Existuje u nás diskriminační rasismus?

Featured Image

Jedná se o téma zde mimořádně populární, pročež se budu snažit je uchopit trochu jinak, abych se vyvaroval mlácení prázdné slámy.

O České republice se už zase mluví. Už zase se o ní nemluví hezky. Jde o to, že jistá skupina jejich obyvatel znovuobjevila fenomén let 1996/97 – fenomén přesidlovací turistiky. Čehož důsledkem je znovuzavedení vízové povinnosti pro cesty do Kanady. Ano, jsme všichni nasraní, ani já nejásám, přestože jsem se do Kanady v dohledné době nechystal. Mé rozladění bylo způsobeno spíš tím, že jsem mediálně spadl do pytle s nálepkou někoho, kým nejsem a být nechci. I zamyslel jsem se. Nad sebou a nad celou touhle zapeklitou situací.

Nejprve tedy rozeberu onen konkrétní případ, jak ho vidím já. Nějací lidé se z určitého důvodu rozhodli odjet do Kanady a požádat tam o politický azyl. O ten se žádá, pokud mají dotyční dojem, že v „původní“ zemi jim jde o život, o zdraví, o práci. Globálně. Což by znamenalo, že dotyční nemají šanci sehnat práci odpovídající jejich schopnostem; studovat školy odpovídající jejich intelektu; sehnat bydlení a třeba potraviny odpovídající jejich finančním možnostem. Potud mám – aspoň co se informací z médií týče – pocit, že tomu tak skutečně je. Ale když si čtu předchozí řádky a soustředím se na slova „studovat“, „sehnat“ – začínám si myslet, že něco je jinak.

To NĚCO je snaha.

Nepředpokládám, že do Kanady požádat o azyl (spíš ekonomický než politický) odletěli jedinci, kterým by se příčila představa pohoupat se v jejich pevné a pohodlné sociální síti. Viz podezření, že jejich výlety jsou dobře organizovány.

Jaká je tedy situace u nás, resp. v Evropě (když už si ji ti kanadští Římani vzali do huby)?

Ano. Pravda JE taková, že daleko vyšší procento Romů nemá práci a není úspěšná ani co se studia týče. Je pravda, že Romové tvoří majoritu jak ve věznicích, tak v dětských domovech a kojeneckých ústavech. A JE taky pravda, že my nebudeme tak blbí a nebudeme zaměňovat příčinu za následek.
Příčinou neutěšené situace Romů není nedostatek snahy. To je následek. Příčinou není jejich intelektuální a emoční jinakost. To, respektive neustálé poukazování na toto a omlouvání se tímto, je také následek. Příčinou není jejich nezodpovědnost („vrozená…“), nespolehlivost, hlučnost atd. Pravou příčinou všeho je podle mého názoru to, že je nikdo nenutí si uvědomit, že je třeba se změnit směrem k majoritní společnosti, že na tom není nic špatného a že je to jejich jediná šance na plnohodnotný život. Vždyť oni se o to vlastně snaží (aspoň to říkají) – chtějí čisté byty, pohodlná auta, respekt společnosti. Tak proč jim někdo (Kocábe, čí daně mrháš???) důrazně neřekne, že bez důsledné výchovy, školní docházky a respektu k zákonům dané země to nepůjde? Když jsem já kdysi neměl práci, nikdo se nestaral o to, jestli mám kde bydlet a co jíst; chtě nechtě jsem si musel sehnat práci i pod úroveň a vypracovat se k bytu na dobré adrese, kombíku v metle a dovoleným u moře. Kdybych nebyl bílý, co by se stalo? Vytvořilo by se pro mě obskurní ministerstvo vedené spolkem nekompetentních populistických deprivantů, kteří si mažou ego tím, že menšinové rodině postižené bezpochyby tragédií opatří bydlení namísto toho, o které přišli. Přišli? Tak moment – ono bylo… jejich? No nic, každopádně víme, že to jde a čék si tady může přijít k nemovitosti a nemusí být bílej. A nemusí být solventní. A nemusí se zadlužit a splácet hypotéky a stavebko. Kocáb zařídí. Tak trochu vítr z plachet žadatelů o azyl, že?

Lidi, mám dotaz: jste pitomci? Asi ne všichni… A víte, jak poznáte pitomce? Mimojiné i podle toho, že pitomec (zmrd, deprivant, sociopat atd.) velice rád zevšeobecňuje. Nemá snahu rozkrývat pozadí problémů, on pracuje se zkratkami – s hesly a proklamacemi. Typickým modelem může být takový ten vypitý fotbalový fanoušek, který vám bude tvrdit, že ten jeho tým je nejlepší a když namítnete, že tamten tým má víc bodů, dá vám do držky. Bez diskuze. Proto my – pokud nechceme být pitomci – nebudeme nekriticky hájit svůj tým a uznáme, že za vzniklou situaci můžeme výhradně my a naše křivé zákony. Chyba je na naší straně, protože dvacet let tolerujeme eskalaci problému bez jeho řešení, volíme za své zástupce nekompetentní blbce a ještě si to omlouváme kecama o menším zlu. Nesměřujme svůj vztek a agresi vůči Cikánům ani jinému etniku. Mezi Cikány mám i pár kamarádů (procentně zhruba odpovídající jejich zastoupení v populaci). Pozor si dejte na Romy, ti se vyznačují tím, že se staží vytřískat prebendy z toho, jak vypadají, a ne jak jsou schopní. Romové jsou něco jako rasoví odboráři. Dejte si pozor na ty, kdo jim v téhle frašce napomáhají. Je to vždy na úkor jiných. Je to parazitismus v čisté podobě. Je to zneužití společenského altruismu, který není s to dlouhodobě ustát své čerpání bez naděje na to, že se „investice“ vrátí.

Volby se blíží a vy byste měli zbystřit. Máte jednu z nemnoha šancí změnit současný stav; v sázce je hodně, tzv. romský problém spěje ke katarzi.
Pokud postrádáte ambici sami zastupovat tzv. slušnou většinu tvořící hodnoty pro společnost, dobře rozvažte, komu delegujete svůj hlas. Pamatujte: pitomec není ten, kdo jednou (až třikrát) udělá nějakou kravinu. Pitomec je ten, kdo soustavně neplní to, díky čemu se dostal do rozhodovací pozice. Ten, který soustavně poškozuje a zhoršuje kvalitu vašeho života svými zásahy.

Já chci férovou demokracii, ve které politik není pán, ale zástupce obyvatel disponující výrazným intelektem a vědomím souvislostí a dosahu (rozsahu) svých rozhodnutí. Mě uráží být zastupován duševními mrzáky s hypertrofií ega, kteří „to zvládají s noblesou“ – Topolánek, Langer, Jacques, Bursík a další strejcové a tety. Já chci víc – anebo nic. Pokud se nenajde sestava osobností, za něž bych se neměl potřebu stydět, odcházím. Najdu si nějakou lepší zemi a požádám tam o politický azyl.

PS: onehdy jsem si nedopatřením přečetl jakýsi plátek, kde byl rozhovor se dvěma členy kapely Gipsy.cz. Jeden – ten starší, tak moje roky – měl díky svým osobním zkušenostem názory, s nimiž lze souhlasit, ovšem byl to realista a věděl, že existují úskalí na obou stranách. Druhý chlapík měl tak kolem dvaceti a byl typickou ukázkou toho, kam se Romský rasismus za ta léta dostal: nerozpakoval se mluvit o potřebě obdoby Černých panterů a ozbrojenému boji „za osvobození“. Kde byli tou dobou ochránci zákona, mi není jasné – není to náhodou výzva k potlačení něčích práv z důvodu jeho rasy, národnosti atd? Big brother is watching, ale jenom někde.


16.07.2009 hombreux

12345 (Zatím nikdo nehlasoval)
119x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:59
D-FENS © 2017