Džon dýr gambol (návrat do reality)

Featured Image

Minulý týden zde byl uveřejněn článek na téma zemědělských protestů. Tyto se u autora potkaly s velkým nepochopením. Ovšem, když postavíte svůj názor na špatných faktech, celý příběh se posouvá jinam.

Nevím, čím se pan Kipa živí, ale zemědělství to nebude. Žijeme v republice, kde drtivá většina lidi má na vše názor a všemu rozumí. Když přijde přívalový liják a spláchne pole, je každý Čech agronom, v době Covidu tady byl každý druhý vakcinolog a virolog.

Pokusím se nastínit současnou situaci v zemědělství ve znění citovaného článku. Zemědělství je podnikání jako každé jiné, byť s velkými specifiky. Tyto se týkají vazby na přírodní systémy či mimořádnou úřednickou buzerací (zdravíme SZIF). Ovšem nazývat obor, kde ještě do nedávna šlo 50 % unijního rozpočtu na dotace kapitalismem, to chce velkou kuráž. Troufám si tvrdit, že zemědělství za poslední roky prodělalo obrovský technologický vývoj – nejde pouze o šlechtění zvířat a rostlin, ale také rozvoj technologií aplikací hnojiv (pro zajištění nižších ztrát živin), nové varianty pěstování rostlin proti erozi (+ s tím spojený vývoj nových strojů). A je toho mnohem více. Zabýval by se někdo nějakým vývojem, kdyby to při současných technických a technologických možnostech vydělávalo?

Může mi autor vyjmenovat alespoň jeden jediný hormon, kterými se „dopujou“ brojleři? Jsem na tuhle debilní story opravdu už alergický a divím se, že je někdo ochoten si takto devalvovat článek. Ano, pokud si koupíte kuřecí maso z jisté východní země (stále mimo EU), které se zpracovalo na Slovensku kousek od Trnavy, pak tam ta šance je, ale pro chovatele uvnitř EU je používání hormonů a krmných antibiotik od roku 2005 zakázáno. Ale vydržte, až sem půjde mašíško z jižní Ameriky, to bude chuťovka. Nejen kuřecí.

Zásadní chybou v článku je, že autor prouzovsky háže do jednoho pytle zemědělské prvovýrobce a zpracovatelský průmysl. Ano, existují velké podniky (Rabbit) i menší podniky, které si vybudovali vlastní zpracování (rozuměj jatky, mlékárna) + prodej, ale tady se bavíme o jednotkách procent. Ti ostatní jsou v rámci vertikály odkázáni na zpracovatelský průmysl. A tento je závislý na…supermarketech. Realita je taková, že ani zpracovatelé se s prvovýrobci nemazlí. A čím jste menší zemědělec, tím více se s vámi vytírá zadek. O tlaku supermarketů na zpracovatele již bylo napsáno hodně.

Dále se autor pohoršuje nad tím, že cituji: Jako daňový poplatník jsem nucen tento dotační cirkus skrz státní rozpočet platit a protože dotace z tohoto sektoru nekončí v mé kapse, ale naopak jsou mi z kapsy tahány“

Zde se přiznám, že je mi smysl věty utajen. Nevím, zda má být snahou vytvořit jakési dotační perpetum mobile, ale já mám otázku: Mám já právo být naštvaný, protože jsem někomu přispěl na FVE, nebo plastovou nádobu na retenci dešťové vody? Možná autora překvapím, že ony ty dotace neskončí ani u těch zemědělců. Ceny pozemků jdou díky spekulantům nahoru (vyšší pachtovné). Servis strojů, ceny hnojiv. Máte představu, kolik dneska stojí hodina servisu (bez cesťáku)? To vám takhle na Džon dýru, nebo kejsu začne svítit třeba opečené kuře, zavoláte servis, přijedou dva týpci, napíchnou diagnostiku a řeknou: Ten díl tu teď nemáme. Nashle příště. Cena návštěvy: 2x 1800 Kč/hod. + cesťák. Dneska není žádné tajemství, že firmy nežijí ani tak z prodeje, jako ze servisu.

Víte, ono když se na něco dostane dotace, tak ten předmět záhadně zdraží.

Jo a jedna podstatná věc. Do dnešního dne (tj. 5.5.) nebyly zemědělcům kompletně vyplaceny dotace za rok 2023. To až se soudruh Stanjura bude chvástat, že je nižší deficit.

K protestům. Nevím, zda autor neposlouchal pozorně, ale důvody protestů nebylo snížení výkupních cen, nýbrž to, že se sem dováží jaksi zemědělská produkce vyrobená podle NE-evropských standartů. Nejde pouze o zakázané postřiky, ale také třeba o výměry polí. My máme maximálně 30 hektarové bloky. Na východě jsou sto hektarové lány úplně normální. Kde je ta ekologie a ochrana přírody? Jaká je uhlíková stopa ukrajinské pšenice, která se doveze do Španělska, kde se z ní vykrmí prasata a ty pak jdou ve formě jatečných půlek do střední Evropy? Co na to Greta Thunberg?

Ovšem tvrdit, že loni zemědělci neprotestovali při vysokých výkupních cenách mi přijde jako velký ústřel. Oni zemědělci můžou za to, že se světový „trh“ s obilím takhle zachoval? Zapomíná se také na to, že vlivem konfliktu také vyletěly ceny hnojiv o více než 100 %. Do toho se v zemědělství zvyšovaly mzdy. Některým zemědělským podnikům vzrostla například cena elektrické energie o 300 %.

A teď autorovo dilema na závěr: jak to dříve ti zemědělci s koňmi dělali, že se uživili?

Položím otázku opačně: jak je možné, že se dnešní zemědělec bez dotací neuživí když:

  • Počet lidí, pracující v zemědělství je 1 % a před 25 lety to byla procenta 2 (zdroj), což znamená, že produktivita práce se jen za poslední čtvrtstoletí zdvojnásobila. V období po válce pracovalo v zemědělství 33 % obyvatelstva (zdroj)

  • Masivnější nasazení techniky namísto lidské síly související se zvětšování rozlohy podniků.

  • Výnosy zemědělských plodin z jednotky plochy šly díky šlechtění, intenzifikaci atd násobně nahoru. Rolník kolem roku 1920 sklidil z hektaru půdy okolo 1,5 tuny pšenice, dnes není problém sklidit 9 tun.

  • Užitkovost zvířat šla díky šlechtění, lepším chovatelským podmínkám a metodám chovu násobně nahoru. Co se týče například produkce mléka, patříme k celosvětové špičce. A to podotýkám, že s koulí na noze. Snížily se doby výkrmu zvířat (a opakuji, bez hormonů).

  • Došlo k obrovskému zpřesnění například aplikace hnojiv (družice).

  • Došlo k obrovskému snížení ztrát, například při výrobě krmiv

Takže suma sumárum: dnešní zemědělec – má vyšší produktivitu práce, pracuje s nižšími ztrátami, má výkonnější techniku + zvířata..a přesto se bez dotací neobejde. Nevíte někdo, kde je chyba?


05.05.2024 Funes


Související články:


12345 (337x známkováno, průměr: 2,38 z 5)
11 963x přečteno
D-FENS © 2017