Extinction2 Rebellion - zpět na článek

Počet komentářů: 295

Přidat komentář
  1. To chce si nad takoveho sediciho stoupnout a zcela nenasilne a mirumilovne ho pochcat.

    1. stačí podlejt perchlorem a vytáhnout zipáka. to udělali v začátcích tomu kryplovi alžbětkovi moji kámoši, co jeli dodávkou na stavbu. alžbetko přilepenej k silnici netušilo, že perchlor nehoří, i když to smrdí, jako by to chtělo samo od sebe zapálit půlku planety. a už vůbec netušilo, že kámoši chlastali a zaspali a měli bejt na stavbě. to pak není zrovna fajn kombinace. chvilku video kolovalo na fb-pak ovšem bylo smazáno

      1. Vychazim z toho, ze se clovek na zasah nemuze pripravit, protoze ti kokoti se valeji pokazde nekde jinde. Z toho, co v aute pravidelne vozim, je k dispozici bud obsah mocoveho mechyre, nebo 6 kg CO2.

        1. Ale to by mohlo jít. „Hele, on leží na cigáru VOLE HOŘÍŠ!!! Tssssss“ – a ať chlapec prokáže, že nehořel.

          Navíc uhasit dekarbonizačního klimaaktivistu COčkem – existuje vyšší level satisfakce? ;-)

          1. Jedině když pohřbíš vegetariána do masovýho hrobu :-)))

          2. Kyselina máselná a valerová, naprosto neškodný zápach blitek řiznutych bezdomovcem a kapkou obecního kozla v říji.

            1. No jo, jenže to když ti prokážou, tak fracínkovi z Vyhynutí koupíš novou sadu značkového oblečení v ceně ojeté Fabie. U kyseliny máselné se na zachraňování vymlouvat nemůžeš.

              Leda bys mu ampulku strčil do kapsy, rozdupnul ji a pak na něj ještě poštval policajty, že Hele pane příslušníku – to je ten grázl vod hentěch Revolučních buněk, co vám tenhle sajrajt lil do aut!

              Já bych zůstal u toho hasičáku.

              1. Práškového

                1. já ho v autě vozím, aspoň bych ho moh vyzkoušet :)

            2. Daji se ty blitky někde normálně koupit?

  2. perfektně napsaný. není co dodat. jen bych ještě doplnil mamatai a fotrtaxi na discotaxi. příběh mýho kámoše z pátku-čus-pod na pivo. nemůžu, slíbil sem synovci, že ho ve dvě odvezu z diskotéky v kozárovicích. povídám mu-to si smrad nemůže ujít těch 15 kiláků pěšky, nebo na kole? prej ne. když mi tohle řekla moje dcera-tati odvezeš mě 4 km na zábavu a přijedeš pro mě? řekl jsem -nasrat. my chodili deset koláků na bigbíty do chyšek, tak se snažte

    1. Jenze za nas bylo bezpecneji. Pro tu buchtu bych zajel.

      1. je jí 18. bezpečnějš nebylo ani za komančů. je to furt stejný-aspon na venkově

        1. Jo, tak vesnice je relativne cajk, pokud ji mezi dedinama nesmete nametenej luftak. Ve meste je to v noci horsi.

          1. Na tý dědině je sice míň vyfetel a cigošů, zato šance, že ti potomka srazí do škarpy vožralej týnejdžr v nablejskaný fóbii z 2001, co pojede nametenej z druhý vesnice, je řádově vyšší. A dost jednoduše to může bejt synátor tvýho souseda. Lufťáci tam sice jezdí, ale většinou ne nametený, u nehody by si odřeli řidítka u těch suprovejch kol, co maj vzadu.
            Lufťáci fakt nemůžou za vyšší úmrtnost ne vesnicích ze soboty na neděli.

            1. Luftaci muzou i za spatny picasi ;-).

              Spis mam zkusenost, ze luftaci tady na tech nasich horskejch silnickach netusi, kde je dira, kde je to uzky a tak, ale jezdej svych standardnich 100+. Kdyz jsem doma na HO, jezdim si rano do udoli pro cerstvy pecivo a nestacim se divit, s jakym sebevedomim se kolikrat ritej v miste, kde mistni vi, ze je to o napravu.

              Ale samozrejme, ze to z moji strany byla jen narazka, protoze nalitej tady jezdi kdekdo. Pokud mistni ma nejakej ofrout, tak jede radeji mezi polema, protoze s mistnima cajtama na tema chlastu neni moc plodna diskuse. Ta doba, kdy se placali po zadech a „vsichni se znali“ je tady asi pryc. Konkretne v nasem SSK je i cajt, kterej poslal papiry do cistirny nasemu predsedovi klubu, protoze ho chytil podruhy za volantem a nadejchal fakt dost. Nikdo mu nerekl ani popel. Jedno pivo nikdo neresi, ale nic se nema prehanet.

              Nicmene, ve meste je vetsi anonymita, pokud dite nekdo prepadne, tezko se dohledava. Ja bych pro potomka radeji zajel, pokud nejde domu s celou partou.

          2. Já bych bezpečnost vesnic až tak nepřeceňoval, zvlášť u žen. Viz klasika:
            https://www.youtube.com/watch?v=CDtseF2CP7Q

          3. taky si notně nametená může k nějakýmu takovýmu sednout, zpravidla to vomotání vo strom nejhůř snáší spolujezdec (nemá přídavný výztuhy), tak aby pak už nejezdil akorát ke křížku

          4. Nametenej fluťák… Jednou za delší čas chodím z hospody domů pěšky (něco přes pět km, většina mimo obce) a jezdí převážně taxíky. Někoho kdo by nějak prasil nebo jel nejistě si nevybavuji. Krom toho pořád máme škarpy, onehdá jel dřevařský kamion s dálkovými včetně přídavných, tak jsem oslepen ustoupil z krajnice.

            Tchýně chodila na zábavu i 12 km jedna cesta. Pro švagrovou jezdil tchán ve tři v noci, aby nejela s nějakým nameteným. Zatím prohlašuji, že děti dostanou rozkaz chodit pěšky nebo tágem za svoje, ale jestli nevyměknu, to nevím.

      2. Pro holky jsem jezdil a bral i dvě další spolužačky, s jejichž rodiči to bylo domluveno. Cesta tam se dala posledním autobusem, ale nazpátek v noci – no, bylo to v letech, kdy už nebylo tolik bezpečně, jako za těch předchozích bolševiků. S paní jsme jen těžko snášeli pomyšlení, že by si holky měly na zpáteční cestě zašukat, když nechtějí a s kým nechtějí.

    2. 4 km jsem občas z města chodil taky (když jel noční autobus za dlouho), to je 35-40 minut svižné chůze takže to je reálná alternativa půl hodinového stepování na zastávce. Ale 15 km pěšky ? To je 2 h zatraceně svižné chůze, nebo reálně 3 h běžné chůze. To je výlet, to není alternativa cesty domů. Na kole 15 km je ok (30-40 minut), ale je dobrý nápad jen ožralý 2 ráno na kole 15km domů (což asi nebude ve městě po osvětlené cestě) ?

      1. Sel jsem jednou z parby 16 km, vypadl jsem o pulnoci a domu dosel ve ctyri rano strizlivej, coz mne neskutecne nasralo a uz jsem takovou kokotinu nikdy neudelal.

        1. ja takhle jednou vyrazil z hospody z Krumlova do Budejic, a kdyz v 6 rano vychazelo slunce a ja byl nekde pred budejovicema strizlivy – tak me to taky pekne nastvalo, holt skoncila veskera legrace a ja mel jeste cca 7 kilaku pred sebou. Uz to nikdy neudelam.

          1. napadlo tě, že by taková rada mohla byt cílem? X-D

            zrovna tak když je člověk sám přimetenej trochu víc, tak takovej výletík taky prospěje…

          2. z Krumlova do Budejic totalni blazen ja bych to nedal z Krumlova do Kajova natoz do Budejic :D myslim, ze by byl v Krumlove nametenej sejit ty hospody a vyjit ten kopec ke Kaufu kdyby bylo zle :DDD

            1. *problem

          3. Avšak je vidět ta mladická nerozvážnost. Takto hrubě podcenit zásobování během cesty. Trestuhodné. To v naší partě jsem byli schopni se vracet dokud nesené, ano, střídavě nesené štěně napadlo za vlast. :-) Něco na cestu muselo bejt vždy, aby se netrpělo žížní. Jak jsme to jen mohli vydržet…

            1. My vždycky nabrali petky…

              Po cestě vystřízlivět je k nasrání. Vyhozený prachy pak…

          4. Budějčák by měl chodit tak do hospody U města Krumlova na Lidické a dál ne. Odtud jede MHD.

          5. Z Krumlova do ČB nejezdila hromadná doprava?

        2. Tohle jsem udělal po svém stužkováku (pěšky 21 km k nejbližší zastávce vlaku). Takže já jsem prozřel relativně mlád.

    3. moje dcera-tati odvezeš mě 4 km na zábavu a přijedeš pro mě?
      Předpokládám na tágo love nejsou…

    4. Karlos, bigbít, Chyšky, není těžké tě rozklíčovat. Ano, chodilo se temným hvozdem, z Kovářova lesem to bylo jako cesta do Mordoru. Vyšší level pak byla vlastní autodoprava. Třeba modrým Trabantem…

  3. ‚Najednou se ukazuje, že armáda by byla schopna bránit jeden kraj po dobu jednoho týdne‘

    Ale kdepak kraj… vetsi okres.

    1. Brno by ubránili i rok.
      To nikdo nechce.

      1. Chodi pesek okolo nedivej se na neho :D

        1. podíval se :-D

    2. Oč slabší armáda, o to víc radikálních keců. To se jim to žvaní, když jsme v NATO. Jen jsem zvědav, co budou dělat, až se v USA definitivně změní demografie na jihoamerický standard a někdo přijde programem ty stamiliardy investovat „do chudých“.

      1. No, taxe v Evrope ukaze, ze kral je nahy. Tou dobou bude UA uz v EU par let a tipuju, ze vyzbrojena lip, nez Turecko. Tak treba probehne druha vlna imigrace…

      2. EU má výhodu, že státy sice vzhledem k ekonomice a počtu obyvatel nemají moc silné armády, ale ani tak se v okolí nerýsuje nikdo, kdo by je mohl porazit.
        (Nebo to spíš je obráceně, relativně slabé armády jsou výsledkem toho, že dlouho nebyly potřeba.)

        Konkrétně Rusko asi bude mít velký problém se z války na Ukrajině vzpamatovat, i vzhledem k demografické krizi.

  4. Souhlas, akorát ty vlaky na hlavních tratích už obvykle tak hrozné nejsou, a to ani na severní Moravě :o)) Kolikrát je to pohodlnější než vlastní auto.

    1. Co bych dal za starý socialistický koženkový kupák. Dnes jsou všude ty debilní „letadlové“ sedadla, takže se člověk nemůže natáhnout ani když jede v době kdy je vlak prázdný.
      Přitom už v devadesátkách tu byly polohovatelné sedadla, které šlo posunout a sklopit, a dokonce vytvořit v kupé „letiště“ !
      Krom toho někde instalovali takové sedadla, kde se nedá sedět s rovnou páteří. A pak člověk vyleze po 3 hodinách v práglu něco úředně vyřizovat a má páteř za tu cestu vytvarovanou do toho poníženého hrbení před vrchností.
      Že by ty vlaky pražáci nakoupili schválně?
      Pak už jen k dokonalosti chybí na sedadle před vámi přilepený návod na ponížené žmoulání čepice.

      Kolikrát jsou různé ty regionální City elefanty a podobně modernější a pohodlnější než rychlíky, kde ČD „výhodně“ koupily dosloužilé rychlíky z německa nebo maďarska za polovinu ceny, přičemž tam ale věčně nefunguje klimatizace či topení.
      COž mi připomíná konec 90. let ve vysloužilých socialistických vagónech, kdy člověk občas musel přesednout do druhého vagónu, protože nefungovalo topení. To znamená že buďto netopilo, a nebo naopak jelo na max. výkon a nešlo ztlumit.

      1. me stary vlaky prisly taky lepsi, uz sem teda vlakem nejel dlouho ale interier ala letadlo me nebavi, zato stary kupe kde se dalo chlastat a kourit a zatahnout zaclonu anebo se dokonce zamknout, to bylo nejlepsi vlakovy cestovani

        1. klasická červená koženka, kde se dalo ležet, otevřít okno, čumět ven do krajinky, nic to v kupé nehlásilo. Dneska se okno otevřít nedá, okolo trati jen betonový zdi úplně k hovnu (v tom jsme asi nejlepší), nádraží jedno jak druhý, hlavně modrý zábradlí.

        2. A zkuste si tam aplikovat trampskou romantiku s kytárou a hromadným zpěvem, když sedíte za sebou sešikovaní jak v transportu do Osvětimi.
          Před lety někdo začal školit personál ČD aby byl tzv. profesionální a na úrovni (hlavně rychlíky). Takže se z nich stala banda arogantních kokotů, a když tak člověk v klidu podřimuje, tak má pocit že ho vzbudil gestapák dělající šťáru ve vlaku. Taková neosobní odtažitost.
          Za komárů měl kdekdo v uniformě pravomoci veřejného činitele. Ale i tak mi tehdejší průvodší připadali jaksi lidštější.
          Fakt by mě zajímalo kdo je školí. Jestli někdo z reichu či odkud. Ono je tam pořád dost těch co měli dědečka u SS :-P

          Možná stárnu, ale prostě se mi zdá, že ty vlaky jaksi ztratily svoje kouzlo. A to škatulkování na 1. 2. 3. 4. třídu a Nedotknutelné v jančurovo Regiojetu, je úplně eklhaft. Kastovní systém jak v Indii.
          Možná je to i tím, jak vše automatizovali a vyházeli 3/4 původního personálu, ve kterém často byli fandové do vlaků, lidi z ajznboňáckých rodin apod. a zároveň s tím zavřeli čekárny, nádražky atd. tak se to celé nějak odlištilo a robotizovalo.

          1. Za komárů neměli nádražáci pravomoci veřejného činitele ani náhodou, největší debilové byli osožáci, něco na úrovni dnešního městapa. Nádražky jsou v prdeli komplet, čest výjimkám, třeba Braník.

            1. Od 1964 po reorganizaci 1974 pod min. dopravy. Před tím byli pod vnitrem. Takže srovnání s obecními opičkami s bouchačkou (až na intelekt a schopnosti) Status veřejného činitele měli, na to bych vsadil levou cvičku sokola Tyrše.

              1. Tihle jo, ale štíplístek nebo výpravčí určitě ne.

            2. Brundibar 18.4.2022 v 23:36

              Přesně.
              Je to jediná místo, kde čepují pitelný Braník.

          2. Nádražky, to je pak kapitola sama pro sebe. Člověk tam kolikrát ještě před 10 lety dostal za pakatel jídlo vařené ještě dle socialistických norem. Klasický gulášek s cibuló a houskovým knedlíkem, hustou nešizenou zelňačku s nakrájenou klobásou apod.
            Dnes, pokud se zachovala, tak to je něco ve stylu friťákového junkfood blivajzu, a to v lepším případě. V horším „vaříme jen do půl třetí“ a nebo jen bagety, utopenec, pivo, limo.
            A pak mi tu někdo bude vykládat že od socializmu jsme se výrazně posunuli kupředu.

            Co se týče infrastruktury a zázemí pro lidskou existenci, tak to jde totálně do kopru. Už jen zbývá aby tu na cestách v divokých hvozdech přepadali formany a poutníky lapkové a mordýři, jako ve středověku.
            To platilo už tenkrát, že lidi byli vděční za silného panovníka, který v zemi udělal pořádek, aby se lidi nemuseli bát a mohli rozvíjet obchod, cestování, kulturu.
            Ono se to nezdá, ale úpadek veřejné infrastruktury je vždy varovným signálem, že společnost celkově neochvějně míří do sraček.

            1. To je fakt, jel jsem courakem snad po 15 letech, chtel jsem potomstvu ukazat romantiku. Byl jsem z toho neskutecne otravenej a taky vzpominal na vlaky, kde jsem sklopil protejsi sedadlo, na tu trubku hodil kanady a spokojene chrapal. Na nadru gultr se skopkem, kde byly neustale cisty trubky a to byla parada. No, tak jsem o tom mohl tak akorat vypravet. Sice brzo budeme mit hajzly pro 69 pohlavi, ale normalni nadrazacka palusa neude nikde qideni.

            2. U „nás“ nádražka furt funguje. A je na oběd je pořád plná. Všichni dělníci a cesťáci se tam stavují. Ono vepřový řízek přes půl talíře je prostě jasná volba. Kuchař nemusí nic vymejšlet, prostě má furt stejnou nabídku.

            3. Ono je jaksi těžké udržet podnik 3. cenové, když vzhledem k ceně surovin by to muselo stát jako 1. cenová aby to zůstalo rentabilní. Inflace.

              1. V cenách by problém nebyl, relativně levné vývařovny existují furt. Problém byl v tom, že nádražky byly, co pamatuju, ty nejšpinavější pajzly široko daleko, kde by normální člověk nechtěl ani umřít, navíc se tam slejzala dost odpudivá klientela, cigoši, alkáči, somráci… To už je lepší si koupit bagetu a plechovkáč a sníst to na peróně nebo v kupé. aspoň tě u jídla nikdo neotravuje a nemusíš se bát, že ti někdo něco čajzne nebo rozbije hubu, že blbě čumíš.

                1. Třeba taková v Rokycanech, ta byla přesně taková. Tam sme si ani ve 3 chlapech ve 20ti pivo radši nedávali.. koupili sme pár lahváčů v Korunce a bylo.

                  1. Tak. Z čundráckýho hlediska mi přišly nejlepší takový ty nádražní kiosky s kelímkáčema. Pivo měli, nějaký buřty s hořčicí, pišingry nebo tyčky taky, člověk byl na čerstvým vzduchu a když přijel nečekaně vlak, tak nebyl problém sbalit tácky a kelímky a zahájit zrychlený přesun.

                    1. Vzpomínám na dávnej rozhovor v dejvický nádražce někdy kolem poledního:
                      pingl: tady sou ještě 2
                      kámoš: ne já už si nedám, díky
                      pigl: máš pro to nějakej vážnej důvod?
                      kámoš: no já musim ještě do školy, a pak musim jet na kolej, mám zejtra zkoušku…
                      pingl: říkal sem VÁŽNEJ důvod!

                    2. Přesně tak. Ideální je třeba ta v Plasích.

                      Pokud se někdo chce projet pěkně vlakem a dobře najíst, super bývala Hanákovo nadražka Nižbor. Ale jak to tam je teď, to netuším.

                      Legendární nádražka bejvala dole pod nádražím ve Stříbře, tam měl nejnižší ceny a kuchař sice chlastal, ale vařit uměl dobře. Takže když nebyl pod vobraz, tak se člověk i dobře najedl. Takový ty klasiky typu Roštěná na houbách, gulášek, zelíčko, nebo dělal třeba smažený býčí žlázy…ale to musel bejt ve formě.

                      Ale dneska už je tam jenom ta podivnost nahoře, dole už je z toho normální rodinnej dům.

              2. Cena surovin je v kalkualci ceny pokrmů hodně malá část.

              3. Nádražky kde maj dobrý pivo furt normálně jsou, zrovna tak i ty, kde dobře vaří. Jen nejsou v každý stanici nebo v každej prdeli, někde to holt šlo do kytek. Může za to ten zlej kapitalismus samozřejmě.

                Něco se dá najít tady – https://www.nadrazky.eu/index.php

            4. Chlapci, toto všetko sú len romantické spomienky, keď na to zlé sa už zabudlo, a aj tráva bola vtedy zelenšia a penisy tvrdšie…

              1. co tráva, ale ta zelená klobása v nádražce na nádraží v Plzni tak před 25 lety!

                1. A legendarni (uz zrejme neexistujici) nadrazku v Prerove znate? :-)

                  1. jk_ 19.4.2022 v 13:29

                    Jak by ne!
                    Snad nejhnusnější pivo v životě jsem okusil právě tam.

                    1. Ono může existovat hnusnější pivo, než Starobrno (o kterém sami Brňáci říkají, že chutná jako stoka) ?

                    2. Krakonoš, Nektar, Ostravar … Patoků je mraky.

                    3. Krakonoše jsem myslím chutnal a nic moc – ale narozdíl od Starobrna to chutnalo jen jako hnusné pivo bez chuti a charakteru, nikoli jako bahnivá voda.

                    4. krákora dvanástka eště nedávno ušel, ale už to taky začli pajcovat cukrem, jako dneska dobrá půlka pivovarů, je čímdál hůř a slad je dražší

                    5. Tatran

                    6. Nejsu pravidelným pivařem, ale Starobrno je fakt nedobré. Jen z pouhých 5ks 12° bolí ráno hlava jako střep, 1x jsem měl i průjem a od té doby už jsem to nikdy nepil. Od té doby chápu význam pojmu „samoser“ u piva. V téže pivnici mají pro „stálé hosty a ty, co vědí“ neoficiálně na jednom čepu i Plzeň.
                      Někteří o Plzni říkají, že už je z toho jakási eurosračka. Nevím, v čase jsem to nějak nesrovnával a pil jsem to nepravidelně, točené, flaškové i v plechu.
                      Jenže – mně to docela chutná a jako obrovský, vlastně ten nejhlavnější bonus vnímám to, že ráno z té Plzně vůbec nebolí hlava, ani náznakem – a to zřejmě z jakéhokoli množství (pravda, vyzkoušeno mám jenom 10ks 12° za celé jedno sobotní klábosící odpoledne i večer s partou). Natož tak průjem, to ani náhodou.
                      Možná (spíš určitě) existují i lepší piva, než je ta Plzeň, ale holt se tu v místě nečepují a zase až takový pivař, abych jezdil na nějaké ty „okružní poznávací výlety“, to fakt nejsem.
                      Mimochodem, ta absence ranní hlavy jako kopačák a slušná chuť, to jsou taky důvody, proč dávám přednost Jamesonu před čímkoli ostatním z tohoto ranku.
                      Problém je ještě dneska s tím, že úplně všude, kde bych si ho případně chtěl dát, jej nemají. Anebo jakože mají, ale ve flašce od Jamesona je nalito něco úplně jiného (většinou nějaká levná sračka z takové trojhranné flašky..), což jako častý konzument Jamesona pochopitelně poznám a vypadnu odtamtud.
                      Někdy má doprovod nechápající pohled, ale to se dá v pohodě za 3 minuty vysvětlit, proč se nenechat okrádat a ještě k tomu za cenu originálu pít nějaké hnoje.

                    7. servisdok
                      19.4.2022 v 16:53

                      plzňa hlavně není nic extra na to, jak si ale na špičku hrajou (a taky to tak stojí)

                      nicméně zbytek upadá stále rychlejš, boj udržení kvality vs. udržení ceny vyhrává spíš ta cena, hlavně jak to skupujou stále větší korporáty

                    8. To je zvláštní… Podle těch příspěvků jako by existovalo pravidlo, že čím dále na východ, tím hnusnější pivo. (Výjimky prominou, Hradecké je údajně slušné.)

                      Koreluje to i opačným směrem – mě popravdě chutnají více tmavší německá piva, nebo karamelová britská IPA (ne z Británie, ale ten druh Indian Pale Ale).

                      Úplně nejlepší pivo, co jsem kdy chutnal, bylo dovezené jedním známým z Německa v klasické skleněné lahvi s keramickým víčkem, ale já ňouma si nezapsal co to je s tím, že z Německa bych to stejně nesehnal.

                    9. Indian Pale Ale je velmi dobré pivo Primátor

                      https://eshop.primator.cz/primator-ipa/

                    10. Brundibar
                      19.4.2022 v 22:14

                      není zlej, a překvapivě mi zatím nejvíc chutnala IPA od Lobkowicza

                      některý jiný jsou tak překořeněný, že už v půlce lahve se docela přemáháš to vůbec dojet

                    11. Kdyz si vyjimecne koupim v Mnichove pivo, tak je to vetsinou Hacker-Pschorr. Jednak mi chutna, a jednak se diky tomu porcelanovemu uzaveru da dopit druhej den – ano, takovej jsem pivar :)
                      Muze to bejt ono? Popsal bych ho jako chutove vyrazny (coz jsou ale vsechny mnichovsky, snad krome Spaten) a trochu sladsi nez bezne ceske pivo.

                    12. zrusavpt: to by i mohlo být ono, hele. Název zní malinko povědomě.

                      Akorát že si matně pamatuji zelenou lahev nebo etiketu, a tohle má hnědou lahev a bílou etiketu. Ale jak říkají ušáci, „only one way to find out“.

                      Díky za tip.

                    13. Jeste pripadne Allgäuer Büble, je jich nekolik druhu a nektere maji i zelenou nalepku. Netusim, jak chutna, nikdy jsem ho asi nemel.
                      Teda, bavime se o Bavorsku, co vari na severu prejzove, to netusim :)

                    14. Tady v Plzni sem tam točí velmi dobrej Paulaner. To je taky pšeničný… a ten Hacker-Pschorr pod ty pivovary taky spadá.

                    15. tak to prr, Krakonos 11 vubec neni spatna. A taky maj 10l KEGy :)

                    16. Jan Mrcasik 19.4.2022 v 15:06

                      Vyrovnal se tomu jen Olivětínský opat.

            5. Nádražka, ale autobusová. Na nádraží Praha Florenc byl bufáč s teplou kuchyní. Pět, šest jídel, ovšem všechno neskutečně dobrý, a za ceny více než vlídné. Chodil jsem tam baštit, když jsem na nádraží jezdil na servis parkovacího zařízení. (závory, PC, tisk karet pro autobusáky…)

              1. Super bufáč býval kdysi přímo na Můstku nahoře na ulici. Bylo tam na rohu řeznictví – vpředu byl krám a vzadu byla vývařovna, kde se dalo na stojáka najíst. Měli tam nějakých deset dvanáct druhů jídel, dva druhy polévky, točené nápoje, dávali to do plastu, ale za pár korun porce dobrého jídla jak pro obra. Chodíval jsem tam baštit, kdykoliv byla příležitost. Taky tam bylo pořád narváno, ten bufáč byl vyhlášený.

                1. To byl nepochybně slavný Automat Koruna.

                  1. Nene, Koruna bývala úplně dole. Tohle bylo na Můstku, co se vyleze uprostřed Václaváku, naproti byl obchodní dům. Když jsem tam procházel naposledy, bylo tam nějaké knihkupectví.

                    1. Czech Dave 21.4.2022 v 9:03

                      Uprostřed Václaváku se ze stanice Můstek vyleze na rohu Vodičkovy, nebo Jindřišké, ne?
                      Poblíž býval skvělý bufet, míval snad něco společného s masnou Krahulčí, ale za tenhle datový sektor neručím.

                    2. Ygorek: To by mohlo být ono, ten bufet. Ono už je to asi dvacet let, co jsem tam chodíval, když jsem měl cestu přes Václavák. Vpředu byla řeznická prodejna, vzadu ten bufet.

                2. eště v Kaprově byly takový výborný maťo-udědiny kde byly za pultem jednak i hotovky studený (klasický řízky, sekaný, ale to uměli i přihřát, saláty, pečivo), tak denně nějaká hutná polívka (mnohdy stačilo dát tu polífku a člověk měl dost) a 2-3 hotovky

                  běžnej výjev že taky v té frontě přišel někdo z ulice (jako že z místních) že chce 50 řízků na nějakou slávu na víkend :D

                  mívali mimochodem famózní výpeky

                  1. Snad každé větší řeznictví mívalo takovýhle koutek, kde se dalo najíst. Sice kultura stolování nula, všechno na stojáka a frmol, ale dalo se za pár korun nabaštit dobrého jídla. Jako študák jsem v Liberci chodil kousek od naší školy do řeznictví na domácí gulášovku s rohlíkem, tehdy mega porce za pět kaček či kolik. Dodnes na tu polévku s láskou vzpomínám. Hustá, že v ní lžíce skoro stála sama o sobě, mírně pikantní, dobře okořeněná, poctivé maso, i mrtvého by probrala k životu. V zimě, když venku mrzlo až praštělo, to byl nejlepší životabudič. Muselo se ale přijít včas, protože nával na ni byl šílený a ten kotel polévky brzy došel.
                    Dneska už tam taky stojí nějaký hypermoderní skleněný palác s kancly.

                    1. Takovyhle reznictvi funguje v Lubech u Klatov, hned u silnice, naproti stavebninam.

                    2. V Plzni do 2018 fungovalo řeznictví Pirník a to to mělo taky tak. Super rychlej a levnej gábl vzadu, pro mě jako pro řezníka občas povinnost zajít na prdelačku a prejt.. Bohužel z nějaký myslím rodinný tragedie s tím seknuli a už tady taky nic takovýho není. V Žebráku taky bývalo takové řeznictví.

      2. Jo, pane, koženka nekoženka, nejrozkošnější jsou inovované sedačky v tramvajích. Před časem (ještě v době roušení v MHD) jsem byl nucen jet touhle věcí v Praze. V tramvajích našeho úžasného velkoměsta už dávno nejsou takové ty plastové sedáky, co stačilo otřít hadrem, ale krásné čalouněné sedačky.

        No a na takové sedčce jsen viděl bezďáka se regulérně pochcat. Řidič prohlásil, že s ním nic dělat nemůže a tak si náš spoluobčan v nouzi máchal prdel ve vlastním bazénku ještě tak dvě zastávky a vypadl. Sedačka v horku na povrchu vcelku rychle osychala … a přes roušky nebyl tak jasně cítit ten smrad. A najednou si na tuto obohacenou sesličku sedla jakási paní. Ne, nebylo slyšet čvachtnutí, ale jistě se tam něco podobného odehrálo. Nebyla šance ji zastavit a ji samotnou čich nevaroval.

        A tak jsem byl zase na pár let vyléčen z používání MHD. Vrátil jsem se k ježdění do města autem a zavěšování ošmrdlaného listu stromu na registrační značku …

        1. Právě proto ty nejnovější tramvaje mají sedačky ze dřeva nebo čeho. A proto si nikdy nesedám v metru.

        2. Mám podobnou, z Brna, cca 2001:

          Autobus, bezďák vstává, bude vystupovat. Vnitřní strana nohavice pod stehnem se mu utrhla – jeden konec zůstává „přilepený“ k sedačce.

          Zadní strana nohy tímpádem odhalená. Pod natrženým pruhem kalhot prosvítá mokvající maso plné hnisu (to bylo to „lepidlo“).

          Od té doby zásadně v MHD nesedám.

        3. Jo, Kadle, já to odnesl. Ty hadrový sedačky do MHD musel vymyslet nějaký echt „inžinýr“. Je to už řada let a jezdit autem do práce nebylo zrovna ekonomické (Talbot 1510 GLS), dnes by se řeklo youngtimer. Ta hadrovina v MHD už byla zavedena, a já se najednou pomalu a nenápadně začal škrábat. Udělal jsem si s pomocí Google self diagnózu, a kožní mi to jen potvrdila. „No jo, svrab jako víno“. To je takovej průser, to se nedá popsat.

          1. Moment, Talbot jako každodenní auto a Google v jednom a tom samém roce?

            Ale teď mi to připomnělo, že pamatuji jak se DPP chlubil že je zavádí. A tím barevným schéma, jak to vysoutěžil. A mám dojem, ale možná se pletu, že důvod byly stížnosti, že ty laminové sedačky v tramvajích v zimě studí a v létě jsou horké, kdežto s textilními tyhle potíže zmizí. (A pamatuji, jak byla ve starých tramvajích občas jedna ta laminová sedačka vyhřívaná odspoda a jaká to v zimě byla paráda. Vždycky mě zajímalo, proč je vyhřívaná jen jedna. Na levé straně ve směru jízdy.)

            1. Já Talbota kupoval jako opečovávanou leštěnku koncem devadesátek, takže Google ano, ty hadrový sedačky se zaváděli. Od začátku bylo jasný, že to není dobrý nápad. Ty tramvajový sedačky topily všechny, plus mínus, ale ta kterou zmiňuješ (byla usazená na takový bedně), ta byla rozpálená jak drajfus.

            2. Ony měly být vyhřívané všechny, tedy aspoň ty, co stály na těch tlustých plechových nohách. V té noze bylo právě vyhřívání, bylo to součástí topného systému salonu. Pamatuju se na dobový prospekt o tramvajích T3, kde se právě těmi vyhřívanými sedačkami chlubili. Jenže DPP kašlal na údržbu, kaštani si nemají co nahřívat prdele, ti ať jsou rádi, že se vůbec vezou. S příchodem plyšových sedaček to vyhřívání zaniklo úplně.

              1. Díky za vhled.

                On je s těmi sedačkami prostě potíž, že všechno má nějakou vadu.
                – koženkové se trhaly (pamatuji na roztrhané ty černé bíle mramorované z Ikarusů)
                – laminátové v létě pálily a v zimě studily
                – textilní se sice netrhají a tepelně izolují, ale lepí v nich žvýkačka a sajrajt

                Tak jsme dokončili plný kruh a vrátili se u T15 ke dřevěným jako z motoráčků před 70 lety.

              2. To topeni bejvalo fajn v lete. Pamatuju, pocatkem 90ek jsem jezdil smirglem celkem dost a v lete tam hic jako krava a ono se topilo. Salinar mi vysvetlil, ze DpmB ma nasmlouvanej nejakej objem elektriky kazdej mesic a pokud neodebere, tak flastr. Takze to pak posledni dny v mesici protopili.

                Jestli to byla pravda, to nevim, ale obcas se v lete ve smirglech topilo.

                1. Sysop
                  21.4.2022 v 10:55

                  některý šuliny tam pod ty sedačky větraly teplo z odporovejch regulátorů, pokud se nemýlim, proto to hřálo i prouděním furt, byť asi ne tolik, jako dyž se to tam pustilo větrákem

                  za předpokladu, že mechanika k tomu fungovala :o)

                  jinak jo no, objemy energie sou objemy energie :D teď to už řeší topením s HDOčkem, takže naopak ve špičkách topení vypínají, tím se docílí nemalé provozní úspory, ale esli to vynahradí ty rozkrádačky, kdo ví :D

  5. Nemohu posoudit, do práce chodím pěšky a děti jezdí do školy metrem, nicméně daleko víc než cesta vlakem do Tábora mi přijde strašidelná cesta autobusem, jednou jsem jel z KV kraje do Phy, kombinace lokálka / autobus, trvalo to asi 6 hodin a nakonec jsem litoval, že jsem nejel rychlíkem přes Ústí n.L.

  6. Vlak jsem si oblíbil za Covidu. Jezdil jsem jen těmi co mají jídelní vůz nebo pojízdný bar. Kalil jsem tam a jedl celou cestu abych nemusel být buzerovan že nenosím hadr na ksichtu. Pojízdná hospoda kdy byly hospody zavřený se ukázala jako fajn ostrůvek svobody. Kvalita a komfort vlaků i ČD je až na výjimky už na hodně dobré úrovni.

  7. Tak teď si úplně nejsem jistý, jestli to Dfens myslel s tím vlakem do Tábora jako legraci… ale říkal tu kdysi že Kakuna je takový „trainspotter“ takže možná je to myšleno vážně.

    Nicméně to s tíma nabíjecím kolem mě dostalo. Zaslepit všechny zásuvky ve škole a instalovat tam těm šmatlafounovým závislákům tyhle kola. To by byla převýchova :-)))
    Možná by tu vyrostla generace nových Zátopků a Tour de opruzený zadek bychom vyhrávali 10 let po sobě.

    1. Za poslední války se taková cyklodynama používala běžně. Ale co stačilo vysílačce ze 40. let nebude stačit modernímu šmatlafounu.

      1. Jenže tehdá si mladý jinoch přehodil kulomet přes rameno, bednu s náboji na záda, a vyšlapal s tím klidně až na Praděd. Dnes pubertální zdechliny umírají v půlce 200m kopce, když se snaží ulovit mobilní signál, kterýžto dole v táboře není.
        A propos, já bych nepodceňoval spotřebu elektronkové vysílačky, která se má dovolat do Londýna. Tam bych tomu těch 100W příkonu klidně přiznal. Ale zase se nevykecávali hodiny.

        1. Na 100W příkonu nebyly ve 40.letech smrtelníkům vůbec dostupné elektronky.
          Přizpůsobením antény a konstrukcí koncových stupňů, se dal ten Londýn v pohodě udělat i s příkonem okolo 25-30W, to jest nějakou strmější 18W pentodou, používanou např. u místního/školního rozhlasu.
          Větší problém je tam ten, že pro ty elektronky potřebujete 4 napěťové hladiny a z toho dokonce jednu zápornou proti společnému pólu. No prostě nevěřte všemu, co vidíte ve filmech :D

      2. Šmatlafoun se musí uchladit, takže pro provoz potřebuje maximálně jednotky wattů (jako třeba 2W při plném zatížení SOC + displej). Ostatně běžná nerychlá nabíječka má 2A na 5V to je 2×5=10W. Rychlé nabíječky mají běžně cca 30W. To není problém ušlapat.

        1. 2 W příkon, ty seš ftipálek

          1. Ok, je to trošru žravější.
            To co mám aktuálně v mobilu má TDP 5W
            https://nanoreview.net/en/soc/qualcomm-snapdragon-720g
            Nejvýkonější aplle v tabulce má 6W
            https://nanoreview.net/en/soc/apple-a15-bionic
            Náhodný qualcomm 6W
            https://nanoreview.net/en/soc/qualcomm-snapdragon-675
            Jedná se o strop spotřeby, běžně to bere méně (se spotřebou 5-6W by baterka dlouho nevydržela, že ?).
            Co to mění na tom, že mobil lze uháhnout fyzickým výkonem běžného člověka ? Běžný člověk dokáže dlouhodobě generovat cca 100W, sportovec cca dvojnásobek.

            1. ve své době ty vosmijádra (dneska co, 32?? checht) vycucly i věčí beterku do dvou hodin a horký to bylo jaxviňa, esli se diváš na mejnstrým, tam to asi bude celkem rozumnější

              1. no to ano, ale mluvi o nabijeni to tak zhavy nebude stary max 5VDC@2A nektery az 12v (lenovo)2a a ted USB-C asi 30V?proud nevim, ale zhavej po tech kablikach nebude Kazdopadne jako musi slapat nebo chces videt jak ten telefon iniciuje nabijeni furt dokola, protoze nemuze uslapat tech 5V? Nejakej kondik by mel smysl,az by jako ty watty z toho kola vygeneroval

            2. To máte z těch zkurwenejch šmrdlafónů. Mně vydrží telefon 4 dny v pohotovosti na baterku 3,7V / 950 mAh. Když si vezmu jednoduché ruční dynamo od Číňochů [1], tak to dokáže dát ve špičce 20W. Ukroutit dvacet wattů rukou není žádný komfort. Nicméně, pokud chci nabít tuto baterku, stačí mi do ní uložit 3,5 Wh. Takže půl hodiny 7 Wattů … což kliku jen mírně přibrzdí.

              Mimochodem, například ruská výsadkářská radiostanice Р-324км (dosah 300 km) tento způsob napájení používala tak, že k ní byl opasek akumulátorů, ten se několik hodin nabíjel a teprve pak se z něj vysílačka napájela. Tam ale šlo o výkon ručního dynama kolem těch cca 20W a několk hodin kroucení … [2]

              [1]: https://www.fruugo.cz/portable-high-power-usb-charging-hand-cranked-generator/p-51836865-104331551?language=en

              [2]: https://avatars.mds.yandex.net/get-zen_doc/1912454/pub_5fbc8b7f0b4af80149cecbc5_5fbc8bb00b4af80149cee931/scale_1200

              1. Jakou má ta dynamonabíječka uvnitř mechaniku? Plast nebo kov? A jak dobře je výstup stabilizovaný?

                1. Nevím, tuhle čínskou nemám. Ale mám dvanáctivoltovou od záchranné soupravy Civilní obrany ČSSR do zavalených bunkrů (Souprava Maják, viz [1]), ta má vcelku seriózní kovovou převodovku (ocel/mosaz), kovové tělo, výstup 12 V z derivačního dynama už je vcelku slušně stabilní sám od sebe a navíc má vestavěný měřáček pro obsluhu a kontrolní žárovičku, když vrtíte zbytečně rychle. Výrobce MEZ Náchod 1971, dává 12 V DC / 5 W při 65 ot/min klikou.

                  Co se týče stability výstupního napětí, stejně je to v podstatě jedno, protože pokud za tu nabíječku dáte spínaný 5 V USB nabíječ, tak je mu v podstatě jedno, jaké napětí přijde z dynama. Vyzkoušeno, že chodí od cca 7V do 24 V (což už stejně klikou takovýchto dynam neutočíte).

                  [1]: https://www.jirivanerek.cz/stranky/majakvysilac

                2. Telefony, resp. baterie telefonů mají jakýs svůj menedžment nabíjení. Pro přímé nabíjení, navíc v polních podmínkách, jde asi hodně parametrů stranou. Ostatně, nevím jak dnes, ale nabíjení autobaterie alternátorem tuším nijak stabilizované není, jen usměrněné, takže tam akorát dochází k úbytku napětí na diodách, při přebití baterie pak odpíná relé nabíjení, a rozsvítí se kontrolka „nenabíjím“ Ano, tento stav musí být nějak diagnostikován, ale nejsem autoelektrikář, tak si nebudu nic vymýšlet, googlit to taky nebudu. Pan domácí je v problematice více než zběhlý, věřím, že by na toto téma dal klidně celý článek, pokud tu už nebyl.

                  1. SMIGLOVEC:
                    „…nevím jak dnes, ale nabíjení autobaterie alternátorem tuším nijak stabilizované není, jen usměrněné, takže tam akorát dochází k úbytku napětí na diodách, při přebití baterie pak odpíná relé nabíjení, a rozsvítí se kontrolka „nenabíjím“ …“
                    – – –
                    Skutečně…?

                    Tam je přece regulátor…

                    .

                    1. Je a není.

                      Akumulátor v automobilu je provozován v režimu constant-voltage-standby, tedy v režimu, kdy je nabíjen na určité, poměrně přesně určené napětí, odpovídající plně nabitému akumulátoru. Když aku toto napětí dosáhne, jeho svorkové napětí se vyrovná s napětím palubní sítě a nabíjení ustane. No a pokud vybíjením (při vypnutém motoru) jeho napětí klesne, dobije se do něj z alternátoru plus mínus jen tolik energie, kolik chybí k plnému nabití.

                      Regulátor u alternátoru je tedy jednoduchý napěťový, proud nikdo nereguluje, při nabíjení úplně vychlastaného aku se do něj prostě valí proudu, co to dá. Jiná situace bývala u dynam, tam (u třícívkového regulátoru) se omezoval i proud, aby dynamo nevysmrdělo.

                      Proto také, jakožto veteránovec, když křísím něčí auto startovacími kabely, nejprve (prvních pár minut) omezím proud do „nemocného“ aku sériově zapojenou žárovkou do předních světel. Ta omezí max. nabíjecí proud „nemocného“ aku na cca 10 A max. (obě vlákna paralelně), což jednak pro „kříšený“ akumulátor není taková proudová rána, druhak tak ochráním alternátor „zdravého“ auta před přetížením (např. vnitřní zkrat „nemocného“ aku, zkrat v instalaci kříšeného auta apod.). Když začne žárovka pohasínat („nemocnému“ aku stoupá napětí a tím klesá napětí na žárovce), po čase přehodím kabely natvrdo … a pak již známý postup.

                      Doporučuji, může to zachránit dost peněz.

                    2. Kadel: to si úplně nedovedu představit. Jak přesně se to zapojuje u normálního auta řekněme rv2005? To jako cvakneš jednu ze svorek startovacích kabelů na svorky žárovky?

                    3. No jasně, že jo … Do jednoho z kabelů prostě sériově zařadím žárovku. Výborně vyhoví staré „veteránské“ nehalogenové žárovky, typicky P45t (klasická „asymetrická“ s kulatou baňkou). Žárovka má na patici tři nože – společný, dálkové světlo a klopené světlo. Propojím nože dálkového a klopeného světla (jeden vývod) a jako druhý vývod slouží „společný“. Vlákna jsou tedy paralelně, max. proud při 12 V tak je cca 10 A.

                      Obvod pak vypadá takto:

                      + zdravého aku ->
                      červený kabel ->
                      jeden vývod žárovky ->
                      druhý vývod žárovky ->
                      + nemocného aku ->
                      – nemocného aku na kostře nemocného vozidla ->
                      černý kabel ->
                      – zdravého aku na kostře zdravého vozidla.

                      Samozřejmě ti, kdo rádi propojují kostru až jako druhou, můžou propojit červený kabel natvrdo a zařadit žárovku do černého – na principu to nic nemění.

                      Jak vidno, tak i kdyby došlo ke tvrdému zkratu plusu a mínusu „nemocného“ aku (nebo připojené instalace nemocného vozidla), žárovka omezí proud (rozsvítí se naplno). Většinou ale nemocné aku mívají zbytkové napětí 6 – 10 V, takže žárovka mírně svítí, či spíše, ke konci vyrovnávání, jen žhne na rozdílové napětí cca 8 – 3 V. Když dostatečně pohasne, je jasné, že napětí obou aku jsou už blízko u sebe a propojení nebude tak tvrdý náraz. Vyřadím žárovku, propojím oba aku jen kabely, na křísícím autě mírně přidám plyn (tak 1200 ot.) … pomodlím se a otočím klíčkem kříšeného.

                      Jasoň?

                      Výborně poslouží žárovka s už připravenými dráty, ale dá se to vyMcGyverovat i v poli (vyzkoušeno na kamarádčině Feldě). Stačí záložní žárovka. S halogenkami opatrně, nemají rády otisky prstů na baňce a mohou i prasknout. Klasické kulaté jsou ideální.

                      Dokonce se takhle dají i křísit šestivoltové aku. Z dvanáctivoltového auta se prostě připojí přes takovouto žárovku – a máme k dispozici cca pětiampérovou nabíječku. Po cca hodině takovéhoto nabíjení je šance, že ta 6V baterka se vzpamatuje a vystačí na tak jedno – dvě protočení motoru. Což může znamenat i úspěšný start.

                      V žádném případě ale nesmíme propojit 6V a 12V aku natvrdo bez žárovky! Odešel by jak aku, tak i poměrně velký kus instalace šestivoltového auta!

                    4. Kadel_II
                      21.4.2022 v 2:47

                      jo dyž je nouza…naposled vo víkendu sem měl kdovíproč zas úplně vycuclou akundu (budu muset začít kontrolovat proudy, fakt), nejspíš to předchozí popojíždění po asi 2 km to moc nenabilo a pak za 4 dni dokázal zdroj vod navigace i ve stand-by nějakejch těch 10 Ah vyžrat, nabíjení 12V zdrojem (12,25 V) se ukázalo být na hovno, tak pár hodin dvou bůčkovejma cihlama (18,5 a 19 V) paralelně co daly zhruba 9 A to dokázalo nakopnout na asi 12,5+ V, takže sem to se 5 hodinovým zpožděním nakopnul a vodjel…

              2. Ano, speciálně konstruovaná dynama (nikoli alternátorky, jako jsou na kole, s permanentním magnetem) mívala podstatně větší výkony. Pamatuju si to dynamko ze soupravy Maják, ale měl jsem po strejdovi i takový německý „sic“ s docela komplikovaným dynamem, které byo možno pohánět jak nohama, tak rukama. Samo o sobě vlastně bylo vícehladinovým zdrojem (tři kolektory a troje uhlíky, velmi přesná práce) pro napájení pěchotních radiostanic. Dohromady všecky hladiny dávaly snad okolo 50W a hladina 12V byla dimenzovaná na nabíjení akumulátoru pro žhavení. Nedochovalo se to, vyměnil jsem to s jedním sběratelem německé válečné elektroniky za něco, tehdy pro mne užitečnějšího.
                Těch 50W šlo utáhnout nohama i rukama, zdatný voják s tím nemohl mít problém – byla to velice přesná německá práce od AEG a naprázdno, dobře namazané, to šlo velmi lehce.

                1. Ano, takovýhle zdroj měla i slavná ČS radiostanice RM-31P (Táňa). Tam bylo dokonce využito takového triku, že „bejkem“ (jak se ručnímu dynamu říkalo), se primárně daly nabíjet akumulátory pro žhavení. Z nich se vibračním měničem dělalo cca 150 V pro anody přijímače, takže pokud byl staniční aku nabit, dalo se poslouchat bez vrtění (a nabíjet pak třeba jindy). Jenže při vysílání bylo potřeba cca 400 V pro koncovou lampu a to už vibračním měničem z aku moc udělat nešlo. Takže při vysílání se muselo vrtět tak jako tak. Ale při příjmu si obsluha bejka odpočala …

                  Na obrázku http://csla.cz/vyzbroj/spojovaciprostredky/rm31_1/image022.jpg je toto vidět všechno hezky. Vlevo bejk, vpravo skříň pomocného radisty (dole akumulátory a v ní byl i vibrační měnič), vpravo samotná radiostanice. Dokonce se s tím dalo i (poněkud komicky) vysílat za pochodu … http://www.csla.cz/vyzbroj/spojovaciprostredky/img/rm31p_pochod.jpg Zadní voják vrtí, prostřední nese baterky, měnič a anténní díl, přední je hlavním radistou a vede provoz.

                  Krásná to byla doba … :-)

                  1. Ještě dodám, že podobně byla koncipována i poměrně moderní (na rok 1959) radiostanice RM-33 „Novina“. V tomhle videjíčku https://www.youtube.com/watch?v=ig9TN0r6_DY od 16:00 je hezky vidět, jak je ruční dynamo využíváno jen při vysílání … (Chyba scénáře – při „vysílání“ je měřidlo anténního proudu v klidu :-) )

                    Kdo máte chuť, dejte si to videjko celé. Je, z pohledu dnešní doby, tak nějak nostalgicky úsměvné.

                    1. Narazil jsem tady na kamaráda, Karloss1970. Škoda, že se nepřipojil k tomuto subtématu. Ze to zdatný a zkušený elektromechanik, od tramvajového zabezpečení, domovní instalace, domácí spotřebiče, přes autoelektriku, po audio/video, PC, až po šmatlafouny. Má na to malou firmičku. A na vojně byl na spojrotě, a o těch militér vysílačkách toho ví mraky. Škoda. V hospodě nám někdy přišlo, že mluví marťansky.

                    2. Pokud se objeví, rád s ním, jakožto dlouholetý sběratel historické vojenské a agenturní spojovací techniky, dám řeč, případně i pifko, než nám ho zase fijalové swině zakážou.

            3. Jenže to je samotný SoC. K tomu ztráty při nabíjení, displej s podsvícením (ten žere strašně moc), paralelní vysílání WiFi, BT, 4G/5G, NFC… Nedivil bych se, kdyby ten SoC v důsledku dělal tak 1/3 nebo 1/4 spotřeby.

              Mimochodem, měl jsem kdysi v éře monochromatických tlačítkáčů Alcatel. Ten uměl spoustu chytrých vychytávek a mj. měl úsporný režim, kdy právě radikálně snížil jas podsvícení i kontrast displeje a prodloužil tím vytrvalost o desítky %. A teď si vemte, o kolik má smartphone větší displej.

              Unrelated: v rodině je požadavek na smrtphone kvůli mailům. Co je lepší z hlediska soukromí a ne-debilizace uživatele notifikacemi aj. – LineageOS nebo PureOS?

              1. Displej s podsvícením žere a proto je dnes běžné, že se jas a tedy spotřeba reguluje dle okolního světla. BT, NFC – to nic nežere ani když to běží naplno, bylo to s tím navržené. Wifi – do rádia jde max 0,1 W, 4G/5G max 2W ale pouze při použití – tedy přenosu data. Navíc je to součást toho SOC. Ostatně mimo SOC toho v mobilu už moc nebude. RAM a SSD, viz schema:
                https://www.notebookcheck.net/Qualcomm-Snapdragon-720G-Processor-Benchmarks-and-Specs.466084.0.html#device_img

                Z druhé strany taková běžná baterka mobilu 4300 mAh při 3,87V to je kapacita 4,3*3,87=16,641 W. Tedy hodinu z té baterky můžete tahat 16W. Pokud by 5W SOC měla být 1/3 spotřeby tak máte cca 15W na mobil, tedy tu baterku máte za hodinu prázdnou. Máte zkušenost že vám mobil umře po hodině používání ? Pokud jeho baterka není těsně před smrtí, tak asi ne, že ? Takže ta reálná spotřeba při reálném používání jsou opravdu jednotky wattů. A pokud takový mobil nic nedělá, tak vydrží 3 dny. To je spotřeba na „udržení naživu a online“ cca 16Wh/72h=0,2W.

                1. Já s tím osobní zkušenost nemám, protože smrtphone nemám a mít nebudu. Můj mobil mi vydrží skoro týden při běžném užívání.

              2. Doporučuju LineageOS.
                Mám s ním výborné zkušenosti.
                Nedávno jsem díky němu vdechl nový život i do odloženého Samsungu S3 Neo.
                Na dnešní poměry skvělý telefon – má ještě výměnnou baterku, která se dá s trochou snahy stále sehnat. A díky Lineage je v něm zase aktuální OS a vše šlape.

                Dnešní šmatlablb nad ním ohrne nos, ale mně ten reinkarnovaný starý telefon udělal radost :-)

  8. Jooo, kdyby mladi aktivisti. Jeden by cekal, ze lidi jako tahle pry babicka, by v tom veku uz mohli mit rozum.
    Pokud ma nekdo velmi, uhm, specificky smysl pro humor nebo dlouhodobe nizky tlak, prosim:

    https://video.aktualne.cz/dvtv/kdybychom-neblokovali-dopravu-dal-byste-nas-ignorovali-rikaj/r~6b9bc3f8ba9d11ec8a24ac1f6b220ee8/

    Spoiler alert: chapik se na konci prilepi ke stolu, aby se mohl jeste rozpovidat…

    1. Spíš bych se zamýšlel nad tím, kdo nám tu už od počátku minulého století, po celém světě, v každé generaci, vychová tu maovu mládež/hitlerjugend, a používá ji pro své rozvratné cíle ve společnosti.
      Rukopis je stále tentýž. A ne, Rusové (na které se posledních 100 let svádí všechno) to fakt nejsou.
      Mladí nezblbnou jen tak sami od sebe. Ti se zabývají přirozeně honem za samičkama. Ovšem když těm samičkám někdo nacpe do hlavy nějaké pseudo-eko bláboly…
      Tak se pak holky honí za prdlavými aktivistickými zdechlinami konzumujícími výhradně bio cizrnu a fair trade čočku.
      A málokdo je v 15-25ti takový karakter, aby si zachoval vlastní názory a rovnou páteř výměnou za celibát.
      Holky měly vždy rády pozéry. A pokud dnes nejsou tím správným IN pozérstvím svaly, schopnosti a tah na branku, ale vyznávání nějaké zcela debilní neomarxistické ideologie (ať se schovává třeba za cokoliv a ochranu čehokoliv), tak jsme tam kde jsme.

      1. Velmi realistický pohled. A řeknu Vám, já to těm současnejm mlaďochům přeju všem. Pokud současné holky neobdivují chlapy, ale fair trade mamánky, dobře jim tak. A dobře současným mladým klukům, že nemají co jiného k prcání. Calhounův experiment s myšmama byl skutečně až nechutně realistický.

        1. To je takovy uzavreny kolotoc. Diky pseudospolecnosti na FB a dalsich asocialnich sitich se mladi vzdaluji realite, neotrkaji se a ve finale maji problem navazat skutecny kontakt. Bez Interrnetovych seznamek jsou mnozi fpici. Proste neumeji jit, oslovit buchtu, ktera se jmim libi a take unest to, ze dostanou kosem a jit to za ni zkusit za tejden znovu. Strach z odmitnuti, pohodlnost a tupost u nich vedou k tomu, ze si pak nezasukaji. Calhounovy mysi k tomuto stadiu dospely jinak, nicmene ano, ve finale byl vysledek stejny.

          1. Boh vie kto tie dnešné baby vlastne oplodňuje. Ja to nie som :) Ak platí, že na vývoj ženského plodu majú vplyv aj jej bývalí sexuálni partneri a nielen ten aktuálny otecko, tak je možno dobre ak tá ďalšia generácia bude menej promiskuitná. Ale aby to zase neprehnali…
            Na margo toho zoznamovania, pravidelne čítavam statusy v znení že: Videla som ťa tam a tam, bol si s tým a tým, vyzeráš tak a tak, ak sa spoznáš pošli srdiečko…Ako ja nevravím že baliť niekoho na ulici je úplne košer. My sme mali diskotéky a zábavy, oni sa chodia „zabávať“ do obchoďákov. Takže osloviť niekoho tam by mi prišlo vcelku normálne. Horšie je to už s tými staršími ročníkmi. Tam to zachraňujú akurát tak kuriéri :)

          2. Jste možná nechca popsal problém: „oslovit buchtu, která se jim líbí.“ Vědí, co se líbí, a jsou vůbec takové?

            1. Jiste, to je dalsi problem, ze partner ma vypadat jako televizni hvezda, nebo nejlepe jako pornohvezda. Pritom realita je presne opacna, protoze naroky jedince se ostre rozchazeji s tim, jak on sam vypada a co muze nebidnout.

              1. no a eště by měl vydělávat (tzv. být zajištěnej) minimálně jako ta hvjezda, přece :o)

                a přesně jak uvádíš, požadavky těch oplácanejch, v nejlepším průměrně vypadajících Mařen, na vysoký svalnatý sportovce (nejlíp eště o deset let mladších…), to vyvolává přinejlepším úsměv :D

        2. Teď mne pobavila fotka úderného komanda z Twitteru:
          https://i.redd.it/7hwnbyot0cu81.jpg

      2. Ale ano, přesně Rusové to jsou. Kdo založil „Světový Mírový Kongres“? KGB.
        Kdo založil Kampaň za jaderné odzbrojení – jednostranné jaderné odzbrojení Západu? KGB.
        Ke komu vede stopa Greenpeace, která sabotovala nukleární testy Západu? KGB.
        Kdo kompletně ovládal západoněmeckou stranu Zelených? Kádry Z8padoněmeckého Komunistického Svazu = KGB.

        První fáze byla indoktrinace, kultivace a organizační podpora KGB.

        Druhá fáze, poté co první uspěla, bylo klasické Leninovské využití „kapitalista nám prodá i provaz na vlastní oprátku“, kdy byly vytvořeny ekonomické struktury umožňující pohádkové zisky na emisních povolenkách apod. Tím už poté vznikl nezávislý ekosystém ekonomických parazitů od Indie (TATA Corp.) až po USA (Al Gore), kteří to nadále drží v chodu ze zištných důvodů.

        1. Taky se bojíš že na tebe z lednice vyskočí agent KGB?
          Já už vážně nevím kam na tyhle pičoviny chodíš. To už je tak na úrovni Podoteka, Cyklisty nebo Torma.
          S čím příjdeš příště, že Bidet je putinův agent a Demokrati placení FSB ?

          Mimochodem, jen díky současnému Rusku ještě existuje OSN (kterou podle tebe taky asi založila KGB, ale ve skutečnosti Rocekfeller, resp. ten kdo je nad ním), jako organizace kde se aspoň zveřejňují a diskutují problémy a roztržky mezi zeměmi.
          Nebýt Ruska, tak je z OSN jen americký klacek na mlácení ostatních zemí po hlavě, a továrna na legalizaci amerických válečných a jiných mezinárodních zločinů.
          Už teď tam američtí mopslíci poslušně hlasují proti zájmům vlastních zemí, a ve prospěch amerického bojensko-průmyslového komplexu a agendy barevných revolucí.

          Mimochodem, tu slavnou Indii drží USA a americké korporace za koule, takže Indie neví komu lézt dříve do zadku. Jestli Rusku, kde je pro něj spolupráce jednoznačně výhodná a bez rizik, a nebo USA, kde z jejich strany hrozí barevná revoluce, sabotáže ameických firem jako monsanto a podobné svinstva, pokud indičtí představitelé budou hájit zájmy svojí země a ne USA. Takže se Indie točí jako korouhvička sem a tam.
          Jenže ono jim ani nic jiného nezbývá, pokud chtějí přežit bez milionů ztrát na životech.

          Suma sumárum, teď se jen čeká, jak to rusové zvládnou na Ukrajině. Jestli odtam úspěšně vyženou všechny americké CIA bojůvky a jimi vycvičené banderovce, tak se třetí svět přidá na stranu Ruska, plus Indie a Čína.
          To je teď to o co se ve světě hraje. Tady vůbec nejde o nějakou DLR a LLR.

          1. Jen znám historii, víš? V 90. letech na chvilku leccos pustili.

            Co podle tebe KGB dělala více jak půl století – průmyslovou špionáž ne, subverzi ne, vyzbrojování teroristů taky ne, státní převraty taky ne – protože to všechno dělali jen ti hnusní Američani, Sověti rozhodně ne, to byli míroví beránci.

            Tak asi – KGB malovala na červeno střechy Kremlu?

            1. p. Mrcasík, pokud znáte historii, tak prosím pište vše opravdu jak to bylo, ne to, co se Vám aktuálně hodí do krámu.
              CIA dělala přesně to, co píšete KGB ne.

          2. Vliv KGB na jakékoliv dění ve světě spolehlivě prokáže jedině Cibulkovo siderické kyvadélko.

            1. …no… tak to se dozvime, ze i Velky tresk byl v rezii KGB.

    2. Zasadni chyba je, ze ty teroristy nekdo posloucha. Nejvetsim spojencem teroristy jsou media.

      Stacilo by nezverejnovat nazory teroristu a napisy na jejich transparentech. Suse jen oznamit, ze skupina teroristu si vzala jako rukojmi ridice na silnici te a te. A ze to tam pak PCR od toho xindlu vycistila. Nic dal vic.

      Jenze dokud media jsou hlasnou troubou teroristu, tak jsou tito motivovani ve sve trestne cinnosti pokracovat.

  9. Kde blokují?

Napsat komentář

D-FENS © 2017