… aneb měření rychlosti radarem nemusí být vždycky důkazem o tom, že jste opravdu překročili rychlost.
Odedávna je tu dilema – je lepší potrestat občas někoho nevinného, nebo nechat občas viníka nepotrestaného? Nebudu dále příliš rozebírat, že u nás bylo zvoleno kompromisní řešení, které si z obou variant vzalo to horší a tak se u nás také trestají nevinní a zároveň zůstávají viníci nepotrestáni a tak považujme za pravdu (principem positivní fikce), že v demokracii by neměl být trestán nevinný i za cenu toho, že by třeba viník mohl zůstat nepotrestán.
Minule jsme si řekli, jak se chovat při podávání vysvětlení. Dnes se budeme zabývat měřením rychlosti radarem.
Měření rychlosti radarem je nepříjemná věc. Jednak proto, že se u nás měří obvykle tam, kde vyšší rychlost nikoho neohrožuje a pak také proto, že dnes už to není za pět stovek, ale za násobky této částky a také za body, v extrémních případech dokonce hrozí zákaz činnosti až na jeden rok. Všichni se asi shodneme, že dosavadní tolerance 9 km/h byla relativně přijatelná pro všechny.
Leč parlament ve své neskonalé moudrosti rozhodl jinak a pokud se nebudete řídit paskvilem č. 411/2005 Sb., hrozí vám nepříjemné sankce i za to nejzanedbatelnější překročení rychlosti, zejména od různých městských a obecních strážníků. A nejen to, postih může hrozit i v případě, že rychlost vůbec nepřekročíte! Postačuje pouze to, že radar příslušné městské policie ukáže v rámci povolené tolerance o něco vyšší hodnotu, než jakou ve skutečnosti jedete.
Jak je to možné? Každé zařízení pro měření čehokoli má určitou toleranci. Nemají ji (teoreticky) jen etalony metru a kilogramu ze slitiny platiny a iridia, uložené na zámku Sevres u Paříže. Má ji váš posuvný metr a má ji také, světe, div se, policejní radar. V ČR můžete narazit v zásadě na dvě metody měření – státní policie vás bude měřit radarem Ramer 7, 7M nebo 9AD v pásmu 34 GHz, městská police pak buď tímtéž, nebo laserovým měřičem rychlosti, typicky ProLaser III, s vlnovou délkou 908 nm. Pokud si projdeme technické parametry uvedených zařízení, zjistíme, že ač technicky fungují rozdílně, jsou totožné v toleranci měření (+/- 3km/h do 100 km/h a +/- 3% nad 100 km/h). Co to znamená? To znamená, že za 50 km/h pokutu nedostanete ani tehdy, když radar bude ukazovat hodnotu na horní hranici tolerance. Za 53 km/h však už pokutu dostat v nepříznivém případě můžete.
Policie ČR se už nechala slyšet, že 3 km/h navíc tolerovat bude. Jsou to však přesně ty 3 km/h, o které se může radar seknout, ačkoli je jinak používán zcela dle návodu výrobce. Městská policie však může postupovat jinak.
V materiálu, na který odkazuji v předchozím odstavci, je pikantní jedna část textu, cituji: Rychlost 54 kilometrů za hodinu a víc ale už podle Pavelky může znamenat pokutu. „Otázka je, kde k tomu překročení došlo a v jaké konkrétní situaci – zda někoho řidič nemohl ohrozit. To je na posouzení toho policisty,“ konstatoval policista v pořadu Otázky Václava Moravce. To je samozřejmě veselé – policie si jednak vykládá zákon zcela jinak, než jak je napsán a kromě toho uznává, že překročení nejvyšší povolené rychlosti nemusí být vždy ohrožením účastníků silničního provozu, což už tvrdíme dávno. V takovém případě je však samozřejmě na čase otázka, zda by se tato skutečnost neměla posuzovat u jakéhokoli překročení nejvyšší povolené rychlosti a obecně zda vůbec rychlostní limity potřebujeme, když je i podle vyjádření vysoce postaveného dopravního policisty možné jezdit bezpečně i v případě, že rychlostní limity nebudete dodržovat.
Nicméně zkusme se dostat do situace, kdy už jste změřeni a jste přesvědčeni o své nevině, tedy ať už o tom, že jste nejvyšší v daném místě povolenou rychlost nepřekročili a nebo třeba i o něco málo ano, nicméně nebylo to ohrožením ani omezením žádného jiného účastníka silničního provozu. Je možné, že policejní radar udělá chybu a změří vám jinou rychlost, než jakou zrovna jedete? Jistě, stát se to může a to i více, než je povolená odchylka měřeni, kupříkladu z důvodu jeho použití jinak, než v souladu s návodem k použití.
Jste tedy zastaveni hlídkou Policie ČR nebo MP, co teď. V každém případě je nezbytné odmítnout řešení přestupku na místě blokovou pokutou a vyžadovat jeho projednání ve správním řízení. Vysvětlit policistovi na místě, že se mýlí, nebývá právě lehké a vysvětlit to městskému strážníkovi je prakticky nemožné. Policista může v oprávněném případě požadovat kauci (kupříkladu bude-li mít vaše auto mexické RZ a doklady, k tomu lucemburské povinné ručení a vy britský řidičák a panamský pas) ve výši 5000 – 50000 Kč, případně nejste-li schopni zaplatit kauci, může zabránit vašemu vozidlu v další jízdě (zadržet jej však nemůže, neboť podle §25 odst. 2 zákona 283/1991 Sb. nelze odejmout věc, jejíž hodnota je v nápadném nepoměru k povaze přestupku). Zabránit vozidlu v jízdě se dá všelijak, zejména však technickým prostředkem (botičkou), jste-li tedy cizinec a máte-li v autě úhlovou brusku s bateriovým pohonem (nebo patřičně výkonný střídač), jste nepochybně ve výhodě. Občanu ČR policista kauci s největší pravděpodobností neuloží.
Štěstí přeje připraveným a proto teď je na čase začíst se do technikých parametrů radarů Ramer, jimiž budete s největší pravděpodobností změřeni. Ty najdeme kupříkladu zde. Zajímají nás následující parametry, které je vhodné si zapamatovat:
- maximální vzdálenost měření 60 metrů
- odklon osy svazku antény od směru jízdy měřených vozidel 22.5° s tolerancí +/- 0.5°
- přesnost měřící části – do 100 km +/- 3 km/h, nad 100 km/h +/- 3%.
- přesnost nízkofrekvenční části – do 100 km/h +/- 1 km/h, nad 100 km/h +/- 1%
- rozsah zaručované přesnosti měření 20 – 250 km/h
Bude vhodné mít s sebou digitální fotoaparát a místo měření vyfotografovat, zejména se pokusit zdokumentovat vzdálenost, na kterou měření probíhalo a také to, zda odklon osy svazku antény od směru jízdy měřených vozidel byl skutečně 22.5°. Bude vhodné zadokumentovat také dotyčné místo, kde k měření došlo, právě z důvodu, který už výše vysvětlil Bambasův náměstek Pavelka – tedy zda by rychlejší jízda v daném místě mohla někoho ohrožovat.
V tomto kontextu je vhodné zmínit zákon o provozu na pozemních komunikacích 361/2000 Sb. ve znění novely 411/2005 Sb., který v §2 písm. cc) definuje obec takto: cc) obec je zastavěné území, jehož začátek a konec je na pozemní komunikaci označen příslušnými dopravními značkami; na účelových komunikacích se značky neosazují. Pokud tedy Policie ČR, Vojenská policie nebo Obecní či městská policie prováděla měření u cedule vzdálené 500 metrů od nejbližší budovy, nebo dokonce uprostřed polí, je vhodné patřičně zdokumentovat, že v uvedeném místě se již nejednalo o zastavěné území. Zákon lze v tomto bodě vykládat celkem jednoznačně – obec musí být označena (mimo účelové komunikace) patřičnýmí dopravními značkami a zároveň se musí jednat o zastavěné území, tedy musejí být splněny obě podmínky. Pokud splněny nejsou, můžete jet v souladu se zákonem i nadále rychlostí 90 km/h, pakliže místní úprava nestanovila rychlost nižší.
Posléze, pokud se bude policistovi či strážníkovi chtít vyplňovat papíry (policista se s tím občas zabývat nechce, pokud jej moc nenaštvete), budete předvoláni do správního řízení a důkazem proti vám bude jen materiál, který policista předal, nebo jeho osobní svědectví. Vy proti tomu můžete v případě, že si myslíte, že měření probíhalo v rozporu s návodem k obsluze patřičného radarového zařízení, nebo v případě, že měření probíhalo sice správně, leč policista si neuvědomoval přesné znění zákona a neoprávněně vás nařkl z přestupku, předložit své důkazy. Policie by měla sice prokázat i to, že radar v daném okamžiku obsluhovala v souladu s návodem k obsluze, nicméně tak patrně neučiní a je vhodné mít důkazy vlastní. Není od věci přidat třeba také namalovaný situační plánek. Na vaší straně je dále zákon s vyšší právní silou, Listina základních práv a svobod (2/1993 Sb.) čl. 4 odst. 4: Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro jaké byla stanovena. Pokud jste tedy spáchali něco, co sice čistě positivisticky může být považováno za přestupek, je nezbytně nutné, aby takové jednání také skutečně ohrožovalo bezpečnost a plynulost silničního provozu, neboť právě jen a pouze jeho ochrana je podstatou a smyslem zákona o provozu na pozemních komunikacích.
Pak je zde samozřejmě ještě další možnost – radar mohl být před použitím zkalibrován v rozporu se zákonem. Zákon 361/2000 Sb. ve znění novely 411/2005 Sb. říká v §4 doslova: „(4) Nikdo nesmí používat technické prostředky a zařízení, která znemožňují nebo ovlivňují funkci technických prostředků používaných policií nebo Vojenskou policií při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích (dále jen „antiradar“).“ Stará verze zákona říklala, že takové prostředky nesmí používat jen účastník silničního provozu, což by bylo v pořádku. Nikdo však znamená nikdo. Bez výjimky. Díky tomuto ustanovení nesmí kalibrační zařízení, kupříkladu Ramet SDF-4 používat ani autorizovaná zkušebna a dokonce ani Policie. Jedinou možností, jak bude moci mít po 1.7.2007 Policie ČR legálně zkalibrovaný radar, by byla jeho kalibrace v zahraničí – radarová zařízení pro měření rychlosti musejí projít minimálně jednou ročně ověřením a kalibrací, jinak výsledek jejich měření není důkazním materiálem v souladu se zákonem.
Je tedy vhodné položit v souladu se zákonem 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím policejnímu prezidiu i jednotlivým okresním policejním ředitelstvím dotaz, zda mají a používají zařízení Ramet SDF-4 a pokud ano, nechat s nimi patřičný úřad pověřené obce zahájit správní řízení, v němž mohou dostat pokutu až 100000 Kč. Smyslem uvedeného zařízení totiž je jen a pouze ovlivňování funkce technických prostředků používaných policií nebo vojenskou policií při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
(3x známkováno, průměr: 1,33 z 5)