Covid drtí, svírá a kosí! - zpět na článek

Počet komentářů: 353

  1. To mi pripomelo jeden plakat ve vesnicke hospode: Krvesaj – muzum stavi, zenam svira. Tak premyslim co me kosi a drti, asi zelena o_O

  2. Já byl na týden na dovolené na chalupě, kde není internet…a zjistil jsem, že mi ty sračkoweby vůbec nechybí…po návratu žádný lžidnes, seznam, čt apod. už neotvírám, protože proč si dělat zbytečně nervy a vůbec čteností podporovat takovýdle šmejdy. Doporučuju to i ostatním :-)

  3. Tak jsem si jako správné prasátko asi ucvrnkl. Tohle čtení je lepší než stovka 40′ rífr kontejnerů plných nějakého ozdravného svinstva.

    Dodávám, že „očkování drhne… “ http://www.seznamzpravy.cz/clanek/prednost-maji-druhe-davky-novi-zajemci-o-ockovani-museji-cekat-i-tydny-169206 a děkuji za pidi pomníček nebohému presidentovi Magufulimu.

  4. Bože, D-Fens je zase monotématický a nudný… Co napsat třeba o těch posranejch mikroprocesorech a jak je současný systém plánování a výroby křehký a náchylný k výpadkům? Když to nebude Covid, může to být sankční politika.

    1. Tady to máš: https://pctuning.cz/article/cipokrize-aneb-jak-jsme-se-vyradili-ze-hry-2
      Není třeba opisovat co už sepsal někdo jiný.

      1. Ten článek není dobrý. Úplně třeba pomíjí fakt,že si západ na úkor Číny virtuálně zvedal a zvedá životní úroveň. Není všechno zlo jen v Brzezinski.

        1. Hmm, není to spíš tak, že poptávka ze strany konzumní Evropy a Ameriky, a možnost, že ji Čína mohla uspokojit, značně zvýšila životní úroveň v Číně? Snad vždy šlo o spolupráci, o obchod, nikoliv o vykořisťování ……

          1. Je to fuk, z jakého úhlu pohledu se na to díváš. Místo videa za 500 DM z německé odborářské výroby bylo za 50 DM z Číny. Němec jásal, rázem měl každý druhý videopřehrávač. Důsledek po 50 letech: Neumíme vyrobit lautr nic, Čína drží prst na tepně světa.

            1. Československo (beru nás furt tak) by mohlo vyprávět. Za komančů jsme byli jednou z mála zemí na světě, kde vyrábělo vlastními silami téměř všechno. A některé věci i na špičkové úrovni.

              1. Za boha si neviem spomenut na nieco so sme vyrabali na spickovej urovni.

                1. No, tak áno, keď si slovačisko …. :-)

                  1. No ja som byval celkom hrdy na ceskoslovenske vyrobky. Takych co celkom dobre fungovali pre nas by sa zopar naslo. Ale spickovych?

                    1. KRTP-86 Tamara ,semtex…

                2. No, kdyz jsem se jako kluk pristehoval do zamori, zhejckanej tim jak v Praze fungovalo metro, tak jsem byl dost prekvapenej predpotopnim metrem v Torontu. Teda the Yonge-University Line, the Bloor-Danforth was OK. Ale stejne se to s prazskym nedalo srovnat. Nebo vubec verejna doprava v Praze.

                  1. Jacq:
                    „…jsem se jako kluk pristehoval do zamori, zhejckanej tim jak v Praze fungovalo metro,…“
                    – – –
                    Tak jo, bro.
                    Ses odvážil prchnout před odvodem v druhej půlce 70. let, tak zní tvoje legenda…?

                    :O)))

                    1. Vodmrdej se hovnohlave. Rec je o metru a.k.a. subway, ne o tom kdo se kdy kam stehoval.

                    2. Jacq:
                      Tak jo, bro. Ono to z tebe postupně vyleze, ty tvoje legendičky.
                      Na konci bude moravský retardovaný pubert bez ŘP, žádnej světák…

                      :OD

                    3. Nejsem svetak. Jsem zerg z Moravy. Nemam RP (whatever the fuck that is).

                      A ted si konecne muzes vyhonit pero a jit spokojene spat mopsliku.

                    4. Super zrgu, welcome back. Kašli na alobal, mám ještě poctivý staniol z šedesátek. Cín stíní skoro jako olovo. Trust me Bro.

                3. Wildcat:
                  Jawa Indián, motor z Povážek:

                  https://www.bike-urious.com/1969-indian-boy-racer/

                  A tyhle motory brala i Itálie pro Italjet, náš Mustang vznikl až jako reakce na něj…

    2. To bylo jasné každému kdo má aspoň špetku nadhledu, jak je svět klíčové elektroniky koncentrovaný jak geograficky tak i vlastnicky, a náchylný k průšvihu.
      Jediné komu to nebylo jasné, byli digitální komsomolci a IT svazáci, kteří přes svoje budovatelské nadšení neviděli tu hnilobu pod povrchem.
      A už vůbec ne to, že nadšeně budují světový digitální koncentrák.

      Takže kdo by tu analýzu měl udělat? Ví snad někdo, co má Číňan za lubem, s tím poněkud umělým nedostatkem procesorů a dalších věcí které se nevyrábí jinde než ve Šenčenu, případně mimo sféru vlivu Číny?

      Soukromě tipuju, že jde o moc. Čili: vy máte hovno, bo jste hloupě veškeré výrobní a vyzkumné kapacity „darovali“ nám, Číňanům. A když budete hodní, tak vám z toho něco milostivě prodáme. Ale hodně draze.

  5. Další výborná obsese se týká „hladu po něčem“.
    Třeba, že „lidé mají hlad po bytech“ (https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/byty-nemovitosti-nakup-prodej-rezidence-ceny-reality-developer.A180520_194738_ekonomika_pmk)
    Nebo že „firmy mají hlad po … zaměstnancích, zakázkách“ (např. https://www.denik.cz/ekonomika/firmy-maji-hlad-lide-praci-najdou-i-do-mesice-20160421.html).

    To spojení je samo o sobě tak debilní a mimo novinařinu nepoužívané, že to buď píše jedna osoba z jedné kanceláře a podepisuje se různýma entitama, nebo ti novináři jsou úplně retardovaný a u jednoho člověka se učej všichni skládat souvětí. Možná je kombinace obou faktorů.
    Pravděpodobnost, že by několik lidí najednou vymyslelo, nebo začalo používat takhle dementní spojení v běžném životě mi přijde blízká nule.

    1. Je to spíš asi úporná snaha se furt při tom vopisování tiskovek nevopakovat až tak, že to lidi viditelně sere, tak vymyslí něco hrozně originálního a jedou na tom, dokud to nechcípne.

      Že by se to spojení vůbec nikdy nikde nepoužívalo je blbost z druhé strany.

    2. Q – „hlad po něčem“ nebo že se „na přechodech drtí chodci“… : o)
      Možná by nebylo od věci zmínit omílané a nesprávně užívané „řádově“ (řádově dva až tři kusy), „nicméně“ (obzvláště v ČT), „napříč politickým spektrem“, v ČT – „eeehh“. Bába v každé větě zase omílá „samozřejmě“ a „my“ ale to je již o trochu jiném tématu…Dobrý článek, připomněl mi film o Básnících jak dával Šafránek přídavná jména do projevů.

    3. Před několika lety jsem byl ze zájmu – úplně mimo svou profesi – na týdenním prázdninovém školení u významného českého vydavatelství. Přednášela známá jména, editoři, komentátoři atd., bylo to velmi poučné a teprve tam jsem se dozvěděl, že existují titulkáři, kteří mají za úkol vymyslet název, jenž by získal nejvíc prokliků. Na papírové noviny se tu už nikdo nesnaží si hrát, všechno podstatné se odehrává na internetu, a jediným kritériem pro přežití je množství otevřených stránek (a s tím spojená reklama). Takže to jde až do takových fint, jako že v šest hodin ráno se zveřejní článek s několika různými titulky, které se náhodně zobrazují různým čtenářům, a v půl sedmé se vyhodnotí, která varianta měla největší „úspěšnost“. Ta se pak nasadí jako jediná a rve se všem.

      Prostě co funguje, neměnit. Vždycky se asi najde pár důchodců, co nemůžou dospat, a ti nám to takhle rozseknou.

      1. Jo, ale výše popsané by to odůvodňovalo pouze v tom případě, že by itulkář byl v ČR právě jeden pro všechny noviny a byl to v uprchlickým táboře přeučenej pakistánec kvůli úspoře nákladů.

        1. Obávám se, že nejste daleko od pravdy; např. MFD a LN mají dost článků vzájemně přebíraných a původ elévů vystihujete jen s minimální mírou nadsázky :)

    4. Je to jedna osoba. Autor odevzdá článek s nějakým normálním titulkem a nastoupí titulkář, aneb specialista na clickbajty. A už hladoví drtí kosené nešťastníky.

  6. Co jsem se naposled dívala, když bylo pár dnů horko, tak místo obehraných tropických veder už máme supertropy.

    1. Tropické teploty = nad 30 stupňů Celsia. Supertropické = nad 35 stupňů. Není zač.

      1. To, že hodnota teploty v tropickém pásmu je 30(35) stupňů nedělá z tohoto debilního novinářského termínu termín méně debilní. Mám za to, že takový mamlas nikdy nezažil 39-43 stupňů C při 95% vlhkosti. Zeměpis mě ve škole nebavil, ale nepamatuju se, že by se ČR nacházela v tropickém pásmu. Teploty nad 35 nejsou v létě v ČR tak vzácné, aby z toho museli dělat “super tropické” drama. Zažil jsem cca >40 stupňů při procházce na Sahaře a velmi běžných 35-40 v létě v Shanghai. Ty vedra v ČR a na Sahaře jsou procházka parkem proti té šílenosti tady. Ať si novinářští kokoti strčí supertropy doněkam.

        1. Myslím, že to moc prožíváte. „Tropický den“ už je běžně zaužívaný pojem, jako pojmenování v našich podmínkách mimořádně horkého dne je „supertropický“ termín úplně funkční.
          Že je na Sahare větší vedro a v Arktide větší mráz, je asi pravda, ale who cares.

          http://www.shmu.sk/sk/?page=2049&id=647

          1. No víte, já si myslím, že je to naopak termín naprosto nevhodný, protože rozmazává rozdíly mezi opravdovým tropickým horkem a tou legrací, co bývá v létě u nás. I hloupých tropických 30 se nedá dluhodobě. Člověk se potí jako prase a stejně se nechladí (bo fyzika). Člověk co není zvyklý pochopí rozdíl nejpozději večer, kdy bude mít takový bolehlav, že se nevyspí. Pokud si mohu tipnout u médií, tak je to termýn používaný účelově, aby se zvýraznila nutnost dotací na boj se zabijáckým CO2 (To mě tak napadlo dneska, když tu Ygorek napsal postřeh, že se vyhýbají podobně nepřesnému použití termínů „arktická zima“ :) ). A nebo je přeceňuju a je to jen aby něčím přerazili to, že je to normální letní počasí a nemá cenu z toho dělat drama.

            1. PolarBear 8.7.2021 v 14:58

              Podle toho, co si pamatuji z lekcí meteorologie, jde původně o odbornou hantýrku používanou pro statistické přehledy – letos bylo v červenci pět tropických dnů, loni šest, předloni dva… V širší známost pak klasifikace vešla s rozvojem činnosti televizních rosniček, které vymezený čas nějak naplnit musí, i když se okluzní fronta ani nepohne.
              Činností osob typu paní Sousy se nemá smysl zabývat, jistě.

              Poznámka: Byv skautem, jako první jsem uměl klasifikaci větrů. A dnes ji z paměti nevylovím a nevzpomínám si, že bych v poslední době četl nebo slyšel „čerstvý vítr“, pouze nějaké metry za sekundu – jde o přesně opačný postup prezentace dat, což je zajímavé.

            2. Ygorek napsal, že v médiích obdobně používaný pojem „arktická zima“ nechává zdejší komentátory, kupříkladu vás, chladnými. „To jsou dneska tropy“ se v lidové mluvě užívalo běžně v době, kdy se nějaké CO2 absolutně neřešilo.

              1. podotek, Ygorek:
                Beru. Z mých zkušeností je to pocitově spíše bližší té pouštní variantě, když už bych měl nutkání použít nějaké přirovnání, ale asi záleží na oblasti. U nás v Šalingradu jsem tropy nikdy neslyšel (nebo zapoměl).

                1. Každopádně zatímco se hádáte, esli je to poušť, trop, tropickej deštnej les nebo něco úplně jinýho, tak venku probíhá armageddon, vy blbci. Ve špitálech leží s rýmou nějakejch 20 lidí, chápeš to? Jak je možný, že není všechno zavřený a nejsou nakázaný skafandry?!

        2. PolarBear 8.7.2021 v 6:34

          Zeměpis vás možná ve škole nebavil, ale jak to souvisí s diskutovaným tématem?
          Česká republika se nachází ve střední Evropě a klasifikace meteorologických jevů tomu odpovídá.
          Zajímavé je, že tuzemské mrazové, ledové či arktické dny zdejší komentátory nechaly chladnými, i když se žádný region republiky v Arktidě nenachází.
          Novinářští kokoti jsou v tomto případě naprosto výjimečně nevinni.

          1. Jsem nucen se omluvit, spletl jsem se.
            Soudružka Natálie Sousa, která je asi tak čtvrt roku novinářkou poté, co nasbírala zkušenosti v EP v Bruselu, v tom nevinně není a je to ukázková mediální pyzda.
            Ostatně soudím, že EU má být opuštěna.

      2. Tropy – supertropy – hypertropy – megatropy a pak asi teratropy (to se už asi nechytne, moc hezky to nezní).

        1. Ano. Několik hypertropických dní už jsme v ČR měli, tudíž logikou souvislé řady (30-35-40C) je to tedy také termín „dokonale funkční“.
          Na megatropické dny se těšíme v budoucnu.

        2. Vypadly ti vlastně gigatropické dny.
          Zajímavé je, že opačně máme, jak správně píše Ygorek ledové a arktické dny, ale superarktické, hyperaktiké a gigaarktické stále v terminologii meteroologů chybí.

          1. Nechybí. Superarktický je pod -20 stupňů Celsia.

            1. Což je u nás běžné ….. Já to mám rád. Líp se dejchá a bývá azúro. A sníh se jen jiskří ….. Hezké to jest.

              1. Nic moc. Při čůrání venku ho nejdřív nenajdeš a po vykonání se musíš odtrhnout…

                1. Pri -20°C?! Nežartuj. To je ešte úplne v pohode. To máme v Poprade bežne a keď je jasno a bezvetrie, dá sa ísť aj v tričku vyniesť smeti. Problémy začínajú možno niekde pri -40, ale to my tu nemám nikdy.

                  1. Je pravda, že koncem června jsem šel z Teryho přes Priečné na Zbojandu a sněhu jste tam měli neúrekom. Ale šli jsme v tričku s krátkým a kamarádka v minisukýnce, takže souhlas.

            2. Nicméně se z praktických důvodů nepoužívá, protože by to mohlo vyvolat negativní konotace, že jsme se vrátili do 70. let, kdy nám ještě hrozil brzký návrat doby ledové a hromadné umrznutí, proti kterému bylo nutné se bránit překotnou výstavbou tepláren na uhlí. Hrozná doba.

  7. Na přechodu pro chodce, drtí kovid důchodce…?

  8. Tak taketo vyvolavanie pochybnosti a nedovery v kvalitu prace (a ine osemetne aspekty posobenia vo verejnom priestore) provincialnych strazcov demokracie je nanajvys nevhodne, zvlast v roku 2021!

    Co si tak radsej pozriet, ktora medialne znama osoba sa vychcala do skleneneho pohara ? Videa su v anglickom jazyku.
    https://www.youtube.com/playlist?list=PLVL8S3lUHf0RE2m9adG7VJ63qhNg7wKOi

  9. Tvorba stereotypů není mediálním nástrojem od časů Goebbelsových, když tim proslul již William Hearst.

Komentáře jsou uzavřené.

D-FENS © 2017