Kamo, tisice hodin studia. Echt? Pet tisic hodin studia prelozeno do dnu, je 200. 24/7. Jsi si tema tisicema jisty? Zda se to totiz byt malo, na tak kvalifikovany clanek. Nebyly to treba desetitisice?
Challenger
Echt desetitisíce hodin to bylo, co pan Urza studoval.
Navíc milý Urza má ve článku chyby – Nixon v roce 1971 nezrušil zlatý standard, tedy byl zrušen již v roce 1933, ale zrušil tzv. Bretton-Woodský systém, který vycházel z dohody UNMFC z července 1944 na místě, podle kterého se systém jmenuje.
USA se na tomto fóru zavázaly, že jakémukoli státu vymění jeho dolary za zlato. Na základě toho se USD stal světovou rezervní měnou. V roce 1971 chtěli žabožrouti vyplatit a splatit svoje dolary za zlato, které mají USA ve Fort Knoxu a soudruh Nixon se k tomu neměl. Proč taky. OD té doby Bretton-woodský systém padl.
Pan Urza musí víc studovat…
Co se týče kryptoměn, existuje jediná burza (Bitfinex), která oficiálně prohlašuje, že vymění a garantuje výměnu kterékoli nakoupené kryptoměny za fiat měnu.
Na ostatních burzách si můžete (za poplateček) s někým vyměnit kryplokoiny za fiat měnu a zahrát si ruletu. KDyž nebude nikdo, kdo koupí kriplokoin, máte smolíka pacholíka.
Komicky, atraktivita kriplokoinů je tedy dána tím, že je někdo chce změnit za fiat měnu, čili kriplokoiny jsou svým způsobem kryté fiat měnou, o které pan Urza prohlašuje, jak je špatná. Fór je v tom, že jinak vám nikdo negarantuje, že vaše kriplokoiny kdy za fiat měnu vyměníte. Celá ta infrastruktura de facto funguje jen na ochotě lidí hrát ruletu a tato ochota může být a mnohdy byla již vícekrát značně oslabena, což je doprovázeno jevem, kterému se ve světě kriplokoinů říká flash-crash.
Něco jiného by bylo, kdyby kriplokoiny byly nuceny přijímat poskytovatelé zboží a služeb, kteří zatím zůstávají spíše u Fiatu.
Tím netvrdím, že kryptoměny jsou obecně špatná věc! Ale bohužel zatím nikdo střízlivý článek o nich nevyprodukoval. Kryptoměny jsou ale prozatím ponechány víceméně v plen spekulatům, aniž by vůbec nějakou funkci měny kdy měly. Bohužel, zde bude muset přijít ten štrašlivý stát a pomocí „chytrých regulací“ kryptoměnu zavést do svého právního řádu, aby bylo možné vymáhat závazky a pohledávky přímo v kryptoměnách. Protože pokud tohle nebude, mohou si kriployoutubeři o kriplokoinech říkat, co chtějí a měna to nebude, ani investice do technologie (jak tady jakýsi fanoušek řekl – protože to byste musel přímo profitovat autorsky z užívání blockchainu, kdyby to byla investice).
Na politické úrovni by to chtělo pohrát si s myšlenkou zavést duální měnu – tj. kupříkladu státní transparentní kryptoměnu spolu s fiat českou korunou. Tuhle myšlenku nemá v programu žádná politická strana, ani Svobodní.
Tam se ovšem obávám, že by takový krok měl dalekosáhlé ekonomické důsledky, především stažení peněz z průmyslových a jiných investic a nafouknutí bubliny.
Vždyť jsem to tam s tím zlatým standardem přece psal, že byl v USA opakovaně rušen a zaváděn; v roce 1933 byl zrušen také, ale naposledy 1971.
Dále jsem nikde nepsal, že by kryptoměny byly kryty fiatem; nejsou (a to dokonce i když Vám je někdo vymění – nemáte garantovaný poměr, což je pro krytí zásadní).
Lukas B.
státní měny jsou jakž-takž kryté deep státem a masou voličů co ráno vstávají do práce a mají rodiny závislé na výplatách a úsporách na pračku a dovolenou, a za „normálních“ okolností v „normálním“ státě budou systematicky a pomalu a předvídatelně ztrácet na hodnotě inflací, v dobách nenormálních a v nějakých banánových státech se to holt zrychlí, a holt bochník chleba nebude stát jeden, ale deset potištěných papírků, v extrémním případě ze dne na den. na to se u nějakých virtuálních měn nikdo spolehnout nemůže.
Tohle bych nenazýval přímo „krytím“; krytí peněz znamená, že jsou v nějakém fixním poměru směnitelné za cosi. A to fiat peníze nejsou.
Státy samozřejmě vymáhají jejich přijímání, což zajišťuje jejich oběh i to, že za „normálních“ okolností v „normálním“ státě budou celkem předvídatelné, to máte pravdu.
Problém je, že ty „nenormální“ doby nastávají dost často (rozhodně daleko častěji, než je délka lidského života).
Také máte pravdu, že kryptoměny jsou zatím dost volatilní, ale ta volatilita klesá s jejich kapitalizací (což platí v ekonomii obecně), takže jsou volatilní stále méně a méně.
Lukas B.
no, nebudu slovíčkařit, na termínu krytí netrvám. i v nenormálních dobách na nenormálních místech měly natištěné papírové státovky jakousi hodnotu, i v koncentráku, gulagu i trestanecké kolonii ve francouzské guayaně, o pol-potových a kimových mučírnách tedy nejsem nejlépe informován. jakou cenu by mělo/má v takovém postředí něco elektronického? jak to propašujete v konečníku a jak za to chcete koupit na ulici z ruky do ruky gram kokainu?
V koncentráku a gulagu možná; protože to není ani tak moc závislé na lokalitě, nýbrž na stabilitě celé té měny.
Takže třeba nedávno v Zimbabwe ty natištěné papírky praktickou cenu nemají a na nákup je kolikrát vozí v trakaři (a Venezuela to rádně následuje).
V Nigérii na tom také nejsou moc slavně, tam probíhá v podstatě bitcoinizace (a jejich ministr financí měl hezký projev, kde v podstatě přiznává, že ty jejich peníze nemohou mezi jejich lidmi konkurovat kryptoměnám).
Nákup z ruky do ruky vyžaduje telefon, to je fakt; ale co se týče pašování v konečníku, jsou na to kryptoměny naprosto ideální – nemusíte si je tam ani strkat. Zapamatujete si master seed/mnemonic/privátní klíč/whatever a máte své úspory v hlavě, nikdo k nim nemá přístup; žádný celník je nemůže objevit, ani kdyby koukal do konečníku. Pak přejdete hranici (nebo cokoliv, kam potřebujete) a můžete své úspory obnovit opět třeba pomocí telefonu (který jste s sebou ani neměl).
Lukas B.
jako že v nigérii si místní pokojné obyvatelstvo kupuje pytel rejže, dva litry benzínu do vařiče, načerno pálenou kořalku a lacinou holku za bitcoiny? to jako fakt?
mimochodem, to je pěkná pohádka, že Vám nikdo bitcoin nevezme. vezme. když to půjde do háje, vezmou vám všechno. a nevrátí. vrátit nebo odškodnit se dá nejsnáze nemovitost, ale majitele nemovitosti se dá nejsnáze zlikvidovat.
A jak Vám ho vezmou, když ani nevědí, že a kolik a kde ho máte?
Panek
Už druhá dražba zabavených BTC: „Stát tentokrát draží 0,60630638 BTC. … byly zajištěny v trestním řízení.“
Byste se divil, jak snadno lze BTC zjistit a zajistit.
Pochopitelně, že lze; když člověk udělá chybu, případně ho sám vydá výměnou za snížení trestu a podobně.
Když ale nechcete a víte, co děláte, nevezmou Vám ho; dokonce v Německu je teď případ, že někoho odsoudili za kriminalitu, věděli o jeho Bitcoinech, ale on je nevydal, takže měli smůlu; je to asi první zločinec, kterému zůstanou peníze za kriminalitu, i když o nich všichni vědí, i kde jsou.
Jenže člověk může mít libovolný počet adres, na kterých může mít libovolné částky; a v případě nátlaku ze strany státu nebo někoho jiného může vydat jen nějakou část, přičemž nikdo ani nemusí nikdy zjistit, že to nebylo všechno.
Jenže ti, kdo rozmlouvají, nevědí, kolik toho rozmlouvaný má. Může mít libovolný počet coinů a k nim libovolný počet přístupů, přičemž může vždy odevzdat nějakou (uvěřitelnou) část.
Panek
Není to o tom, co vydá dobrovolně, omylem, nebo po dohodě. Je to o tom, co jim „vydá“ z nedbalosti.
Chyby může udělat každý s čímkoliv; ale na základě toho přece nelze tvrdit, že je pohádka, že bitcoiny nikdo nevezme. Není to pohádka; je to realita pro ty, kdo k němu přistupují rozumně.
Je to jako tvrdit, že to, že letadla létají, je pohádka, protože z nedbalosti pilota někdy spadnou. To nedělá z jejich létání pohádku.
HonzaV
@Urza 2.6.2021 v 14:06
Možná o to hůř; dovedu si představit šíleného rozmlouvajícího, který nabyl přesvědčení, že rozmlouvaný před ním pořád ještě nějakou tu poslední pěkně naditou peněženku tají. Dialog skončí za nepříjemně dlouhou dobu jediným možným zůsobem – smrtí rozmlouvaného.
Tak tohle lze ale říct na všechno, ne? Stejným způsobem se ho můžou ptát na schovaný fiat…
HonzaV
Ano, na tom se shodneme; asi jsem spíš měl reagovat na p. Behemota. Při té mé úvaze mě napadla situace „mám plný kapsy fiatu = jsem trouba co nechápe výhody kryptoměn“ vs. „jsem filuta, co si pamatuje šestnáct nebo kolik slov = nikdo si na mne nepřijde“.
Není důvod si pamatovat seed, ten si můžeš uložit relativně i tam, kde ho jde najít, ale důležitý je přece nevydat klíč. Fyzickej klíč od trezoru ti můžou sebrat, případně trezor provrtat. Dostatečně dlouhej heslovej klíč nikdo neprolomí a nebude se ani pokoušet.
No a to s ukrytým zlatem, diamantama nebo jinejma zátkama od Nuka-coly samozřejmě nejde. Oh, wait…
RomanL
No ano, můžete to nenazývat přímo, ale je to tak. :-P
lazo007
Je to krytí, je to stejné krytí jako krytí u bitcoinu důvěrou. Píšete to v článku, peníze nemusí mít krytí nějakým podkladovým aktivem, i v případě zlata bylo sporné, zda bylo tímto aktivem a nebo jen reprezentovalo konsezus tím, že bylo akceptováno, tedy mělo jistý prvek sentimentu nikoliv skutečné hodnoty. První třetina Vašeho článku rozporuje koncept hodnoty tak proč máte problém přijmout krutí fiatu v podobě suverenity (moci) vykonávané na daném území? Z této suverenity (moci) totiž pak vychází tá důvěra – můžete polomizovat, zda jak moc je dobrovolná či vynucená, ale faktem je, že běžný občan či člen komunity (království, klanu) nemusí přemýšlet při obchodních transakcích – zkrátka platí tím, čím platí všichni a to čím platí všichni určuje suverenita (moc) na daném uzemí. Stejně tak takový člověk nemá problém přijímat mzdy či platby obecně ve stejné peněžní jednotce, protože ví, že siverenita (moc) vynutí její objeh. To je skutečné krytí.
Challenger
pane Urzo: jediná burza (Bitfinex) prohlašuje o kryptoměněn Tether, že se zavazuje za každý Tether vyplatit určitou částku v USD. Čili je zde legální obligace krytí kryptoměny pomocí USD, souohlasíte?
O tom, zda by své legální obligace ve skutečnosti splnila, můžeme vést dalekosáhlé spory.
Bretton-woodský systém není zlatým standardem, neboť nikoli každý občan může po vládě USA vyžadovat konverzi svých dolarů na zlato. To mohou jedině státy, které byly účastny B-W dohody.
To, jak ráčíte uznat, je obrovský rozdíl.
Ano, Tether je krytý dolarem, nicméně takové kryptoměny jsou celkem asi dvě, co vím (krom Tetheru ještě jedna – nevím, v jaké je fázi vývoje či existence, ale měla by být údajně konstruována tak, aby existovaly ekonomické incentivy pro držitele, kupující i prodávající, aby sama o sobě držela kurz dolaru).
Obecně kryptoměny však kryté fiatem nejsou; je samozřejmě možné je za fiat směňovat (nejen na Bitfinexu), ale to lze prakticky cokoliv na světě, což ještě neznamená, že to je kryté – o krytí mluvíme v případě, že je fixně stanovený poměr.
Brettonwoodský systém sice nezaručuje výměnu dolarů za zlato každému občanovi USA, ale za formu zlatého standaru je ekonomy i tak běžně považován.
Ekonomickým smyslem zlatého standardu je totiž zajištění vzácnosti měny jejím navázáním na zlato, což vlastně do toho roku 1971 platilo; a právě kvůli nezodpovědné monetární politice USA začalo zlato ze země odtékat, takže Nixon musel buď zarazit navyšování objemu dolarů, nebo zrušit jejich vazbu na zlato (a bohužel si vybral to druhé).
Joker
> Fór je v tom, že jinak vám nikdo negarantuje, že vaše kriplokoiny kdy za fiat měnu vyměníte. Celá ta infrastruktura de facto funguje jen na ochotě lidí hrát ruletu
To víceméně platí pro libovolnou měnu.
Ale chybí tam ta podstatná věc, u peněz obvykle není důležitá ochota lidí je vyměnit za jiné peníze, ale ochota v nich přijímat platby.
> Na politické úrovni by to chtělo pohrát si s myšlenkou zavést duální měnu – tj. kupříkladu státní transparentní kryptoměnu spolu s fiat českou korunou.
Akorát proč by to stát dělal?
Když si vezmete myšlenky jako že nebude žádná centrální autorita, platby budou anonymní a měna deflační (resp. na začátku vznikne pevně dané množství peněz a dodatečně už žádné další vytvořit nelze)- to všechno je v protikladu s tím, co chce stát.
Joker
> Pet tisic hodin studia prelozeno do dnu, je 200. 24/7.
No, nebo jsou tisíce hodin studia i v průměru 2 hodiny týdně po 20 let.
Hanes
Jako článek dobrý, ale nepřesvědčilo mě to ke spoření v Bitcoinu. Jako na hraní, za pár stovek, proč ne, ale vrazit do toho, co si prostý občan napinožil za léta pod bičem nejbližšího otrokáře, to fakt ne. Ten důvod je zmíněn. Závislost hodnoty na zájmu a nezájmu o měnu samotnou. To je dost pomíjivá, nepředvídatelná (módní?) vlastnost. Já vím, doteď to fungovalo, ale kdo říká, že jednou zájem nepřeváží na stranu třeba toho Etherea a Bitcoin půjde prudce dolů? To se zlaté cihličce prostě nestane;-)
Jinak v článku je nepřesnost. Historické mince byly vždy slitky se vzácným kovem, byť měly nominální cenu výrazně vyšší, než skutečnou hodnotu v kovu (a když Habsburek s Lichtenštejnem vymysleli podvod s extrémním podrážením mincí, málem z toho měli dokonalý krach).
Ada
Na jakoukoli investici by měl člověk dávat jen to nad čím může mávnout rukou, když to nevyjde, ať je to zlato, akcie nebo krypto.
Co se týče zájmu o zlato, může skončit úplně stejně. Stačí průlom ve fyzice, nový způsob těžby, obrovské naleziště na Marsu. Zlato má hodnotu ze stejného důvodu jako krypto, akorát vzácnost jednoho určuje matematika a druhého fyzika nebo geografie.
montagna
Podle toho by pak clovek nemohl investovat do niceho. Je to jen a pouze o pruseciku rizika, vynosu a likvidity.
Sysop
…a casu. V kazdem okamziku existuje vyhodna investice, ktera ale ma nejakou casovou omezenost.
SimonR
Srovnavat zlato a krypto je nesmysl. Zlato je k uchovani hodnoty (pokud vlastnite fyzicky slitky, cihlicky atd. a ne pouze virtualni komoditu na etoru) kdezto krypto je neuveritelne volatilni a je lepsi jako spekulace nez zlato. Pokud budeme mluvit o nejakych katastrofickych scenarich jako je nuklearni zima, pak zlato na nejakou dobu ztrati na hodnote, protoze budou daleko hodnotnejsi zbrane, neozarene potraviny, munice apod. Ale casem pokud se zase zacne stavit civilizace a la mad max ziska zlato opet svou pozici vzacneho, malo dostupneho kovu, kdezto krypto bude navzdy ztraceno i s celym internetem a virtualnim fiatem…
Krypto je o nacasovani. Ja si ted nekoupim shitcoin co vylezl o 800% protoze budu mit strach ze prijde mega korekce nebo nejakej FUD typu toho co ted udelala Cina a treba prodelam a ten shitcoin vyleze o dalsich 1200%. Ale to jsou takovy skoky, ze kdyz to nenacasuju tak jsem v hajzlu…
corona
Ada:
„…Zlato má hodnotu ze stejného důvodu jako krypto,…“
– – –
Fakt…?
A lze bitcoinem aspoň utřít prdel…?
Článek neměl nikoho přesvědčit ke spoření v BTC. Nicméně závislost jeho hodnoty na zájmu a nezájmu o něj není nic specifického; to platí pro úplně všechno včetně zlata, stříbra…
Co se týče historických mincí, tak samozřejmě panovníci často vynucovali to přijímání, případně v nich garantovali objem drahého kovu, který ale snižovali (poprvé už v antickém Římě, ale pak ještě mnohokrát); myslím, že v článku nepíši nic, co by tohle rozporovalo.
ktosicelkominy
Urza :
„Článek neměl nikoho přesvědčit ke spoření v BTC“
– Správne. Hodiť na hlupákov aj jediné písmenko, slovko, je strata času. 99 % odporcov sú hlupáci, ktorí nemajú štipku snahy niečo pochopiť, a sú proti iba z principu, pretože to je „cool“. Tí, čo snahu pochopiť majú, tí už pochopili.
Ja mám tiež výhradu proti BTC, ale nie proti samotnému BTC, ale proti kúpeniu. Som totiž presvedčený, že štátna moc nájde spôsob, ako zabrániť :
1. výmene BTC – štátne peniaze,
2. a možno aj samotnému obchodu s BTC medzi ľuďmi.
Na internete je iba toľko slobody, koľko slobody je štátna moc ochotná tolerovať.
Štátna moc vykrúti krk bitcoinu v tom momente, keď BTC ohrozí moc politikov.
spidour
Konečně trochu racionální článek.
Nesouhlasím se 2 věcmi:
1)Bitcoin je uchovatel hodnoty.. nemyslím si a to z toho důvodu, že je furt
2)Brutálně volatilní – 40 % hodnoty pryč za 14 dní je teda dost velká volatilita. Uznávám, že v dlouhodobé křivce hodnota roste.
Nicméně oboje se může změnit.
Každopádně jsem konzerva a pořád mě zajímá P/E ratio, promítání možných budoucích zisků do současné hodnoty akcií chápu spíš jako spekulaci. Netoužím přemýšlet nad tím, jak se hypsteři na redditu ráno vyspí a co si vyberou za cíl svých „útoků“.
Myslím, že Bitcoin je dobrým uchovatelem hodnoty, jen ne krátkodobě (což v článku i zmiňuji; i to, že jeho volatilita postupně klesá, jak hodnota dlouhodobě roste).
Janek
Oproti volatilitě státních měn v časech „krizí a měn“ je bitcoin pevný jako skála. Pamatuji si třeba měnu polských zlotých, kolik že těch nul bylo? 40% dolů během 14 dnů, avšak v dlouhodobém horizontu stále růst, to je něco, co si současné státní peníze neumí představit ani v tom nejvlhčím snu. Vidím to tak, že první větší test stability BTC už brzy přijde, až v takzvaném civilizovaném světě praskne bublina COVID zadlužení. Neříkám, že bych do něj přelil všechno, ale menší část zbytných prostředků nemám problém do BTC převést.
ktosicelkominy
Akýkoľvek argument zbytočný. Kto nechce, nepochopí. Drvivá väčšina ovčanov nemá ani šajn, aká dlhá je životnosť absolutnej väčšiny štátnych peňazí. Aj taká SUPERmena ako $ stratila za 100 rokov 99% svojej hodnoty. Ani toto dementi nevedia, ani neuveria.
RomanL
Jasně, všichni jsou blbci, jenom ty jsi letadlo. :-D
ktosicelkominy
Trhová kapitalizácia bitcoinu sa dostala nad bilión dolárov. Teda státisíce ľudí do neho vložili dobrovolne tisíce – desaťtisíce SVOJICH dolárov. Alebo sú VŠETCI títo ľudia hlupáci, alebo si hlupák ty. A ja som letadlo.
Vyber si.
corona
„…státisíce ľudí do neho vložili dobrovolne tisíce – desaťtisíce SVOJICH dolárov. Alebo sú VŠETCI títo ľudia hlupáci,…“
– – –
Počuj, „komíny“, čím vylučuje ta skutečnost, že statisíce lidí vráží někam prachy, že nemůže jít to hlupáky…?
Wildcat
Hej, tak ako? Uz mas caj z borovicoveho ihlicia?
lazo007
Tržní kapitalizace bitcoinu nemá vůbec žádnou souvislost s tím, kolik reálných peněz přiteklo do systému. To znamená, že rozhodně neplatí, že do systému přitekl bilion dolarů. To je tak, když někdo nerozumí základním věcem, ale má jasno.
shifty
Nenutím, chápu, nicměné tohle je zase jen ta omáčka kolem, která neřeší podstatu problému s kryptoměnami.
To je nějaký úplně nezajímavý shitcoin, s Bitcoinem to nemá vůbec nic společného a s drtivou většinou kryptoměn (a snad žádnou použitelnou) také ne.
Dost možná zničí sám sebe, ale je to úplně jedno.
Rozhodně nechápu, proč nějakou okrajovou nezajímavou kryptoměnu označovat jako „podstatu problému“ s kryptoměnami; v článku o ní ani nepíšu, protože je irelevantní.
Navíc to jsou všechno krátkodobé problémy, na které výrobny hardware rozhodně časem zareagují.
RomanL
Cha cha cha…
servisdok
Pokládám naprosto seriózní dotaz:
Co to přesně je TĚŽBA bitcoinu? Z čeho, z jakého fundamentu a s jakou hodnotou se těží, kde ta zásobárna je?
Myslím to zcela vidlácky – například ve smyslu těžby jakéhokoli dolu.
Těží se po průzkumech na zcela konkrétním místě, vybudování infrastruktury a technologie pro těžbu něco stojí.
Od fundovaných i zkušených geologů, jsou k dispozici přesné průzkumy lokality + slušné odhady zásob dané suroviny pod zemí či na povrchu.
Těžba samotná, mimo náklady na její vybudování, má též poměrně přesně spočítanou, energetickou i personální náročnost.
Jakmile energetická, technologická, personální i transportní náročnost překročí určité, též poměrně přesně stanovené hranice, popřípadě obchodní či okamžitý zájem o těženou surovinu poklesne pod přesně stanovený, minimální roční odbyt, například vlivem otevření nového dolu v jiné zemi, stává se pak těžba čehokoliv nerentabilní a zpravidla končí, nebo se důl zakonzervuje pro těžbu i těch zbytků, třebas levnější technologií, která dnes ještě levná není, nebo neexistuje.
Jak přesně je energeticky náročná „těžba“ BTC, vztaženo samozřejmě k jeho okamžité hodnotě, přepočtené na USD?
Pokud energetická i technologická náročnost těžby BTC, překročí právě aktuální směnitelnou hodnotu BTC v USD, stává se těžba rovněž nerentabilní a končí?
Rozumějte vidlákovi – aby se nemohlo stát /což se podle všech zpráv z okolí stává veelmi často/, že SOUHRNNÉ náklady na těžbu 0,001,-BTC jsou například 2.500,-USD – a těchto vytěžených 0,001,-BTC má ale fiat hodnotu třeba jen 1.000,-USD. Tak o čem to pak je a není v tom něco jiného, co má blízko k tomu letadlu?
Já tam vidím velmi zásadní, skoro až sebevražednou nerentabilitu – protože i sama ta technologie nevydrží věčně, je třeba investovat do její údržby, případně obnovy za výkonnější, SW služby specialistů ani raději nepočítám.
Vysvětlíte tohle všechno -prosím- někdo podrobně? Vidlákovi z malého města, kde momentálně za virtuální měnu nenakoupíte nikde a nic? Popřípadě na Vás při vyslovení slova „bitcoin“ koukají naprosto nechápavě? Skutečně, ani ve městě formátu KM nenakoupíte nic z toho, co je zapotřebí ke zcela běžnému, rodinnému životu.
Jen drobná odbočka:
Miliónová Praha, s většími možnostmi uplatnění, přece není celá republika – i když chování jejích momentálních, z velké části naplavených obyvatel, pražštějších nežli rodilí Pražáci, tomu fakt často nasvědčuje.
Jakoby na katastrální hranici Prahy byla 20m zeď, přes kterou není nic vidět, je v ní pár nutných průchodů a za zdí už byli jen proléti. Kterým je přece jen občas potřeba, něco hodně šikovně prodat, nebo od nich něco, podobně hodně šikovně koupit, třeba víkendovou chalupu.
Ale tím fakticky končí jakýkoli zájem a jakákoli interakce se zbývajícími 9M prolétů :D Praha má ve větších prolétských aglomeracích i své spolehlivé podržtažky, také i nějaké ty Carringtony a něco kamer i obrazovek, co nejdou jednoduše vypnout..
Takže Praha i vláda 10M republiky sice dostatečně informována je, ale stejně se chová tak, jakoby tam těch 9M prolétů nebylo.
Sysop
V soucasnosti uz se vyroba bitcoinu preklapi do roviny vyroby drog. V podstate je to tak, ze kdybys mel realne platit veskere naklady na vyrobu bitcoinu vynalozene, tak jsi v minusu. Ergo, vyrabet bitcoiny ma jeste smysl, pokud na to muzes krast elektrinu treba jako na marjanu.
Sysop
…a k te Praze. Mame tu proste takovou svetovou bonsaj. Praha vs. zbytek republiky je jako Anglie vs. zbytek sveta nekdy pred 200 lety. Republika slouzi jako zdroj a odbytiste. Velke mesto se chova jako mocnost. Proste, lidi jsou vychcani tak nejak an bloc, ale kdyz jich je nekde hodne pohromade, ten silovy efekt samozrejme vzroste.
Jimmyx
Jak přesně je energeticky náročná „těžba“ BTC…
Přesně tak náročná aby se to většině „těžařů“ vyplatilo. Když klesne cena BTC, tak se s nějakým zpožděním část těžařů s vysokými náklady odpojí. A na to síť opět s nějakým zpožděním zareaguje snížením náročnosti těžby. A naopak při nárůstu ceny. Takže s drobnou nadsázkou i když se BTC bude těžit na jediném PC, tak to stále bude fungovat a naopak i kdyby jste věškeré výpočetní zdroje na celé planetě vrhnul na těžbu BTC, tak to také bude fungovat (a teoreticky stejně rychle z pohledu transakcí).
Seriózní odpověď, co nejjednodušší:
Těžba je proces, během kterého se ověřují/potvrzují transakce; a transakce jsou něco, za co platí uživatelé sítě transakční poplatky těžařům.
Když použiju nějako analogii, je to podobné tomu, když máte účet v bance a také z něj realizujete nějaké transakce, je třeba (různými způsoby) zaplatit tu banku (a její zaměstnance, budovy, infrastrukturu, servery…); v Bitcoinu nemáte banky, máte tam těžaře, kteří potvrzují transakce.
Jak píše výše Sysop, je pravda, že „vyrábět bitcoiny“ (což je trochu nepřesné – jde primárně o potvrzování transakcí, až pak o „výrobu bitcoinů“) má smysl tam, kde je levná elektřina. Jenže až/jestli nebude nikde levná elekřina, neznamená to, že se to přestane vyplácet; mezi těžaři je normálně konkurenční prostředí, takže ti s nízkou cenou energií tlačí ceny dolů, ale když odpadnou, přeberou to jiní (přičemž síť má ještě tu vlastnost, že přizpůsobuje náročnost těžby výpočetnímu výkonu v ní aktuálně zapojenému, ale to už je trochu velký technický detail).
ktosicelkominy
„Pokládám naprosto seriózní dotaz: “
Ak si našiel chuť odpovedať na ten “ naprosto seriózní dotaz “ , tak to máš hodne pevné nervy.
RomanL
To jo, věřící přece ví, ten na nic odpovídat nemusí, že…
A ty víš přece všechno. :-D
ktosicelkominy
Trhová kapitalizácia bitcoinu sa dostala nad bilión dolárov. Teda státisíce ľudí do neho vložili dobrovolne tisíce – desaťtisíce SVOJICH dolárov. Alebo sú VŠETCI títo ľudia hlupáci, alebo si hlupák tz.
Vyber si.
turbosele
Zkusim alternativni odpoved: podstatou tezby je, ze promenite nejakou el. energii na tepelnou a krypto algoritmus vyplivne dukaz, ze jste se o to snazil. Spalite tedy cennou negentropii ze slunicka a to je ta vzacnost, kterou se uchazite o podil na mene.
Mimochodem, (ubytek) entropie je prave to, co ma objektivni ekonomickou hodnotu. Kdyz to delsi dobu sledujete, zacne vam byt celkem zrejme, ze mira negentropie velmi dobre odpovida tomu, co intuitivne vnimame v zivote a svete jako spravne, hodnotne,… V tomhle se tedy s urzou citovanym ekonomem neshodnu.
eubijec
Stale podle mne plati stare zidovske pravidlo – tretinu investic do zlata, tretinu do akcii a tretinu do nemovitosti.
O kryptomenach se tam nic nerika.
Janek
A voni mají vlastní mobilní telefonní přístroj, eurobijec? Používají tydlencty internety? Já bych s tím byl vopatrnej, z těch novinek pro našince nic dobrýho nekouká.
Lukas B.
bitcoin samozřejmě padá do položky „akcie“, s tím, že je to akcie mimo reálný sektor ekonomiky do čehosi absolutně spekulativního. není to těžba zlata nebo diamantová pole v Utahu (kde teoreticky zlato nebo drahé kamení může být) nebo vývoj auta na baterky (které skutečně může jakž-takž omezeně fungovat).
můžeme se přít o jediném – kdy ta bublina praskne. jestli už je těch hejlů, co do toho nalili majetek dost, nebo jestli to má další potenciál se zmnožit. čím později to praskne, tím to bude větší rána, a proti tomu větší pravděpodobnost, že ztráty budou sanovány deep státem (respektive tedy výběrem daní od obyvatelstva), jako prevence sociálních bouří a občanských válek.
Opruz
No Urzo, do poloviny článku (minulost) jsem vás chválil do nebes. V okamžiku jakmile jste napsal:
.
„Například v USA byl tak zlatý standard zrušen a zaveden několikrát – lišilo se jen množství zlata, na které byl dolar navázán (toto nechť promyslí všichni, kdo věří mýtu, že pro zavedení zlatého standardu není na světě dost zlata – samozřejmě je, záleží jen na směnném poměru);“
.
jsem pochopil, že urzovština je ve vašem pojetí stálicí.
.
Mám prosbu. zkuste mi prosím vysvětlit jak to uděláte se směnným poměrem v kroku n+1. Tedy v kroku jedna bude směnný poměr nějaký. Za deset, dvacet roků se ukáže jako nedostatečný. Jak provedete onu změnu onoho směnného poměru?
.
S tou BTC „měnou“ se v toku času dostanete do stejných dělících problémů. Tož ať vím jak se to teda uděje.
Tak mějme třeba dolar navázaný na 1/20 unce zlata. To znamená, že pokud/dokud je zlata konstantní počet, žádné dolary nepřibývají (a může to takto být libovolně dlouhou dobu, klidně dvacet či více let).
Pak někdo přijde, zlatý standard zruší a začne tisknout dolary (to zase může trvat libovolně dlouhou dobu, klidně dvacet či více let). Řekněme, že na konci toho období bude dolarů o polovinu více.
Potom přijde někdo další, potřebuje zlatý standard zase obnovit, což udělá tím způsobem, že řekne, že dolar bude navázaný na 1/30 unce zlata.
Kdyby těch dolarů bylo na konci toho období ne 1,5x více, ale třeba 15x více, prostě bude dolar navázán na 1/300 unce zlata.
Opruz
Děkuji, chápu, postupná měnová reforma. Drobné krádeže salámovou metodou se silnými kolečky salámu.
Ten proces pochopitelně nezastávám; naopak ho kritizuji.
Dle mého názoru by bylo lepší, kdyby ten zlatý standard nikdo neopouštěl.
Když už ho ale někdo opustí, pouze říkám, že je lepší se k němu kdykoliv vrátit s jiným poměrem, než se k němu nevracet vůbec.
Argument, že pro zavedení zlatého standardu máme málo zlata, používají jeho odpůrci, nikoliv zastánci (a já ho vyvracím tím příkladem).
Opruz
Ten problém je, když se chci rozvíjet, růst. Stačí jen růst počtem obyvatel. Zlata je z pohledu roků konstantní množství, což růstu nesvědčí. To dělení by bylo třeba dělat průběžně, s tím, že by se ve své podstatě nedalo úvěrovat, což také růstu, či alespoň rozvoji neprospívá. Zvýhodněni by byli stávající držitelé a to dost výrazně. U FIAT měny také dochází k zvýhodnění bank, leč mimo banky je to skoro spravedlivé.
Pokud se zlatý standard opustil bylo to právě z tohoto důvodu (úvěrování). Vývoj se nikdy nevrací k překonanému. Našlo se efektivnější řešení. Tím nechci hodnotit zdali lepší či horší a pro koho.
Jenže je rozdíl mezi nominální a reálnou hodnotou; nominální hodnota nemusí růst, reálná ano.
Není třeba mít více jednotek, je to úplně jedno.
Kdybyste vzal třeba české koruny a všechny ceny, mzdy, dluhy, zůstatky (prostě všechno) vydělil třeba 10, budete mít jakoby 10x méně peněz, ale nic se nezmění a všechno bude stejné, jen se posune desetinná čárka.
S množstvím zlata je to stejné. Pokud by se používalo jako platidlo (či na něj byla navázána měna), je úplně jedno, jestli cena nějakého zboží bude gram, dva gramy nebo půl gramu zlata.
Opruz
Zkusím to ještě jinak.
Napsal jste článek o tom, že úrok je splatitelný a já vám odpověděl matematikou, že není. Nevím zdali jste na uvedenou argumentaci přistoupil nebo ne.
Se ziskem je to naprosto stejné jak s úrokem jen má jiné důsledky. Zkusme připustit, že budeme mít uzavřenou společnost v které se bude platit zlatem. Bude zde jeden podnikatel a zbytek jeho zaměstnanců. Za měsíc podnikatel udá výrobu a zkasíruje zisk. O onen zisk ubude zlata na ostatní uživatele. Pokud to bude pokračovat dostatečně dlouho přejde veškeré zlato do rukou onoho podnikatele.
Nakonec současné uspořádání společnosti, kdy několik jednotlivců vlastní majetek větší než zbytek lidstva dohromady je toho důkazem. Toto je bezdiskusní realita.
Pokud by obíhalo zlato, tak jsme již bez něj. FIAT měna nám dává možnost ač se koncentruje majetek „zásobovat“ ekonomiku měnou na její obsluhu, tedy fungování.
Zlatý standart již nevychází ani teoreticky ani prakticky jako nástroj jež by současné společnosti prospěl.
Pathy
„Pokud to bude pokračovat dostatečně dlouho přejde veškeré zlato do rukou onoho podnikatele.“
Takže ten podnikateľ si nikdy nič nekúpi, ani jedlo nie, ani jachtu, ani learjet, ani bespoke oblek, nič? Proste pozbiera všetko zlato a zomrie. A dedičia ho už nikdy nepoužijú. Prečo aj , veď potrebujú mať všetko a s nikým sa nerozdeliť. Medzičasom ostatní už začali platiť niečím iným, lebo zlato došlo…
To je tá bezdiskusní realita?
Jj, přesně v tom spočíval ten problém s těmi „nesplatitelnými úroky“; tam zas na penězích seděla banka a nikdy je za nic neutrácela, nevyplácela zaměstnance.
HonzaV
Tady bude asi jiný problém, a sice že pokud bude množství zboží a služeb v oběhu růst (což bych u funkční ekonomiky předpokládal), dojde k tomu „posunu desetinné čárky“ výše. To ovšem zvýhodní držitele zlata. Lidé tak budou motivováni k zadržování měny a obchodu se nebude dařit; proč bych kupoval nové auto dneska, když příští rok bude o 10 % levnější? Asi proto by se měly centrální banky snažit udržovat v oběhu stejné množství peněz, jako je statků. jak moc se jim to daří, vidíme denně.
pagan baby
Popisujete (poněkud nesmyslnou) argumentaci bývalého guvernéra ČNB Singera, když vysvětloval, proč nutně potřebujeme 2% inflaci. Jenom bych se zeptal, zda v deflační ekonomice pojedete na dovolenou s rodinou o rok později, jenom proto, že za rok bude levnější benzín a ubytování? Asi ne, protože byste se na ní nikdy nedostal :-) Když vám odjede auto nebo lednička, tak asi také nebudete čeká několik (kolik vlastně?) let, až protože cena později klesne. A to nemluvím o potravinách, oblečení a podobně. A pokud jde o situace, kdy není z technických nebo jiných důvodů nutné provést nákup hned, tak každý bude zvažovat skutečnost, že nákup dnes mu přinese vytoužené uspokojení dnes, což opět většinou převáží uspokojení z nižší ceny za cenu odložení uspokojení z nového statku.
Také bychom se mohli bavit o tom, zda v některých případech není odložení spotřeby žádoucí.
Mimochodem, kdyby platil váš argument, tak by měl logicky platit i argument, že v inflační ekonomice nebudou chtít prodejci prodávat, protože později budou moci prodat za vyšší, inflační cenu :-))) To se zcela zjevně neděje.
„Nejlepší investice je do lidského vzdělání, ale nejvýnosnější investice je bohužel ta do lidské blbosti.“ Benjamin Franklin
„Mnohem více peněz bylo vyděláno díky schopnosti prodávat než díky schopnosti investovat.“ Warren Buffet
RomanL
Moudrá slova!
hedonism.bot
Základní předpoklad jakékoliv měny nebo hodnoty je ve faktu, že ji někdo bude ode mne ochoten opět odkoupit – tj. jakákoliv měna je jen vyjádřením míry důvěry, že mi v budoucnu k něčemu bude. Osobně dokud neuvidím nějakou rozumnou bitcoinem platit (level BFU, rozuměj bez pěti minut mezi appkama v šmatlafonu, jen vytáhnu na kase v supermarketu nebo na benzínce kartu, USB stick nebo implantovaný čip a zaplatím), je to pro mne spíš záležitost teorie.
Janek
S rostoucím výpočetním výkonem si umím představit BTC wallet, který tohle umí z telefonu, po ověření prodávajícího/kupujícího přes NFC, stejně jednoduše jako dnešní platební karty. Co mi na BTC skutečně vadí je to, že pokud někdo ztotožní mou osobu s konkrétní BTC peněženkou, získá přehled o všech transakcích, které ta jedna má konkrétní peněženka kdy provedla a provede.
QW
Pseudonymita BTC transakcí je už dávno vyřešená pomocí tzv. mixérů – https://cryptomixer.io/ nebo https://mycryptomixer.com/
Velmi zjednodušeně řečeno to funguje tak, že do mixéru pošlete svoje mince, tam se smíchají s mincemi poskytovatele, a „vyprané“ se odešlou z BTC adresy mixéru buď na novou BTC adresu, odkud si je vezmete nebo rovnou na adresu, kam chcete zaplatit. Mixováním se spolehlivě přeruší jakékoliv spojení s vaší „kmenovou“ adresou – transakce je vysledovatelná jen k mixeru, ale ne dál.
Janek
Děkuji za dovysvětlení.
Rotundus Cadus
je vysledovatelná i dál, ovšem za cenu obrovských nákladů
Pathy
Až na to, že niektorí už neakceptujú platby v coinoch, ktoré prebehli cez mixer. Takisto neakceptujú platby v coinoch, ktoré boli v nejakých databázach označené za „špinavé“ coiny (pranie peňazí, financovanie zločinu).
Kamo, tisice hodin studia. Echt? Pet tisic hodin studia prelozeno do dnu, je 200. 24/7. Jsi si tema tisicema jisty? Zda se to totiz byt malo, na tak kvalifikovany clanek. Nebyly to treba desetitisice?
Echt desetitisíce hodin to bylo, co pan Urza studoval.
Navíc milý Urza má ve článku chyby – Nixon v roce 1971 nezrušil zlatý standard, tedy byl zrušen již v roce 1933, ale zrušil tzv. Bretton-Woodský systém, který vycházel z dohody UNMFC z července 1944 na místě, podle kterého se systém jmenuje.
USA se na tomto fóru zavázaly, že jakémukoli státu vymění jeho dolary za zlato. Na základě toho se USD stal světovou rezervní měnou. V roce 1971 chtěli žabožrouti vyplatit a splatit svoje dolary za zlato, které mají USA ve Fort Knoxu a soudruh Nixon se k tomu neměl. Proč taky. OD té doby Bretton-woodský systém padl.
Pan Urza musí víc studovat…
Co se týče kryptoměn, existuje jediná burza (Bitfinex), která oficiálně prohlašuje, že vymění a garantuje výměnu kterékoli nakoupené kryptoměny za fiat měnu.
Na ostatních burzách si můžete (za poplateček) s někým vyměnit kryplokoiny za fiat měnu a zahrát si ruletu. KDyž nebude nikdo, kdo koupí kriplokoin, máte smolíka pacholíka.
Komicky, atraktivita kriplokoinů je tedy dána tím, že je někdo chce změnit za fiat měnu, čili kriplokoiny jsou svým způsobem kryté fiat měnou, o které pan Urza prohlašuje, jak je špatná. Fór je v tom, že jinak vám nikdo negarantuje, že vaše kriplokoiny kdy za fiat měnu vyměníte. Celá ta infrastruktura de facto funguje jen na ochotě lidí hrát ruletu a tato ochota může být a mnohdy byla již vícekrát značně oslabena, což je doprovázeno jevem, kterému se ve světě kriplokoinů říká flash-crash.
Něco jiného by bylo, kdyby kriplokoiny byly nuceny přijímat poskytovatelé zboží a služeb, kteří zatím zůstávají spíše u Fiatu.
Tím netvrdím, že kryptoměny jsou obecně špatná věc! Ale bohužel zatím nikdo střízlivý článek o nich nevyprodukoval. Kryptoměny jsou ale prozatím ponechány víceméně v plen spekulatům, aniž by vůbec nějakou funkci měny kdy měly. Bohužel, zde bude muset přijít ten štrašlivý stát a pomocí „chytrých regulací“ kryptoměnu zavést do svého právního řádu, aby bylo možné vymáhat závazky a pohledávky přímo v kryptoměnách. Protože pokud tohle nebude, mohou si kriployoutubeři o kriplokoinech říkat, co chtějí a měna to nebude, ani investice do technologie (jak tady jakýsi fanoušek řekl – protože to byste musel přímo profitovat autorsky z užívání blockchainu, kdyby to byla investice).
Na politické úrovni by to chtělo pohrát si s myšlenkou zavést duální měnu – tj. kupříkladu státní transparentní kryptoměnu spolu s fiat českou korunou. Tuhle myšlenku nemá v programu žádná politická strana, ani Svobodní.
Tam se ovšem obávám, že by takový krok měl dalekosáhlé ekonomické důsledky, především stažení peněz z průmyslových a jiných investic a nafouknutí bubliny.
Vždyť jsem to tam s tím zlatým standardem přece psal, že byl v USA opakovaně rušen a zaváděn; v roce 1933 byl zrušen také, ale naposledy 1971.
Dále jsem nikde nepsal, že by kryptoměny byly kryty fiatem; nejsou (a to dokonce i když Vám je někdo vymění – nemáte garantovaný poměr, což je pro krytí zásadní).
státní měny jsou jakž-takž kryté deep státem a masou voličů co ráno vstávají do práce a mají rodiny závislé na výplatách a úsporách na pračku a dovolenou, a za „normálních“ okolností v „normálním“ státě budou systematicky a pomalu a předvídatelně ztrácet na hodnotě inflací, v dobách nenormálních a v nějakých banánových státech se to holt zrychlí, a holt bochník chleba nebude stát jeden, ale deset potištěných papírků, v extrémním případě ze dne na den. na to se u nějakých virtuálních měn nikdo spolehnout nemůže.
Tohle bych nenazýval přímo „krytím“; krytí peněz znamená, že jsou v nějakém fixním poměru směnitelné za cosi. A to fiat peníze nejsou.
Státy samozřejmě vymáhají jejich přijímání, což zajišťuje jejich oběh i to, že za „normálních“ okolností v „normálním“ státě budou celkem předvídatelné, to máte pravdu.
Problém je, že ty „nenormální“ doby nastávají dost často (rozhodně daleko častěji, než je délka lidského života).
Také máte pravdu, že kryptoměny jsou zatím dost volatilní, ale ta volatilita klesá s jejich kapitalizací (což platí v ekonomii obecně), takže jsou volatilní stále méně a méně.
no, nebudu slovíčkařit, na termínu krytí netrvám. i v nenormálních dobách na nenormálních místech měly natištěné papírové státovky jakousi hodnotu, i v koncentráku, gulagu i trestanecké kolonii ve francouzské guayaně, o pol-potových a kimových mučírnách tedy nejsem nejlépe informován. jakou cenu by mělo/má v takovém postředí něco elektronického? jak to propašujete v konečníku a jak za to chcete koupit na ulici z ruky do ruky gram kokainu?
V koncentráku a gulagu možná; protože to není ani tak moc závislé na lokalitě, nýbrž na stabilitě celé té měny.
Takže třeba nedávno v Zimbabwe ty natištěné papírky praktickou cenu nemají a na nákup je kolikrát vozí v trakaři (a Venezuela to rádně následuje).
V Nigérii na tom také nejsou moc slavně, tam probíhá v podstatě bitcoinizace (a jejich ministr financí měl hezký projev, kde v podstatě přiznává, že ty jejich peníze nemohou mezi jejich lidmi konkurovat kryptoměnám).
Nákup z ruky do ruky vyžaduje telefon, to je fakt; ale co se týče pašování v konečníku, jsou na to kryptoměny naprosto ideální – nemusíte si je tam ani strkat. Zapamatujete si master seed/mnemonic/privátní klíč/whatever a máte své úspory v hlavě, nikdo k nim nemá přístup; žádný celník je nemůže objevit, ani kdyby koukal do konečníku. Pak přejdete hranici (nebo cokoliv, kam potřebujete) a můžete své úspory obnovit opět třeba pomocí telefonu (který jste s sebou ani neměl).
jako že v nigérii si místní pokojné obyvatelstvo kupuje pytel rejže, dva litry benzínu do vařiče, načerno pálenou kořalku a lacinou holku za bitcoiny? to jako fakt?
Nevím, jak moc pokojné, ale více méně.
mimochodem, to je pěkná pohádka, že Vám nikdo bitcoin nevezme. vezme. když to půjde do háje, vezmou vám všechno. a nevrátí. vrátit nebo odškodnit se dá nejsnáze nemovitost, ale majitele nemovitosti se dá nejsnáze zlikvidovat.
A jak Vám ho vezmou, když ani nevědí, že a kolik a kde ho máte?
Už druhá dražba zabavených BTC: „Stát tentokrát draží 0,60630638 BTC. … byly zajištěny v trestním řízení.“
Byste se divil, jak snadno lze BTC zjistit a zajistit.
Pochopitelně, že lze; když člověk udělá chybu, případně ho sám vydá výměnou za snížení trestu a podobně.
Když ale nechcete a víte, co děláte, nevezmou Vám ho; dokonce v Německu je teď případ, že někoho odsoudili za kriminalitu, věděli o jeho Bitcoinech, ale on je nevydal, takže měli smůlu; je to asi první zločinec, kterému zůstanou peníze za kriminalitu, i když o nich všichni vědí, i kde jsou.
Jenže člověk může mít libovolný počet adres, na kterých může mít libovolné částky; a v případě nátlaku ze strany státu nebo někoho jiného může vydat jen nějakou část, přičemž nikdo ani nemusí nikdy zjistit, že to nebylo všechno.
Leda piču, pokud nejseš debil a klíč k peněžence máš jenom v hlavě, neexistuje způsob jak se k tomu dostat.
rozmluvit se dá skoro každý. Vy jste ta výjimka?
Jenže ti, kdo rozmlouvají, nevědí, kolik toho rozmlouvaný má. Může mít libovolný počet coinů a k nim libovolný počet přístupů, přičemž může vždy odevzdat nějakou (uvěřitelnou) část.
Není to o tom, co vydá dobrovolně, omylem, nebo po dohodě. Je to o tom, co jim „vydá“ z nedbalosti.
Chyby může udělat každý s čímkoliv; ale na základě toho přece nelze tvrdit, že je pohádka, že bitcoiny nikdo nevezme. Není to pohádka; je to realita pro ty, kdo k němu přistupují rozumně.
Je to jako tvrdit, že to, že letadla létají, je pohádka, protože z nedbalosti pilota někdy spadnou. To nedělá z jejich létání pohádku.
@Urza 2.6.2021 v 14:06
Možná o to hůř; dovedu si představit šíleného rozmlouvajícího, který nabyl přesvědčení, že rozmlouvaný před ním pořád ještě nějakou tu poslední pěkně naditou peněženku tají. Dialog skončí za nepříjemně dlouhou dobu jediným možným zůsobem – smrtí rozmlouvaného.
Tak tohle lze ale říct na všechno, ne? Stejným způsobem se ho můžou ptát na schovaný fiat…
Ano, na tom se shodneme; asi jsem spíš měl reagovat na p. Behemota. Při té mé úvaze mě napadla situace „mám plný kapsy fiatu = jsem trouba co nechápe výhody kryptoměn“ vs. „jsem filuta, co si pamatuje šestnáct nebo kolik slov = nikdo si na mne nepřijde“.
Ono je to nakonec na pendrek tak jako tak.
Není důvod si pamatovat seed, ten si můžeš uložit relativně i tam, kde ho jde najít, ale důležitý je přece nevydat klíč. Fyzickej klíč od trezoru ti můžou sebrat, případně trezor provrtat. Dostatečně dlouhej heslovej klíč nikdo neprolomí a nebude se ani pokoušet.
@Behemot 2.6. 23:01: https://xkcd.com/538/
HonzaV
3.6.2021 v 14:07
No a to s ukrytým zlatem, diamantama nebo jinejma zátkama od Nuka-coly samozřejmě nejde. Oh, wait…
No ano, můžete to nenazývat přímo, ale je to tak. :-P
Je to krytí, je to stejné krytí jako krytí u bitcoinu důvěrou. Píšete to v článku, peníze nemusí mít krytí nějakým podkladovým aktivem, i v případě zlata bylo sporné, zda bylo tímto aktivem a nebo jen reprezentovalo konsezus tím, že bylo akceptováno, tedy mělo jistý prvek sentimentu nikoliv skutečné hodnoty. První třetina Vašeho článku rozporuje koncept hodnoty tak proč máte problém přijmout krutí fiatu v podobě suverenity (moci) vykonávané na daném území? Z této suverenity (moci) totiž pak vychází tá důvěra – můžete polomizovat, zda jak moc je dobrovolná či vynucená, ale faktem je, že běžný občan či člen komunity (království, klanu) nemusí přemýšlet při obchodních transakcích – zkrátka platí tím, čím platí všichni a to čím platí všichni určuje suverenita (moc) na daném uzemí. Stejně tak takový člověk nemá problém přijímat mzdy či platby obecně ve stejné peněžní jednotce, protože ví, že siverenita (moc) vynutí její objeh. To je skutečné krytí.
pane Urzo: jediná burza (Bitfinex) prohlašuje o kryptoměněn Tether, že se zavazuje za každý Tether vyplatit určitou částku v USD. Čili je zde legální obligace krytí kryptoměny pomocí USD, souohlasíte?
O tom, zda by své legální obligace ve skutečnosti splnila, můžeme vést dalekosáhlé spory.
Bretton-woodský systém není zlatým standardem, neboť nikoli každý občan může po vládě USA vyžadovat konverzi svých dolarů na zlato. To mohou jedině státy, které byly účastny B-W dohody.
To, jak ráčíte uznat, je obrovský rozdíl.
Ano, Tether je krytý dolarem, nicméně takové kryptoměny jsou celkem asi dvě, co vím (krom Tetheru ještě jedna – nevím, v jaké je fázi vývoje či existence, ale měla by být údajně konstruována tak, aby existovaly ekonomické incentivy pro držitele, kupující i prodávající, aby sama o sobě držela kurz dolaru).
Obecně kryptoměny však kryté fiatem nejsou; je samozřejmě možné je za fiat směňovat (nejen na Bitfinexu), ale to lze prakticky cokoliv na světě, což ještě neznamená, že to je kryté – o krytí mluvíme v případě, že je fixně stanovený poměr.
Brettonwoodský systém sice nezaručuje výměnu dolarů za zlato každému občanovi USA, ale za formu zlatého standaru je ekonomy i tak běžně považován.
Ekonomickým smyslem zlatého standardu je totiž zajištění vzácnosti měny jejím navázáním na zlato, což vlastně do toho roku 1971 platilo; a právě kvůli nezodpovědné monetární politice USA začalo zlato ze země odtékat, takže Nixon musel buď zarazit navyšování objemu dolarů, nebo zrušit jejich vazbu na zlato (a bohužel si vybral to druhé).
> Fór je v tom, že jinak vám nikdo negarantuje, že vaše kriplokoiny kdy za fiat měnu vyměníte. Celá ta infrastruktura de facto funguje jen na ochotě lidí hrát ruletu
To víceméně platí pro libovolnou měnu.
Ale chybí tam ta podstatná věc, u peněz obvykle není důležitá ochota lidí je vyměnit za jiné peníze, ale ochota v nich přijímat platby.
> Na politické úrovni by to chtělo pohrát si s myšlenkou zavést duální měnu – tj. kupříkladu státní transparentní kryptoměnu spolu s fiat českou korunou.
Akorát proč by to stát dělal?
Když si vezmete myšlenky jako že nebude žádná centrální autorita, platby budou anonymní a měna deflační (resp. na začátku vznikne pevně dané množství peněz a dodatečně už žádné další vytvořit nelze)- to všechno je v protikladu s tím, co chce stát.
> Pet tisic hodin studia prelozeno do dnu, je 200. 24/7.
No, nebo jsou tisíce hodin studia i v průměru 2 hodiny týdně po 20 let.
Jako článek dobrý, ale nepřesvědčilo mě to ke spoření v Bitcoinu. Jako na hraní, za pár stovek, proč ne, ale vrazit do toho, co si prostý občan napinožil za léta pod bičem nejbližšího otrokáře, to fakt ne. Ten důvod je zmíněn. Závislost hodnoty na zájmu a nezájmu o měnu samotnou. To je dost pomíjivá, nepředvídatelná (módní?) vlastnost. Já vím, doteď to fungovalo, ale kdo říká, že jednou zájem nepřeváží na stranu třeba toho Etherea a Bitcoin půjde prudce dolů? To se zlaté cihličce prostě nestane;-)
Jinak v článku je nepřesnost. Historické mince byly vždy slitky se vzácným kovem, byť měly nominální cenu výrazně vyšší, než skutečnou hodnotu v kovu (a když Habsburek s Lichtenštejnem vymysleli podvod s extrémním podrážením mincí, málem z toho měli dokonalý krach).
Na jakoukoli investici by měl člověk dávat jen to nad čím může mávnout rukou, když to nevyjde, ať je to zlato, akcie nebo krypto.
Co se týče zájmu o zlato, může skončit úplně stejně. Stačí průlom ve fyzice, nový způsob těžby, obrovské naleziště na Marsu. Zlato má hodnotu ze stejného důvodu jako krypto, akorát vzácnost jednoho určuje matematika a druhého fyzika nebo geografie.
Podle toho by pak clovek nemohl investovat do niceho. Je to jen a pouze o pruseciku rizika, vynosu a likvidity.
…a casu. V kazdem okamziku existuje vyhodna investice, ktera ale ma nejakou casovou omezenost.
Srovnavat zlato a krypto je nesmysl. Zlato je k uchovani hodnoty (pokud vlastnite fyzicky slitky, cihlicky atd. a ne pouze virtualni komoditu na etoru) kdezto krypto je neuveritelne volatilni a je lepsi jako spekulace nez zlato. Pokud budeme mluvit o nejakych katastrofickych scenarich jako je nuklearni zima, pak zlato na nejakou dobu ztrati na hodnote, protoze budou daleko hodnotnejsi zbrane, neozarene potraviny, munice apod. Ale casem pokud se zase zacne stavit civilizace a la mad max ziska zlato opet svou pozici vzacneho, malo dostupneho kovu, kdezto krypto bude navzdy ztraceno i s celym internetem a virtualnim fiatem…
Krypto je o nacasovani. Ja si ted nekoupim shitcoin co vylezl o 800% protoze budu mit strach ze prijde mega korekce nebo nejakej FUD typu toho co ted udelala Cina a treba prodelam a ten shitcoin vyleze o dalsich 1200%. Ale to jsou takovy skoky, ze kdyz to nenacasuju tak jsem v hajzlu…
Ada:
„…Zlato má hodnotu ze stejného důvodu jako krypto,…“
– – –
Fakt…?
A lze bitcoinem aspoň utřít prdel…?
:OD
Článek neměl nikoho přesvědčit ke spoření v BTC. Nicméně závislost jeho hodnoty na zájmu a nezájmu o něj není nic specifického; to platí pro úplně všechno včetně zlata, stříbra…
Co se týče historických mincí, tak samozřejmě panovníci často vynucovali to přijímání, případně v nich garantovali objem drahého kovu, který ale snižovali (poprvé už v antickém Římě, ale pak ještě mnohokrát); myslím, že v článku nepíši nic, co by tohle rozporovalo.
Urza :
„Článek neměl nikoho přesvědčit ke spoření v BTC“
– Správne. Hodiť na hlupákov aj jediné písmenko, slovko, je strata času. 99 % odporcov sú hlupáci, ktorí nemajú štipku snahy niečo pochopiť, a sú proti iba z principu, pretože to je „cool“. Tí, čo snahu pochopiť majú, tí už pochopili.
Ja mám tiež výhradu proti BTC, ale nie proti samotnému BTC, ale proti kúpeniu. Som totiž presvedčený, že štátna moc nájde spôsob, ako zabrániť :
1. výmene BTC – štátne peniaze,
2. a možno aj samotnému obchodu s BTC medzi ľuďmi.
Na internete je iba toľko slobody, koľko slobody je štátna moc ochotná tolerovať.
Štátna moc vykrúti krk bitcoinu v tom momente, keď BTC ohrozí moc politikov.
Konečně trochu racionální článek.
Nesouhlasím se 2 věcmi:
1)Bitcoin je uchovatel hodnoty.. nemyslím si a to z toho důvodu, že je furt
2)Brutálně volatilní – 40 % hodnoty pryč za 14 dní je teda dost velká volatilita. Uznávám, že v dlouhodobé křivce hodnota roste.
Nicméně oboje se může změnit.
Každopádně jsem konzerva a pořád mě zajímá P/E ratio, promítání možných budoucích zisků do současné hodnoty akcií chápu spíš jako spekulaci. Netoužím přemýšlet nad tím, jak se hypsteři na redditu ráno vyspí a co si vyberou za cíl svých „útoků“.
Myslím, že Bitcoin je dobrým uchovatelem hodnoty, jen ne krátkodobě (což v článku i zmiňuji; i to, že jeho volatilita postupně klesá, jak hodnota dlouhodobě roste).
Oproti volatilitě státních měn v časech „krizí a měn“ je bitcoin pevný jako skála. Pamatuji si třeba měnu polských zlotých, kolik že těch nul bylo? 40% dolů během 14 dnů, avšak v dlouhodobém horizontu stále růst, to je něco, co si současné státní peníze neumí představit ani v tom nejvlhčím snu. Vidím to tak, že první větší test stability BTC už brzy přijde, až v takzvaném civilizovaném světě praskne bublina COVID zadlužení. Neříkám, že bych do něj přelil všechno, ale menší část zbytných prostředků nemám problém do BTC převést.
Akýkoľvek argument zbytočný. Kto nechce, nepochopí. Drvivá väčšina ovčanov nemá ani šajn, aká dlhá je životnosť absolutnej väčšiny štátnych peňazí. Aj taká SUPERmena ako $ stratila za 100 rokov 99% svojej hodnoty. Ani toto dementi nevedia, ani neuveria.
Jasně, všichni jsou blbci, jenom ty jsi letadlo. :-D
Trhová kapitalizácia bitcoinu sa dostala nad bilión dolárov. Teda státisíce ľudí do neho vložili dobrovolne tisíce – desaťtisíce SVOJICH dolárov. Alebo sú VŠETCI títo ľudia hlupáci, alebo si hlupák ty. A ja som letadlo.
Vyber si.
„…státisíce ľudí do neho vložili dobrovolne tisíce – desaťtisíce SVOJICH dolárov. Alebo sú VŠETCI títo ľudia hlupáci,…“
– – –
Počuj, „komíny“, čím vylučuje ta skutečnost, že statisíce lidí vráží někam prachy, že nemůže jít to hlupáky…?
Hej, tak ako? Uz mas caj z borovicoveho ihlicia?
Tržní kapitalizace bitcoinu nemá vůbec žádnou souvislost s tím, kolik reálných peněz přiteklo do systému. To znamená, že rozhodně neplatí, že do systému přitekl bilion dolarů. To je tak, když někdo nerozumí základním věcem, ale má jasno.
Nenutím, chápu, nicměné tohle je zase jen ta omáčka kolem, která neřeší podstatu problému s kryptoměnami.
https://pctuning.cz/article/kryptoklondike-muze-nakonec-znicit-sam-sebe
Tohle tu realitu popisuje mnohem líp…
Tímto problémem trpí jen zlomek Kryptoměn. Valná většina nespotřebovává na uzel víc elektrické energie nebo hardwaru než obyčejný počítač.
To je nějaký úplně nezajímavý shitcoin, s Bitcoinem to nemá vůbec nic společného a s drtivou většinou kryptoměn (a snad žádnou použitelnou) také ne.
Dost možná zničí sám sebe, ale je to úplně jedno.
Rozhodně nechápu, proč nějakou okrajovou nezajímavou kryptoměnu označovat jako „podstatu problému“ s kryptoměnami; v článku o ní ani nepíšu, protože je irelevantní.
Navíc to jsou všechno krátkodobé problémy, na které výrobny hardware rozhodně časem zareagují.
Cha cha cha…
Pokládám naprosto seriózní dotaz:
Co to přesně je TĚŽBA bitcoinu? Z čeho, z jakého fundamentu a s jakou hodnotou se těží, kde ta zásobárna je?
Myslím to zcela vidlácky – například ve smyslu těžby jakéhokoli dolu.
Těží se po průzkumech na zcela konkrétním místě, vybudování infrastruktury a technologie pro těžbu něco stojí.
Od fundovaných i zkušených geologů, jsou k dispozici přesné průzkumy lokality + slušné odhady zásob dané suroviny pod zemí či na povrchu.
Těžba samotná, mimo náklady na její vybudování, má též poměrně přesně spočítanou, energetickou i personální náročnost.
Jakmile energetická, technologická, personální i transportní náročnost překročí určité, též poměrně přesně stanovené hranice, popřípadě obchodní či okamžitý zájem o těženou surovinu poklesne pod přesně stanovený, minimální roční odbyt, například vlivem otevření nového dolu v jiné zemi, stává se pak těžba čehokoliv nerentabilní a zpravidla končí, nebo se důl zakonzervuje pro těžbu i těch zbytků, třebas levnější technologií, která dnes ještě levná není, nebo neexistuje.
Jak přesně je energeticky náročná „těžba“ BTC, vztaženo samozřejmě k jeho okamžité hodnotě, přepočtené na USD?
Pokud energetická i technologická náročnost těžby BTC, překročí právě aktuální směnitelnou hodnotu BTC v USD, stává se těžba rovněž nerentabilní a končí?
Rozumějte vidlákovi – aby se nemohlo stát /což se podle všech zpráv z okolí stává veelmi často/, že SOUHRNNÉ náklady na těžbu 0,001,-BTC jsou například 2.500,-USD – a těchto vytěžených 0,001,-BTC má ale fiat hodnotu třeba jen 1.000,-USD. Tak o čem to pak je a není v tom něco jiného, co má blízko k tomu letadlu?
Já tam vidím velmi zásadní, skoro až sebevražednou nerentabilitu – protože i sama ta technologie nevydrží věčně, je třeba investovat do její údržby, případně obnovy za výkonnější, SW služby specialistů ani raději nepočítám.
Vysvětlíte tohle všechno -prosím- někdo podrobně? Vidlákovi z malého města, kde momentálně za virtuální měnu nenakoupíte nikde a nic? Popřípadě na Vás při vyslovení slova „bitcoin“ koukají naprosto nechápavě? Skutečně, ani ve městě formátu KM nenakoupíte nic z toho, co je zapotřebí ke zcela běžnému, rodinnému životu.
Jen drobná odbočka:
Miliónová Praha, s většími možnostmi uplatnění, přece není celá republika – i když chování jejích momentálních, z velké části naplavených obyvatel, pražštějších nežli rodilí Pražáci, tomu fakt často nasvědčuje.
Jakoby na katastrální hranici Prahy byla 20m zeď, přes kterou není nic vidět, je v ní pár nutných průchodů a za zdí už byli jen proléti. Kterým je přece jen občas potřeba, něco hodně šikovně prodat, nebo od nich něco, podobně hodně šikovně koupit, třeba víkendovou chalupu.
Ale tím fakticky končí jakýkoli zájem a jakákoli interakce se zbývajícími 9M prolétů :D Praha má ve větších prolétských aglomeracích i své spolehlivé podržtažky, také i nějaké ty Carringtony a něco kamer i obrazovek, co nejdou jednoduše vypnout..
Takže Praha i vláda 10M republiky sice dostatečně informována je, ale stejně se chová tak, jakoby tam těch 9M prolétů nebylo.
V soucasnosti uz se vyroba bitcoinu preklapi do roviny vyroby drog. V podstate je to tak, ze kdybys mel realne platit veskere naklady na vyrobu bitcoinu vynalozene, tak jsi v minusu. Ergo, vyrabet bitcoiny ma jeste smysl, pokud na to muzes krast elektrinu treba jako na marjanu.
…a k te Praze. Mame tu proste takovou svetovou bonsaj. Praha vs. zbytek republiky je jako Anglie vs. zbytek sveta nekdy pred 200 lety. Republika slouzi jako zdroj a odbytiste. Velke mesto se chova jako mocnost. Proste, lidi jsou vychcani tak nejak an bloc, ale kdyz jich je nekde hodne pohromade, ten silovy efekt samozrejme vzroste.
Jak přesně je energeticky náročná „těžba“ BTC…
Přesně tak náročná aby se to většině „těžařů“ vyplatilo. Když klesne cena BTC, tak se s nějakým zpožděním část těžařů s vysokými náklady odpojí. A na to síť opět s nějakým zpožděním zareaguje snížením náročnosti těžby. A naopak při nárůstu ceny. Takže s drobnou nadsázkou i když se BTC bude těžit na jediném PC, tak to stále bude fungovat a naopak i kdyby jste věškeré výpočetní zdroje na celé planetě vrhnul na těžbu BTC, tak to také bude fungovat (a teoreticky stejně rychle z pohledu transakcí).
viz např. https://www.kurzy.cz/bitcoin/tezba-bitcoinu
Doporučuji k přečtení i tohle : https://pctuning.cz/article/kryptoklondike-muze-nakonec-znicit-sam-sebe
Seriózní odpověď, co nejjednodušší:
Těžba je proces, během kterého se ověřují/potvrzují transakce; a transakce jsou něco, za co platí uživatelé sítě transakční poplatky těžařům.
Když použiju nějako analogii, je to podobné tomu, když máte účet v bance a také z něj realizujete nějaké transakce, je třeba (různými způsoby) zaplatit tu banku (a její zaměstnance, budovy, infrastrukturu, servery…); v Bitcoinu nemáte banky, máte tam těžaře, kteří potvrzují transakce.
Jak píše výše Sysop, je pravda, že „vyrábět bitcoiny“ (což je trochu nepřesné – jde primárně o potvrzování transakcí, až pak o „výrobu bitcoinů“) má smysl tam, kde je levná elektřina. Jenže až/jestli nebude nikde levná elekřina, neznamená to, že se to přestane vyplácet; mezi těžaři je normálně konkurenční prostředí, takže ti s nízkou cenou energií tlačí ceny dolů, ale když odpadnou, přeberou to jiní (přičemž síť má ještě tu vlastnost, že přizpůsobuje náročnost těžby výpočetnímu výkonu v ní aktuálně zapojenému, ale to už je trochu velký technický detail).
„Pokládám naprosto seriózní dotaz: “
Ak si našiel chuť odpovedať na ten “ naprosto seriózní dotaz “ , tak to máš hodne pevné nervy.
To jo, věřící přece ví, ten na nic odpovídat nemusí, že…
A ty víš přece všechno. :-D
Trhová kapitalizácia bitcoinu sa dostala nad bilión dolárov. Teda státisíce ľudí do neho vložili dobrovolne tisíce – desaťtisíce SVOJICH dolárov. Alebo sú VŠETCI títo ľudia hlupáci, alebo si hlupák tz.
Vyber si.
Zkusim alternativni odpoved: podstatou tezby je, ze promenite nejakou el. energii na tepelnou a krypto algoritmus vyplivne dukaz, ze jste se o to snazil. Spalite tedy cennou negentropii ze slunicka a to je ta vzacnost, kterou se uchazite o podil na mene.
Mimochodem, (ubytek) entropie je prave to, co ma objektivni ekonomickou hodnotu. Kdyz to delsi dobu sledujete, zacne vam byt celkem zrejme, ze mira negentropie velmi dobre odpovida tomu, co intuitivne vnimame v zivote a svete jako spravne, hodnotne,… V tomhle se tedy s urzou citovanym ekonomem neshodnu.
Stale podle mne plati stare zidovske pravidlo – tretinu investic do zlata, tretinu do akcii a tretinu do nemovitosti.
O kryptomenach se tam nic nerika.
A voni mají vlastní mobilní telefonní přístroj, eurobijec? Používají tydlencty internety? Já bych s tím byl vopatrnej, z těch novinek pro našince nic dobrýho nekouká.
bitcoin samozřejmě padá do položky „akcie“, s tím, že je to akcie mimo reálný sektor ekonomiky do čehosi absolutně spekulativního. není to těžba zlata nebo diamantová pole v Utahu (kde teoreticky zlato nebo drahé kamení může být) nebo vývoj auta na baterky (které skutečně může jakž-takž omezeně fungovat).
můžeme se přít o jediném – kdy ta bublina praskne. jestli už je těch hejlů, co do toho nalili majetek dost, nebo jestli to má další potenciál se zmnožit. čím později to praskne, tím to bude větší rána, a proti tomu větší pravděpodobnost, že ztráty budou sanovány deep státem (respektive tedy výběrem daní od obyvatelstva), jako prevence sociálních bouří a občanských válek.
No Urzo, do poloviny článku (minulost) jsem vás chválil do nebes. V okamžiku jakmile jste napsal:
.
„Například v USA byl tak zlatý standard zrušen a zaveden několikrát – lišilo se jen množství zlata, na které byl dolar navázán (toto nechť promyslí všichni, kdo věří mýtu, že pro zavedení zlatého standardu není na světě dost zlata – samozřejmě je, záleží jen na směnném poměru);“
.
jsem pochopil, že urzovština je ve vašem pojetí stálicí.
.
Mám prosbu. zkuste mi prosím vysvětlit jak to uděláte se směnným poměrem v kroku n+1. Tedy v kroku jedna bude směnný poměr nějaký. Za deset, dvacet roků se ukáže jako nedostatečný. Jak provedete onu změnu onoho směnného poměru?
.
S tou BTC „měnou“ se v toku času dostanete do stejných dělících problémů. Tož ať vím jak se to teda uděje.
Tak mějme třeba dolar navázaný na 1/20 unce zlata. To znamená, že pokud/dokud je zlata konstantní počet, žádné dolary nepřibývají (a může to takto být libovolně dlouhou dobu, klidně dvacet či více let).
Pak někdo přijde, zlatý standard zruší a začne tisknout dolary (to zase může trvat libovolně dlouhou dobu, klidně dvacet či více let). Řekněme, že na konci toho období bude dolarů o polovinu více.
Potom přijde někdo další, potřebuje zlatý standard zase obnovit, což udělá tím způsobem, že řekne, že dolar bude navázaný na 1/30 unce zlata.
Kdyby těch dolarů bylo na konci toho období ne 1,5x více, ale třeba 15x více, prostě bude dolar navázán na 1/300 unce zlata.
Děkuji, chápu, postupná měnová reforma. Drobné krádeže salámovou metodou se silnými kolečky salámu.
Ten proces pochopitelně nezastávám; naopak ho kritizuji.
Dle mého názoru by bylo lepší, kdyby ten zlatý standard nikdo neopouštěl.
Když už ho ale někdo opustí, pouze říkám, že je lepší se k němu kdykoliv vrátit s jiným poměrem, než se k němu nevracet vůbec.
Argument, že pro zavedení zlatého standardu máme málo zlata, používají jeho odpůrci, nikoliv zastánci (a já ho vyvracím tím příkladem).
Ten problém je, když se chci rozvíjet, růst. Stačí jen růst počtem obyvatel. Zlata je z pohledu roků konstantní množství, což růstu nesvědčí. To dělení by bylo třeba dělat průběžně, s tím, že by se ve své podstatě nedalo úvěrovat, což také růstu, či alespoň rozvoji neprospívá. Zvýhodněni by byli stávající držitelé a to dost výrazně. U FIAT měny také dochází k zvýhodnění bank, leč mimo banky je to skoro spravedlivé.
Pokud se zlatý standard opustil bylo to právě z tohoto důvodu (úvěrování). Vývoj se nikdy nevrací k překonanému. Našlo se efektivnější řešení. Tím nechci hodnotit zdali lepší či horší a pro koho.
Jenže je rozdíl mezi nominální a reálnou hodnotou; nominální hodnota nemusí růst, reálná ano.
Není třeba mít více jednotek, je to úplně jedno.
Kdybyste vzal třeba české koruny a všechny ceny, mzdy, dluhy, zůstatky (prostě všechno) vydělil třeba 10, budete mít jakoby 10x méně peněz, ale nic se nezmění a všechno bude stejné, jen se posune desetinná čárka.
S množstvím zlata je to stejné. Pokud by se používalo jako platidlo (či na něj byla navázána měna), je úplně jedno, jestli cena nějakého zboží bude gram, dva gramy nebo půl gramu zlata.
Zkusím to ještě jinak.
Napsal jste článek o tom, že úrok je splatitelný a já vám odpověděl matematikou, že není. Nevím zdali jste na uvedenou argumentaci přistoupil nebo ne.
Se ziskem je to naprosto stejné jak s úrokem jen má jiné důsledky. Zkusme připustit, že budeme mít uzavřenou společnost v které se bude platit zlatem. Bude zde jeden podnikatel a zbytek jeho zaměstnanců. Za měsíc podnikatel udá výrobu a zkasíruje zisk. O onen zisk ubude zlata na ostatní uživatele. Pokud to bude pokračovat dostatečně dlouho přejde veškeré zlato do rukou onoho podnikatele.
Nakonec současné uspořádání společnosti, kdy několik jednotlivců vlastní majetek větší než zbytek lidstva dohromady je toho důkazem. Toto je bezdiskusní realita.
Pokud by obíhalo zlato, tak jsme již bez něj. FIAT měna nám dává možnost ač se koncentruje majetek „zásobovat“ ekonomiku měnou na její obsluhu, tedy fungování.
Zlatý standart již nevychází ani teoreticky ani prakticky jako nástroj jež by současné společnosti prospěl.
„Pokud to bude pokračovat dostatečně dlouho přejde veškeré zlato do rukou onoho podnikatele.“
Takže ten podnikateľ si nikdy nič nekúpi, ani jedlo nie, ani jachtu, ani learjet, ani bespoke oblek, nič? Proste pozbiera všetko zlato a zomrie. A dedičia ho už nikdy nepoužijú. Prečo aj , veď potrebujú mať všetko a s nikým sa nerozdeliť. Medzičasom ostatní už začali platiť niečím iným, lebo zlato došlo…
To je tá bezdiskusní realita?
Jj, přesně v tom spočíval ten problém s těmi „nesplatitelnými úroky“; tam zas na penězích seděla banka a nikdy je za nic neutrácela, nevyplácela zaměstnance.
Tady bude asi jiný problém, a sice že pokud bude množství zboží a služeb v oběhu růst (což bych u funkční ekonomiky předpokládal), dojde k tomu „posunu desetinné čárky“ výše. To ovšem zvýhodní držitele zlata. Lidé tak budou motivováni k zadržování měny a obchodu se nebude dařit; proč bych kupoval nové auto dneska, když příští rok bude o 10 % levnější? Asi proto by se měly centrální banky snažit udržovat v oběhu stejné množství peněz, jako je statků. jak moc se jim to daří, vidíme denně.
Popisujete (poněkud nesmyslnou) argumentaci bývalého guvernéra ČNB Singera, když vysvětloval, proč nutně potřebujeme 2% inflaci. Jenom bych se zeptal, zda v deflační ekonomice pojedete na dovolenou s rodinou o rok později, jenom proto, že za rok bude levnější benzín a ubytování? Asi ne, protože byste se na ní nikdy nedostal :-) Když vám odjede auto nebo lednička, tak asi také nebudete čeká několik (kolik vlastně?) let, až protože cena později klesne. A to nemluvím o potravinách, oblečení a podobně. A pokud jde o situace, kdy není z technických nebo jiných důvodů nutné provést nákup hned, tak každý bude zvažovat skutečnost, že nákup dnes mu přinese vytoužené uspokojení dnes, což opět většinou převáží uspokojení z nižší ceny za cenu odložení uspokojení z nového statku.
Také bychom se mohli bavit o tom, zda v některých případech není odložení spotřeby žádoucí.
Mimochodem, kdyby platil váš argument, tak by měl logicky platit i argument, že v inflační ekonomice nebudou chtít prodejci prodávat, protože později budou moci prodat za vyšší, inflační cenu :-))) To se zcela zjevně neděje.
Doporučuji článek prof. Šímy: Deflace jako definiční znak zdravé ekonomiky. Například zde https://www.mises.cz/clanky/deflace-definicni-znak-zdrave-ekonomiky-1286.aspx
„Nejlepší investice je do lidského vzdělání, ale nejvýnosnější investice je bohužel ta do lidské blbosti.“ Benjamin Franklin
„Mnohem více peněz bylo vyděláno díky schopnosti prodávat než díky schopnosti investovat.“ Warren Buffet
Moudrá slova!
Základní předpoklad jakékoliv měny nebo hodnoty je ve faktu, že ji někdo bude ode mne ochoten opět odkoupit – tj. jakákoliv měna je jen vyjádřením míry důvěry, že mi v budoucnu k něčemu bude. Osobně dokud neuvidím nějakou rozumnou bitcoinem platit (level BFU, rozuměj bez pěti minut mezi appkama v šmatlafonu, jen vytáhnu na kase v supermarketu nebo na benzínce kartu, USB stick nebo implantovaný čip a zaplatím), je to pro mne spíš záležitost teorie.
S rostoucím výpočetním výkonem si umím představit BTC wallet, který tohle umí z telefonu, po ověření prodávajícího/kupujícího přes NFC, stejně jednoduše jako dnešní platební karty. Co mi na BTC skutečně vadí je to, že pokud někdo ztotožní mou osobu s konkrétní BTC peněženkou, získá přehled o všech transakcích, které ta jedna má konkrétní peněženka kdy provedla a provede.
Pseudonymita BTC transakcí je už dávno vyřešená pomocí tzv. mixérů – https://cryptomixer.io/ nebo https://mycryptomixer.com/
Velmi zjednodušeně řečeno to funguje tak, že do mixéru pošlete svoje mince, tam se smíchají s mincemi poskytovatele, a „vyprané“ se odešlou z BTC adresy mixéru buď na novou BTC adresu, odkud si je vezmete nebo rovnou na adresu, kam chcete zaplatit. Mixováním se spolehlivě přeruší jakékoliv spojení s vaší „kmenovou“ adresou – transakce je vysledovatelná jen k mixeru, ale ne dál.
Děkuji za dovysvětlení.
je vysledovatelná i dál, ovšem za cenu obrovských nákladů
Až na to, že niektorí už neakceptujú platby v coinoch, ktoré prebehli cez mixer. Takisto neakceptujú platby v coinoch, ktoré boli v nejakých databázach označené za „špinavé“ coiny (pranie peňazí, financovanie zločinu).