Na uzlech distribučních soustav se bude elektrolyticky vyrábět vodík, takže jsou vyřešeny přebytky z OZE a tento se pak bude skladovat a používat v SOFC.
Všechno to bude do sedmi let hotový, takže pokud nevidíte okolo sebe horečnou činnost, mám na mysli výstavbu vodíkové infrastruktury, nerozumíte moderní době, volové.
Sysop
A co dotace, dotace na vodik frci? Dotace jsou prece oil of business!
Když bylo třeba rozjet automobilovou dopravu v USA tak pokrokové firmy skoupily provozovatele šalin a zavřeli je. Dostali za to pokutu 5 tisíc dolarů. A šaliny jsou už jenom v Brně a nejezdí v noci.
Jihočech Honza
Jo, vodík. S tím blbnou i výrobci letadel. Asi jim jeden LZ-129 Hindeburg nestačil.
Mě by zajímalo jak si někdo myslí že bude vypadat to skladování vodíku. Von je to zmrd co uteče i z ocelový nádrže.
Panek
To je trochu přehnaná obava. I ten Hindenburg si vodík vozil víc jak rok a to jen s jediným doplnění do předního vaku.
Graf Zeppelin II dokonce tři roky, než ji zrecyklovali pro nedostatek hliníku.
Cerny Mor
Zeptáme se Žaponců a Korejců – těm na vodík jezděj auta
RomanL
Nejezdí. Alespoň nijak zvlášť.
servisdok
Podobné ujišťování, že to bude naprosto, ale nsprosto bezpečné, bylo i u nabíjecích zástrček a zásuvek elektrokrámů. A to nešlo o nic menšího, než zajištění odolnosti proti prachu a vodě. Co teprv lehoučký plyn, který není cítit a který tak rád, ve směsi se vzduchem „štěká“.
Zatím shořelo jen pár vyšších stovek káblů, zásuvek, ale i samotných elektrokrámů. Na ten počet, co jich na světě je, dost nadpočet proti tomu, jak to mělo být bezpečné.
Vždycky, když se do skutečné bezpečnosti, životnosti a odolnosti proti poškození, začnou srát ekonomové, dopadne to špatně.
Příklad z Kunovic:
Dokud se v L-410 používaly konektory podle sovětského vzoru ŠR/ŠV/ŠT, důkladně předimenzované až tak, že se používaly i v tankové/vojenské technice, bylo všecko v pořádku. Fungovaly i zcela ponořené do hydraulického oleje.
Po přechodu na jakýsi západní standard, údajně kvůli zaměnitelnosti některých dílů, jsou neustávající problémy s povrchovkou, přechoďáky a s těsněním.
Rusák ale v tancích, obecně ve vojenské technice, dál používá ta zastaralá bytelná ŠR-ka, jehož 2,5mm kolíkem lze trvale prohánět 40A, 4mm kolíkem pak až 200A a konektor se dá přejet pásem, aniž by jeho plášť, nebo funkční část utrpěly škodu. On je totiž celý ten kolík z technického stříbra, nejen postříbřený a tedy náchylný na otěr té povrchovky, plášť je z nějaké titano-hliníkové slitiny a o neskutečně pevných, přitom kvalitních izolačních částech toho konektoru, kromě chemického rozboru, neví nikdo nic.
Jihočech Honza
Jak to říkal ten týpek od raketoplánů? Přestaň být inženýrem a obuj si manažerské boty. Nějaké těsnění palivových nádrží…
Posádka Challengeru pozdravuje.
tak zatím úspěšně táhnou pokrok a eště drtivě snížili ceny za vynesení, takže…
RomanL
To bych taky zase tak přesvědčeně netvrdil. Ty náklady, pokud vím, zatím nikdo pořádně nevyčíslil…
corona
servisdok:
„… konektory podle sovětského vzoru ŠR/ŠV/ŠT… všecko v pořádku…
… jakýsi západní standard, … neustávající problémy s povrchovkou, přechoďáky a s těsněním.“
– – –
Potvrzuju. Přes 60 let v provozu, bez problému.
Harting. apod = funguje, ALE…
.
turbosele
To me docela zajima. Sam okrajove pouzivam nektere z CCCP SR/VS. Jedna rada ma kontakty pomerne mizerne, vetsi roztec, jakousi pertinaxovou izolaci. To moc hi-tech neni. Druha naopak ma jemnejsi, zlate pokoveni, celkove presnejsi obrabeni vc. krytu. Tuto jsem nalezl v atomovejch hodinach za mega a pul i v leteckejch kontrolkach LUNxxxx vyroby Mikrotechna Modrany. Zde se mi pohledove zda, ze izolace je PTFE. Vodo/olejotesnost netusim. Pocitove to vypada velmi podobne, jako kvalitni MIL-spec konektory ze Zapadu. Je tam rozdil?
Podobne „kulate“ konektory s kontakty v trojuhelnikove siti jsem videl i na ultravysoce vakuove komore, spolu s alternativou v podobe triradych Canonu. Izolace opet PTFE a verim, ze pokud neprofici skrz UHV, tak ze to obstoji podobne i v jinem prostredi. Model neznam, ale mohl bych se zeptat.
Perlicka: velmi me prekvapilo, kdyz jsem nasel FRB konektor v dokumentaci k zapadoevropske druzici. Myslel jsem, ze to bude shoda jmen, ale nebyla. Nasledne jsem se docetl, ze TESLA FRB a nektere WK… (typ. 7-kolik napajeci k PMD-85) byly jen licence (nebo kradena licence? Ale spis legalni) nejakeho snad svedskeho patentu na hyperboloidalni kontakty, tvorene pootocenim klece z mini dratku. Na vyssi amperaz a odolnost zasunu v polnich podminkach a nesikovne zachazeni to asi nikdy nebude, ale verim, ze spolehlivost samotneho kontaktu bude perfektni. Ale v poslednich letech to vidam jen v medicinske technice.
Obecne tipy i anti-tipy na konektory uvitam. Plati stale.
Sysop
Ja jsem pro armadni zarizeni pouzival cinske MIL-spec, kruhove. Nikdy s nimi nebyl problem. Pritom cenove parada, proti zapadnim. A Cinan je dela automaticky kovove, dokonce krome sede a cerne umi i ruskou zelenou.
Na druhou stranu, MiniFit a NanoFit, ac je to docela standard, ma problemy s vylezanim pinu z futer. Jasne, cenove nekde jinde, ale je to zapadni industrialni standard, pokud mi staci nejake IP30.
FRBy byly pro sbernice sice velke jako krava, ale megaspolehlive. U PMD-85 byly tragedie DIL sokly a z nich vylezajici brouci teplem, stacilo par hodin provozu.
corona
turbosele:
„…CCCP SR/VS. Jedna rada ma kontakty pomerne mizerne, vetsi roztec, jakousi pertinaxovou izolaci. To moc hi-tech neni.“
– – –
Izolace hnědo-červená, kolíky/zdířky stříbro, letované. Armatura z hliníkové slitiny, šedo-zelená barva. Použito v nejrůznější vojenské technice, průmyslových zařízeních, železničních vozidlech aj.
Jednotlivé piny a zdířky úspěšně používám také v případě nutnosti natažení dočasných vedení – možná se tak nejeví, ale kvalitní jsou.
Když jedu Merglem na golf tak dost často předjíždím hovado co se veze v Tesle a neřídí. Jen se kochá. Fakt je že spícího jsem ho ještě nenachytal.
dritchie
Dotaz na experta Lojzu:
Připusťme, že by existovala baterie, do které dostaneme během několika minut pár desítek kWh energie.
Jaký příkon by pak musela mít nabíjecí stanice s řekněme 20 stojany v době, kdy by byla využitá na dejme tomu 80%?
sergej
°;-) Nestačilo by propojit fit centra šlapacích buvolů s nabíjecí stanicí?
starter25
Neblbni, před pár lety jsem doučoval Lojzu vážený průměr.
Lojza není technik, je humanista, který se rád nadchne do vzdušných zámků a velikášských myšlenek. Bezmezná víra v ancap a dneska v elektro jsou symptomy. Bohužel, negativní zpětnou vazbu nebere moc dobře.
Lojza
Jojo, jsem humanista, co vystudoval obor „mechanik elektronik pro ridici a sdelovaci zarizeni“
Presne, jak rikas.
A vubec netusim, co to je prumer a tak, nejspise proto, ze jsem v zivote na zadne skole nemel z matiky nic jineho, nez 1.
Presne jak rikas :-D :-D
corona
Lojza.
„…obor „mechanik elektronik pro ridici a sdelovaci zarizeni“…“
– – –
Kdybys znal alespoň základy takového oboru, věděl bys něco o elektrochemických zdrojích. Jenže ty nevíš – všechno jsou pro tebe záhadné krabičky a informace o nich si bereš z médií pro širokou veřejnost.
.
Lojza
Jen tak pro zajimavost – ve skole jsme se nic takoveho neucili.
Spis programovat mikrocipy a tak…
Lojza
Jinak samozrejme meles hovna a nic nevis,jako vzdycky.
corona
Lojza:
Tak určitě, o napájení z akumulátoru nemáš povědomí, ty čipe. Ale dojezd 800 km a nabití za půl hodiny jsi sežral, protože to působí líbivě.
Lojza
Ty jses normalni retard
Pokud aktualne funguje baterka, co nabiji 10kWh za minutu a kousek, tak ….tak si to spocitej
Jo, je potreba mabijecka, co to do toho umi cpat.
Nevim (opravdu nevim, protoze jsem tohle nikdy nepotreboval vedet), jak velkej problem trebas pro CEZ je dotahnout nekam kabel, pres kterej by sel vykon rekneme 1MW.
Pokud to problem nebude, pak neni problem ani s baterkama. Pokud to problem je, tak holt takhle rychly nabijeni je problem.
shifty
Von neni retard. Von hodil s krikeťákem jako nikdo a když byl major 15 metrů daleko, tak si klidně sundal čepici. Rebel jako kráva. Drsoň. A navíc inteligent. Bacha Lojzo, tady si narazil na elitu, Sysop, servisdok a jihočech potvrdí – kamarád do deště.
corona
Lojza:
„…baterka, co nabiji 10kWh za minutu…“
– – –
Nejdřív ukaž údaje, o jakou jde.
.
quadra
Problem je v tom, ze za 160 rokov od prveho Pb akumulatora sme sa velmi neposunuli (okrem NiFe/NiCd, Ag/Zn a Lion/pol nic), takze ano, je to velky a sucasnymi prostriedkami realne neriesitelny problem.
Zivotnost takeho akumulatora, co sa bude nabijat 10 kWh za minutu, by som chcel vidiet..
Panek
Zivotnost takeho akumulatora, co sa bude nabijat 10 kWh za minutu, by som chcel vidiet..
Přežije přesně tu jednu minutu a v 61. vteřině bouchne.
tydle hovadiny už budou mít nejaký kapalinový chlazení…prostě…eletrická technologió je stráááášně jednoduchá a vůbec, žádný mechanický části, voleje…:D
RomanL
Ty že jsi „vystudoval obor“? Spíš to vypadá na tříletej učňák, kam tě zařadili v rámci inkluze. Soudě podle tvých technických znalostí. Máš vůbec maturitu? Asi těžko, co? :-D
Lojza
Neco okolo 5MW.
Nitus
Z toho mi vychází, že ideální by bylo mít těch kapesních atomových reaktorů zhruba o půlku méně, než momentálně máme benzínek, možná ještě o něco míň. To je natolik futuristická vize, že Elon by z toho tekl jak třináctka na koncertě Justina Biebera, ale při srovnání technologické, logistické a bezpečnostní koncepce současného PWR a současné beznínky mi to volako něvychádza :-).
Ne, to je samozřejmě vtip, i když „based on real events“. Čím déle se o tom bavíme, tím víc mi z toho jako vítěz vychází ten vodík.
Lojza
Uprimne receno, pokud by se podarilo vyresit skladovani velkeho mnozstvi elektriny…jako ze nejaka uloziste, tak by to vyresilo spoustu problemu. Zatim nic z toho, co se zkousi realizovat, neni nic moc.
A na velke precerpavacky dneska neni doba, to nikde nedovolej postavit…
corona
Lojza:
„..vyresit skladovani velkeho mnozstvi elektriny..“
– – –
Kdybys právě znal něco o akumulátorech, nebudeš dál pracovat s takovým nápadem.
.
Lojza
Ja ale nemluvim o akumulatorech a take primo rikam, ze to, co se zatim zkousi realizovat, neni, cituji, „NIC MOC“
Nekdy mi prijde, ze kdyz neco napisu, objevi se ti pred ocima rudo a zacnes psat…neco uplne mimo.
corona
Lojza:
„…vyresit skladovani velkeho mnozstvi elektriny…“
„…ale nemluvim o akumulatorech…“
– – –
Snad tedy o kondenzátorech…?
Ale to by byl snad vtip, ne…?
Pokud jsi mínil přečerpávačky, to není skladování elektřiny, ale vody, resp. jejího gravitačního potenciálu.
To bys taky mohl za ukládání elektřiny považovat skladování uhlovodíkových paliv, když to bereš takto…
:OD
hellfire
Lojza:
„..vyresit skladovani velkeho mnozstvi elektriny..“
—-
I bůh se kdysi zabýval myšlenkou, jak bezpečně a dlouhodobě skladovat velké množství energie. Po sérií velkých třesků nakonec vymyslel hmotu.
Panek
Jeden atom je 10 na -10 metru. Jeden elektron je 10 na -18 metru. Při 100% účinnosti úložky je to furt zásobník větší o 8 řádů!
To je jako byste pro uložení jedné kostky ledu o hraně 1 cm potřeboval mrazák ve tvaru kostky o hraně 100 kilometrů.
servisdok
Skladovat významné množství elektrické energie na chemickém principu, je už léty prověřená hovadina.
Bezvýznamná, malá množství a po krátkou dobu, to není problém v ničem, primární baterie používáme všichni.
Jakou účinnost, životnost, pořizovací a likvidační cenu, že mají ty nejlepší dnešní akumulátory?
Dtto elektromechanický princip, ta slavná gravitační úložiště.
I ta jediná přečerpávačka, ta není primárním „opěrným“, stabilním zdrojem celé sítě, ale jen vyrovnávacím.
Stabilním zdrojem je dneska jedině jádro.
Ekofanatiky a soply, vystupující proti jádru, je potřeba zabít. Jejich víru, že je to fuj, jim nelze vzít, nelze je přesvědčit žádnými argumenty včetně toho, že mohli vyrůstat v luxusu a dostatku i proto, že tu stály dvě jaderné elektrárny.
quadra
No, aspon 50 rokov slubuju slnko na zemi (riadenu termojadrovu reakciu).. to uz prorokovali za komunistov, co si pamatam.. a furt nic.
Este aj ten eurosojuzny ITER pouziva ideologicky nevhodny rusky tokamak.
Lojza
Jen tak mimochodem, konecne se nedavno podarilo zprovoznit tyhle veci s tim, ze to vyrobilo vice energie, nez spotrebovalo, dokonce 2 tymum nezavisle na sobe s jinejma technologiema, pokud se nepletu jedni to drzeli nejak laserama, druzi klasicky elektromagneticky, ale nechci kecat…
To s tim laserem bylo vcelku neprakticke, protoze byly potreby dlouhe mezery mezi „zazehama“ a neslo by to tim zatim drzet v kuse…
Ale vyvoj bezi a uvidi se casem no…v blizke budoucnosti rozhodne ne.
Cerny Mor
Já bych vodík a vodíkové články nezavrhoval a nepodceňoval. Podle mne to je jediná technologie, která dokáže z nestabilních OZE reálně uskladnit velké množství energie a také se dá přepravovat. Vzhledem k tomu, že u OZE v řadě zemí není problémem kapacita výroby, ale nestabilita a nemožnost skladovat, vodíkové technologie toto řeší. Samozřejmě v nějakém časovém horizontu.
quadra
Ucinnost elektrolyzy vody je okolo 80%, vodikovy palivovy clanok ma 40%, (dlhodobe) skladovanie vodika tiez nie je bez problemov.
Cerny Mor
@quadra
Jasně. Ovšem kdo má opravdu hodně slunce (větru), tak může vyrábět (nestabilní) elektřinu skoro zadarmo.
Stabilní jaderná energie stojí stovky miliard reaktor, palivo, provoz a opravy, uložení paliva, zatím to vychází jako extra drahý zdroj – proti uhlí nebo plynu. Ostatně JE má taky jen omezenou účinnost – výroba elektřiny v JE funguje jako parní stroj pohánějící generátor. A přenos či uložení do baterií a z baterií má další ztráty a náklady.
quadra
Extra drahy zdroj? Ani by som nepovedal, vzhladom k zivotnosti desiatok rokov s konstantnym vykonom, co solaru nehrozi uz po par rokoch (veterniky netusim, aku maju zivotnost).. provoz a opravy/vymeny musis riesit pri kazdej vyrobe, aj tvojej vodikovej, palivove clanky rozhodne nemaju velku zivotnost..
Jadro nie je zdaleka idealne, ale v sucasnosti najlepsie – po technickej stranke, ideologicke cervenozelene marxisticke sracky neriesim.
quadra
Technicka stranka – emisie, dlhodoba stabilita a spolahlivost vyroby elektriny.. na ulozenie zvyskoveho paliva staci zlomok penazi, co isli/idu do dotacii zelenych sraciek, ktore su bez dotacii nepouzitelne.
Eurokreteni vo svojej cervenozelenej debilite znicili celu generaciu (ak nie pomaly dve) ludi, ktori rozumeli jadrovej energetike..
RomanL
Je to přesně obráceně jak píšete. :-P
Jan Mrcasik
Dell garantuje u svých nejlepších li-ion článků pro nejvyšší řadu notebooků 300 nabíjecích cyklů (93Wh).
Nejlepší Li-ion baterky do e-bicyklů Bosch garantují 500 cyklů s tím, že možná by mohly vydržet až 1500 (500Wh) – pokud tedy uživatel bude nabíjet jen od 30 do 60 % a neskladovat to v teple.
Podstatné je, že u takhle malých aku není možné dělat žádné triky a podvody jako mít 30% rezervu kapacity v nevyužitých Li-ion článcích, dynamicky jí nahrazovat ty poničené, a tvářit se navenek, že kapacita neklesá…
zzw30
ad ta rezerva kapacity – když se článek nevyužívá na maximum, ale dejmetomu pouze mezi těmi 30-80% z pohledu min/max napětí, tak se zároveň docela dramaticky zvyšuje počet cyklů které ten článek vydrží, takže pak není potřeba ani dělat ty „triky a podvody“ s oním „nahrazováním kapacity“. Ta kapacita prostě tak moc skutečně neklesne.
Já teda osobně tohle řešení vidím pozitivně – pokud výrobce ovšem takovou věc pravdivě deklaruje. Tzn říct – „je tam v článcích 100kWh, skutečně se využívá se 75kWh“.
a dyž to nebudeš používat vóbec, vydrží to skoro věčně, joooo :D
tpč…
zzw30
ne, taky tam ještě vstupuje čas (ale třeba i teplota), takže nemá moc smysl se k těm baterkám chovat tak, aby vydržely třeba 20 let, protože zřejmě nevydrží. Píšu teda o lithiových akumulátorech.
každopádně je to asi jak dát si stolitrovou nádrž a pak si zvednout sání a přidat záklopku, aby z toho šlo použít jenom 70 l, protože proto…naprostá kundovina
zzw30
Jakože kundovina je chovat se k baterce tak aby se jí prodloužila životnost? Bavím se tady jen a pouze o tomhle, o ničem jiným.
Tvl vůbec nevím proč na tuhle tvoji píčovinu vůbec reaguju, když tady přirovnáváš chemický procesy k napouštění nádrže.
x-f
Jako bys nevedely ze ten kokot se navaze bez vyzvani do jakykoliv diskuse o ktery vi uplne hovno, jenom aby mohl autorovi napsaty ze je kokot.
On ma totiz andropenis a neustale bezduvodne urazeni vsech okolo je jedine co mu aspon trosku zveda sebevedomi.
Jinak je to bezvyznamny garazovy cicmunda. Nebyt toho, ze se narodil s malym perem, tak by to byl mozna i normalni bezvyznamny trouba, ale je z nej echt kokot.
sekačky sou právě z toho důvodu naprosto nepoužitelná kundovina co NIKDY z principu nemůžó překonat kapalný paliva
má to naprosto na kundu směšné dojezd, na kundu nepoužitelnó životnost pár let a tvoje řešení na jedno je dojebat eště to druhý…joooo, bravo
soudnej člověk problém vyřeší jednoduše – je to kokotina, zrušit, strčit do archivu a zapomenout, místo vrtání se v hovně a hledání čeho jako?
x-f
Pokud to bereme tak, ze nabiti z 0 na 100% je jeden cyklus opotrebeni, pak nabiti z 0 na 80% predstavuje jen asi 0,2 az 0,3 cyklu opotrebeni. Za zbytek muze to nabijeni do 100%.
Pokid tedy uzivatel bude nabijet jen do 80% dramaticky tim zvysi zivotnost.
To co pise Mrcasik s rezervni kapacitou, tak si nejsem jisty, zda to tak funguje. Ze to ma navic clanky kterymi nahrazuje opotrebene.
Myslim, ze ta rezerva spociva predevsim v tom, ze baterie ma vyssi kapacitu nez vyrobce „prodava“ a management ji nenabiji na 100%.
Ve smeru k uzivateli se pak tvari trebas realne 80% nabiti jako ze ma plno na 100%.
Vyrobce samozrejme bude jen nerad investovat ze sveho a platit 20% kapacity navic, takze bych cekal ze bude hledat nejake optimum z hlediska prodlouzeni zivotnosti, hmotnosti a ceny.
x-f
Navim se samozrejme i lithiovych akumulatorech.
zzw30
jn, ono spíš než o ty procenta jde přeněji o to, aby se článek vyhnul tomu maximálnímu namáhání, krásně to jde vidět třeba na nabíjecí/vybíjecí křivce.
Ladil jsem si tak BMSku pro svůj LFP4 pack, když jsem testoval články tak jsem si ukládal snímky průběhů napětí při nabíjení i vybíjení, a nastavoval jsem max. a min. napětí tak, že se články budou pohybovat jen mezi cca 3,1 a 3,45V, kde je průběh napětí téměř lineární a nejsou tam ty „kolena“ kdy to napětí rychle roste/klesá. U těch mých článků to neznamená využívání jen 75-80% jejich kapacity, ale víc, cca 90%.
x-f
Zrovna to nabijeni/vybijeni v aute neni moc rovnomerne. Nabijeni klidne nekolik C stridaji velke vybijeci proudy atd.
Sysop
Moje BMW mi doporucuje nabijet na 80 % (pri nabijeni v aute, ne vnejsi nabijeckou). Je mozne i na 100%, ale ja to nechavam na tech 80%. Stejne tu baterku pouzivam jen na klimu, pojizdeni nekde v centrech mest, nebo nejaky poskakovani (semtamfor, parkovani, atd.).
Myslim, ze to na zivotnost vliv mit bude. Nejake reference uz jsou od kolegu v praci, kteri jezdi kdejakymi hybridy (ctyri roky) a fullelektro (tri roky). Zda se, ze ti, co vyuzivaji rychlonabijeni, maji baterku fprdeli drive. Naopak verim, ze pri slusnem zachazeni tech 8 let vydrzi.
Ja jsem s Outlanderem naskakal kilco, priblizne tretinu na elektro. Nabijel jsem vyhradne pomalym rezimem a baterka nevykazovala ZADNY pokles kapacity. Mela za sebou cca 400 cyklu.
Sysop
Delame ted u nas komponenty pro nabijeci stojany 5 MW pro nakladaky. To proste… to je bez komentare. Par takovejch stojanu nekde na dvorku Dukovan a z elektrarny nemusi jit ven ani zadny vedeni.
Jako jo, zakaznik dal Auftrag, tak proc to nevyrobit, ze. Zakaznik ma Förderung, tak vi, co cerpa.
Nevim, ale jen pro chlazeni toho kabelu (cirkuluje v nem olej) je 300W pumpa.
Lojza
Ja u tohodle vzdycky premyslim nad jednou veci – kabelje ok, tose vyresi, baterka je ok,tose vyresi…ale ten konektor? Jak je vyreseny, aby konektor,kde z principu vzdycky bude nejakej prechodovej odpor, prenesl ty obrovsky proudy?
hellfire
sysop:
To jsou ty 5MW stanice, kdy 1MW má jeden stojan? To už chtějí zavést do tvrdého provozu?
Sysop
Nene, jeden stojan ma 3,5-5 MW. Budeme jich delat 8000 pristi rok.
zlom v říši už nastal, dyž se černý na bílým potvrdilo z nezávislýho zdroje, že úroveň dojčlandů letí do prdele, načež vzrostly preference AFD víc než kdykoli přetím, stejně jako třeba v londonistánu to projeli zelení a buzeranti
naivně věřit v takovej potěmkin, i dyby vám tam došel třeba líbesbríf vod papeža, checht…rok je hodně dlouhá doba a hodně se toho změní…abyste pak taky nebrečeli nad nedbytnejma pohledávkama za nesmysl
Sysop
Neboj, my do toho dodavame seriovy produkty. Pouze jsme museli upravit teplotni rozsah z prumysloveho na vojensky. Drobnost.
Nene, jeden stojan ma 3,5-5 MW. Budeme jich delat 8000 pristi rok.
Sysop
27.8.2023 v 19:00
Neboj, my do toho dodavame seriovy produkty. Pouze jsme museli upravit teplotni rozsah z prumysloveho na vojensky. Drobnost.
LOGIC FAIL?!
Sysop
Jestli se budeme porad zabejvat hen tema fyzikalnima zakonama, ktery uz leta nebyly novelizovany, tak se s tou ochranou prirody nikam neposuneme!
Shackall1
Vynikající článek, přesně kvůli takovým sem chodím a budu chodit i nadále. K dokonalosti mu ovšem chybí jedna drobná úvaha. Že totiž autonomní řízení minimálně v EU potřebujeme. A to ani ne tak pro taxíky, vozící hipstery z brunche na event, ale pro vozidla nad 3,5 tuny, vozící všechno možné od ponožek až po čipy a zajišťující veřejnou dopravu. Oni totiž jaksi nejsou řidiči, a bude mnohem, mnohem hůř – včera jsem v práci (řidič autobusu, veřejná linková doprava) mluvil s kolegou, co je u firmy od roku 1974, do roku 80 jezdil nákladní dopravu. Další komentář medle netřeba. Noví mladí sice chodí, ale nehrnou se, a až za pár let začnou hromadné odchody do důchodu, začne to kolabovat ve smyslu že najednou nebudou rohlíky v krámě nebo nepojedou autobusy. No a autonomní řízení je jedna ze třech možností, které mohly problém vyřešit. Ty druhé dvě jsou pracovní migrace a umístěnky, jako že absolvent romistiky na FF UK dostane umístěnku k nám a bude vozit busem kaštany. K pracovní migraci nechť se vyjádří někdo povolanější, já trochu umím Ukrajinu atd. a jsem tudíž dost skeptický k tomu, že se nám sem pohrnou masy ukrajinských pracantů dělat poměrně kvalifikované a hlavně fyzicky a psychicky náročné práce, abychom my je dělat nemuseli. A umístěnky jsou blbost jaxi z principu. Tudíž bez robotizace alespoň městské a příměstské autobusové dopravy zakrátko nastane velký problém. Kupodivu ho na rozdíl třeba od klimatické změny nikdo neřeší, a to ani lidé, co to mají v popisu práce. Max. se nějaký majitel firmy nebo manažer nesměle pokouší něco prolobovat.
corona
Shackall1:
„…autonomní řízení je jedna ze třech možností, které mohly problém vyřešit…“
– – –
Určitě ne, pokud se nevybuduje velmi složitá a drahá infrastruktura.
.
Ko-za
Přesně tak. Daleko levněji by vyšlo těm šoférům platit nějaký rozumný peníze a ne jim dávat almužnu za práci, kde je hranice mezi svobodou a kriminálem kurva tenká.
IS250-3GR-FSE
Nabidka poptavka nic? Nouze je nauci Anglie je Dobry priklad…
JASAN
Matně si pamatuju, že tam byla nouze o řidiče náklaďáků, takže jak to tam teda dopadlo? A vůbec, není tady někdo erudovanej, kdo by napsal jak je to obecně s tou anglií? Nedávno jsem četl článek že snad 90% lidí který hlasovalo pro brexit, tak kdyby věděli jaký hrůzy se stanou po, takže by hlasovali opačně…
Latimerie podivna
A já myslel, že to platí o EU, 90% lidí co hlasovalo pro EU, tak kdyby věděli jaký hrůzy se pak stanou, tak by hlasovali opačně.
Sysop
To ovsem plati v demokracii tak nejak vseobecne, o kazdych volbach.
sergej
Více práce psy sy lynčeva a nejsou lidi vyzíři. A není to málo antone pavloviči? Dehumanizace geometrickou řadou jednoduchých tydýtů, kdo chce přemyslů, nezamyslů a křesomyslů a bivoj se šemíkem je kde. :-) https://www.youtube.com/watch?v=NZNn3zpjT6U
chochlů tady jezdijou naprostý davy, asi se ráčil nevšimnout
esli bude aspoň trochu rozumná pracovní doba (nejlíp se budou dát domluvit i směny, né že vole vod pondělí do neděle 10 hodin denně včetně svátků a víkendů, jinak už nechoď) atd. a dostanu přitom minimálně 40 čistá ruka, tak klidně se vyseru na dohadování s kreténama v eletrikařině a pudu chvílu točit lopatou
jenže vono to takový terno není, linkáči někde na vokrese pak reálně mají možná 30, sou tam skutečně vod nevidim do nevidim a eště jezdijou šmejdy v obskurním stavu a mají nad sebou hrobu kriminálu každej den v tejdnu, jak ostatně D-F onehdá popisoval v seriálu vo těch vykunděnejch pedálech
jjj
Super článek, díky moc. Chci jen podotknout k poslednímu odstavečku, že „umělá inteligence“ má gigantické využití proto, že 90 procent činností, kde převážně ženy realizují svou „kariéru“ místo aby rodily krásná miminka, se dá velice lehce algoritmizovat. Na rozdíl od řízení auta je jasné, proč jeden z 400.000 úředníků v ČR dá někam razítko (jediné co AI umět nebude je vyprávění „je nás na to málo, nedá se to stihnout“ :).
Reálný případ z mého okolí: autor článků/návodů pro daňové poradce v ČR si nechává cvičně své články generovat – chybovost nulová, čeština vytříbená a místo půl dne práce je definice zadání pro článek otázkou pěti minut.
Když přišel parní stroj do lomu a dva topiči tak nahradili 500 chlapů s palicemi na rozbíjení kamene, určitě něco málo činností stroj při drcení nepřevzal, ale zaměstnavatel pro 20 vesnic kolem dokola byl fuč.
Počet státních zaměstnanců letos narostl výrazně, o více než 10 tisíc osob, citelně nad průměrem let 2017 až 2022. Pokud vláda sníží jejich počet na úroveň roku 2016, ušetří přes 50 miliard korun ročně
Počet státních zaměstnanců se letos oproti loňsku zvýšil o více než 10 tisíc osob a poprvé v historii Česka atakuje půlmilionovou hranici, když dosahuje cifry 499 056 osob. Mezi státní zaměstnance, resp. zaměstnance placené ze státního rozpočtu, spadá nejen zhruba 80 tisíc úředníků, ale také třeba učitelé, vojáci, policisté, hasiči či celníci.
Naopak mezi státní zaměstnance nepatři například zaměstnanci placení z rozpočtů krajů a obcí. Celkový počet osob veřejného sektoru, zahrnujícího jak rozpočet státu, tak krajů či obcí, je tudíž ještě vyšší a blíží se jednomu milionu lidí.
2) WIKIPEDIE
Státní zaměstnanci v Česku – Wikipedie (https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_zam%C4%9Bstnanci_v_%C4%8Cesku)
V rozšířeném pojetí jde o zaměstnance organizačních složek státu (ministerstva, ústřední orgány státní správy, soudy apod.) a příspěvkových organizací státu. Dle Ministerstva financí činí počet takto definovatelných zaměstnanců 482 270 (rok 2021). S tímto číslem tvoří zhruba 7 % lidí v produktivní věku (18–65 let).
Panek
Odečetl jste učitele, vojáky, lékaře, hasiče, překladatele, fízly a další?
jjj
Je to v tom zdroji L. Kovanda: s učiteli a městskými policajty atd. je to cca. 1.000.000 lidí, přímo placených z daní ostatních.
Panek
Ne. V tom zdroji je právě to, že úředníků je 68.400 zaokrouhleno nahoru. A kdybych počítal v průměru 10 úředníků na obec tak jich je cca 130.000
jjj
To je slovíčkaření. Že se jednomu zaměstnanci státního aparátu dá jiný název než úředník. V Německu to má aspoň nějaký skutečný rozdíl – úředníci mají penzi a ne důchod, ale v ČR je to jedna banda. Zrovna tak se skrývají statisíce státních zaměstnanců v „neziskových organizacích“ atp. Nejsou důležité nálepky, ale reálný stav – platí se stoprocentně z našich daní.
Panek
Tak sestřičce a doktorovi na pohotovosti řekněte, že jsou úřednici, Vy vole! Uvidíte kreativní přístup k Hypokratove přísaze!
Honza2130
Nemyslím, Pánev, že je na pohotovosti možné, aby byl „přístup k Hypochondrově přísaze“ ještě kreativnější než je ;) Já tam po různých úrazech skončil několikrát a jen jedinkrát můžu říct, že to nebylo kontraproduktivní.
Jihočech Honza
Ale ona je to do značné míry pravda. Alespoň kterýkoli audit vždycky hodnotil jen kvalitu dokumentace.
tak samozřejmě, dyž se s nima pak někdo soudí za těžký ublížení na těle, případně pozůstalí za exitus, tak asi 2/3 váhu má právě to, co si sami napsali, a jenom ten zbytek sou svědecký výpovědi (kterak péču zanedbávali a eště se vo tom prokecali), případně haldy posudků ex post
zapomněls vole na další statisíce příživníků na ovcích, krajích a všech tech jima vlastněnejch vorganizacách a jinejch parazitskejch barákách
jako mě tydle tvoje vyjebávky už začínají srát ty kokote, pro mě je jedna a ta samá svoloč, esli mě vole buzeruje neschopná blbá kunda na baráku co je ofiko stádní, nebo měskej, krajskej…že si stád hraje na to, že celá ta další mašinéria není stád, mrk mrk…seš fakt debil vole
Jan Mrcasik
Idiot, který se pokusí nahradit generativní „AI“ jakoukoli kvalifikovanou práci jako právničinu nebo cokoli ohledně daní, se bude zatraceně divit a skončí v kriminále.
Tuhle si jeden právník nechal genAI vyrobit podklady na soudní precedenty, dokonce jí naúkoloval ať ověří jejich platnost. GenAI samozřejmě vygenerovala krásné precedenty a dozdrojovala dokumenty a judikáty – až na to, že žádný z nich nikdy neexistoval. Soud ho roztrhal na kusy.
Chlape, chápete vy vůbec, že genAI je jen naproso tupý generátor naprosto nesouvisejících stereotypů? Základní chyba této „technologie“ je, že ten křáp VŮBEC NEUMÍ UKLÁDAT ŽÁDNÁ PRAVIDLA ANI DEFINICE! Pracuje jen se statistickou predikcí, jaká slova nebo čísla často následují po sobě v určitém kontextu, ale pojmy jako „pravidlo“, „vzorec“, „šablona“, „autoritativní zdroj“ jsou z definice zcela mimo něj.
Pokud zadáte genAI vygenerovat daňové přiznání, v rozporu s očekáváním plebsu, přiživovaném mými prolhanými kolegy, NEPŮJDE na stránky Finančáku vytáhnout si vzorec a do toho dosadit vaše data. Namísto toho si stáhne 100,000 zcela nesouvisejících daňových přiznání úplně cizích lidí a smíchá z toho kaši podle toho, v jakých přiznáních figuruje podobné jméno nebo podobná čísla.
Tohle je přesně to, čeho se děsím zase já. Až plebs a hlupáci vážně začnou zkoušet používat genAI k tomu, o čem mí zmrdští kolegové všem bulíkují na nos, že to umí.
Lojza
No samozrejme pouzivat chatGPT na takove veci je nesmysl, ale nevim, ze by nekdo vylozene tvrdil (z odborniku), ze se na to pouzivat da.
AI, ktere by zvladaly takovou cinnost, o ktere pises, ale jiste existovat mohou, nevidim duvod, proc by nemohly…
Jan Mrcasik
Nepřekonatelný technický důvod, proč „AI“ typu strojového učení NIKDY nebude možné použít pro autoritativní aplikace, je v samotném principu jak vznikají „AI“ neuronové sítě – v učícím procesu. Lidské neuronové sítě jsou rodiči a vzdělávacími institucemi naučeny nejen jaké jsou ve světě objekty, ale jaké jsou jejich hierarchické vztahy, taxonomie, kauzalita, a že existují obecná a autoritativní pravidla (fyzikální zákony nebo matematické vzorečky, například) které jsou platné zcela BEZ OHLEDU na to, jak jsou „statisticky menšinové“.
To znamená, že pokud celá třída sesmolí v testu vzoreček špatně, ale identicky protože od sebe opisovala – 96,6% většina se mýlí a správně je vzoreček v jediné učebnici.
Naproti tomu neuronovky nikdo nic takového neučí a nikdy naučit nemůže proto, že celá pointa neuronovek je, že je:
– neučí lidé, nýbrž úplně primitivní a blbé prográmky
– na základě zcela ploché, binární sady datových nálepek (data labels) typu „true/false“ – je kočka, není kočka
– výhradně a principiálně pouze na základě tupé statistiky – co je korelace, to je podle neuronovek pravda
Neuronovky a tady žádná AI proto nikdy z principu nemůže být schopná rozlišit autoritativní zdroj od neautoritativního, protože z principu nikdy nemůže umět hierarchii zdrojů, protože neumí nic kromě tupého „demokratického hlasování statistická většina zdrojů má pravdu“.
Proto každá GenAI bez výjimky totálně shoří na matematice nebo jiných „hard“ oborech poznání, kde je úplně jedno jak velký počet textů něco tvrdí, protože pravda je objektivní.
To se „AI“ snaží opravit tím, že přes API propojí principiálně úplně vadné neuronovky s expertními systémy jako Wolfram, které s AI nemají vůbec nic společného a naopak mají autoritativní pravidla, objekty a hierarchii.
No a z přesně stejného důvodu GenAI nenapravitelně trpí tím, co spin-doctoři a PR týmy genAI nazvaly „AI halucinacemi“, tzn. že poskládá naprostý nesmysl, ale věrohodně vypadající. Z pohledu neuronové sítě, která nechápe pojmy „pravda“, „autorita“ ani „pravidlo“ a pouze otrocky kombinuje statistické podobnosti, je naprostý blábol statisticky podobný s pravdivými texty stejně dobrý jako ony, protože statistická podobnost slov a sémantiky je přeci 99% podobná!
To jsou vlastnosti neuronovek, nikoli chybka která by šla napravit. Je to jejich hlavní princip, a tedy neodstranitelná zmetkovitost.
x-f
Ja se teda o AI nijak nezajimam. Ale prekvapilo me, ze nekteri kolegove pouzivaji chatGPT k psani ruznych skriptu a ono to funguje.
Tj. mam napr pozadavek, ze mam vstupni daty napr. csv s takovymi a takovymi daty a chci na win platforme napsat powershell skript, ktery veme data a pak treba projede uzivatelske ucty a tam kde je korelace s daty v csv ma udelat to a to…
A ono to skutecne napise skript, ktery dela co chcete.
Toto neni o vygenerovani neceho co jako skript vypada. Tady je treba „pochopit“ zadani a striktne se ho drzet, stejne jako je treba drzet se pevne dane syntaxe jednotlivy prikazu, znat z dokumentace co vyzaduji za vstupy a co davaji za vystup a obecne souvisloti v jakem systemu se pohybujeme
Tj. Prijde me, ze zrovna napsani funkcniho skriptu je vec, kde musite vedet co je a co neni autoritativni. Tad jaksi benevolence neni mozna. Tj. kdyby AI jen nasazela nejaky nahodny text jakozto nahodny vystup mixu milionu podobnych textu, proste jen neco co na prvni pohled jako skript vypada, tak by to nejspis realne nedelalo to co jsme od toho chteli ne?
Co si o tom myslite?
Jan Mrcasik
Ne, to je právě jen povrchní dojem. Nic to nechápe – nerozumí pravidla jazyka ani syntaxi. Funguje to tak, že na Stackoverflow najde milion variací na téma „jak mám napsat skript k XYZ“, statisticky vytáhne příkazy které se tam dominantně vyskytují…
A potom, aby to „nehalucinovalo“, to prohání metodou pokus-omyl kompilátorem/debuggerem tak dlouho, dokud nepřestane vracet chyby a namísto toho nevrátí spustitelný kód.
Je to v principu přesně stejné, jako najmout si Inda, který bude lepit dohromady snippety ze StackOverflow. Včetně toho, že protože tomu ani jeden z nich nerozumí, výsledek je totální bastl, který může fungovat v jednotlivostech ale nikoli ve větších celcích.
Ale tak jednoduchý to nebude. Důvod proč si ten skript člověk píše je, že žádný hotový na netu nenašel a ani žádný co by vyžadoval jen drobnou úpravu, aby dělal to co člověk chce.
Samozřejmě, že z pohledu efektivity práce je nejjednodušší kouknout se nejdřív na net, jestli někdo neřešil něco podobnýho a není to už někde napsaný. Tepr až pak si jde většina lid jde udělat vlastní skript.
Ano, internet je velký a člověk neprohledá vše, ale rozhodně se nikde neválí milion různých skriptů, které dělají to co odpovídá zadání. I kdyby jich bylo na netu jen padesát, tak jistě některý z nich člověk vygooglí.
Další věc je, že udělat něco co jde zkompilovat, nebo proběhne bez chyby ještě neznamená, že to dělá to co po tom člověk chtěl.
Pár skriptů napsaných z GPT chatu jsem už viděl. Všechny proběhly bez chyby. Jen málo který fungoval, ale vždy je tam nějaká triviální chyba. Teď jsem například viděl sadu nějakých skriptů, které všechny nedělali naprosto nic, protože v kroku importu chyběla definice delimetru pro zdrojové csv, ale přes to všechno všechny ty byly napsané tak, že po nějaké té drobné opravě fungovaly a dělaly naprosto přesně to co bylo v zadání.
Tj. ano, věřím že to co to vyrobí může pustit v nějakém emulátoru, zda to nevrací chyby, ale nemyslím si, že by to prošlo nějakou validací, že to dělá co má – protože nedělalo. Přesto to je napsané celé správně (až třeba na jednu chybku, která to znefunkčnila).
Tj. mohlo se to učit na velkém množství hotových skriptů, které dělaly částečně/něco z toho co je v zadání a tím se to naučilo jak udělat jednotlivé kroky které vedou k cíli, ale poskládat za sebe a navázat na sebe těch několik úkonů, aby to jako celek dělalo to co jsme po tom chtěli v zadání si myslím už tak jednoduše nejde.
Hypotetické přirovnání – mám představu, že upeču dort. Ještě nikdo nikdy dort neupekl, tak na to neexistuje recept a postup. Jen do AI zadám jasnou představu výsledku – jak to má vypadat, chutnat a dám AI ingredience.
AI má k dispozici databázi receptů na všechno možné, jen je na dort. Má recept na kachnu se zelím a knedlíkem, na donut, chleba, tlačenku, bábovku atd.
V podstatě všechny komponenty dortu může AI okoukat v receptu na něco jiného – recept na korpus vezme z nějaké buchty, recept na krém vezme z nějakého dezertu, recept na fondán vezme zase někde jinde atd.
Ovšem sestavit výrobní postup, že je třeba nejdřív upéct korpus, pak ho nařezat, pak to namazat, spojit to, potáhnout atd. už úplně nemá kde opsat, protože já jí definoval jen cíl a nikoliv postup a jak přesně docílit, aby vznikl zrovna dort nikde už hotové najít nemůže. Přesto je ten sestavený postup funkční a vede k výrobě dortu, tedy nevyskytují se tam totální nesmysly, které nemohou fungovat, jako že bych měl začít vytvarováním fondánu, pak ho naplnit korpusem a nakonec do téměř hotového dortu vložit krém atd.
Jan Mrcasik
Ano. Všechny vaše připomínky a dotazy se dají shrnout starou statistikou, že přes 70% náročnosti/úsilí na jakémkoli SW projektu je integrace. Proto je blbý nápad lepit dohromady skripty ukradené ze StackOverflow (i když tam najdete opravdu takřka úplně všechno) a proto to nefunguje ChatGPT funkčně (validace) i když se to kompiluje bez chyby (verifikace).
Jan Mrcasik
Plus zásadní rozdíl je, že v této konkrétní aplikaci platí, že většina má pravdu, resp. „většina = pravda“ – protože nefunkční kusy kódu jsou na StackOverflow downvoteované, takže je ChatGPT při učení ignoruje. Downvote/upvote je binární kritérium, tomu rozumí. V hantýrce datových „vědců“ to vlastně znamená, že miliony uživatelů distribuovaně zkompilovali učící sadu dat pro neuronovky – labely „toto je funkční kód“ a antilabely „toto je nefunkční kód“, a k tomu labely které utváří korelaci mezi lidským zadáním a kódem, který je plní.
ChatGPT ale absolutně nerozumí kódu, nechápe význam ani funkci objektů ani klíčových slov, neví co se smí a nesmí – pouze generuje miliontou variaci na předním milionem lidí napsaných skriptů.
Ještě jinak: absolutně jediné, co Velké Jazykové Modely (LLM) umí je, předvídat, jaké slovo má následovat po předchozí sekvenci slov s nejvyšší pravděpodobností. Strukturovaná data jako Stackoverflow, kde první je otázka, pak snippet kódu a pod tím hodnocení, je pro vytěžení dokonalá.
Lojza
Imho pokud Ai naucis, jak resit nejaky jeden konkretni pripad, bude ho umet resit docela solidne. Viz sachy, GO a podobne.
Jiste nejaka univerzalni AI nebude vyplnovat danova priznani se spravnosti blizici se 100%
Ale pokud by se jednalo o nejakou specializovanou AI primo pro tento jeden ucel, pak nevidim duvod, proc by to nemohlo fungovat.
jizlivec
Nebyl by na daňové přiznání lepší nějaký specializovaný ÚB program?
Karkulka
Ono to nutně muselo jít do prdele, kvůli několika faktorům:
– problém s DEI – rasisté ví, že zatím co asiat je „ten chytrý“, černoch je ten svalnatý/rychlý/vytrvalý. Důsledek je, že zatím co černoši jsou fakt dobří běžci (sprinteři i maratonci), asiati dělali pro NASA atd. Jenže to je zlé a rasistické, takže univerzity začaly přidávat plus body za „diverzitu“ černochům, a naopak strhávat body asiatům, což má za následek, že dnes mají sice diverzifikované studenty, ale pro geniálního asiata je téměř nemožné se dostat na Ivy league
– druhý problém s DEI, do společností jsou potřeba ženy. Jenže ženy neumí obecně moc pracovat se statistikou, a nejsou moc schopny zvládat kritiku, ergo je raději nikdo moc nekritizuje
– ekonomický problém – aby to fungovalo bezchybně, je potřeba docela dost kamer i v dobrých podmínkách. Jenže víc kamer je nejen dražších, ale hlavně to znamená nutnost podstatně většího množství výkonu. Realisticky Tesla má nějakých 9 kamer, a patrně to nestačí ani na dobré podmínky. A nejspíš tam chybí i lidar
Důsledek toho všeho je, že to nevyvíjí nejlepší co by mohli, raději se „moc nekritizuje“, protože kritika je fuj, a nikdo moc nechce přiznat, že krom toho, že ty kamery nestačí, že tam bude lidar potřeba, a že to stejně v dešti pojede patrně daleko hůř než člověk, ale že hlavně je problém ten výpočetní výkon (kde jsme nejspíš tak dva řády daleko od toho, co je potřeba), a že s tím souvisí problém s napájením, protože i ty dnešní nepostačující pokusy o self-driving zkracují dojezd ve městě o zhruba 25-33 % dle značky. A pokud nám chybí dva řády výpočetního výkonu, aby to občas nenarazilo do evidentně viditelného náklaďáku, který by viděl i zcela ožralý důchodce, nebo nesrazilo naprosto perfektně viditelného cyklistu, kterého počítač buď ignoruje, nebo správně identifikuje jako cyklistu, ale naprosto bez potíží to do něj narve, alternativně to spokojeně narve do policisty usměrňujícího provoz (jakkoli tyhle případy tu asi polovině diskutujících nijak nevadí), pak je tu zjevná svízel. Na dálnici to pravda zkracuje dojezd jen asi o 10 %, ale pořád se tu bavíme o tom, že Tesla má nějaké SAE 2-3 (tzn. úplný hovno), a ti nejlepší jsou tuším někde na pomezí 3-4.
Karkulka
Mimochodem tohle všechno jsou i lehké problémy pro alternativy typu „auto na vodík“ atd. Protože… pokud to má autonomně jezdit, bude to žrát. Takže pokud to nebudou dálkově řízené trolejbusy nebo vlaky, kde napájení není problém, pak to autonomně moc jezdit nebude.
V tomhle ohledu je možná logičtější ta snaha dělat spíše „vláčky“ z kamionů – první řídí řidič, další 2-3 můžou jet s omezeným autonomním řízením.
dritchie
Algoritmicky je to nemožné. Nevím jestli někdo podal exaktní důkaz toho tvrzení, ale empiricky tak nějak tušíme, že to tak je. Prostě pokud to budeme programovat, bude to fungovat třeba na 90%, což je v normálním provozu k ničemu.
Zbývá předem natrénovaná neuronová síť, která by musela být srovnatelná s lidským mozkem a musela by se vejít do auta. Jak prostorově, tak energeticky.
Takovou nemáme a možná ani nikdy mít nebudeme.
Generovat bláboly, depresivní obrázky a levicovou propagandu, to ty, dnešní simulace typu ChatGPT zvládnou. To jo… Ale inteligence to není. Snad nějakého magora někdy nenapadne tomuhle
svěřit řízení stroje v reálném čase :-))
grg
S tými kamerami mi to príde ako pomerne nepodložený argument. Človek ako vodič (alebo trebárs gepard či kôň, tí sa autonómne orientujú v priestore aj pri pohybe, a aký príkon majú ich mozgy?) má len dve kamery, aj to pomerne nedokonalé, a funguje to. Dokonca aj s jednou, prakticky viackrát vyskúšané.
Karkulka
Podložený nepodložený, uvidíme za deset let. Realita je taková, že člověk má sice „jen“ dvě oči, ale může hýbat hlavou + má zrcátka. S jedním okem to jde do jisté míry taky, ale problém je odhad vzdálenosti/rychlosti.
Rok zpět jsem četl o zařízení, které se mělo snažit vyřešit nedostatek personálu při kontrole zavazadel na letištích tak, že člověku promítali kufry, a biofeedbackem „četli“ reakci mozku. Protože zjistili, že počítač nedokáže vyhodnotit spolehlivě a rychle zda to zbraň je či není, zatím co lidský mozek zvládne zpracovat a vyhodnotit snad kolem 20 snímků za sekundu (možná i víc, nedokážu to dohledat), ale zase mu moc trvá reakce z „je to zbraň“ po „udělej něco“, což řešili právě čtením té reakce.
semancko
Opravim Ta s tym odhadom. S jednym okom sa legalne pilotuju lietadla, stereo videnie pouzivas iba na velmi kratku vzdialenost koli malej vzdialenosti medzi ocami, je to par metrov. Takze na odhad rychlosti ide mozog inak. Pozor ale, je rozdiel ci mas jedno oko a presiel si nejakym adaptacnym obdobim a ked si uplne zdravy a pouzivas obe oci a iba si skusas privretim jedneho oka. Toto moc nefunguje.
huja
D-FENS překvapil. Asi nikdy neslyšel jméno Elon Musk. Samořídící taxi samozřejmě budou. Winner takes all. Akcie TSLA už mi přinesly hodně peněz, ale tohle bude jackpot. Spěte dál alt right juniot IT’s :))
corona
huja:
„Samořídící taxi“
– – –
Ten širší experiment z Phoenixu by asi v Praze moc nefungoval…
:OD
sergej
Tak už i jsou, nevím jestli bych do toho vlezl ale v dešti vožralej možná. https://www.youtube.com/watch?v=GHo_K3vYiP4
Někde u drobíka? jsem to viděl že vsenfrencisku nebo kde už to drandí po městě.
Tento článek mi připomíná starý D-Fens, ale mám dojem, že to autor ve snaze působit nekompromisně trochu přešvihl, a ještě navíc moc nakuploval celkem neutrální technologii na současné kulturní války.
„Ztracený případ“ vs. „přešvihnutý hype v oboru, který přece jen nějak roste a vyvíjí se, jenom pomalejším tempem“ přece není totéž. A zrovna ty části ekonomiky, které by autonomní řízení využily na maximum – armáda, speditéři – nejsou ani zdaleka ty nejvíce zwokizované.
Hype se přešvihlo, což je do značné míry Muskova práce, ale určitě se teď nestane to, že by se ty současné polotovary prostě odložily stranou a všechny zúčastněné firmy si řekly „to nemá cenu, byla to slepá ulička, prostě všichni odepíšeme ztráty a šlus“. Protože i když to autonomní řízení není ještě zcela schopné zvládnout libovolnou situaci, jeho schopnosti i tak pozvolna rostou, kdežto schopnosti lidí ne. Nestane-li se něco mimořádného, dříve nebo později se ty křivky protnou.
Autor zmiňuje letectví… no tak ať se podívá, jak to probíhalo tam. Rok od roku toho autopilot uměl o něco víc, malinko, ale přece, a postupně jsme dokonvergovali do stavu, kdy a) ve vojenském nasazení už drony nad pilotovanými stroji dominují drtivě, aspoň počtem a rozsahem nasazení a b) v civilním letectví jsou tam piloti sice stále přítomni, ale moc toho reálně nenapilotují – a v celém průmyslu už se řeší otázka, jestli náhodou příliš velké spoléhání na techniku nevede k chátrání vlastních schopností.
Že se bude silniční infrastruktura muset pozvolna přizpůsobit robotům, aby jim pomohla? No, pravděpodobně ano. To je ale asi ten nejmenší problém, silnice se průběžně opravují tak jako tak, dosadit na ně při té příležitosti pár vysílačů není logisticky příliš obtížné.
Rozhodně je to lehčí než sehnat třeba mladé lidi pro řízení náklaďáků. Stárnutí této profese je celosvětový problém, a i když je zvykem tvrdit, že je možné tento typ problému vyřešit zvýšením platů, tak nevím, že by se to někde povedlo.
Nitus
Předpokládám, že D-F to myslel tak, že ztracený případ je autonomní řízení tak, jak si ho kavárna vysnila. Koncept jako takový jistě beznadějný není. Nebo to myslel tak, že to je momentálně ztracený případ (kdybychom vnímali optikou „fyzikálně je to možné, a tím pádem to určitě jednou mít budeme“, tak nutně dojdeme k závěru, že kolonizace Marsu je hotová věc).
Nakuploval, nebo ne… To je asi hodně otázka pohledu. Já to vnímám tak, že technika není špatná ani dobrá (s výjimkou několika mála extrémních příkladů typu zbraní hromadného ničení, s nimiž se koná dobro opravdu obtížně), a konkrétně tenhle koncept strašlivě doplácí na svoji oblibu u „konstruktérů pokrokové společnosti“. Potenciál získat si pozornost takových lidí má každý koncept (a zároveň pro každý koncept je tato pozornost polibek smrti), protože tomu ksindlu není žinantní zneužít naprosto nic, ale je fakt, že tenhle koncept se jim asi mimořádně hodí do krámu. Za mě by asi bylo ideální dát to celé k ledu, dokud lidstvo nevyspěje natolik, že ve své většině pochopí rozdíl mezi technickým a společenským problémem (to je samozřejmě nadsázka, takový pokrok by znamenal učinit další skok v evoluci druhu, a na to nemáme čas).
Infrastruktura, to bude hodně velké téma, protože jste s exaktností sobě vlastní zmínil, že LOGISTICKY to není problém, ale bohužel pouze tak. Ve všech ostatních ohledech to problém je, samozřejmě především investičně (vyklopit na silnici kýbl asfaltu a namontovat na ni transpondér není totéž, zrovna tak jako není totéž „ukrmit“ ze solárního panelu mýtnou bránu, na jejímž provozu nestojí dohromady nic, a ukrmit z téhož panelu odpovídač, na jehož spolehlivosti můžou záviset životy). Když si vzpomenu, jakej průser byla (ne)kompatibilita Pendolina s českými kolejovými obvody, což byla ve srovnání s tímhle plochá historka okresního formátu, tak pochybuji, že se bavíme o problému, který by bylo reálné mít koncepčně vyřešený řekněme v horizontu dekády (implementačně bych to pak viděl na rok 2050+).
Největší smysl by úprava silnic dávala na pan-evropských tazích, protože pro výdělečnost kamionu je docela dramatický rozdíl, musí-li řidič čerpat povinné přestávky, nebo jede-li robot v režimu 24/7. Ale stačí se podívat na ohromnou různorodost systémů dálničních známek, aby člověk viděl, že jednotný evropský systém podobný železničnímu ETCS je pěkně daleko :)
Jak čeho. Železnice je lepší na ucelenky: přesunout tisíc tun něčeho někam. Tam se plně uplatní efektivita toho, že jeden strojvedoucí táhne obří náklad odpovídající stovce kamionů, a že elektrická lokomotiva je silná jak bejk a vydrží fungovat půl století.
Pokud je to ale náklad jogurtů, které se pokud možno nemají zkazit… tak si moc neumím představit, jak by to zapadlo do vlakotvorby atd.
Děda byl strojvedoucí na nákladech. Začínal ještě na páře (štokry v DKV Bohumín). Pro výrobky těžkého průmyslu to byl skvělý způsob dopravy. Dnes, když už, tak kontejnery z přístavu v Hamburku do překladiště v Uhříněvsi a dál už náklaďákem.
Lukas B.
v dopravě je vždycky nejdražší ten poslední kilometr, ona „last mile“ (a případně ten první samozřejmě). tuhle jsme v jisté diskusi na ekolistu rozhořčení dopravou dřeva pro energetické využití z austrálie do evropy kolektivně napočítali, že tuna nákladu pro dopravu bulkerem z druhého konce planety sežere přibližně patnáct kilogramů nafty (respektive toho černého svinstva, které žerou ty prádelní hrnce s šedesáti otáčkami za minutu) a že vozit „něco“ z druhého konce planety je stejně energeticky náročné jako to „něco“ odvézt naftovým kombíkem na vzdálenost 100 kilometrů (hmotnost nákladu 400 kilogramů, počítáno jen cesta tam, a že tedy bulker i kombík mají zaplacenou cestu zpět vytěžovákem).
efektivita vlaku je také obrovská, ale vlak má svá omezení; zaprvé rozměr (gabarit čili průjezdný profil neokecáme), zadruhé hmotnost (nápravové síly), zatřetí nemožnost ad hoc objížďky a začtvrté nepružnost nakládky a vykládky. ale když se chce (nebo jinak to nejde) tak to jde; od začátku 20. století jezdily chlazené ovocnářské a zelinářské vlaky z floridy a kalifornie na severozápad USA, tenkrát ještě měl každý vagon nádrž, který se naládovala ledem, a za dva až tři dny se vykládalo v novém jorku (tedy vlastně podobně, jako se vozí dnes kamiony ze španělska a řecka rajčata a hrozny).
ale zpět k automatizaci a šetření nedostatkovými šoféry; systém „autovlaků“ fungoval v australském vnitrozemí již v 60. letech, a nejjednodušší se nabízí spřažení kamionů do vlaku, kdy po rovném vícepruhu může být spojeno více kamionů, v nejjednodušším případě fakt jako vlak, tj. tyč a sdělovací kabel, a šoféruje se jen prvním kamionu, ostatní dostávají on wire pokyny (jak šlapat na ply, na brzdu, a automatická převodovka si s tím hravě poradí), pěkně si takhle švihneme 300 kilometrů od rastplatzu po rastplatz, tam přestávka půl hodiny, pak dalších 300 km, a následuje výměna vůdčího kamionu/řidiče.
servisdok
A tohle, ty kamionové vláčky, to jste vymysleli na tom ekolistu, že ano?
Jako sorry, ale pochlubit se tady ekolistem, to fakt každý neumí..
corona
servisdok:
„.. kamionové vláčky,..“
Ekologisti vymýšlejí (elektrický) vlak, místo aby se poučili z reálu, hledají pseudořešení.
.
Lukas B.
kamionové vláčky fungovali v austrálii už krátce po válce (respektive bylo to tak, že nejprve to byly obyčejné leč zesílené přívěsy a fungovalo to jen pro jízdu víceméně rovně po víceméně rovině, pak se někde v městysu zaparkovalo, rozpojilo, a roztahalo se hvězdicově po odlehlých vesničkách a farmách)
ekolist je mimochodem mnohem vícebublinozní než tohle zatuchlé doupě (rádoby) konzervativců. ano, jsou tam obzvláštníci, ale ne více a ne obzvláštnější než zde (jakkoli uchýlení trošku jinam).
corona
Lukas B.:
„..v austrálii..“
– – –
Tam, kde jsou zcela jiné podmínky, než zde…
:OD
servisdok
Zase ty bublinky.
Kamkoli se na ekolistu podívám, tam to zapáchá fanatismem, fanatickým nadšením a neopodstatněným optimismem. A když někde něco bouchne či vyhoří, jako poslední dobou čím dál častěji (bioplyn), tak takové ticho není ani o půlnoci v Punkevních jeskyních..
Lukas B.
ano, proto tam ostatně tu bublinu chodím (chodíme) narušovat. fanatici to nemají rádi, jako samozřejmě kterýkoli fanatici.
dritchie
Myslím, že se dobýváte do otevřených dveří. Četl jsem to už ráno, snad si to pamatuji, autor píše něco ve smyslu, že to „možná jednou po nich někdo dodělá“.
A i já myslím, že k tomu časem dojde. Ovšem realisticky, bez nánosu ideologického balastu z levičáckých čajoven a kaváren.
Náhrada lidského mozku v dohledné době těžko vznikne, ale pokročilé asistenční systémy do osobních aut nebo nějaká infrastruktura pro kamióny, proč ne, to je klidně možné..
Ovšem automotive bude ještě muset nevyhnutelně narazit na drtivé důsledky vynucované elektromobility. Ten náraz je nevyhnutelný a ti výrobci, kteří jej přežijí pak snad začnou pragmaticky pracovat mj. i na pokročilejší automatizaci řízení
semancko
S autopilotom v lietadlach by som bol opatrny, ten ma tiez presne definovane limity a cuduj sa svete, niektore veci miesto neho da lepsie clovek. Samozrejme existuju aj opacne priklady a specificke procedury ale hlavny rozdiel oproti pristupu popisanemu v clanku je absencia nekriticnosti od hlavnych akterov. V letectve to musi splnit nejake kriteria a cez to nejde vlak.
grg
Autopilot v lietadle má zásadnú výhodu, že sa mu do cesty okrem rakiet z BUKu veľa vecí nepletie.
semancko
To urcite a ked som to teraz vo vycviku skusal, tak by si sa cudoval aky problem mu robila obycajna termika na finale. Samo islo o male lietadlo a AP tiez nebol uplne posledny vykrik techniky ale aj tak to bolo zaujimave.
tvl v našich podmínkách na samotě u lesa, na desítkách (stovkách?) tisíc kilometrů, tahat všude eletrifikacu na náký kurvárny, eště to zálohovat a monitorovat, checht
desítky procent toho sou už teď v tragickým stavu a většinou dodnes KSÚSy nezvládly ani vykoupit pozemky POD tělesama, natož rygóly kolem a eště metr přidat, aby se tam teda mohly ty dva autobusy vyhnout aniž by musely zajíždět kolem pomalu do příkopu
ty seš srandista :D
jo a te dróne myslíš ty jak to často celou dobu sleduje a případně pak i v ostré fázi navádí na dálku voperátour?
Kdybyste nefrajeřil, Behemote :) Nemusíte všechno hrotit do absurdna.
Na samotu u lesa zatím nedorazil ani semafor, to neznamená, že semafor je pitomá a zbytečná technologie.
První nasazení autonomního řízení bude nejspíš vypadat tak, že se příslušným vybavením pokryjí jenom dálnice, načež prostě kamion vyjede ze skladu s lidským řidičem, dorazí na nejbližší dálniční nájezd, tam z něj řidič vyleze, poplácá kabinu a řekne „jeď do Španělska“. A převezme si kamion v opačném směru a dotáhne jej do města.
Takové nasazení dává docela dobrý smysl hned ze třech důvodů:
a) robot jede nonstop a bude v cíli cca za poloviční čas než člověk. Větší proběh vozidel, větší produktivita;
b) aspoň trochu se tím redukuje dopad skutečnosti, že po celém vyspělém světě je málo řidičů nákladních vozidel. Budou potřeba jen na poslední cancour cesty sem a tam, ne na celé štreky;
c) pokrytí pouze dálnic není nijak prohibitivně drahé.
Tak schválně, čemu se na tom zkusíte vysmát?
Latimerie podivna
Nechci se vysmívat, ale co třeba nějaká objížďka? Nehoda a uzavření dálnice? Prasklá pneumatika? Porucha nebo havárie toho kamiónu (i když to nebude chyba robota)?
Proč to nefunguje u vlaků? A kolik je v současnosti linek metra bez řidičů? Nějaké jsou, ale je jich hodně málo a stojí to balík. Taková automatizace dálnice mě přijde mnohem složitější než automatizace metra.
Navíc si myslím, že ta automatizace dálnice by vyžadovala určitou standardizaci – musel by to být zřejmě jeden systém „všude“ a ne několik systémů od různých výrobců. A tady třeba může být zádrhel. Pokud by jedna dálnice byl jeden systém a jiná dálnice jiný systém, tak auto by muselo zvládat oba. A pak by vznikl třetí, ještě lepší . . .
Forge
Všichni jsme viděli pohlednice „Naše město za sto let“.
Realitu můžeme posoudit.
Většina těch vámi vyjmenovaných věcí se dá řešit tak, že si kontrolu nad strojem převezme řidič na dálku a „dopilotuje“ je někam, kde se buď dá provést oprava, nebo kde už si to bude zase moci převzít robot.
U vlaků je přece ETCS level 2 vysloveně zamýšleno pro automatické vedení soupravy; na trati s ETCS 2 už ani nemusejí být návěstidla. Zatím tam ti strojvedoucí jsou, ale i mladé strojvůdce je problém sehnat. Časem budou i plně automatické vlaky. Zejména u rychlovlaků je to beztak dost jedno. Na většinu problémů bude strojvedoucí i robot reagovat tím, že nouzově zastaví. Vážnější problémy typu vykolejení nevyřeší ani člověk, 500 tun vážící vlak řítící se 200 km/h prostě zamíří tam, kam mu fyzika velí.
Jinak máte pravdu, trvá to, není to levné, problémy s kompatibilitou atd. Ale stejně se tak děje, protože výhody jsou značné. Robot se nedostaví do práce ožralý, není roztržitý proto, že se pohádal s manželkou, nepotřebuje odpočinek, nestárne.
Jan Mrcasik
Všechno tohle stojí a padá na tom, že 99% ajťáků neumí psát ani navrhovat bezpečné systémy ani přibližně tak dobře, jako inženýři ve „fyzických oborech“ umí konstruovat bezpečnou elektroniku a stroje.
Z tohoto hlediska je dálkové řízení je ještě horší, než ten autopilot. Vy byste někam pustil několik tisíc tun nebezpečného nákladu rychlostí 80kmph s tím, že pokud něco selže, v horším případě to vykolejí a vybuchne, popř. někoho rozmašíruje na kaši – a v lepším případě to fail-safe bude nouzově brzdit co čtvrt hodiny jako false-positive?
V reálném světě to pak vypadá tak, že viz článek pana domácího – ono to s tou funkční bezpečností leckdy není tak žhavé ani v oborech jako konstrukce autobusů či vlaků navzdory tomu, že se to tam učí… A v IT se to neučí vůbec.
Plus jsou tu takové inherentní radosti, že zatímco mechanický či elektronický systém pořád pracuje s fyzickým světem a zpětná vazba tedy alespoň nějak kopíruje realitu, IT svět je zcela paralelní vesmír, který je naprosto slepý mimo předžvýkané digitální vstupy. Tedy je v řádově horším postavení z hlediska funkční bezpečnosti, protože si není schopen sám cokoli „ošahat“ a naopak mu tam vstupují chyby konverze analogových na digitální veličiny a chyby v datech.
SatanOkkY
Nestárne – tu by som si dovolil polemizovať.
Ono tú nákladnú dopravu na diaľnici si viem predstaviť, ale má to v mojom konzervatívnom mozgu dosť veľa ALE…….
jizlivec
Na elektrifikované železnici je dodnes několik systémů napájení…
Vícesystémové lokomotivy jsou běžná věc…
Dokonce jezdí soupravy schopné přizpůsobení na různý rozchod…
Nevidím důvod, proč by musel být od samého začátku všude stejný systém…
Ostatně pamatuji videorekordéry systému VHS a beta (asi byly ještě další), svoji práci odvedly a dnes po obou pes neštěkne…
No, tak on ten současný stav na železnici je hodně daný tím, že svého času se státy při elektrizaci hlavních tratí navzájem moc nekoordinovaly. Elektrizace probíhala v nejvyspělejších částech Evropy v první polovině 20. století, u nás po roce 1950 (pomineme-li pár drobností typu pražského uzlu a Bechyňky), tehdy bylo mezinárodních institucí daleko míň než teď.
Dneska by do toho určitě hrabal minimálně Brusel :)
jizlivec
Copak mezinárodní koordinace…
I u nás jsou dvě zcela odlišné soustavy…
Jo, dědictví minulosti bývají zábavná. Když se u nás začalo elektrizovat ve velkém, střídavina 25 kV / 50 Hz vypadala jako totálně nepraktický maďarský bizár. Pak se technika vylepšila natolik, že dneska je to nejefektivnější soustava a nedávno se po dlouhých úvahách začalo na střední Moravě opravdu konvertovat. Celá republika má vyjít snad na 80 miliard.
Ještě zábavnější to teď mají v Pobaltí, kde v rámci projektu Rail Baltica stavějí vysokorychlostní normálněrozchodnou trať. Všechny stávající tratě jsou přitom širokorozchodné.
Forge
jizlivec:
S čtvrtou větou naprostý soushlas.
A co se týče bety, tak to byla špička.Jenže SONY šlo cestou, kterou dnes frčí Apple.
Takže vše jenom od nich, od konektorů až po nekonečno.Tak to VHSka převálcovala.
PS:
Kdysi jsme ve zkušebně nahrávali na minidisc a to byla paráda slepá ulička…
SatanOkkY
ZIP „diskety“
Ozaj nevie niekto kde kúpiť ZIP mechaniku?
Krásná práce, celokovové tělo, radost to mít v ruce a po walkmanech na kazetu neuvěřitelná kvalita zvuku (nahráváno z CD přes optický kabel), ve své době to byla super věc. Akorát MP3 přehrávače šly velmi rychle kupředu a totálně to převálcovaly kapacitou, cenou a rychlostí/jednoduchostí použití.
Beranidlo
Díky za článek. Jen doplním, že se zatím v souvislosti s autonomním řízením neotevřela ještě jedna velká Pandořina skříňka, a to jsou právní aspekty a dopady takového „dobrodružství“ do občansko-právní a trestně-právní odpovědnosti. V dnešní době máme odpovědnost za škodu provozovatele vozidla a řidiče a trestní odpovědnost řidiče jasně popsanou a vždy taková odpovědnost končí u konkrétní osoby. Nikdo si ale ještě nezačal lámat hlavu nad tím, na koho by se tyto odpovědnosti přenesly, protože někdo ve finále odpovídat musí. Naše právo je postaveno primárně na odpovědnosti provozovatele a řidiče. Upřímně, nedovedu si představit právní koncept, který by např. z řidiče tu (trestně-právní) odpovědnost sňal. A i kdyby to někdo natvrdo prosadil ve stylu „jsem tu jen pasažér a za nic neodpovídám“, na koho by ji přenesl? Na výrobce auta? Skončí to přehazováním horkého bramboru, který nikdo chtít nebude. Tohle nemá řešení. Je to obrovský právní bolehlav, který nelze vyřešit jinak, než jak to máme dneska. A sednul by si někdo do auta, které nekontroluje a neovládá a které může někoho zabít a šel by si za to sednout? Chtěl bych takového blázna vidět.
Nitus
Z pohledu výrobce je momentální situace jasná: Dokud operuje v šedé zóně, tak ze sebe shodí odpovědnost nějakou alibistickou větou v manuálu, kde bude napsáno něco ve smyslu že jde o experimentální systém, za který plnou odpovědnost nese řidič, tady podepiš smluvní podmínky, jejichž součástí je tento discalimer, jestli je podepsat nechceš, tak táhni o dům dál. Blbců, progresivistů a geeků, co jim to rádi podepíšou, je zatím dost. Časem jich bude ubývat, ale taky bude vznikat legislativní rámec pro celou věc, a tam bude cílem zase „být u toho“ a podílet se na tom procesu od začátku.
corona
Nitus:
„.. bude vznikat legislativní rámec pro celou věc..“
– – –
Už zkoušel protlačit pablb Jurečka parlamentem v roce 2018 a vyšumělo to. Přímo tam měl větu „… řidič smí odvracet pozornost… pokud zapnul vysoce sofistikovaný systém úrovně 5…“
.
jizlivec
Už jsem četl několik článků na téma „lámání hlavy s odpovědností za následek“…
Zatím je to ve fázi teoretických úvah, časem se nějaké* řešení najde…
Rozhodně si nemyslím, že to „nelze vyřešit jinak, než jak to máme dneska“ – hlavně když to dneska nijak vyřešené nemáme…
* Zcela jistě neuspokojí všechny, ale to je osudem všech právních
corona
Beranidlo:
„..odpovědnost..“
– – –
Stále řidič. A protože NELZE řidiče nahradit v běžném silničním provozu žádným zařízením, bude mít odpovědnost i nadále řidič, ač se různí aktivisté a ůmyslitelé“ snaží odpovědnost hodit někam do „právního prostoru“ s všelijakými tahanicemi.
„Nikdo si ale ještě nezačal lámat hlavu nad tím, na koho by se tyto odpovědnosti přenesly, protože někdo ve finále odpovídat musí.“
U nás možná nikdo, v Americe, kde se lidi soudí ostošest, to byla jedna z prvních věcí, o které se intenzivně diskutovalo.
Co se peněz týče, pojistit škody způsobené roboty při autonomním provozu není až tak obtížné. Trestně-právní zodpovědnost řidiče by se patrně nahradila povinností výrobce splňovat nějaké podmínky (certifikace), při jejímž porušení by mohl být provoz příslušného typu auta zakázán. No, a pokud by podmínky splňoval, tak by se holt příslušná nehoda brala jako vyšší moc. Nikde není psáno, že od každého incidentu musí odejít aspoň jeden obviněný člověk.
corona
Marian Kechlibar:
„…Trestně-právní zodpovědnost řidiče by se patrně nahradila povinností výrobce splňovat nějaké podmínky (certifikace), při jejímž porušení by mohl být provoz příslušného typu auta zakázán…“
– – –
Ano, CERTIFIKACE.
Zatím o takovém požehnání rozhodují odborníci s praxí; bohužel vývoj může přinést změnu a začne se certifikovat.
Jo, to je hodně dvojsečné, to máte pravdu. Na druhou stranu, v oboru, kde jde o životy, nemůže tento proces úplně (a zejména celoplanetárně) zdegenerovat do úplného zmrdího království. Pokud nějaká významná země (Japonsko, Británie, Německo) odejme nebo odepře nějakému konkrétnímu samořídícímu systému certifikaci a adekvátně to zdůvodní, v ostatních zemích se lidi začnou ptát, jestli je to pravda a jestli se náhodou nemá udělat totéž.
Spousta standardů v dnešním letectví vznikla podobným procesem.
Lukas B.
trestní odpovědnost autonomně řídících robotů by zřejmě vypadala podobně jako odpovědnost softvérových firem za chyby a škody způsobené programy, tj. téměř a prakticky nula. ono tedy záleží, samozřejmě, jestli by úroveň toho softvéru byla na úrovni kancelářských programů a her, nebo na úrovni softvérů medicínských a dopravních (třeba takové řízení letového provozu nebo zabezpečení na železnici), kde už se „jede“ na „počítači“ a fakt už si fírové nepředávají dřevěné kolíky jako právo vjet do traťového úseku.
Lukas B.
čili básník tím chce říci – buď to bude černá zaplombovaná skříňka s certifikovaným systémem (a bude to možná ta vyšší moc), nebo to bude něco jako gůglovská navigace (plná odpovědnost obsluhy za nerespektování zákazu odbočení), nebo a nejspíš to bude něco mezi.
Beranidlo
Ale pořád tam někdo sedí – řídící letového provozu nebo „výpravčí“, který to odskáče, když nebude dávat pozor a letadla nebo vlaky se srazí. Otázka zní, kdo to bude v dopravním provozu autonomně řízených vozidel.
I ve věži se můžou stát věci, na které nebude mít živý člověk vliv, a které mu nelze klást za vinu. Dejme tomu selhání radaru, který ukáže jiná data, než má. Pokud byl certifikovaný, jediné, co se dá udělat, je do budoucna změnit podmínky certifikace, aby se tato konkrétní chyba podchytila.
Lukas B.
dovedu si představit na dálnici jistou analogii s železnicí, tedy podmínkou předání autopilotovi by bylo napojení na síť a při jakýchkoli problémech, od nehody přes mimořádnou událost typu chodec na dálnici, sníh, námraza, vemi silný déšť a výpadek sítě po ztrátu signálu. v něco jako železniční „generální stop“ (ikdyž tohle kulhá). protože upřímně řečeno, kilometry kamionů i dálkové jízdy osobních aut se točí především po dálnicích (a tam zdržují povinné přestávky a omezení denní pracovní doby, nebo prachobyčejný zdravý rozum řidiče soukromého osobáku) a autonomní řízení pro dvacet kilometrů po okresce žádný „národohospodářský“ smysl nedává a AI pro tatru točící se po stavbě je jiný level než stálých 80km/h po rovné směrově rozdělené komunikaci se stálým rozhledem pro zastavení
Pche, autonomní řízení. Pche, elektro.
Teď frčí vodík!
Na uzlech distribučních soustav se bude elektrolyticky vyrábět vodík, takže jsou vyřešeny přebytky z OZE a tento se pak bude skladovat a používat v SOFC.
Všechno to bude do sedmi let hotový, takže pokud nevidíte okolo sebe horečnou činnost, mám na mysli výstavbu vodíkové infrastruktury, nerozumíte moderní době, volové.
A co dotace, dotace na vodik frci? Dotace jsou prece oil of business!
Když bylo třeba rozjet automobilovou dopravu v USA tak pokrokové firmy skoupily provozovatele šalin a zavřeli je. Dostali za to pokutu 5 tisíc dolarů. A šaliny jsou už jenom v Brně a nejezdí v noci.
Jo, vodík. S tím blbnou i výrobci letadel. Asi jim jeden LZ-129 Hindeburg nestačil.
Mě by zajímalo jak si někdo myslí že bude vypadat to skladování vodíku. Von je to zmrd co uteče i z ocelový nádrže.
To je trochu přehnaná obava. I ten Hindenburg si vodík vozil víc jak rok a to jen s jediným doplnění do předního vaku.
Graf Zeppelin II dokonce tři roky, než ji zrecyklovali pro nedostatek hliníku.
Zeptáme se Žaponců a Korejců – těm na vodík jezděj auta
Nejezdí. Alespoň nijak zvlášť.
Podobné ujišťování, že to bude naprosto, ale nsprosto bezpečné, bylo i u nabíjecích zástrček a zásuvek elektrokrámů. A to nešlo o nic menšího, než zajištění odolnosti proti prachu a vodě. Co teprv lehoučký plyn, který není cítit a který tak rád, ve směsi se vzduchem „štěká“.
Zatím shořelo jen pár vyšších stovek káblů, zásuvek, ale i samotných elektrokrámů. Na ten počet, co jich na světě je, dost nadpočet proti tomu, jak to mělo být bezpečné.
Vždycky, když se do skutečné bezpečnosti, životnosti a odolnosti proti poškození, začnou srát ekonomové, dopadne to špatně.
Příklad z Kunovic:
Dokud se v L-410 používaly konektory podle sovětského vzoru ŠR/ŠV/ŠT, důkladně předimenzované až tak, že se používaly i v tankové/vojenské technice, bylo všecko v pořádku. Fungovaly i zcela ponořené do hydraulického oleje.
Po přechodu na jakýsi západní standard, údajně kvůli zaměnitelnosti některých dílů, jsou neustávající problémy s povrchovkou, přechoďáky a s těsněním.
Rusák ale v tancích, obecně ve vojenské technice, dál používá ta zastaralá bytelná ŠR-ka, jehož 2,5mm kolíkem lze trvale prohánět 40A, 4mm kolíkem pak až 200A a konektor se dá přejet pásem, aniž by jeho plášť, nebo funkční část utrpěly škodu. On je totiž celý ten kolík z technického stříbra, nejen postříbřený a tedy náchylný na otěr té povrchovky, plášť je z nějaké titano-hliníkové slitiny a o neskutečně pevných, přitom kvalitních izolačních částech toho konektoru, kromě chemického rozboru, neví nikdo nic.
Jak to říkal ten týpek od raketoplánů? Přestaň být inženýrem a obuj si manažerské boty. Nějaké těsnění palivových nádrží…
Posádka Challengeru pozdravuje.
tak zatím úspěšně táhnou pokrok a eště drtivě snížili ceny za vynesení, takže…
To bych taky zase tak přesvědčeně netvrdil. Ty náklady, pokud vím, zatím nikdo pořádně nevyčíslil…
servisdok:
„… konektory podle sovětského vzoru ŠR/ŠV/ŠT… všecko v pořádku…
… jakýsi západní standard, … neustávající problémy s povrchovkou, přechoďáky a s těsněním.“
– – –
Potvrzuju. Přes 60 let v provozu, bez problému.
Harting. apod = funguje, ALE…
.
To me docela zajima. Sam okrajove pouzivam nektere z CCCP SR/VS. Jedna rada ma kontakty pomerne mizerne, vetsi roztec, jakousi pertinaxovou izolaci. To moc hi-tech neni. Druha naopak ma jemnejsi, zlate pokoveni, celkove presnejsi obrabeni vc. krytu. Tuto jsem nalezl v atomovejch hodinach za mega a pul i v leteckejch kontrolkach LUNxxxx vyroby Mikrotechna Modrany. Zde se mi pohledove zda, ze izolace je PTFE. Vodo/olejotesnost netusim. Pocitove to vypada velmi podobne, jako kvalitni MIL-spec konektory ze Zapadu. Je tam rozdil?
Podobne „kulate“ konektory s kontakty v trojuhelnikove siti jsem videl i na ultravysoce vakuove komore, spolu s alternativou v podobe triradych Canonu. Izolace opet PTFE a verim, ze pokud neprofici skrz UHV, tak ze to obstoji podobne i v jinem prostredi. Model neznam, ale mohl bych se zeptat.
Perlicka: velmi me prekvapilo, kdyz jsem nasel FRB konektor v dokumentaci k zapadoevropske druzici. Myslel jsem, ze to bude shoda jmen, ale nebyla. Nasledne jsem se docetl, ze TESLA FRB a nektere WK… (typ. 7-kolik napajeci k PMD-85) byly jen licence (nebo kradena licence? Ale spis legalni) nejakeho snad svedskeho patentu na hyperboloidalni kontakty, tvorene pootocenim klece z mini dratku. Na vyssi amperaz a odolnost zasunu v polnich podminkach a nesikovne zachazeni to asi nikdy nebude, ale verim, ze spolehlivost samotneho kontaktu bude perfektni. Ale v poslednich letech to vidam jen v medicinske technice.
Obecne tipy i anti-tipy na konektory uvitam. Plati stale.
Ja jsem pro armadni zarizeni pouzival cinske MIL-spec, kruhove. Nikdy s nimi nebyl problem. Pritom cenove parada, proti zapadnim. A Cinan je dela automaticky kovove, dokonce krome sede a cerne umi i ruskou zelenou.
Na druhou stranu, MiniFit a NanoFit, ac je to docela standard, ma problemy s vylezanim pinu z futer. Jasne, cenove nekde jinde, ale je to zapadni industrialni standard, pokud mi staci nejake IP30.
FRBy byly pro sbernice sice velke jako krava, ale megaspolehlive. U PMD-85 byly tragedie DIL sokly a z nich vylezajici brouci teplem, stacilo par hodin provozu.
turbosele:
„…CCCP SR/VS. Jedna rada ma kontakty pomerne mizerne, vetsi roztec, jakousi pertinaxovou izolaci. To moc hi-tech neni.“
– – –
Izolace hnědo-červená, kolíky/zdířky stříbro, letované. Armatura z hliníkové slitiny, šedo-zelená barva. Použito v nejrůznější vojenské technice, průmyslových zařízeních, železničních vozidlech aj.
Jednotlivé piny a zdířky úspěšně používám také v případě nutnosti natažení dočasných vedení – možná se tak nejeví, ale kvalitní jsou.
.
Když jedu Merglem na golf tak dost často předjíždím hovado co se veze v Tesle a neřídí. Jen se kochá. Fakt je že spícího jsem ho ještě nenachytal.
Dotaz na experta Lojzu:
Připusťme, že by existovala baterie, do které dostaneme během několika minut pár desítek kWh energie.
Jaký příkon by pak musela mít nabíjecí stanice s řekněme 20 stojany v době, kdy by byla využitá na dejme tomu 80%?
°;-) Nestačilo by propojit fit centra šlapacích buvolů s nabíjecí stanicí?
Neblbni, před pár lety jsem doučoval Lojzu vážený průměr.
Lojza není technik, je humanista, který se rád nadchne do vzdušných zámků a velikášských myšlenek. Bezmezná víra v ancap a dneska v elektro jsou symptomy. Bohužel, negativní zpětnou vazbu nebere moc dobře.
Jojo, jsem humanista, co vystudoval obor „mechanik elektronik pro ridici a sdelovaci zarizeni“
Presne, jak rikas.
A vubec netusim, co to je prumer a tak, nejspise proto, ze jsem v zivote na zadne skole nemel z matiky nic jineho, nez 1.
Presne jak rikas :-D :-D
Lojza.
„…obor „mechanik elektronik pro ridici a sdelovaci zarizeni“…“
– – –
Kdybys znal alespoň základy takového oboru, věděl bys něco o elektrochemických zdrojích. Jenže ty nevíš – všechno jsou pro tebe záhadné krabičky a informace o nich si bereš z médií pro širokou veřejnost.
.
Jen tak pro zajimavost – ve skole jsme se nic takoveho neucili.
Spis programovat mikrocipy a tak…
Jinak samozrejme meles hovna a nic nevis,jako vzdycky.
Lojza:
Tak určitě, o napájení z akumulátoru nemáš povědomí, ty čipe. Ale dojezd 800 km a nabití za půl hodiny jsi sežral, protože to působí líbivě.
Ty jses normalni retard
Pokud aktualne funguje baterka, co nabiji 10kWh za minutu a kousek, tak ….tak si to spocitej
Jo, je potreba mabijecka, co to do toho umi cpat.
Nevim (opravdu nevim, protoze jsem tohle nikdy nepotreboval vedet), jak velkej problem trebas pro CEZ je dotahnout nekam kabel, pres kterej by sel vykon rekneme 1MW.
Pokud to problem nebude, pak neni problem ani s baterkama. Pokud to problem je, tak holt takhle rychly nabijeni je problem.
Von neni retard. Von hodil s krikeťákem jako nikdo a když byl major 15 metrů daleko, tak si klidně sundal čepici. Rebel jako kráva. Drsoň. A navíc inteligent. Bacha Lojzo, tady si narazil na elitu, Sysop, servisdok a jihočech potvrdí – kamarád do deště.
Lojza:
„…baterka, co nabiji 10kWh za minutu…“
– – –
Nejdřív ukaž údaje, o jakou jde.
.
Problem je v tom, ze za 160 rokov od prveho Pb akumulatora sme sa velmi neposunuli (okrem NiFe/NiCd, Ag/Zn a Lion/pol nic), takze ano, je to velky a sucasnymi prostriedkami realne neriesitelny problem.
Zivotnost takeho akumulatora, co sa bude nabijat 10 kWh za minutu, by som chcel vidiet..
Zivotnost takeho akumulatora, co sa bude nabijat 10 kWh za minutu, by som chcel vidiet..
Přežije přesně tu jednu minutu a v 61. vteřině bouchne.
tydle hovadiny už budou mít nejaký kapalinový chlazení…prostě…eletrická technologió je stráááášně jednoduchá a vůbec, žádný mechanický části, voleje…:D
Ty že jsi „vystudoval obor“? Spíš to vypadá na tříletej učňák, kam tě zařadili v rámci inkluze. Soudě podle tvých technických znalostí. Máš vůbec maturitu? Asi těžko, co? :-D
Neco okolo 5MW.
Z toho mi vychází, že ideální by bylo mít těch kapesních atomových reaktorů zhruba o půlku méně, než momentálně máme benzínek, možná ještě o něco míň. To je natolik futuristická vize, že Elon by z toho tekl jak třináctka na koncertě Justina Biebera, ale při srovnání technologické, logistické a bezpečnostní koncepce současného PWR a současné beznínky mi to volako něvychádza :-).
Ne, to je samozřejmě vtip, i když „based on real events“. Čím déle se o tom bavíme, tím víc mi z toho jako vítěz vychází ten vodík.
Uprimne receno, pokud by se podarilo vyresit skladovani velkeho mnozstvi elektriny…jako ze nejaka uloziste, tak by to vyresilo spoustu problemu. Zatim nic z toho, co se zkousi realizovat, neni nic moc.
A na velke precerpavacky dneska neni doba, to nikde nedovolej postavit…
Lojza:
„..vyresit skladovani velkeho mnozstvi elektriny..“
– – –
Kdybys právě znal něco o akumulátorech, nebudeš dál pracovat s takovým nápadem.
.
Ja ale nemluvim o akumulatorech a take primo rikam, ze to, co se zatim zkousi realizovat, neni, cituji, „NIC MOC“
Nekdy mi prijde, ze kdyz neco napisu, objevi se ti pred ocima rudo a zacnes psat…neco uplne mimo.
Lojza:
„…vyresit skladovani velkeho mnozstvi elektriny…“
„…ale nemluvim o akumulatorech…“
– – –
Snad tedy o kondenzátorech…?
Ale to by byl snad vtip, ne…?
Pokud jsi mínil přečerpávačky, to není skladování elektřiny, ale vody, resp. jejího gravitačního potenciálu.
To bys taky mohl za ukládání elektřiny považovat skladování uhlovodíkových paliv, když to bereš takto…
:OD
Lojza:
„..vyresit skladovani velkeho mnozstvi elektriny..“
—-
I bůh se kdysi zabýval myšlenkou, jak bezpečně a dlouhodobě skladovat velké množství energie. Po sérií velkých třesků nakonec vymyslel hmotu.
Jeden atom je 10 na -10 metru. Jeden elektron je 10 na -18 metru. Při 100% účinnosti úložky je to furt zásobník větší o 8 řádů!
To je jako byste pro uložení jedné kostky ledu o hraně 1 cm potřeboval mrazák ve tvaru kostky o hraně 100 kilometrů.
Skladovat významné množství elektrické energie na chemickém principu, je už léty prověřená hovadina.
Bezvýznamná, malá množství a po krátkou dobu, to není problém v ničem, primární baterie používáme všichni.
Jakou účinnost, životnost, pořizovací a likvidační cenu, že mají ty nejlepší dnešní akumulátory?
Dtto elektromechanický princip, ta slavná gravitační úložiště.
I ta jediná přečerpávačka, ta není primárním „opěrným“, stabilním zdrojem celé sítě, ale jen vyrovnávacím.
Stabilním zdrojem je dneska jedině jádro.
Ekofanatiky a soply, vystupující proti jádru, je potřeba zabít. Jejich víru, že je to fuj, jim nelze vzít, nelze je přesvědčit žádnými argumenty včetně toho, že mohli vyrůstat v luxusu a dostatku i proto, že tu stály dvě jaderné elektrárny.
No, aspon 50 rokov slubuju slnko na zemi (riadenu termojadrovu reakciu).. to uz prorokovali za komunistov, co si pamatam.. a furt nic.
Este aj ten eurosojuzny ITER pouziva ideologicky nevhodny rusky tokamak.
Jen tak mimochodem, konecne se nedavno podarilo zprovoznit tyhle veci s tim, ze to vyrobilo vice energie, nez spotrebovalo, dokonce 2 tymum nezavisle na sobe s jinejma technologiema, pokud se nepletu jedni to drzeli nejak laserama, druzi klasicky elektromagneticky, ale nechci kecat…
To s tim laserem bylo vcelku neprakticke, protoze byly potreby dlouhe mezery mezi „zazehama“ a neslo by to tim zatim drzet v kuse…
Ale vyvoj bezi a uvidi se casem no…v blizke budoucnosti rozhodne ne.
Já bych vodík a vodíkové články nezavrhoval a nepodceňoval. Podle mne to je jediná technologie, která dokáže z nestabilních OZE reálně uskladnit velké množství energie a také se dá přepravovat. Vzhledem k tomu, že u OZE v řadě zemí není problémem kapacita výroby, ale nestabilita a nemožnost skladovat, vodíkové technologie toto řeší. Samozřejmě v nějakém časovém horizontu.
Ucinnost elektrolyzy vody je okolo 80%, vodikovy palivovy clanok ma 40%, (dlhodobe) skladovanie vodika tiez nie je bez problemov.
@quadra
Jasně. Ovšem kdo má opravdu hodně slunce (větru), tak může vyrábět (nestabilní) elektřinu skoro zadarmo.
Stabilní jaderná energie stojí stovky miliard reaktor, palivo, provoz a opravy, uložení paliva, zatím to vychází jako extra drahý zdroj – proti uhlí nebo plynu. Ostatně JE má taky jen omezenou účinnost – výroba elektřiny v JE funguje jako parní stroj pohánějící generátor. A přenos či uložení do baterií a z baterií má další ztráty a náklady.
Extra drahy zdroj? Ani by som nepovedal, vzhladom k zivotnosti desiatok rokov s konstantnym vykonom, co solaru nehrozi uz po par rokoch (veterniky netusim, aku maju zivotnost).. provoz a opravy/vymeny musis riesit pri kazdej vyrobe, aj tvojej vodikovej, palivove clanky rozhodne nemaju velku zivotnost..
Jadro nie je zdaleka idealne, ale v sucasnosti najlepsie – po technickej stranke, ideologicke cervenozelene marxisticke sracky neriesim.
Technicka stranka – emisie, dlhodoba stabilita a spolahlivost vyroby elektriny.. na ulozenie zvyskoveho paliva staci zlomok penazi, co isli/idu do dotacii zelenych sraciek, ktore su bez dotacii nepouzitelne.
Eurokreteni vo svojej cervenozelenej debilite znicili celu generaciu (ak nie pomaly dve) ludi, ktori rozumeli jadrovej energetike..
Je to přesně obráceně jak píšete. :-P
Dell garantuje u svých nejlepších li-ion článků pro nejvyšší řadu notebooků 300 nabíjecích cyklů (93Wh).
Nejlepší Li-ion baterky do e-bicyklů Bosch garantují 500 cyklů s tím, že možná by mohly vydržet až 1500 (500Wh) – pokud tedy uživatel bude nabíjet jen od 30 do 60 % a neskladovat to v teple.
Podstatné je, že u takhle malých aku není možné dělat žádné triky a podvody jako mít 30% rezervu kapacity v nevyužitých Li-ion článcích, dynamicky jí nahrazovat ty poničené, a tvářit se navenek, že kapacita neklesá…
ad ta rezerva kapacity – když se článek nevyužívá na maximum, ale dejmetomu pouze mezi těmi 30-80% z pohledu min/max napětí, tak se zároveň docela dramaticky zvyšuje počet cyklů které ten článek vydrží, takže pak není potřeba ani dělat ty „triky a podvody“ s oním „nahrazováním kapacity“. Ta kapacita prostě tak moc skutečně neklesne.
Já teda osobně tohle řešení vidím pozitivně – pokud výrobce ovšem takovou věc pravdivě deklaruje. Tzn říct – „je tam v článcích 100kWh, skutečně se využívá se 75kWh“.
a dyž to nebudeš používat vóbec, vydrží to skoro věčně, joooo :D
tpč…
ne, taky tam ještě vstupuje čas (ale třeba i teplota), takže nemá moc smysl se k těm baterkám chovat tak, aby vydržely třeba 20 let, protože zřejmě nevydrží. Píšu teda o lithiových akumulátorech.
tpč…
každopádně je to asi jak dát si stolitrovou nádrž a pak si zvednout sání a přidat záklopku, aby z toho šlo použít jenom 70 l, protože proto…naprostá kundovina
Jakože kundovina je chovat se k baterce tak aby se jí prodloužila životnost? Bavím se tady jen a pouze o tomhle, o ničem jiným.
Tvl vůbec nevím proč na tuhle tvoji píčovinu vůbec reaguju, když tady přirovnáváš chemický procesy k napouštění nádrže.
Jako bys nevedely ze ten kokot se navaze bez vyzvani do jakykoliv diskuse o ktery vi uplne hovno, jenom aby mohl autorovi napsaty ze je kokot.
On ma totiz andropenis a neustale bezduvodne urazeni vsech okolo je jedine co mu aspon trosku zveda sebevedomi.
Jinak je to bezvyznamny garazovy cicmunda. Nebyt toho, ze se narodil s malym perem, tak by to byl mozna i normalni bezvyznamny trouba, ale je z nej echt kokot.
zzw30
26.8.2023 v 12:32
sekačky sou právě z toho důvodu naprosto nepoužitelná kundovina co NIKDY z principu nemůžó překonat kapalný paliva
má to naprosto na kundu směšné dojezd, na kundu nepoužitelnó životnost pár let a tvoje řešení na jedno je dojebat eště to druhý…joooo, bravo
soudnej člověk problém vyřeší jednoduše – je to kokotina, zrušit, strčit do archivu a zapomenout, místo vrtání se v hovně a hledání čeho jako?
Pokud to bereme tak, ze nabiti z 0 na 100% je jeden cyklus opotrebeni, pak nabiti z 0 na 80% predstavuje jen asi 0,2 az 0,3 cyklu opotrebeni. Za zbytek muze to nabijeni do 100%.
Pokid tedy uzivatel bude nabijet jen do 80% dramaticky tim zvysi zivotnost.
To co pise Mrcasik s rezervni kapacitou, tak si nejsem jisty, zda to tak funguje. Ze to ma navic clanky kterymi nahrazuje opotrebene.
Myslim, ze ta rezerva spociva predevsim v tom, ze baterie ma vyssi kapacitu nez vyrobce „prodava“ a management ji nenabiji na 100%.
Ve smeru k uzivateli se pak tvari trebas realne 80% nabiti jako ze ma plno na 100%.
Vyrobce samozrejme bude jen nerad investovat ze sveho a platit 20% kapacity navic, takze bych cekal ze bude hledat nejake optimum z hlediska prodlouzeni zivotnosti, hmotnosti a ceny.
Navim se samozrejme i lithiovych akumulatorech.
jn, ono spíš než o ty procenta jde přeněji o to, aby se článek vyhnul tomu maximálnímu namáhání, krásně to jde vidět třeba na nabíjecí/vybíjecí křivce.
Ladil jsem si tak BMSku pro svůj LFP4 pack, když jsem testoval články tak jsem si ukládal snímky průběhů napětí při nabíjení i vybíjení, a nastavoval jsem max. a min. napětí tak, že se články budou pohybovat jen mezi cca 3,1 a 3,45V, kde je průběh napětí téměř lineární a nejsou tam ty „kolena“ kdy to napětí rychle roste/klesá. U těch mých článků to neznamená využívání jen 75-80% jejich kapacity, ale víc, cca 90%.
Zrovna to nabijeni/vybijeni v aute neni moc rovnomerne. Nabijeni klidne nekolik C stridaji velke vybijeci proudy atd.
Moje BMW mi doporucuje nabijet na 80 % (pri nabijeni v aute, ne vnejsi nabijeckou). Je mozne i na 100%, ale ja to nechavam na tech 80%. Stejne tu baterku pouzivam jen na klimu, pojizdeni nekde v centrech mest, nebo nejaky poskakovani (semtamfor, parkovani, atd.).
Myslim, ze to na zivotnost vliv mit bude. Nejake reference uz jsou od kolegu v praci, kteri jezdi kdejakymi hybridy (ctyri roky) a fullelektro (tri roky). Zda se, ze ti, co vyuzivaji rychlonabijeni, maji baterku fprdeli drive. Naopak verim, ze pri slusnem zachazeni tech 8 let vydrzi.
Ja jsem s Outlanderem naskakal kilco, priblizne tretinu na elektro. Nabijel jsem vyhradne pomalym rezimem a baterka nevykazovala ZADNY pokles kapacity. Mela za sebou cca 400 cyklu.
Delame ted u nas komponenty pro nabijeci stojany 5 MW pro nakladaky. To proste… to je bez komentare. Par takovejch stojanu nekde na dvorku Dukovan a z elektrarny nemusi jit ven ani zadny vedeni.
Jako jo, zakaznik dal Auftrag, tak proc to nevyrobit, ze. Zakaznik ma Förderung, tak vi, co cerpa.
kolik lidí ten gábel nasazuje? :D
Nevim, ale jen pro chlazeni toho kabelu (cirkuluje v nem olej) je 300W pumpa.
Ja u tohodle vzdycky premyslim nad jednou veci – kabelje ok, tose vyresi, baterka je ok,tose vyresi…ale ten konektor? Jak je vyreseny, aby konektor,kde z principu vzdycky bude nejakej prechodovej odpor, prenesl ty obrovsky proudy?
sysop:
To jsou ty 5MW stanice, kdy 1MW má jeden stojan? To už chtějí zavést do tvrdého provozu?
Nene, jeden stojan ma 3,5-5 MW. Budeme jich delat 8000 pristi rok.
sem myslel, že už seš velkej kluk a na pohádky nevěříš…
Auftrag prisel tento tyden, je to rozjeta vec. Kecalo se okolo toho rok.
Sysop:
Vidis. A ty se toho kokota vseznalka furt zastavas. Idiot je schopnej se hadat i o tom co se deje u vas v praci.
Ale nojo… kazdej jsme nejakej. My se s Behemotem zname napul osobne. Pokud se do mne nekdo vylozene nesere, snazim se vyjit s kazdym.
zlom v říši už nastal, dyž se černý na bílým potvrdilo z nezávislýho zdroje, že úroveň dojčlandů letí do prdele, načež vzrostly preference AFD víc než kdykoli přetím, stejně jako třeba v londonistánu to projeli zelení a buzeranti
naivně věřit v takovej potěmkin, i dyby vám tam došel třeba líbesbríf vod papeža, checht…rok je hodně dlouhá doba a hodně se toho změní…abyste pak taky nebrečeli nad nedbytnejma pohledávkama za nesmysl
Neboj, my do toho dodavame seriovy produkty. Pouze jsme museli upravit teplotni rozsah z prumysloveho na vojensky. Drobnost.
Sysop
26.8.2023 v 9:13
Nene, jeden stojan ma 3,5-5 MW. Budeme jich delat 8000 pristi rok.
Sysop
27.8.2023 v 19:00
Neboj, my do toho dodavame seriovy produkty. Pouze jsme museli upravit teplotni rozsah z prumysloveho na vojensky. Drobnost.
LOGIC FAIL?!
Jestli se budeme porad zabejvat hen tema fyzikalnima zakonama, ktery uz leta nebyly novelizovany, tak se s tou ochranou prirody nikam neposuneme!
Vynikající článek, přesně kvůli takovým sem chodím a budu chodit i nadále. K dokonalosti mu ovšem chybí jedna drobná úvaha. Že totiž autonomní řízení minimálně v EU potřebujeme. A to ani ne tak pro taxíky, vozící hipstery z brunche na event, ale pro vozidla nad 3,5 tuny, vozící všechno možné od ponožek až po čipy a zajišťující veřejnou dopravu. Oni totiž jaksi nejsou řidiči, a bude mnohem, mnohem hůř – včera jsem v práci (řidič autobusu, veřejná linková doprava) mluvil s kolegou, co je u firmy od roku 1974, do roku 80 jezdil nákladní dopravu. Další komentář medle netřeba. Noví mladí sice chodí, ale nehrnou se, a až za pár let začnou hromadné odchody do důchodu, začne to kolabovat ve smyslu že najednou nebudou rohlíky v krámě nebo nepojedou autobusy. No a autonomní řízení je jedna ze třech možností, které mohly problém vyřešit. Ty druhé dvě jsou pracovní migrace a umístěnky, jako že absolvent romistiky na FF UK dostane umístěnku k nám a bude vozit busem kaštany. K pracovní migraci nechť se vyjádří někdo povolanější, já trochu umím Ukrajinu atd. a jsem tudíž dost skeptický k tomu, že se nám sem pohrnou masy ukrajinských pracantů dělat poměrně kvalifikované a hlavně fyzicky a psychicky náročné práce, abychom my je dělat nemuseli. A umístěnky jsou blbost jaxi z principu. Tudíž bez robotizace alespoň městské a příměstské autobusové dopravy zakrátko nastane velký problém. Kupodivu ho na rozdíl třeba od klimatické změny nikdo neřeší, a to ani lidé, co to mají v popisu práce. Max. se nějaký majitel firmy nebo manažer nesměle pokouší něco prolobovat.
Shackall1:
„…autonomní řízení je jedna ze třech možností, které mohly problém vyřešit…“
– – –
Určitě ne, pokud se nevybuduje velmi složitá a drahá infrastruktura.
.
Přesně tak. Daleko levněji by vyšlo těm šoférům platit nějaký rozumný peníze a ne jim dávat almužnu za práci, kde je hranice mezi svobodou a kriminálem kurva tenká.
Nabidka poptavka nic? Nouze je nauci Anglie je Dobry priklad…
Matně si pamatuju, že tam byla nouze o řidiče náklaďáků, takže jak to tam teda dopadlo? A vůbec, není tady někdo erudovanej, kdo by napsal jak je to obecně s tou anglií? Nedávno jsem četl článek že snad 90% lidí který hlasovalo pro brexit, tak kdyby věděli jaký hrůzy se stanou po, takže by hlasovali opačně…
A já myslel, že to platí o EU, 90% lidí co hlasovalo pro EU, tak kdyby věděli jaký hrůzy se pak stanou, tak by hlasovali opačně.
To ovsem plati v demokracii tak nejak vseobecne, o kazdych volbach.
Více práce psy sy lynčeva a nejsou lidi vyzíři. A není to málo antone pavloviči? Dehumanizace geometrickou řadou jednoduchých tydýtů, kdo chce přemyslů, nezamyslů a křesomyslů a bivoj se šemíkem je kde. :-)
https://www.youtube.com/watch?v=NZNn3zpjT6U
A naturálním fetkám, tůranti tydýt. Už zase :-)
https://www.youtube.com/watch?v=-3CSoAy4KUs
chochlů tady jezdijou naprostý davy, asi se ráčil nevšimnout
esli bude aspoň trochu rozumná pracovní doba (nejlíp se budou dát domluvit i směny, né že vole vod pondělí do neděle 10 hodin denně včetně svátků a víkendů, jinak už nechoď) atd. a dostanu přitom minimálně 40 čistá ruka, tak klidně se vyseru na dohadování s kreténama v eletrikařině a pudu chvílu točit lopatou
jenže vono to takový terno není, linkáči někde na vokrese pak reálně mají možná 30, sou tam skutečně vod nevidim do nevidim a eště jezdijou šmejdy v obskurním stavu a mají nad sebou hrobu kriminálu každej den v tejdnu, jak ostatně D-F onehdá popisoval v seriálu vo těch vykunděnejch pedálech
Super článek, díky moc. Chci jen podotknout k poslednímu odstavečku, že „umělá inteligence“ má gigantické využití proto, že 90 procent činností, kde převážně ženy realizují svou „kariéru“ místo aby rodily krásná miminka, se dá velice lehce algoritmizovat. Na rozdíl od řízení auta je jasné, proč jeden z 400.000 úředníků v ČR dá někam razítko (jediné co AI umět nebude je vyprávění „je nás na to málo, nedá se to stihnout“ :).
Reálný případ z mého okolí: autor článků/návodů pro daňové poradce v ČR si nechává cvičně své články generovat – chybovost nulová, čeština vytříbená a místo půl dne práce je definice zadání pro článek otázkou pěti minut.
Když přišel parní stroj do lomu a dva topiči tak nahradili 500 chlapů s palicemi na rozbíjení kamene, určitě něco málo činností stroj při drcení nepřevzal, ale zaměstnavatel pro 20 vesnic kolem dokola byl fuč.
400k úředníků?
To jsem zůstal HODNĚ PŘI ZEMI!!!
1) Lukáš Kovanda, Ph.D. (Trinity Bank) https://www.kurzy.cz/zpravy/705460-pocet-statnich-zamestnancu-letos-narostl-vyrazne-o-vice-nez-10-tisic-osob-citelne-nad-prumerem/
Počet státních zaměstnanců letos narostl výrazně, o více než 10 tisíc osob, citelně nad průměrem let 2017 až 2022. Pokud vláda sníží jejich počet na úroveň roku 2016, ušetří přes 50 miliard korun ročně
Počet státních zaměstnanců se letos oproti loňsku zvýšil o více než 10 tisíc osob a poprvé v historii Česka atakuje půlmilionovou hranici, když dosahuje cifry 499 056 osob. Mezi státní zaměstnance, resp. zaměstnance placené ze státního rozpočtu, spadá nejen zhruba 80 tisíc úředníků, ale také třeba učitelé, vojáci, policisté, hasiči či celníci.
Naopak mezi státní zaměstnance nepatři například zaměstnanci placení z rozpočtů krajů a obcí. Celkový počet osob veřejného sektoru, zahrnujícího jak rozpočet státu, tak krajů či obcí, je tudíž ještě vyšší a blíží se jednomu milionu lidí.
2) WIKIPEDIE
Státní zaměstnanci v Česku – Wikipedie (https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_zam%C4%9Bstnanci_v_%C4%8Cesku)
V rozšířeném pojetí jde o zaměstnance organizačních složek státu (ministerstva, ústřední orgány státní správy, soudy apod.) a příspěvkových organizací státu. Dle Ministerstva financí činí počet takto definovatelných zaměstnanců 482 270 (rok 2021). S tímto číslem tvoří zhruba 7 % lidí v produktivní věku (18–65 let).
Odečetl jste učitele, vojáky, lékaře, hasiče, překladatele, fízly a další?
Je to v tom zdroji L. Kovanda: s učiteli a městskými policajty atd. je to cca. 1.000.000 lidí, přímo placených z daní ostatních.
Ne. V tom zdroji je právě to, že úředníků je 68.400 zaokrouhleno nahoru. A kdybych počítal v průměru 10 úředníků na obec tak jich je cca 130.000
To je slovíčkaření. Že se jednomu zaměstnanci státního aparátu dá jiný název než úředník. V Německu to má aspoň nějaký skutečný rozdíl – úředníci mají penzi a ne důchod, ale v ČR je to jedna banda. Zrovna tak se skrývají statisíce státních zaměstnanců v „neziskových organizacích“ atp. Nejsou důležité nálepky, ale reálný stav – platí se stoprocentně z našich daní.
Tak sestřičce a doktorovi na pohotovosti řekněte, že jsou úřednici, Vy vole! Uvidíte kreativní přístup k Hypokratove přísaze!
Nemyslím, Pánev, že je na pohotovosti možné, aby byl „přístup k Hypochondrově přísaze“ ještě kreativnější než je ;) Já tam po různých úrazech skončil několikrát a jen jedinkrát můžu říct, že to nebylo kontraproduktivní.
Ale ona je to do značné míry pravda. Alespoň kterýkoli audit vždycky hodnotil jen kvalitu dokumentace.
tak samozřejmě, dyž se s nima pak někdo soudí za těžký ublížení na těle, případně pozůstalí za exitus, tak asi 2/3 váhu má právě to, co si sami napsali, a jenom ten zbytek sou svědecký výpovědi (kterak péču zanedbávali a eště se vo tom prokecali), případně haldy posudků ex post
zapomněls vole na další statisíce příživníků na ovcích, krajích a všech tech jima vlastněnejch vorganizacách a jinejch parazitskejch barákách
jako mě tydle tvoje vyjebávky už začínají srát ty kokote, pro mě je jedna a ta samá svoloč, esli mě vole buzeruje neschopná blbá kunda na baráku co je ofiko stádní, nebo měskej, krajskej…že si stád hraje na to, že celá ta další mašinéria není stád, mrk mrk…seš fakt debil vole
Idiot, který se pokusí nahradit generativní „AI“ jakoukoli kvalifikovanou práci jako právničinu nebo cokoli ohledně daní, se bude zatraceně divit a skončí v kriminále.
Tuhle si jeden právník nechal genAI vyrobit podklady na soudní precedenty, dokonce jí naúkoloval ať ověří jejich platnost. GenAI samozřejmě vygenerovala krásné precedenty a dozdrojovala dokumenty a judikáty – až na to, že žádný z nich nikdy neexistoval. Soud ho roztrhal na kusy.
Chlape, chápete vy vůbec, že genAI je jen naproso tupý generátor naprosto nesouvisejících stereotypů? Základní chyba této „technologie“ je, že ten křáp VŮBEC NEUMÍ UKLÁDAT ŽÁDNÁ PRAVIDLA ANI DEFINICE! Pracuje jen se statistickou predikcí, jaká slova nebo čísla často následují po sobě v určitém kontextu, ale pojmy jako „pravidlo“, „vzorec“, „šablona“, „autoritativní zdroj“ jsou z definice zcela mimo něj.
Pokud zadáte genAI vygenerovat daňové přiznání, v rozporu s očekáváním plebsu, přiživovaném mými prolhanými kolegy, NEPŮJDE na stránky Finančáku vytáhnout si vzorec a do toho dosadit vaše data. Namísto toho si stáhne 100,000 zcela nesouvisejících daňových přiznání úplně cizích lidí a smíchá z toho kaši podle toho, v jakých přiznáních figuruje podobné jméno nebo podobná čísla.
Tohle je přesně to, čeho se děsím zase já. Až plebs a hlupáci vážně začnou zkoušet používat genAI k tomu, o čem mí zmrdští kolegové všem bulíkují na nos, že to umí.
No samozrejme pouzivat chatGPT na takove veci je nesmysl, ale nevim, ze by nekdo vylozene tvrdil (z odborniku), ze se na to pouzivat da.
AI, ktere by zvladaly takovou cinnost, o ktere pises, ale jiste existovat mohou, nevidim duvod, proc by nemohly…
Nepřekonatelný technický důvod, proč „AI“ typu strojového učení NIKDY nebude možné použít pro autoritativní aplikace, je v samotném principu jak vznikají „AI“ neuronové sítě – v učícím procesu. Lidské neuronové sítě jsou rodiči a vzdělávacími institucemi naučeny nejen jaké jsou ve světě objekty, ale jaké jsou jejich hierarchické vztahy, taxonomie, kauzalita, a že existují obecná a autoritativní pravidla (fyzikální zákony nebo matematické vzorečky, například) které jsou platné zcela BEZ OHLEDU na to, jak jsou „statisticky menšinové“.
To znamená, že pokud celá třída sesmolí v testu vzoreček špatně, ale identicky protože od sebe opisovala – 96,6% většina se mýlí a správně je vzoreček v jediné učebnici.
Naproti tomu neuronovky nikdo nic takového neučí a nikdy naučit nemůže proto, že celá pointa neuronovek je, že je:
– neučí lidé, nýbrž úplně primitivní a blbé prográmky
– na základě zcela ploché, binární sady datových nálepek (data labels) typu „true/false“ – je kočka, není kočka
– výhradně a principiálně pouze na základě tupé statistiky – co je korelace, to je podle neuronovek pravda
Neuronovky a tady žádná AI proto nikdy z principu nemůže být schopná rozlišit autoritativní zdroj od neautoritativního, protože z principu nikdy nemůže umět hierarchii zdrojů, protože neumí nic kromě tupého „demokratického hlasování statistická většina zdrojů má pravdu“.
Proto každá GenAI bez výjimky totálně shoří na matematice nebo jiných „hard“ oborech poznání, kde je úplně jedno jak velký počet textů něco tvrdí, protože pravda je objektivní.
To se „AI“ snaží opravit tím, že přes API propojí principiálně úplně vadné neuronovky s expertními systémy jako Wolfram, které s AI nemají vůbec nic společného a naopak mají autoritativní pravidla, objekty a hierarchii.
No a z přesně stejného důvodu GenAI nenapravitelně trpí tím, co spin-doctoři a PR týmy genAI nazvaly „AI halucinacemi“, tzn. že poskládá naprostý nesmysl, ale věrohodně vypadající. Z pohledu neuronové sítě, která nechápe pojmy „pravda“, „autorita“ ani „pravidlo“ a pouze otrocky kombinuje statistické podobnosti, je naprostý blábol statisticky podobný s pravdivými texty stejně dobrý jako ony, protože statistická podobnost slov a sémantiky je přeci 99% podobná!
To jsou vlastnosti neuronovek, nikoli chybka která by šla napravit. Je to jejich hlavní princip, a tedy neodstranitelná zmetkovitost.
Ja se teda o AI nijak nezajimam. Ale prekvapilo me, ze nekteri kolegove pouzivaji chatGPT k psani ruznych skriptu a ono to funguje.
Tj. mam napr pozadavek, ze mam vstupni daty napr. csv s takovymi a takovymi daty a chci na win platforme napsat powershell skript, ktery veme data a pak treba projede uzivatelske ucty a tam kde je korelace s daty v csv ma udelat to a to…
A ono to skutecne napise skript, ktery dela co chcete.
Toto neni o vygenerovani neceho co jako skript vypada. Tady je treba „pochopit“ zadani a striktne se ho drzet, stejne jako je treba drzet se pevne dane syntaxe jednotlivy prikazu, znat z dokumentace co vyzaduji za vstupy a co davaji za vystup a obecne souvisloti v jakem systemu se pohybujeme
Tj. Prijde me, ze zrovna napsani funkcniho skriptu je vec, kde musite vedet co je a co neni autoritativni. Tad jaksi benevolence neni mozna. Tj. kdyby AI jen nasazela nejaky nahodny text jakozto nahodny vystup mixu milionu podobnych textu, proste jen neco co na prvni pohled jako skript vypada, tak by to nejspis realne nedelalo to co jsme od toho chteli ne?
Co si o tom myslite?
Ne, to je právě jen povrchní dojem. Nic to nechápe – nerozumí pravidla jazyka ani syntaxi. Funguje to tak, že na Stackoverflow najde milion variací na téma „jak mám napsat skript k XYZ“, statisticky vytáhne příkazy které se tam dominantně vyskytují…
A potom, aby to „nehalucinovalo“, to prohání metodou pokus-omyl kompilátorem/debuggerem tak dlouho, dokud nepřestane vracet chyby a namísto toho nevrátí spustitelný kód.
Je to v principu přesně stejné, jako najmout si Inda, který bude lepit dohromady snippety ze StackOverflow. Včetně toho, že protože tomu ani jeden z nich nerozumí, výsledek je totální bastl, který může fungovat v jednotlivostech ale nikoli ve větších celcích.
Pro lepší porozumění viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Argument_%C4%8D%C3%ADnsk%C3%A9ho_pokoje
No to chápu, že to nic nechápe :D
Ale tak jednoduchý to nebude. Důvod proč si ten skript člověk píše je, že žádný hotový na netu nenašel a ani žádný co by vyžadoval jen drobnou úpravu, aby dělal to co člověk chce.
Samozřejmě, že z pohledu efektivity práce je nejjednodušší kouknout se nejdřív na net, jestli někdo neřešil něco podobnýho a není to už někde napsaný. Tepr až pak si jde většina lid jde udělat vlastní skript.
Ano, internet je velký a člověk neprohledá vše, ale rozhodně se nikde neválí milion různých skriptů, které dělají to co odpovídá zadání. I kdyby jich bylo na netu jen padesát, tak jistě některý z nich člověk vygooglí.
Další věc je, že udělat něco co jde zkompilovat, nebo proběhne bez chyby ještě neznamená, že to dělá to co po tom člověk chtěl.
Pár skriptů napsaných z GPT chatu jsem už viděl. Všechny proběhly bez chyby. Jen málo který fungoval, ale vždy je tam nějaká triviální chyba. Teď jsem například viděl sadu nějakých skriptů, které všechny nedělali naprosto nic, protože v kroku importu chyběla definice delimetru pro zdrojové csv, ale přes to všechno všechny ty byly napsané tak, že po nějaké té drobné opravě fungovaly a dělaly naprosto přesně to co bylo v zadání.
Tj. ano, věřím že to co to vyrobí může pustit v nějakém emulátoru, zda to nevrací chyby, ale nemyslím si, že by to prošlo nějakou validací, že to dělá co má – protože nedělalo. Přesto to je napsané celé správně (až třeba na jednu chybku, která to znefunkčnila).
Tj. mohlo se to učit na velkém množství hotových skriptů, které dělaly částečně/něco z toho co je v zadání a tím se to naučilo jak udělat jednotlivé kroky které vedou k cíli, ale poskládat za sebe a navázat na sebe těch několik úkonů, aby to jako celek dělalo to co jsme po tom chtěli v zadání si myslím už tak jednoduše nejde.
Hypotetické přirovnání – mám představu, že upeču dort. Ještě nikdo nikdy dort neupekl, tak na to neexistuje recept a postup. Jen do AI zadám jasnou představu výsledku – jak to má vypadat, chutnat a dám AI ingredience.
AI má k dispozici databázi receptů na všechno možné, jen je na dort. Má recept na kachnu se zelím a knedlíkem, na donut, chleba, tlačenku, bábovku atd.
V podstatě všechny komponenty dortu může AI okoukat v receptu na něco jiného – recept na korpus vezme z nějaké buchty, recept na krém vezme z nějakého dezertu, recept na fondán vezme zase někde jinde atd.
Ovšem sestavit výrobní postup, že je třeba nejdřív upéct korpus, pak ho nařezat, pak to namazat, spojit to, potáhnout atd. už úplně nemá kde opsat, protože já jí definoval jen cíl a nikoliv postup a jak přesně docílit, aby vznikl zrovna dort nikde už hotové najít nemůže. Přesto je ten sestavený postup funkční a vede k výrobě dortu, tedy nevyskytují se tam totální nesmysly, které nemohou fungovat, jako že bych měl začít vytvarováním fondánu, pak ho naplnit korpusem a nakonec do téměř hotového dortu vložit krém atd.
Ano. Všechny vaše připomínky a dotazy se dají shrnout starou statistikou, že přes 70% náročnosti/úsilí na jakémkoli SW projektu je integrace. Proto je blbý nápad lepit dohromady skripty ukradené ze StackOverflow (i když tam najdete opravdu takřka úplně všechno) a proto to nefunguje ChatGPT funkčně (validace) i když se to kompiluje bez chyby (verifikace).
Plus zásadní rozdíl je, že v této konkrétní aplikaci platí, že většina má pravdu, resp. „většina = pravda“ – protože nefunkční kusy kódu jsou na StackOverflow downvoteované, takže je ChatGPT při učení ignoruje. Downvote/upvote je binární kritérium, tomu rozumí. V hantýrce datových „vědců“ to vlastně znamená, že miliony uživatelů distribuovaně zkompilovali učící sadu dat pro neuronovky – labely „toto je funkční kód“ a antilabely „toto je nefunkční kód“, a k tomu labely které utváří korelaci mezi lidským zadáním a kódem, který je plní.
ChatGPT ale absolutně nerozumí kódu, nechápe význam ani funkci objektů ani klíčových slov, neví co se smí a nesmí – pouze generuje miliontou variaci na předním milionem lidí napsaných skriptů.
Ještě jinak: absolutně jediné, co Velké Jazykové Modely (LLM) umí je, předvídat, jaké slovo má následovat po předchozí sekvenci slov s nejvyšší pravděpodobností. Strukturovaná data jako Stackoverflow, kde první je otázka, pak snippet kódu a pod tím hodnocení, je pro vytěžení dokonalá.
Imho pokud Ai naucis, jak resit nejaky jeden konkretni pripad, bude ho umet resit docela solidne. Viz sachy, GO a podobne.
Jiste nejaka univerzalni AI nebude vyplnovat danova priznani se spravnosti blizici se 100%
Ale pokud by se jednalo o nejakou specializovanou AI primo pro tento jeden ucel, pak nevidim duvod, proc by to nemohlo fungovat.
Nebyl by na daňové přiznání lepší nějaký specializovaný ÚB program?
Ono to nutně muselo jít do prdele, kvůli několika faktorům:
– problém s DEI – rasisté ví, že zatím co asiat je „ten chytrý“, černoch je ten svalnatý/rychlý/vytrvalý. Důsledek je, že zatím co černoši jsou fakt dobří běžci (sprinteři i maratonci), asiati dělali pro NASA atd. Jenže to je zlé a rasistické, takže univerzity začaly přidávat plus body za „diverzitu“ černochům, a naopak strhávat body asiatům, což má za následek, že dnes mají sice diverzifikované studenty, ale pro geniálního asiata je téměř nemožné se dostat na Ivy league
– druhý problém s DEI, do společností jsou potřeba ženy. Jenže ženy neumí obecně moc pracovat se statistikou, a nejsou moc schopny zvládat kritiku, ergo je raději nikdo moc nekritizuje
– ekonomický problém – aby to fungovalo bezchybně, je potřeba docela dost kamer i v dobrých podmínkách. Jenže víc kamer je nejen dražších, ale hlavně to znamená nutnost podstatně většího množství výkonu. Realisticky Tesla má nějakých 9 kamer, a patrně to nestačí ani na dobré podmínky. A nejspíš tam chybí i lidar
Důsledek toho všeho je, že to nevyvíjí nejlepší co by mohli, raději se „moc nekritizuje“, protože kritika je fuj, a nikdo moc nechce přiznat, že krom toho, že ty kamery nestačí, že tam bude lidar potřeba, a že to stejně v dešti pojede patrně daleko hůř než člověk, ale že hlavně je problém ten výpočetní výkon (kde jsme nejspíš tak dva řády daleko od toho, co je potřeba), a že s tím souvisí problém s napájením, protože i ty dnešní nepostačující pokusy o self-driving zkracují dojezd ve městě o zhruba 25-33 % dle značky. A pokud nám chybí dva řády výpočetního výkonu, aby to občas nenarazilo do evidentně viditelného náklaďáku, který by viděl i zcela ožralý důchodce, nebo nesrazilo naprosto perfektně viditelného cyklistu, kterého počítač buď ignoruje, nebo správně identifikuje jako cyklistu, ale naprosto bez potíží to do něj narve, alternativně to spokojeně narve do policisty usměrňujícího provoz (jakkoli tyhle případy tu asi polovině diskutujících nijak nevadí), pak je tu zjevná svízel. Na dálnici to pravda zkracuje dojezd jen asi o 10 %, ale pořád se tu bavíme o tom, že Tesla má nějaké SAE 2-3 (tzn. úplný hovno), a ti nejlepší jsou tuším někde na pomezí 3-4.
Mimochodem tohle všechno jsou i lehké problémy pro alternativy typu „auto na vodík“ atd. Protože… pokud to má autonomně jezdit, bude to žrát. Takže pokud to nebudou dálkově řízené trolejbusy nebo vlaky, kde napájení není problém, pak to autonomně moc jezdit nebude.
V tomhle ohledu je možná logičtější ta snaha dělat spíše „vláčky“ z kamionů – první řídí řidič, další 2-3 můžou jet s omezeným autonomním řízením.
Algoritmicky je to nemožné. Nevím jestli někdo podal exaktní důkaz toho tvrzení, ale empiricky tak nějak tušíme, že to tak je. Prostě pokud to budeme programovat, bude to fungovat třeba na 90%, což je v normálním provozu k ničemu.
Zbývá předem natrénovaná neuronová síť, která by musela být srovnatelná s lidským mozkem a musela by se vejít do auta. Jak prostorově, tak energeticky.
Takovou nemáme a možná ani nikdy mít nebudeme.
Generovat bláboly, depresivní obrázky a levicovou propagandu, to ty, dnešní simulace typu ChatGPT zvládnou. To jo… Ale inteligence to není. Snad nějakého magora někdy nenapadne tomuhle
svěřit řízení stroje v reálném čase :-))
S tými kamerami mi to príde ako pomerne nepodložený argument. Človek ako vodič (alebo trebárs gepard či kôň, tí sa autonómne orientujú v priestore aj pri pohybe, a aký príkon majú ich mozgy?) má len dve kamery, aj to pomerne nedokonalé, a funguje to. Dokonca aj s jednou, prakticky viackrát vyskúšané.
Podložený nepodložený, uvidíme za deset let. Realita je taková, že člověk má sice „jen“ dvě oči, ale může hýbat hlavou + má zrcátka. S jedním okem to jde do jisté míry taky, ale problém je odhad vzdálenosti/rychlosti.
Rok zpět jsem četl o zařízení, které se mělo snažit vyřešit nedostatek personálu při kontrole zavazadel na letištích tak, že člověku promítali kufry, a biofeedbackem „četli“ reakci mozku. Protože zjistili, že počítač nedokáže vyhodnotit spolehlivě a rychle zda to zbraň je či není, zatím co lidský mozek zvládne zpracovat a vyhodnotit snad kolem 20 snímků za sekundu (možná i víc, nedokážu to dohledat), ale zase mu moc trvá reakce z „je to zbraň“ po „udělej něco“, což řešili právě čtením té reakce.
Opravim Ta s tym odhadom. S jednym okom sa legalne pilotuju lietadla, stereo videnie pouzivas iba na velmi kratku vzdialenost koli malej vzdialenosti medzi ocami, je to par metrov. Takze na odhad rychlosti ide mozog inak. Pozor ale, je rozdiel ci mas jedno oko a presiel si nejakym adaptacnym obdobim a ked si uplne zdravy a pouzivas obe oci a iba si skusas privretim jedneho oka. Toto moc nefunguje.
D-FENS překvapil. Asi nikdy neslyšel jméno Elon Musk. Samořídící taxi samozřejmě budou. Winner takes all. Akcie TSLA už mi přinesly hodně peněz, ale tohle bude jackpot. Spěte dál alt right juniot IT’s :))
huja:
„Samořídící taxi“
– – –
Ten širší experiment z Phoenixu by asi v Praze moc nefungoval…
:OD
Tak už i jsou, nevím jestli bych do toho vlezl ale v dešti vožralej možná.
https://www.youtube.com/watch?v=GHo_K3vYiP4
Někde u drobíka? jsem to viděl že vsenfrencisku nebo kde už to drandí po městě.
Tento článek mi připomíná starý D-Fens, ale mám dojem, že to autor ve snaze působit nekompromisně trochu přešvihl, a ještě navíc moc nakuploval celkem neutrální technologii na současné kulturní války.
„Ztracený případ“ vs. „přešvihnutý hype v oboru, který přece jen nějak roste a vyvíjí se, jenom pomalejším tempem“ přece není totéž. A zrovna ty části ekonomiky, které by autonomní řízení využily na maximum – armáda, speditéři – nejsou ani zdaleka ty nejvíce zwokizované.
Hype se přešvihlo, což je do značné míry Muskova práce, ale určitě se teď nestane to, že by se ty současné polotovary prostě odložily stranou a všechny zúčastněné firmy si řekly „to nemá cenu, byla to slepá ulička, prostě všichni odepíšeme ztráty a šlus“. Protože i když to autonomní řízení není ještě zcela schopné zvládnout libovolnou situaci, jeho schopnosti i tak pozvolna rostou, kdežto schopnosti lidí ne. Nestane-li se něco mimořádného, dříve nebo později se ty křivky protnou.
Autor zmiňuje letectví… no tak ať se podívá, jak to probíhalo tam. Rok od roku toho autopilot uměl o něco víc, malinko, ale přece, a postupně jsme dokonvergovali do stavu, kdy a) ve vojenském nasazení už drony nad pilotovanými stroji dominují drtivě, aspoň počtem a rozsahem nasazení a b) v civilním letectví jsou tam piloti sice stále přítomni, ale moc toho reálně nenapilotují – a v celém průmyslu už se řeší otázka, jestli náhodou příliš velké spoléhání na techniku nevede k chátrání vlastních schopností.
Že se bude silniční infrastruktura muset pozvolna přizpůsobit robotům, aby jim pomohla? No, pravděpodobně ano. To je ale asi ten nejmenší problém, silnice se průběžně opravují tak jako tak, dosadit na ně při té příležitosti pár vysílačů není logisticky příliš obtížné.
Rozhodně je to lehčí než sehnat třeba mladé lidi pro řízení náklaďáků. Stárnutí této profese je celosvětový problém, a i když je zvykem tvrdit, že je možné tento typ problému vyřešit zvýšením platů, tak nevím, že by se to někde povedlo.
Předpokládám, že D-F to myslel tak, že ztracený případ je autonomní řízení tak, jak si ho kavárna vysnila. Koncept jako takový jistě beznadějný není. Nebo to myslel tak, že to je momentálně ztracený případ (kdybychom vnímali optikou „fyzikálně je to možné, a tím pádem to určitě jednou mít budeme“, tak nutně dojdeme k závěru, že kolonizace Marsu je hotová věc).
Nakuploval, nebo ne… To je asi hodně otázka pohledu. Já to vnímám tak, že technika není špatná ani dobrá (s výjimkou několika mála extrémních příkladů typu zbraní hromadného ničení, s nimiž se koná dobro opravdu obtížně), a konkrétně tenhle koncept strašlivě doplácí na svoji oblibu u „konstruktérů pokrokové společnosti“. Potenciál získat si pozornost takových lidí má každý koncept (a zároveň pro každý koncept je tato pozornost polibek smrti), protože tomu ksindlu není žinantní zneužít naprosto nic, ale je fakt, že tenhle koncept se jim asi mimořádně hodí do krámu. Za mě by asi bylo ideální dát to celé k ledu, dokud lidstvo nevyspěje natolik, že ve své většině pochopí rozdíl mezi technickým a společenským problémem (to je samozřejmě nadsázka, takový pokrok by znamenal učinit další skok v evoluci druhu, a na to nemáme čas).
Infrastruktura, to bude hodně velké téma, protože jste s exaktností sobě vlastní zmínil, že LOGISTICKY to není problém, ale bohužel pouze tak. Ve všech ostatních ohledech to problém je, samozřejmě především investičně (vyklopit na silnici kýbl asfaltu a namontovat na ni transpondér není totéž, zrovna tak jako není totéž „ukrmit“ ze solárního panelu mýtnou bránu, na jejímž provozu nestojí dohromady nic, a ukrmit z téhož panelu odpovídač, na jehož spolehlivosti můžou záviset životy). Když si vzpomenu, jakej průser byla (ne)kompatibilita Pendolina s českými kolejovými obvody, což byla ve srovnání s tímhle plochá historka okresního formátu, tak pochybuji, že se bavíme o problému, který by bylo reálné mít koncepčně vyřešený řekněme v horizontu dekády (implementačně bych to pak viděl na rok 2050+).
No, ta kompatibilita, to bude extra problém.
Největší smysl by úprava silnic dávala na pan-evropských tazích, protože pro výdělečnost kamionu je docela dramatický rozdíl, musí-li řidič čerpat povinné přestávky, nebo jede-li robot v režimu 24/7. Ale stačí se podívat na ohromnou různorodost systémů dálničních známek, aby člověk viděl, že jednotný evropský systém podobný železničnímu ETCS je pěkně daleko :)
Není náhodou řešením železnice?
Jak čeho. Železnice je lepší na ucelenky: přesunout tisíc tun něčeho někam. Tam se plně uplatní efektivita toho, že jeden strojvedoucí táhne obří náklad odpovídající stovce kamionů, a že elektrická lokomotiva je silná jak bejk a vydrží fungovat půl století.
Pokud je to ale náklad jogurtů, které se pokud možno nemají zkazit… tak si moc neumím představit, jak by to zapadlo do vlakotvorby atd.
Děda byl strojvedoucí na nákladech. Začínal ještě na páře (štokry v DKV Bohumín). Pro výrobky těžkého průmyslu to byl skvělý způsob dopravy. Dnes, když už, tak kontejnery z přístavu v Hamburku do překladiště v Uhříněvsi a dál už náklaďákem.
v dopravě je vždycky nejdražší ten poslední kilometr, ona „last mile“ (a případně ten první samozřejmě). tuhle jsme v jisté diskusi na ekolistu rozhořčení dopravou dřeva pro energetické využití z austrálie do evropy kolektivně napočítali, že tuna nákladu pro dopravu bulkerem z druhého konce planety sežere přibližně patnáct kilogramů nafty (respektive toho černého svinstva, které žerou ty prádelní hrnce s šedesáti otáčkami za minutu) a že vozit „něco“ z druhého konce planety je stejně energeticky náročné jako to „něco“ odvézt naftovým kombíkem na vzdálenost 100 kilometrů (hmotnost nákladu 400 kilogramů, počítáno jen cesta tam, a že tedy bulker i kombík mají zaplacenou cestu zpět vytěžovákem).
efektivita vlaku je také obrovská, ale vlak má svá omezení; zaprvé rozměr (gabarit čili průjezdný profil neokecáme), zadruhé hmotnost (nápravové síly), zatřetí nemožnost ad hoc objížďky a začtvrté nepružnost nakládky a vykládky. ale když se chce (nebo jinak to nejde) tak to jde; od začátku 20. století jezdily chlazené ovocnářské a zelinářské vlaky z floridy a kalifornie na severozápad USA, tenkrát ještě měl každý vagon nádrž, který se naládovala ledem, a za dva až tři dny se vykládalo v novém jorku (tedy vlastně podobně, jako se vozí dnes kamiony ze španělska a řecka rajčata a hrozny).
ale zpět k automatizaci a šetření nedostatkovými šoféry; systém „autovlaků“ fungoval v australském vnitrozemí již v 60. letech, a nejjednodušší se nabízí spřažení kamionů do vlaku, kdy po rovném vícepruhu může být spojeno více kamionů, v nejjednodušším případě fakt jako vlak, tj. tyč a sdělovací kabel, a šoféruje se jen prvním kamionu, ostatní dostávají on wire pokyny (jak šlapat na ply, na brzdu, a automatická převodovka si s tím hravě poradí), pěkně si takhle švihneme 300 kilometrů od rastplatzu po rastplatz, tam přestávka půl hodiny, pak dalších 300 km, a následuje výměna vůdčího kamionu/řidiče.
A tohle, ty kamionové vláčky, to jste vymysleli na tom ekolistu, že ano?
Jako sorry, ale pochlubit se tady ekolistem, to fakt každý neumí..
servisdok:
„.. kamionové vláčky,..“
Ekologisti vymýšlejí (elektrický) vlak, místo aby se poučili z reálu, hledají pseudořešení.
.
kamionové vláčky fungovali v austrálii už krátce po válce (respektive bylo to tak, že nejprve to byly obyčejné leč zesílené přívěsy a fungovalo to jen pro jízdu víceméně rovně po víceméně rovině, pak se někde v městysu zaparkovalo, rozpojilo, a roztahalo se hvězdicově po odlehlých vesničkách a farmách)
ekolist je mimochodem mnohem vícebublinozní než tohle zatuchlé doupě (rádoby) konzervativců. ano, jsou tam obzvláštníci, ale ne více a ne obzvláštnější než zde (jakkoli uchýlení trošku jinam).
Lukas B.:
„..v austrálii..“
– – –
Tam, kde jsou zcela jiné podmínky, než zde…
:OD
Zase ty bublinky.
Kamkoli se na ekolistu podívám, tam to zapáchá fanatismem, fanatickým nadšením a neopodstatněným optimismem. A když někde něco bouchne či vyhoří, jako poslední dobou čím dál častěji (bioplyn), tak takové ticho není ani o půlnoci v Punkevních jeskyních..
ano, proto tam ostatně tu bublinu chodím (chodíme) narušovat. fanatici to nemají rádi, jako samozřejmě kterýkoli fanatici.
Myslím, že se dobýváte do otevřených dveří. Četl jsem to už ráno, snad si to pamatuji, autor píše něco ve smyslu, že to „možná jednou po nich někdo dodělá“.
A i já myslím, že k tomu časem dojde. Ovšem realisticky, bez nánosu ideologického balastu z levičáckých čajoven a kaváren.
Náhrada lidského mozku v dohledné době těžko vznikne, ale pokročilé asistenční systémy do osobních aut nebo nějaká infrastruktura pro kamióny, proč ne, to je klidně možné..
Ovšem automotive bude ještě muset nevyhnutelně narazit na drtivé důsledky vynucované elektromobility. Ten náraz je nevyhnutelný a ti výrobci, kteří jej přežijí pak snad začnou pragmaticky pracovat mj. i na pokročilejší automatizaci řízení
S autopilotom v lietadlach by som bol opatrny, ten ma tiez presne definovane limity a cuduj sa svete, niektore veci miesto neho da lepsie clovek. Samozrejme existuju aj opacne priklady a specificke procedury ale hlavny rozdiel oproti pristupu popisanemu v clanku je absencia nekriticnosti od hlavnych akterov. V letectve to musi splnit nejake kriteria a cez to nejde vlak.
Autopilot v lietadle má zásadnú výhodu, že sa mu do cesty okrem rakiet z BUKu veľa vecí nepletie.
To urcite a ked som to teraz vo vycviku skusal, tak by si sa cudoval aky problem mu robila obycajna termika na finale. Samo islo o male lietadlo a AP tiez nebol uplne posledny vykrik techniky ale aj tak to bolo zaujimave.
tvl v našich podmínkách na samotě u lesa, na desítkách (stovkách?) tisíc kilometrů, tahat všude eletrifikacu na náký kurvárny, eště to zálohovat a monitorovat, checht
desítky procent toho sou už teď v tragickým stavu a většinou dodnes KSÚSy nezvládly ani vykoupit pozemky POD tělesama, natož rygóly kolem a eště metr přidat, aby se tam teda mohly ty dva autobusy vyhnout aniž by musely zajíždět kolem pomalu do příkopu
ty seš srandista :D
jo a te dróne myslíš ty jak to často celou dobu sleduje a případně pak i v ostré fázi navádí na dálku voperátour?
Kdybyste nefrajeřil, Behemote :) Nemusíte všechno hrotit do absurdna.
Na samotu u lesa zatím nedorazil ani semafor, to neznamená, že semafor je pitomá a zbytečná technologie.
První nasazení autonomního řízení bude nejspíš vypadat tak, že se příslušným vybavením pokryjí jenom dálnice, načež prostě kamion vyjede ze skladu s lidským řidičem, dorazí na nejbližší dálniční nájezd, tam z něj řidič vyleze, poplácá kabinu a řekne „jeď do Španělska“. A převezme si kamion v opačném směru a dotáhne jej do města.
Takové nasazení dává docela dobrý smysl hned ze třech důvodů:
a) robot jede nonstop a bude v cíli cca za poloviční čas než člověk. Větší proběh vozidel, větší produktivita;
b) aspoň trochu se tím redukuje dopad skutečnosti, že po celém vyspělém světě je málo řidičů nákladních vozidel. Budou potřeba jen na poslední cancour cesty sem a tam, ne na celé štreky;
c) pokrytí pouze dálnic není nijak prohibitivně drahé.
Tak schválně, čemu se na tom zkusíte vysmát?
Nechci se vysmívat, ale co třeba nějaká objížďka? Nehoda a uzavření dálnice? Prasklá pneumatika? Porucha nebo havárie toho kamiónu (i když to nebude chyba robota)?
Proč to nefunguje u vlaků? A kolik je v současnosti linek metra bez řidičů? Nějaké jsou, ale je jich hodně málo a stojí to balík. Taková automatizace dálnice mě přijde mnohem složitější než automatizace metra.
Navíc si myslím, že ta automatizace dálnice by vyžadovala určitou standardizaci – musel by to být zřejmě jeden systém „všude“ a ne několik systémů od různých výrobců. A tady třeba může být zádrhel. Pokud by jedna dálnice byl jeden systém a jiná dálnice jiný systém, tak auto by muselo zvládat oba. A pak by vznikl třetí, ještě lepší . . .
Všichni jsme viděli pohlednice „Naše město za sto let“.
Realitu můžeme posoudit.
Realita je taková, že některé věci ti lidi brutálně přecenili a jiné zase brutálně podcenili.
Třeba IT v dnešním rozsahu před sto lety neodhadoval nikdo.
Většina těch vámi vyjmenovaných věcí se dá řešit tak, že si kontrolu nad strojem převezme řidič na dálku a „dopilotuje“ je někam, kde se buď dá provést oprava, nebo kde už si to bude zase moci převzít robot.
U vlaků je přece ETCS level 2 vysloveně zamýšleno pro automatické vedení soupravy; na trati s ETCS 2 už ani nemusejí být návěstidla. Zatím tam ti strojvedoucí jsou, ale i mladé strojvůdce je problém sehnat. Časem budou i plně automatické vlaky. Zejména u rychlovlaků je to beztak dost jedno. Na většinu problémů bude strojvedoucí i robot reagovat tím, že nouzově zastaví. Vážnější problémy typu vykolejení nevyřeší ani člověk, 500 tun vážící vlak řítící se 200 km/h prostě zamíří tam, kam mu fyzika velí.
Jinak máte pravdu, trvá to, není to levné, problémy s kompatibilitou atd. Ale stejně se tak děje, protože výhody jsou značné. Robot se nedostaví do práce ožralý, není roztržitý proto, že se pohádal s manželkou, nepotřebuje odpočinek, nestárne.
Všechno tohle stojí a padá na tom, že 99% ajťáků neumí psát ani navrhovat bezpečné systémy ani přibližně tak dobře, jako inženýři ve „fyzických oborech“ umí konstruovat bezpečnou elektroniku a stroje.
Z tohoto hlediska je dálkové řízení je ještě horší, než ten autopilot. Vy byste někam pustil několik tisíc tun nebezpečného nákladu rychlostí 80kmph s tím, že pokud něco selže, v horším případě to vykolejí a vybuchne, popř. někoho rozmašíruje na kaši – a v lepším případě to fail-safe bude nouzově brzdit co čtvrt hodiny jako false-positive?
V reálném světě to pak vypadá tak, že viz článek pana domácího – ono to s tou funkční bezpečností leckdy není tak žhavé ani v oborech jako konstrukce autobusů či vlaků navzdory tomu, že se to tam učí… A v IT se to neučí vůbec.
Plus jsou tu takové inherentní radosti, že zatímco mechanický či elektronický systém pořád pracuje s fyzickým světem a zpětná vazba tedy alespoň nějak kopíruje realitu, IT svět je zcela paralelní vesmír, který je naprosto slepý mimo předžvýkané digitální vstupy. Tedy je v řádově horším postavení z hlediska funkční bezpečnosti, protože si není schopen sám cokoli „ošahat“ a naopak mu tam vstupují chyby konverze analogových na digitální veličiny a chyby v datech.
Nestárne – tu by som si dovolil polemizovať.
Ono tú nákladnú dopravu na diaľnici si viem predstaviť, ale má to v mojom konzervatívnom mozgu dosť veľa ALE…….
Na elektrifikované železnici je dodnes několik systémů napájení…
Vícesystémové lokomotivy jsou běžná věc…
Dokonce jezdí soupravy schopné přizpůsobení na různý rozchod…
Nevidím důvod, proč by musel být od samého začátku všude stejný systém…
Ostatně pamatuji videorekordéry systému VHS a beta (asi byly ještě další), svoji práci odvedly a dnes po obou pes neštěkne…
No, tak on ten současný stav na železnici je hodně daný tím, že svého času se státy při elektrizaci hlavních tratí navzájem moc nekoordinovaly. Elektrizace probíhala v nejvyspělejších částech Evropy v první polovině 20. století, u nás po roce 1950 (pomineme-li pár drobností typu pražského uzlu a Bechyňky), tehdy bylo mezinárodních institucí daleko míň než teď.
Dneska by do toho určitě hrabal minimálně Brusel :)
Copak mezinárodní koordinace…
I u nás jsou dvě zcela odlišné soustavy…
Jo, dědictví minulosti bývají zábavná. Když se u nás začalo elektrizovat ve velkém, střídavina 25 kV / 50 Hz vypadala jako totálně nepraktický maďarský bizár. Pak se technika vylepšila natolik, že dneska je to nejefektivnější soustava a nedávno se po dlouhých úvahách začalo na střední Moravě opravdu konvertovat. Celá republika má vyjít snad na 80 miliard.
Ještě zábavnější to teď mají v Pobaltí, kde v rámci projektu Rail Baltica stavějí vysokorychlostní normálněrozchodnou trať. Všechny stávající tratě jsou přitom širokorozchodné.
jizlivec:
S čtvrtou větou naprostý soushlas.
A co se týče bety, tak to byla špička.Jenže SONY šlo cestou, kterou dnes frčí Apple.
Takže vše jenom od nich, od konektorů až po nekonečno.Tak to VHSka převálcovala.
PS:
Kdysi jsme ve zkušebně nahrávali na minidisc a to byla paráda slepá ulička…
ZIP „diskety“
Ozaj nevie niekto kde kúpiť ZIP mechaniku?
eBay?
SatanOkkY: na allegru, Polák má všechno:
https://allegro.pl/oferta/zip250-dyskietka-iomega-zip-250-nosnik-dysk-12193670577
pre fatdwi 20.08.2023 v 7:30
ZIP „diskety“ mám a je na nich niečo čo ma teoreticky zaujíma. Ale nemám na to čítačku.
Použitý se daj koupit i u nás.
Idem hľadať.
tak začni tím, kerý ZIPáče máš, 100, 250, bo 750 MB?
SatanOkkY 19.8.2023 v 23:09
Exerní mechaniku se zdrojem, případně i interní mechaniku bych někde vyhrabal…
Vďaka za ponuku. Mám ZIP 100-vky a keďže pracujem na notebooku tak by som potreboval externú mechaniku s USB pripojením.
SatanOkkY 28.8.2023 v 12:35
Podívám se po té externí mechanice, ale určitě má paralelní rozhraní, USB přechod jsem nezkoušel, provozoval jsem ji s NB s paralelním portem.
pre ygorek 28.8.2023 v 12:47
Tak to pripojím k notebooku s paralelným portom čo mám doma v skrini – sa chlapec starý poteší keď ho zapnem.
Fakt parallel? To cumim. Ja jsem vsechy tyhle disky (Bernoulli, Jaz, ZIP) mel jen s SCSI. I kdyz byly v externi pixle.
Forge: někde doma mi ještě leží vlajková loď „MD-manů“ od Sony, myslím, že tento typ:
https://www.amazon.co.uk/Sony-MZ-N707-Silver-MiniDisc-Walkman/dp/B00005YXSK
Krásná práce, celokovové tělo, radost to mít v ruce a po walkmanech na kazetu neuvěřitelná kvalita zvuku (nahráváno z CD přes optický kabel), ve své době to byla super věc. Akorát MP3 přehrávače šly velmi rychle kupředu a totálně to převálcovaly kapacitou, cenou a rychlostí/jednoduchostí použití.
Díky za článek. Jen doplním, že se zatím v souvislosti s autonomním řízením neotevřela ještě jedna velká Pandořina skříňka, a to jsou právní aspekty a dopady takového „dobrodružství“ do občansko-právní a trestně-právní odpovědnosti. V dnešní době máme odpovědnost za škodu provozovatele vozidla a řidiče a trestní odpovědnost řidiče jasně popsanou a vždy taková odpovědnost končí u konkrétní osoby. Nikdo si ale ještě nezačal lámat hlavu nad tím, na koho by se tyto odpovědnosti přenesly, protože někdo ve finále odpovídat musí. Naše právo je postaveno primárně na odpovědnosti provozovatele a řidiče. Upřímně, nedovedu si představit právní koncept, který by např. z řidiče tu (trestně-právní) odpovědnost sňal. A i kdyby to někdo natvrdo prosadil ve stylu „jsem tu jen pasažér a za nic neodpovídám“, na koho by ji přenesl? Na výrobce auta? Skončí to přehazováním horkého bramboru, který nikdo chtít nebude. Tohle nemá řešení. Je to obrovský právní bolehlav, který nelze vyřešit jinak, než jak to máme dneska. A sednul by si někdo do auta, které nekontroluje a neovládá a které může někoho zabít a šel by si za to sednout? Chtěl bych takového blázna vidět.
Z pohledu výrobce je momentální situace jasná: Dokud operuje v šedé zóně, tak ze sebe shodí odpovědnost nějakou alibistickou větou v manuálu, kde bude napsáno něco ve smyslu že jde o experimentální systém, za který plnou odpovědnost nese řidič, tady podepiš smluvní podmínky, jejichž součástí je tento discalimer, jestli je podepsat nechceš, tak táhni o dům dál. Blbců, progresivistů a geeků, co jim to rádi podepíšou, je zatím dost. Časem jich bude ubývat, ale taky bude vznikat legislativní rámec pro celou věc, a tam bude cílem zase „být u toho“ a podílet se na tom procesu od začátku.
Nitus:
„.. bude vznikat legislativní rámec pro celou věc..“
– – –
Už zkoušel protlačit pablb Jurečka parlamentem v roce 2018 a vyšumělo to. Přímo tam měl větu „… řidič smí odvracet pozornost… pokud zapnul vysoce sofistikovaný systém úrovně 5…“
.
Už jsem četl několik článků na téma „lámání hlavy s odpovědností za následek“…
Zatím je to ve fázi teoretických úvah, časem se nějaké* řešení najde…
Rozhodně si nemyslím, že to „nelze vyřešit jinak, než jak to máme dneska“ – hlavně když to dneska nijak vyřešené nemáme…
* Zcela jistě neuspokojí všechny, ale to je osudem všech právních
Beranidlo:
„..odpovědnost..“
– – –
Stále řidič. A protože NELZE řidiče nahradit v běžném silničním provozu žádným zařízením, bude mít odpovědnost i nadále řidič, ač se různí aktivisté a ůmyslitelé“ snaží odpovědnost hodit někam do „právního prostoru“ s všelijakými tahanicemi.
.
„Nikdo si ale ještě nezačal lámat hlavu nad tím, na koho by se tyto odpovědnosti přenesly, protože někdo ve finále odpovídat musí.“
U nás možná nikdo, v Americe, kde se lidi soudí ostošest, to byla jedna z prvních věcí, o které se intenzivně diskutovalo.
Co se peněz týče, pojistit škody způsobené roboty při autonomním provozu není až tak obtížné. Trestně-právní zodpovědnost řidiče by se patrně nahradila povinností výrobce splňovat nějaké podmínky (certifikace), při jejímž porušení by mohl být provoz příslušného typu auta zakázán. No, a pokud by podmínky splňoval, tak by se holt příslušná nehoda brala jako vyšší moc. Nikde není psáno, že od každého incidentu musí odejít aspoň jeden obviněný člověk.
Marian Kechlibar:
„…Trestně-právní zodpovědnost řidiče by se patrně nahradila povinností výrobce splňovat nějaké podmínky (certifikace), při jejímž porušení by mohl být provoz příslušného typu auta zakázán…“
– – –
Ano, CERTIFIKACE.
Zatím o takovém požehnání rozhodují odborníci s praxí; bohužel vývoj může přinést změnu a začne se certifikovat.
.
Jo, to je hodně dvojsečné, to máte pravdu. Na druhou stranu, v oboru, kde jde o životy, nemůže tento proces úplně (a zejména celoplanetárně) zdegenerovat do úplného zmrdího království. Pokud nějaká významná země (Japonsko, Británie, Německo) odejme nebo odepře nějakému konkrétnímu samořídícímu systému certifikaci a adekvátně to zdůvodní, v ostatních zemích se lidi začnou ptát, jestli je to pravda a jestli se náhodou nemá udělat totéž.
Spousta standardů v dnešním letectví vznikla podobným procesem.
trestní odpovědnost autonomně řídících robotů by zřejmě vypadala podobně jako odpovědnost softvérových firem za chyby a škody způsobené programy, tj. téměř a prakticky nula. ono tedy záleží, samozřejmě, jestli by úroveň toho softvéru byla na úrovni kancelářských programů a her, nebo na úrovni softvérů medicínských a dopravních (třeba takové řízení letového provozu nebo zabezpečení na železnici), kde už se „jede“ na „počítači“ a fakt už si fírové nepředávají dřevěné kolíky jako právo vjet do traťového úseku.
čili básník tím chce říci – buď to bude černá zaplombovaná skříňka s certifikovaným systémem (a bude to možná ta vyšší moc), nebo to bude něco jako gůglovská navigace (plná odpovědnost obsluhy za nerespektování zákazu odbočení), nebo a nejspíš to bude něco mezi.
Ale pořád tam někdo sedí – řídící letového provozu nebo „výpravčí“, který to odskáče, když nebude dávat pozor a letadla nebo vlaky se srazí. Otázka zní, kdo to bude v dopravním provozu autonomně řízených vozidel.
I ve věži se můžou stát věci, na které nebude mít živý člověk vliv, a které mu nelze klást za vinu. Dejme tomu selhání radaru, který ukáže jiná data, než má. Pokud byl certifikovaný, jediné, co se dá udělat, je do budoucna změnit podmínky certifikace, aby se tato konkrétní chyba podchytila.
dovedu si představit na dálnici jistou analogii s železnicí, tedy podmínkou předání autopilotovi by bylo napojení na síť a při jakýchkoli problémech, od nehody přes mimořádnou událost typu chodec na dálnici, sníh, námraza, vemi silný déšť a výpadek sítě po ztrátu signálu. v něco jako železniční „generální stop“ (ikdyž tohle kulhá). protože upřímně řečeno, kilometry kamionů i dálkové jízdy osobních aut se točí především po dálnicích (a tam zdržují povinné přestávky a omezení denní pracovní doby, nebo prachobyčejný zdravý rozum řidiče soukromého osobáku) a autonomní řízení pro dvacet kilometrů po okresce žádný „národohospodářský“ smysl nedává a AI pro tatru točící se po stavbě je jiný level než stálých 80km/h po rovné směrově rozdělené komunikaci se stálým rozhledem pro zastavení
v ručení chce zrovna pětidemolica udělat zas nejakej guláš