Už nějaký ten pátek přemýšlím, proč se v EU prosazují naprosto nesmyslné normy, závazná pravidla, standardy… Proč musí výrobek s názvem X obsahovat Y% něčeho, jinak se tak nesmí prodávat, proč nesmí mít potravina v sobě jednu konkrétní látku, proč při pěstování nelze použít konkrétní herbicid, proč musí vysavač mít výkon pod 800 wattů, proč nesmíme svítit žárovkami, proč auta musí splňovat čím dál přísnější emisní normy, proč dotujeme elektromobily, proč dotujeme zemědělce…
Evropa chrlí od stolu jedno omezení za druhým. Tento diktát se tváří se na první pohled nesmyslně, ale není. Jsou od toho, aby získaly čas ve třetí světové válce. Ekonomické válce.
Předně se všichni v Evropě tváří, jak máme svobodný trh, ale ten už dávno nemáme. Žijeme v době globalizace a není problém nechat si přivést kryt na telefon z Číny za dolar a ten pak prodávat v nákupním centru za 500 Kč. Ani není problém si nechat koupit od pana Zary tričko za půl dolaru z Bangladéše a prodávat ho v outletu za 700 Kč už se slevou 50%. Všechna tato naprosto bezcenná droboť je prodávána s neuvěřitelnou marží. Cena se rozpustí v dodavatelském řetězci. Jediné dvě osoby, které na tom rozhodně nevydělají, je švadlena v Bangladéši a pokladní v nákupáku. Evropa se musela vzdát otrocké práce, díky socialistické politice prosazující minimální plat. Nikdo nebude makat za deset tisíc dvacet hodin denně, aby nakonec vyrobil tričko dražší a se stejnou kvalitou jako zvládne armáda desetiletých holek za misku rýže. Motivace přežít je na okraji džungle v plechové krabici mnohem větší, než u profesionálního pobírače dávek.
Většina těchto globálně dovážených výrobků se dá charakterizovat jako velmi jednoduchá na výrobu, v čase mechanizace, pokročilé automatizace a moderního otroctví je lze vyrobit za několik sekund v místě s minimálními náklady a nulovým knowhow. Nemají žádnou přidanou hodnotu a ani výroba pomocí nemodernějších robotů s AI se nevyplatí. Podobně jsme outsourcovali v 80. a 90. letech odvětví, které nám smrdělo otrockou prací do Asie, výrobu elektroniky. Bohužel se elektronika nečekaně prosadila do takové míry, že jsme na ni životně závislí a přesto o její výrobě dnes už nevíme absolutně nic a nedokážeme v Evropě postavit jakkoli konkurenceschopnou továrnu. V EU není žádný globální výrobce, všichni sídlí v Asii/USA.
Dovážené výrobky mají společného jmenovatele. Jsou to malé výrobky s neomezenou trvanlivostí a díky neustále zlepšující se logistice je raději dovážíme, než abychom viděli v našem okolí ušmudlaného otroka pracujícího za jídlo. Bezďák nám nevadí, ten si zvolil svůj osud sám. Běda, kdyby spotřebitel viděl ve svém okolí chudobu v míře větší než u náhodných jednotlivců, kolem kterých může procházet se zacpaným nosem nebo s nosem zabořeným do telefonu. Spotřebitel pak může vyrazit na dovolenou do jihovýchodní Asie, kde 100 metrů od letoviska uvidí ekologickou výrobu svých triček dětmi a ve spáleništi džungle připravovanou plantáž na organické potraviny. Vše skvěle funguje, nikdo nepochybuje.
Jediný průmysl, který nám tak nějak v Evropě zbyl je automotive, potravinářská výroba a drobnější zpracovatelská odvětví, kdy je levnější vyrobit věc lokálně, než ji dopravovat přes půl světa, typicky stavebnictví, výroba papíru, zpracování kovů, dřeva…
Zastavím se u automotive. Vše začalo v USA, kdy se Ford rozhodl dát každému do ruky volant, stejně jako Jobs nalepit prst na displej, nebo pan Morris zastrčit do huby cigáro, protože to znamená z̶i̶s̶k̶ svobodu. Přišla druhá světová válka a všechny aktivní strany přestaly vyrábět tanky a začali s auty. Najednou jsme získali tři různé směry. Objem a velikost made in USA, výkonost a spolehlivost Japonců a evropské ehm. Celkem dlouho se dařilo držet zdánlivý „konkurenční boj“ podobně jako se drží nyní u telefonních operátorů nebo u potravinových řetězců. Mezitím se v Číně začali kopírovat nejdříve asijské motorky, Evropana to nezajímalo. Pak se tyto motorky umísťovaly do rikš, stále jsme byli vysmátí. Začali přidávat plasty a lepší materiály, Evropan začal zpozorňovat. Když dojel Číňan do Ženevy na autosalon, Merklová se mohla posrat. Víte, jaký je rozdíl soudruzi mezi čínským a evropským autem? Před pěti lety byla čínská auta k smíchu, teď je k smíchu cena evropského se stejnou kvalitou.
Evropě začalo téct do bot, musela reagovat. Vymyslela si nařízení, které zamezí dovážet baťovi levný škrpále z Číny. Emise, to je ono, zatrhneme CO2, nebudou moci dovážet. Automobilkám to povíme s předstihem. Začíná téct do bot, už zase dělají auta s podobnými emisemi… Rychle zpřísnit normu, jde nám o čas. Euro 1,2,3,4,5,6,6c …. Automobilky už neví jak lhát, máme tu Dieselgate, prostě to ututláme a tisíce aut v USA hodíme radši ze skály… Už máme plný gumáky, vodu po krk, co teď? Od roku 202X už pouze elektromobily. Čína začíná chrlit elektromobily dřív, než zaschne inkoust na směrnici, ve fabrice překreslí 5S čáry na podlaze a sepíšou SOP. Voda je u stropu a šnorchl už je plnej vody. Co teď? Zákaz dieselů do měst! Po snížení limitu CO2 snížíme i NOx o řád, prašnost … Nařízení už jsou v takové křeči, že už je to naprosto evidentní.
Mezitím… pohleďte: Kopie Porsche za 1/5 ceny. Ne za polovinu, ale za pětinu. I s nálepkami Porsche v kaslíku. Vlhký sen každého realiťáka nebo středního managera. Kolik by to asi stálo nacpat do kontejneru a poslat lodí? Nestojí to za poznávací auto výlet přes půl planety a ještě mě to bude stát méně než nová oktávka? A proč teď stojí Karoq 2x tolik co Fabie, když má jen o 5cm delší péra a tlumiče? Proč cena práce v Evropě raketově roste? Kolik teda bude stát další oktávka, když budou mít dělňasové 45 měsíčně, manažeři vyšší plat a automobilka vyšší zisk? Proč se linka na Karoq staví v Rusku a Fabie se nenalakované vozí do Německa? Tohle už smrdí ani jako ryba. Bublina praskne, dávám ji 2-3 roky.
Jak to Čína dokázala? Minulý rok Čína devalvovala svoji měnu téměř desetkrát a kašle na chudobu. Neustále nakupuje dluh jak USA, tak EU, ale nakupovat dluh USA už přestala, kdy to udělá i u EU je otázka. Čína sere na jakékoli normy. Výzkum a vývoj? Prototyping hned vedle továrny. Něco nového na trhu? Zkopírujeme, do pár dní přestavíme linku a na konci týdne máte vzorky pro odběratele. Technologická milionová velkoměsta rostou rychleji, než na úřadě vyřídíte povolení na přestavbu chaty na cihlový domek, legislativa žádná. Nejdřív se postaví stánek na tržišti, až pak se vyřizují papíry a účetnictví. Žádné placení sociálního a zdravotního ještě než začnete podnikat, až když budete v plusu. Strategické řízení s cílem zničit USA a EU, žádné kecání a makání na Krndu.
Co se týče potravinového průmyslu, vyvstává taktéž několik podivných otázek. Proč v době totálního blahobytu a růstu ekonomik jsou potraviny čím dál dražší a méně kvalitní? Proč je vodňanské kuře i přes dotace stále menší a menší, za chvíli bude v krámech ve verzi balut egg. Proč se balení Milky a prakticky všeho v Lidlu zmenšuje o 10% a cena nepatrně i přes to roste? Třeba med 900g, 450g, džus 400ml místo 500ml. Máslo 200g místo 250g, salám XXL v akci s nižším obsahem masa a vyšším obsahem vody než standardní verze. A hlavně vejce! Velikost M už je skoro S… můžu pokračovat donekonečna. Jak to, když máme dotace a Babiš sedí na ministerstvu a optimálně se dotuje ze všech stran?
Strategie Německa byla totiž jasná. Díky kontrole EU společně s Francií si rozdělili Evropu napůl a společně vládli. Zavedli kvóty na cukr, zlikvidovali cukrovarnictví v ČR, to samé dobytek… jakýkoli zpracovatelský průmysl byl strategicky přesunut. Zemědělcům dali více dotací, ať se soustředí na dojení, sklízení a vše ostatní ať nechají na dalších státech EU a své zařízení rozprodají nebo nechají zchátrat. Ti pitomci to uvítali. V Německu se mezitím postavily za dotace zpracovatelské závody na maso i potraviny. Stejně jako nedovolí, aby Škodovka nabízela auta lepší než VW, tak nedovolí, aby někdo jiný dělal konečnou úpravu potravin. Proto na etiketách potravin vidíte putování po celé EU a finální zpracování je téměř výhradně v Německu, pokud nebudete půl dne prohledávat regál. Co s tím uděláme v ČR? Ze státního znovu rozjedeme zpracovatelský průmysl? Kdeže… ohneme hřbet a necháme si do zadku strčit Německou bio mrkev.
Je zajímavé, že všechny obchodní řetězce kromě Tesca (Globus, Lidl, Kaufland, Albert) sídlí v Německu. K popukání je třeba cenotvorba DM drogerie v ČR a Německu. Je velmi podivné, že Němci za čtyřnásobný plat kupují stejně drahé zboží a potraviny jako u nás. Přitom jsou tam vyšší nájmy, platy zaměstnanců, cena dopravy… Kde je ten zakopaný pes? Řeknu vám kde. Německé řetězce zejména profitují v koloniích a svůj provoz v Německu dotují ziskem na východě. Proto stojí potraviny stejně v Německu jako zde. Plus se sem samozřejmě vozí odpad, který už ani v dojčlandu psi nežerou, ale důchodci si kvůli tomu na půlhodinové Kaufland frontě vymlátí navzájem zuby z huby.
Zajímavé bude taktéž vyústění aféry s platy řidičů. Kam to povede? Bude i Hans kamioňák jezdit za český plat v ČR? Bude mít sledovací krabičku a flexibilní plat podle místa kudy projíždí? Bude i pokladní v Lidlu a montér ve Škodovce dostávat minimální říšský plat?
Situace v EU nemá řešení, dobře to rozhodně nedopadne. Buď se trhneme a Czexit způsobí návrat cca do roku 1990 a brutální pokles životní úrovně a kolaps průmyslu a vyžereme si to od Havloidů, Drahošů a Švarcbergů, nebo se necháme ještě chvíli vyžírat Němci a padne celá EU zároveň během několika let s ještě větší razancí. Pak si nás snadno koupí Číňani a pod taktovkou Hrabiše jim budeme posílat potraviny a ohýbat hřbet v čínských montovnách 20 hodin denně, jinak nám nedají ani tablet, ani jinou součástku do počítače.
04.03.2018 Anonym
(331x známkováno, průměr: 2,14 z 5)