Myslim,ze nachytal Sam sebe kdyz pouzil termin chirurgicka…Surgical stainless steel is a grade of stainless steel used in biomedical applications. The most common „surgical steels“ are austenitic SAE 316 stainless and martensitic SAE 440, SAE 420, and 17-4 stainless steels
There is no formal definition on what constitutes a „surgical stainless steel“, so product manufacturers and distributors often apply the term to refer to any grade of corrosion resistant steel
Taky mně napadl tento příměr. Reakce se účastní aniž by měnil své vlastnosti. Také jsem vitamín nikdy neviděl ale to není chyba vitamínu.
Trochu to s těmi víny ale chápu, buď mi chutná nebo ne. Na ochutnávce vín mi chutnal krabicák (trochu přeháním) a vinař se lámal jak je dobré víno s chutí „odkopaná selka“ nebo „zpocené koňské sedlo“:o) Chuť může změnit asi spousta věcí aniž by došlo k očekávané bouřlivé reakci…
Notor
Prima článek, každý by si měl dát čas od času houbičky, pročistí to hlavu a víc než nahradí psychofarmaka.
Jo ještě jsem zapoměl podoknouit, že podobným postupem jako autor, jsem vyráběl portské ze starého rybízáku. A dle ohlasů výrazně chuťove předčilo originál.
De_Bill
Kde se do módy vzaly ty keramický nože, to opravdu nechápu, když evolučně byly nejprve pazourky a pak železo. Proč asi. Asi ne pro to, že se železo hůře vyrábělo, tvarovalo a brousilo. U těch keramických nožů se fajn lámou špičky a ostří, ale Horst to plebsu vnutil, mámo ta keramika je lepčí.
Rybí potraty nežeru, to bych se asi zblil. Ohledně vína, většině lidí je u prdele, jestli chlastají podlahový sběr v krabici, Pražákům obzvlášť.
grg
Raz som jeden lacný malý (vlastne to bola sada dvoch, jeden extra malý a jeden stredný) keramický nôž v kuchyni mal. Nebolo to zlé, držalo to ostrosť pár rokov, ale keď sa to časom otupilo, tak som to mohol akurát vyhodiť.
Čo viac nechápem, sú keramické alebo sklenené krájacie doštičky. To je pre nože (nielen keramické) priam balzam…
Lukas B.
ono stačí, jak úpím, když doma někdo z mých bližních popadne nějaký čerstvě nabroušený kuchyňský nůž (třeba že jsem předtím krájel maso a nechtěl jsem to pižlat jak zulukafr misionářovu hlavu) a vezme rajče, položí jej na talířek, zatlačí, nůž projede rajčetem a „cink“!
Panek
To je jako, když si kámoš půjčil můj S&W a začal s ním něco klofat ve svým smaltovým rendlíku. Jsem v tu chvíli měl chuť vyrvat mu ho z drápů a narvat do voka.
netlife
omlouvam se za neznalost, ale co proboha mohl se Smith & Wesson klofat v rendliku?
SatanOkkY
Nechcem byť za hnidopicha, ale nôž sa len naostrí – minimálny uber materiálu, kde sa opätovne naostrí len fazeta. Brúsenie noža prebieha vtedy ak uberáš veľké množstvá materiálu napr. pri výrobe noža, alebo ak mu meníš geometriu výbrusu.
Forge
SatanOkkY:
Tak.
Nůž se obtahuje na ocílce, pokud je potřeba ho nabrousit je to už práce odborná.
Ovšem každý kuchař dbá na to, aby to nastalo co nejpozději.Takže se o svoje nože stará.Nekrájí na talíři a nedává je do myčky s talířema.(hlavně si neumím představit situaci, která to vyžaduje)
Lukas B.
po zkušenostech s rodinnými příslušníky mám doma v šuplíku jen kudly „z lidele“, a udržuji to na „kameni“ (takové to něco dvouvrstvé). na následky sečné rány do talíře je ocílka krátká. takže boužívám brousek, ergo brousím.
trempovi výborně nahradí ocílku hlava kolejnice v železniční stanici.
ostatně, v mezi námi kluky co spolu mluvíme bývala kdysi velmi četná příhoda z návštěvy domácnosti dívky; po zjištění, že jsou všechny kudly v kuchyni tupé následoval dobrý skutek, a to nabroušení všech kudel, a v následujícím týdnu se tam celá domácnost důkladně pořezala.
a co teprvá když jsem na víkendhausu rodiny jedné dívky naklepal a nabrousil zanedbaný srp na vobžínání kopřiv. to pak prý další víkend paňmáma vypadala, jako by podstoupila halal porážku.
Forge
U nás v šuplíku staré KDS, kterých jsem kdysi nakoupil mraky při likvidaci jednoho železářství.V bloku pak německé velice ostré nože.
Důležitý je respekt a správné návyky.Takže pokud si chce někdo v noci ukuchtit něco na zub, nebo i jen zakrojit klobásku či sýr a je pod vlivem, automaticky šáhne do šuplíku.Takže v případě nepozornosti se řízne, ale nic si neuřízne.
lesov
Prečo vyhodiť? Karborundum brousek, naostří i z keramiky kousek. (Dyť se to brousí líp, než ocelovej žabykuch) 😉
se teď koukám, mi to nejak ujelo, nebo se samovolně přeskládaly komentáře? bo už mám vidiny????
izak
Ne Karbonem keramiku v kratkem case nenbrousis, musel bys brousit dloho jak cyp, na kermiku jedine diamant, imho moje hlaitni ocely nejdou karbidem nabroustit taky, spise bys ubiral karbid az do nuly a pak by stejne nebyl nuz ostry ;-))
Forge
izak:
Nevím o noži z oceli, který by nešel nabrousit i obyčejným kamenem.Problém je v zrnitosti, ne v tvrdosti.Proto jsou ty japonský pískovce tak drahý.
Hupert
Takový dobře štípnutý šutr se vyrovná i skalpelu.
Lukas B.
ne každý šutr a ne po každém štípnutí. a ano, pazourkové nástroje neprohrály s kovovými proto, že by byly tupější než bronzové (nebo že by došly pazourky), ale proto, že ty kovové byly – paradoxně – mnohem levnější a jejich výroba a údržba byla mnohem méně náročná na čas a kvalifikaci. nabrousit nůž na kameni tak, aby holil, dovede každý blb. použitelně naklepat a naostřit kosu se průměrný kutil naučí za víkend. ale opravit ostří pazourkové dýky retušérem…
jizlivec
Tak ono aby se mohla rozjet výroba těch mnohem levnějších a výrobně jednodušších kovových nástrojů, musel nejdřív někdo vyvinout metalurgii…
A ta nejspíš vznikla právě proto, že docházel kvalitní pazourek…
Takže kovové nástroje byly v první fázi nouzovým řešením…
Dalším (resp. předcházejícím) důsledkem byl asi též vynález geologického průzkumu a hornické těžby, a také dálkového směnného obchodu…
Lukas B.
vůbec nedocházel pazourek. jenom byl poněkud daleko a když takový obchodník neuvleče víc než třicet kilo pazourků a rajzuje s tím stovky a tisíce kilometrů, tak potom jedna pazourková kudla má cenu deseti ovcí. to už se sakra vyplatí tavit surovou měď nebo nasbírat chalkopyrit a pražit to v písku.
Forge
Lukas B.:
Pazourku bylo dost i u nás na to, kolik toho starý pravěk potřeboval.
Navíc to měli dobře zmáknutý.Doba kamenná trvala řádově déle než celé naše známé dějiny.
Metalurgie nejdříve měděná, pak bronzová a nakonec železná přišla právě včas.Neolitická revoluce sebou přinesla závislost člověka na úrodě a populační explozi.Takže začaly války a tudíž velká potřeba zbraní.Kdo se nekdy zabýval štípanou industrií, tak může lehce porovnat výrobu čepele z pazourku či obsidiánu s kovadlinou.Myslím, že šlo hlavně o čas.Kovy byly vždy velice drahé a suroviny, byť místní se rozhodně nezpracovávaly v každé osadě.
Výbava našeho Václava pocházela údajně od Franků, přilbice snad od vikingů.Takže vaše představy o tom, jak tady každý sedlák kuje jsou blízké těm filmařským.
Lukas B.
ona nebyla ani tak potřeba zbraní (na rozpolcení kebule nemá kovová palice nad kamenným mlatem zas tam moc navrch), ale s neolitem přišla potřeba motyk a srpů. a na to není potřeba dovážet mistrovský kousek.
Goro
Zrovna u vín je Extra dry co se týká obsahu cukru někde v první půlce polosladkých vín. U šampusů je to mezi brut a demi-sec. Ale když ten cukr tak strašně chybí, proč si ho tam autor nedosype?
bullshitoza
Dodal vínu ten dýňový sirup :o)
treb
U vín to autor trefil. Jsa z jižní moravy, sklepních koštů mám za sebou neúrekom… a úplně přesně jak autor píše si z vinařů dělám prdel, že proč to víno nedělaj z hhroznů, ale z meruněk..
Vinaři nakvákají těm rádobyvinařům takový kecy, že je radost to na koštech poslouchat… A těch příchutí – meruňky, broskve, kopřivy… A nakecali všem, že nejlepší víno je suché a blbci chtěj suchá vína. Přitom se stačí podívat na ceny vín a suchá jsou ta nejlevnější. proč asi? A pak doporučuji se s vinařem ožrat tak, aby začal tahat své nejlepší kousky. Každej vždycky vytáhne sladkou pálavu. Až dojde, tak jiný sladký a polosladký vína. A to je pak radost pít. Ne ty kyselý sračky, co z nich pálí žáha (a může mít medajlí kolik chce).
JASAN
No s těma vůněma je to trochu složitější, páč není to tak že by jedna chemická látka dělala jednu vůni, ale je to tak že jedna látka v různých koncetracích voní naprosto odlišně s tím, že se navíc ty vůně kombinují. Ty látky tam v tom víně objektivně jsou a opravdu zprostředkovávají ten fyzický vjem. Samozřejmě je otázka do jaký míry se to dá šroubovat, ale třeba v takovym saviňónu ty kopřivy jsou a dá se podle toho ta odrůda určit.
treb
chutě a vůně jsou všelijaké, ale na koštu v drtivé většině vinař řekne hned, co tam kunčafti mají cítit a oni pak souhlasně pokyvují hlavama, že to tam jako fakt je. Ale zkuste jim tu otázku dát bez odpovědi :-)))
s chutěma je to jako s barvama….
možná jsem barbar, ale je mi to směšný. Z vína se udělala snobárna, protože je to pro vinařské kraje super kšeft a ti co si sem přijedou ožrat hubu mají pocit, že se sice ožrali, ale tak nějak kulturnějc, než nějaký pivní hovado.
RomanL
No, třeba v Sauvignonu ty kopřivy docela cítím (nebo prostě nějakou trávu), a právě proto mi moc nechutná, ale jinak je to s těma chutěma fakt dost uvalený. :-)
Lukas B.
v civilizovaných zemích je ta kopřivina považována za vadu způsobenou technologickou nekázní, jen v jednom jediném zaostalém regionu za defaultní vlastnost odrůdy.
JASAN
A jaký přesně technologický krok je kritický u saviňónu?
fatdwi
JASAN: že by „nechat to dozrát“ a „když to ve vyšší poloze nedozraje, tak to tam nepěstovat“?
JASAN
No já se ptám, já nevim. Obecně bílý vodrůdy mají v teplejších oblastech právě spíš problém s vyšším obsahem cukru na úkor aromatických látek, proto je na rozdíl od červenjech na moravě obecně dobrý klima pro pěstování bílých odrůd. Ale jako možný to je, já se s nikym nehádám jenom mě to zajímá.
Lukas B.
laicky řečeno „podtržené“ hrozny. a dokonce, jak je ta kopřivina kýžená a ceněná*) tak sklízeno naněkolikrát, něco podtrhnout, aby se to nakopřivilo, a něco nechat dozrát, aby vůbec mělo co kvasit.
*) jsou běžné případy, kdy se jeden po desítkách let přestěhuje z bytu v rušné ulici ve dne v noci plné řinčících tramvají do vesnické idyly na konci slepé cesty, a nemůže usnout – chybí mu ty tramvaje.
JASAN
Rozumím, nicméně to spojovat se zaostalostí nevím jestli je úplně příhodné. Přecejenom takoví tí shnilí slanečci, sýr s červy či různě zamřelé maso atd. jsou přesně příklady, kdy se potravina cení pro obsah něčeho, co se jinde nejí a neděje se to u pralesních indiánů (i když ti by mohli o zamřelých rybách povídat…) ale v relativně civilizovaných zemích.
Lukas B.
ta zaostalost bylo takové drobné poškorpení. uznávám, že jsem si to mohl nechat od cesty.
a není to nepodobné nivě, tedy tuzemské realsocíkové variaci na rokfór, kdy se bochníky sýra nenechaly dozrát, a sýr se distribuoval nezralý s argumentací, že zralý sýr by tady nikomu nechutnal.
tomik.tk
zrovna ta niva s realsocikem neni dobrej priklad. ted jsem nedavno koukal na dokument o jejim puvodu a recepture a rozhodne tu byla drive nez komanci :-) https://cs.wikipedia.org/wiki/Niva_(s%C3%BDr)
shane
podle toho co jsem našel se niva začala vyrábět buď v roce 1947 nebo 1948, takže buď po Únoru nebo těsně předtím, v době kdy premiér byl Gottwald a komunisti drželi většinu důležitých míst ve vládě, v době kdy už byly znárodněný velký podniky a strategická výroba. Takže se o tom dá klidně mluvit jako o socialistický náhražce rokfóru.
Mimochodem s výrobou konkrétně Nivy přišel přišedší rus Charitonov.
Nicméně plesnivý sejry roquefortvýhu typu se u nás vyráběly někdy od konce 19. století.
Sysop
Tohle se stalo v Brne-Turanech. Za komara z turanskeho letiste litaly docela tezky vojensky kravy, takze po kotrmelci lidi psali petici za zruseni letiste. Pak letiste prochazelo rekonstrukci, vojenske ve Slatine zaniklo a turanaci psali petici, kdy ze to letiste teda bude konecne dodelany…
merce
Co se týče chutí, tak bych zkusil ochutnat charvát. Manipulativní nápověda zní „lesní jahody“, jenže ono to z toho tak výrazně trčí, že nezbývá než souhlasit. Jinak obecně souhlas, vinaři a someliéři tu na poměrně dost fantazírují.
JASAN
Ano je to takový jihomoravský alko-cirkus. Dokonce se to tam dostalo tak daleko, že v jednom (možná víc, ale o tomhle jsem sylšel z první ruky) sklepě je automat na víno. V hotelu si koupíte skleničku a kartu s čipem, tou si otevřete dveře do sklepa a pak si natáčíte sám z různých trubiček dokud nepromrdáte prachy na kartě. Jako z pohledu vinaře proč ne, když sou lidi dementní tak proč jim neprodat co chtěj, ale jet 300 kiláků abych si točil víno z autyše, to už chce celýho fajnšmekra jak se říká…
fatdwi
JASAN: o tom jsem zatím neslyšel, ale nepřijde mi na tom nic divnýho. Pamatuju doslova šílenství kolem pivnic s automaty, kde bylo pivo dražší, než v normálních a partičky dementů se mohli utočit, aby porazili „ty kretény z hradce“ (asi nejslušnější, co jsem tam tehdá od vedlejšího stolu slyšel). Vždycky mě akorát zajímalo, jestli jsou ty hospody napříč ČR skutečně propojené nebo jestli je v každé hospodě fake pořadí, které má ty nejtupější násosky motivovat k většímu chlastání. Takže pokud nejsou automaty ve víc sklípcích a nemají sdílený leaderboard, je to ještě daleko před vyčerpáním možností.
shane
Daly sep ropojit i jednotlivý stoly. Nicméně z hlediska prodejce je na tom super to, že si furt dolejváš a ztratíš tak přehled o tom, kolik si vylemtal. Byl jsem tam jednou a naposled, ale ani ne tak kvůli výhradám vůči byznysplánu, ale kvůli tomu, že mi plzeň nechutná. (čímž nechci říct, že je to hnusný pivo. Jen mi prostě nechutná)
fatdwi
shane: byl jsem tam jen proto, že tam někdo jiný naplánoval akci. Sám bych tam už pak nešel, protože stačily dva stoly soutěživých ožralců a nedalo se tam normálně fungovat. Dnes už ani nevím, jestli to ještě existuje, ale tak 10-15 let zpátky to byl velkej hit.
usem to tady párkrát psal – je to tím, že i přes ty spousty keců, dávno tady nejsou podmínky k pěstování dobrejch vín (aby to dozrálo do takové cukernatosti, že to bude k pití až to všecko překvasí na ethanol, se povede jednou za pár let), to bylo možná v tom středověku, když to vyrostlo k pitelnosti ai v Pze
země trochu jižnejc, už tak nekde vod Maďarska níž, vypěstujou za nic i no-name kšunt tak, že potom z toho klidně krabičák vlastně neurazí a určitě to není kyselica co vypálí díru do pajšlu, a mají toho vagóny a vagóny a vagóny…a stojí to tady půlku, proto ti morafští sklepaři furt vymejšlijou nejaký onanie, kterak by k těm svejm kyselicím nekoho dostali :)
shane
JJ. Co se týče středověku, tak kromě toho, že tu bylo teplejc, tak bych i řek, že tenrkát to lidi zas tak neřešili a vypili co teklo. Navíc se to používalo i na vaření, takže i hnusný ročníky se daly zpracovat. Svařit se dá všechno, navíc v tom středověku si do vína rádi sypali různý koření, stejně jako v antice.
V podstatě stejnej princip funguje dneska u všech těch různejch ochucenejch rumů a whisek. Když je to vracák co škrábe v krku, tak se tam nasype skořice a cukr a kdovíco dalšího a lidi to vylemtaj a ještě si čvachtaj.
trochu nechápu, proč je u nás taková averze vůči brandy, že to téměř nikdo nedělá – to by se zbavili takovýho kvanta těch kyselic…
Lukas B.
daně. když se lidé chovají divně, je to proto, že (aspoň naoko) respektují divné daňové zákony.
shane
to jo. Ale v tomhle bych řek, že nevidí důvod se srát s brandy a čekat až to uzraje, když ten kyseláč stejně prodaj pražákům.
Na takové to domácí mlsání je to něco jiného, tam se času a námahy nelituje.
Sysop
Brandy se dela pro domaci konzum, ne ze ne.
Sysop
Kousek od nas jsou Velhartice, ty maji hrozen i v erbu. A ja mam pred barakem dve bily hlavy a to jsou v 750 metrech. Jasne, trat bych z toho neudelal, ani kdybych se posral, protoze ty hlavy jsou na jizni strane zulovy dvoumetrovy podezdivky…
Sysop
No nevim, ja osobne mam Frankovku docela rad. Ano, Andre mi chutna vic, kdyz se vydari, ale Frankovka je podle mne zaklad.
shane
a co teprv taková Francovka. Nebo Alpský ryzlink :)
Forge
shane
Francovka je čistý pití.Ale pozor, trošku kope.Pouze pro Brtníky.
Joker
„A nakecali všem, že nejlepší víno je suché a blbci chtěj suchá vína. Přitom se stačí podívat na ceny vín a suchá jsou ta nejlevnější. proč asi?“
V běžné cenové hladině to je spíš obráceně.
Podobně jako u spousty dalších potravin- je to šmejd a stejně to chci prodat? Tak to osladím!
Cukr je levný a lidem chutná.
Proto taky u řady potravin ty nejlacinější druhy jsou plné cukru (aneb běžný postup na snížení nákladů: Naředit, obarvit, případně zahustit škrobem a osladit).
lesov
No, já se na Moravu naštěstí nedostanu, páč ocet nepiju a na žaludek mi stačí jablečný ocet s trochou vody. Ale kdybych chtěl nasrštvat vinaře, přikládal bych sklenku, kromě toho Menšíkovského tyjátru, ještě k uchu. To by mohlo zabrat. Máte licenci to zkusit, nic za to nechci. 👹🤣
ygorek
lesov 6.1.2024 v 11:32
Přikládání k uchu popsal podrobně pan Horníček před cca padesáti lety a v televizní estrádě i prakticky předvedl.
V literatuře jsem zachytil i jiné pokusy, ale kdo by si všechny ty zahraniční kabaretiéry pamatoval…
Je dobře, že se na Moravu nedostanete, rozbili by vám, jak velí místní tradice, hlavu židlí.
ygorek
treb 5.1.2024 v 7:32
Vinař tahá své kousky od nejsušších po nejsladší zákonitě.
Ochutnávat suché víno po sladkém by nepřineslo žádný poznatek.
Nakonec, sladká tečka se většinou také nepodává před kulajdou, ale naopak.
jerry.mysak
Třeba rakušáci před asi 20 lety doháněli sladkou chut vína tak, že tam přidali fridex (etylenglykol). Ten má sladkou chut, jen ti tak trochu odpálí játra a ledviny. Antidotum je alkohol. Protože se dělali rozbory na přidaný cukry, ale nikoho nenapadlo, že tam bude přidávat jed. Dneska se fridex ochucuje bitrexem, aby byl hořkej a shrzelý matky s ním nechtěli zabíjet své děti, aby se pomstili manželovi.
Dělám v potravinářsví a před pár lety jsme dělali proseco. Vinný nápoj se to jmenuje proto, že do vína přidáš něco navíc. Cukr, příchut nebo barvivo. Stejně tak se nesmí prodávat medová whisky, protože podle britského zákona do whisky nesmí být nic přidáno, jinak se nesmí jmenovat whisky. Takže pokud koupíte něco co se jmenuje medová (nebo jinak ochucená) whisky, tak to není vyrobený na britských ostrovech.
co se týče vína na proseco, většinou se kupuje na jihu Itálie (čím jižněji, tím levnější) , kde přijde litr tak na 10 kč. prodražuje to doprava.
Cenu vína dělá etiketa. Nelejte do skleniček 10 vín a kromě pár enologů nikdo nepozná co je co. Dejte ale víno vylisovaný ze střapců do flašky s honosnou etiketou a „experti“ se budou předhánět v tom, jak je víno skvělý a co v něm vše cítí.
svět chce být klamán
treb
s tím fridexem to tehdy byla ostuda jak sviňa, která na dlouhou dobu umrtvila rakouský vinaře… přitom experti do té doby tvrdili, jak ta rakouská vína jsou skvělá a nedoslazovaná
lesov
Já jsem, v souvislosti s tou aférou slyšel, že se fridex běžně přidává, stejně jako do ostatních potravin, jiné stabilizátory. 😋
fatdwi
jerry.mysak: jednou jsem byl na akci, kde byla soutěž v koštování vína. Bylo tam 7 vzorků, enolog tam nebyl žádnej. Vyhrál týpek, co trefil všechno, já trefil tuším 5 (a nebyl jsem sám a nejsem žádnej znalec). Nicméně snad jen úplnej Pražák nepozná suchý od sladkýho nebo pálavu od ryzlinku, takže sorryjako, píšete píčoviny.
ygorek
fatdwi 5.1.2024 v 9:27
Proč by psal píčoviny?
Pálavu ti udělám z čeho si řekneš, říkával stréček džbánické. A ten uměl udělat víno každý rok.
shane
To mi připomíná toho Itala z Jak jsem vyhrál válku, co vyráběl na požádání jakej druh chlastu kdo chtěl.
Sysop
V Nemecku je to uplne normalni postup, napriklad u toho Rynaku. Smicha se to tak, aby vysel standardni Rynak. Normalne to tak primo dela fabrika. Duvod? No Nemec nechce resit, kterej rocnik a ktera trat se povedla a ktera ne.
Takze existuji samozrejme nemichana vina, ale to, co se bezne prodava v hytlermarketech, je michany.
Lukas B.
ale kuš. prostě „kyvé“. to je ostaně románský přístup k výrobě vína, zceluje se to z více odrůd (třeba šatónefdypá a jižní Rhona obecně je grechache, syrah a ještě asi šest dalších odrůd), a víno je výrazem konkrétního teroáru nebo dokonce vinice. německo-rakouský přístup je dělat víno jako výraz odrůdy.
a gdy to přesně bylo, s vohledem na to, že to je dost mladá vodrůda (nejakejch 30 let se to dá sklízet ve statisticky ne-zanedbatelným množství)?
Sysop
Byl jsem jednou u toho, kdyz kamaradovi, co ma sklep v Sedleci, prijeli obchodni partneri z Kanady. Velci znalci vina, fajnsmekri. A na to kamarad prohlasil, ze poznaji uplny hovno, ani bily od cervenyho ne. No jak jinak – padla sazka. On vzal odrudovky, ale srovnal jejich teploty. A mili Kanadani poznali uplny hovno. Jasne, nebyly v tom typicke chuti, jako treba Vavra, nebo Ryzlink, ale jakmile byla stejna teplota, ani valeni po patre nepomohlo.
Ja osobne, a to si myslim, ze nejaka zakladni vina poznam, jsem si udelal u tohoto kamarada hned na pocatku peknou ostudu, kdyz jsem prisel poprve k nemu do sklepa a prohlasil, ze piju vsechno, jen ne Sylvan, protoze mi nechutna. On pokyval hlavou, nalil kostovacky a samozrejme jedna z nich byl jeho Sylvan. Ja jsem to netusil a Sylvan nepoznal. Takze od te doby si davam kurva bacha na hubu. Jak stran chuti, tak stran vyroku. Tehda mi bylo tricet, za ty roky jsem se propil nekam jinam, ale tohle ‚pohube‘ nezapomenu.
Mmchdm, moje zena koupila nealko ruzovou Bohemku. Jen ze zvedavosti. Jak muze chutnat vino bez alkoholu. Ted jsem to dopil, potomstvo prohlasilo, ze ‚da sa‘, protoze samozrejme sladky, ja muzu rict, ze si umim predstavit, ze si to dam treba k jidlu, kdyz mam pak ridit. Neni to klasicke vino, kde alkohol chci, ale pokud jde jen o tu chut a bude to k jidlu, tak za mne dobry.
Sysop
…ti Kanadani to kostovali se satkem pres oci, samozrejme…
jizlivec
Já teda popíjím ledacos a v odrůdách se ztrácím naprosto spolehlivě…
Teda bílé a červené většinou rozeznám…
Akorát před pár lety mi přišel do huby nějaký rakušácký veltlín pozdní sběr a už jak jsem k němu přičichl, vybavil se mi půlstoletí starý vjem, kdy mi jako malému smrkáčovi dával strýc koštnout ze svojého…
Sysop
Ja kdyz jsem byl malej smrkac, tak jsme jezdivali pro vino ke znamejm do Pavlovic. K vinu mne pritahl deda, daval mi denne deci cervenyho spolu se snidani, kdyz jsem sel do skoly (od 1. tridy). Takze vino jsem mel rad odmala. No a tak jsem se tuhle v tech Pavlovicich po staceni do demizonu zeptal, jestli si smim docucnout, co zbylo v hadici. Otec nad tim mavl rukou, hadice byla moje. Dal si to nepamatuju, ale mati mi vypravela, ze jsem prochrapal cestu domu a otec nejak spocital, ze v te coulce mohly bejt dobry dva litry…
Forge
Sysop:
Tak asi bylo velice kvalitní.Tam je záklopka pouze alkohol.
Stalo se mi jednou u známého, který víno nepije, ale od klientů dostává kvanta špičkových vín.Tak si vybudoval podzemní archív.Byl jsem zvědavý a ochutnával dosti dlouho.
Odnesl jsem si tenkrát odtamtud dva poznatky: za prvé, že dobré pití se pije tak nějak samo a za druhé, že jsem nesvéprávný a musí mě někdo hlídat, protože pajšl pořád mlčel…
Sysop
No ja uz dneska piju alkohol malo. Kulminace u mne probehla cca ve triceti, to jsem se kolikrat prochlastal temer ke strizlivosti. Nikdy jsem se nepoblil. Zaklopka fungovala coby vypinac. Proste jsem uprostred vety usnul.
Naposled jsem se zlinkoval nekdy pred deseti lety u souseda, kterej nalejval vsechno, co teklo. Strasny. I jakejsi utrejch z lekorice, ci co. Manzelka u toho byla tehda taky, skoro nepila, hlidala chuvicku. Popsala to tak, ze pry jsem se najednou zvedl, ze musim domu. Ona pak obskladala souseda polstarkama, protoze on se vypnul taky a i kdyz to bylo v lete, tak ale na terase byla nekdy ve tri rano uz zima. A vydala se domu. Po otevreni vchodovych dveri nasla moje backory, pak teplaky, tricko, spodary… a mne v obyvaku nahyho chrapajiciho na gauci, prikrytyho polstarkem 30×30 cm…
Forge
Sysop:
Nojo, tak dneska se už trochu známe a taky nejsme nejmladší.
Takže nás už ráno nebolí hlava, nemáme vokna a ta vedle nás je ta zákonná.
SatanOkkY
No tak to tá hadica musela mať zľahka cez 4000 milimetrov.
Nevim jak milimetry, ale ctyri metry mela v pohode. Tahalo se z velkejch sudu a dlouha byla, to jo.
SatanOkkY
No ak rátame vnútorný priemer cca. 25mm tak to máme asi 0,5 litra na meter.
ygorek
SatanOkY v 6.1.2024 v 20:46
Potravinářské gumové hadice bývají nejčastěji půlpalcové. Mám jich asi pět metrů ve špajzu. Dá se počítat DN10.
SatanOkkY
Tak Sysop kecal o „coulce“ a ja poznám a používam potravinárske hadice do priemeru 2 palcov (DN50) takže mi DN25 nepríde nijak veľká vec.
Sysop
Hosi, bavime se o zazitku temer pul stoleti starem a ta coulka byla zahradni gumova hadice. Dneska uz se asi neprosdavaji, ted je to samy plast. Tehdy to byla guma, vnejsi cervena vroubkovana vrstva, uvnitr cerna a mezitim textilni vyztuz. Nepruhledna, gumova hadice, co v chladu netvrdla a neslejzala z koncovek. Ty dnesni plastove sragory, co je staci nechat pod tlakem valet na slunicku a samosvorne koncovky z toho litaji, tehda nikdo neznal. Jakej to melo presne vnitrni prumer nevim, mozna bych nekde nasel kousek na pude, ale fakt mi to nestoji za to to jit hledat a merit, sorry.
ygorek
SatanOkkY 6.1.2024 v 21:16
Popsal jsem jen svou zkušenost s „ručním“ přecucáváním vína/moštu, běžná čerpadla na víno jsou skutečně pro 1″ hadice, dvoupalcové a větší jsem viděl v mlékárně, o tom asi netřeba diskutovat.
harrod
Experiment s cervenym a bilym vinem bych si asi docela zkusil. Rozumim tomu, ze se daji najit nejake speky (zejmena asi mezi lehkymi cervenymi viny), ale nedovedu si predstavit, ze bych o bilem vine rekl, ze je cervene. Hadat odrudu bych si sice netroufnul, ale na druhou stranu rozdily mezi odrudami jsou i pro me dost patrne. Chut a vuni lesniho ovoce – zejmena ostruzin – jde najit u spousty cervenych vin bez ohledu na zemi puvodu. Stejne tak takove to bile vino, co chutna po lesnich jahodach. Kdyz nam to daval kostovat vinar nekde ve sklipku, uplne jsem tomu neveril, ale tchan ma na zahrade dve hlavy a vino si dela prakticky jenom pro sebe a pochybuju o tom, ze by do toho prisypaval jahody, aby si z nas mohl delat sprtouchlata.
A co se tyka zbytkovych cukru, kolik lidi, tolik chuti. Ja treba polosladke a sladsi dokazu pit jenom, kdyz je podchlazene tak na 4 stupne a nebo, kdyz uz je party dobre rozjeta. Ale taky mi nedela problem se zakousnout do citronu…
Vino pro vlastni konzumaci delim na 2 druhy: chutna, nechutna a nikdy by me nenapadlo se na nekoho divat skrz prsty jenom proto, ze mu vyhovuje neco z te druhe kategorie.
JASAN
Tenhle chlapík točí různý videa o jídle atd. V tomhle dílu nalil víno 1l/1e do pěkný flašky a pak to vytasil na náhodný kolemjdoucí, samozřejmě z nich padaly superlativy a vůbec všeljaký adjektíva. https://www.youtube.com/watch?v=qmR7MViRqwI
Sysop
Ethylenglykol uplne normalne volne koupis. Tusim pro cloveka je smrtelna davka 60g (?).
JASAN
Někdy – už si nepamatuji kdy (cca 70. léta), sovětští vědci přišli s naprostým trhákem. Připravili polymerní vodu tak, že čistou vodu prohnali sítí kapilár. Pokus byl opakovatelný a voda opravdu měla jiné fyzikální vlastnosti, než normální voda. Ovšem pak někoho napadlo udělat chemický rozbor a vyšlo najevo, že v tenké vrstvě ta voda zreagovala s povrchem jinak běžně inertního chemického skla. Takhle jsem to kdysi slyšel na přednášce, kde touto historkou uvedl přednášející myšlenku, že všechno reaguje se vším a to že to někdy jde hrozně špatně a hozně pomalu neznamená, že to nereaguje. Co se týče tý inertní nerez oceli, tak když přišli do módy rychlovarné konvice, tenkrát ještě s takovou tou topnou spirálou, tak na jednom ústavu jim to nedalo, párkrát převařili vodu a pak naměřili výrazně vyšší obsah niklu. Samozřejmě je možné že nerez ocel prošla za tu dobu nějakým vývojem, někde sem dokonce četl že už tam mnohdy nikl ani není.
No a co se týče toho keramického nože, tak sice taky netuším moc na co to je dobré, ale jedna příbuzná si nemůže keramicý nůž vynachválit na krájení sádla, že se to nelepí jako na kovový.
SatanOkkY
Nikel a nerezová oceľ. Tak ten nikel sa tam pridáva preto aby bola nerezová oceľ dobre zvárateľná. Existuje aj druh nerezovej ocele bez Ni-klu a ja ju poznám pod označením 1.4521. Táto nerezová oceľ sa používa napr. v rozvodoch pitnej voda a tieto rozvody nie sú zvárané, ale používajú sa lisovacie spojky, t-čka, kolená či iné diely.
Kvôli tomu Ni-klu sa pre podniky, ktoré spracovávajú nerezovú oceľ (zváranie, rezanie či brúsenie) kladú vyššie požiadavky – odsávanie (často so špeciálnymi filtrami) v priestoroch kde sa nerezová oceľ zvára či brúsi, oddelenie priestorov pre zváračov aspoň nejakou zástenou, pracovníci ktorý prichádzajú do styku s nerezovou oceľou musia chodiť každoročne povinne na zdravotné prehliadky.
Alan.Cox
Nikl potřebují baktérie, co jsou na WC. Enzym ureáza, který používají pro získávání energie z močoviny, obsahuje nikl. S niklem dokáží ty baktérie vyrobit klasický záchodový puch z močoviny.
SatanOkkY
Tak záchod mám keramický a hajzlovú kefu z plastu. A na zemi dlažbu. Ale keď sa ten záchod dlhšie poriadne nevydrhne čistiacim prostriedkom tak je tak isto cítiť puchom močoviny.
Alan.Cox
Enzym ureáza potřebuje nanostopy niklu, v zásadě jen pár atomů. To mimo jiné k „selskému rozumu“ autora článku, že nic kovového neovlivňuje. Stačí jim opravdu pouhých pár atomů niklu.
Autor článku nemá ani tucha, že organické enzymy fungují na jednotlivých molekulách a atomech. A pár atomů může zcela změnit funkce.
Na WC necítíte pach močoviny, ale čpavku. Odštěpení aminových skupin z močoviny do amoniaku se uvolní energie, ze které baktérie dokáží žít.
Mimochodem, proto se musí do močoviny (hnojiva na pole nebo AdBlu do aut) přidávat inhibitor enzymu ureázy. Jinak by močovinu šupito presto rozložily baktérie na čpavek, a ještě si u toho mlaskaly.
JASAN
„Organické enzymy fungují na jednotlivých molekulách a atomech.“
Co to vůbec znamená? A můžou tedy existovat i anorganické enzymy?
shane
JJ, není ocel jako ocel. Složení různých ocelí je natolik unikátní, že se dá rozborem celkem poznat, kdo to vyrobil a odkud pocházela ruda na výrobu. nemluvě o různých přísadách, kterés e tam dávají kvůli dosažení požaodvaných vlastností. Ostatně, i „běžná“ nerezová ocel celkem běžně rezaví. Sice ne moc, ale rzivé flíčky se tam najsou. Proto se vyrábí chirurgická ocel. Která je ale zase poměrně drahá, takže na běžné nerezové předměty se nepoužívá.
ygorek
shane 5.1.2024 v 15:28
Srovnávací tabulky ocelí jsou vidlákovou četbou pro dlouhé zimní večery.
O chirurgickou ocel pochopitelně nejde, jsem zvyklý na potravinářskou, ta se musí nechat naohýbat a svařovat…
SatanOkkY
Keď som pred niekoľkými rokmi hľadal na internetoch čo je to tá surgical steel (kvôli diskusii ohľadne piercingových šperkov – vtedy začali prichádzať do módy titánové šperky) tak mi z toho vyšlo že je to nerezová oceľ triedy 316L (1.4404 resp. X2CrNiMo17-12-2).
My pri výrobe našich extrakčných mašín používame na diely ktoré prichádzajú do kontaktu s produktom práve túto nerezovú oceľ 316L alebo 316Ti (1.4571 resp. X6CrNiMoTi17-12-2) a to diely zvárame, ohýbame, režeme či povrchovo brúsime.
V princípe je jedno kde danú oceľ vyrobili, dôležité je aby v rámci danej triedy odpovedalo jej chemické zloženie.
A nepríde mi že by bol až taký veľký cenový rozdiel medzi bežnou nerezovou oceľou napr. 304 (1.4301) a 316 (1.4401) alebo 316L (1.4404). Rozdiely cenové vyskakujú skôr pri rôznych polotovaroch: napr. plný materiál kruhového prierezu vs. hrubostenné rúry.
leda hovno ty cenovej rozdíle, jinak úplně totožný nerezový bedny ve 316ce stojí asi trojnásobek co 304ka, přitom pevnostní rozdíly jsou asi 10 % a že by normálně po venku byl výraznej rozdíl v životnosti? (50 vs. 100 let? není to už jedno? :D)
SatanOkkY
Tak to pardón potom. Keďže pracujem s nerezovou oceľou asi 14 rokov tak o tom viem hovno.
ygorek
SatanOkky 5.1.2024 v 21:12
Jsem jen prostý vidlák, takže se při sestavování objednávky nebo poptávky musím podívat, z čeho to mám chtít. Výrobci v katalogu uvádějí, z čeho vyrábějí, ale používají všechna exitující značení ocelí snad od dob RVHP. Proto také existují celé knihovny srovnávacích tabulek, ne?
SatanOkkY
Ako som tu už niekde písal – asi budem za hnidopicha…….
Tým, že robím s nerezovou oceľou tak mi výrazy ako potravinárska, chirurgické, kyseline odolná, nerez / nerezka, základná nerez atď. trochu trhajú uši (resp. oči tu v diskusii). Ale šak keď niekto pracuje s jedným typom nerezovej ocele a je to pre neho aj zákazníka v poriadku tak nech si tú nerezovú oceľ nazve ako chce.
Lukas B.
nerezová ocel v běžných podmínkách rezne především proto, že s ní přicházejí do styku řemesníci a projektanti, kterým by bylo záhodno nasrat do rukou a nepustit k vodě. prostě kontaminace uhlíkem (zákeřný je drážní obrus, čili špalkové litinové brzdy, tření nákolku o hlavu kolejnice, takže okolo železnice nerez nepoužívat). standardem je opracování nerezi nástroji používanými na uhlíkovou ocel, rozbrušování v okolí nerezi tak, že jiskry dohasínají na nerezovém plechu, perličkou byl jeden akvapark, kde ajnštajni neměli nerezové podložky pod šrouby, a tak tam prdli pozinkové (ne těžký žárový pozink, taková tenká galvanika pár mikronů, aby to nechytalo lišku ještě v regále) a po pár letech začaly střílet šrouby natahované nafouklými podložkami na nerezovém schodišti k tobogánu.
vono jaksi nic moc jinýho než korundový řezný nástroje běžně nekoupíš žejo
tipnu, že hodně záleží na typu nerezi, nicméně v obvyklejch tabulkách kombinace matrijálů po lžinternetech se uvádí třeba stran hromosvodnejch matrijálů že nerez (tady se používá tuším V1A a V2A) je relativně v pohodě na styku s čímkoli (měď, hlína, pozink)
jo a dyž sem vznášel přes dodavatela na korporát dotaz, esli mi ve fabrice udělají díry do nerezovejch beden na míru, tak se tomu všici akorát vysmáli, no tak doufám, že po prořezání korundovejma kotoučema to nezhnije za pár let na prach i v místech izolovanejch těsněním :DDD
je pravda, že obyčejný HSS vrtáky jsou na to k hovnu, přežijou 2-4 díry, z nástrojové oceli je to výýýýrazně lepší a kobalťáky sem zatím neujel (akorát zjistil, že ta kapučínová barvička na tom je skutečně zas jenom barvička a když se to vodře, vypadá to pohledově úplně stejně jak jiná nástrojová ocel); na vrtáky doporučuju bauhaus, má nejakej vlastní no-name brand a tydlety rychlořezný nástrojáky a jiný korunďáky tam stojí bělošský prachy, za který se vyplatí brát jenom todle (dyž si vemu, že do masivních ocelovejch nosníků apod. tím raz-dva vyvrtám minimálně několik tuctů děr jak do másla i akundou na žebříku ve 4 metrech, zatímco obyč dnešní HSSka sou za chvílu fpíči, pak to akorát kvíli, rychle to vrtá tak první tři díry at., a udělej tomu pořádnej výbrus, plus se taky lámou, takže aby toho člověk bral furt pytle a to ve výsledku vleze to stejnejch peněz)
jiný markéty s těma jejich bošema a dalším předraženým rádoby značkovým sajrajtem, jebat, tam to stojí obvykle minimálně o půlku víc
Lukas B.
ono se z toho nemusí dělat kosmická věda. prostě i skladník ve šroubárně si může koupit plátek do pilky na železo s nápisem „edelstahl“, koutouč a hrnek do flexy s podobným nápisem a nesrážet hranu starou rašplí. a když si to zprasí chalupník na zábradlí balkonu, tak jde venkoncem o houno a dá se to kdykoli předělat a nic se neděje. ale třeba schodiště v bazénu si zaslouží řemesníka příčetného.
vono stačí třeba vložkování komínu. blbec kominík sice vyvložkuje nerezem a má na to spúrávné nůžky a vrták, nechá si vystřihnout plech na hlavu komína, ale nakonec použije pozink podložky a kadmiované šrouby, takže to po něm musí řemeslem postiženej chalupník předělat.
zas tak bych to nehrotil, já sem si všecko pěkně zabrousil a vysál, žádnej bordel nikde není
vono to totiž, co si budem, řeže vo cosi hůř, rozhodně to jak při řezání běžné uhlíkové oceli právě skoro nedělá ten proud jisker, co možná ve vzduchu prohořívá, ale spíš se to lokálně protavuje a lítají celkem studený částečky, který se tudíž nikam (a ty jsou zas z té nerezi a tak to jaksi nic neudělá)
jinak je tam koroza hlavně galvanická, ne? čili pokud je to v suchu, mělo by to být taky jedno
a co vůbec různý roztodivný nerezi u sebe, to problém nedělá? já sem zase nezřídka viděl lidi zmiňovat zkušenost, že nerezový spojováky u sebe jsou naprostý zlo, že to sice neshnoje, ale stejně nejak atomárně skoro sroste k sobě a není vůbec možný to povolit, většinou hlavy urvat a celý šrouby vyměnit – buď podmazat vazelínou, nebo použit třeba mosazný, měděný podložky, čili nápad dát všecko nerez je zřejmě jenom o málo debilnější, než něco, co s tím galvanicky shnije
co se teda za kovy s běžnejma konstrukčníma nerezama (V1a, V2a, 304, 316) snese, ani to nezhnije na prach, ani to nesroste?
mi to vypadlo, který se nikam nelepí, jak jsou studený, pak to stačí vysát nebo vyfoukat
a co takový svařování a žhavá struska naprskaná na nerez? asi taky žádná mňamka co? :D
ygorek
Behemot 6.1.2024 v 4:10
Okuje naprskané třetí stranou na technologickou linku byly důvodem k výměně této. Zažil jsem to.
ModrýKlokan
@ Behemot
Taky bacha na obyčejnou instalaci napínacích polohovacích nerezových šroubů. Bez vazelíny se kousnou a máš po vtákách.
Lukas B.
problém je, že ulík (prach z uhlíkové ocele) vyžere chrom a pak nerez rezne. blbbě a do hloubky.
Sysop
Keramickej nuz je vybornej, pokud nechces ztracet cas v nejakym pipacim ramu…
Chramostejl
Pekny, az na tu ocel :)
To, ze neco na prvni pohled nereaguje neznamena, ze to nereaguje vubec. Typicky kyseliny v jidle a napojich nerezovy povrchy nahlodavaji i meritelne (ve smyslu obsahu Ni, Fe nebo Cr ve vyluhu), takova solanka taky s nekterejma nerezovejma vecma umi divy, cili ja bych si na autorove miste kategoricky konstatovani typu „s běžně v domácnosti se vyskytujícími chemikáliemi včetně potravin nerezová ocel prostě NEREAGUJE.“ odpustil, protoze reaguje… K tomu, aby se v takovym systemu, jako je lidskej organismus stalo neco jinak, nez ma, staci i stopovy mnozstvi tezkyho kovu. Ona treba takova alergie na nikl taky ma puvod v reakci niklu, treba i z toho nerezu s telnima tekutinama a pritom to nemusi viditelne poskodit povrch toho kovovyho predmetu.
Přesně tak. Žádná ocel není absolutně nekorozivní. Třeba slavná chirurgická ocel (CrNi) ve tkáni reaguje prakticky ihned a po delší době způsobuje takzvanou metalózu (https://biomaterialsres.biomedcentral.com/articles/10.1186/s40824-018-0144-8), proto je snaha nahrazovat implantáty a osteosyntetický materiál jinými, zcela inertními materiály, zejména v případech, kdy mají implantáty v těle zůstat natrvalo.
shane
A běžná nerezová ocel koroduje ještě rychleji. Možno pozorovat v každém šuplíku s příbory.
Sysop
A nemusi jit nutne o korozi, staci vytvoreni povlaku. Typicky tento problem resime v praci u vodivostnich senzoru. Maji elektrody z nerezi (levnejsi varianta, ta drazsi ma z platiny) a museji se pravidelne cistit, v cyklech nekolika minut. Typicky napriklad v zarizenich, kde se pracuje s krvi, moci a podobne (dialyza, apod.). Behem nekolika sekund dojde k vytvoreni povlaku na elektrodach a senzor meri blbiny. Podotykam, ze tento jev neni zavisly na napeti na elektrodach a postihuje obe dve, tedy ani nezalezi na polarite. Takze staci strcit dve nerezove tycky do chcanek a behem chvile je na nich povlak, ovlivnujici vodivost prechodu chcanky-nerez.
ocel by mela mit pokracovani, na vina ser
Myslim,ze nachytal Sam sebe kdyz pouzil termin chirurgicka…Surgical stainless steel is a grade of stainless steel used in biomedical applications. The most common „surgical steels“ are austenitic SAE 316 stainless and martensitic SAE 440, SAE 420, and 17-4 stainless steels
he?
There is no formal definition on what constitutes a „surgical stainless steel“, so product manufacturers and distributors often apply the term to refer to any grade of corrosion resistant steel
a?
Nachytal při čem?
Kde se nachytal? I v tom uvedeném se píše, že chirurgická ocel je nerez (stainless steel).
Chce vyvracet gastroblbosti ok,ale tenhle pojem je pro me taky blbost z ulice. Slitiny maji konkretni pojmenovani od SAE.
katalyzátor v autě taky měníš každý tři dni?
Taky mně napadl tento příměr. Reakce se účastní aniž by měnil své vlastnosti. Také jsem vitamín nikdy neviděl ale to není chyba vitamínu.
Trochu to s těmi víny ale chápu, buď mi chutná nebo ne. Na ochutnávce vín mi chutnal krabicák (trochu přeháním) a vinař se lámal jak je dobré víno s chutí „odkopaná selka“ nebo „zpocené koňské sedlo“:o) Chuť může změnit asi spousta věcí aniž by došlo k očekávané bouřlivé reakci…
Prima článek, každý by si měl dát čas od času houbičky, pročistí to hlavu a víc než nahradí psychofarmaka.
Nejlepší materiál co člověk vyrobil je keramika:
https://en.wikipedia.org/wiki/George_E._Ohr
Jo ještě jsem zapoměl podoknouit, že podobným postupem jako autor, jsem vyráběl portské ze starého rybízáku. A dle ohlasů výrazně chuťove předčilo originál.
Kde se do módy vzaly ty keramický nože, to opravdu nechápu, když evolučně byly nejprve pazourky a pak železo. Proč asi. Asi ne pro to, že se železo hůře vyrábělo, tvarovalo a brousilo. U těch keramických nožů se fajn lámou špičky a ostří, ale Horst to plebsu vnutil, mámo ta keramika je lepčí.
Rybí potraty nežeru, to bych se asi zblil. Ohledně vína, většině lidí je u prdele, jestli chlastají podlahový sběr v krabici, Pražákům obzvlášť.
Raz som jeden lacný malý (vlastne to bola sada dvoch, jeden extra malý a jeden stredný) keramický nôž v kuchyni mal. Nebolo to zlé, držalo to ostrosť pár rokov, ale keď sa to časom otupilo, tak som to mohol akurát vyhodiť.
Čo viac nechápem, sú keramické alebo sklenené krájacie doštičky. To je pre nože (nielen keramické) priam balzam…
ono stačí, jak úpím, když doma někdo z mých bližních popadne nějaký čerstvě nabroušený kuchyňský nůž (třeba že jsem předtím krájel maso a nechtěl jsem to pižlat jak zulukafr misionářovu hlavu) a vezme rajče, položí jej na talířek, zatlačí, nůž projede rajčetem a „cink“!
To je jako, když si kámoš půjčil můj S&W a začal s ním něco klofat ve svým smaltovým rendlíku. Jsem v tu chvíli měl chuť vyrvat mu ho z drápů a narvat do voka.
omlouvam se za neznalost, ale co proboha mohl se Smith & Wesson klofat v rendliku?
Nechcem byť za hnidopicha, ale nôž sa len naostrí – minimálny uber materiálu, kde sa opätovne naostrí len fazeta. Brúsenie noža prebieha vtedy ak uberáš veľké množstvá materiálu napr. pri výrobe noža, alebo ak mu meníš geometriu výbrusu.
SatanOkkY:
Tak.
Nůž se obtahuje na ocílce, pokud je potřeba ho nabrousit je to už práce odborná.
Ovšem každý kuchař dbá na to, aby to nastalo co nejpozději.Takže se o svoje nože stará.Nekrájí na talíři a nedává je do myčky s talířema.(hlavně si neumím představit situaci, která to vyžaduje)
po zkušenostech s rodinnými příslušníky mám doma v šuplíku jen kudly „z lidele“, a udržuji to na „kameni“ (takové to něco dvouvrstvé). na následky sečné rány do talíře je ocílka krátká. takže boužívám brousek, ergo brousím.
trempovi výborně nahradí ocílku hlava kolejnice v železniční stanici.
ostatně, v mezi námi kluky co spolu mluvíme bývala kdysi velmi četná příhoda z návštěvy domácnosti dívky; po zjištění, že jsou všechny kudly v kuchyni tupé následoval dobrý skutek, a to nabroušení všech kudel, a v následujícím týdnu se tam celá domácnost důkladně pořezala.
koukím, že nekterý věci se nemění :o)
a co teprvá když jsem na víkendhausu rodiny jedné dívky naklepal a nabrousil zanedbaný srp na vobžínání kopřiv. to pak prý další víkend paňmáma vypadala, jako by podstoupila halal porážku.
U nás v šuplíku staré KDS, kterých jsem kdysi nakoupil mraky při likvidaci jednoho železářství.V bloku pak německé velice ostré nože.
Důležitý je respekt a správné návyky.Takže pokud si chce někdo v noci ukuchtit něco na zub, nebo i jen zakrojit klobásku či sýr a je pod vlivem, automaticky šáhne do šuplíku.Takže v případě nepozornosti se řízne, ale nic si neuřízne.
Prečo vyhodiť? Karborundum brousek, naostří i z keramiky kousek. (Dyť se to brousí líp, než ocelovej žabykuch) 😉
co takle místo píčovin RAL a jinej vzorkovník? :D
Aby se to pamatovalo. Většina lidí si spíš zapamatuje Feldgrau než RAL 6006
na co si to pamatovat, dyž vzorkovník?
už vidím, jak přijde nějaká ženská do krámu a bude chtít blůzičku RAL 8014, aby jí to ladilo ke kalhotám RAL 1087 (čísla jsem si vymyslel)
baby ať si dělajou co chcou, ale zbytek populace, má (nebo aspoň donedávna míval) rozum, a proto vymyslel jasný identifikátory…ordnung muss sein!!
ale to je sténě jenom pro případy jednobarevnýho provedení žé :o)
se teď koukám, mi to nejak ujelo, nebo se samovolně přeskládaly komentáře? bo už mám vidiny????
Ne Karbonem keramiku v kratkem case nenbrousis, musel bys brousit dloho jak cyp, na kermiku jedine diamant, imho moje hlaitni ocely nejdou karbidem nabroustit taky, spise bys ubiral karbid az do nuly a pak by stejne nebyl nuz ostry ;-))
izak:
Nevím o noži z oceli, který by nešel nabrousit i obyčejným kamenem.Problém je v zrnitosti, ne v tvrdosti.Proto jsou ty japonský pískovce tak drahý.
Takový dobře štípnutý šutr se vyrovná i skalpelu.
ne každý šutr a ne po každém štípnutí. a ano, pazourkové nástroje neprohrály s kovovými proto, že by byly tupější než bronzové (nebo že by došly pazourky), ale proto, že ty kovové byly – paradoxně – mnohem levnější a jejich výroba a údržba byla mnohem méně náročná na čas a kvalifikaci. nabrousit nůž na kameni tak, aby holil, dovede každý blb. použitelně naklepat a naostřit kosu se průměrný kutil naučí za víkend. ale opravit ostří pazourkové dýky retušérem…
Tak ono aby se mohla rozjet výroba těch mnohem levnějších a výrobně jednodušších kovových nástrojů, musel nejdřív někdo vyvinout metalurgii…
A ta nejspíš vznikla právě proto, že docházel kvalitní pazourek…
Takže kovové nástroje byly v první fázi nouzovým řešením…
Dalším (resp. předcházejícím) důsledkem byl asi též vynález geologického průzkumu a hornické těžby, a také dálkového směnného obchodu…
vůbec nedocházel pazourek. jenom byl poněkud daleko a když takový obchodník neuvleče víc než třicet kilo pazourků a rajzuje s tím stovky a tisíce kilometrů, tak potom jedna pazourková kudla má cenu deseti ovcí. to už se sakra vyplatí tavit surovou měď nebo nasbírat chalkopyrit a pražit to v písku.
Lukas B.:
Pazourku bylo dost i u nás na to, kolik toho starý pravěk potřeboval.
Navíc to měli dobře zmáknutý.Doba kamenná trvala řádově déle než celé naše známé dějiny.
Metalurgie nejdříve měděná, pak bronzová a nakonec železná přišla právě včas.Neolitická revoluce sebou přinesla závislost člověka na úrodě a populační explozi.Takže začaly války a tudíž velká potřeba zbraní.Kdo se nekdy zabýval štípanou industrií, tak může lehce porovnat výrobu čepele z pazourku či obsidiánu s kovadlinou.Myslím, že šlo hlavně o čas.Kovy byly vždy velice drahé a suroviny, byť místní se rozhodně nezpracovávaly v každé osadě.
Výbava našeho Václava pocházela údajně od Franků, přilbice snad od vikingů.Takže vaše představy o tom, jak tady každý sedlák kuje jsou blízké těm filmařským.
ona nebyla ani tak potřeba zbraní (na rozpolcení kebule nemá kovová palice nad kamenným mlatem zas tam moc navrch), ale s neolitem přišla potřeba motyk a srpů. a na to není potřeba dovážet mistrovský kousek.
Zrovna u vín je Extra dry co se týká obsahu cukru někde v první půlce polosladkých vín. U šampusů je to mezi brut a demi-sec. Ale když ten cukr tak strašně chybí, proč si ho tam autor nedosype?
Dodal vínu ten dýňový sirup :o)
U vín to autor trefil. Jsa z jižní moravy, sklepních koštů mám za sebou neúrekom… a úplně přesně jak autor píše si z vinařů dělám prdel, že proč to víno nedělaj z hhroznů, ale z meruněk..
Vinaři nakvákají těm rádobyvinařům takový kecy, že je radost to na koštech poslouchat… A těch příchutí – meruňky, broskve, kopřivy… A nakecali všem, že nejlepší víno je suché a blbci chtěj suchá vína. Přitom se stačí podívat na ceny vín a suchá jsou ta nejlevnější. proč asi? A pak doporučuji se s vinařem ožrat tak, aby začal tahat své nejlepší kousky. Každej vždycky vytáhne sladkou pálavu. Až dojde, tak jiný sladký a polosladký vína. A to je pak radost pít. Ne ty kyselý sračky, co z nich pálí žáha (a může mít medajlí kolik chce).
No s těma vůněma je to trochu složitější, páč není to tak že by jedna chemická látka dělala jednu vůni, ale je to tak že jedna látka v různých koncetracích voní naprosto odlišně s tím, že se navíc ty vůně kombinují. Ty látky tam v tom víně objektivně jsou a opravdu zprostředkovávají ten fyzický vjem. Samozřejmě je otázka do jaký míry se to dá šroubovat, ale třeba v takovym saviňónu ty kopřivy jsou a dá se podle toho ta odrůda určit.
chutě a vůně jsou všelijaké, ale na koštu v drtivé většině vinař řekne hned, co tam kunčafti mají cítit a oni pak souhlasně pokyvují hlavama, že to tam jako fakt je. Ale zkuste jim tu otázku dát bez odpovědi :-)))
s chutěma je to jako s barvama….
možná jsem barbar, ale je mi to směšný. Z vína se udělala snobárna, protože je to pro vinařské kraje super kšeft a ti co si sem přijedou ožrat hubu mají pocit, že se sice ožrali, ale tak nějak kulturnějc, než nějaký pivní hovado.
No, třeba v Sauvignonu ty kopřivy docela cítím (nebo prostě nějakou trávu), a právě proto mi moc nechutná, ale jinak je to s těma chutěma fakt dost uvalený. :-)
v civilizovaných zemích je ta kopřivina považována za vadu způsobenou technologickou nekázní, jen v jednom jediném zaostalém regionu za defaultní vlastnost odrůdy.
A jaký přesně technologický krok je kritický u saviňónu?
JASAN: že by „nechat to dozrát“ a „když to ve vyšší poloze nedozraje, tak to tam nepěstovat“?
No já se ptám, já nevim. Obecně bílý vodrůdy mají v teplejších oblastech právě spíš problém s vyšším obsahem cukru na úkor aromatických látek, proto je na rozdíl od červenjech na moravě obecně dobrý klima pro pěstování bílých odrůd. Ale jako možný to je, já se s nikym nehádám jenom mě to zajímá.
laicky řečeno „podtržené“ hrozny. a dokonce, jak je ta kopřivina kýžená a ceněná*) tak sklízeno naněkolikrát, něco podtrhnout, aby se to nakopřivilo, a něco nechat dozrát, aby vůbec mělo co kvasit.
*) jsou běžné případy, kdy se jeden po desítkách let přestěhuje z bytu v rušné ulici ve dne v noci plné řinčících tramvají do vesnické idyly na konci slepé cesty, a nemůže usnout – chybí mu ty tramvaje.
Rozumím, nicméně to spojovat se zaostalostí nevím jestli je úplně příhodné. Přecejenom takoví tí shnilí slanečci, sýr s červy či různě zamřelé maso atd. jsou přesně příklady, kdy se potravina cení pro obsah něčeho, co se jinde nejí a neděje se to u pralesních indiánů (i když ti by mohli o zamřelých rybách povídat…) ale v relativně civilizovaných zemích.
ta zaostalost bylo takové drobné poškorpení. uznávám, že jsem si to mohl nechat od cesty.
a není to nepodobné nivě, tedy tuzemské realsocíkové variaci na rokfór, kdy se bochníky sýra nenechaly dozrát, a sýr se distribuoval nezralý s argumentací, že zralý sýr by tady nikomu nechutnal.
zrovna ta niva s realsocikem neni dobrej priklad. ted jsem nedavno koukal na dokument o jejim puvodu a recepture a rozhodne tu byla drive nez komanci :-)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Niva_(s%C3%BDr)
podle toho co jsem našel se niva začala vyrábět buď v roce 1947 nebo 1948, takže buď po Únoru nebo těsně předtím, v době kdy premiér byl Gottwald a komunisti drželi většinu důležitých míst ve vládě, v době kdy už byly znárodněný velký podniky a strategická výroba. Takže se o tom dá klidně mluvit jako o socialistický náhražce rokfóru.
Mimochodem s výrobou konkrétně Nivy přišel přišedší rus Charitonov.
Nicméně plesnivý sejry roquefortvýhu typu se u nás vyráběly někdy od konce 19. století.
Tohle se stalo v Brne-Turanech. Za komara z turanskeho letiste litaly docela tezky vojensky kravy, takze po kotrmelci lidi psali petici za zruseni letiste. Pak letiste prochazelo rekonstrukci, vojenske ve Slatine zaniklo a turanaci psali petici, kdy ze to letiste teda bude konecne dodelany…
Co se týče chutí, tak bych zkusil ochutnat charvát. Manipulativní nápověda zní „lesní jahody“, jenže ono to z toho tak výrazně trčí, že nezbývá než souhlasit. Jinak obecně souhlas, vinaři a someliéři tu na poměrně dost fantazírují.
Ano je to takový jihomoravský alko-cirkus. Dokonce se to tam dostalo tak daleko, že v jednom (možná víc, ale o tomhle jsem sylšel z první ruky) sklepě je automat na víno. V hotelu si koupíte skleničku a kartu s čipem, tou si otevřete dveře do sklepa a pak si natáčíte sám z různých trubiček dokud nepromrdáte prachy na kartě. Jako z pohledu vinaře proč ne, když sou lidi dementní tak proč jim neprodat co chtěj, ale jet 300 kiláků abych si točil víno z autyše, to už chce celýho fajnšmekra jak se říká…
JASAN: o tom jsem zatím neslyšel, ale nepřijde mi na tom nic divnýho. Pamatuju doslova šílenství kolem pivnic s automaty, kde bylo pivo dražší, než v normálních a partičky dementů se mohli utočit, aby porazili „ty kretény z hradce“ (asi nejslušnější, co jsem tam tehdá od vedlejšího stolu slyšel). Vždycky mě akorát zajímalo, jestli jsou ty hospody napříč ČR skutečně propojené nebo jestli je v každé hospodě fake pořadí, které má ty nejtupější násosky motivovat k většímu chlastání. Takže pokud nejsou automaty ve víc sklípcích a nemají sdílený leaderboard, je to ještě daleko před vyčerpáním možností.
Daly sep ropojit i jednotlivý stoly. Nicméně z hlediska prodejce je na tom super to, že si furt dolejváš a ztratíš tak přehled o tom, kolik si vylemtal. Byl jsem tam jednou a naposled, ale ani ne tak kvůli výhradám vůči byznysplánu, ale kvůli tomu, že mi plzeň nechutná. (čímž nechci říct, že je to hnusný pivo. Jen mi prostě nechutná)
shane: byl jsem tam jen proto, že tam někdo jiný naplánoval akci. Sám bych tam už pak nešel, protože stačily dva stoly soutěživých ožralců a nedalo se tam normálně fungovat. Dnes už ani nevím, jestli to ještě existuje, ale tak 10-15 let zpátky to byl velkej hit.
https://www.thepub.cz/
Treb – hezky napsáno, tak nějak ze srdce. Souhlas.
usem to tady párkrát psal – je to tím, že i přes ty spousty keců, dávno tady nejsou podmínky k pěstování dobrejch vín (aby to dozrálo do takové cukernatosti, že to bude k pití až to všecko překvasí na ethanol, se povede jednou za pár let), to bylo možná v tom středověku, když to vyrostlo k pitelnosti ai v Pze
země trochu jižnejc, už tak nekde vod Maďarska níž, vypěstujou za nic i no-name kšunt tak, že potom z toho klidně krabičák vlastně neurazí a určitě to není kyselica co vypálí díru do pajšlu, a mají toho vagóny a vagóny a vagóny…a stojí to tady půlku, proto ti morafští sklepaři furt vymejšlijou nejaký onanie, kterak by k těm svejm kyselicím nekoho dostali :)
JJ. Co se týče středověku, tak kromě toho, že tu bylo teplejc, tak bych i řek, že tenrkát to lidi zas tak neřešili a vypili co teklo. Navíc se to používalo i na vaření, takže i hnusný ročníky se daly zpracovat. Svařit se dá všechno, navíc v tom středověku si do vína rádi sypali různý koření, stejně jako v antice.
V podstatě stejnej princip funguje dneska u všech těch různejch ochucenejch rumů a whisek. Když je to vracák co škrábe v krku, tak se tam nasype skořice a cukr a kdovíco dalšího a lidi to vylemtaj a ještě si čvachtaj.
trochu nechápu, proč je u nás taková averze vůči brandy, že to téměř nikdo nedělá – to by se zbavili takovýho kvanta těch kyselic…
daně. když se lidé chovají divně, je to proto, že (aspoň naoko) respektují divné daňové zákony.
to jo. Ale v tomhle bych řek, že nevidí důvod se srát s brandy a čekat až to uzraje, když ten kyseláč stejně prodaj pražákům.
Na takové to domácí mlsání je to něco jiného, tam se času a námahy nelituje.
Brandy se dela pro domaci konzum, ne ze ne.
Kousek od nas jsou Velhartice, ty maji hrozen i v erbu. A ja mam pred barakem dve bily hlavy a to jsou v 750 metrech. Jasne, trat bych z toho neudelal, ani kdybych se posral, protoze ty hlavy jsou na jizni strane zulovy dvoumetrovy podezdivky…
No nevim, ja osobne mam Frankovku docela rad. Ano, Andre mi chutna vic, kdyz se vydari, ale Frankovka je podle mne zaklad.
a co teprv taková Francovka. Nebo Alpský ryzlink :)
shane
Francovka je čistý pití.Ale pozor, trošku kope.Pouze pro Brtníky.
„A nakecali všem, že nejlepší víno je suché a blbci chtěj suchá vína. Přitom se stačí podívat na ceny vín a suchá jsou ta nejlevnější. proč asi?“
V běžné cenové hladině to je spíš obráceně.
Podobně jako u spousty dalších potravin- je to šmejd a stejně to chci prodat? Tak to osladím!
Cukr je levný a lidem chutná.
Proto taky u řady potravin ty nejlacinější druhy jsou plné cukru (aneb běžný postup na snížení nákladů: Naředit, obarvit, případně zahustit škrobem a osladit).
No, já se na Moravu naštěstí nedostanu, páč ocet nepiju a na žaludek mi stačí jablečný ocet s trochou vody. Ale kdybych chtěl nasrštvat vinaře, přikládal bych sklenku, kromě toho Menšíkovského tyjátru, ještě k uchu. To by mohlo zabrat. Máte licenci to zkusit, nic za to nechci. 👹🤣
lesov 6.1.2024 v 11:32
Přikládání k uchu popsal podrobně pan Horníček před cca padesáti lety a v televizní estrádě i prakticky předvedl.
V literatuře jsem zachytil i jiné pokusy, ale kdo by si všechny ty zahraniční kabaretiéry pamatoval…
Je dobře, že se na Moravu nedostanete, rozbili by vám, jak velí místní tradice, hlavu židlí.
treb 5.1.2024 v 7:32
Vinař tahá své kousky od nejsušších po nejsladší zákonitě.
Ochutnávat suché víno po sladkém by nepřineslo žádný poznatek.
Nakonec, sladká tečka se většinou také nepodává před kulajdou, ale naopak.
Třeba rakušáci před asi 20 lety doháněli sladkou chut vína tak, že tam přidali fridex (etylenglykol). Ten má sladkou chut, jen ti tak trochu odpálí játra a ledviny. Antidotum je alkohol. Protože se dělali rozbory na přidaný cukry, ale nikoho nenapadlo, že tam bude přidávat jed. Dneska se fridex ochucuje bitrexem, aby byl hořkej a shrzelý matky s ním nechtěli zabíjet své děti, aby se pomstili manželovi.
Dělám v potravinářsví a před pár lety jsme dělali proseco. Vinný nápoj se to jmenuje proto, že do vína přidáš něco navíc. Cukr, příchut nebo barvivo. Stejně tak se nesmí prodávat medová whisky, protože podle britského zákona do whisky nesmí být nic přidáno, jinak se nesmí jmenovat whisky. Takže pokud koupíte něco co se jmenuje medová (nebo jinak ochucená) whisky, tak to není vyrobený na britských ostrovech.
co se týče vína na proseco, většinou se kupuje na jihu Itálie (čím jižněji, tím levnější) , kde přijde litr tak na 10 kč. prodražuje to doprava.
Cenu vína dělá etiketa. Nelejte do skleniček 10 vín a kromě pár enologů nikdo nepozná co je co. Dejte ale víno vylisovaný ze střapců do flašky s honosnou etiketou a „experti“ se budou předhánět v tom, jak je víno skvělý a co v něm vše cítí.
svět chce být klamán
s tím fridexem to tehdy byla ostuda jak sviňa, která na dlouhou dobu umrtvila rakouský vinaře… přitom experti do té doby tvrdili, jak ta rakouská vína jsou skvělá a nedoslazovaná
Já jsem, v souvislosti s tou aférou slyšel, že se fridex běžně přidává, stejně jako do ostatních potravin, jiné stabilizátory. 😋
jerry.mysak: jednou jsem byl na akci, kde byla soutěž v koštování vína. Bylo tam 7 vzorků, enolog tam nebyl žádnej. Vyhrál týpek, co trefil všechno, já trefil tuším 5 (a nebyl jsem sám a nejsem žádnej znalec). Nicméně snad jen úplnej Pražák nepozná suchý od sladkýho nebo pálavu od ryzlinku, takže sorryjako, píšete píčoviny.
fatdwi 5.1.2024 v 9:27
Proč by psal píčoviny?
Pálavu ti udělám z čeho si řekneš, říkával stréček džbánické. A ten uměl udělat víno každý rok.
To mi připomíná toho Itala z Jak jsem vyhrál válku, co vyráběl na požádání jakej druh chlastu kdo chtěl.
V Nemecku je to uplne normalni postup, napriklad u toho Rynaku. Smicha se to tak, aby vysel standardni Rynak. Normalne to tak primo dela fabrika. Duvod? No Nemec nechce resit, kterej rocnik a ktera trat se povedla a ktera ne.
Takze existuji samozrejme nemichana vina, ale to, co se bezne prodava v hytlermarketech, je michany.
ale kuš. prostě „kyvé“. to je ostaně románský přístup k výrobě vína, zceluje se to z více odrůd (třeba šatónefdypá a jižní Rhona obecně je grechache, syrah a ještě asi šest dalších odrůd), a víno je výrazem konkrétního teroáru nebo dokonce vinice. německo-rakouský přístup je dělat víno jako výraz odrůdy.
a gdy to přesně bylo, s vohledem na to, že to je dost mladá vodrůda (nejakejch 30 let se to dá sklízet ve statisticky ne-zanedbatelným množství)?
Byl jsem jednou u toho, kdyz kamaradovi, co ma sklep v Sedleci, prijeli obchodni partneri z Kanady. Velci znalci vina, fajnsmekri. A na to kamarad prohlasil, ze poznaji uplny hovno, ani bily od cervenyho ne. No jak jinak – padla sazka. On vzal odrudovky, ale srovnal jejich teploty. A mili Kanadani poznali uplny hovno. Jasne, nebyly v tom typicke chuti, jako treba Vavra, nebo Ryzlink, ale jakmile byla stejna teplota, ani valeni po patre nepomohlo.
Ja osobne, a to si myslim, ze nejaka zakladni vina poznam, jsem si udelal u tohoto kamarada hned na pocatku peknou ostudu, kdyz jsem prisel poprve k nemu do sklepa a prohlasil, ze piju vsechno, jen ne Sylvan, protoze mi nechutna. On pokyval hlavou, nalil kostovacky a samozrejme jedna z nich byl jeho Sylvan. Ja jsem to netusil a Sylvan nepoznal. Takze od te doby si davam kurva bacha na hubu. Jak stran chuti, tak stran vyroku. Tehda mi bylo tricet, za ty roky jsem se propil nekam jinam, ale tohle ‚pohube‘ nezapomenu.
Mmchdm, moje zena koupila nealko ruzovou Bohemku. Jen ze zvedavosti. Jak muze chutnat vino bez alkoholu. Ted jsem to dopil, potomstvo prohlasilo, ze ‚da sa‘, protoze samozrejme sladky, ja muzu rict, ze si umim predstavit, ze si to dam treba k jidlu, kdyz mam pak ridit. Neni to klasicke vino, kde alkohol chci, ale pokud jde jen o tu chut a bude to k jidlu, tak za mne dobry.
…ti Kanadani to kostovali se satkem pres oci, samozrejme…
Já teda popíjím ledacos a v odrůdách se ztrácím naprosto spolehlivě…
Teda bílé a červené většinou rozeznám…
Akorát před pár lety mi přišel do huby nějaký rakušácký veltlín pozdní sběr a už jak jsem k němu přičichl, vybavil se mi půlstoletí starý vjem, kdy mi jako malému smrkáčovi dával strýc koštnout ze svojého…
Ja kdyz jsem byl malej smrkac, tak jsme jezdivali pro vino ke znamejm do Pavlovic. K vinu mne pritahl deda, daval mi denne deci cervenyho spolu se snidani, kdyz jsem sel do skoly (od 1. tridy). Takze vino jsem mel rad odmala. No a tak jsem se tuhle v tech Pavlovicich po staceni do demizonu zeptal, jestli si smim docucnout, co zbylo v hadici. Otec nad tim mavl rukou, hadice byla moje. Dal si to nepamatuju, ale mati mi vypravela, ze jsem prochrapal cestu domu a otec nejak spocital, ze v te coulce mohly bejt dobry dva litry…
Sysop:
Tak asi bylo velice kvalitní.Tam je záklopka pouze alkohol.
Stalo se mi jednou u známého, který víno nepije, ale od klientů dostává kvanta špičkových vín.Tak si vybudoval podzemní archív.Byl jsem zvědavý a ochutnával dosti dlouho.
Odnesl jsem si tenkrát odtamtud dva poznatky: za prvé, že dobré pití se pije tak nějak samo a za druhé, že jsem nesvéprávný a musí mě někdo hlídat, protože pajšl pořád mlčel…
No ja uz dneska piju alkohol malo. Kulminace u mne probehla cca ve triceti, to jsem se kolikrat prochlastal temer ke strizlivosti. Nikdy jsem se nepoblil. Zaklopka fungovala coby vypinac. Proste jsem uprostred vety usnul.
Naposled jsem se zlinkoval nekdy pred deseti lety u souseda, kterej nalejval vsechno, co teklo. Strasny. I jakejsi utrejch z lekorice, ci co. Manzelka u toho byla tehda taky, skoro nepila, hlidala chuvicku. Popsala to tak, ze pry jsem se najednou zvedl, ze musim domu. Ona pak obskladala souseda polstarkama, protoze on se vypnul taky a i kdyz to bylo v lete, tak ale na terase byla nekdy ve tri rano uz zima. A vydala se domu. Po otevreni vchodovych dveri nasla moje backory, pak teplaky, tricko, spodary… a mne v obyvaku nahyho chrapajiciho na gauci, prikrytyho polstarkem 30×30 cm…
Sysop:
Nojo, tak dneska se už trochu známe a taky nejsme nejmladší.
Takže nás už ráno nebolí hlava, nemáme vokna a ta vedle nás je ta zákonná.
No tak to tá hadica musela mať zľahka cez 4000 milimetrov.
chcel říct necelejch 400 centimetrů?
Nevim jak milimetry, ale ctyri metry mela v pohode. Tahalo se z velkejch sudu a dlouha byla, to jo.
No ak rátame vnútorný priemer cca. 25mm tak to máme asi 0,5 litra na meter.
SatanOkY v 6.1.2024 v 20:46
Potravinářské gumové hadice bývají nejčastěji půlpalcové. Mám jich asi pět metrů ve špajzu. Dá se počítat DN10.
Tak Sysop kecal o „coulce“ a ja poznám a používam potravinárske hadice do priemeru 2 palcov (DN50) takže mi DN25 nepríde nijak veľká vec.
Hosi, bavime se o zazitku temer pul stoleti starem a ta coulka byla zahradni gumova hadice. Dneska uz se asi neprosdavaji, ted je to samy plast. Tehdy to byla guma, vnejsi cervena vroubkovana vrstva, uvnitr cerna a mezitim textilni vyztuz. Nepruhledna, gumova hadice, co v chladu netvrdla a neslejzala z koncovek. Ty dnesni plastove sragory, co je staci nechat pod tlakem valet na slunicku a samosvorne koncovky z toho litaji, tehda nikdo neznal. Jakej to melo presne vnitrni prumer nevim, mozna bych nekde nasel kousek na pude, ale fakt mi to nestoji za to to jit hledat a merit, sorry.
SatanOkkY 6.1.2024 v 21:16
Popsal jsem jen svou zkušenost s „ručním“ přecucáváním vína/moštu, běžná čerpadla na víno jsou skutečně pro 1″ hadice, dvoupalcové a větší jsem viděl v mlékárně, o tom asi netřeba diskutovat.
Experiment s cervenym a bilym vinem bych si asi docela zkusil. Rozumim tomu, ze se daji najit nejake speky (zejmena asi mezi lehkymi cervenymi viny), ale nedovedu si predstavit, ze bych o bilem vine rekl, ze je cervene. Hadat odrudu bych si sice netroufnul, ale na druhou stranu rozdily mezi odrudami jsou i pro me dost patrne. Chut a vuni lesniho ovoce – zejmena ostruzin – jde najit u spousty cervenych vin bez ohledu na zemi puvodu. Stejne tak takove to bile vino, co chutna po lesnich jahodach. Kdyz nam to daval kostovat vinar nekde ve sklipku, uplne jsem tomu neveril, ale tchan ma na zahrade dve hlavy a vino si dela prakticky jenom pro sebe a pochybuju o tom, ze by do toho prisypaval jahody, aby si z nas mohl delat sprtouchlata.
A co se tyka zbytkovych cukru, kolik lidi, tolik chuti. Ja treba polosladke a sladsi dokazu pit jenom, kdyz je podchlazene tak na 4 stupne a nebo, kdyz uz je party dobre rozjeta. Ale taky mi nedela problem se zakousnout do citronu…
Vino pro vlastni konzumaci delim na 2 druhy: chutna, nechutna a nikdy by me nenapadlo se na nekoho divat skrz prsty jenom proto, ze mu vyhovuje neco z te druhe kategorie.
Tenhle chlapík točí různý videa o jídle atd. V tomhle dílu nalil víno 1l/1e do pěkný flašky a pak to vytasil na náhodný kolemjdoucí, samozřejmě z nich padaly superlativy a vůbec všeljaký adjektíva.
https://www.youtube.com/watch?v=qmR7MViRqwI
Ethylenglykol uplne normalne volne koupis. Tusim pro cloveka je smrtelna davka 60g (?).
Někdy – už si nepamatuji kdy (cca 70. léta), sovětští vědci přišli s naprostým trhákem. Připravili polymerní vodu tak, že čistou vodu prohnali sítí kapilár. Pokus byl opakovatelný a voda opravdu měla jiné fyzikální vlastnosti, než normální voda. Ovšem pak někoho napadlo udělat chemický rozbor a vyšlo najevo, že v tenké vrstvě ta voda zreagovala s povrchem jinak běžně inertního chemického skla. Takhle jsem to kdysi slyšel na přednášce, kde touto historkou uvedl přednášející myšlenku, že všechno reaguje se vším a to že to někdy jde hrozně špatně a hozně pomalu neznamená, že to nereaguje. Co se týče tý inertní nerez oceli, tak když přišli do módy rychlovarné konvice, tenkrát ještě s takovou tou topnou spirálou, tak na jednom ústavu jim to nedalo, párkrát převařili vodu a pak naměřili výrazně vyšší obsah niklu. Samozřejmě je možné že nerez ocel prošla za tu dobu nějakým vývojem, někde sem dokonce četl že už tam mnohdy nikl ani není.
No a co se týče toho keramického nože, tak sice taky netuším moc na co to je dobré, ale jedna příbuzná si nemůže keramicý nůž vynachválit na krájení sádla, že se to nelepí jako na kovový.
Nikel a nerezová oceľ. Tak ten nikel sa tam pridáva preto aby bola nerezová oceľ dobre zvárateľná. Existuje aj druh nerezovej ocele bez Ni-klu a ja ju poznám pod označením 1.4521. Táto nerezová oceľ sa používa napr. v rozvodoch pitnej voda a tieto rozvody nie sú zvárané, ale používajú sa lisovacie spojky, t-čka, kolená či iné diely.
Kvôli tomu Ni-klu sa pre podniky, ktoré spracovávajú nerezovú oceľ (zváranie, rezanie či brúsenie) kladú vyššie požiadavky – odsávanie (často so špeciálnymi filtrami) v priestoroch kde sa nerezová oceľ zvára či brúsi, oddelenie priestorov pre zváračov aspoň nejakou zástenou, pracovníci ktorý prichádzajú do styku s nerezovou oceľou musia chodiť každoročne povinne na zdravotné prehliadky.
Nikl potřebují baktérie, co jsou na WC. Enzym ureáza, který používají pro získávání energie z močoviny, obsahuje nikl. S niklem dokáží ty baktérie vyrobit klasický záchodový puch z močoviny.
Tak záchod mám keramický a hajzlovú kefu z plastu. A na zemi dlažbu. Ale keď sa ten záchod dlhšie poriadne nevydrhne čistiacim prostriedkom tak je tak isto cítiť puchom močoviny.
Enzym ureáza potřebuje nanostopy niklu, v zásadě jen pár atomů. To mimo jiné k „selskému rozumu“ autora článku, že nic kovového neovlivňuje. Stačí jim opravdu pouhých pár atomů niklu.
Autor článku nemá ani tucha, že organické enzymy fungují na jednotlivých molekulách a atomech. A pár atomů může zcela změnit funkce.
Na WC necítíte pach močoviny, ale čpavku. Odštěpení aminových skupin z močoviny do amoniaku se uvolní energie, ze které baktérie dokáží žít.
Mimochodem, proto se musí do močoviny (hnojiva na pole nebo AdBlu do aut) přidávat inhibitor enzymu ureázy. Jinak by močovinu šupito presto rozložily baktérie na čpavek, a ještě si u toho mlaskaly.
„Organické enzymy fungují na jednotlivých molekulách a atomech.“
Co to vůbec znamená? A můžou tedy existovat i anorganické enzymy?
JJ, není ocel jako ocel. Složení různých ocelí je natolik unikátní, že se dá rozborem celkem poznat, kdo to vyrobil a odkud pocházela ruda na výrobu. nemluvě o různých přísadách, kterés e tam dávají kvůli dosažení požaodvaných vlastností. Ostatně, i „běžná“ nerezová ocel celkem běžně rezaví. Sice ne moc, ale rzivé flíčky se tam najsou. Proto se vyrábí chirurgická ocel. Která je ale zase poměrně drahá, takže na běžné nerezové předměty se nepoužívá.
shane 5.1.2024 v 15:28
Srovnávací tabulky ocelí jsou vidlákovou četbou pro dlouhé zimní večery.
O chirurgickou ocel pochopitelně nejde, jsem zvyklý na potravinářskou, ta se musí nechat naohýbat a svařovat…
Keď som pred niekoľkými rokmi hľadal na internetoch čo je to tá surgical steel (kvôli diskusii ohľadne piercingových šperkov – vtedy začali prichádzať do módy titánové šperky) tak mi z toho vyšlo že je to nerezová oceľ triedy 316L (1.4404 resp. X2CrNiMo17-12-2).
My pri výrobe našich extrakčných mašín používame na diely ktoré prichádzajú do kontaktu s produktom práve túto nerezovú oceľ 316L alebo 316Ti (1.4571 resp. X6CrNiMoTi17-12-2) a to diely zvárame, ohýbame, režeme či povrchovo brúsime.
V princípe je jedno kde danú oceľ vyrobili, dôležité je aby v rámci danej triedy odpovedalo jej chemické zloženie.
A nepríde mi že by bol až taký veľký cenový rozdiel medzi bežnou nerezovou oceľou napr. 304 (1.4301) a 316 (1.4401) alebo 316L (1.4404). Rozdiely cenové vyskakujú skôr pri rôznych polotovaroch: napr. plný materiál kruhového prierezu vs. hrubostenné rúry.
leda hovno ty cenovej rozdíle, jinak úplně totožný nerezový bedny ve 316ce stojí asi trojnásobek co 304ka, přitom pevnostní rozdíly jsou asi 10 % a že by normálně po venku byl výraznej rozdíl v životnosti? (50 vs. 100 let? není to už jedno? :D)
Tak to pardón potom. Keďže pracujem s nerezovou oceľou asi 14 rokov tak o tom viem hovno.
SatanOkky 5.1.2024 v 21:12
Jsem jen prostý vidlák, takže se při sestavování objednávky nebo poptávky musím podívat, z čeho to mám chtít. Výrobci v katalogu uvádějí, z čeho vyrábějí, ale používají všechna exitující značení ocelí snad od dob RVHP. Proto také existují celé knihovny srovnávacích tabulek, ne?
Ako som tu už niekde písal – asi budem za hnidopicha…….
Tým, že robím s nerezovou oceľou tak mi výrazy ako potravinárska, chirurgické, kyseline odolná, nerez / nerezka, základná nerez atď. trochu trhajú uši (resp. oči tu v diskusii). Ale šak keď niekto pracuje s jedným typom nerezovej ocele a je to pre neho aj zákazníka v poriadku tak nech si tú nerezovú oceľ nazve ako chce.
nerezová ocel v běžných podmínkách rezne především proto, že s ní přicházejí do styku řemesníci a projektanti, kterým by bylo záhodno nasrat do rukou a nepustit k vodě. prostě kontaminace uhlíkem (zákeřný je drážní obrus, čili špalkové litinové brzdy, tření nákolku o hlavu kolejnice, takže okolo železnice nerez nepoužívat). standardem je opracování nerezi nástroji používanými na uhlíkovou ocel, rozbrušování v okolí nerezi tak, že jiskry dohasínají na nerezovém plechu, perličkou byl jeden akvapark, kde ajnštajni neměli nerezové podložky pod šrouby, a tak tam prdli pozinkové (ne těžký žárový pozink, taková tenká galvanika pár mikronů, aby to nechytalo lišku ještě v regále) a po pár letech začaly střílet šrouby natahované nafouklými podložkami na nerezovém schodišti k tobogánu.
vono jaksi nic moc jinýho než korundový řezný nástroje běžně nekoupíš žejo
tipnu, že hodně záleží na typu nerezi, nicméně v obvyklejch tabulkách kombinace matrijálů po lžinternetech se uvádí třeba stran hromosvodnejch matrijálů že nerez (tady se používá tuším V1A a V2A) je relativně v pohodě na styku s čímkoli (měď, hlína, pozink)
jo a dyž sem vznášel přes dodavatela na korporát dotaz, esli mi ve fabrice udělají díry do nerezovejch beden na míru, tak se tomu všici akorát vysmáli, no tak doufám, že po prořezání korundovejma kotoučema to nezhnije za pár let na prach i v místech izolovanejch těsněním :DDD
je pravda, že obyčejný HSS vrtáky jsou na to k hovnu, přežijou 2-4 díry, z nástrojové oceli je to výýýýrazně lepší a kobalťáky sem zatím neujel (akorát zjistil, že ta kapučínová barvička na tom je skutečně zas jenom barvička a když se to vodře, vypadá to pohledově úplně stejně jak jiná nástrojová ocel); na vrtáky doporučuju bauhaus, má nejakej vlastní no-name brand a tydlety rychlořezný nástrojáky a jiný korunďáky tam stojí bělošský prachy, za který se vyplatí brát jenom todle (dyž si vemu, že do masivních ocelovejch nosníků apod. tím raz-dva vyvrtám minimálně několik tuctů děr jak do másla i akundou na žebříku ve 4 metrech, zatímco obyč dnešní HSSka sou za chvílu fpíči, pak to akorát kvíli, rychle to vrtá tak první tři díry at., a udělej tomu pořádnej výbrus, plus se taky lámou, takže aby toho člověk bral furt pytle a to ve výsledku vleze to stejnejch peněz)
jiný markéty s těma jejich bošema a dalším předraženým rádoby značkovým sajrajtem, jebat, tam to stojí obvykle minimálně o půlku víc
ono se z toho nemusí dělat kosmická věda. prostě i skladník ve šroubárně si může koupit plátek do pilky na železo s nápisem „edelstahl“, koutouč a hrnek do flexy s podobným nápisem a nesrážet hranu starou rašplí. a když si to zprasí chalupník na zábradlí balkonu, tak jde venkoncem o houno a dá se to kdykoli předělat a nic se neděje. ale třeba schodiště v bazénu si zaslouží řemesníka příčetného.
vono stačí třeba vložkování komínu. blbec kominík sice vyvložkuje nerezem a má na to spúrávné nůžky a vrták, nechá si vystřihnout plech na hlavu komína, ale nakonec použije pozink podložky a kadmiované šrouby, takže to po něm musí řemeslem postiženej chalupník předělat.
zas tak bych to nehrotil, já sem si všecko pěkně zabrousil a vysál, žádnej bordel nikde není
vono to totiž, co si budem, řeže vo cosi hůř, rozhodně to jak při řezání běžné uhlíkové oceli právě skoro nedělá ten proud jisker, co možná ve vzduchu prohořívá, ale spíš se to lokálně protavuje a lítají celkem studený částečky, který se tudíž nikam (a ty jsou zas z té nerezi a tak to jaksi nic neudělá)
jinak je tam koroza hlavně galvanická, ne? čili pokud je to v suchu, mělo by to být taky jedno
a co vůbec různý roztodivný nerezi u sebe, to problém nedělá? já sem zase nezřídka viděl lidi zmiňovat zkušenost, že nerezový spojováky u sebe jsou naprostý zlo, že to sice neshnoje, ale stejně nejak atomárně skoro sroste k sobě a není vůbec možný to povolit, většinou hlavy urvat a celý šrouby vyměnit – buď podmazat vazelínou, nebo použit třeba mosazný, měděný podložky, čili nápad dát všecko nerez je zřejmě jenom o málo debilnější, než něco, co s tím galvanicky shnije
co se teda za kovy s běžnejma konstrukčníma nerezama (V1a, V2a, 304, 316) snese, ani to nezhnije na prach, ani to nesroste?
mi to vypadlo, který se nikam nelepí, jak jsou studený, pak to stačí vysát nebo vyfoukat
a co takový svařování a žhavá struska naprskaná na nerez? asi taky žádná mňamka co? :D
Behemot 6.1.2024 v 4:10
Okuje naprskané třetí stranou na technologickou linku byly důvodem k výměně této. Zažil jsem to.
@ Behemot
Taky bacha na obyčejnou instalaci napínacích polohovacích nerezových šroubů. Bez vazelíny se kousnou a máš po vtákách.
problém je, že ulík (prach z uhlíkové ocele) vyžere chrom a pak nerez rezne. blbbě a do hloubky.
Keramickej nuz je vybornej, pokud nechces ztracet cas v nejakym pipacim ramu…
Pekny, az na tu ocel :)
To, ze neco na prvni pohled nereaguje neznamena, ze to nereaguje vubec. Typicky kyseliny v jidle a napojich nerezovy povrchy nahlodavaji i meritelne (ve smyslu obsahu Ni, Fe nebo Cr ve vyluhu), takova solanka taky s nekterejma nerezovejma vecma umi divy, cili ja bych si na autorove miste kategoricky konstatovani typu „s běžně v domácnosti se vyskytujícími chemikáliemi včetně potravin nerezová ocel prostě NEREAGUJE.“ odpustil, protoze reaguje… K tomu, aby se v takovym systemu, jako je lidskej organismus stalo neco jinak, nez ma, staci i stopovy mnozstvi tezkyho kovu. Ona treba takova alergie na nikl taky ma puvod v reakci niklu, treba i z toho nerezu s telnima tekutinama a pritom to nemusi viditelne poskodit povrch toho kovovyho predmetu.
Treba takova rajska :)
Tady je ta rajska…
http://sci-hub.ee/10.1021/jf402400v
Přesně tak. Žádná ocel není absolutně nekorozivní. Třeba slavná chirurgická ocel (CrNi) ve tkáni reaguje prakticky ihned a po delší době způsobuje takzvanou metalózu (https://biomaterialsres.biomedcentral.com/articles/10.1186/s40824-018-0144-8), proto je snaha nahrazovat implantáty a osteosyntetický materiál jinými, zcela inertními materiály, zejména v případech, kdy mají implantáty v těle zůstat natrvalo.
A běžná nerezová ocel koroduje ještě rychleji. Možno pozorovat v každém šuplíku s příbory.
A nemusi jit nutne o korozi, staci vytvoreni povlaku. Typicky tento problem resime v praci u vodivostnich senzoru. Maji elektrody z nerezi (levnejsi varianta, ta drazsi ma z platiny) a museji se pravidelne cistit, v cyklech nekolika minut. Typicky napriklad v zarizenich, kde se pracuje s krvi, moci a podobne (dialyza, apod.). Behem nekolika sekund dojde k vytvoreni povlaku na elektrodach a senzor meri blbiny. Podotykam, ze tento jev neni zavisly na napeti na elektrodach a postihuje obe dve, tedy ani nezalezi na polarite. Takze staci strcit dve nerezove tycky do chcanek a behem chvile je na nich povlak, ovlivnujici vodivost prechodu chcanky-nerez.