Navážu na minulý díl. V něm jsme si řekli, že chceme-li v populaci zvýšit četnost jedinců s vysokoškolským diplomem uměle, tj. úřednickým zásahem v rámci sociálního inženýrství, můžeme toho dosáhnout jedině snížením náročnosti – a tedy i kvalitativní úrovně – vzdělání samotného, a popsali jsme si proč.
Rozhodl jsem se nakouknout do moštárny trochu hlouběji. Za tímto účelem mi poslouží Masarykova univerzita v Brně. To proto, že z informačního systému této školy jde vyčíst výrazně více, než je běžné jinde (IS MU je nadstandardně propracovaný nejen v rámci tuzemska) a zároveň mám možnost do něj nahlížet, neboť jsem na MU vystudoval.
Na této stránce se můžete podívat, jak rostla absolutní hodnota absolventů této školy v jednotlivých letech. Číslo vzrůstá opravdu tak, až to vyráží dech. Trend počtu absolventů dalších vysokých škol v ČR je ale také rostoucí, maximálně stagnující. S takovou se musíme brzy stát zemí s nejvzdělanější populací. Státem vědy!
A nebo taky ne. A nebo taky přesně naopak.
Odbočím. Nyní něco o současném vývoji na Masarykově univerzitě. Posledními dvěma nově vzniklými fakultami byly: Fakulta sociálních studií (1997) a Fakulta sportovních studií (2001). Podívejme se na ně zblízka.
Fakulta sociálních studií (FSS) nabízí např. následující studijní obory: Bezpečnostní a strategická studia, Evropská studia, Politologie, Sociologie, Genderová studia, Sociální práce, Environmentální studia, Mezinárodní vztahy, Mediální studia a žurnalistika.
Když chceme hodnotit – nebo spíše pochopit – obsah tohoto vzdělání, je vhodné sledovat předměty nebo lépe závěrečné práce, neboť je možné hodnotit nejen název, ale náhlédnout do práce samotné. Za dobrou ilustraci považuji nahlédnout do prací absolventů (třeba letošních) a také do prací vyučujících (a to nejsou pouze docenti a profesoři, na škole může samozřejmě vyučovat i držitel titulu magisterského).
Najít závěrečné práce obhájené na MU může kdokoli i bez přístupu do ISu – Masarykova univerzita je už delší dobu poskytuje online (což není nijak obvyklé). Následují názvy letošních prací dle výše seřazeného výčtu studijních oborů.
Bezpečnostní a strategická studia – Bezpečnostní opatření proti recidivě sexuálních delikventů v České republice
Evropská studia – Srovnání Lisabonské strategie a strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti
Politologie – Komparace volebních kampaní ODS a ČSSD před volbami do PS v roce 2010
Sociologie – Přechodový rituál porodu v kontextu medikalizované společnosti
Genderová studia – Tělo a tělesnost v díle Fridy Kahlo z pohledu genderové teorie Iris Marion Young
Sociální práce – Zhodnocení kariérního a manažerského systému v české veřejné správě
Environmentální studia – Kulturní nebo genetický původ štěstí?
Mezinárodní vztahy – Reforma Evropského soudu pro lidská práva
Mediální studia a žurnalistika – Hudební recenze Věry Drápelové
V tuto chvíli se přiznám, že jsem vyměknul a nevybíral jsem z prací, jejichž pouhé názvy vyvolávají úsměv, nechci tuhle realitu ještě nějak zbytečně bulvarizovat. Vybral jsem spravedlivě témata typická.
V roce 2011 obhájilo na FSS MU také 45 doktorandů svoje dizertační práce a obdrželi tak doktorský vědecký titul (PhD.). Převážná část z nich na škole nadále učí (pro tuto informaci je již nutné mít přístup do IS MU. Ovšem kombinace jméno, příjmení – název práce je opět veřejná) a rozšiřují tak obzory dalším studentům. Nalézáme tak jejich pracovní uplatnění především na katedrách, které vystudovali. Vybírám tyto:
Baslarová, Iva: Publikum soap opery Ordinace v růžové zahradě a jeho genderová vztahování se: etnografická studie.
Daněk, Tomáš: Přirozený svět jako ekologický problém.
Fónadová, Laura: Nenechali se vyloučit: Sociální vzestupy Romů v české společnosti.
Kampichler, Martina: Feminism East and West? A contextualized analysis of framings in the anthology Gender Politics and Post-Communism.
Linkov, Václav: Komunikace přes messenger: Percepce osobnosti druhého člověka a nápovědi pro detekci lhaní.
Lukas, Josef: Učitel – jeho profesní vývoj a sociální vztahy ve škole.
Navrátilová, Alice: Dispositiv rozvoje: trendy v rozvoji, rozvoj v trendu?
Pořízková, Hana: Role veřejných služeb zaměstnanosti v oblasti regulace zahraniční zaměstnanosti a integrace cizinců na trh práce.
Ševčíková, Stanislava: Sebepojetí Romů v romské lidové slovesnosti.
Švanda, Martin: Narativní rekonstrukce básnického Já.
Zajímavé je taky typický věk docenta (vědecko-pedagogická hodnost) FSS MU (1 2 3 4). Mnoho tamních docentů oslavilo svoje třicetiny docela nedávno. Souvisí to se zákonnou nutností stanoveného počtu docentů a profesorů pro udělení akreditace státní správou. Docenti se zkrátka museli narychlo vyrobit. Tento proces je (byl) však mnohem markantnější na další fakultě MU, které bych se rád nyní věnoval.
Fakulta sportovních studií (FSpS) nabízí např. následující studijní obory: Management sportu, Regenerace a výživa ve sportu, Speciální edukace bezpečnostních složek, Aplikovaná sportovní edukace bezpečnostních složek, Tělesná výchova a sport, Animátor sportovních aktivit (mimochodem zajímavé je, že poměrně nedávno na stránky FSpS přibyl do seznamu oborů program Specializace ve zdravotnicví, který se ovšem studuje na Lékařské fakultě. Nejsem si jistý, čím to může být způsobeno, patrně se některé předměty tohoto programu začaly vyučovat v prostorách FSpS a Fakulta si rozhodla na webu vystavit Potěmkinovskou iluzi druhé „medicíny“. Faktem zůstává, že tyto obory nemají s FSpS nic společného, což je šibalsky reprezentováno drobným „LF“ v závorce malým šedým fontem za příslušnými názvy oborů).
Co je náplní studia těchto oborů? Obor Tělesná výchova a sport má např. dva směry. Směr Trenérství a směr Rozhodčí fotbalu/Rozhodčí ledního hokeje. Ne, nikdo tu neobrátil dvě stránky naráz – stále mluvíme o univerzitním vzdělání a vysokoškolských titulech. U některých oborů si můžeme přečíst také položku „uplatnění absolventů“, u jiných je nevyplněno. Tak například obor Management sportu má následující uplatnění (Bc. studium):
Studijní obor Management sportu je koncipován jako tříleté bakalářské studium, jehož absolventi získají během studia odborné znalosti, které jim umožní realizovat se v oblasti managementu a marketingu sportovních organizací, klubů a tělovýchovných jednot, služeb ve volnočasových organizacích, ve státní správě a samosprávě a při komunikaci s veřejností. Současně získají teoretickou, praktickou a didaktickou orientaci v problematice organizování a vedení sportovních aktivit jako součásti volnočasových aktivit běžné populace.
Stejný obor má vyplněné uplatnění ještě u navazujícího magisterského studia.
Absolvent oboru bude vybaven znalostmi a dovednostmi v oblasti společenskovědních a manažersko-ekonomických disciplín s důrazem na pochopení vztahů mezi jednotlivými disciplínami. Měl by zvládnout manažerské dovednosti, které mu umožní širší uplatnění na pozicích vysoce profesních a odborně připravených manažerů v ziskových i neziskových organizacích odvětví tělesné výchovy a sportu, ve státní správě i samosprávě. Na základě získaných znalostí bude motivován k aktivnímu řešení problémů teorie i praxe v odvětví sportu, k tvůrčí činnosti a dalšímu vzdělávání se.
Nebudu to komentovat. Ale nemá smysl být naivní. FSpS disponuje dvěma areály, první komplex tělocvičen je umístěn v Brně-Komárově, nově se fakulta rozrostla o dvě budovy v novém multimiliardovém Univerzitním kampusu. Student kteréhokoli studia FSpS musí především získat zápočty z velké škály sportů, které jsou v tělocvičnách provozovány. Na webu FSpS naleznete pro ilustraci „studijní katalog“ (přehled povinných a nepovinných předmětů). Komenského heslo Škola hrou! je opravdu naplněno.
Nyní typické absolventské práce letošního roku na FSpS. Absolventů v roce 2011 je celkem 384.
Finanční podpora sportu Zlínským krajem
Výživová doporučení pro rychlostní kanoistiku
Porovnanie jachtárov rozdielnej výkonnostnej úrovne v jachtingu
Blokování v současném vrcholovém volejbale
Metodika florbalu pro základní školy
Útočení obranné formace na MS 2010 ve fotbale
Analýza útočných rohových kopů na MS 2010 v JAR
Hodnocení kvality vybraných lyžařských lokalit v Jeseníkách
Analýza destinací golfové turistiky v ČR
Rozvoj a historické aspekty tanečního stylu street dance
Vzestupy a pády českého (československého) ledního hokeje
Použití parafínů v závodním běhu na lyžích.
A ještě typické dizertační práce (doktorský titul PhD.).
Role státu v péči o sportovní talenty
Závislost změn sportovní výkonnosti na úrovni pohybových schopností a dovedností žáků 6. až 9. tříd v ledním hokeji
Závislost objektivity řízení hry na četnosti rozhodčích a její odraz v projevech chování hráčů basketbalu
Podíl aqua aerobiku na aktuální životní spokojenost studentek vysokých škol
Osobnostní a kognitivní koreláty ovlivňující rozvoj kreativity u tance
Vliv seřízení kolmení vesel na pohyb těžiště veslařské lodi
Analýza sociálních aspektů členů subkultury hooligans
Transformace českého sportovního hnutí a Českého svazu tělesné výchovy po roce 1989.
Studenti FSpS kromě „velkého“ doktorátu také rádi skládají zkoušky rigózní pro získání doktorátu „malého“, v tomto případě PhDr., tj. doktor filosofie. To je dnes celkově ojedinělý jev, neboť ti, kdož spějí k vědecké kariéře, ať už v jakémkoli oboru, preferují mezinárodně uznávané PhD. Studenti FSpS zvládají tituly oba a to velmi rychle. Otázkou je náročnost rigorózní zkoušky na FSpS. Vybírám z rigorózních prací:
Analýza herních systémů nohejbalových družstev na MS 2008 v Nymburku v jednotlivých nohejbalových kategoriích
Rozbor útočných standardních situací na fotbalovém MU 2000
Návrh metodiky výuky volejbalu na II.stupni ZŠ a jeho experimentální ověření
Počet absolventů FSS a FSpS každý rok zdařile roste. Kvóty se pěkně plní. S takovou se musíme brzy stát zemí s nejvzdělanější populací. Státem vědy! A nebo taky ne.
Je naivní si myslet, že lze státním zásahem zvýšit počet právníků, lékařů, ekonomů, fyziků a chemiků v populaci. Co ale lze – upravit kritéria, případně povýšit na univerzitní obor pískání ledního hokeje. Poté počet otitulených roste.
Stejně tak bych mohl zabrousit na Filozofickou fakultu. Osobně se domnívám, že její existence, na rozdíl od FSS a FSpS, má určitý smysl. Když tu vyjmenuji některé obory, vyvolá to úsměv (Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury, Teorie a provozovací praxe staré hudby, Teorie interaktivních médií), ale ve skutečnosti je FF především místem studia historie, světových jazyků apod. čili navazuje na mnohasetletou tradici humanitního vzdělávání. S tím bych neměl problém, pokud by absolventů Filozofické fakulty bylo přiměřeně jakési virtuální poptávce pracovního trhu. Realitou je ale exponenciální nárust absolventů a ten je „něčím“ způsoben. Především je to opět významným snižováním náročnosti přijetí ke studiu a požadavků k úspěšnému absolutoriu. Fakulta byla založena 1920. V roce 1965, o 45 let později, absolvovalo 200 studentů. Ano, to ještě odpovídá mé představě o uplatnění těchto lidí. Stejným skokem se dostaneme do roku 2011. V tomto roce absolvovalo 1908 studentů, tj. téměř desetinásobek. Otázkou je, zda se taktéž zdesetinásobil počet volných pracovních pozic pro tyto absolventy.
To vše nevzniklo samo o sobě. Příčinou je dlouhodobá politická strategie ČR zvýšit procento jedinců s vysokoškolským diplomem. To proto, že v Unii to tak mají. To proto, že je to tak správně. Má tato snaha opravdu potenciál zvýšit produktivitu země a tím i životní úroveň, nebo jen deformuje a tím zpomaluje přirozený vývoj trhu, který se vyvíjí dle objektivních pravidel poptávky a nabídky?
Ne. Řešením je pouze úplné odloučení akademické sféry od sféry mocenského vlivu státu. Jedinou politickou stranou, která má něco takového ve svém programu, je Strana svobodných občanů.
S touto informací však již naložte, jak chcete.
(10x známkováno, průměr: 1,40 z 5)