Provozovatel automatů má rohy a kopyto, zneužívá chudáky na sociálních dávkách, způsobuje kriminalitu, pobízí k hraní automatů děti, ožebračuje rodiny. Stokrát omletá klišé. Takové drobné detaily, jako že pár stovek kapesného šestnáctiletého dítěte představuje pro jakoukoliv hernu reálně nulový finanční přínos za riziko likvidační pokuty, nebo že narkoman který vykrádá auta nebude v automatu riskovat peníze na dávku, jsou příliš komplikované na pochopení.
A hlavně nezapadají do šablony.
Určitě jsou lidé, kteří jsou na hraní automatů závislí. Stejně jako jsou lidé závislí na alkoholu, cigaretách, nebo čokoládě. Ale slyšeli jste někdy politika říkat, že likérky žijí z utrpení chudáků alkoholiků? Že agresivní alkoholik může spáchat trestný čin, nebo že někdo propije celou výplatu a jeho rodina pak strádá, takže je potřeba zakázat výrobu alkoholu? Normální člověk si asi řekne, proč by to takový politik říkal, když drtivá většina konzumentů alkoholu má svoje pití pod kontrolou, napije se občas, protože ho to baví, a i kdyby chlastal jako dán, tak je to přece jeho věc, když se chce uchlastat, jsou to jeho prachy a jeho játra.
Jenomže takový politik uvažuje jinak. Klidně by se do nového papírového Lucifera pustil. Ale kdyby se zakazovaly hospody, nasralo by to příliš voličů. Nejlepší volební berlička je najít nepřítele a pak proti němu hrdinně bojovat (nebo to alespoň předstírat). Útočit je potřeba na někoho, koho nikdo nebude bránit a lidi tomu budou tleskat. Podnikatelé už netáhnou, silničních pirátů je relativně málo, ale co třeba boj proti hazardu, ať neomíláme před volbama dokola jenom tu korupci?
Jenomže oni už si provozovatelé hazardu vydělali dost peněz na právníky, a zakázat je plošně, tak by asi uspěli v arbitráži. Hm. A nejsou nějací menší, do kterých by jsme se mohli pustit? Jsou? Hurá, tak to spustíme.
Tak se nám, paní Milerová, rozmáhá tenhleten ilegální hazard. Jak je to možný? Proč je nepozavíraj?
No, protože ilegální hazard je krásným případem nakrájených salámových koleček. Před dvěma lety to byly „diskutabilní“ přístroje, před rokem a půl se podle médií „pohybovaly v právním vakuu“. Žádný zákon se od té doby nezměnil. Změnilo se něco jiného.
Andrej „Kurvadopiče“ Bába (pro ty, kdo neměli možnost slyšet pana ministra mimo kamery, tak ještě těsně před vstupem do politiky počet sprostých slov v jeho ústním projevu výrazně převyšoval počet slov nesprostých) si v televizi postěžoval, že policie nefunguje, protože jeho ministerstvo podalo několik trestních oznámení na provozovatele tzv. kvízomatů, ale policejní složky, včetně těch elitních, po prozkoumání skutkového stavu drze prohlásily, že tam není co stíhat.
A tak se dalo dohromady pár chytrých hlav. A není náhodou, že těch pár chytrých hlavy patřilo ministru vnitra, ministryni spravedlnosti, ministru financí a smečce jejich náměstků. A přišli na to, že kvízomaty sice neporušují zákon, ale pana ministra financí serou, a hlavně slíbil voličům že je zlikviduje, takže se jim musí zatnout tipec. Ano, tak tomu dříve skutečně bývalo, že když politiky něco sralo, tak se sešli, dali dohromady návrh zákona nebo jeho novelu, v parlamentu ji odhlasovali, a tu věc která je srala postavili mimo zákon. Ale dnes už takový zastaralý postup není potřeba. Prostě makáme.
Měnit zákon nebudeme. Jakmile bychom totiž v Čechách sáhli na loterijní zákon, tak se najednou strhne bitka, jestli nový zákon zvýhodní tuhle partu, nebo tamtu partu, případně tyhle tři party proti těmahle dvěma. Člověk by si řekl, že nějaké zájmové skupiny přeci nemohou určovat podobu zákona, ale nesmíme zapomínat na to, že žijeme v zemi, kde šéf státního loterijního dozoru odešel šéfovat sdružení provozovatelů automatů, a kde si vrabci štěbetají o tom, že náměstek Ministra financí už zcela nepokrytě kope za kasínovou firmu, které chce přihrát do kapsy monopol na hazard v ČR. Loterijní zákon bude, ale teprve až se velcí kluci dohodnou.
Co tedy uděláme, když ty kvízomaty zákon neporušují, a měnit zákon nechceme? Začneme krájet kolečka.
Kolečko Ministerstva spravedlnosti
Paní ministryně spravedlnosti v televizi prohlásí, že kvízomaty provozuje jakýsi, blíže nespecifikovaný „organizovaný zločin“, a že máme v trestním zákoníku paragraf 252, který nepovolené hry a sázky postihuje hafo lety vězení, takže se do nich pustíme.
Kolečka Ministerstva financí
Vypracujeme stanovisko, podle kterého si myslíme, že kvízomaty jsou ilegální. Hluboko do textu stanoviska sice napíšeme, že se jedná pouze o právní názor ministerstva a že vykládat zákon smí pouze soud, ale navenek budeme názor Ministerstva prezentovat tak, aby to vypadalo, že se jedná o platný zákon.
Opakované podávání trestních oznámení Ministerstvem by mohlo začít vypadat jako šikana a mohlo by to skončit tím, že ministerstvo bude vyplácet odškodnění. Takže do toho zapojíme nějaké bílé koně, máme jich konec konců k dispozici přes 6 tisíc, a ani nemusejí vědět, že dělají bílé koně. O koho že se jedná? No přece o starosty. A tak ministerstvo financí za peníze daňových poplatníků uspořádalo unikátní letákovou akci, která měla přesvědčit starosty, aby zahltili policii hromadou trestních oznámení. Buzerace bude habaděj a Ministerstvo bude z obliga. Ještě jim tam napíšeme, ať dají trestní oznámení na vědomí i policejnímu prezídiu, ať se to trochu koordinuje.
Kolečko Ministerstva vnitra
Pan ministr vnitra dá pokec s policejním prezidentem. Letákovou akci je potřeba zajistit i z druhé strany, takže policejní prezídium vydá interní pokyny, aby náhodou nějakej tenhle nadstrážmistr neposlal nějakýho toho starostu s absurdním trestním oznámením do zadele.
A hlavně je potřeba ty bedny zabavit. Je úplně jedno, že nakonec se to trestní oznámení odloží, nebo se hodí na hrb zpátky Ministerstvu financí. Taková bedna stojí prachy, zabavit jí jako orgán můžeme, je to přece podezření z ilegálního hazardu. Bednu prozkoumají technici. A budou ji zkoumat pokud možno hooodně dlouho. Až už to nepůjde protahovat, tak se konstatuje, že žádný trestný čin se nestal, a předá se to Specializovanému finančnímu úřadu ať si prozkoumá, jestli to není přestupek. Specializovaný finanční úřad spadá pod ministerstvo financí, takže rozhodování o přestupku bude samozřejmě zcela nestranné, že.
Jak to tedy vlastně je, je to ilegální, nebo není? Pokud ano, proč to policie nežene k soudu?
Policie vždy po trestním oznámení poměrně ostře vyzve provozovatele, aby doložil, na základě jakých povolení provozuje loterijní přístroje. Po doložení, že se o loterijní přístroje nejedná, je pak dlouho ticho, a pak se případ uzavře a předá Specializovanému finančnímu úřadu k projednání případného správního deliktu. To, že se nejedná o loterijní přístroje se dokládá Zprávou o posouzení (ta vypadá takto) Elektrotechnického zkušebního ústavu. Tenhle ústav není nějaká pofidérní partička, ale státní instituce, která mimochodem zkoumá všechny hrací automaty předtím, než smějí do provozu. A tahle instituce posuzovala i jeden ze dvou typů provozovaných tzv. kvízomatů a konstatovala, že její algoritmus nesplňuje požadavky §1 odst. 2 a 3 Loterijního zákona, čili že se nejedná o loterijní přístroj. Tyhle odstavce definují, co je loterie nebo podobná sázková hra, a co ne.
Ministerstvo financí už v minulosti bez úspěchu tlačilo na Elektrotechnický zkušební ústav i na jeho nadřízenou instituci, Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby prohlásilo, že výsledek znaleckého zkoumání vlastně neplatí.
Takže tu máme masivní zneužívání moci úředníků a policistů, kteří, přestože dobře vědí že se o porušení zákona nejedná, snaží se působit co možná největší škody, protože „panu ministrovi se to nelíbí“. Projde jim to? Projde.
Na nižších stupních se policie sice drží metodických pokynů, ale stále se drží takových přežitků, jako jsou listinné důkazy, takže na policejním prezídiu už byl vytvořen speciální policejní tým, který se do těch beden, co pana ministra financí tak serou, pustí pořádně.
Kdoví, možná se najde i soudce, který to odsoudí jako pokus o vraždu, když to šlo u dopravní nehody, proč ne tady?
Pozn.: V ČR pokud vím existují dva typy tzv. kvízomatů, a sice Vědomostní kvíz s majoritním počtem zařízení, a Quizard. Relevantní informace mám pouze ke druhému jmenovanému, situaci toho prvního neznám.
(134x známkováno, průměr: 1,61 z 5)