ad ovocné tóny v moravském vínu: slyšte příhodu dávnou, odehrávající se téměř každý rok téměř od začátku 20. století do šedesátých let dvacátého století (s dvěmi drobnými přestávkami). v Jablonečku (Jablonci nad Jizerou) se někdy v druhé polovině září báby sebraly, vzaly nůše, do nůší daly bandasky, vysoké hrnce a hřebeny (a připravily pár lucerniček), a někdy o půlnoci vyrazily přes Končiny a Rezek a Dvoračky vysoko na Kokerháč, kde právě dozrávaly borůvky. za úsvitu začaly sbírat, a když sluníčko začalo klesat k Ještědu, tak měly plno a vyrazily zase zpátky, doma byly někdy zase před půlnocí. a ve čtyři ráno se sešly na nádraží, a dvě báby, které měly dědka nebo syna u dráhy (a tedy nárok na režijku) nasedly do vlaku s hromadou nůší. a postupně v Martinicích, ve Staré Pace, v Pardubicích a v Brně přestěhovaly regiment nůší na perón a do jiného couráku, a někdy okolo poledne vystoupily v Hustopečích a tam se konal jeden ze sedmi jarmarků (výročních trhů), a jak to tam báby nastěhovaly, tak se seběhl koupěchtivý dav a báby měly za půl hodiny prodáno. a zase zpátky na dráhu, a posledním flamendrákem dorazily do Paky, tam přespaly u nějaké té sestřenice přes koleno, a ráno zas dojely domů, vzaly tužku a všechno spočítaly a rozdělily bankocetle.
že nikde okolo Hustopečí nerostou borůvky? že by to bylo na koláče? ale kdepak. ale široko daleko od vinařského kraje zrají borůvky v červnu, snad jen na Žďársku v červenci. ale když se takhle pěknejma čerstvejma borůvkama prosype Vavřineček při lisování, to je pak, pane, buket! to je pane barva a jiskra! a ty ovocné tóny…
že jsem si to vymyslel? ale kdeže. takhle s nima v padesátých letech trhala taky babička Štěpánková, a od její vnučky jsme koupili chalupu s touhle historkou.
JASAN
Pořád lepší než použít na barvení fenu!
shane
vole :)
cool
:-) Báby se sajtnami na nůších by měli dostat pokutu za přetížení komunikace. Ale v práci jsem slyšel jinou historku že baby z JZD měli melouna strčeného v huberťáku v stodole tak jim ho soused ukradl a přišel to tam potom očíhnout když je slyšel tam jsou a kde že mají kabát …ale že prý byl k ničemu. .-) V 89 to bylo 25 celých tedy v na přelomu milénia. No, tohle bylo tak prý koncem 60. let a teď baj vo ko tak 70 000 000? fakticky je to ale o tom že tu lidé nikdy nebyli tak chudí jako dnes. A je mi jedno co si iluzionisti myslí.
ygorek
Lukas B. 5.1.2021 v 8:33
Teta k nám jezdívala na borůvky, pamatuju. Mladí dělají víno dál, ale jsou líní sbírat…
shane
to chápu. Borůvky jsou jediný ovoce, jehož sběr jsem upřímně nenáviděl. Kdyby ty mrchy aspoň rostly někde ve výšce pasu.
Lenost je matka pokroku. Na sbírání borůvek mám zbytek rodiny.
Sysop
Vykoristovani jako pokrok? Inu… vlastne ano :-)
Forge
Sysop:
Leží na zádech a pak to jenom spočítá a prodá.Peníze proleje hrdlem nebo prohraje v kartách.Ale nikdy nepochválí a fackama je motivuje k vyššímu výkonu…
Sysop
Nojo, vrcholnej menezment, to sou voni :-)
jizlivec
Některé „kanadské borůvky“ rostou i ve výšce očí průměrně rostlého sběrače…
shane
Jo, ale řeč byla o těch našich lesních. Aspoň teda předpokládám, že ygorkova teta k nim jezdila sbírat ty lesní.
ygorek
shane 5.1.2024 v 17.34
Jistě. Kanadské borůvky přišly až po „plyšáku“.
Sysop
Jsou hlavne uplne k hovnu. Mame na zahrade 8 keru, plodej jak vztekly, decka uz to nechtej zrat, zmrazit se to neda, stava nema ani chut ani barvu a do peciva to neni. Ale jo, jsou megavelky… Jeden ker ma koule jak posledni clanek myho palce. Taky sedi v pul kubiku raseliny.
Tady na Sumave rostou zhruba ve vysce mych kolen. To zase takova traga neni.
orin
Dakujem pan De_Bill. Nazvat kaviar „rybim potratom“.. Uz som dlho od smiechu nevyplul kavu na monitor, ale toto bola bomba hlaska ! Este raz dakujem, zlepsilo mi to rano. Ad vino: Super info a postrehy od autora clanku. Rozoznavam len 2 druhy vina: To ktore mi chuti a to ktore nechuti. Ci je to Bonaparte 1834, alebo dezertne vino Cuco z Tesca je uplne jedno – proste chuti, nechuti. Ad Chirurgicka ocel: Triedu 19 urcuje diagram FeFe3C. Ale suhlas, skalpel tejto triedy nezanechava ani bakteriu v operovanom organizme, zvlast ten sterilizovany. Lobotomia skalpelom tr. 19 u niektorych politikov je z tejto definicie vynata. Nie je co lobotimizovat,skalpel sa prepada do dutej diery kde absentuje akakolvet mozgova hmota, a tym padom nema s cim reagovat. Ale usta, usta aj po klinickej smrti bezmozka funguju. napr. pan Biden
Viro
Moravské víno? Převážně blicí buket s nádechem těžké kocoviny :-D Čest výjimkám.
kaBrnak
Česká armáda má vojáky, tanky, stíhačky. Ale kolik čeho je, to už se běžný člověk nedozví. Stát totiž začal nově utajovat informace o počtech vojáků a kusů techniky. A stejně tak o nových nákupech.
To vše před pořízením stíhaček F-35 nebo vyřešení servisu nových švédských obrněnců CV90. Důvodem je Rusko.
„Omezení uveřejňování smluv je kromě jiného reakcí na ruskou agresi na Ukrajině, kdy je nezbytné zajistit, aby prostřednictvím registrů smluv protivník nezískával informace o uzavíraných smlouvách, které by následně bylo možné využít při působení proti České republice,“ potvrdila novinku Ivana Navrátilová z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Šest měsíců vězení s рodmíněným odkladem na dva rokу vуměřil ve středu klatovský okresní soud Bronislavu Horňákovi za fуzický útok na řidiče na Klatovsku. Třiačtуřiсetiletý Slovák рodle rozsudku předloni v рrosinci při vуhrocené dopravní situaci neudržel nervy na uzdě a naрadl řidiče malého náklaďáku, kterého nejрrve vytáhl ven z kabiny a pak mu zlomil рrst.
Co to tady blabolis ze sna tvl. Jsi uplne mimo tema clanku. Pak ty diskuse nemaj vypadat jak vypadaj. Nabouchej si ty svoje postrehy do spic kablbaku blbej😄
Panek
Tak stačí si přečíst články v odkazech a je hned jasné, že ani v jednom případě nebyla použita perleťová lžička. A hned je jasné, že je to k tématu, ne?
To neni ON, CT proaste lze, stejne jako kdysi chytli toho, co aueronetu prevadel penize z FIO uctu na bitcoiny
Ovcoun
jo a pravdu ví izak, největší putlerův potrat na rouming.cz. Co tam máš dál?
Hupert
Nerez není netečný materiál https://www.svarecikukla.cz/blog/proc-nerez-koroduje-rezne/ a vnímání chuti je výsledkem zpracování signálů z chuťových čidel mozkem. Kromě toho, že samotná funkce čidel závisí na jejich aktuální dispozici, tak může ovlivnit jejich funkci i přítomnost různých materiálů, kterým transportujeme potravinu či nápoj do úst. Zpracování v mozku je kapitola sama pro sebe, ale pokud jste se ještě nesetkali s nikým, kdo cítí barvy nebo se jen vyléčil pomocí homeopatik, budete samozřejmě považovat za blbost, že když vám někdo nakuká, že ve víně je patrná chuť ostružin nebo třešní, tak ji tam skutečně najdete. Stačí si porovnat v ústech chuť samotné nerezi, skla, plastu a dřeva. Každá je jiná přestože asi chemicky nezareagují. Jistě, liší se elektrickou i tepelnou vodivostí, povrchem atd., ale liší se i chuťový vjem. Otázkou je, proč by nemohla být chuť potraviny ovlivněna na jiné než chemické úrovni ovlivněna např. tím, čím ji zamíchám, na čem ji podávám nebo jakou pohádkou ji uvedu, když chuť vnímám jinak ráno, v poledne a večer a u vína velmi rozdílně podle toho, jaká chuť mu právě předcházela – viz snoubení vína s jídlem.
Alan.Cox
Člověk má velmi dobře vyvinutou chuť, často lépe než většina zvířat.
Úkolem chuti je především varovat před vadnou potravou. Kovové ionty nejsou běžnou součástí potravy, proto kovová chuť dost varuje. Tělo ví, že i relativně malé množství kovových iontů dělá šílenou paseku v těle – a snadno poškodit organismus.
Chuťové receptory jsou nanotechnologie schopné vnímat i jednotlivé molekuly. Buť pomocí vazbných proteinů na chuťových pohárcích nebo pomocí iontových kanálků.
Každá molekula vnímaná chuťovým receptor rozjíždí typickou kaskádu skrze G-protein. Její funkcí je ohromné zesílení signálu každé molekuly zesílením, které je o obrovský počet řádů.
Znovu zdůrazňuji, že lidské tělo je v zásadě jediná opravdu fungující nanotechnologie.
Ale proč něco vědět o funkci lidského těla, když stačí „laický selský rozum“ autora.
Hupert
A já si doteď myslel, že u chlapů se g-protein nevyskytuje a rozjíždí se skrze něj jen kaskáda z g-receptoru vagíny.
Lukas B.
ono to má samozřejmě více vrstev (flupně znamená na způsob něčeho, co je flupné):
1. chuť je úplně pitomý smysl. pohárky na jazyku vnímají v zásadě jen 4 chutě (někteří orientálci tvrdí že pět a jiní že dokonce šest).
2. to, čemu říkáme chuť, je vlastně převážně čich. proto při rýmě „ztrácíme chuť“
3. součástí vnímání „chuti“ (nadále tento termín budu používat pro komplexní vjem pohárků, čichu, hmatu jazykem, ozvěny chroupání v lebce a očekávání vzniklá při pohledu na potravinu) je v neposlední řadě i teplota potraviny a případný utrpěný tepelný šok povrchu potraviny (úplně jinak chutná sýr vyndaný z lednice a sýr nabyvší pokojové teploty v celém objemu). teplým nožem je fajn ukrojit máslo, ale to je tak všechno. čili materiál nože může hrát jakousi roli (tepelná vodivost a jiná tepelná kapacita). zkustě nalít víno do vymražené sklenice, do vypařené sklenice a do sklenice stejné teploty, jakou má víno v lahvi. rozdíl pozná i ožralý bezdomovec.
4. „chuť“ má setrvačnost. zkuste si přivonět ke sklenici vína teď, pak za pět vteřin, pak za dalších dvacet vteřin a pak za další minutu, a po dvaceti minutách. a chuť může být falešná, třeba když slyším skladbu, která mě kdysi silně zasáhla, můžu falešně cítit to, co jsem cítil poprvé, když jsem ji zaslechl. třeba naftalín z kožichu, pečené buřty nebo větrové bombony.
fatdwi
Lukas B.: k tomu „falešně cítit“ jen technická: říká se tomu reminiscence, tedy vyvolání vjemu, který jste zdánlivě zapomněl, ale vhodné podmínky Vám umožnily si jej znovu vybavit.
Lukas B.
díky. slovo samozřejmě takhle znám, ale prostě jsem si jej nedovedl vybavit. zatracenej němec.
Alan.Cox
Jen ty feminiscence a flashbacky nijak nesouvisí s receptory. Jdou mimo ně.
Alan.Cox
Lukas B.: A stejně pitomý je třeba zrak.
1) Zrak vnímá jen několik málo barev, a jaký báječný obraz a nekonečné množství vjemů to v realitě udělá.
3) Součástí vnímání zraku je i druh světla, setrvačnost vnímání, očekávání (viz různé obrázky, co matou vnímání), a mnohé další.
4) Totéž pro zrak.
Všechny lidské smysly mají tyto vlastnosti, protože jsou vystavěny na kombinaci chemicky postavených receptorů (a jednou změněná molekula se musí obnovit – a hle, máme setrvačnost) a zpracovní mozkem.
P.S.: Počítač funguje jen na dvou signálech 0 a 1, a přesto jsou výsledné kombinace možností úplně jinde. Tojen k nesmyslu ad 1), který nevím co má jako dokazovat.
Lukas B.
jasně. ale zrak je zrak, když řeknu, že vidím, tak vidím. když řeknu, že ochutnám, tak zapojím všech pět smyslů (vidím, křupnu, čichám, rty a jazykem ohmatám a a zjistím teplotu, pohárkuju)
mimochodem, třeba ptáci mají mnohem rozsah vnímání zrakem (směrem do ultrafialova) a vidí něco úplně jiného než my. naopak zase hadi vidí do infračervena.
Alan.Cox
Lidé mají větší vnímání zelených barev než ptáci. Protože spektrální rozložení jejich čtveřice barevných receptů je posunuto do bohatějšího vnímání zelených, fialových a částečně ultrafialových barev.
Hadi nevidí infračervené záření očima. Mají na to speciální oslišný orgán jinde, který je v zásadě termokamerou. Jinak řečeno, v infračervené hadi nevidí nic, ale při zvýšené teplotě kolem sebe dává tento orgán signál.
Alan.Cox
Pardon, oprava: čtveřice barevných receptů je posunuto do bohatějšího vnímání MODRÝCH, fialových a částečně ultrafialových barev.
cool
Jo ve vzorkovnici mají prý „jen 7 000. odstínů zeleně. Živě si vybavují že jsem si ji pletl s modrou a museli mne zvednou do okna abych viděl trávník a navíc jsem si prohodil barvy co bylo modré jsem udělal zelené a obráceně, věřte nevěřte. :-)))
jizlivec
Málokdo si opravdu plete zelenou s modrou…
Akorát na škále modrých a zelených odstínů jsou takové, že se dají zařadit tam nebo onam…
V krajním případě by se modrá a zelená daly považovat za různé odstíny jedné barvy…
Četl jsem kdysi, že prý průměrný chlap správně roztřídí kousky látky v barvě lososové, starorůžové, cyklámenové, bordové a mnoha dalších na jednotlivé hromádky – a nakonec to všechno s pocitem dobře vykonané práce hodí na velkou hromadu s nápisem „červená“…
A také jsem kdysi četl, že ruskojazyční svědkové si na rozdíl od západnějších Evropanů při líčení událostí nepletou ve vzpomínkách třeba světlemodré a tmavomodré auto, pže to jsou pro ně dvě odlišné barvy*…
* „синий“ x „голубой“…
Lukas B.
u barvy strašně moc záleží na světle (jiné to bude na slunci, jinak v pošmourném počasí, jinak pod edisonkou, zářivkou, xenonovou výbojkou, vedle diskokoule). až budete v řeznictví, přidřepněte u chlaďáku a koukněte se na zářivky – dávají se tam zpravidla světle růžové trubice, když se maso vyndá na „normální“ světlo, tak pocitově zešedne. v devadesátkách, když tahle lapačka na zákazníka dorazila, to někteří řeznící přeháněli, a používali zářivky určené na bílé maso, tedy do nevěstinců.
shane
No, ono bylo celkem zajímavý, že když jsem byl na Sahaře, tak po pár dnech v prostředí kde je to samej odstín žlutý mi ostatní barvy přišly výrazně barevně posunutý oproti tomu, jak jsem je vnímal doma.
Hupert
Beduíni prý rozlišují až 32 odstínů žluté.
fatdwi
Hupert: kam se beduín hrabe na nadrženou dvacítku, ta rozliší i 50 odstínu šedé.
Hupert
To se ale musí orientovat ještě výš, než končí pásmo kleče.
Hupert
Tedy kosodřeviny.
fatdwi
Hupert: rozhodně. Nemá smysl to omezovat na situaci, kdy klečí :-)
DF
@fatdwi: Dvacítku? To určitě.. Tohle sjíždí/čtou převážně milfky.
fatdwi
DF: jestli tolik šedi pozná čtenářka netuším, já měl na mysli hlavní hrdinku.
jizlivec: můžu potvrdit, kolega z jedné ex-sojuzové země kdysi přesně tohle komentoval – že nechápe, že dvě tak odlišné barvy jsou u nás jen různý odstín téže. Pro něj neexistovalo, že by se spletl, podobně jako u nás si běžně nepleteme černou a oranžovou. Přišlo mi to zajímavé, protože to de facto znamená, že „světlá modrá“ a „tmavá modrá“ je pro nás jen pocit, zatímco v reálu jsou ty barvy jiné a při odlišném pojmenování se člověku aspekt „tmavosti“ nebo „světlosti“ do diskuse nepromítá a tím ji nemate (obvykle u oranžové taky neřešíme světlost, prostě to bylo „oranžové“ a nějak dál to zpřesňovat není většinou potřeba).
BTW u toho třídění látky – to mi přijde divné, osobně bych z těch zmíněných udělal hromádky dvě, „růžová“ (s lososem, starorůžovou a cyklámenovou) a pak bordó. Představa, že hodím růžovou na hromadu „červená“ je pro mě podobně nesmyslná jako to hodit na hromádku „žlutá“.
shane
souhlas. Právě proto se používaj ty označení jako lososová, karmazínová nebo petrolejová. Protože bez toho je to prostě „nějakej odstín růžový“, „tmavě červená do fialova“ resp „taková divná modrozelená“.
zrusavpt
Onehda jsem videl na YT video o vyvoji jmen barev. Kdybych to mel shrnout, tak to vicemene je tak, ze barva vznika tim, ze ji nekdo pojmenuje. Nektere jazyky (nekde v Africe, myslim) nemaji vyraz pro modrou, povazujou ji za zelenou, a pri testech se ukazalo, ze maji skutecne problem rozeznat modrou. Ten test fungoval nejak tak, ze meli ukazat jedno kolecko, ktere ma jinou barvu (modrou) nez ostatni (zelene), a trvalo jim to znatelne delsi dobu nez (nebarvoslepemu) evropanovi.
Oranzova a hneda byly dlouho povazovane za zlutou, nektere severni narody poznaji jen bilou, cernou a cervenou, a bylo tam spousta takovych zajimavosti.
treb
chlap funguje ve 4bitových barvách. Broskové meruňkové, jahodové jsou leda kompoty.
cool
A proč funguju na mňam a nejenom na barvy? :-) roboti
Sysop
Kazdej ne, muj tatik je tiskar a vidi i 2% nianci tonu, jasu nebo sytosti.
jizlivec
Před mnoha lety* jsem potřeboval přelakovat blatník…
Lakýrník měl jakýsik vzorkovník s barevnými čtverečky s dírou uprostřed…
Těch čtverečků bylo asi padesát na stránku a přišly mi všechny ve stejné barvě…
Přikládal to k povrchu blatníku, až z nich vybral jeden…
Potom namíchal barvu, která byla i na můj pohled úplně jiná…
Po nastříkání a zaschnutí to bylo přesně ono…
* To ještě nebyly ty elektronické spektroskopy či jaká čertovina…
Sysop
Ja jsem mel kdysi bile auto. Peklo. Kokot mi na parkovisti naboril dvere a lakos se z toho mohl zblaznit. Bila blbe kryla, takze vylejzal podkladovej bezovej tmel. Az trefil dobre vrstvu bile, ukazalo se, ze vrchni lak neni uplne cirej, jak to vypadalo. Plus samozrejme vyzrati, kdy po dvou tydnech bila byla jina bila.
Ja jsem si kdysi strikal masinu ‚inkoustakem‘, cili uplne dospod prakticky stribrenka (metalicka baze) a na to pak vrstvy pruhledneho, ale nehce obarveneho laku. Vytvori se tim paradni ‚hloubka‘ metly, jenze nemuzes jedno misto prejet pistoli trikrat a jine ctyrikrat. Prdel velika.
shane
Průměrný chlap dokáže celkem spolehlivě rozlišit lososovou od meruňkové a starorůžové. Akorát netuší, že se tomu tak říká a v běžném životě to nepotřebuje.
Jakožto dlouhodobý fanda do vojenské historie a reenactor jsem se naučil rozlišovat poměrně dost divných odstínů barev, ale to je tím, že je to znalost, kterou čas od času využiju.
Hupert
Mluv za svojí bublinu. Průměrný chlap odstíny růžové řešit nepotřebuje.
shane
já neříkám, že je řešit potřebuje, Já říkám, že je od sebe rozezná.
treb
potíž není v rozlišení, ale v pojmenování. To mě baví diskuse s kolegyněmi v práci.
„Jé, to je pěkná jahodová barva.“
„A jahodu v jakém stadiu zralosti máš na mysli? Nezralou zelenou, nazrálou růžovou, nebo přezrálou tmavě červenou?“
„Né, tu zralou, červenou.“
„Aha, takže jsi myslela červenou barvu. Proč jí tedy říkáš jahodová?“
„S tebou se nedá rozumně bavit“
:-))))
Sysop
Si pamatuju, kdyz jsem na vejsce diskutoval se spoluzakem z Afriky a ten povida ‚normalne ses ruzovej, kdyz je ti zle, ses cervenej nebo i zelenej, kdyz ses nemocnej, tak ses zlutej, kdyz je ti zima tak bilej… ja jsem cernej furt, tak kdo je tady barevnej?!?‘
Sysop
Re: treb 5.1.2024 v 19:50
To je prece jak v tom vtipu, kdy se dva medici v menze bavi a jeden povida ‚cece, ta baba dneska na pitevne, ta mela postevak jak vokurek‘. Druhej na to ‚tak velkej, nebo zelenej?‘, a ten prvni ‚nene, tak kyselej‘.
treb
tuhle hlášku používal jeden černoch v brně na pajdáku. jak se jmenoval nevim
treb
viděl jste někdy meruňku? Z ní se dá jednoznačně určit odstín barvy?
Slecna Ling
A není to spíš notoricky známej vtip? Už i krapet fousatej. Se mi ani nechce věřit, že to někdo zažil naživo…
treb
chci říct, že nedokážu rozeznat meruňkovou od broskvové, lososové nebo starorůžové (kterýžto výraz mi dodnes uniká). Názvy barev podle ovoce či zvířat je kravina.
Není nad číselné označení barviček Humbrol
cool
No toto? :-)
Sysop
Ono je taky dulezity, jak daleko od sebe ty sve barvy jsou. Plus obvykly ocni klam – svetly flek na tmave plose uvidis spis, nez opacne, byt ve stejnem pomeru jasu a sytosti.
Sysop
…ty DVE barvy, kurvavodic…
Jack Torrance
jízlivec: Lidské oko je prý schopno rozeznat násobně více odstínů zelené, než kterékoliv jiné barvy. Je to dáno geneticky z dob, kdy bylo pro prapředky člověka životně nutné rozeznat predátory, splývající se všemožným zeleným pozadím. Teda poudali to v jednom seriálu, ale logiku to má.
jizlivec
Na pozadí hodně záleží…
Když se vymaluje pokoj celý nazeleno a dá se do něj zelený koberec a zelený nábytek, tak po chvíli se ty „nejmíň zelené“ věci začnou jevit jako růžové…
Totéž naopak…
Hupert
jizlivec: Konečně jsem pochopil, proč vlády teploušů tak lpí na zelené ideologii.
Alan.Cox
Lidský jazyk obsahuje 2 různé druhy receptorů pro „sladké chutě“ a 25 různých druhů receptorů pro „hořké chutě“. S tím, že mnoho dalších ještě není objeveno.
Takže v množství chutí jsme někde jinde.
Orientálci popsali další chuť „umami“, což je prostý receptor na detekci kyseliny glutamové, tedy v zásadě masová chuť (čehož poté potravináři začali zneužívat přichucováním glutamáty).
Alan.Cox
Mimochodem, kyselina glutamová – přirozená látka v každém proteinu – je dost žíravá. Mimo jiné je to i neuropřenašeč nervových impulsů v části mozku, a při mechanickém zranění mozku nebo při nedostatku kyslíku – tato mozek rozežere a zničí. Protože chybí energie ve formě ATP pro její neutralizaci.
Tojen malý příspěvěk, že se ve stravě nevyskytuje nic, co by mohlo kov narušit a rozežrat.
spiderman
Nad některými gastronesmysly jsem se také zamýšlel, autor si s tím článkem možná mohl dát víc práce. Např. u té interakce nože s potravinami – nějaké iontíky v místě řezu vždy zůstanou (i hřebík hozený do čisté vody jich tam pár zanechá) a jelikož kovy rády katalyzují různé reakce, může se stát, že nějakého nebohého vitamína (což jsou složité organické látky, ne moc stabilní), který byl ve špatný čas na špatném místě, přinutí třeba rychleji oxidovat/redukovat nebo se třeba rozpadnout na menší molekuly. Ale to je samozřejmě naprosto zanedbatelné vůči zbytku rozkrojeného jablka a souhlasím, že nepoužívání nerezi v kuchyni je blbost…
Setkávám se také s jedním gastrobludem, co mi pije krev – nože nesmíte dávat do myčky protože se tím tupí a už nepůjdou nikdy nabrousit! Bububu! Zatímco krájením se určitě netupí… S těma vínama souhlas jen v tom, že si tam producenti/pseudoznalci fakt z marketingových důvodů vymejšlejí neskutečný blbosti. To by i someliér na hlaváku mohl říkat nad krabicákem, že tam cejtí fialky, vanilku a třeba bambusový fusekle… Nechápu ale, co má autor proti kyselejším/suchým vínům . Vždy záleží na tom, jak a k čemu dalšímu to do sebe leju. Nebo hořké čokoládě – furt lepší než ta mléčná sračka.
v myčke hlavně trpí různý plastový věci na různý ty soli, takže i třeba střenky na nožích, zalízá to do povrchu plastů a ty pak matní a světlají
další věc, některý starý barevný potisky na skleničkách je myška schopná postupem času úplně rozežrat a smejt na sklo
Lukas B.
potisky; jeden bývalý kolega bytev v Holešovicích měl takový hezký koníček, pití piva (ono to na něm bylo vidět, takový statný pán 150 kg živé váhy bez bot a klobouku), a měl rozsáhlou sbírku malovaných a potištěných půllitrů a pivních sklenic skleněných i keramických. a jeho paní na něm vydyndala instalaci myčky v kuchyni. a tak milý pán odešel do práce, a když se večer vrátil (stavil se jako každý den na dvě pětipiva), tak seznal, že jeho decentně zaprášená sbírka prošla myčkou a devět desetin nádob už není malovaných ani potištěných. jeho řev prý bylo slyšet až do Karlína.
spiderman
Plasty a dřevo bez debat, ale já psal o ostří – o tom šiřitelé mouder furt melou. Když se zeptám, jakým mechanismem ta nevratná degradace ostří teda probíhá, nikdy nedostanu odpověď. A nikdo ani nechce říci, kde to slyšel. Tipuju e-mimino, mimibazar nebo jiný hodnotný zdroj.
shane
tablety do myčky jsou mírně abrazivní a obsahují chemické látky, které rozpouštějí nečistoty. Opravdu ostré ostří (v řádech mikronů) to zničí. U nože za stopade z Lidlu je to fuk, ten se nedá nabrousit tak, aby byl opravdu ostrý, ale u drahých nožů z kvalitní oceli to roli hrát může. Navíc se říká, že vysoké teploty poničí zakalení, což je pravda, ale nejsem si jistej, že se tohohle efektu dá docílit v myčce.
Je samozřejmě otázka, nakolik je to otupení z myčky poznat, vzhledem k tomu, že nože je potřeba čas od času minimálně obtáhnout na ocílce. U břitev by to poznat bylo, ty jsou mnohem ostřejší než běžný nůž, ale břitvu by asi nikdo soudnej do myčky nedal.
SatanOkkY
Britva má hlavne iný výbrus ako kuchynský nôž.
Abrazívny efekt umývačky riadu môže ozaj degradovať ostrie kvalitného noža, navyše tieto nože sú povrchovo upravené do vysokého lesku a to tá myčka po určitej dobe skurví (to je ako keby to človek prehnal pieskovačkou), ale ako píšeš: nie je šanca aby v myčke ani nastavenej na najvyššiu teplotu došlo k nejakej štrukturálnej zmene ocele danej čepele. Za určitých okolností by mohlo dôjsť k povrchovej korózii – ak máš doma veľmi tvrdú vodu a pridávaš soľ na zmäkčenie a nastavíš vysoké dávkovanie soli.
shane
Jo, břitvy se brousí pod menším úhlem než nože. Ty mají zase menší úhel než třeba sekery. Čím menší úhel, tím ostřejší ostří, ale zase choulostivější.
Levný nože maj většinou šavlový výbrus, tzn že plochý ostří je zhruba ve třetině sražený do úhlu a ten je na konci nabroušený. Pro šavli je to dobrej kompromis mezi ostřím a trvanlivostí, ale pro řezný nástroj nic moc. Dobrý nože maj trojúhelníkový výbrus. Břitvy dnes mají obvykle dutý nebo poludutý výbrus. Ostří je jako břitva, ale křehký.
shane
Plochá čepel, ne plochý ostří
Sysop
Britvy se prave proto brousi na remenu, ne? Ja treba na skalpely (nez zacaly vymenne nasadky) jsem mel specialni kamen, vapenec odkudsi z USA (nejak na A… nepamatuju se uz), naolejoval se a uz se sudlilo. Ale primo tam bylo napsane, ze pro britvy nevhodne.
shane
Břitva se brousí na kameni s vysoce jemnou zrnitostí. Na řemenu se obtahují, což v zásadě znamená, že se tím ostří „narovná“ a uhladí, což prodlužuje životnost ostří, ale jednou za čas je potřeba ji znovu naostřit. Na to obtahování lze na řemen použít i brusnou pastu, většinou v době, kdy už břitva začíná tahat, ale to už je něco mezi broušením a obtahováním. Každopádně, od určitého bodu musí břitva stejně na kámen.
SatanOkkY
Britva kvôli dutému výbrusu (dve konkávne krivky tvoriace výbrus až do „nuly“) nejde naostriť na rovnom kameni – fyzika nepustí. Tento typ výbrusu sa robí na veľkých kotúčoch.
Skalpel bude mať plochý výbrus bez fazety a to sa ostrí na plochom kameni.
shane
Samozřejmě źe se brousí na plochém kameni. Těch pár mikronů navíc nestojí za to, aby kvůli tomu člověk sháněl velké kotouče. Krom toho jsou i výbrusy poloduté a čtvrtduté. A taky je rozdíl mezi hollow ground a full hollow ground.
shane
Předpokládám, že ten vápenec byl břitvy moc hrubej. Skalpel má tupější úhel broušení než břitva. Ale zase lidi si to doma taky brousili kde čím.
Ona břitva ten vous neřeže, ale seškrabuje. Tahat břitvou při holení ze strany na stranu je dost blbej nápad :)
ygorek
shane 6.1.2024 v 11:43
No, je.
Vyzkoušel jsem to…
jizlivec
Arkansas stone…
Sysop
Joooo… to je von. V drevene krabicce, bilej jak alabastr.
SatanOkkY
A nezasieral sa ten kameň s toho oleja?
Ja používam Naniwa Super Stone (chcel som Profesional Stone, ale tie sa nedodávajú do európy – neviem prečo), ale len s vodou. Olej by som na to nepustil.
Sysop
Ono to na tom brousku je primo vytisteno, ze se ma pouzivat olej. Az pojedu na druhej barak, privezu si ho, mam ho tam v pracovne v supleti. Muzu pak dat nekam fotku.
SatanOkkY
Teoreticky na skalpely je odporúčaný tento: Black Surgical Arkansas Sharpening Stone
Sysop
Ten muj mam tricet let, mozna se ten cerny tehdy nevyrabel, nevim. Ta krabicka je velmi podobna, i ty rozmery celkem sedi, ale ten muj je bily. No jak rikam – prd tomu rozumim, jen leta pouzivam to, co mi bylo doporuceno a funguje to.
Takže na tom remeni britvu obťahujeme. Ťaháš britvu po remeni tak, že ideš v smere od hrubej strany smerom k ostriu. Ak by sme sa bavili o ostrení noža (naostrenie fazety) tak by si išiel nožom tak, že by si išiel ostrím oproti kameňu – ako keby si chcel z toho brúsneho kameňa odrezať tenký plátok. Samozrejme na konci ostrenia je potrebné fazetu noža obtiahnuť na koži aby si odstránil ten posledný otrep (špona), ktorý sa vždy vytvorí ak si nôž správne naostril na kameni.
Ja osobne nepoužívam olej na kamene ale len čistú vodu. Olej keď sa zmieša s obrúseným materiálom tak tá zmes zanáša ten kameň a potom ten kameň nemá danú drsnosť nutnú na správnu činnosť.
Sysop
Nevim, nejsem zas takovej znalec brouseni, ale ty skalpely jsem vzdy brousil v oleji. Ze by se ten kamen nejak vyrazne zasvinil, to se mi nezda. Novej byl alabastrove bilej, po letech je lehce sedej. Brousi porad stejne.
to umí udělat i voda, kdejakou špínou se časem kameň zanese, mám nekde z domu pár desítek let starej šutr a na něm je pekná vrstva humáču, bude to chtít nevim co, asi dráťákem na vrtačce vojet?
SatanOkkY
Behemot:
Na to zrovnávanie a čistenie brúsnych kameňov ponúka každý výrobca svoje pomôcky. Takže žiadne draťáky či drapáky, ale pekne zbrúsiť a zrovnať pomocou tzv. zrovnávacieho kameňa (flattening stone). A ak máš brúsny kameň len zľahka zanesený či zašpinený tak k tomu stačí prejsť brúsny kameň tzv. čistiacim kameňom (dressing stone).
tvl je to nejakej půl století starej šutrák z minulýho režimu na vobtahování tehdejších kuchyňáků, tady si nigdo nehraje na žádnou fajnofku, to zkoušej jinde :D
Lukas B.
na obyčejné kuchyňské nože v průměrné domácnosti naprosto stačí dvouvrstvé karborundum. arkansas (nebo něco podobného) má smysl tam, kde chceme velkou přesnost tvaru ostří, (kámen se nevydroluje) nebo na dokončení něčeho, co má být fakt ostré (dejmetomu skalpel nebo dláto).
ygorek
SatanOkkY 6.1.2024 v 23.09
Behemot potřebuje tak leda vzít do ruky kámen, počkat, až začne pršet, vyjít před dům a brousek očistit na betonových dlaždicích HGB 30×30 nebo HGB 40×20. Na přídlažbě ABK 50/25/8 by to přes zdánlivou vhodnost zkoušet neměl, je to nebezpečné, mohl by ho zachvátit automobil.
cool
Nevím jak myčky a můj krám pračka má třeba na odstraňování srsti mikrovlnku a čepel by to teoreticky na břitu mohlo zdrbnout, možná to tím i topí? Dělají strašný krámy, asi mají licenci od zubatý s kosou.
Alan.Cox
To jsem se zase dozvěděl číčoviny.
Pochopil jsem, že nerez ocel je nejinertnější materiál ve vesmíru vůbec.
Organické věci jsou složeny často z proteinů a enzymů, které jsou velmi účinnými katalyzátory – a je to v podstatě nanotechnologie, která se chová odlišně od běžné anorganické chemie. Mnohé enzymy či vitamíny dokáží již při nanostopách kovů velké změny.
Třeba takové nanostopy hliníku při špatných ledvinách dokáží zlikvidovat mozek a jeho schopnosti poměrně účinně do pár let. Dokonce k tomu stačí i běžná voda.
Jinak řečeno, není důvod, proč nekrájet nerezovým nožem. Ale stejně tak není důvod si myslet, že kovový nůž nemá žádný vliv na chuť některých potravin, pokud někdo chutě velmi dobře vnímá. Ztráty vitamínů v místě řezu kovovým nožem jsou – ale je to vcelku zanedbatelné.
Perleť je de facto kalcit (uhličitan vápenatý), čímž se mírně podobá složení zubů. Těžko najdete něco, co ovlivňuje chuť jinak, než když to koušete zuby. Přitom je asi poměrně dost zaručena nezměna chuti.
Zato kov, včetně nerezi, tu chuť nezachovává. Kaviár je něco jako gel, který z povrchu lžičky nebo nástroje seškrabe slušně, co je na povrchu. Často se kaviár ještě navíc dokulacuje pomocí alginátové soli, totéž.
cool
:-) Ale jako perličku dodám že jsem četl že užíváním orby mědí místo železem se zvýší výnos plodin až o 30%, asi tedy „homeopatická dávka. A patrně ruchadlem. Ale vůbec předci nebyli blbí.
Hupert
U špenátu je to obráceně.
cool
Ale to byl prokázaný hoax se železem ve špenátu, asi na pepka námořníka – siláka. Prostě business plán prodeje co by jim jinak shnilo ve skladu. :-)
Hupert
O tom nařknutí vím, ale když mu to Oliva vařila, jistě věděla proč.
dubraro
Pokud si pamatuji, Pepek konzumoval špenát vždy z konzervy.
Mylná informace o množství železa ve špenátu je mnohem starší než Pepek, pochází již z 19. století.
Hupert
To bylo jen do reklamy, jinak mu ho chystala s česnekem a vajíčkem a mezi tím osmažila Wimpimu karbanátky a Oskarovi povařila kukuřičné klasy.
cool
Jo a užívám keramickou kudlu 15?let a řekl bych že kromě toho že ji nebrousíte a je jak břitva tak i jo, s tím to chutná.
cool
Silvestrovský večírek „sežranicí :-))) budete mít pořád s korespondenční volbou a stanete se příslušníkem virtuálního města dia(druhý pád zeus)city cca. čas 22zeronic. Normálně to budou pást kriminálniky a pasťáky a dyshymními psychopaty a nově terminologií – deprivanty jako teď a tady, tedy digitálně jinde můžete být ozáření blbostí nebo nadkmitaní 5-6G. https://www.youtube.com/watch?v=RE9dUPuKCtA&t=3s https://www.youtube.com/watch?v=f1nOPyUAwu0
ad ovocné tóny v moravském vínu: slyšte příhodu dávnou, odehrávající se téměř každý rok téměř od začátku 20. století do šedesátých let dvacátého století (s dvěmi drobnými přestávkami). v Jablonečku (Jablonci nad Jizerou) se někdy v druhé polovině září báby sebraly, vzaly nůše, do nůší daly bandasky, vysoké hrnce a hřebeny (a připravily pár lucerniček), a někdy o půlnoci vyrazily přes Končiny a Rezek a Dvoračky vysoko na Kokerháč, kde právě dozrávaly borůvky. za úsvitu začaly sbírat, a když sluníčko začalo klesat k Ještědu, tak měly plno a vyrazily zase zpátky, doma byly někdy zase před půlnocí. a ve čtyři ráno se sešly na nádraží, a dvě báby, které měly dědka nebo syna u dráhy (a tedy nárok na režijku) nasedly do vlaku s hromadou nůší. a postupně v Martinicích, ve Staré Pace, v Pardubicích a v Brně přestěhovaly regiment nůší na perón a do jiného couráku, a někdy okolo poledne vystoupily v Hustopečích a tam se konal jeden ze sedmi jarmarků (výročních trhů), a jak to tam báby nastěhovaly, tak se seběhl koupěchtivý dav a báby měly za půl hodiny prodáno. a zase zpátky na dráhu, a posledním flamendrákem dorazily do Paky, tam přespaly u nějaké té sestřenice přes koleno, a ráno zas dojely domů, vzaly tužku a všechno spočítaly a rozdělily bankocetle.
že nikde okolo Hustopečí nerostou borůvky? že by to bylo na koláče? ale kdepak. ale široko daleko od vinařského kraje zrají borůvky v červnu, snad jen na Žďársku v červenci. ale když se takhle pěknejma čerstvejma borůvkama prosype Vavřineček při lisování, to je pak, pane, buket! to je pane barva a jiskra! a ty ovocné tóny…
že jsem si to vymyslel? ale kdeže. takhle s nima v padesátých letech trhala taky babička Štěpánková, a od její vnučky jsme koupili chalupu s touhle historkou.
Pořád lepší než použít na barvení fenu!
vole :)
:-) Báby se sajtnami na nůších by měli dostat pokutu za přetížení komunikace. Ale v práci jsem slyšel jinou historku že baby z JZD měli melouna strčeného v huberťáku v stodole tak jim ho soused ukradl a přišel to tam potom očíhnout když je slyšel tam jsou a kde že mají kabát …ale že prý byl k ničemu. .-) V 89 to bylo 25 celých tedy v na přelomu milénia. No, tohle bylo tak prý koncem 60. let a teď baj vo ko tak 70 000 000? fakticky je to ale o tom že tu lidé nikdy nebyli tak chudí jako dnes. A je mi jedno co si iluzionisti myslí.
Lukas B. 5.1.2021 v 8:33
Teta k nám jezdívala na borůvky, pamatuju. Mladí dělají víno dál, ale jsou líní sbírat…
to chápu. Borůvky jsou jediný ovoce, jehož sběr jsem upřímně nenáviděl. Kdyby ty mrchy aspoň rostly někde ve výšce pasu.
kůža líná
Lenost je matka pokroku. Na sbírání borůvek mám zbytek rodiny.
Vykoristovani jako pokrok? Inu… vlastne ano :-)
Sysop:
Leží na zádech a pak to jenom spočítá a prodá.Peníze proleje hrdlem nebo prohraje v kartách.Ale nikdy nepochválí a fackama je motivuje k vyššímu výkonu…
Nojo, vrcholnej menezment, to sou voni :-)
Některé „kanadské borůvky“ rostou i ve výšce očí průměrně rostlého sběrače…
Jo, ale řeč byla o těch našich lesních. Aspoň teda předpokládám, že ygorkova teta k nim jezdila sbírat ty lesní.
shane 5.1.2024 v 17.34
Jistě. Kanadské borůvky přišly až po „plyšáku“.
Jsou hlavne uplne k hovnu. Mame na zahrade 8 keru, plodej jak vztekly, decka uz to nechtej zrat, zmrazit se to neda, stava nema ani chut ani barvu a do peciva to neni. Ale jo, jsou megavelky… Jeden ker ma koule jak posledni clanek myho palce. Taky sedi v pul kubiku raseliny.
přidej cukr, ten spraví všecko :D
…a nechat proqasit… mozna vidim svetlo na konci tunelu…
jó burčáček by z toho mohl být výbornej :)
Tady na Sumave rostou zhruba ve vysce mych kolen. To zase takova traga neni.
Dakujem pan De_Bill. Nazvat kaviar „rybim potratom“.. Uz som dlho od smiechu nevyplul kavu na monitor, ale toto bola bomba hlaska ! Este raz dakujem, zlepsilo mi to rano. Ad vino: Super info a postrehy od autora clanku. Rozoznavam len 2 druhy vina: To ktore mi chuti a to ktore nechuti. Ci je to Bonaparte 1834, alebo dezertne vino Cuco z Tesca je uplne jedno – proste chuti, nechuti. Ad Chirurgicka ocel: Triedu 19 urcuje diagram FeFe3C. Ale suhlas, skalpel tejto triedy nezanechava ani bakteriu v operovanom organizme, zvlast ten sterilizovany. Lobotomia skalpelom tr. 19 u niektorych politikov je z tejto definicie vynata. Nie je co lobotimizovat,skalpel sa prepada do dutej diery kde absentuje akakolvet mozgova hmota, a tym padom nema s cim reagovat. Ale usta, usta aj po klinickej smrti bezmozka funguju. napr. pan Biden
Moravské víno? Převážně blicí buket s nádechem těžké kocoviny :-D Čest výjimkám.
Česká armáda má vojáky, tanky, stíhačky. Ale kolik čeho je, to už se běžný člověk nedozví. Stát totiž začal nově utajovat informace o počtech vojáků a kusů techniky. A stejně tak o nových nákupech.
To vše před pořízením stíhaček F-35 nebo vyřešení servisu nových švédských obrněnců CV90. Důvodem je Rusko.
„Omezení uveřejňování smluv je kromě jiného reakcí na ruskou agresi na Ukrajině, kdy je nezbytné zajistit, aby prostřednictvím registrů smluv protivník nezískával informace o uzavíraných smlouvách, které by následně bylo možné využít při působení proti České republice,“ potvrdila novinku Ivana Navrátilová z tiskového oddělení ministerstva obrany.
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/armada-obrana-registry-smluv-rusko-agrese-pocty-vojaku-nakupy.A240103_131343_domaci_ivos?zdroj=galerie
@kaBrnak: https://dfens-cz.com/vlada-jen-spatne-komunikuje/comment-page-3/?show=comments#comments
https://aeronet.news/cechovi-za-slovni-vyhruzku-ukrajincum-15-mesicu-natvrdo-ale-dvema-ukrajincum-za-rozbiti-lebky-ceskeho-zakaznika-taxikare-jen-zkusebni-doba-a-zruseni-trestniho-stihani-poskozenemu-pry-uhradi/
Pro srovnání:
Šest měsíců vězení s рodmíněným odkladem na dva rokу vуměřil ve středu klatovský okresní soud Bronislavu Horňákovi za fуzický útok na řidiče na Klatovsku. Třiačtуřiсetiletý Slovák рodle rozsudku předloni v рrosinci při vуhrocené dopravní situaci neudržel nervy na uzdě a naрadl řidiče malého náklaďáku, kterého nejрrve vytáhl ven z kabiny a pak mu zlomil рrst.
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-je-to-neomluvitelne-rekl-soudce-a-potrestal-agresivniho-ridice-40330080
Co to tady blabolis ze sna tvl. Jsi uplne mimo tema clanku. Pak ty diskuse nemaj vypadat jak vypadaj. Nabouchej si ty svoje postrehy do spic kablbaku blbej😄
Tak stačí si přečíst články v odkazech a je hned jasné, že ani v jednom případě nebyla použita perleťová lžička. A hned je jasné, že je to k tématu, ne?
Tady máš samotného vzora mistra kolotoče https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/po-stopach-dezinformatora-reporteri-ct-odhalili-utajeneho-provozovatele-aeronetu-52440 . Už to nečti, pak ti z toho tak hrabe, že vymyslíš, jak v Praze na fakultě střílela CIA a další haluze, které jsou zábavné, ale ne v diskuzi o nerezu a vínech.
To neni ON, CT proaste lze, stejne jako kdysi chytli toho, co aueronetu prevadel penize z FIO uctu na bitcoiny
jo a pravdu ví izak, největší putlerův potrat na rouming.cz. Co tam máš dál?
Nerez není netečný materiál https://www.svarecikukla.cz/blog/proc-nerez-koroduje-rezne/ a vnímání chuti je výsledkem zpracování signálů z chuťových čidel mozkem. Kromě toho, že samotná funkce čidel závisí na jejich aktuální dispozici, tak může ovlivnit jejich funkci i přítomnost různých materiálů, kterým transportujeme potravinu či nápoj do úst. Zpracování v mozku je kapitola sama pro sebe, ale pokud jste se ještě nesetkali s nikým, kdo cítí barvy nebo se jen vyléčil pomocí homeopatik, budete samozřejmě považovat za blbost, že když vám někdo nakuká, že ve víně je patrná chuť ostružin nebo třešní, tak ji tam skutečně najdete. Stačí si porovnat v ústech chuť samotné nerezi, skla, plastu a dřeva. Každá je jiná přestože asi chemicky nezareagují. Jistě, liší se elektrickou i tepelnou vodivostí, povrchem atd., ale liší se i chuťový vjem. Otázkou je, proč by nemohla být chuť potraviny ovlivněna na jiné než chemické úrovni ovlivněna např. tím, čím ji zamíchám, na čem ji podávám nebo jakou pohádkou ji uvedu, když chuť vnímám jinak ráno, v poledne a večer a u vína velmi rozdílně podle toho, jaká chuť mu právě předcházela – viz snoubení vína s jídlem.
Člověk má velmi dobře vyvinutou chuť, často lépe než většina zvířat.
Úkolem chuti je především varovat před vadnou potravou. Kovové ionty nejsou běžnou součástí potravy, proto kovová chuť dost varuje. Tělo ví, že i relativně malé množství kovových iontů dělá šílenou paseku v těle – a snadno poškodit organismus.
Chuťové receptory jsou nanotechnologie schopné vnímat i jednotlivé molekuly. Buť pomocí vazbných proteinů na chuťových pohárcích nebo pomocí iontových kanálků.
Každá molekula vnímaná chuťovým receptor rozjíždí typickou kaskádu skrze G-protein. Její funkcí je ohromné zesílení signálu každé molekuly zesílením, které je o obrovský počet řádů.
Znovu zdůrazňuji, že lidské tělo je v zásadě jediná opravdu fungující nanotechnologie.
Ale proč něco vědět o funkci lidského těla, když stačí „laický selský rozum“ autora.
A já si doteď myslel, že u chlapů se g-protein nevyskytuje a rozjíždí se skrze něj jen kaskáda z g-receptoru vagíny.
ono to má samozřejmě více vrstev (flupně znamená na způsob něčeho, co je flupné):
1. chuť je úplně pitomý smysl. pohárky na jazyku vnímají v zásadě jen 4 chutě (někteří orientálci tvrdí že pět a jiní že dokonce šest).
2. to, čemu říkáme chuť, je vlastně převážně čich. proto při rýmě „ztrácíme chuť“
3. součástí vnímání „chuti“ (nadále tento termín budu používat pro komplexní vjem pohárků, čichu, hmatu jazykem, ozvěny chroupání v lebce a očekávání vzniklá při pohledu na potravinu) je v neposlední řadě i teplota potraviny a případný utrpěný tepelný šok povrchu potraviny (úplně jinak chutná sýr vyndaný z lednice a sýr nabyvší pokojové teploty v celém objemu). teplým nožem je fajn ukrojit máslo, ale to je tak všechno. čili materiál nože může hrát jakousi roli (tepelná vodivost a jiná tepelná kapacita). zkustě nalít víno do vymražené sklenice, do vypařené sklenice a do sklenice stejné teploty, jakou má víno v lahvi. rozdíl pozná i ožralý bezdomovec.
4. „chuť“ má setrvačnost. zkuste si přivonět ke sklenici vína teď, pak za pět vteřin, pak za dalších dvacet vteřin a pak za další minutu, a po dvaceti minutách. a chuť může být falešná, třeba když slyším skladbu, která mě kdysi silně zasáhla, můžu falešně cítit to, co jsem cítil poprvé, když jsem ji zaslechl. třeba naftalín z kožichu, pečené buřty nebo větrové bombony.
Lukas B.: k tomu „falešně cítit“ jen technická: říká se tomu reminiscence, tedy vyvolání vjemu, který jste zdánlivě zapomněl, ale vhodné podmínky Vám umožnily si jej znovu vybavit.
díky. slovo samozřejmě takhle znám, ale prostě jsem si jej nedovedl vybavit. zatracenej němec.
Jen ty feminiscence a flashbacky nijak nesouvisí s receptory. Jdou mimo ně.
Lukas B.: A stejně pitomý je třeba zrak.
1) Zrak vnímá jen několik málo barev, a jaký báječný obraz a nekonečné množství vjemů to v realitě udělá.
3) Součástí vnímání zraku je i druh světla, setrvačnost vnímání, očekávání (viz různé obrázky, co matou vnímání), a mnohé další.
4) Totéž pro zrak.
Všechny lidské smysly mají tyto vlastnosti, protože jsou vystavěny na kombinaci chemicky postavených receptorů (a jednou změněná molekula se musí obnovit – a hle, máme setrvačnost) a zpracovní mozkem.
P.S.: Počítač funguje jen na dvou signálech 0 a 1, a přesto jsou výsledné kombinace možností úplně jinde. Tojen k nesmyslu ad 1), který nevím co má jako dokazovat.
jasně. ale zrak je zrak, když řeknu, že vidím, tak vidím. když řeknu, že ochutnám, tak zapojím všech pět smyslů (vidím, křupnu, čichám, rty a jazykem ohmatám a a zjistím teplotu, pohárkuju)
mimochodem, třeba ptáci mají mnohem rozsah vnímání zrakem (směrem do ultrafialova) a vidí něco úplně jiného než my. naopak zase hadi vidí do infračervena.
Lidé mají větší vnímání zelených barev než ptáci. Protože spektrální rozložení jejich čtveřice barevných receptů je posunuto do bohatějšího vnímání zelených, fialových a částečně ultrafialových barev.
Hadi nevidí infračervené záření očima. Mají na to speciální oslišný orgán jinde, který je v zásadě termokamerou. Jinak řečeno, v infračervené hadi nevidí nic, ale při zvýšené teplotě kolem sebe dává tento orgán signál.
Pardon, oprava: čtveřice barevných receptů je posunuto do bohatějšího vnímání MODRÝCH, fialových a částečně ultrafialových barev.
Jo ve vzorkovnici mají prý „jen 7 000. odstínů zeleně. Živě si vybavují že jsem si ji pletl s modrou a museli mne zvednou do okna abych viděl trávník a navíc jsem si prohodil barvy co bylo modré jsem udělal zelené a obráceně, věřte nevěřte. :-)))
Málokdo si opravdu plete zelenou s modrou…
Akorát na škále modrých a zelených odstínů jsou takové, že se dají zařadit tam nebo onam…
V krajním případě by se modrá a zelená daly považovat za různé odstíny jedné barvy…
Četl jsem kdysi, že prý průměrný chlap správně roztřídí kousky látky v barvě lososové, starorůžové, cyklámenové, bordové a mnoha dalších na jednotlivé hromádky – a nakonec to všechno s pocitem dobře vykonané práce hodí na velkou hromadu s nápisem „červená“…
A také jsem kdysi četl, že ruskojazyční svědkové si na rozdíl od západnějších Evropanů při líčení událostí nepletou ve vzpomínkách třeba světlemodré a tmavomodré auto, pže to jsou pro ně dvě odlišné barvy*…
* „синий“ x „голубой“…
u barvy strašně moc záleží na světle (jiné to bude na slunci, jinak v pošmourném počasí, jinak pod edisonkou, zářivkou, xenonovou výbojkou, vedle diskokoule). až budete v řeznictví, přidřepněte u chlaďáku a koukněte se na zářivky – dávají se tam zpravidla světle růžové trubice, když se maso vyndá na „normální“ světlo, tak pocitově zešedne. v devadesátkách, když tahle lapačka na zákazníka dorazila, to někteří řeznící přeháněli, a používali zářivky určené na bílé maso, tedy do nevěstinců.
No, ono bylo celkem zajímavý, že když jsem byl na Sahaře, tak po pár dnech v prostředí kde je to samej odstín žlutý mi ostatní barvy přišly výrazně barevně posunutý oproti tomu, jak jsem je vnímal doma.
Beduíni prý rozlišují až 32 odstínů žluté.
Hupert: kam se beduín hrabe na nadrženou dvacítku, ta rozliší i 50 odstínu šedé.
To se ale musí orientovat ještě výš, než končí pásmo kleče.
Tedy kosodřeviny.
Hupert: rozhodně. Nemá smysl to omezovat na situaci, kdy klečí :-)
@fatdwi: Dvacítku? To určitě.. Tohle sjíždí/čtou převážně milfky.
DF: jestli tolik šedi pozná čtenářka netuším, já měl na mysli hlavní hrdinku.
Hupert 5.1.2024 v 13:11
Znám i verzi 32 barev písku…
To je snazší. Můj Beduín rozezná 32 žlutých a tyhle https://www.piskohrani.cz/barevny-pisek/sada-barevneho-pisku-12-ks-2/ k tomu.
jizlivec: můžu potvrdit, kolega z jedné ex-sojuzové země kdysi přesně tohle komentoval – že nechápe, že dvě tak odlišné barvy jsou u nás jen různý odstín téže. Pro něj neexistovalo, že by se spletl, podobně jako u nás si běžně nepleteme černou a oranžovou. Přišlo mi to zajímavé, protože to de facto znamená, že „světlá modrá“ a „tmavá modrá“ je pro nás jen pocit, zatímco v reálu jsou ty barvy jiné a při odlišném pojmenování se člověku aspekt „tmavosti“ nebo „světlosti“ do diskuse nepromítá a tím ji nemate (obvykle u oranžové taky neřešíme světlost, prostě to bylo „oranžové“ a nějak dál to zpřesňovat není většinou potřeba).
BTW u toho třídění látky – to mi přijde divné, osobně bych z těch zmíněných udělal hromádky dvě, „růžová“ (s lososem, starorůžovou a cyklámenovou) a pak bordó. Představa, že hodím růžovou na hromadu „červená“ je pro mě podobně nesmyslná jako to hodit na hromádku „žlutá“.
souhlas. Právě proto se používaj ty označení jako lososová, karmazínová nebo petrolejová. Protože bez toho je to prostě „nějakej odstín růžový“, „tmavě červená do fialova“ resp „taková divná modrozelená“.
Onehda jsem videl na YT video o vyvoji jmen barev. Kdybych to mel shrnout, tak to vicemene je tak, ze barva vznika tim, ze ji nekdo pojmenuje. Nektere jazyky (nekde v Africe, myslim) nemaji vyraz pro modrou, povazujou ji za zelenou, a pri testech se ukazalo, ze maji skutecne problem rozeznat modrou. Ten test fungoval nejak tak, ze meli ukazat jedno kolecko, ktere ma jinou barvu (modrou) nez ostatni (zelene), a trvalo jim to znatelne delsi dobu nez (nebarvoslepemu) evropanovi.
Oranzova a hneda byly dlouho povazovane za zlutou, nektere severni narody poznaji jen bilou, cernou a cervenou, a bylo tam spousta takovych zajimavosti.
chlap funguje ve 4bitových barvách. Broskové meruňkové, jahodové jsou leda kompoty.
A proč funguju na mňam a nejenom na barvy? :-) roboti
Kazdej ne, muj tatik je tiskar a vidi i 2% nianci tonu, jasu nebo sytosti.
Před mnoha lety* jsem potřeboval přelakovat blatník…
Lakýrník měl jakýsik vzorkovník s barevnými čtverečky s dírou uprostřed…
Těch čtverečků bylo asi padesát na stránku a přišly mi všechny ve stejné barvě…
Přikládal to k povrchu blatníku, až z nich vybral jeden…
Potom namíchal barvu, která byla i na můj pohled úplně jiná…
Po nastříkání a zaschnutí to bylo přesně ono…
* To ještě nebyly ty elektronické spektroskopy či jaká čertovina…
Ja jsem mel kdysi bile auto. Peklo. Kokot mi na parkovisti naboril dvere a lakos se z toho mohl zblaznit. Bila blbe kryla, takze vylejzal podkladovej bezovej tmel. Az trefil dobre vrstvu bile, ukazalo se, ze vrchni lak neni uplne cirej, jak to vypadalo. Plus samozrejme vyzrati, kdy po dvou tydnech bila byla jina bila.
Ja jsem si kdysi strikal masinu ‚inkoustakem‘, cili uplne dospod prakticky stribrenka (metalicka baze) a na to pak vrstvy pruhledneho, ale nehce obarveneho laku. Vytvori se tim paradni ‚hloubka‘ metly, jenze nemuzes jedno misto prejet pistoli trikrat a jine ctyrikrat. Prdel velika.
Průměrný chlap dokáže celkem spolehlivě rozlišit lososovou od meruňkové a starorůžové. Akorát netuší, že se tomu tak říká a v běžném životě to nepotřebuje.
Jakožto dlouhodobý fanda do vojenské historie a reenactor jsem se naučil rozlišovat poměrně dost divných odstínů barev, ale to je tím, že je to znalost, kterou čas od času využiju.
Mluv za svojí bublinu. Průměrný chlap odstíny růžové řešit nepotřebuje.
já neříkám, že je řešit potřebuje, Já říkám, že je od sebe rozezná.
potíž není v rozlišení, ale v pojmenování. To mě baví diskuse s kolegyněmi v práci.
„Jé, to je pěkná jahodová barva.“
„A jahodu v jakém stadiu zralosti máš na mysli? Nezralou zelenou, nazrálou růžovou, nebo přezrálou tmavě červenou?“
„Né, tu zralou, červenou.“
„Aha, takže jsi myslela červenou barvu. Proč jí tedy říkáš jahodová?“
„S tebou se nedá rozumně bavit“
:-))))
Si pamatuju, kdyz jsem na vejsce diskutoval se spoluzakem z Afriky a ten povida ‚normalne ses ruzovej, kdyz je ti zle, ses cervenej nebo i zelenej, kdyz ses nemocnej, tak ses zlutej, kdyz je ti zima tak bilej… ja jsem cernej furt, tak kdo je tady barevnej?!?‘
Re: treb 5.1.2024 v 19:50
To je prece jak v tom vtipu, kdy se dva medici v menze bavi a jeden povida ‚cece, ta baba dneska na pitevne, ta mela postevak jak vokurek‘. Druhej na to ‚tak velkej, nebo zelenej?‘, a ten prvni ‚nene, tak kyselej‘.
tuhle hlášku používal jeden černoch v brně na pajdáku. jak se jmenoval nevim
viděl jste někdy meruňku? Z ní se dá jednoznačně určit odstín barvy?
A není to spíš notoricky známej vtip? Už i krapet fousatej. Se mi ani nechce věřit, že to někdo zažil naživo…
chci říct, že nedokážu rozeznat meruňkovou od broskvové, lososové nebo starorůžové (kterýžto výraz mi dodnes uniká). Názvy barev podle ovoce či zvířat je kravina.
Není nad číselné označení barviček Humbrol
No toto? :-)
Ono je taky dulezity, jak daleko od sebe ty sve barvy jsou. Plus obvykly ocni klam – svetly flek na tmave plose uvidis spis, nez opacne, byt ve stejnem pomeru jasu a sytosti.
…ty DVE barvy, kurvavodic…
jízlivec: Lidské oko je prý schopno rozeznat násobně více odstínů zelené, než kterékoliv jiné barvy. Je to dáno geneticky z dob, kdy bylo pro prapředky člověka životně nutné rozeznat predátory, splývající se všemožným zeleným pozadím. Teda poudali to v jednom seriálu, ale logiku to má.
Na pozadí hodně záleží…
Když se vymaluje pokoj celý nazeleno a dá se do něj zelený koberec a zelený nábytek, tak po chvíli se ty „nejmíň zelené“ věci začnou jevit jako růžové…
Totéž naopak…
jizlivec: Konečně jsem pochopil, proč vlády teploušů tak lpí na zelené ideologii.
Lidský jazyk obsahuje 2 různé druhy receptorů pro „sladké chutě“ a 25 různých druhů receptorů pro „hořké chutě“. S tím, že mnoho dalších ještě není objeveno.
Takže v množství chutí jsme někde jinde.
Orientálci popsali další chuť „umami“, což je prostý receptor na detekci kyseliny glutamové, tedy v zásadě masová chuť (čehož poté potravináři začali zneužívat přichucováním glutamáty).
Mimochodem, kyselina glutamová – přirozená látka v každém proteinu – je dost žíravá. Mimo jiné je to i neuropřenašeč nervových impulsů v části mozku, a při mechanickém zranění mozku nebo při nedostatku kyslíku – tato mozek rozežere a zničí. Protože chybí energie ve formě ATP pro její neutralizaci.
Tojen malý příspěvěk, že se ve stravě nevyskytuje nic, co by mohlo kov narušit a rozežrat.
Nad některými gastronesmysly jsem se také zamýšlel, autor si s tím článkem možná mohl dát víc práce. Např. u té interakce nože s potravinami – nějaké iontíky v místě řezu vždy zůstanou (i hřebík hozený do čisté vody jich tam pár zanechá) a jelikož kovy rády katalyzují různé reakce, může se stát, že nějakého nebohého vitamína (což jsou složité organické látky, ne moc stabilní), který byl ve špatný čas na špatném místě, přinutí třeba rychleji oxidovat/redukovat nebo se třeba rozpadnout na menší molekuly. Ale to je samozřejmě naprosto zanedbatelné vůči zbytku rozkrojeného jablka a souhlasím, že nepoužívání nerezi v kuchyni je blbost…
Setkávám se také s jedním gastrobludem, co mi pije krev – nože nesmíte dávat do myčky protože se tím tupí a už nepůjdou nikdy nabrousit! Bububu! Zatímco krájením se určitě netupí… S těma vínama souhlas jen v tom, že si tam producenti/pseudoznalci fakt z marketingových důvodů vymejšlejí neskutečný blbosti. To by i someliér na hlaváku mohl říkat nad krabicákem, že tam cejtí fialky, vanilku a třeba bambusový fusekle… Nechápu ale, co má autor proti kyselejším/suchým vínům . Vždy záleží na tom, jak a k čemu dalšímu to do sebe leju. Nebo hořké čokoládě – furt lepší než ta mléčná sračka.
v myčke hlavně trpí různý plastový věci na různý ty soli, takže i třeba střenky na nožích, zalízá to do povrchu plastů a ty pak matní a světlají
další věc, některý starý barevný potisky na skleničkách je myška schopná postupem času úplně rozežrat a smejt na sklo
potisky; jeden bývalý kolega bytev v Holešovicích měl takový hezký koníček, pití piva (ono to na něm bylo vidět, takový statný pán 150 kg živé váhy bez bot a klobouku), a měl rozsáhlou sbírku malovaných a potištěných půllitrů a pivních sklenic skleněných i keramických. a jeho paní na něm vydyndala instalaci myčky v kuchyni. a tak milý pán odešel do práce, a když se večer vrátil (stavil se jako každý den na dvě pětipiva), tak seznal, že jeho decentně zaprášená sbírka prošla myčkou a devět desetin nádob už není malovaných ani potištěných. jeho řev prý bylo slyšet až do Karlína.
Plasty a dřevo bez debat, ale já psal o ostří – o tom šiřitelé mouder furt melou. Když se zeptám, jakým mechanismem ta nevratná degradace ostří teda probíhá, nikdy nedostanu odpověď. A nikdo ani nechce říci, kde to slyšel. Tipuju e-mimino, mimibazar nebo jiný hodnotný zdroj.
tablety do myčky jsou mírně abrazivní a obsahují chemické látky, které rozpouštějí nečistoty. Opravdu ostré ostří (v řádech mikronů) to zničí. U nože za stopade z Lidlu je to fuk, ten se nedá nabrousit tak, aby byl opravdu ostrý, ale u drahých nožů z kvalitní oceli to roli hrát může. Navíc se říká, že vysoké teploty poničí zakalení, což je pravda, ale nejsem si jistej, že se tohohle efektu dá docílit v myčce.
Je samozřejmě otázka, nakolik je to otupení z myčky poznat, vzhledem k tomu, že nože je potřeba čas od času minimálně obtáhnout na ocílce. U břitev by to poznat bylo, ty jsou mnohem ostřejší než běžný nůž, ale břitvu by asi nikdo soudnej do myčky nedal.
Britva má hlavne iný výbrus ako kuchynský nôž.
Abrazívny efekt umývačky riadu môže ozaj degradovať ostrie kvalitného noža, navyše tieto nože sú povrchovo upravené do vysokého lesku a to tá myčka po určitej dobe skurví (to je ako keby to človek prehnal pieskovačkou), ale ako píšeš: nie je šanca aby v myčke ani nastavenej na najvyššiu teplotu došlo k nejakej štrukturálnej zmene ocele danej čepele. Za určitých okolností by mohlo dôjsť k povrchovej korózii – ak máš doma veľmi tvrdú vodu a pridávaš soľ na zmäkčenie a nastavíš vysoké dávkovanie soli.
Jo, břitvy se brousí pod menším úhlem než nože. Ty mají zase menší úhel než třeba sekery. Čím menší úhel, tím ostřejší ostří, ale zase choulostivější.
Levný nože maj většinou šavlový výbrus, tzn že plochý ostří je zhruba ve třetině sražený do úhlu a ten je na konci nabroušený. Pro šavli je to dobrej kompromis mezi ostřím a trvanlivostí, ale pro řezný nástroj nic moc. Dobrý nože maj trojúhelníkový výbrus. Břitvy dnes mají obvykle dutý nebo poludutý výbrus. Ostří je jako břitva, ale křehký.
Plochá čepel, ne plochý ostří
Britvy se prave proto brousi na remenu, ne? Ja treba na skalpely (nez zacaly vymenne nasadky) jsem mel specialni kamen, vapenec odkudsi z USA (nejak na A… nepamatuju se uz), naolejoval se a uz se sudlilo. Ale primo tam bylo napsane, ze pro britvy nevhodne.
Břitva se brousí na kameni s vysoce jemnou zrnitostí. Na řemenu se obtahují, což v zásadě znamená, že se tím ostří „narovná“ a uhladí, což prodlužuje životnost ostří, ale jednou za čas je potřeba ji znovu naostřit. Na to obtahování lze na řemen použít i brusnou pastu, většinou v době, kdy už břitva začíná tahat, ale to už je něco mezi broušením a obtahováním. Každopádně, od určitého bodu musí břitva stejně na kámen.
Britva kvôli dutému výbrusu (dve konkávne krivky tvoriace výbrus až do „nuly“) nejde naostriť na rovnom kameni – fyzika nepustí. Tento typ výbrusu sa robí na veľkých kotúčoch.
Skalpel bude mať plochý výbrus bez fazety a to sa ostrí na plochom kameni.
Samozřejmě źe se brousí na plochém kameni. Těch pár mikronů navíc nestojí za to, aby kvůli tomu člověk sháněl velké kotouče. Krom toho jsou i výbrusy poloduté a čtvrtduté. A taky je rozdíl mezi hollow ground a full hollow ground.
Předpokládám, že ten vápenec byl břitvy moc hrubej. Skalpel má tupější úhel broušení než břitva. Ale zase lidi si to doma taky brousili kde čím.
Ona břitva ten vous neřeže, ale seškrabuje. Tahat břitvou při holení ze strany na stranu je dost blbej nápad :)
shane 6.1.2024 v 11:43
No, je.
Vyzkoušel jsem to…
Arkansas stone…
Joooo… to je von. V drevene krabicce, bilej jak alabastr.
A nezasieral sa ten kameň s toho oleja?
Ja používam Naniwa Super Stone (chcel som Profesional Stone, ale tie sa nedodávajú do európy – neviem prečo), ale len s vodou. Olej by som na to nepustil.
Ono to na tom brousku je primo vytisteno, ze se ma pouzivat olej. Az pojedu na druhej barak, privezu si ho, mam ho tam v pracovne v supleti. Muzu pak dat nekam fotku.
Teoreticky na skalpely je odporúčaný tento: Black Surgical Arkansas Sharpening Stone
Ten muj mam tricet let, mozna se ten cerny tehdy nevyrabel, nevim. Ta krabicka je velmi podobna, i ty rozmery celkem sedi, ale ten muj je bily. No jak rikam – prd tomu rozumim, jen leta pouzivam to, co mi bylo doporuceno a funguje to.
Diskusia olej vs. voda vs. voda s mydlom počas ostrenia na Arkansas Stone:
https://www.bladeforums.com/threads/can-should-water-be-used-on-an-arkansas-stone.1329499/
Takže na tom remeni britvu obťahujeme. Ťaháš britvu po remeni tak, že ideš v smere od hrubej strany smerom k ostriu. Ak by sme sa bavili o ostrení noža (naostrenie fazety) tak by si išiel nožom tak, že by si išiel ostrím oproti kameňu – ako keby si chcel z toho brúsneho kameňa odrezať tenký plátok. Samozrejme na konci ostrenia je potrebné fazetu noža obtiahnuť na koži aby si odstránil ten posledný otrep (špona), ktorý sa vždy vytvorí ak si nôž správne naostril na kameni.
Ja osobne nepoužívam olej na kamene ale len čistú vodu. Olej keď sa zmieša s obrúseným materiálom tak tá zmes zanáša ten kameň a potom ten kameň nemá danú drsnosť nutnú na správnu činnosť.
Nevim, nejsem zas takovej znalec brouseni, ale ty skalpely jsem vzdy brousil v oleji. Ze by se ten kamen nejak vyrazne zasvinil, to se mi nezda. Novej byl alabastrove bilej, po letech je lehce sedej. Brousi porad stejne.
to umí udělat i voda, kdejakou špínou se časem kameň zanese, mám nekde z domu pár desítek let starej šutr a na něm je pekná vrstva humáču, bude to chtít nevim co, asi dráťákem na vrtačce vojet?
Behemot:
Na to zrovnávanie a čistenie brúsnych kameňov ponúka každý výrobca svoje pomôcky. Takže žiadne draťáky či drapáky, ale pekne zbrúsiť a zrovnať pomocou tzv. zrovnávacieho kameňa (flattening stone). A ak máš brúsny kameň len zľahka zanesený či zašpinený tak k tomu stačí prejsť brúsny kameň tzv. čistiacim kameňom (dressing stone).
tvl je to nejakej půl století starej šutrák z minulýho režimu na vobtahování tehdejších kuchyňáků, tady si nigdo nehraje na žádnou fajnofku, to zkoušej jinde :D
na obyčejné kuchyňské nože v průměrné domácnosti naprosto stačí dvouvrstvé karborundum. arkansas (nebo něco podobného) má smysl tam, kde chceme velkou přesnost tvaru ostří, (kámen se nevydroluje) nebo na dokončení něčeho, co má být fakt ostré (dejmetomu skalpel nebo dláto).
SatanOkkY 6.1.2024 v 23.09
Behemot potřebuje tak leda vzít do ruky kámen, počkat, až začne pršet, vyjít před dům a brousek očistit na betonových dlaždicích HGB 30×30 nebo HGB 40×20. Na přídlažbě ABK 50/25/8 by to přes zdánlivou vhodnost zkoušet neměl, je to nebezpečné, mohl by ho zachvátit automobil.
Nevím jak myčky a můj krám pračka má třeba na odstraňování srsti mikrovlnku a čepel by to teoreticky na břitu mohlo zdrbnout, možná to tím i topí? Dělají strašný krámy, asi mají licenci od zubatý s kosou.
To jsem se zase dozvěděl číčoviny.
Pochopil jsem, že nerez ocel je nejinertnější materiál ve vesmíru vůbec.
Organické věci jsou složeny často z proteinů a enzymů, které jsou velmi účinnými katalyzátory – a je to v podstatě nanotechnologie, která se chová odlišně od běžné anorganické chemie. Mnohé enzymy či vitamíny dokáží již při nanostopách kovů velké změny.
Třeba takové nanostopy hliníku při špatných ledvinách dokáží zlikvidovat mozek a jeho schopnosti poměrně účinně do pár let. Dokonce k tomu stačí i běžná voda.
Jinak řečeno, není důvod, proč nekrájet nerezovým nožem. Ale stejně tak není důvod si myslet, že kovový nůž nemá žádný vliv na chuť některých potravin, pokud někdo chutě velmi dobře vnímá. Ztráty vitamínů v místě řezu kovovým nožem jsou – ale je to vcelku zanedbatelné.
Perleť je de facto kalcit (uhličitan vápenatý), čímž se mírně podobá složení zubů. Těžko najdete něco, co ovlivňuje chuť jinak, než když to koušete zuby. Přitom je asi poměrně dost zaručena nezměna chuti.
Zato kov, včetně nerezi, tu chuť nezachovává. Kaviár je něco jako gel, který z povrchu lžičky nebo nástroje seškrabe slušně, co je na povrchu. Často se kaviár ještě navíc dokulacuje pomocí alginátové soli, totéž.
:-) Ale jako perličku dodám že jsem četl že užíváním orby mědí místo železem se zvýší výnos plodin až o 30%, asi tedy „homeopatická dávka. A patrně ruchadlem. Ale vůbec předci nebyli blbí.
U špenátu je to obráceně.
Ale to byl prokázaný hoax se železem ve špenátu, asi na pepka námořníka – siláka. Prostě business plán prodeje co by jim jinak shnilo ve skladu. :-)
O tom nařknutí vím, ale když mu to Oliva vařila, jistě věděla proč.
Pokud si pamatuji, Pepek konzumoval špenát vždy z konzervy.
Mylná informace o množství železa ve špenátu je mnohem starší než Pepek, pochází již z 19. století.
To bylo jen do reklamy, jinak mu ho chystala s česnekem a vajíčkem a mezi tím osmažila Wimpimu karbanátky a Oskarovi povařila kukuřičné klasy.
Jo a užívám keramickou kudlu 15?let a řekl bych že kromě toho že ji nebrousíte a je jak břitva tak i jo, s tím to chutná.
Silvestrovský večírek „sežranicí :-))) budete mít pořád s korespondenční volbou a stanete se příslušníkem virtuálního města dia(druhý pád zeus)city cca. čas 22zeronic. Normálně to budou pást kriminálniky a pasťáky a dyshymními psychopaty a nově terminologií – deprivanty jako teď a tady, tedy digitálně jinde můžete být ozáření blbostí nebo nadkmitaní 5-6G.
https://www.youtube.com/watch?v=RE9dUPuKCtA&t=3s
https://www.youtube.com/watch?v=f1nOPyUAwu0