit a vytvořit takové základní desatero. Napadá mě:
5) používání blinkrů není znakem slabosti, ba dokonce ani nezvyšuje spotřebu
6) když někdo jede rychleji než já, neznamená to automaticky, že je to čurák
8) nekoukám na auto, za kterým jedu, ale na ty před ním
..atd..
A bod číslo 7 je tajný, kdyby po něm někdo pátral.
7) Napřed blikám, potom brzdím, ne naopak. :)
Jo, ten je hodně utajenej :-)
Ale fakt je, že mi přijde, že se řidiči lepší. Dnes po cestě po D5 probliknu max 1-2 a po D1 max 3-4 levopružní brzdiče, před pár lety mi to přišlo subjektivně o dost horší.
Záleží dost na tom, jak daleko od západních hranic se pohybuješ. Třeba tak zhruba někde na úrovni Pardubic končí obecné povědomí o pravidle zipu a dál na východ už se nedostalo.
Jinak mně řízení dost přestalo trhat žíly od té doby, co převážnou část svých běžných aktivit odjezdím na motorce. Neblikám, netroubím, dodávky v levém pruhu dostanou deset vteřin na uhnutí a pak už to beru zprava.
Ty blinkry jsou obcas osemetny, pripada mi, ze lidi je casto pouzivaji mechanicky bez premysleni nebo nejakeho aktivniho soustredeni, takze je to sice pekny a podle pravidel, ale k hovnu. Jako k cemu je dobry, kdyz nekdo stoji na krizovatce v pruhu vpravo a blika doprava. Oproti tomu kdyz najizdim z vedlejsi doleva a zleva se blizi auto hodlajici zatacet doprava, co me vidi, a tak vyhodi blinkr klidne 100-150 metru pred krizovatkou dloouho predtim nez zacne brzdit, to potesi. Zvlast kdyz je provoz. Lidi co blikaj na posledni chvili pak dost vyznamne omezuji propustnost z vedlejsi.
V zapadni Evrope jsem si taky vsiml zajiMveho jevu, kdy lide vubec neblikaji na velkych krizovatkach kde je vic pruhu pro jednotlive smery (2 doleva, 2 doprava) nebo kdyz je zkratka smer jizdy dan tak nejak hardwarove infrastrukturou, a blinkr si nechavaji prave pro zmenu jizdniho pruhu. To mi prijde sympaticky, praktikuju to i u nas. Kolikrat se mi stalo, ze hned za krizovatkou nekomu akorat vypne blinkr a on to posle do vedlejsiho pruhu bez (na to je specialni Hradec Kr.)
Taky zasadne neblikam kdyz neni pro koho (liduprazdne kruhace v noci atd.)
staci si koupit BMW, uplne zapomenete, ze ta packa existuje
montagna: zasadne neblikam kdyz neni pro koho
Tak to začnite. Tí co ste je přehlídl scó taky vědět že budete vodbočovat.
jo, blikat je fajn vždycky. nikoho neubude. je to fér i vůči chodcům, houbařům, cyklistům.
a při změně pruhu je fajn blikat před provedením manévru, blikání neslouží k dodatečné legalizaci.
Jednak to a dvak, pokiaľ človek vždy vedome zvažuje, či je pre koho alebo nie, tak nezabliká práve v nejakej vyhrotenej situácii, kde na prídavné myslenie nebude čas, ale s automatickým návykom by to urobil.
Ono je to naopak, defaultne blikam, ale nekdy to „aktivne“ vypustim (jak jsem psal, hlavne v noci).
Lukas B.: pred provedenim manevru, to da rozum, signalizuje to umysl nebo prani. Naopak zacit blikat pri/po manevru, nebo snad pri zataceni, to je jak hlasit, ze sterace stiraji a klakson troubi.
tak, dyž nigde široko daleko fakt není ani noha, tak furt bliknout aspoň jednou-dvakrát, aby to nejaká náhodná noha mohla vidět…a aby člověk nevyšel ze cviku!!
eksperti co stojijou v málo propustné křižovatce pět minut a celou dobu ti vypalujou sítnicu bzrdofkama a blinkrama…néasi tpč, nevidim že debile stojíš a taky vodbočuješ dyž se poskakujouš po 15 metrech na interval ve vodbočovacím pruhu
+1
U nás světelná křižovatka mírně do kopce. Brzo ráno ve tmě a v dešti, fakt šílený ty brzdový aut co čekají na zelenou. Já osobně to řeším ruční brzdou.
Brzdový světla mi nablízko (podobně jako mlhovky za šera, když není mlha) vadí vcelku dost, bohužel čím dál víc vozů má funkci „brake hold“, kdy na brzdě „stojí“ sám vůz automaticky při úplném zastavení.
jakej je rozdíl v tom, když je operátor volantu pýča, co na tom stojí celou dobu, a když je pýča, co si pořídí zkurvenost, která to dělá automaticky (a nejlíp až se to posere, tak nacouvá v kopečku do auta za sebou)?
furt je to pýča, ne?
hellfire: na brzdě „stojí“ sám vůz automaticky při úplném zastavení
Zvláštní. Vod teho je přece v autě ruční brzda. Na rovině néni potřeba aní tá. Gdo toto vyméšlá?
Teda kdyz jsem nucen ridit automat, tak taky stojim na brzde furt jak chuj, protoze jinak auto popojizdi dopredu zejo. Neznam moc nikoho, kdo v automatu na semaforech radi P nebo N. A automatu dneska jezdi hromada.
záleží. při čekání na semaforu s dlouhým cyklem nebo před závorama řazení N nebo P smysl dává. stejně tak zatažení ruční brzdy u manuálu.
má to ovšem své ale. když vám po čtyřech minutách a křeči v noze na brzdě dojde, že máte i volič/ruční brzdu, tak můžete dvě vteřiny po zhasnutí brzdového světla ucítit ránu, uslyšet praskot a mít nedočkavého optimistu za vámi v kufru.
Jo, u zavor jo. Ale u toho semaforu si na to nikdy nevzpomenu. Ale je mozny, ze na to nekdo ma grif a dela to automaticky.
na deset vteřin je to pro automatickou převodovku klasické koncepce zbytečné tejrání. ale na dvě minuty to smysl dává.
montagna: Na automatu nic řadit nemusíte, šak dyš stójíte „na brzde furt jak chuj“ tak taky nic neřadíte. Stačí tó ručku zatáhnót. Brzda jak brzda.
vltava: v automatu necháte D a zatáhnete ručku? No ty vole:-))
Předpokládám, že automat nemáte…?
fatdwi: No jo, přesně tak sem to dělál s autama z půjčovny. To bylo špatně? Proč?
vltava: jasně, že to bylo špatně. Síla provozních brzd je proti ručce úplně někde jinde, jste snad nikdy neřídil auto, které mělo ručku nic moc a z kopce auto neudržela? Takže stačilo, aby byla ručka v nic-moc stavu (pravda, u auta z půjčovny, které je typicky novější, toto nehrozí) a mohl jste zastavit o auto za sebou nebo před Vámi. Sešlápnutý brzdový pedál automat nemá šanci přeprat, špatně brzdící ručku ano. Je to, jako kdybyste u auta s manuálem zatáhl ručku a přitom udržoval zařazený kvalt přes spojku třeba v 1000 otáčkách – to by Vás asi nenapadlo, že?
fatdwi: Aha. Takže esi temu rozumím správně, tak dyš v automatu nechám D a zatáhnu ručku, tak je to v pohodě, akorát tá ručka musí fungovat?
Potom teda nechápu ten Váš teatrální výkřik „No ty vole“.
Jasně, funkční auto je podmínka nutná.
vltava: automat není dělaný na to, že ho brzdíte ručkou. Buď dejte neutrál a ručku, nebo P. Brzdit D ručkou je nesmysl, i když ta ručka funguje. Že to ve většině případů bude v pohodě neznamená, že je to správný postup. Znovu můžu zopakovat: dal byste u manuálu ručku a pak držel přes spojku plyn? Pokud ne, tak to nedělejte ani u automatu.
fatdwi: Možu poprosit vo nejaké vodkaz na to automat není dělaný na to, že ho brzdíte ručkou?
Automat je totiž dělané na to, že ho brzdíte. Esi dojedu s automatem v D ke křižovatce na červenó a zůstanu stát nohó na brzdě, tak je to OK. Klidně nekolik minut. Každé američan to tak dělá. Ale najednó dybych zatáhl ručku a tó nohu uvolníl, tak je to špatně?
Smyslem brzdy je zabránit automatu aby přes tu plazivó spojku pohnůl s autem. Esi na to stačí ručka tak proč né. Dyť se podívéte na můj příspěvek z 4.5.2023 v 22:42, rozjezd na ručku je přímo popsané v manuálu výrobca.
Ten příklad s ručním řazením je mimo, protože to samý platí aj dybych místo ručky brzdíl nohó.
„automat není dělaný na to, že ho brzdíte ručkou“
Já teda mám v autě volitelnou fíčuru, která při jízdě, třeba v koloně, při zastavení aktivuje ruční brzdu a při sešlápnutí plynu se auto zase rozjede. Zařazeno stále D. Adaptivní tempomaty, které umí zastavit to budou dělat při zastavení nejspíš taky.
montagna: to samozřejmě nedělá nikdo, automat není od toho, abych za jízdy (kterou je i stání na semaforu) řadil P. To má smysl na závorách, při kyvadlovém provozu atd., kdy hlavně dává smysl i vypnutí motoru, takže P, vypnout, čekat. Kvůli běžnému semaforu ani omylem. Tady je hned vidět, kdo s tím jezdí a kdo ne a teoretizuje (Behemot, vltava) :-)
fatdwi:
Jak se vůbec chová automat v situaci, kdy při rozjíždění se do prudkého kopce řidič manuálu dává trojkombinaci ručka-spojka-plyn?Ale za ty léta to už asi mají vychytaný.To to ani necukne?Vím, že se zase ptám ot, ale zajímá mě to.
@forge
v závislosti na automatu a krouťáku motoru
měnič a variátor ne
dvojspojka by mohla cuknout
Taky můžete brzdit levou
A spousta automatů má fci autohold, drží to dokud nepřidáte plyn
A kdybyste v tom kopci hodlal parkovat, tak prosím takto, D, brzda, ručka, P, povolit brzdu.
Dachmeister:
Dík, takže vlezu do automatu, nastartuju, ručku sundám a auto je pořád zabržděné i v tom prudkým kopci a čeká jen na plyn, aby se mohlo plynule rozjet.Pochopil jsem to správně?
Forge: automat nelze nastartovat bez sešlápnuté brzdy. Po odbrždění ručky po nastartování a uvolnění brzdového pedálu záleží na autě, případně sklonu kopce. Není-li hill hold, tak auto buď jede dopředu, stojí nebo může couvnout, dle sklonu.
fatdwi:
Zase vím prd.Ale opět dík.Chyba bude ve mně.
Forge: Tady to máte vypsaný z manuálu pro Toyotu, jak se rozjet v kopcu:
Starting on a steep uphill, Multidrive or automatic transmission
Firmly set the parking brake and shift the shift lever to “D” or “M”.
Gently depress the accelerator pedal.
Release the parking brake.
V podstatě to samý jako s manuálem.
https://myportalcontent.toyota-europe.com/Manuals/Toyota/AVENSIS_EE_OM20B44E.pdf
vltava:
To je dobrý, přiznávám, že pouze vysírám.Včera jsem v medvědovi chtěl vypnout pípání ohledně pásu a prej to nejde.Podotknul jsem velice hasitě něco o fašismu.Velký zklamání…
automat bez hit holderu seženete tak maximálně když si budete chtít pořídit něco na hranici veterána. s čím se běžný uživatel setká v autosalonech, půjčovnách a bazarech (když půjde po autech třeba do deseti-patnácti let věku), to všechno bude mít k automatu HH. možná existují výjimky, ale budou velmi vzácné.
další poměrně věc je nepoužívat P v kopci bez ruční brzdy (parkovací brzdy), páč 1. západka na P je takový podvyživenec určený pro rovinu, 2. ta západka se může ve strmém kopci (dejme tomu nad 15%) opřít a kousnout, tak může nastat problém, že to nepůjde vyndat. pro parkování ve strmém kopci zásadně na D (nebo R) zastavit brzdou (nožní provozní), aktivovat parkovací brzdu, pustit pedál brzdy, a až potom volič na P.
mluvím tedy o klasickém hydroautomatu, s dvojspojkou mám zkušeností jen málo.
Vltava, Behemot:
Chápu vaše rozhořčení, ale s vašimi problémy se budete asi muset obrátit na automotive vývojáře, jelikož spousta moderních vozů prostě táhlovou ruční brzdu již nemá a parkovací brzda se aktivuje buď přeřazením na automatu do režimu „P“ nebo zmačknutím elektronicky podsvíceného tlačíka (P) v místě, kde ruční brzda dříve bývala :D. Pouze podotýkám, že ani aktivace parkovací brdy, ať už tlačítkem nebo přepnutím páky do režimu „P“) u některých modelů a typů aut nevypnou brzdová světla a tyto se vypnou až s vypnutím motoru nebo opětovným rozjetím vpřed či vzad. Na druhou stranu, vcelku paradoxně, dokáží některá auta celkem intenzivně brzdit rekuperací aniž by se brzdová světla aktivovala a to tedy já osobně vidím jako větší problém.
hellfire: To néni rozhořčení, to je enom povzdech starýho kořeňa že ten moderní svět přestává chápat. Nakonec sem u každýho auta ty blbiny buď dokázál vypnót aby nevotravovaly nebo sem to nakonec přetrpjél. Třeba Chevrolet Classic mňél ručku na nohu, jak su zvyklé ju používat, tady to nešlo.
dieselgate úspěšně pokračuje:
https://www.lidovky.cz/byznys/rupert-stadler-audi-kauza-diesel-emise.A230503_103130_ln_ekonomika_rkj
když už se bavéme o postizích za bagatelní přestupky
Aha, takze von je nakonec vyrobce toho smejdu zodpovednej za to, ze to vod nej Pyca koupil? Asi mu drzel pictolku u spanku,co? :)
Na ja, to je život, někdo si to jako Pyča koupí a jinak na něj pak musí koukat jak zvadlej čurák a má při tom rudo před vočima:D.
To pak bude diveni, az se nakej vodzadu pak podiva do kufra, pze bude z toho voslnenej tak, ze uvidi akorat Pycu…nebo picu?
…a že se to děje pětkrát, někdy dokonce i čtyřikrát denně!
Nomad:
Ještě dobrý, že den má omezenou kapacitu…
ale mohla by byt věčí, to zas jako jó
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/rizikovi-ridici-budou-muset-k-psychologovi-novela-ma-platit/r~16bda352e9b711eda9eeac1f6b220ee8/
Celkem by mě zajímal názor či nějaký vhled ohledně tohoto. Pane domácí? :)
Jenom další šikana a buzerace a k tomu jako bonus nová šanci pro korupci.
Šikana, buzerace a lobbying dopravních psychologů a institutů.
Na druhou stranu, každé zkrácení (nebo snížení rizika) zákazu řízení je dobré, ať už polygon v Mostě nebo gauč u psychouše.
https://www.facebook.com/groups/mestokarvina/posts/10158609731952493/
Tak těmhle cikánským fetkám to asi k ničemu nebude…