Z nějakých důvodů vévodila dnešnímu Koblihacastingu informace, že maturitní slohové práce jsou příliš těžké a že se experti shodli, že slohovku na některá témata by nenapsal ani Čapek.
Popravdě řečeno mě tam zaujalo slovo „experti“. Je to velmi oblíbená manipulace v médiích, totiž citování nejmenovaných a často dokonce neexistujících expertů. Použivá se to stejně jako tzv. fake experti, tzn. citování tentokrát již určitelných osob, které ovšem žádný expertní background nemají. Asi nejznámější případ je poslanec ČSSD s. zmr. SNB Huml, kterého dlouho nazývali dopravním expertem, ačkoli vůbec nic ohledně dopravy nevystudoval ani nevykonával, když pomineme, že byl esenbák, vystudoval tu jejich policejně-právní Sorbonnu honoris causa a nějakou dobu pracoval ve firmě na cinklý posudky. I v tomto případě se ukázalo, že „experti“ jsou jen jedna úča, která navíc řekla, že by Čapek měl problémy pouze s fejetonem, a navíc to řekla mírně v nadsázce.
K věci.
Sice si myslím, že současné pojetí maturit je nešťastné protože rovnostářské, šéf Cermatu je neúnosně arogantní a dávno si měl najít nějakou jinou práci, ale ta témata jsou dobrá. Posuďte sami:
ZADÁNÍ 1: Žena zkoušená osudem
Zpracování: charakteristika jedné z literárních postav uvedených ve výchozím textu
Nudné téma pro lidi bez mozku. V podstatě mechanická práce, něco jako štípat dříví nebo jet s autem do myčky.
ZADÁNÍ 2: Existence lidstva ohrožena!
Zpracování: vypravování s prvky sci-fi rozvíjející výchozí text
Tohle se mi líbí. Volně pojatý útvar, k tomu postapo téma, naprosto cool. Nejtěžší bude udržet daný rozsah a současně dějovou linii. Kromě toho musí článek navazovat na předchozí text, což docela omezuje tvorbu příběhu.
ZADÁNÍ 3: Nudný účetní a jiné stereotypy
Zpracování: článek s prvky fejetonu o stereotypech spojených s různými profesemi (funkce výchozího textu inspirativní)
Povšimněte si, že se nemusí jednat o fejeton, ale postačí článek s prvky fejetonu. Složitou formu kompenzuje jednoduché téma, kde se můžete vydat v podstatě libovolným směrem. Z daného výběru nejtěžší.
ZADÁNÍ 4: Obraz od Josefa Lady
Zpracování: popis výchozího obrázku
Opět nuda, mechanická práce. Spíš bych se soustředil na to, jak obrázek působí než co je na něm. Kdo má koule, vezme do úvahy rok vzniku kresby. První, co mě při pohledu na obrázek napadlo, bylo následující: „Na obrázku vidíme centrum Prahy po úpravách expertů z IPRu. Dopravní zklidňování bylo zjevně dotaženo do konce.“
ZADÁNÍ 5: Prokrastinace – nová metla lidstva?
Zpracování: článek do společenského časopisu zabývající se fenoménem prokrastinace (funkce výchozího textu inspirativní)
Další zajímavé téma, kde ovšem autora bude svazovat forma.
ZADÁNÍ 6: České národní obrození
Zpracování: referát (funkce výchozího textu inspirativní)
Nuda. Náročné na teorii, lze využít synergii s nějakou maturitní otázkou. Jinak škoda slov, opět monkey business. Na nepotřebujete nic, ani mozek, ani fantazii. Raději bych házel uhlí.
ZADÁNÍ 7: Zlo s dětskou tváří
Zpracování: úvahový text zabývající se otázkou snížení věkové hranice trestní odpovědnosti v České republice (funkce výchozího textu informativní)
Zase no problem. Téma skvěle pussuje k formátu úvahy.
ZADÁNÍ 8: Nepovedená léčka
Zpracování: vypravování o tom, jak Jean André vyvázl z léčky Emhudů, které navazuje na výchozí text
Pýs of kejk. Vypravování je volná forma, jen je škoda, že na původní text musí navazovat.
ZADÁNÍ 9: Návrh na přejmenování náměstí
Zpracování: úřední dopis, který reaguje na výzvu z výchozího textu a obsahuje návrh na přejmenování náměstí
Pro někoho, komu je 18, asi ne úplně easy, ale v podstatě nuda. Nejtěžší je udržet formu úředního dopisu a připravit srozumitelnou argumentaci. V zemi, kde se Vinohradská ulice už jmenovala Jungmannova, Fochova, Schwerinova, Fochova a Stalinova a kde mají političtí představitelé nutkavou touhu zalézt do první prdele, která se jim namane, má úkol určitý praktický rozměr. Učme se styku s úřady, pokud bude moc úřadů a policie sílit jako v poslední době, úplně každý bude během svého života muset čelit nějaké úřední šikaně bez ohledu na to, zda něco dělá nebo ne.
ZADÁNÍ 10: Zahájení vodácké sezony
Zpracování: zpráva do regionálního zpravodaje o průběhu akce představené ve výchozím textu
Opět jedna z těch těžších, vzhledem k retardovskému stylu, kterému jsou podřízeny zprávy v regionálním tisku. Je extrémní výzva napsat o akci, která je vlastně každému u prdele, kde se všichni nudili a nakonec se ožrali. Ale téma bude mnoha maturantům blízké.
Když jsem maturoval (v roce 1992), mohli jsme si vybrat ze dvou nebo třech témat, a všechna stála za hovno. I tehdy byli posedlí dodržením formy a obsah je moc nezajímal. Jako by to v dnešní době nebylo jedno.
Nyní je tedy možné vybírat si z deseti témat. Všechna až na dvě nebo tři jsou easy as fuck, ty zbývající jsou pak jen easy. Škoda, že si to nemohu dát, některá z toho bych si užil i teď. Už nejsem na psaní tak dobrý, protože časem člověk podlehne mnoha stereotypům a stane se součástí určitých schémat, ale v osmnácti by tohle pro mě byla velmi radostná čelendž.
Jinak myslím, že snadný věci umí dělat každej kokot.
Nepovažuji Čapka za dobrého autora. Karel Havlíček Borovský byl úplně jinej level. Spíš mi Čapek přijde jako intoš, který se nudil, a občas na něj někdo udeřil a řekl mu, Čapku napiš vole něco totálně hammer, společnost je v krizi. Tak se do toho pustil. To, co pak napsal, nešlo většinou z něj, ale z nějaké společenské potřeby, kterou pocítil. Proto si myslím, že se experti mýli a s těmi tématy by problém neměl. Byl zvyklý takhle pracovat.
Doteď jsem určoval já, co budu psát, nyní máte možnost vy jako čtenáři ovlivnit jeho obsah. Zadejte mi maturitní písemku. Vyhrává téma s co nejvíce hlasy, termín je do konce dubna. Snad mi to pak to ministerstvo maturit oznámkuje.
[yop_poll id=“1″]
Fejeton, který by nenapsal ani Čapek.
(Článek s prvky fejetonu o stereotypech spojených s různými profesemi. Funkce výchozího textu inspirativní. Protože nemusím maturovat, napsal jsem to po svém.)
Můžete zkoušet přesvědčovat sebe i okolí, že každý účetní nemusí být nudný a všichni pražští taxikáři nemusí okrádat nebohé cizince, nebo že umělecký kritik nemusí být zapšklý stařec, který bydlí v zemljance dle vzoru Drdova poustevníka Školastyka a který plive na celebrity. Kromě toho, že určitým specifickým profesím vylepšíte image a sám budete mít dojem, že děláte něco ohromně užitečného, správného a progresívního. Předsudky jsou přece špatné áááno.
Jenže jednoho dne vás to dožene. Zavolá vám úřednice z finančáku a je to přesně taková puntičkářská kráva, jak jste očekávali v dobách, než jste přepnuli do politicky korektního módu a oprostili se od předsudků. Nedej bože, abyste se stali obviněným v nějakém řízení o přestupku, protože s velkou pravděpodobností natrefíte na arogantního rigidního úředníka přesně takového, jakého jste čekali. Zákazník levného autobazaru by asi znejistěl, kdyby ho neoslovilo individuum v teplákách a neproneslo obvyklá zaklínadla o perfektním držáku fmetle fkombajnu nahlínách se značkovou muzikou, kterej je akorát zajetej, protože je po nějakým dědovi. Něco by bylo v nepořádku. Zákazníka autosalónu prémiové značky by oproti tomu něco takového rozhodilo, protože ten očekává seriózního šedovlasého pána v obleku. Tam by pak taky bylo něco v nepořádku.
Očekáváme to.
Je to tak. Stereotypy činí náš svět předvídatelným. Umožňují nám se připravit a nastavit laťku komunikace na default setting, získat počáteční jistotu v komunikaci s neznámým protějškem. Když na ně pak nedojde, je to něco jako bonus.
Stereotypy nejsou jen v hlavě, stereotypy mají příčinu. Představme si vyhazovače z klubu. Pravděpodobně nyní vidíte před očima zavalitou dvoumetrovou krkovičku s vyholenou hlavou a rameny přes celá záda. Je to stereotyp, ale oni takhle nějak taky většinou vypadají, protože jim to umožňuje svědomitě plnit pracovní úkoly, i když to třeba nejsou žádní ortodoxní rváči. Jinak by přece pracovali u městské policie, kde jsou za agresivitu odměny. Každý si dvakrát rozmyslí, zda bude takového týpka srát a to je celá podstata věci. Můžeme jen spekulovat, zda byla dřív slepice nebo vejce. Totiž zda krkovičky stereotypní vizáž byla způsobena profesí vyhazovače až následně, nebo zda je krkovičky vizáž stejně jako profese pouze odrazem jeho osobnosti a povahy a vznikla už dlouho předtím, než prvního hosta důrazně požádal, aby šel ven a už nechodil dovnitř. Profese a osobnost člověka jsou mnohdy tak úzce spojeny, že je současně položen velmi solidní základ pro vznik stereotypů všeho druhu.
Stereotypy lze akceptovat nebo popírat, anebo potom ještě něco. Známá kampaň těžící z popírání stereotypu je reklama na Airbank s neformálně oděným bankéřem. Většinou to ale moc nefunguje, protože všichni tak nějak čekáme, že kde je stereotyp, tam se taky objeví někdo, kdo z něj zkusí uniknout. Z popírání stereotypu se tak vlastně taky stal stereotyp, zdravíme všechny hipstery. Asi taky není problém se ze stereotypu vymanit. Pan účetní si může nechat nastřelit náušnici, nechat si vykérovat na šourek účetní osnovu, koupit si nějaký hustý hadry a naučit se nějakou show, díky které nebude působit nudně. Krkovička se může vystajlovat lumberjack wannabee plnovousem a naondulovaným účesem. I úředník se může naučit jednat v intencích § 4 správního řádu (i když osobně shledávám to vytetování účetní osnovy pravděpodobnějším). Technicky možné to všechno je, ale životní štěstí jim to nepřinese.
Opravdoví borci udělají něco jiného. Opravdoví borci si svůj stereotyp pěstují a používají ho jako tajnou zbraň, která jim umožní přinutit okolí o nich uvažovat v mezích, kteří oni sami stanoví a jednat s nimi tak, jak oni budou chtít. Například se cíleně nechat fakt brutálně podcenit nebo podlétávat pod pátracími radary různých pachatelů dobra ať z řad firemních managementů nebo politiků.
Proto až uvidíte někoho, kdo působí zcela stereotypně, pozor na něj. Nikdy nevíte, zda něco právě nezkouší.
(631 slov, čistý pracovní čas: 23 minut).
13.04.2017 D-FENS
(325x známkováno, průměr: 1,18 z 5)