Hm, bezva. „Bitcoin má všechny vlastnosti dobrých peněz: vzácnost, trvanlivost, dělitelnost, přenositelnost, ověřitelnost, zaměnitelnost…“.
No, to je ovšem věc názoru. Podle mě MEMÁ ANI JEDNU JEDINOU Z UVEDENÝCH VLASTNOSTÍ. Kde by je totiž asi tak vzal, na rozdíl třeba od toho zlata? Že někdo ŘEKL, ŽE TO TAK JE? Aha, vtipné. :-P
Nemyslím, že je to úplně věc názoru.
Samozřejmě pokud si ty pojmy nadefinujete nějak obskurně po svém, můžete dojít k tomu, že to Bitcoin nesplňuje; jenže když najdete tyto pojmy v ekonomickém článku, je celkem zřejmé, co se jimi myslí, protože ekonomie jako věda je pro popis peněz používá už dávno.
A Bitcoin těch prvních pět vlastností má rozhodně; tu poslední částečně.
Nejde jen o to, že by někdo řekl, že to tak je. Tak například: V praxi lidé posílají spousty bitcoinových transakcí, které si ověřují (takže ověřitelnost) a v rámci kterých dělí bitcoiny na menší části (takže dělitelnost); totéž platí pro ostatní vlastnosti (až na tu poslední, kterou má jen částečně).
Rotundus Cadus
Tak má důveru ivestorů a uživatelů a je vzácný, obtížně padělatelný = ví se, jak vzniká a ví se, že padělat prekticky nejde.
Peníze obecně a každá investiční komodita nic jiného vlastně ke své existenci nepotřebují. Materiální hodnotu nemá btc žádnou, ale tu nemá ani investice do zlata s vyjímkou vlaqstnictví zlatého prutu, což je nelegální.
Jinak jsou investice do zlata investicemi do certifikátů, které jsou kryté auditovanými zásobami zlata. V případě průseru tedy nemáte fyzicky zlato, ale jen bezcenný papír – takže zase důvěra.
Fiat peníze = důvěra v rozumnou fiskální a investiční politiku emitenta.
Takže BTC bezpochyb komoditou je.
Je to samozřejmě také krystalicky čisté Ponzi schéma,neb je poháněno pouze novými vklady a platbami za transakce. Jenomže mu chybí ten pan Ponzi, který by s vklady zdrhl, každý z investorů má kousek Ponziho balíku.
BTC imho ale není zcela otestován na fyzikální rámec, napříkald hystereze složitosti může přinést technické potíže při masivním výpadku těžby, celý systém btxc je velmi robustní, ale 51% souhlas je malý konsensus – při existenci 70% těžby v jedné jursidikci se může stát ledacos. Očkávám, že budou kladeny překážky těžbě – což by paradoxně mohlo vést k její větší decentralizaci a stabilizaci ceny.
Osobně do něj neinvestuji, nejsem ten typ gamblera a ani nejsem dost bohat, abych měl někde pár milionů ma houpačce.
Ale ostřížím zrakem digitální měny sleduji, protože skutečnou revolucí v penězích budou CBDC a zejména synergie CBDC a 5G sítí a Orwella, čemuž státy prostě neodolají.
Jakože tam byla první a založila to? Každá? Nepovídejte…
Rotundus Cadus
jistě – plankton dostane hovno. Velryby si jejich Ponzi podíl rozdělí. Dnešní BTC burzy přípomínají místní burzy v USA před sto lety – čítankově se opakují všechny triky. IMHO to má největší podíl na volatilitě kursu BTC.
Proč já jako plankton nedostal hovno? Přijde mi, že to v moc neodpovídá realitě. Znám spoustu dalšího planktonu, který tomu tvrzení také odporuje.
Panek
Jde o jejich chování. Já mít v BTC půl mld. dolarů, tak si zaskáču po různých měnách. 40-80% by tak díky zpoždění realizovali ztrátu. A já bych ji levně vyplatil.
Ugarte
„tu nemá ani investice do zlata s vyjímkou vlaqstnictví zlatého prutu, což je nelegální.“
Něco mi uniklo? Jakože mě teď zavřou za to, že vlastním asi kilo fyzického zlata?
deacon
A tak on vsechn y ty vlastnosti ma, o tom zadna. Ale jako platidlo je totalne na hovno a je z nej investicni komodita. Aktualni hlavni problem BTC(a podobnych men) je hlavne vysoka nestalost. Coz je prave ten hlavni problem, blbe se pro bezne uzivani stanovuji ceny, kdyz je musis aktualizovat kazdou chvili :D
Jako technické řešení skvělé. Snahy na btc naroubovat vlastnosti (pochopitelně jen ty pozitivní) klasických fiat měn je více hra se slovy než fundamentální vlastnosti, které lze plně demonstrovat v realitě na rozdíl od hezkého čtiva v paperech.
Naposledy neúspěšnou demonstraci předvedla Tesla. Ještě mi taky nikdo neodpověděl jak prodám firmu Apple za bitcoiny. Konsekvence by totiž rozbily ten růžový obláček.
Wagon
Pekné ale keď is chce človek kúpiť kafe tak asi nebude akceptovať transakčný poplatok vyšší ako samotná cena za tovar. Celý ten systém transakčných poplatkov je dosť nepraktický. V banke mám cenník platný na určité pevné obdobie a viem presne kolko zaplatím teraz aj za týždeň. U bitcoinu je to lotéria. Keďže blok ma pevnú velkosť a zmestí sa do neho len určitý počet transakcii ťažiari uprednosťujú transakcie s väčším poplatkom za transakciu alebo jednoduchšie transakcie s menšou dĺžkou ktorých narvú do bloku viac (maximilizácia ich zisku). Takže moja transakcia sa potvrdí až za veľmi dlhý čas (nevýhoda, ludia chcú okamžité transfery!) alebo musím dať veľký transakčný poplatok (nevýhoda, ludia nechcú platit za transfery!). Celé to nahovno škáluje. Normálny človek asi nebude sledovať UTXO aby jeho poplatok nebol viac ako 5% z transakcie…
História transakčných poplatkov: https://bitinfocharts.com/comparison/bitcoin-median_transaction_fee.html
Niekoľkokrát už bol transakčný poplatok okolo 30$ za transakciu takže ak v potravinách urobím nákup za 30$ a zaplatím bitcoinom ďalších 30$ dám za samotnú platbu.
Jednoducho na papiery pekná myšlienka ale v reále to nefunguje preto sa to začalo zhusta hackovat a urobil sa SegWit a nadstavba Ligtning Network…takže to pomaly konverguje ku klasickým technológiam a blockchain sa upozaďuje.
Vždyť Vámi zmiňovaný LN řeší všechny ty problémy, co jste popsal (a zároveň kdo chce, může využívat blockchain; typicky větší transakce onchain, kafe LN).
DAC
Školy nemám, hloupý jsem. Ale jak to bude v případě dědictví? Nějaký derivát Urzy umře. Kdyby měl fiat měnu, jeho potomek by byl bohatý ve fiat měně. Jak se k mamonu ve formě blitkojnu dostane chudák syn, pokud to derivát Urzy drží striktně pod pokličkou a žádnou jinou měnu ani majetek nemá? Protože věří jen Blitkojnu.
Můžu synovi odkázat privátní klíče (stejně jako bych odkázal fiat).
LWG
Například napíše klíče do závěti nebo přiloží k závěti datový nosič. Závěť uloží ve více vyhotoveních na více místech u důvěryhodných osob. A je to.
Pokud někdo půjčí fiat např. Fratnovi a nikomu neřekne, že tak učinil, neuloží smlouvu, dluhopisy, nebo něco podobného, tak se to také neznistí a syn má útrum.
Klíče ke kryptu lze navíc i rozdělit mezi více lidí/na více míst. Přístup k nim pak může být jen za podmínky, že dotyčný bude mít všechny. Nebo několik z nich (to si může nastavit).
jardasn
Myslím, že autor se v několika ekonomických věcech dost mýlí, pokusím se vysvětlit proč.
1. Hned v úvodu se dozvíme, že autor věnoval problematice tisíce hodin studia. Zřejmě to říká proto, aby ukázal, že jeho vědění má tudíž velkou hodnotu. To je ovšem pěkný příklad použití „labor theory of value“, kterou o něco později označuje (správně) za mylnou. I sám náčelník tedy snadno spadne do lákavé pasti marxismu. Ty tisíce hodin mohly být vynaloženy neefektivně, o autorově erudici z toho nevyplývá vůbec nic.
2. Peníze nemusí být kryté vůbec ničím a přesto můžou dobře fungovat, i v bezstátní společnosti. Moderní kreditní peníze jsou jen záznamy o tom, že někdo někomu dluží. Jsou to záznamy v účetní knize nebo smlouvy napsané na papíře. Pokud tento dluh můžu přeprodat někomu jinému, stávají se z něho peníze. Žádný hmotný podklad není třeba. Blockchain tento systém pěkně digitalizuje a decentralizuje.
3. Pokud banka půjčuje peníze, aniž by je u ní předtím někdo uložil, není to podvod, ale vlastně geniální vynález. Jednak tímto procesem peníze vznikají: tím, že banka poskytne úvěr. Jinak by vznikat nemohly. Jednak je to kalkulované riziko. To, že si všichni najednou přijdou vybrat hotovost ze svých účtů, je velmi nepravděpodobné a banka může velmi úspěšně vsadit na to, že se tak nestane. Pokud by to měl být podvod, pak by podvodníkem přece byla i každá pojišťovna. Co když nabourají všechna auta nebo shoří všechny domy najednou?
4. To, že zlata a bitcoinů je omezené množství, je sakra velký problém. Tisknout peníze nepotřebují jen zlé státy na své ošklivé války, ale kterýkoliv jednotlivec nebo firma, kteří mají investiční záměr a potřebují si vzít úvěr. Pokud potřebuji postavit dům nebo továrnu na čipy, potřebuji svým dodavatelům zaplatit hned, ale mně se zaplatí až postupně po letech. A věřitel by se měl ideálně rozhodovat jen podle toho, jestli jsem schopen splácet. Ale se zlatým standardem je tady ještě jedno omezení: není zlato! Ekonomika, která se chce rozvíjet a má spoustu kvalitních investičních záměrů a podnikatelských příležitostí, je uměle udušena nedostatkem zlata. Přesně toto se historicky stalo a zlatý standard byl proto opuštěn. Byl tu ještě navíc ještě ten problém, že všechno zlato bylo nahromaděno v bohatých zemích a chudé země se nemohly rozvíjet.
5. Když zlatý standard několikrát opustím a zase ho v jiném poměru zavedu, tak to o zlatém standardu vypovídá jen to, že byl zbytečný. Protože jsem ho nedokázal dlouhodobě udržet. Můžu získat peníze na rozvoj tím, že změním směnný poměr, ale to vede k brutální deflaci, kdy dlužníci nejsou schopni splácet úvěry (protože jsou najednou třeba desetkrát větší) a zastavuje se oběh peněz.
6. Energetická náročnost Bitcoinu je také zásadní problém. Srovnejme si to s fyzickým převozem zlata. Průměrná BTC transakce má hodnotu 60000 USD, což je přibližně 1kg zlata. Tato transakce spotřebuje řádově 1MWh energie. Za tuto energii ale ujedu autem 10 tisíc kilometrů. Přesouvání bitcoinů je tedy energeticky srovnatelné s převážením fyzického zlata po zeměkouli! Já vím, namítnete, že převod bitcoinů je bezpečný a pro srovnatelně bezpečný převoz zlata potřebuji obrovský vojenský konvoj a tak dále. Ale řádově to pořád vychází: digitální bitcoin je podobně efektivní jako fyzické zlato. To mi přijde dost tristní. Od revoluční digitální technologie bych čekal o mnoho řádů lepší efektivitu.
7. Je tu ještě jeden důvod, proč energetická náročnost Bitcoinu musí trápit každého anarchokapitalistu: dělá ho závislým na státu. Těžba Bitcoinů dnes potřebuje 10GW příkonu a to je sakra hodně. Pět Temelínských elektráren. Možná se to podaří v budoucnosti decentralizovat do lokálních zdrojů, ale dnes v praxi tuto energii umí dodat jen stát a musí se za ni platit fiat měnou.
1/ Tu práci/čas jsem pouze konstatoval; Vy jste z toho následně udělal mylný závěr, že ji zaměňuji za hodnotu, abyste si jej pak vyvrátil. Já ale nezaměňuji práci za hodnotu; rozhodně neříkám, že kdo studuje déle, studuje lépe. Platí ale, že kdo nestuduje vůbec a jen má názor (autor třeba prvního článku), tam to patrně za moc nestojí. Neplatí tedy implikace „hodně stráveného času -> člověk ví dobře“; platí ale implikace „minimum stráveného času -> člověk nemůže vědět moc dobře“.
2-5/ Doporučuji studium ABCT; vyvrací více méně všechny Vaše námitky.
Hm, bezva. „Bitcoin má všechny vlastnosti dobrých peněz: vzácnost, trvanlivost, dělitelnost, přenositelnost, ověřitelnost, zaměnitelnost…“.
No, to je ovšem věc názoru. Podle mě MEMÁ ANI JEDNU JEDINOU Z UVEDENÝCH VLASTNOSTÍ. Kde by je totiž asi tak vzal, na rozdíl třeba od toho zlata? Že někdo ŘEKL, ŽE TO TAK JE? Aha, vtipné. :-P
Nemyslím, že je to úplně věc názoru.
Samozřejmě pokud si ty pojmy nadefinujete nějak obskurně po svém, můžete dojít k tomu, že to Bitcoin nesplňuje; jenže když najdete tyto pojmy v ekonomickém článku, je celkem zřejmé, co se jimi myslí, protože ekonomie jako věda je pro popis peněz používá už dávno.
A Bitcoin těch prvních pět vlastností má rozhodně; tu poslední částečně.
Nejde jen o to, že by někdo řekl, že to tak je. Tak například: V praxi lidé posílají spousty bitcoinových transakcí, které si ověřují (takže ověřitelnost) a v rámci kterých dělí bitcoiny na menší části (takže dělitelnost); totéž platí pro ostatní vlastnosti (až na tu poslední, kterou má jen částečně).
Tak má důveru ivestorů a uživatelů a je vzácný, obtížně padělatelný = ví se, jak vzniká a ví se, že padělat prekticky nejde.
Peníze obecně a každá investiční komodita nic jiného vlastně ke své existenci nepotřebují. Materiální hodnotu nemá btc žádnou, ale tu nemá ani investice do zlata s vyjímkou vlaqstnictví zlatého prutu, což je nelegální.
Jinak jsou investice do zlata investicemi do certifikátů, které jsou kryté auditovanými zásobami zlata. V případě průseru tedy nemáte fyzicky zlato, ale jen bezcenný papír – takže zase důvěra.
Fiat peníze = důvěra v rozumnou fiskální a investiční politiku emitenta.
Takže BTC bezpochyb komoditou je.
Je to samozřejmě také krystalicky čisté Ponzi schéma,neb je poháněno pouze novými vklady a platbami za transakce. Jenomže mu chybí ten pan Ponzi, který by s vklady zdrhl, každý z investorů má kousek Ponziho balíku.
BTC imho ale není zcela otestován na fyzikální rámec, napříkald hystereze složitosti může přinést technické potíže při masivním výpadku těžby, celý systém btxc je velmi robustní, ale 51% souhlas je malý konsensus – při existenci 70% těžby v jedné jursidikci se může stát ledacos. Očkávám, že budou kladeny překážky těžbě – což by paradoxně mohlo vést k její větší decentralizaci a stabilizaci ceny.
Osobně do něj neinvestuji, nejsem ten typ gamblera a ani nejsem dost bohat, abych měl někde pár milionů ma houpačce.
Ale ostřížím zrakem digitální měny sleduji, protože skutečnou revolucí v penězích budou CBDC a zejména synergie CBDC a 5G sítí a Orwella, čemuž státy prostě neodolají.
Pan Ponzi je v tomto případě každá velryba.
Jakože tam byla první a založila to? Každá? Nepovídejte…
jistě – plankton dostane hovno. Velryby si jejich Ponzi podíl rozdělí. Dnešní BTC burzy přípomínají místní burzy v USA před sto lety – čítankově se opakují všechny triky. IMHO to má největší podíl na volatilitě kursu BTC.
Proč já jako plankton nedostal hovno? Přijde mi, že to v moc neodpovídá realitě. Znám spoustu dalšího planktonu, který tomu tvrzení také odporuje.
Jde o jejich chování. Já mít v BTC půl mld. dolarů, tak si zaskáču po různých měnách. 40-80% by tak díky zpoždění realizovali ztrátu. A já bych ji levně vyplatil.
„tu nemá ani investice do zlata s vyjímkou vlaqstnictví zlatého prutu, což je nelegální.“
Něco mi uniklo? Jakože mě teď zavřou za to, že vlastním asi kilo fyzického zlata?
A tak on vsechn y ty vlastnosti ma, o tom zadna. Ale jako platidlo je totalne na hovno a je z nej investicni komodita. Aktualni hlavni problem BTC(a podobnych men) je hlavne vysoka nestalost. Coz je prave ten hlavni problem, blbe se pro bezne uzivani stanovuji ceny, kdyz je musis aktualizovat kazdou chvili :D
Hele, že by první krok?
https://www.novinky.cz/internet-a-pc/clanek/iran-zakazal-tezbu-kryptomen-kvuli-vysoke-spotrebe-elektriny-40362075
Nakupujte, nebudou! Cena půjde určitě nahoru! :-D
Jako technické řešení skvělé. Snahy na btc naroubovat vlastnosti (pochopitelně jen ty pozitivní) klasických fiat měn je více hra se slovy než fundamentální vlastnosti, které lze plně demonstrovat v realitě na rozdíl od hezkého čtiva v paperech.
Naposledy neúspěšnou demonstraci předvedla Tesla. Ještě mi taky nikdo neodpověděl jak prodám firmu Apple za bitcoiny. Konsekvence by totiž rozbily ten růžový obláček.
Pekné ale keď is chce človek kúpiť kafe tak asi nebude akceptovať transakčný poplatok vyšší ako samotná cena za tovar. Celý ten systém transakčných poplatkov je dosť nepraktický. V banke mám cenník platný na určité pevné obdobie a viem presne kolko zaplatím teraz aj za týždeň. U bitcoinu je to lotéria. Keďže blok ma pevnú velkosť a zmestí sa do neho len určitý počet transakcii ťažiari uprednosťujú transakcie s väčším poplatkom za transakciu alebo jednoduchšie transakcie s menšou dĺžkou ktorých narvú do bloku viac (maximilizácia ich zisku). Takže moja transakcia sa potvrdí až za veľmi dlhý čas (nevýhoda, ludia chcú okamžité transfery!) alebo musím dať veľký transakčný poplatok (nevýhoda, ludia nechcú platit za transfery!). Celé to nahovno škáluje. Normálny človek asi nebude sledovať UTXO aby jeho poplatok nebol viac ako 5% z transakcie…
História transakčných poplatkov:
https://bitinfocharts.com/comparison/bitcoin-median_transaction_fee.html
Niekoľkokrát už bol transakčný poplatok okolo 30$ za transakciu takže ak v potravinách urobím nákup za 30$ a zaplatím bitcoinom ďalších 30$ dám za samotnú platbu.
Jednoducho na papiery pekná myšlienka ale v reále to nefunguje preto sa to začalo zhusta hackovat a urobil sa SegWit a nadstavba Ligtning Network…takže to pomaly konverguje ku klasickým technológiam a blockchain sa upozaďuje.
Vždyť Vámi zmiňovaný LN řeší všechny ty problémy, co jste popsal (a zároveň kdo chce, může využívat blockchain; typicky větší transakce onchain, kafe LN).
Školy nemám, hloupý jsem. Ale jak to bude v případě dědictví? Nějaký derivát Urzy umře. Kdyby měl fiat měnu, jeho potomek by byl bohatý ve fiat měně. Jak se k mamonu ve formě blitkojnu dostane chudák syn, pokud to derivát Urzy drží striktně pod pokličkou a žádnou jinou měnu ani majetek nemá? Protože věří jen Blitkojnu.
Můžu synovi odkázat privátní klíče (stejně jako bych odkázal fiat).
Například napíše klíče do závěti nebo přiloží k závěti datový nosič. Závěť uloží ve více vyhotoveních na více místech u důvěryhodných osob. A je to.
Pokud někdo půjčí fiat např. Fratnovi a nikomu neřekne, že tak učinil, neuloží smlouvu, dluhopisy, nebo něco podobného, tak se to také neznistí a syn má útrum.
Klíče ke kryptu lze navíc i rozdělit mezi více lidí/na více míst. Přístup k nim pak může být jen za podmínky, že dotyčný bude mít všechny. Nebo několik z nich (to si může nastavit).
Myslím, že autor se v několika ekonomických věcech dost mýlí, pokusím se vysvětlit proč.
1. Hned v úvodu se dozvíme, že autor věnoval problematice tisíce hodin studia. Zřejmě to říká proto, aby ukázal, že jeho vědění má tudíž velkou hodnotu. To je ovšem pěkný příklad použití „labor theory of value“, kterou o něco později označuje (správně) za mylnou. I sám náčelník tedy snadno spadne do lákavé pasti marxismu. Ty tisíce hodin mohly být vynaloženy neefektivně, o autorově erudici z toho nevyplývá vůbec nic.
2. Peníze nemusí být kryté vůbec ničím a přesto můžou dobře fungovat, i v bezstátní společnosti. Moderní kreditní peníze jsou jen záznamy o tom, že někdo někomu dluží. Jsou to záznamy v účetní knize nebo smlouvy napsané na papíře. Pokud tento dluh můžu přeprodat někomu jinému, stávají se z něho peníze. Žádný hmotný podklad není třeba. Blockchain tento systém pěkně digitalizuje a decentralizuje.
3. Pokud banka půjčuje peníze, aniž by je u ní předtím někdo uložil, není to podvod, ale vlastně geniální vynález. Jednak tímto procesem peníze vznikají: tím, že banka poskytne úvěr. Jinak by vznikat nemohly. Jednak je to kalkulované riziko. To, že si všichni najednou přijdou vybrat hotovost ze svých účtů, je velmi nepravděpodobné a banka může velmi úspěšně vsadit na to, že se tak nestane. Pokud by to měl být podvod, pak by podvodníkem přece byla i každá pojišťovna. Co když nabourají všechna auta nebo shoří všechny domy najednou?
4. To, že zlata a bitcoinů je omezené množství, je sakra velký problém. Tisknout peníze nepotřebují jen zlé státy na své ošklivé války, ale kterýkoliv jednotlivec nebo firma, kteří mají investiční záměr a potřebují si vzít úvěr. Pokud potřebuji postavit dům nebo továrnu na čipy, potřebuji svým dodavatelům zaplatit hned, ale mně se zaplatí až postupně po letech. A věřitel by se měl ideálně rozhodovat jen podle toho, jestli jsem schopen splácet. Ale se zlatým standardem je tady ještě jedno omezení: není zlato! Ekonomika, která se chce rozvíjet a má spoustu kvalitních investičních záměrů a podnikatelských příležitostí, je uměle udušena nedostatkem zlata. Přesně toto se historicky stalo a zlatý standard byl proto opuštěn. Byl tu ještě navíc ještě ten problém, že všechno zlato bylo nahromaděno v bohatých zemích a chudé země se nemohly rozvíjet.
5. Když zlatý standard několikrát opustím a zase ho v jiném poměru zavedu, tak to o zlatém standardu vypovídá jen to, že byl zbytečný. Protože jsem ho nedokázal dlouhodobě udržet. Můžu získat peníze na rozvoj tím, že změním směnný poměr, ale to vede k brutální deflaci, kdy dlužníci nejsou schopni splácet úvěry (protože jsou najednou třeba desetkrát větší) a zastavuje se oběh peněz.
6. Energetická náročnost Bitcoinu je také zásadní problém. Srovnejme si to s fyzickým převozem zlata. Průměrná BTC transakce má hodnotu 60000 USD, což je přibližně 1kg zlata. Tato transakce spotřebuje řádově 1MWh energie. Za tuto energii ale ujedu autem 10 tisíc kilometrů. Přesouvání bitcoinů je tedy energeticky srovnatelné s převážením fyzického zlata po zeměkouli! Já vím, namítnete, že převod bitcoinů je bezpečný a pro srovnatelně bezpečný převoz zlata potřebuji obrovský vojenský konvoj a tak dále. Ale řádově to pořád vychází: digitální bitcoin je podobně efektivní jako fyzické zlato. To mi přijde dost tristní. Od revoluční digitální technologie bych čekal o mnoho řádů lepší efektivitu.
7. Je tu ještě jeden důvod, proč energetická náročnost Bitcoinu musí trápit každého anarchokapitalistu: dělá ho závislým na státu. Těžba Bitcoinů dnes potřebuje 10GW příkonu a to je sakra hodně. Pět Temelínských elektráren. Možná se to podaří v budoucnosti decentralizovat do lokálních zdrojů, ale dnes v praxi tuto energii umí dodat jen stát a musí se za ni platit fiat měnou.
1/ Tu práci/čas jsem pouze konstatoval; Vy jste z toho následně udělal mylný závěr, že ji zaměňuji za hodnotu, abyste si jej pak vyvrátil. Já ale nezaměňuji práci za hodnotu; rozhodně neříkám, že kdo studuje déle, studuje lépe. Platí ale, že kdo nestuduje vůbec a jen má názor (autor třeba prvního článku), tam to patrně za moc nestojí. Neplatí tedy implikace „hodně stráveného času -> člověk ví dobře“; platí ale implikace „minimum stráveného času -> člověk nemůže vědět moc dobře“.
2-5/ Doporučuji studium ABCT; vyvrací více méně všechny Vaše námitky.
6-7/ Myslím, že jsem rozebral v článku.