Dog eat dog: Cykloaktivista vs. strážník MP Praha - zpět na článek

Největší strach mám ze svých vrstevníků a starších.
Lehké, skoro neznatelné stoupání ve městečku a k tomu nějaká Eska, skládačka, Liberta či jiné podobné kolo s jedním převodem. Borec/borka prostě jede v přesné půlce jízdního pruhu a tím usilovným šlapáním proti stoupání jede tak šrégo, že to má ±1m, prostě vangluje skoro po celé šířce.
Já ho chci/potřebuju předjet ne snad proto, že bych ve městečku chtěl spěchat, ale protože se bojím, že on sebou každou chvíli flákne a já, přestože se za ním táhnu, jako smrad pod dveřma, v uctivé vzdálenosti, tak že nestihnu zastavit a přejedu ho.
Už se mi to totiž, za ty roky co řídím, nejméně 2x stalo. Jenom brzdy v dobré kondici a ten odstup od „rizikového faktoru“ zabránily tomu, že jsem ty lidi nepřejel, stihl včas zastavit a šel jim pomoct.
Za mnou se táhne zpravidla x dalších aut, často troubících, která ho ale nevidí a myslí si, že mi to do toho mírného kopečka asi nejede a že zdržuju já.
Jednou jsem dokonce od paní dostal regulérně vynadáno, že „kdybyste na mě vy šoféři zezadu netlačili, nespadla bych!“. Přitom jsem si nedovolil ani sáhnout na volant, protože i lehkým zatroubením, bych ten její pád z vanglu, způsobil zcela spolehlivě.
Jak se dá s odstupem, kam by vešla další dvě auta, na někoho „tlačit“, to mi zůstalo utajeno.
Nemá smysl vypisovat tady hromadné rodinné jízdy, kde oba rodiče jedou naprosto nepochopitelně vpředu a neustále se otáčejí, co svišti vzadu vyvádějí – to je už stará známá věc.
Dtto jízdy „firemní-pivní-spolkové-jinak hromadné“.
Ať si, pro mě za mě, každý jezdí vyoblékaný třeba i v norkovém kožichu a na palici má třeba uvexku, mně to je fakt jedno. Ale ať se na normální silnici, primárně zřízené a určené pro vozidla, co mají pohonem nějakým druhem motoru, kurva chovají jako lidi.
Nemám sám potřebu to dělat, potkávám to výjimečně a jen poblíž větších měst.
Ale nedivím se vůbec rozzuřeným šoférům, co něco takového musí potkat, vléct se za tím několik kilometrů a následně tyhle „lidi“ odmění osvěžením, v podobě dávky saponátu s metylalkoholem, z ostřikovačů.

Znám od vidění a jménem jednoho mladého maníka, co má hned za chladičem staršího Saaba, namontovaný dva z těch největších, fakt výkonných tlakových reproduktorů, které se zpočátku dávaly k autoalarmům, než přišla ta levná ultra-výkonná pieza. Určitě to mnozí pamatujete, je to takový ten zvukovod uprostřed s typickým „čumákem“.
Má to připojený na nějaký silnější autozesilovač a jako mikrofon používá tu malou pecku od handsfree sady, umístěný na A sloupku. Používá to místo klaksonu a přehrává to i různý zvuky. Je to něco továrního, velikosti běžného DIN autorádia, má to ve středové konzoli nad ním.
Holt jsem to slyšel v „akci“, no tak jsem ho musel v hospodě hned o víkendu vyzpovídat :D
To bylo tak, že už z dalšího, asi tak 100-120m vzdáleného přechodu jsem slyšel, co pěkného zařval na lidi, co se (jako obvykle a všude) lážoplážo vlekli po přechodu :D
Tak jsem si teďka v souvislosti s těmi cyklisty vybavil, co by asi tak zařval na ty party barevných oblečků. :D
On na to rozhodně má tělesnou konstituci a ten starý Saab je taky asi dost pevný, tak mu to zatím prochází bez úrazu :D Ale já bych to takhle teda rozhodně neřešil :D