Ještě jednou na téma typického českého fenoménu (prachy, škvára, love, vata – však vy víte).
Přečetl jsem reakce na svůj minulý článek a mrzí mne, že někteří jej pochopili špatně, jakožto podporu teze: Každý, kdo vydělává prachy, je zmrd.
Tak to rozhodně myšleno nebylo, základní tezí je spíše:
Zmrdem je ten, který se domnívá, že vydělávání peněz je účelem, nikoliv prostředkem.
Někteří naopak pochopili velmi dobře, protože se v mém vylíčení zmrdů poznali, a tak jim nezbylo než vrátit úder vyštěknutím několika urážek, popřípadě výhrůžek, a potvrdit tak úsloví o zrcadle a křivé hubě.
Demonstroval jsem zmrdí uvažování na Karlosovi, kterého osobně neznám, a který to, chudák, odnesl za všechny, i když je to možná citlivý a moudrý člověk. Nicméně podle toho co psal, bych si na to nevsadil. Zjevně dosud nepochopil, že vydělání peněz a následný nákup zboží za ně je jako životní náplň trochu málo.
Nikomu nezávidím peníze, které si vydělal poctivě. Osobně mám všechno co potřebuji a co nepotřebuji, to nemám. Na rozdíl od některých, kteří kupují všechno co frčí, ať to potřebují nebo ne.
Většina našich spoluobčanů po revoluci ulehčeně shodila bolševické železné okovy a radostně se navlékla do okovů zlatých. Majetek totiž neosvobozuje, ale zotročuje. Vyžaduje neustálou péči. Pokud mu podlehnete, nestává se on vaším sluhou, ale vy sluhou jeho. Všechno ostatní jde stranou, smyslem života je obklopit se věcmi, které postupně požerou všechen náš čas.
Velice dobře zná kupříkladu ten, kdo někdy stavěl vlastní barák.
Jsem původním povoláním stavař a mám v příbuzenstvu i mezi známými řadu stavebních maniaků a přesto, nebo spíše právě proto, bych nikdy do stavby vlastního domu nešel. Nechci trávit na stavbě víkendy i dovolené, vrazit do ní všechny své peníze, zadlužit se, a když konečně bude dostavěno a dluhy splaceny, děti dospějí a odstěhují se, takže vám zbyde pro dva obrovský barák, ve kterém ve většině místností budete pouze uklízet. Teprve pak si řeknete, jestli nebylo lepší se na vlastní dům vykašlat, chodit o víkendech s rodinou na výlety, jezdit každoročně na dovolené, číst si místo míchání malty knihy nebo místo nákupu okapů chodit do kina.
Moje žena učí na škole, kam dochází hodně dětí z tzv. rezidenční čtvrti. Jistě znáte – je to takový ten panelák naplocho, všechny baráky stejné, obrovské a šeredné s dvougarážemi pro ofrouda a nákupní auto.
Podle manželky platí základní úměra – čím větší pan podnikatel, tím větší fracek je jeho dítě.
Tatínek mu vrazí každé pondělí do ruky pětilitr a má pocit, že mu tím věnoval tu nejlepší péči. Na výchovu je tu přece škola a pokud má dítě problémy, může za to učitel, který je takový blbec, že musí učit za podminimální plat, místo aby hrabal škváru.
Minule jsem tu zmínil Vietnamce, kteří, kupodivu, ač jistě pracují neméně než Češi, mají děti skromné, vychované a zajímající se o vzdělání. Proč to u Vietnamců funguje a u Čechů ne? Češi rozhodně nejsou ve svém spotřebním zaměření výjimkou, všichni lidé se chtějí mít dobře. Jenže tragédií je, že Češi nemají už kromě peněz jiného boha, žádný objekt národní hrdosti.
Typický příslušník každého národa je na něco citlivý – Rusa se dotkne, když zpochybníte statečnost jeho krajanů za světové války, Němce, když se zmíníte hanlivě o kvalitě německých výrobků, Poláka, když řeknete, že co kněz, to buzerant. Existuje nějaký výrok, za který bychom my Češi rozbili cizákovi držku? Urazilo by nás, kdyby někdo řekl, že svatý Václav byl vůl? Nebo že legionáři byli bandou zrádců a dezertérů?
Napadá mne jen jedna věc, která dokáže vzedmout národní vášně – hokej.
Češi si udělali bohy z party primitivů, která vydělává těžký prachy v zahraničí! Ani náznak nějakého vyššího duchovního přesahu, jak typické…
Češi nejenom že nemají zájem o nemateriální hodnoty, oni vyloženě těmito hodnotami pohrdají a dokonce je nenávidí. Odtud pramení další výrazný český rys, a to je nenávist ke katolické církvi, potažmo ke křesťanství jako takovému.
„Antikatolicismus je antisemitismem levičáků,“ zní zahořklý konservativní postřeh.
Češi jsou údajně nejateističtějším národem v Evropě a možná i na světě, protože Evropa je zase nejateističtějším kontinentem. Na netových diskusních fórech jsem zažil mnoho hysterických reakcí na téma křesťanství a víra. Typickým zapáleným antikřesťanem je mladý jásavý blb, který naprosto přesně ví, jak to na světě chodí, ačkoliv ještě nevstoupil do pracovního procesu a studuje druhým nebo třetím rokem nějakou obskurní fakultu společenských pavěd. Zřejmě se jedná o tentýž zjev, jež ve volných chvílích (kterých má mnoho) chodí vytloukat výlohy globalizačních společností v boji za naše lepší zítřky. O křesťanství si přečetl z letáku, že je to opium lidstva, má na svědomí vinou inkvizice milióny životů a je třeba s ním bojovat, nejlépe lidovými soudy.
Už se tam nedozví, že nejobávanější inkvizitor v dějinách, kardinál Santori, odsoudil asi 50 lidí, takže je proti každému okresnímu vyšetřovateli STB naprostý břídil. Dále ani to, že katolická církev sice během dvou tisíc let svého trvání pár lidí zamordovala, ale neskonale víc lidí zachránila, neboť během dlouhých staletí byla prakticky jedinou institucí, která se starala o nemocné, staré a nemohoucí.
Obviňovat pak církev z vraždění během středověkých výbojů je pitomost. Jednalo se prostě o války dobyvačné a šíření křesťanství bylo záminkou. Kdyby církev nebyla, našla by se jiná záminka. První věc, kterou jim měli na obskurních fakultách společenských pavěd sdělit, je ta, že nelze posuzovat historické události optikou dnešní morálky. Úžasné je také to, jaký panický strach mají rozjásaní a nespoutaní mladí zmrdi z církevní manipulace jejich svobodného JÁ. Hledal jsem teď kolem Vánoc nějakou podařenou církevní manipulaci v našich mediálních prostředcích hromadného ničení a na žádnou jsem nenarazil. Zato jsme všichni denodenně masírováni mnohem agresivnější manipulací ze strany prodejců mobilních telefonů, automobilů, kosmetiky, zaručeně 100% džusů a podobných naprosto nepostradatelných věcí. Tato mediální masáž je tisíckrát, milionkrát intenzivnější, než kdy byla mediální masáž církve a zbledli by před ní i vrcholní ideologové komunismu, o Goebbelsovi ani nemluvě.
Tahle masáž mladým zmrdům nevadí, protože jí ani nevnímají, jsouce její integrální součástí. Asi jako ryba nevnímá všude kolem sebe vodu. Poslušně si jako ovce kupují ty nejnovější úžasné produkty trhu a mají pocit ničím neohraničené svobody. Ale ve skutečnosti slouží tomu nejnáročnějšímu bohu, který si jich žádá celý život 24 hodin denně 7 dní v týdnu.
Přeji vám hezké svátky.
(Zatím nikdo nehlasoval)