V rámci své obživy jsem se občas dostal na místa, kam by mne v životě jako turistu nenapadlo jet. Tak jsem se jednoho dne octl i v polských Gliwicích.
Po skončení pracovních povinností mě můj polský kolega pozval na výlet. Že prý mne zaveze na místo, kde začala pro Poláky druhá světová válka. Po pár minutách jsme dojeli za město k dosti ohyzdné dřevěné věži, která v třicátých letech sloužila jako rozhlasová vysílačka na pomezí Německa a Polska. Když se dnes podíváte na google maps, přijde vám to divné, k hranicím Německa je to ještě flák cesty. Musíte si vytáhnout mapy z roku 1938, abyste pochopili, co Poláci získali po porážce Německa. Obyvatelé Gliwic vzhlížejí k té hromadě dřeva s posvátnou úctou a jakousi zvrácenou hrdostí, asi tak jako my Češi k Lidicím.
Co se tehdy stalo? Němci převlékli vězně z Dachau do polských uniforem, dovezli je k této vysílačce a tam je postříleli jako zajíce. Jeden z polsky mluvících vojáků poté vysílal výzvu k boji proti Němcům. To se stalo právě 31.8.1939. Mašinérie propagandy se následně rozjela jako dobře namazaný stroj. Hitler hřímal v Reichstagu, že tohle si přece Německo nenechá líbit. Pak už to šlo ráz na ráz – do čtyřiadvaceti hodin bylo Polsko přepadeno a během pár týdnů rozdrceno německou armádou. Že se vojenská operace připravuje týdny a měsíce, je snad každému jasné. Dle historických pramenů měl ale Hitler prohlásit: „Vítěze se nikdo neptá, jestli mluvil pravdu.“ Čili pouze deklamoval parafrázi rčení z naší státní standardy, odmažeme-li čárku nad koncovým í tohoto ušlechtilého hesla.
Označení Operace pod falešnou vlajkou se stalo ustáleným termínem využívaným po celém světě všemi státy, které potřebovaly nějakou tu záminku kamsi vletět a získat přírodní zdroje z míst, na které by legálně nedosáhly, případně získaly územní výhodu v boji s dalšími mocnostmi. Příběhů na toto téma je nespočet a dlužno přiznat, že ani Goebbels na to neměl patent, jen se mu musí připsat zásluha na upgrade tohoto triku. Nemusí jít vždy prvotně o přírodní zdroje či území, tento princip se dá s velkým úspěchem využít i v politice. Vzpomeňme například na americký film Vrtěti psem, kde je veřejnost oblbována partou psychopatů naverbovaných ze šoubyznysu. Tento princip využil v roce premiéry filmu i Bill Clinton, známý svým nelíčeným zájmem o ústní dutiny svých stážistek, což se mu stalo téměř osudným. V zájmu záchrany své kariéry pro jistotu rozpoutal pár válek, aby odvrátil pozornost veřejnosti od svého zdivočelého péra. Mnozí Srbové a Iráčané, kterým Billovy humanitární bombardéry zabily blízké, mu od té doby nemohou přijít na jméno.
Dnešní asi nejznámější false flag je útok na lidskou svobodu a důstojnost s krycím názvem Covid-19. Vzhledem k počtu již ožebračených lidí a perspektivě ekonomického vývoje střední třídy směřující mezi půlky je zřejmé, že tohle není náhoda. Jestli následné zapojení užitečných idiotů v podobě presstitutů, hygieniků a politiků jak vystřižené z manuálu od Lenina bylo součástí plánu, to se asi nedozvíme. Důležité je sledovat ono pověstné Cui bono. V tomto případě chlastají šampaňské od rána do večera zástupci bank, kteří velkoryse půjčili Eurosojuzu i dalším státům tu nesmyslně velkou částku, kterou vyrobili pomocí nul a jedniček ve svých bankovních systémech. Kdo to zaplatí asi není třeba se ptát.
Gliwice nejsou moc hezké město. Kromě nově opraveného centra je to většinou změť šedivých domů postavených po válce. Na druhou stranu místní hospůdky a kluby dokazují, že Poláci nejsou žádní suchaři. Pokud se tam někdy ocitnete, určitě se poptejte třeba na klub Gramofon, jestli ještě po těch letech funguje. Nebo si zajeďte do Krakova, ten už není daleko a fakt stojí za návštěvu. Ale na tu hromadu dřeva proslavenou přesně před 81 lety se taky jeďte podívat.
A když už před ní budete stát, zkuste si opakovat slova vtloukaná nám do hlavy od rána do večera: Karanténa, LGBT, Skripal, BLM…
30.08.2020 Pako
(219x známkováno, průměr: 1,76 z 5)