Apokalypsa je před branami, ale spasitelé bdí - zpět na článek

Je to zerg.
Ten styl je naprosto charakteristicky konfrontačně – nadřazeně – povýšený.
Přidáme k tomu jako hlavní ingredienci souběžnou a zásadní neochotu psát česky s diakritikou ( a cizí jazyky se na následný bordel výborně hodí) – a výsledek, vyjebaného zerga, za stálého míchání lejeme do hajzlu.

Sedí/leží někde v nějaké prdeli.
Pravděpodobně je to kripl. Nebo jinak – je to fyzicky (málo či nulově pohyblivý), neškodné torzo toho, co kdysi bylo člověkem. O příčině spekulovat nebudu.
Zcela odmítá vidět denní realitu, ve které se nachází – což je ostatně vidět i na psaném projevu.

Je ze své situace fakticky permanentně zhroucený a už se to jenom zhoršuje.
Totiž – ještě před pár lety byl zrg1 schopen komunikovat i s jinými lidmi a takovým způsobem, že se většinou nejednalo o adresné, cílené verbální útoky.

I přes ty všechny, poslední dobou čím dál častější, verbální útoky na ošetřující personál (vlivem masivní debilizace osobnosti virtuální realitou), je to sobě i personálu naprosto neškodný pacient, pravděpodobně některé otevřené oddělení z několika málo lehčích psychiatrických léčeben.
Ublížit sobě a ukončit tak svoje utrpení, na to nikdy neměl a nebude mít odvahu. Nemá ji ani k fyzickému útoku na zdatný personál, který by ho odehnal jednou oslabenou paží, jako otravnou mouchu.

Tedy pouze pičuje na všecko a na všecky – na což je personál léčebny už dávno zvyklý, podobně jako my tady.

Doslovné rozdrolení osobnosti na několik souběžných, virtuálních, nejčastěji zrg1, Jacq, Mefayor, může být klidně jednou z diagnóz.
Pro personál to může klidně být někdo úplně jiný, další drobek osobnosti se projeví až časem.
Fakticky nemůže, kvůli fyzické a vlastně i psychické zchátralosti tou debilizací internetem, vykonávat žádnou významnější aktivitu, aniž by si nějak ublížil a způsobil tak zbytečné komplikace personálu.
Lepení obálek a pytlíků už dneska nikdo nepotřebuje ani za trest a Spojené kartáčovny dementy už dávno nenabírají – a jakákoliv chráněná dílna už by zas byla nebezpečná pro něj i pro okolí.
Obsluhovat několika nacvičenými kombinacemi kláves laptop, to je asi maximum toho, co může dělat, aniž by následně docházelo k řetězení dalších komplikací, které by si způsobil jinou fyzickou činností.

Ošetřující lékaři, po velmi podrobné kontrole historie jemu zapůjčovaného laptopu usoudili, že to vypisování špalků nesmyslů, obtěžování a nadávání na nejrůznějších diskusních webech, je vlastně jen výhradní záležitostí vlastníků a správců těch dotčených webů, nakolik to dovolí.

Je tedy fakticky neškodný i ve virtuálním prostoru – a on během toho celodenního vypisování, aspoň neotravuje personál a nikomu nenadává, tak mu nechali starší laptop s připojením natrvalo, jako jemu i okolí vlastně neškodnou hračku.

Je tedy odkázaný jen na PC, izolovaný od okolního světa a o reálném dění v životě obyčejných lidí netuší vůbec nic, protože nesmí ven z baráku. Na základě sraček a dezinformací, vyčtených pouze z internetu, nebo ojediněle viděných v televizi, si naprosto všechno domýšlí – a při jeho chorobě to pak vypadá, jak vidíme.
Televizi má pouze občas za odměnu, když pár dní moc neotravuje. Ale z televize vidí stejně jen zprávy a ostatní pořady jen tehdy, pokud nejsou 15+.
Je to součást prevence a vlastně i ochrany okolí proti tomu, aby potom po nocích řval, svíjel se, nebo si honil péro.
Zergovy texty jsou vlastně dokonalým zrcadlem toho, co je internet a tzv. „novináři“ zač.
Izolujte od okolního světa libovolného jedince a dejte mu kromě občasného jídla a sedativ jenom PC.
Zrg1 je vlastně jedna velká a dokonalá kazuistika „Vliv internetu na člověka“ a docela se divím, že to ještě některý z mladých psychiatrů neprodal.

Z té invalidní izolace se mu nutně musí jevit čínská bolševická chřipečka, jako naprosto neuvěřitelná věc, hraničící s příletem mimozemské civilizace.

Proto i to vehementní popírání, že se něco vůbec děje – on je totálně izolovaný, nemůže se proto nakazit ani obyčejnou chřipkou, natož tak něčím takto exotickým.
Krmí jej buď tácem pod mříž, tácem na stolek u pelechu, nebo možná – maximálně, jídlonošem před dveře, o čemž ale pochybuju.
To se totiž používá jenom u lidí, kteří nejsou zbaveni svéprávnosti a jsou aspoň omezeně pohybliví.

Zkusme si představit, že se takhle o Vánocích začne chovat zhruba polovina voličů estébáka. To bude nádhera.