Bitcoin prokopává cestu digitálním penězům,jeho systémový princip je bezpochyby mimořádně geniální, zcela bez ironie, jeho název ovšem také. Pokud by jej Satoshi nazval zcela přesně „Distribuovaný systém řízení převodu digitálních voucherů“ tak by se nic dodnes nedělo, název Bit Coin byl ale geniální marketingový tah.
Osobně se domnívám, že digitální CBDC – digitální juan – úspěšně zavede v rámci svého Orwellovského systému jako první čína a že svojí digitální měnou bude rychle kolonizovat svět a dedolarizovat ekonomiku třetího světa. Synergie digitálního juanu s 5G sítěmi je obrovská, uživatelské pohodlí mimořádné. Kdo že to je hegemonem zavádění 5G ve světě?
BITCOIN postupně ztratí na významu a nějak se transformuje, IMHo ale nezmizí.
Lukas B.
lákání hejlů do kryptoměn mi nápadně připomíná lákání hejlů na kapitálové životní pojištění, kreditní karty, revolvingové účty, investiční apartmány ve středomoří, multilevel prodej drogerie a podobně, čili do něčeho, čemu hejlové nerozumí ani zbla a nechají se zblbnout, protože to je přece úplně zázračná příležitost a byl by blbej, kdo by do toho nešel.
naproti tomu je zde zákon kasina ze zlaté horečky – vydělává ten, kdo vlastní ruletu a rozdává karty, ten, kdo umí hrát (najít si hejly k oškubání) a široké mase zlatokopů zůstanou prázdné ruce a oči pro pláč.
Já rozhodně nikoho nelákám; ať každý naloží se svými penězi, jak uzná za vhodné.
Pouze vysvětluji, proč pro některé lidi má Bitcoin význam a hodnotu a že se nejedná o digitální „nic“.
Lukas B.
ale ono se skutečně jedná o digitální nic. jediné, o čem je možno diskutovat je porovnání se státovkami, o kolik je to více či méně nespolehlivé.
Je to rozhodně mnohem méně fragilní než fiat.
Každopádně je to jen o názvosloví, čemu říkáte „nic“; teoreticky můžete každou databázi označit za „nic“.
Lukas B.
mezi bitcoiny a katastrem nemovitostí shledávám docela rozdíl.
hmmm, fragilní, hezké slovíčko, musím se ho naučit.
Rozdíl v tom je; ale obojí má nějakou funkci a hodnotu pro ty, kdo ho využívají.
Že Vy nemáte žádné bitcoiny, ještě neznamená, že Bitcoin je digitální „nic“, i když pro Vás nemá užitek.
To je jako kdyby někdo, kdo nevlastní a nechce vlastnit nemovitost, prohlásil katastr za digitální „nic“, protože ho k ničemu nepotřebuje.
h72
Katastr nemovitostí je digitální nic. A vždycky byl. I ve středověku.
Pathy
To už je tu taký challengerovský kolorit. Viabilní, elektivní, negociovateľný, inaparentný…
RomanL
Jedná se o digitální, ničím nepodložené NIC. Že vy to chápete jinak je druhá věc, ale to neznamená, že to tak je. ;-)
Lojza
Aktualne mam nekolik kreditnich karet, nekolik revolvingovych uveru, nekolik normalnich uveru…par pujcek od kamaradu…
Jsem proto hejl?
(Samozrejme vim, proc to tak mam a pomaha mi to vydelat nejake penize. Bohuzel, nemam jinou sanci, jak si zajistit kapital na tu cinnost, ktera mi vydelava. Snad jednou, az to vydela tolik,ze nebudu uvery potrebovat….ale to vidim jeste na par let.)
Btw…Pokud umim zhodnotit penize rekneme o 30-40% rocne, je vcelku v pohode si na tu akci pujcit na 10-15% rocne uroku, pokud nemam moznost ty penize mit levneji.
RomanL
Jistě že ne. Já se přiznám, že jsem srab, a nemám na to odvahu. Ovšem na „hodnotě“ těch produktů to nic nemění, v tom je ten vtip. ;-)
Panek
Jestli dokážete zhodnotit peníze o 40% ročně, tak jste za 1 rok a 1 týden za vodou. Protože v ten moment máte vlastní kapitál 2x větší než cizí zdroje.
Jinak 40% p.a.? Lojza, nejste náhodou Alexander D.? Slyšel jsem, že už je venku. (viz Alexander Dostál – Aldona, Germael SE)
Panek
Pardon 2 roky a týden.
starter25
Wow, to jsi kvalitní hazardér bez ohledu na to, jestli tím zhodnocením myslíš výnos z krypta nebo ne.
Panek
Znám jednoho, co si 30% zhodnocení vyzkoušel se svými 100 tis. Kč a když mu ta „poradkyně“ po půl roce vrátila 115 tis. Kč, uvěřil. Tak vybral úspory, zadlužil se a dokonce mu maminka podepsala ručitelství a zastavila penzion. Vše dal „poradkyni“, že jako za rok už je bude živit jen výnos. A jestli se ještě neupil, tak se v té kotelně schovává dodnes. Jo a na chleba, vodku a nocleh v kotelně si vydělává kradením dřeva v lese.
Sysop
Smarja, misto toho, abyste byli stastni, ze je tady mezi nama clovek co brutalne stoupa ve Forbesu, tak do nej jeste tepete.
StrasidelnyStin
Peníze jsou nástrojem směny. To ostatní jsu vlastnosti, které peníze mohou mít nebo nemusí. Pokud peníze používáte denně na běžné nákupy, tak to uchování hodnoty tolik netrápí, ale trápí cena za transakci. Pokud chcete spořit, tak samozřejmě v něčem, co tu hodnotu udrží. A jak tedy může Bitcoin neztrácet hodnotu, pokud je potřeba na provoz sítě elektrická energie a obnova výpočetní techniky?
V dnešním světě ja na provoz spousty věcí, které hodnotu neztrácejí, potřeba elektrická energie a obnova výpočetních techniky. Proč by tedy zrovna Bitcoin měl kvůli tomu ztrácet hodnotu?
StrasidelnyStin
Které? Ale vezměme třeba to zlato. Nechám ho někde ležet a sto let s ním nemusím nic dělat a bude to pořád to samé zlato. U nemovitosti už to určitě neplatí, tak se musí udržovat. A u Bitcoinu to taky neplatí, protože neustále potřebuji tu elektrickou energii, aby vůbec nějaký Bitcoin byl. Zatím je tato energie dodávána těžaři.
Jo a za 98 let budou třeba běžně k mání replikátory jak ve ST, který ti vyrobí zlato a všechny další nesmysle bez hodnoty na počkání za pár sekund a tak nebude mít cenu než ty subatomární částice na rozložené a zreplikování něčeho jinýho. A tak po sto letech zlato bude stejný, ale zcela k hovnu.
ygorek
Behemot 2.6.2021 v 12:45
Je to případná námitka.
Předpokládáte tedy, že zákon o zachování hmoty a energie bude novelizován?
Klidně může být, už podle nynějšího stavu poznání se odhaduje, že víme o malým zlomku hmoty a energie ve vesmíru, zbytek nám do těch škatulek nechce zapadnout.
Navíc to v zásadě není v žádným rozporu, ta idea spočívá v řízené změně energie a hmoty, ale nikde se tam nic neztrácí. Čili při dostatečným zdroju energie a nějaké hmoty k přeměně niet problema.
Ostatně eště před stoletím a něco se vědci furt marně zabejvali přeměnou olova ve zlato a jednalo se o scifi. Stačilo pár desetiletí a voila, umíme to už přes padesát let, akorát je to (zatim) furt drahý, výzkum probíhá spíš směrem jak to postavit tak, aby to pracovalo ve velkým a levnějš. (Teda nebude přímo cílem vyrobit zlato, ale bude jedním z hodnotných produktů transmutace vysoce aktivních prvků v separovaným jaderným palivu.)
V zásadě můžeme říct, že za poslední století a něco sme ušli ve fyzice dál, než za několik tisíciletí před tím a není důvod, aby se to dál nezrychlovalo a třeba koncem století zase objevíme věci, který dosavadní fyziku strčí do kapsy, jako to bylo s částicovou fyzikou, relativitou a kvantovou mechanikou.
Lze vyrobit zlato ze rtuti. Silně nerentabilní, bo fyzikální zákony. A tyto zákony nejsou právnickej canc, na to Beheháč zapomíná.
Panek
Vyrobit zlato? Jediné o čem vím, tak zlato se v rtuti dá rozpustit (amalgám). Při zahřátí se rtuť odpaří a rozpuštěné zlato zůstane. Prý toho využívali při zlacení kopulí chrámu Vasila Blaženého. Hodně dělníků tam prý zemřelo, bo výpary rtuti jsou fujky.
corona
Panek:
Lze. Jaderně.
RomanL
Jo. Taky jde vyrobit z platiny. :-D
corona
Panek:
Hg izotop 197 na Au izotop 197.
A jsou i jiné možnosti.
Samozřejmě se to nikdy nemůže vyplatit, leda snílci a navikové, podvodníci a další pakáž o tom může meklit…
servisdok
No ale pokud nebude to „uměle vyrobené“ mít naprosto stejné vlastnosti, tak je už z principu k hovnu? Šlo by z toho vytahat třeba 1,5-5um drát a bondovat tím vývody z čipů, jako se to dá s přírodním? Je to přece izotop, nebude mít asi stejné vlastnosti? Jako je nemá, oproti přírodnímu vodíku deuterium a tritium, například.
corona
servisdok:
Ten Au 197 je stabilní. Z hlavy nevím jistě, ale to by mělo znamenat použití pro průmysl bez omezení.
Při naprosto drtivé většině běžnejch chemickejch reakcí má deuterium a tritium naprosto stejný vlastnosti.
U toho zbytku přece jenom jde o to, že vodík je naprosto nejmenší atom a s těma neutronama navíc je zhruba dva-, resp. třikrát těžší. I zlata už jeden-dva neutrony nehrajou absolutně žádnou roli.
RomanL
Jasně. Tak že už se to běžně nepoužívá, když je to taková sranda… 8-O
QW
No, myslím, že jste vedle. Vy totiž všichni tady uvažujete nad rentabilitou dosud známých způsobů. Jenže ono to může fungovat i jinak. Takový malý příklad: znáte povel zrušit krok? Aha, koho by napadlo, že taková pochodující rota by mohla zbořit most, po kterým běžně jezdí tankový prapor, že. Nebo rozklad vody na vodík a kyslík pomocí elektřiny – kolikrát nám opakovali, že je to energeticky ztrátový? Jenomže se uvažoval stejnosměrný proud, zkuste střídavý o frekvenci cca 47,5 kHz a jde to skoro samo. Nebo ohřev vody takovým klasickým bojlerem, to je mlska. Ale zkuste do vody ponořit dva soustředné kotouče s mezerou 0,5 cm a roztočit je. Nebo roztočit hliníkový disk nad několika silnými magnety.
Fysika je krásná věc a dovoluje skoro zázraky. To že si lidstvo pro nějaký účel vybere tu nejblbější možnost, jak toho docílit a pak si na ní ještě tvrdohlavě trvá, není důkaz, že to nejde jinak a lépe.
Teoreticky je docela dobře možné kterýkoliv atom „rozebrat“ minimálně na protony, elektrony a neutrony a pak z nich zase „poskládat“ jiný atom. Takové hvězdy to dělají jak na běžícím pásu a nějak jsem si nevšiml, že by jim v tom někdo musel pomáhat dejme tomu pozemskými elektrárnami. Naopak, ony ještě energii ztrácejí vyzařováním. Takže to jde udělat tak, že to může být velmi rentabilní. Jenom to jako lidstvo holt zatím neumíme.
PolarBear
Co prosím? Doufám, že je to nějaký nejapný pokus o trolení. Protože jinak pochybuji, že jste přežil střední školu, minimálně co se fyziky týká.
servisdok
Je někde, u seriózního zdroje detailně popsaná ta silně nerentabilní výroba „umělého zlata“?
A je při tom potřeba jaderné energie, nebo se jedná o specifický způsob štěpení?
mjfox
Replikátor ze startreku je čisté scifi. Představa, že něco takového někdy bude existovat, no nevim nevim. Teoreticky by to mohlo vyrábět zlato z jiných prvků, ale asi to nebude ani jednoduchý, ani levný proces a bude to potřebovat spoustu energie, kterou taky musíš někde získat. Už fyzikář na střední nám říkal, že zlato z olova teoreticky vyrobit jde, ale bylo by to tak drahé, že by se to prostě nevyplatilo. (A kdoví jestli by takové zlato nebylo navíc radioaktivní…)
ygorek
mjfox 2.6.2021 v 13:07
I kdyby bylo, tak poločas rozpadu necelé tři dny by asi byl řešitelný…
deacon
Vsimni si, ze v zadnym z tech replikatorovych sci-fi neresi energetickou narocnost takoveho procesu. Proste energie je dost.
Sysop
Zelene uvazovani. Kde ja se s tim jen setkal…?
mjfox
Tak už jen to cestování napříč vesmírem rychlostí světla nebo ještě mnohem rychlejší a to obrovskou lodí, kam se vejde několik tisíc lidí – proti tomu je energie pro replikátor jako plivnutí do rybníka.
kaBrnak
Ve vesmíru je všeho dostatek, to jen kapitalizmus vytváří iluzi chronického nedostatku všeho :-)
Drahá voda, drahé energie, drahé bydlení, cenově nedostupné nemovitosti, kvalitnější potraviny drahé a především nedostatek pracovních míst.
Tímto vším nás 30 let oblažuje kapitalizmus.
Zlatý socialistický nedostatkový hajzlpapír, proti tomuhle.
Obávám se, že Vám nerozumím.
Ptal jste se, jak může Bitcoin neztrácet hodnotu, pokud je potřeba na provoz sítě energie a obnova výpočetní techniky.
Odpověděl jsem Vám, že existuje spousta věcí, které hodnotu neztrácejí, přestože potřebují elektrickou energii a obnovu výpočetní techniky (třeba spousta úspěšných firem spotřebovává výše uvedené a hodnota jejich akcií roste; Vy sám jste uvedl nemovitost, která sice asi nepotřebuje nutně obnovu výpočetní techniky, ale také potřebuje údržbu).
Z toho přece plyne, že i něco, co potřebuje údržbu (a spotřebovává energii) může získávat na hodnotě. Proč by tedy zrovna Bitcoin nemohl?
servisdok
Pane Urzo nezlobte se, ale to je taková odpověď „a u vás taky bijete černochy!“.
Například regulační stanice zemního plynu taky potřebuje k provozu el. energii, ale v zásadě je schopna fungovat i bez ní, je to tak konstruováno.
Výpočetní technika je asi jediná elektronika, která zastarává suverénně nejrychleji, což je ostatně denně vidět okolo nás. V rozvrácené ekonomice, případně občanské válce, kde všechno funguje jen víceméně náhodně a rozsah komunikace je zásadně omezen, nemůže fungovat ani tohle. Je to založeno na výpočetce, která je bez elektřiny jen hromadou šrotu. To barák není, třebaže v něm zrovna nejde elektřina.
Ale o tom přece vůbec nebyla řeč (a mimochodem to lze říct i o fiat penězích, které elektřinu z drtivé většiny potřebují taky, navíc jsou daleko fragilnější).
Otázka zněla, jak může Bitcoin netrácet hodnotu, když na svůj provoz potřebuje elektrickou energii; ne co dělat s Bitcoinem ve válce.
QW
Tak vzato až do krajnosti, stačí na nějaké médium (hooodně trvanlivé) uložit kompletní kopii BTC blokchainu, někam to pohodit, vypnout elektriku a po sto letech to dokážete oživit přesně v té podobě, jak jste to zakonzervoval. Stejně jako to zlato. Problém bude, jestli za sto let ještě bude mezi lidmi o BTC zájem, ale to je stejné i u toho zlata.
StrasidelnyStin
Spousta věcí neztrácí hodnotu, ale musíte do nich cpát energii nebo je udržovat. Zlato necháte ležet a za sto let je to pořád to zlato. Nemovitost za sto let bez údržby spadne, tedy nedrží hodnotu. A stejně tak na provoz Bitcoinu je neustále potřeba dodávat energii. Takže taky nemůže držet hodnotu. Zatím tu energii dodávají těžaři.
Pozor, ta energetická náročnost se týká zpracování nových transakcí.
Blockchain jako takový lze držet i bez elektrické energie (akorát by do něj nic nového nepřibylo).
StrasidelnyStin
To sice máte pravdu, ale v tu chvíli tedy chybí ta zásadní vlastnost pro peníze a to tedy možnost směnit ji za práci nebo zboží.
Souhlasím; na druhou stranu za těch podmínek mnedle chybí i tomu zlatu, které by někde leželo sto let zakopané.
kaBrnak
Nemůžu si pomoct, ale měna, která v sobě shromažďuje všechny údaje o všech platbách, je asi tak svobodná a nezávislá, jako Čína za Mao ce tunga.
A nám zbývá jen zcela slepá víra, že nikdo nemá klíč, kterým to lze celé dekódovat.
Já kdybych byl šéf tajné služby nějaké velmoci, tak bych přesně něco takového chtěl. Aby to roky sbíralo informace o platbách lidí po celém světě. A já pak jen sklidil úrodu tím, že by se všichni co to kdy použili na pololegální/nelegální aktivity, se stali na základě těch informací vydíratelní a manipulovatelní.
Už ten vznik Bitcoinu je krajně podezřelý. Oficiálním pohádkám nevěřím. To už mi připadá pravděpodobnější, že to naprogramovali nějací špičkoví počítačoví pracující pro CIA. A beroucí za to takový plat, že by se z toho všem těm nadšením hýkajícím ajťákům co to propagují, protáčely panenky.
Ehm… co myslíte tím „všechny údaje o všech platbách“?
V blockchainu jsou uložené adresy, ze kterých a na které jsou odesílané platby; což ani není třeba „dekódovat“, to je veřejná informace (na rozdíl třeba od Monera, kde to šifrované je).
Informace o tom, kdo má klíče ke kterým adresám, v blockchainu není (protože ji tam ani nikdo nezadal).
Je samozřejmě možné, že Bitcoin navrhla CIA, ale i kdyby to tak bylo, nebylo by jí to celkem k ničemu; ten, kdo Bitcoin navrhl, k němu nemá žádná jiná práva než kdokoliv jiný (je to normálně opensource).
Pathy
Predpokladám, že ti je známa existencia analytických firiem, ktoré ku všetkým transakciám prideľujú identifikácie ľudí (tí čo posielajú peniaze do nejakej coinburzy, tak tam tiež nahrávajú foto občianky, napr.) a potom obchodujú s týmito databázami užívateľov a ich transakcií. https://www.youtube.com/watch?v=cpZ8s7-5aRU
Samozřejmě; proto také nepoužívám burzy, nikam nenahrávám občanku (a spousta dalších uživatelů také ne).
QW
Krypto se stále dá koupit anonymně v BTCmatu (třeba v Alze kam můžeš přijít v masce MickeyMouse kvůli kamerám), na každou jednotlivou transakci si můžeš vygenerovat novou adresu, kterou už nikdy nepoužiješ, můžeš používat mixery nebo třeba agregaci transakcí a tak dále. Záleží jen na míře tvojí paranoie. Při operacích s klasickým fiatem tyhle možnosti nemáš a to ani, když bys striktně používal hotovost.
starter25
Jak nemáš? Tohle co popisuješ nedává smysl. Není to definované tím, jestli používáš btc nebo hotovost, ale čistě konkrétním použitím. Tj. jak platba proběhne, za co a s kým.
Když si jdeš koupit za dvojku gram tak v čem to není anonymní? Ostatně btc si lze taky dost dobře předat i v offline verzi třeba na kusu papíru.
QW
Není to anonym v tom, že k tý hotovosti se nejprve musíš nějak dostat. Kdysi se to dalo udělat výběrem v bance na přepážce, což dnes prakticky nejde, bo pokladníci jsou drazí a prostory také. Takže zbývá bankomat. A tady se ukáže druhý problém – všiml sis, že každá bankovka má na sobě jedinečný identifikační kód? Není vůbec žádný problém udělat záznam, které konkrétní bankovky byly vydány a propojit to s číslem účtu a jménem majitele. Každou bankovku není problém sledovat od jejího vytištění až po zničení ve stoupě.
Můžeš namítnout, že BTC transakce jde taky sledovat, ale narozdíl od krypta například nemůžeš změnit číslo bankovky, nemůžeš si vytvořit anonymní bankovní účet a pak ho používat k výběrům, nemůžeš hodit svoje bankovky „do mixeru“ a místo nich získat jiné, neexistuje služba, kam bys vložil hotovost a ona za tebe zaplatila „anonymními“ penězi…
Smutná zpráva je, že s rozvojem skenerů a OCR přestala být anonymní už i hotovost. V tom tvým případě se snadno dostaneš do průšvihu, když ten prodejce gramů někde použije tvojí bankovku. Jediná možnost, jak se tomu vyhnout, je zaplatit mincema, ty zatím žádné ID nemají.
itchy355
jen technická, když si tu špinavou dohledatelnou hotovost z bankomatu u kterékoli jiné dvounohé osoby necháte vyprat tím, že ji rozměníte, hrozně rád bych viděl, jak ji někdo dohledává.. větší obnosy vyměnit u albánců za dolary a u turků zpět za český.. a nebo asi milion dalších způsobů?
starter25
K hotovosti se klidně dostanu, když sousedovi posekám trávník.
Bankovky se reálně nesledují, případně stačí použít jinou než národní měnu. Anonymitu lze v drtivé většině případů řešit kapucí a rouškou.
Přestaňte stále argumentovat sice pravdivými informacemi, ale čistě teoretickými, ať už ve prospěch btc nebo neprospěch fiatu.
To, o čem jsem psal já je to, že mezi dvěma soukromými subjekty si můžeš jako platbu vyměňovat cokoliv, a to zcela anonymně a dokonce za vlastní směnný kurz. Koruny, dolary, brambory, btc…a nemusíš nic mixovat.
Při interakcí se státem se demaskuješ stejně i když platíš korunou nebo btc.
kiv61
„prakticky nejde v bance vybrat hotovost“ ??
Ve všech zdejších Big4 bankách hotovost vybrat stále běžně lze.
„Vzdušné“ či „daňové“ bankovní ústavy asi pokladny opravdu nemají ale vzhledem k jejich převažující klientele, která platí snad i rohlíky kartou/mobilem je ani nepotřebují.
Zisk je to až v momentě, kdy to ten dotyčný smění na fiat měnu. Zároveň se tak tento člověk stává viditelným pro státní aparát. Jediným způsobem, jak „schovat“ tento zisk, je vybrat tuto měnu na nějakém krypto bankomatu v hotovosti, ale tam narazí na limit systému.
Další věcí je, že myslet si, že státní aparát nemá seznam účtů, ze kterých byla nakoupena za fiat měnu nějaká krypto měna, je úsudek značně lichý. Způsob, jak v anonymě vstoupit na trh krypto měn existuje, ale je tam pořád riziko, že tok peněž (těch fiat peněz) bude zadržen.
starter25
Tak výnosem to je už při prodeji, není nutné to směňovat. A době, kdy většina btc již anonymních není (pokud s nimi chci obchodovat) a všechny transakce zaznamenané tak aby se někteří spekulanti nedivili.
ochy original
„nové technologie, které lidem přinášejí nějaký užitek (což Bitcoin bezesporu přináší)“
Co přesně Bitcoin přináší za užitek jako prostředek směny v porovnání s platbou kartou nebo hotovostí? Je to pomalejší, dražší, náročnější na zdroje, více riskantní (v ohledu hackerských útoků na peněženky apod.), je obchodníky všeobecně méně přijímaný než státní měny.
Vidím jediný přínos v anonymitě transakcí, ale pro člověka, který nemá černé přjmy a nepotřebuje skrývat své výdaje, je to přínosné přesně v čem? Ptám se vážně, nic mě nenapadá.
Vždyť to píšu v článku; Bitcoin není jen prostředkem směny, je i uchovatelem hodnoty.
A i když ho porovnáváte jako prostředek směny, nemáte úplně pravdu:
– pomalejší: Jak v čem; v převodu z účtu na účet je i rychlejší. A platby pomocí Lightning Network jsou stejně rychlé jako kartou či hotovostí (byť LN je celkem ještě v plenkách).
– dražší, náročnější na zdroje: Vážně? Když započítáte celý peněžní systém, přijde Vám Bitcoin dražší? Neříkám, že je tomu naopak, ale nevím o tom, že by to někdo seriózně srovnal (byť byly pokusy).
– více riskantní: Jak proti čemu; proti hackerskému útoku asi jo, proti měnovým reformám zas ne (o tom píšu v článku).
– méně přijímaný: Ano, tam máte pravdu.
Krom toho nezapočítáváte třeba nemožnost transakce vracet; banky občas vrací transakce, které se jim nezdají (a k některým chtějí dokladovat buhví co).
Navíc je obrovská výhoda v tom, že můžete mít hodnotu schovanou tak, že o ní nikdo neví; můžete ji přenášet bez toho, aby o tom kdokoli věděl, jen pomocí znalosti v hlavě.
ochy original
Nepřekvapuje mě to, ale nepochopils, co píšu. Ptám se, jaké má BTC výhody, ne v čem se dá alespoň teoreticky srovnat s klasikou.
1) Vzhledem k tomu, že platby kartou přes platební brány proběhnou v podstatě okamžitě, nevidím u BTC výhodu. Teoreticky může klasickou platbu vyrovnat.
2) Vážně. Když započítám celý systém, platba BTC (tedy celková spotřeba systému / počet transakcí) je u BTC o několik řádů energeticky náročnější. Odložením clearingu se dosáhne jistého snížení ceny díky využití levnější čisté energie v příhodných lokacích, ovšem až se jednou nebude dát těžit (tedy nebude docházet k inflaci, která to teď skrytě platí), budou uživatelé muset platit transakce komplet a to bude bolet.
3) Proti měnovým reformám je zlato. Já ale mluvím o prostředku směny, tam je mi měnová reforma u prdele. Měnu držím jen tak dlouho, jak je nezbytně nutné. Kdo si myslí, že měnu je rozumné držet, ten by se měl nechat léčit.
4) Ano, mám pravdu.
Mohl by mi teď odpovědět někdo, kdo není úplný debil, na mojí původní otázku, tedy
Co přesně přináší bitcoin za užitek jako prostředek směny běžnému člověku, který nenakupuje drogy?
Odpověděl jsem jak v částech komentáře, na který reagujete, tak hlavně už v článku; jen navíc rozporuji to a/nebo doplňuji, co jste psal.
Mohu vědět, jak jste spočítal energetickou náročnost fiatu?
Jinak zlato sice je proti měnovým reformám, ale v USA ho zas zabavili vlastním občanům, není to ani sto let zpátky.
A ano, měnu držíte jen tak dlouho, jak je nezbytně nutné; protože je nekvalitní a neplní jednu zásadní funkci peněz. Jedna z největších výhod Bitcoinu je právě to, že tuto funkci plní.
ochy original
No tak jasně, odpověděls úplně jasně, píšeš „výhody BTC oproti FIAT jsou:“ a deset jasnejch bodů, s kterejma se dá polemizovat. Akorát já jsem vlastně hloupej, protože to nemůžu najít. Jasný :)
Ty máš Matfyz, jo? Zkus pochopit, že pro svý prohlášení nepotřebuju počítat energetickou náročnost národních měn. Stačí mi vědět, že 100 milionů ročních transakcí v BTC potřebuje 0,5% světový výroby elektřiny. Jen bezhotovostních transakcí ale letos bude k jednomu bilionu. Pokud by měly probíhat všechny bezhotovostní transakce světa v BTC, musela by se světová výroba elektřiny zvýšit o cca 40 000 %. Pokud i ty hotovostní, potom bychom potřebovali zhruba 100 000 % současné spotřeby. To znamená, že by stačilo postavit asi 150 000 nových temelínů a už mžeme všichni platit bitcoinem :-)
Že nějaký prostředek směny existuje 11 let a ještě nezkrachoval, to je jasný důkaz, že je to bezvadný uchovatel hodnoty, to je jasné.
Zlato v USA nezabavili. Slušně je požádali, aby zlato odevzdali, a kdo byl úplně pitomý nebo vlastenec, ten to udělal. Stejně mohou kdykoliv zabavit i BTC.
Jestli máš kolem sebe někoho, kdo rozumí ekonomii, fyzice nebo počítačům, zkus se ho zeptat, jestli neumí stručně a jasně odpovědět na mou otázku. Díky.
QW
Jako prostředek směny je mnohem pohyblivější a levnější, než fiat. Pohyblivost spočívá v tom, že není problém poslat BTC v mžiku kamkoliv, kde je internet. Levnost spočívá v tom, že za každou transakci platíte jen jeden poplatek těžařům (žádné rozdíly v měnových kursech nákup/prodej, žádné problémy s konvertibilitou některých měn, žádné problémy s křížovými měnovými páry, žádné poplatky bankám či karetním společnostem) přičemž výši poplatku si stanovujete sám podle toho, jak moc na provedení transakce spěcháte. Nejsou vyjímkou i potvrzené transakce s nulovým poplatkem, tj. úplně zadarmo – uvědomme si, že tu mluvíme o zdarma platbách třeba do USA nebo Japonska, ne o těch „zdarma“ v českých bankách mezi sebou.
Doplnění: Poslat ho můžete i tam, kde Internet není; online musíte být pro posílání, ne pro přijímání.
Pathy
Anonymita transakcií je dôležitá pre každého. Aj pre tých, čo nič zlé nerobia, minimálne ako ochrana pred tými, čo by niečo zlé robiť chceli. Neviem, prečo by vôbec niekto chcel, aby jeho transakcie mohli byť verejne sledované. Však ani svoje maily nemáš verejne sprístupnené, aj na záchode máš doma dvere…
ochy original
Když chci anonymní transakci, zaplatím hotově. Potom jsou tu systémy jako paysafe.
cane
Jak jsem pochopil, tak „těžba“ bitcoinu je v podstatě potvrzování transakcí. Čím vyšší instalovaný výpočetní výkon mám, tím větší je šance, že můj stroj potvrdí některou transakci a já na tom vydělám.
Bitcoinů je ovšem omezené množství, něco okolo 21 milionů.
Pokud bude vytěžen poslední bitcoin (což se jednou stane), pak přestane mít smysl bitcoiny těžit, (protože už všechny budou vytěženy).
Otázkou je, kdo pak bude potvrzovat transakce? A co z toho bude mít?
h72
Poslední bitcoin nelze z principu vytěžit. Algoritmus je nastaven tak, že to bude „nekonečně obtížné“.
cane
V tom případě bude posledním vytěženým bitcoinem ten předposlední, který bude možné vytěžit.
Ten úplně poslední v principu není možné vytěžit, takže se o to nebude nikdo snažit, proč by to dělal?
corona
cane:
A ten předposlední taky ne a ten před ním taky, třeba…
cane
Jak jsem pochopil, tak ta náročnost těžby postupně roste, až do nekonečna. Zatímco těžba toho úplně prvního bitcoinu byla brnkačka, pat těžba toho posledního nedává žádný smysl.
Těžba toho předposledního (a těch před ním) bude asi hodně náročná, ale ta obtížnost bude stále konečná. Pokud bude cena bitcoinu dostatečně vysoká, tak se to časem někomu asi vyplatí.
corona
cane:
„…Těžba toho předposledního (a těch před ním) bude asi hodně náročná, ale ta obtížnost bude stále konečná…“
– – –
Konečná, stejně jak toho posledního.
cane:
To vzhledem k tomu, že už to bude jen ten poslední.
Moc hlušiny a už jen jeden…
servisdok
A nároky na výpočetní výkon porostou, nebo budou klesat?
corona
servisdok:
Dle politiky.
Pokud budou ti „těžaři“ bahnout po několika posledních btc silně, pak porostou.
h72
V současné době vás výpočetní kapacita (strojovna) na jakžtakž znatelnou těžbu „coinů“ bude stát přes milion korun. Přitom, tato investice vám nezaručuje účinnou akci v řádu několika „coinů“ za rok. Zdá se, že brzká budoucnost bude již jen ve spekulativním obchodování s cenou, nikoliv s obchodováním s bitcoiny samotnými.
Pathy
Potvrdzovať transakcie sa stále bude ťažiarom oplatiť, lebo to robia za poplatok z danej transakcie.
corona
„…sa stále bude ťažiarom oplatiť…“
– – –
…a možno aj poplatky pojdú hore…
h72
Záleží na tom, jak postavíte algoritmus „těžby“. Není žádný problém vytvořit řadu čísel, dejme tomu deseti, kde první je snadno dostupné a poslední nekonečně nedostupné. Dokonce je těch možností, jak to udělat, někonečně mnoho.
corona
h72:
Jistěže.
A třeba se ani těžit nebude muset vůbec, to záleží, jak si ten „-coin“ nadefinuju…
RomanL
On celý ten slavný Bitcoin nic jiného než řada čísel není… ;-)
h72
Matematická indukce je sice hezký a elegantní typ důkazů tezí, ale nesmíme zapomenout na obyčejnou logiku.
corona
caned:
„…kdo pak bude potvrzovat transakce? A co z toho bude mít?“
– – –
Za transakci platí plátce poplatek. Ten si dělí potvrzovatelé transakce.
Těžba není nutnou součástí kryptoměny.
A k vytvoření či vůbec provozu kryptoměny není nutný ani počítač, když to vezmu do detailu.
.
cane
To znamená, že se v podstatě jedná o dvě transakce. První z nich je odeslání platby odesílatelem příjemci. Druhou z nich pak poplatek, který odešlě odesílatel tomu, kdo tu transakci potvrdí.
Co ta druhá transakce, bude ji také někdo potvrzovat? Pokud ano, měl by to být asi někdo jiný, než příjemce toho poplatku. Takže se další poplatek odešle ještě někomu jinému. A tak dále…
Nebo jsem to pochopil špatně?
corona
cane:
Ne. Vždyť by to šlo donekonečna…
cane
No právě, šlo by to donekonečna, to je ten problém.
Takže jsou dva typy transakcí: Ty běžné, které se potvrzují, a pak poplatky za potvrzení, které se nepotvrzují.
Platné jsou ale asi oba dva typy, jinak by to nefungovalo.
Otázkou je, k čemu je tedy to potvrzování vlastně dobré (když se transakce poplatků nepotvrzují) a proč by ho měl vůbec někdo chtít.
corona
cane:
„… k čemu je tedy to potvrzování vlastně dobré…“
– – –
Aby se uzavřel blockchain a mohl se otevřít další.
cane
Já potřebuju odeslat bitcoiny, o blockchainu nic nevím, nerozumím tomu. Když se ten blockchain neuzavře, bude mi to nějak vadit?
Těžba je potvrzování transakcí; za transakce se platí těžařům.
Neplatí se jim skrze „druhou transakci“, ale každá transakce v sobě obsauje poplatek (nikoli v další transakci, ale v sobě samé), který jde rovnou těžaři, co vytěžil blok.
cane
Znamená to, že když provedu transakci a někomu odešlu bitcoiny, pak jde část bitcoinu „příjemci“ a část (jako poplatek) tomu těžaři. (Například, mám-li 101 BTC, příjemci odešlu 100 BTC a 1BTC těžaři jako poplatek, nezůstane mi nic).
Takto těžaři dostanou bitcoiny již „existující“. Jak se potom ale tvoří bitcoiny „nové“? Je to něco navíc, co těžař „nějak“ získá krom toho poplatku?
corona
cane:
„… Jak se potom ale tvoří bitcoiny „nové“?…“
– – –
Těžením. Buď v tom bloku, který potvrzujou bude, nebo nebude.
„…Je to něco navíc, co těžař „nějak“ získá krom toho poplatku?“
– – –
Samozřejmě, že získá – resp. získají ti, kdo ten konkrétní blok potvzovali.
Ano; když odesíláte transakci, nastavíte v ní, kolik chcete poslat příjemnci a kolik chcete nechat poplatek těžaři (tomu můžete nechat i nulu). Těžaři pak berou transakce v pořadí podle toho, jak moc se jim vyplatí (tedy od těch, kdo dali nejvyšší poplatky). Dáte-li tedy vysoký poplatek, máte velkou šanci, že se transakce potvrdí hned v dalším bloku; dáte-li nízký, spíše si počkáte (nicméně třeba teď v tuto chvíli je ten pool prázdný, což už nějakou dobu nebyl, ale teď tedy zrovna máte šanci, že Vám to potvrdí i transakci s minimálním poplatkem (či možná nulovým – blok je omezen maximální velikostí; a když těžaři už nemají co do něj dávat z placených transakcí, klidně tam hodí i neplacené, jejich výpočetní náročnost to neovlivní).
Nové bitcoiny se tvoří tak, že za připojení bloku do blockchainu je odměna; ta byla původně 50 BTC za blok, ale klesá na polovinu každých 210000 bloků (tedy asi jednou za 4 roky); v roce 2012 to bylo 25 BTC, v roce 2016 potom 12,5 BTC, minulý rok to kleslo na 6,25 BTC (což vydrží asi tak další tři roky). Tímto způsobem je zaručeno, že bitcoinů nebude přes 21 milionů (odhadem v roce 2140), takže časem budou těžaři placeni jen z transakcí (teď jsou placeni z transakcí plus těch odměn).
deacon
To uz radsi po milionte ten COVID
minsc
“You can’t solve a political problem with a financial product.” ~ Catherine Austin Fitts
kaBrnak
To je možné. Zato lze finančním produktem vyrobit dost závažné politicko-sociální problémy. Viz bezhotovostní čipová totalita napojená na systém sociálního kreditu.
A teoreticky by to mělo jít i naopak. Platební systém a finance jsou součástí fungování společnosti, tudíž by naopak mělo být možné pomocí finančních nástrojů řešit společenské problémy.
Neříkám že Bitcoin je zrovna touto cestou, ale kdoví.
minsc
To jsou ty důvody proč z toho mám obavy. Z toho co by se pomocí toho dalo napáchat. A taky napáchá. Jiní v tom podle mě zase chtějí vidět něco, co bitcoin nemůže nikdy splnit. Může mít teoreticky potenciál, ale když ho zasadíte do zkorumpované společnosti, jakou má šanci ? Nepodceňuju schopnost technomágů prosadit si to co chtějí, což je větší kontrola.
Pokud by tě na to téma zaujalo něco od Fittsové, tak třeba tady: https://home.solari.com/special-solari-report-bitcoin-the-op-with-harry-blazer/
Bitcoin prokopává cestu digitálním penězům,jeho systémový princip je bezpochyby mimořádně geniální, zcela bez ironie, jeho název ovšem také. Pokud by jej Satoshi nazval zcela přesně „Distribuovaný systém řízení převodu digitálních voucherů“ tak by se nic dodnes nedělo, název Bit Coin byl ale geniální marketingový tah.
Osobně se domnívám, že digitální CBDC – digitální juan – úspěšně zavede v rámci svého Orwellovského systému jako první čína a že svojí digitální měnou bude rychle kolonizovat svět a dedolarizovat ekonomiku třetího světa. Synergie digitálního juanu s 5G sítěmi je obrovská, uživatelské pohodlí mimořádné. Kdo že to je hegemonem zavádění 5G ve světě?
BITCOIN postupně ztratí na významu a nějak se transformuje, IMHo ale nezmizí.
lákání hejlů do kryptoměn mi nápadně připomíná lákání hejlů na kapitálové životní pojištění, kreditní karty, revolvingové účty, investiční apartmány ve středomoří, multilevel prodej drogerie a podobně, čili do něčeho, čemu hejlové nerozumí ani zbla a nechají se zblbnout, protože to je přece úplně zázračná příležitost a byl by blbej, kdo by do toho nešel.
naproti tomu je zde zákon kasina ze zlaté horečky – vydělává ten, kdo vlastní ruletu a rozdává karty, ten, kdo umí hrát (najít si hejly k oškubání) a široké mase zlatokopů zůstanou prázdné ruce a oči pro pláč.
Já rozhodně nikoho nelákám; ať každý naloží se svými penězi, jak uzná za vhodné.
Pouze vysvětluji, proč pro některé lidi má Bitcoin význam a hodnotu a že se nejedná o digitální „nic“.
ale ono se skutečně jedná o digitální nic. jediné, o čem je možno diskutovat je porovnání se státovkami, o kolik je to více či méně nespolehlivé.
Je to rozhodně mnohem méně fragilní než fiat.
Každopádně je to jen o názvosloví, čemu říkáte „nic“; teoreticky můžete každou databázi označit za „nic“.
mezi bitcoiny a katastrem nemovitostí shledávám docela rozdíl.
hmmm, fragilní, hezké slovíčko, musím se ho naučit.
Rozdíl v tom je; ale obojí má nějakou funkci a hodnotu pro ty, kdo ho využívají.
Že Vy nemáte žádné bitcoiny, ještě neznamená, že Bitcoin je digitální „nic“, i když pro Vás nemá užitek.
To je jako kdyby někdo, kdo nevlastní a nechce vlastnit nemovitost, prohlásil katastr za digitální „nic“, protože ho k ničemu nepotřebuje.
Katastr nemovitostí je digitální nic. A vždycky byl. I ve středověku.
To už je tu taký challengerovský kolorit. Viabilní, elektivní, negociovateľný, inaparentný…
Jedná se o digitální, ničím nepodložené NIC. Že vy to chápete jinak je druhá věc, ale to neznamená, že to tak je. ;-)
Aktualne mam nekolik kreditnich karet, nekolik revolvingovych uveru, nekolik normalnich uveru…par pujcek od kamaradu…
Jsem proto hejl?
(Samozrejme vim, proc to tak mam a pomaha mi to vydelat nejake penize. Bohuzel, nemam jinou sanci, jak si zajistit kapital na tu cinnost, ktera mi vydelava. Snad jednou, az to vydela tolik,ze nebudu uvery potrebovat….ale to vidim jeste na par let.)
Btw…Pokud umim zhodnotit penize rekneme o 30-40% rocne, je vcelku v pohode si na tu akci pujcit na 10-15% rocne uroku, pokud nemam moznost ty penize mit levneji.
Jistě že ne. Já se přiznám, že jsem srab, a nemám na to odvahu. Ovšem na „hodnotě“ těch produktů to nic nemění, v tom je ten vtip. ;-)
Jestli dokážete zhodnotit peníze o 40% ročně, tak jste za 1 rok a 1 týden za vodou. Protože v ten moment máte vlastní kapitál 2x větší než cizí zdroje.
Jinak 40% p.a.? Lojza, nejste náhodou Alexander D.? Slyšel jsem, že už je venku. (viz Alexander Dostál – Aldona, Germael SE)
Pardon 2 roky a týden.
Wow, to jsi kvalitní hazardér bez ohledu na to, jestli tím zhodnocením myslíš výnos z krypta nebo ne.
Znám jednoho, co si 30% zhodnocení vyzkoušel se svými 100 tis. Kč a když mu ta „poradkyně“ po půl roce vrátila 115 tis. Kč, uvěřil. Tak vybral úspory, zadlužil se a dokonce mu maminka podepsala ručitelství a zastavila penzion. Vše dal „poradkyni“, že jako za rok už je bude živit jen výnos. A jestli se ještě neupil, tak se v té kotelně schovává dodnes. Jo a na chleba, vodku a nocleh v kotelně si vydělává kradením dřeva v lese.
Smarja, misto toho, abyste byli stastni, ze je tady mezi nama clovek co brutalne stoupa ve Forbesu, tak do nej jeste tepete.
Peníze jsou nástrojem směny. To ostatní jsu vlastnosti, které peníze mohou mít nebo nemusí. Pokud peníze používáte denně na běžné nákupy, tak to uchování hodnoty tolik netrápí, ale trápí cena za transakci. Pokud chcete spořit, tak samozřejmě v něčem, co tu hodnotu udrží. A jak tedy může Bitcoin neztrácet hodnotu, pokud je potřeba na provoz sítě elektrická energie a obnova výpočetní techniky?
V dnešním světě ja na provoz spousty věcí, které hodnotu neztrácejí, potřeba elektrická energie a obnova výpočetních techniky. Proč by tedy zrovna Bitcoin měl kvůli tomu ztrácet hodnotu?
Které? Ale vezměme třeba to zlato. Nechám ho někde ležet a sto let s ním nemusím nic dělat a bude to pořád to samé zlato. U nemovitosti už to určitě neplatí, tak se musí udržovat. A u Bitcoinu to taky neplatí, protože neustále potřebuji tu elektrickou energii, aby vůbec nějaký Bitcoin byl. Zatím je tato energie dodávána těžaři.
Jo a za 98 let budou třeba běžně k mání replikátory jak ve ST, který ti vyrobí zlato a všechny další nesmysle bez hodnoty na počkání za pár sekund a tak nebude mít cenu než ty subatomární částice na rozložené a zreplikování něčeho jinýho. A tak po sto letech zlato bude stejný, ale zcela k hovnu.
Behemot 2.6.2021 v 12:45
Je to případná námitka.
Předpokládáte tedy, že zákon o zachování hmoty a energie bude novelizován?
Klidně může být, už podle nynějšího stavu poznání se odhaduje, že víme o malým zlomku hmoty a energie ve vesmíru, zbytek nám do těch škatulek nechce zapadnout.
Navíc to v zásadě není v žádným rozporu, ta idea spočívá v řízené změně energie a hmoty, ale nikde se tam nic neztrácí. Čili při dostatečným zdroju energie a nějaké hmoty k přeměně niet problema.
Ostatně eště před stoletím a něco se vědci furt marně zabejvali přeměnou olova ve zlato a jednalo se o scifi. Stačilo pár desetiletí a voila, umíme to už přes padesát let, akorát je to (zatim) furt drahý, výzkum probíhá spíš směrem jak to postavit tak, aby to pracovalo ve velkým a levnějš. (Teda nebude přímo cílem vyrobit zlato, ale bude jedním z hodnotných produktů transmutace vysoce aktivních prvků v separovaným jaderným palivu.)
V zásadě můžeme říct, že za poslední století a něco sme ušli ve fyzice dál, než za několik tisíciletí před tím a není důvod, aby se to dál nezrychlovalo a třeba koncem století zase objevíme věci, který dosavadní fyziku strčí do kapsy, jako to bylo s částicovou fyzikou, relativitou a kvantovou mechanikou.
https://dfens-cz.com/ekonomie-penize-a-bitcoin/comment-page-2/?show=comments#comment-230958
HOVNO, jen pubert-tlachy.
Lze vyrobit zlato ze rtuti. Silně nerentabilní, bo fyzikální zákony. A tyto zákony nejsou právnickej canc, na to Beheháč zapomíná.
Vyrobit zlato? Jediné o čem vím, tak zlato se v rtuti dá rozpustit (amalgám). Při zahřátí se rtuť odpaří a rozpuštěné zlato zůstane. Prý toho využívali při zlacení kopulí chrámu Vasila Blaženého. Hodně dělníků tam prý zemřelo, bo výpary rtuti jsou fujky.
Panek:
Lze. Jaderně.
Jo. Taky jde vyrobit z platiny. :-D
Panek:
Hg izotop 197 na Au izotop 197.
A jsou i jiné možnosti.
Samozřejmě se to nikdy nemůže vyplatit, leda snílci a navikové, podvodníci a další pakáž o tom může meklit…
No ale pokud nebude to „uměle vyrobené“ mít naprosto stejné vlastnosti, tak je už z principu k hovnu? Šlo by z toho vytahat třeba 1,5-5um drát a bondovat tím vývody z čipů, jako se to dá s přírodním? Je to přece izotop, nebude mít asi stejné vlastnosti? Jako je nemá, oproti přírodnímu vodíku deuterium a tritium, například.
servisdok:
Ten Au 197 je stabilní. Z hlavy nevím jistě, ale to by mělo znamenat použití pro průmysl bez omezení.
Při naprosto drtivé většině běžnejch chemickejch reakcí má deuterium a tritium naprosto stejný vlastnosti.
U toho zbytku přece jenom jde o to, že vodík je naprosto nejmenší atom a s těma neutronama navíc je zhruba dva-, resp. třikrát těžší. I zlata už jeden-dva neutrony nehrajou absolutně žádnou roli.
Jasně. Tak že už se to běžně nepoužívá, když je to taková sranda… 8-O
No, myslím, že jste vedle. Vy totiž všichni tady uvažujete nad rentabilitou dosud známých způsobů. Jenže ono to může fungovat i jinak. Takový malý příklad: znáte povel zrušit krok? Aha, koho by napadlo, že taková pochodující rota by mohla zbořit most, po kterým běžně jezdí tankový prapor, že. Nebo rozklad vody na vodík a kyslík pomocí elektřiny – kolikrát nám opakovali, že je to energeticky ztrátový? Jenomže se uvažoval stejnosměrný proud, zkuste střídavý o frekvenci cca 47,5 kHz a jde to skoro samo. Nebo ohřev vody takovým klasickým bojlerem, to je mlska. Ale zkuste do vody ponořit dva soustředné kotouče s mezerou 0,5 cm a roztočit je. Nebo roztočit hliníkový disk nad několika silnými magnety.
Fysika je krásná věc a dovoluje skoro zázraky. To že si lidstvo pro nějaký účel vybere tu nejblbější možnost, jak toho docílit a pak si na ní ještě tvrdohlavě trvá, není důkaz, že to nejde jinak a lépe.
Teoreticky je docela dobře možné kterýkoliv atom „rozebrat“ minimálně na protony, elektrony a neutrony a pak z nich zase „poskládat“ jiný atom. Takové hvězdy to dělají jak na běžícím pásu a nějak jsem si nevšiml, že by jim v tom někdo musel pomáhat dejme tomu pozemskými elektrárnami. Naopak, ony ještě energii ztrácejí vyzařováním. Takže to jde udělat tak, že to může být velmi rentabilní. Jenom to jako lidstvo holt zatím neumíme.
Co prosím? Doufám, že je to nějaký nejapný pokus o trolení. Protože jinak pochybuji, že jste přežil střední školu, minimálně co se fyziky týká.
Je někde, u seriózního zdroje detailně popsaná ta silně nerentabilní výroba „umělého zlata“?
A je při tom potřeba jaderné energie, nebo se jedná o specifický způsob štěpení?
Replikátor ze startreku je čisté scifi. Představa, že něco takového někdy bude existovat, no nevim nevim. Teoreticky by to mohlo vyrábět zlato z jiných prvků, ale asi to nebude ani jednoduchý, ani levný proces a bude to potřebovat spoustu energie, kterou taky musíš někde získat. Už fyzikář na střední nám říkal, že zlato z olova teoreticky vyrobit jde, ale bylo by to tak drahé, že by se to prostě nevyplatilo. (A kdoví jestli by takové zlato nebylo navíc radioaktivní…)
mjfox 2.6.2021 v 13:07
I kdyby bylo, tak poločas rozpadu necelé tři dny by asi byl řešitelný…
Vsimni si, ze v zadnym z tech replikatorovych sci-fi neresi energetickou narocnost takoveho procesu. Proste energie je dost.
Zelene uvazovani. Kde ja se s tim jen setkal…?
Tak už jen to cestování napříč vesmírem rychlostí světla nebo ještě mnohem rychlejší a to obrovskou lodí, kam se vejde několik tisíc lidí – proti tomu je energie pro replikátor jako plivnutí do rybníka.
Ve vesmíru je všeho dostatek, to jen kapitalizmus vytváří iluzi chronického nedostatku všeho :-)
Drahá voda, drahé energie, drahé bydlení, cenově nedostupné nemovitosti, kvalitnější potraviny drahé a především nedostatek pracovních míst.
Tímto vším nás 30 let oblažuje kapitalizmus.
Zlatý socialistický nedostatkový hajzlpapír, proti tomuhle.
Obávám se, že Vám nerozumím.
Ptal jste se, jak může Bitcoin neztrácet hodnotu, pokud je potřeba na provoz sítě energie a obnova výpočetní techniky.
Odpověděl jsem Vám, že existuje spousta věcí, které hodnotu neztrácejí, přestože potřebují elektrickou energii a obnovu výpočetní techniky (třeba spousta úspěšných firem spotřebovává výše uvedené a hodnota jejich akcií roste; Vy sám jste uvedl nemovitost, která sice asi nepotřebuje nutně obnovu výpočetní techniky, ale také potřebuje údržbu).
Z toho přece plyne, že i něco, co potřebuje údržbu (a spotřebovává energii) může získávat na hodnotě. Proč by tedy zrovna Bitcoin nemohl?
Pane Urzo nezlobte se, ale to je taková odpověď „a u vás taky bijete černochy!“.
Například regulační stanice zemního plynu taky potřebuje k provozu el. energii, ale v zásadě je schopna fungovat i bez ní, je to tak konstruováno.
Výpočetní technika je asi jediná elektronika, která zastarává suverénně nejrychleji, což je ostatně denně vidět okolo nás. V rozvrácené ekonomice, případně občanské válce, kde všechno funguje jen víceméně náhodně a rozsah komunikace je zásadně omezen, nemůže fungovat ani tohle. Je to založeno na výpočetce, která je bez elektřiny jen hromadou šrotu. To barák není, třebaže v něm zrovna nejde elektřina.
Ale o tom přece vůbec nebyla řeč (a mimochodem to lze říct i o fiat penězích, které elektřinu z drtivé většiny potřebují taky, navíc jsou daleko fragilnější).
Otázka zněla, jak může Bitcoin netrácet hodnotu, když na svůj provoz potřebuje elektrickou energii; ne co dělat s Bitcoinem ve válce.
Tak vzato až do krajnosti, stačí na nějaké médium (hooodně trvanlivé) uložit kompletní kopii BTC blokchainu, někam to pohodit, vypnout elektriku a po sto letech to dokážete oživit přesně v té podobě, jak jste to zakonzervoval. Stejně jako to zlato. Problém bude, jestli za sto let ještě bude mezi lidmi o BTC zájem, ale to je stejné i u toho zlata.
Spousta věcí neztrácí hodnotu, ale musíte do nich cpát energii nebo je udržovat. Zlato necháte ležet a za sto let je to pořád to zlato. Nemovitost za sto let bez údržby spadne, tedy nedrží hodnotu. A stejně tak na provoz Bitcoinu je neustále potřeba dodávat energii. Takže taky nemůže držet hodnotu. Zatím tu energii dodávají těžaři.
Pozor, ta energetická náročnost se týká zpracování nových transakcí.
Blockchain jako takový lze držet i bez elektrické energie (akorát by do něj nic nového nepřibylo).
To sice máte pravdu, ale v tu chvíli tedy chybí ta zásadní vlastnost pro peníze a to tedy možnost směnit ji za práci nebo zboží.
Souhlasím; na druhou stranu za těch podmínek mnedle chybí i tomu zlatu, které by někde leželo sto let zakopané.
Nemůžu si pomoct, ale měna, která v sobě shromažďuje všechny údaje o všech platbách, je asi tak svobodná a nezávislá, jako Čína za Mao ce tunga.
A nám zbývá jen zcela slepá víra, že nikdo nemá klíč, kterým to lze celé dekódovat.
Já kdybych byl šéf tajné služby nějaké velmoci, tak bych přesně něco takového chtěl. Aby to roky sbíralo informace o platbách lidí po celém světě. A já pak jen sklidil úrodu tím, že by se všichni co to kdy použili na pololegální/nelegální aktivity, se stali na základě těch informací vydíratelní a manipulovatelní.
Už ten vznik Bitcoinu je krajně podezřelý. Oficiálním pohádkám nevěřím. To už mi připadá pravděpodobnější, že to naprogramovali nějací špičkoví počítačoví pracující pro CIA. A beroucí za to takový plat, že by se z toho všem těm nadšením hýkajícím ajťákům co to propagují, protáčely panenky.
Ehm… co myslíte tím „všechny údaje o všech platbách“?
V blockchainu jsou uložené adresy, ze kterých a na které jsou odesílané platby; což ani není třeba „dekódovat“, to je veřejná informace (na rozdíl třeba od Monera, kde to šifrované je).
Informace o tom, kdo má klíče ke kterým adresám, v blockchainu není (protože ji tam ani nikdo nezadal).
Je samozřejmě možné, že Bitcoin navrhla CIA, ale i kdyby to tak bylo, nebylo by jí to celkem k ničemu; ten, kdo Bitcoin navrhl, k němu nemá žádná jiná práva než kdokoliv jiný (je to normálně opensource).
Predpokladám, že ti je známa existencia analytických firiem, ktoré ku všetkým transakciám prideľujú identifikácie ľudí (tí čo posielajú peniaze do nejakej coinburzy, tak tam tiež nahrávajú foto občianky, napr.) a potom obchodujú s týmito databázami užívateľov a ich transakcií.
https://www.youtube.com/watch?v=cpZ8s7-5aRU
Samozřejmě; proto také nepoužívám burzy, nikam nenahrávám občanku (a spousta dalších uživatelů také ne).
Krypto se stále dá koupit anonymně v BTCmatu (třeba v Alze kam můžeš přijít v masce MickeyMouse kvůli kamerám), na každou jednotlivou transakci si můžeš vygenerovat novou adresu, kterou už nikdy nepoužiješ, můžeš používat mixery nebo třeba agregaci transakcí a tak dále. Záleží jen na míře tvojí paranoie. Při operacích s klasickým fiatem tyhle možnosti nemáš a to ani, když bys striktně používal hotovost.
Jak nemáš? Tohle co popisuješ nedává smysl. Není to definované tím, jestli používáš btc nebo hotovost, ale čistě konkrétním použitím. Tj. jak platba proběhne, za co a s kým.
Když si jdeš koupit za dvojku gram tak v čem to není anonymní? Ostatně btc si lze taky dost dobře předat i v offline verzi třeba na kusu papíru.
Není to anonym v tom, že k tý hotovosti se nejprve musíš nějak dostat. Kdysi se to dalo udělat výběrem v bance na přepážce, což dnes prakticky nejde, bo pokladníci jsou drazí a prostory také. Takže zbývá bankomat. A tady se ukáže druhý problém – všiml sis, že každá bankovka má na sobě jedinečný identifikační kód? Není vůbec žádný problém udělat záznam, které konkrétní bankovky byly vydány a propojit to s číslem účtu a jménem majitele. Každou bankovku není problém sledovat od jejího vytištění až po zničení ve stoupě.
Můžeš namítnout, že BTC transakce jde taky sledovat, ale narozdíl od krypta například nemůžeš změnit číslo bankovky, nemůžeš si vytvořit anonymní bankovní účet a pak ho používat k výběrům, nemůžeš hodit svoje bankovky „do mixeru“ a místo nich získat jiné, neexistuje služba, kam bys vložil hotovost a ona za tebe zaplatila „anonymními“ penězi…
Smutná zpráva je, že s rozvojem skenerů a OCR přestala být anonymní už i hotovost. V tom tvým případě se snadno dostaneš do průšvihu, když ten prodejce gramů někde použije tvojí bankovku. Jediná možnost, jak se tomu vyhnout, je zaplatit mincema, ty zatím žádné ID nemají.
jen technická, když si tu špinavou dohledatelnou hotovost z bankomatu u kterékoli jiné dvounohé osoby necháte vyprat tím, že ji rozměníte, hrozně rád bych viděl, jak ji někdo dohledává.. větší obnosy vyměnit u albánců za dolary a u turků zpět za český.. a nebo asi milion dalších způsobů?
K hotovosti se klidně dostanu, když sousedovi posekám trávník.
Bankovky se reálně nesledují, případně stačí použít jinou než národní měnu. Anonymitu lze v drtivé většině případů řešit kapucí a rouškou.
Přestaňte stále argumentovat sice pravdivými informacemi, ale čistě teoretickými, ať už ve prospěch btc nebo neprospěch fiatu.
To, o čem jsem psal já je to, že mezi dvěma soukromými subjekty si můžeš jako platbu vyměňovat cokoliv, a to zcela anonymně a dokonce za vlastní směnný kurz. Koruny, dolary, brambory, btc…a nemusíš nic mixovat.
Při interakcí se státem se demaskuješ stejně i když platíš korunou nebo btc.
„prakticky nejde v bance vybrat hotovost“ ??
Ve všech zdejších Big4 bankách hotovost vybrat stále běžně lze.
„Vzdušné“ či „daňové“ bankovní ústavy asi pokladny opravdu nemají ale vzhledem k jejich převažující klientele, která platí snad i rohlíky kartou/mobilem je ani nepotřebují.
Bububu? :D
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/zisk-z-kryptomen-se-musi-danit-40362058
Ale ještě výživnější je tamní diskuse
Zisk je to až v momentě, kdy to ten dotyčný smění na fiat měnu. Zároveň se tak tento člověk stává viditelným pro státní aparát. Jediným způsobem, jak „schovat“ tento zisk, je vybrat tuto měnu na nějakém krypto bankomatu v hotovosti, ale tam narazí na limit systému.
Další věcí je, že myslet si, že státní aparát nemá seznam účtů, ze kterých byla nakoupena za fiat měnu nějaká krypto měna, je úsudek značně lichý. Způsob, jak v anonymě vstoupit na trh krypto měn existuje, ale je tam pořád riziko, že tok peněž (těch fiat peněz) bude zadržen.
Tak výnosem to je už při prodeji, není nutné to směňovat. A době, kdy většina btc již anonymních není (pokud s nimi chci obchodovat) a všechny transakce zaznamenané tak aby se někteří spekulanti nedivili.
„nové technologie, které lidem přinášejí nějaký užitek (což Bitcoin bezesporu přináší)“
Co přesně Bitcoin přináší za užitek jako prostředek směny v porovnání s platbou kartou nebo hotovostí? Je to pomalejší, dražší, náročnější na zdroje, více riskantní (v ohledu hackerských útoků na peněženky apod.), je obchodníky všeobecně méně přijímaný než státní měny.
Vidím jediný přínos v anonymitě transakcí, ale pro člověka, který nemá černé přjmy a nepotřebuje skrývat své výdaje, je to přínosné přesně v čem? Ptám se vážně, nic mě nenapadá.
Vždyť to píšu v článku; Bitcoin není jen prostředkem směny, je i uchovatelem hodnoty.
A i když ho porovnáváte jako prostředek směny, nemáte úplně pravdu:
– pomalejší: Jak v čem; v převodu z účtu na účet je i rychlejší. A platby pomocí Lightning Network jsou stejně rychlé jako kartou či hotovostí (byť LN je celkem ještě v plenkách).
– dražší, náročnější na zdroje: Vážně? Když započítáte celý peněžní systém, přijde Vám Bitcoin dražší? Neříkám, že je tomu naopak, ale nevím o tom, že by to někdo seriózně srovnal (byť byly pokusy).
– více riskantní: Jak proti čemu; proti hackerskému útoku asi jo, proti měnovým reformám zas ne (o tom píšu v článku).
– méně přijímaný: Ano, tam máte pravdu.
Krom toho nezapočítáváte třeba nemožnost transakce vracet; banky občas vrací transakce, které se jim nezdají (a k některým chtějí dokladovat buhví co).
Navíc je obrovská výhoda v tom, že můžete mít hodnotu schovanou tak, že o ní nikdo neví; můžete ji přenášet bez toho, aby o tom kdokoli věděl, jen pomocí znalosti v hlavě.
Nepřekvapuje mě to, ale nepochopils, co píšu. Ptám se, jaké má BTC výhody, ne v čem se dá alespoň teoreticky srovnat s klasikou.
1) Vzhledem k tomu, že platby kartou přes platební brány proběhnou v podstatě okamžitě, nevidím u BTC výhodu. Teoreticky může klasickou platbu vyrovnat.
2) Vážně. Když započítám celý systém, platba BTC (tedy celková spotřeba systému / počet transakcí) je u BTC o několik řádů energeticky náročnější. Odložením clearingu se dosáhne jistého snížení ceny díky využití levnější čisté energie v příhodných lokacích, ovšem až se jednou nebude dát těžit (tedy nebude docházet k inflaci, která to teď skrytě platí), budou uživatelé muset platit transakce komplet a to bude bolet.
3) Proti měnovým reformám je zlato. Já ale mluvím o prostředku směny, tam je mi měnová reforma u prdele. Měnu držím jen tak dlouho, jak je nezbytně nutné. Kdo si myslí, že měnu je rozumné držet, ten by se měl nechat léčit.
4) Ano, mám pravdu.
Mohl by mi teď odpovědět někdo, kdo není úplný debil, na mojí původní otázku, tedy
Co přesně přináší bitcoin za užitek jako prostředek směny běžnému člověku, který nenakupuje drogy?
Odpověděl jsem jak v částech komentáře, na který reagujete, tak hlavně už v článku; jen navíc rozporuji to a/nebo doplňuji, co jste psal.
Mohu vědět, jak jste spočítal energetickou náročnost fiatu?
Jinak zlato sice je proti měnovým reformám, ale v USA ho zas zabavili vlastním občanům, není to ani sto let zpátky.
A ano, měnu držíte jen tak dlouho, jak je nezbytně nutné; protože je nekvalitní a neplní jednu zásadní funkci peněz. Jedna z největších výhod Bitcoinu je právě to, že tuto funkci plní.
No tak jasně, odpověděls úplně jasně, píšeš „výhody BTC oproti FIAT jsou:“ a deset jasnejch bodů, s kterejma se dá polemizovat. Akorát já jsem vlastně hloupej, protože to nemůžu najít. Jasný :)
Ty máš Matfyz, jo? Zkus pochopit, že pro svý prohlášení nepotřebuju počítat energetickou náročnost národních měn. Stačí mi vědět, že 100 milionů ročních transakcí v BTC potřebuje 0,5% světový výroby elektřiny. Jen bezhotovostních transakcí ale letos bude k jednomu bilionu. Pokud by měly probíhat všechny bezhotovostní transakce světa v BTC, musela by se světová výroba elektřiny zvýšit o cca 40 000 %. Pokud i ty hotovostní, potom bychom potřebovali zhruba 100 000 % současné spotřeby. To znamená, že by stačilo postavit asi 150 000 nových temelínů a už mžeme všichni platit bitcoinem :-)
Že nějaký prostředek směny existuje 11 let a ještě nezkrachoval, to je jasný důkaz, že je to bezvadný uchovatel hodnoty, to je jasné.
Zlato v USA nezabavili. Slušně je požádali, aby zlato odevzdali, a kdo byl úplně pitomý nebo vlastenec, ten to udělal. Stejně mohou kdykoliv zabavit i BTC.
Jestli máš kolem sebe někoho, kdo rozumí ekonomii, fyzice nebo počítačům, zkus se ho zeptat, jestli neumí stručně a jasně odpovědět na mou otázku. Díky.
Jako prostředek směny je mnohem pohyblivější a levnější, než fiat. Pohyblivost spočívá v tom, že není problém poslat BTC v mžiku kamkoliv, kde je internet. Levnost spočívá v tom, že za každou transakci platíte jen jeden poplatek těžařům (žádné rozdíly v měnových kursech nákup/prodej, žádné problémy s konvertibilitou některých měn, žádné problémy s křížovými měnovými páry, žádné poplatky bankám či karetním společnostem) přičemž výši poplatku si stanovujete sám podle toho, jak moc na provedení transakce spěcháte. Nejsou vyjímkou i potvrzené transakce s nulovým poplatkem, tj. úplně zadarmo – uvědomme si, že tu mluvíme o zdarma platbách třeba do USA nebo Japonska, ne o těch „zdarma“ v českých bankách mezi sebou.
Doplnění: Poslat ho můžete i tam, kde Internet není; online musíte být pro posílání, ne pro přijímání.
Anonymita transakcií je dôležitá pre každého. Aj pre tých, čo nič zlé nerobia, minimálne ako ochrana pred tými, čo by niečo zlé robiť chceli. Neviem, prečo by vôbec niekto chcel, aby jeho transakcie mohli byť verejne sledované. Však ani svoje maily nemáš verejne sprístupnené, aj na záchode máš doma dvere…
Když chci anonymní transakci, zaplatím hotově. Potom jsou tu systémy jako paysafe.
Jak jsem pochopil, tak „těžba“ bitcoinu je v podstatě potvrzování transakcí. Čím vyšší instalovaný výpočetní výkon mám, tím větší je šance, že můj stroj potvrdí některou transakci a já na tom vydělám.
Bitcoinů je ovšem omezené množství, něco okolo 21 milionů.
Pokud bude vytěžen poslední bitcoin (což se jednou stane), pak přestane mít smysl bitcoiny těžit, (protože už všechny budou vytěženy).
Otázkou je, kdo pak bude potvrzovat transakce? A co z toho bude mít?
Poslední bitcoin nelze z principu vytěžit. Algoritmus je nastaven tak, že to bude „nekonečně obtížné“.
V tom případě bude posledním vytěženým bitcoinem ten předposlední, který bude možné vytěžit.
Ten úplně poslední v principu není možné vytěžit, takže se o to nebude nikdo snažit, proč by to dělal?
cane:
A ten předposlední taky ne a ten před ním taky, třeba…
Jak jsem pochopil, tak ta náročnost těžby postupně roste, až do nekonečna. Zatímco těžba toho úplně prvního bitcoinu byla brnkačka, pat těžba toho posledního nedává žádný smysl.
Těžba toho předposledního (a těch před ním) bude asi hodně náročná, ale ta obtížnost bude stále konečná. Pokud bude cena bitcoinu dostatečně vysoká, tak se to časem někomu asi vyplatí.
cane:
„…Těžba toho předposledního (a těch před ním) bude asi hodně náročná, ale ta obtížnost bude stále konečná…“
– – –
Konečná, stejně jak toho posledního.
Já tomu teda nerozumím, ale h72 tuhle (https://dfens-cz.com/ekonomie-penize-a-bitcoin/comment-page-2/?show=comments#comment-231009) píše, že to bude „nekonečně obtížné“. Tak jak to teda je?
cane:
To vzhledem k tomu, že už to bude jen ten poslední.
Moc hlušiny a už jen jeden…
A nároky na výpočetní výkon porostou, nebo budou klesat?
servisdok:
Dle politiky.
Pokud budou ti „těžaři“ bahnout po několika posledních btc silně, pak porostou.
V současné době vás výpočetní kapacita (strojovna) na jakžtakž znatelnou těžbu „coinů“ bude stát přes milion korun. Přitom, tato investice vám nezaručuje účinnou akci v řádu několika „coinů“ za rok. Zdá se, že brzká budoucnost bude již jen ve spekulativním obchodování s cenou, nikoliv s obchodováním s bitcoiny samotnými.
Potvrdzovať transakcie sa stále bude ťažiarom oplatiť, lebo to robia za poplatok z danej transakcie.
„…sa stále bude ťažiarom oplatiť…“
– – –
…a možno aj poplatky pojdú hore…
Záleží na tom, jak postavíte algoritmus „těžby“. Není žádný problém vytvořit řadu čísel, dejme tomu deseti, kde první je snadno dostupné a poslední nekonečně nedostupné. Dokonce je těch možností, jak to udělat, někonečně mnoho.
h72:
Jistěže.
A třeba se ani těžit nebude muset vůbec, to záleží, jak si ten „-coin“ nadefinuju…
On celý ten slavný Bitcoin nic jiného než řada čísel není… ;-)
Matematická indukce je sice hezký a elegantní typ důkazů tezí, ale nesmíme zapomenout na obyčejnou logiku.
caned:
„…kdo pak bude potvrzovat transakce? A co z toho bude mít?“
– – –
Za transakci platí plátce poplatek. Ten si dělí potvrzovatelé transakce.
Těžba není nutnou součástí kryptoměny.
A k vytvoření či vůbec provozu kryptoměny není nutný ani počítač, když to vezmu do detailu.
.
To znamená, že se v podstatě jedná o dvě transakce. První z nich je odeslání platby odesílatelem příjemci. Druhou z nich pak poplatek, který odešlě odesílatel tomu, kdo tu transakci potvrdí.
Co ta druhá transakce, bude ji také někdo potvrzovat? Pokud ano, měl by to být asi někdo jiný, než příjemce toho poplatku. Takže se další poplatek odešle ještě někomu jinému. A tak dále…
Nebo jsem to pochopil špatně?
cane:
Ne. Vždyť by to šlo donekonečna…
No právě, šlo by to donekonečna, to je ten problém.
Takže jsou dva typy transakcí: Ty běžné, které se potvrzují, a pak poplatky za potvrzení, které se nepotvrzují.
Platné jsou ale asi oba dva typy, jinak by to nefungovalo.
Otázkou je, k čemu je tedy to potvrzování vlastně dobré (když se transakce poplatků nepotvrzují) a proč by ho měl vůbec někdo chtít.
cane:
„… k čemu je tedy to potvrzování vlastně dobré…“
– – –
Aby se uzavřel blockchain a mohl se otevřít další.
Já potřebuju odeslat bitcoiny, o blockchainu nic nevím, nerozumím tomu. Když se ten blockchain neuzavře, bude mi to nějak vadit?
cane:
Nebude potvrzená transakce.
Těžba je potvrzování transakcí; za transakce se platí těžařům.
Neplatí se jim skrze „druhou transakci“, ale každá transakce v sobě obsauje poplatek (nikoli v další transakci, ale v sobě samé), který jde rovnou těžaři, co vytěžil blok.
Znamená to, že když provedu transakci a někomu odešlu bitcoiny, pak jde část bitcoinu „příjemci“ a část (jako poplatek) tomu těžaři. (Například, mám-li 101 BTC, příjemci odešlu 100 BTC a 1BTC těžaři jako poplatek, nezůstane mi nic).
Takto těžaři dostanou bitcoiny již „existující“. Jak se potom ale tvoří bitcoiny „nové“? Je to něco navíc, co těžař „nějak“ získá krom toho poplatku?
cane:
„… Jak se potom ale tvoří bitcoiny „nové“?…“
– – –
Těžením. Buď v tom bloku, který potvrzujou bude, nebo nebude.
„…Je to něco navíc, co těžař „nějak“ získá krom toho poplatku?“
– – –
Samozřejmě, že získá – resp. získají ti, kdo ten konkrétní blok potvzovali.
Ano; když odesíláte transakci, nastavíte v ní, kolik chcete poslat příjemnci a kolik chcete nechat poplatek těžaři (tomu můžete nechat i nulu). Těžaři pak berou transakce v pořadí podle toho, jak moc se jim vyplatí (tedy od těch, kdo dali nejvyšší poplatky). Dáte-li tedy vysoký poplatek, máte velkou šanci, že se transakce potvrdí hned v dalším bloku; dáte-li nízký, spíše si počkáte (nicméně třeba teď v tuto chvíli je ten pool prázdný, což už nějakou dobu nebyl, ale teď tedy zrovna máte šanci, že Vám to potvrdí i transakci s minimálním poplatkem (či možná nulovým – blok je omezen maximální velikostí; a když těžaři už nemají co do něj dávat z placených transakcí, klidně tam hodí i neplacené, jejich výpočetní náročnost to neovlivní).
Nové bitcoiny se tvoří tak, že za připojení bloku do blockchainu je odměna; ta byla původně 50 BTC za blok, ale klesá na polovinu každých 210000 bloků (tedy asi jednou za 4 roky); v roce 2012 to bylo 25 BTC, v roce 2016 potom 12,5 BTC, minulý rok to kleslo na 6,25 BTC (což vydrží asi tak další tři roky). Tímto způsobem je zaručeno, že bitcoinů nebude přes 21 milionů (odhadem v roce 2140), takže časem budou těžaři placeni jen z transakcí (teď jsou placeni z transakcí plus těch odměn).
To uz radsi po milionte ten COVID
“You can’t solve a political problem with a financial product.” ~ Catherine Austin Fitts
To je možné. Zato lze finančním produktem vyrobit dost závažné politicko-sociální problémy. Viz bezhotovostní čipová totalita napojená na systém sociálního kreditu.
A teoreticky by to mělo jít i naopak. Platební systém a finance jsou součástí fungování společnosti, tudíž by naopak mělo být možné pomocí finančních nástrojů řešit společenské problémy.
Neříkám že Bitcoin je zrovna touto cestou, ale kdoví.
To jsou ty důvody proč z toho mám obavy. Z toho co by se pomocí toho dalo napáchat. A taky napáchá. Jiní v tom podle mě zase chtějí vidět něco, co bitcoin nemůže nikdy splnit. Může mít teoreticky potenciál, ale když ho zasadíte do zkorumpované společnosti, jakou má šanci ? Nepodceňuju schopnost technomágů prosadit si to co chtějí, což je větší kontrola.
Pokud by tě na to téma zaujalo něco od Fittsové, tak třeba tady:
https://home.solari.com/special-solari-report-bitcoin-the-op-with-harry-blazer/