Dobrovolné ověřování identity uživatelů sociálních sítí

Featured Image

Tento článek představuje podnět k diskusi na téma právní regulace sociálních sítí. Účelem navrhované úpravy je znemožnění kupování politického vlivu pomocí falešných profilů a trollení. Tím ale nutně dochází k zásahům do svobody projevu, práva na informace a práva na anonymitu. Z tohoto důvodu je návrh zveřejňován na webu D-FENS, aby byl podroben konstruktivní kritice zájmové veřejnosti. Koncept také musí být minimálně doplněn také o relevantní sociologická data a posouzen z hlediska technické proveditelnosti.

Úvod: Sociální média (např. Facebook, Twitter, Instagram) se dnes stala důležitou platformou pro sdílení politických názorů, místem pro vedení politické kampaně a obecně pro přístup jednotlivců k informacím. Motivací vzniku tohoto návrhu je následující úvaha. Představte si, že sedíte s přáteli v restauraci a vedete diskusi. Z nenadání si k vám přisedne cizí člověk v masce. Odmítne se představit a začne rozbíjet vaši diskusi velmi radikálními názory. Jak vážně budete takového člověka brát? Na sociálních sítích však lze jen stěží rozpoznat, zda je účet pravý, zda si někdo jenom dělá legraci nebo chce rozčílit protivníka anebo zda za příspěvkem stojí někdo z trollí farmy. Opatření popsané v následující stati by mělo dát i nezkušeným uživatelům internetu nástroj k posouzení jiného diskutujícího a zabránit jejich cílenému ovlivňování.

Popis navrhovaného opatření: Dobrovolné ověření identity uživatele sociální sítě. Jednalo by se o pro uživatele sociální sítě zcela dobrovolné ověření jejich profilu. Toto ověření by zaručilo, že jméno, které je na profilu uvedeno, patří skutečné fyzické osobě. Námětem k diskusi zůstává, kolik osobních údajů z ověřeného profilu by mělo být zveřejněno na sociální síti. Například zda by měl být vidět rok narození či obec bydliště, nebo zda by měly být osobní údaje ověřeného uživatele zjistitelné pouze např. pro státní orgány, pokud vznikne podezření, že z ověřeného účtu byl spáchán trestný čin. Neověřený profil by měl být na první pohled odlišitelný od ověřeného profilu, například unikátním rámečkem fotografie (ostatně Facebook již dnes rozlišuje „ověřené“ společnosti grafickým prvkem na profilovém obrázku).

Práva uživatelů ověřených a neověřených profilů by se nijak nelišila. Oba typy uživatelů mohou volně psát vlastní příspěvky, volně diskutovat, volně užívat chat. Rozdílem bude, že se u komentářů příspěvků „se sociálním přesahem“, k jehož definici dojde později, nebude případný „like“ či komentář přičítat k celkovému počtu „liků“. Toto opatření by mělo omezit vliv anonymních účtů na uživatele sociálních sítí. Podkladovou tezí budiž nechuť lidí podporovat „prohrávající tým“ stejně jako efekt falešného konsenzu. Opatření by tvořilo překážku v snadném získávání velkého množství „liků“ pomocí falešných profilů, což je princip, na kterém trollí farmy dělají business a mj. také ovlivňují volby a veřejné mínění.

Dalším předpokládaným efektem bude úbytek trollení. Uživatelé internetu, kteří nejsou zvyklí na detekci trollení, objektivně přítomností trollů na internetu trpí. S tímto opatřením by dostali jednoduchý nástroj „nehádat se s anonymem“. Předpokladem je, že lidé budou méně ochotni trollit pod svým skutečným jménem nebo za vědomí, že jestliže se dopustí při trollení přestupku nebo trestného činu, nebude problém zjistit jejich identitu.

Přitom ale, pokud uživatel chce, aby byla jeho anonymita zachována, může nadále užívat neověřený profil. Předpokládá se, že jeho kontakty jsou obeznámeny se jménem profilu, které nekoresponduje se jménem uživatele, a tento anonym není při užívání sociální sítě se svými přáteli nijak omezen. Neověřený uživatel tedy sice může komentovat, přidávat a sdílet příspěvky, chatovat a využívat všech funkcí jako doposud. Bude však mít kolem fotografie např. neodnímatelný rámeček.

Návrh technického provedení: Autor dopředu upozorňuje, že v oblasti internetové bezpečnosti má pouze povrchní znalosti. Představené řešení by nejspíše spočívalo ve vytvoření portálu spravovaného státem, na který budou uživatelé stojící o ověření ze sociální sítě přesměrováni. Na státním portálu (lze využít např. Portálu občana) dojde k ověření identity, například číslem OP, jménem a bydlištěm. Pokud je ověření úspěšné, portál pošle token o ověření zpět sociální síti. Token by měl být také unikátní k párovacímu klíči sociální sítě, aby jej nešlo snadno padělat. Tímto přístupem bude zamezeno nakládání s citlivými údaji uživatelů třetími stranami. Je také zřejmé, že pro konkrétního uživatele i IP adresu musí mít portál nastavený podstatný time-out, aby bylo zamezeno brute force tipování osobních údajů občanů ČR.

Ověření musí mít také omezenou platnost a musí být pravidelně obnovováno. Cílem je zamezit půjčování či kradení identit občanům, jejichž zájem o dění je minimální, např. seniorům. Je nepochybné, že se najdou lidé či skupiny, kteří projdou s profilem ověřeným pod cizí identitou. Získání většího počtu falešných profilů se však stane velmi náročným.

Možné nedostatky: Je nemožné, aby ověření získaly profily občanů jiných zemí než České republiky. Je proto nasnadě určit, u jakého typu příspěvků bude filtrace vyřazovat „liky“ neověřených profilů. Jednou z možných cest se jeví určit některé příspěvky jako příspěvky se sociálním přesahem (dále „PSP“). Možnost označení příspěvku za PSP by měla být dána autorovi i ostatním uživatelům. Je tedy nasnadě otázka míry škodlivosti, respektive omezení svobody projevu, takového opatření. Modelovým příkladem budiž požár v Bohumíně. Je pravděpodobné, že si zprávu a vznikající příspěvky přečetlo i mnoho Polských občanů z okolí, kteří umí česky a budou se vyjadřovat, ale jejich „liky“ by nebyly vidět v součtech, ačkoliv by se jednalo o skutečné reakce skutečných lidí.

Možné ověření občanů jiných zemí EU v případě kompatibilní legislativy také tento problém zcela neřeší. Je možné, že by ověření v jiných zemích podléhalo jiným pravidlům a došlo by ke vzniku legitimních trollích farem. Součástí návrhu je tedy cílené filtrování sociálního vlivu na českou politickou a sociální scénu na české občany. Škodlivost tohoto opatření musí být posouzena.

Závěr: Autor zastává názor, že implementací navrhovaného nebo podobného opatření by mohlo dojít alespoň částečně k vyčištění online prostoru od účelově šířených dezinformací, které deformují svobodnou politickou soutěž, která by neměla být založena na šíření nepravdivých informací za pomocí porušování zásad používání sociálních sítí. Jedná se o svého druhu vzdor proti době post-faktické. Autor si je současně vědom, že dochází k omezení svobody projevu a práva na získávání a šíření informací, jakož i k částečné ztrátě anonymity na internetu. Právě z toho důvodu je návrh předkládán k veřejné kritice na tomto serveru. Technické provedení je zřejmě implementovatelné. Je však potřeba spolupráce odborníků z oblasti práva, internetové bezpečnosti a sociologie k dotvoření tohoto návrhu do podoby, aby mohl být případně předložen voleným zástupcům, nebo aby byl raději spálen a jeho popel rozprášen.


Autor: Lord Špekuss

Spoluautor: vojín Vomáčka

12345 (159x známkováno, průměr: 4,61 z 5)
11 165x přečteno
Updatováno: 16.8.2020 — 21:01

Reklama

D-FENS © 2017