A lot more people wouldn’t be here if he hadn’t done that

Featured Image

Co je asi pro příznivce odzbrojení slušných lidí ta nejhorší zpráva? Že se někdo pomocí zbraně ubránil? Nebo že pomocí zbraně ubránil jiné před šílencem?

Nedávno jsme se dočetli, že se neohrožený mladý Američan vrhl na mass shootera se slzným plynem a vyřadil ho z akce. Střelec byl ozbrojen brokovnicí a nožem. Přišel do školy Seattle Pacific University z důvodu, který není známý, a zahájil palbu na lidi. Tři žáky zranil a jednoho zabil. Žákem školy sám nebyl.

Student jménem Jon Meis vyčkal, až bude střelec jménem Ybarra nabíjet, a nastříkal mu do ksichtu slzný plyn, kterým se předtím ozbrojil (jeho spolubydlící vypověděl, že jej nosil pravidelně). Následně ho srazil na zem. Útočník ztratil orientaci a kontrolu nad zbraní a ostatní studenti ho drželi na zemi tak dlouho, dokud nepřijela policie. Ybarra to vzdal, pouze ležel, nemluvil a neprotestoval. Meis toho dne fungoval jako „monitor“, česky služba, tedy osoba pověřená zajišťovat ve školních prostorách pořádek. Sám Meis útok i protiútok přestál v pořádku.

Nejnověji jsme se dozvěděli, že si Meisovi přátelé a krajané ocenili jeho odvahu a odhodlání tím, že mu jako projev ocenění a vděčnosti nakoupili nějaké dárky.

Soutřeďme se na některé momenty tohoto příběhu.

1. Mr. Meis a jeho spolužáci nečekali na policii. Ta se dostavila až později, aby zatkla útočníka, omotala místo páskou, zapózovala novinářům se zbraněmi, spočítala oběti a zahájila vyšetřování. Kdyby se Meis rozhodl se útočníkovi nepostavit a počkal půl hodiny na policejní profesionály, byl by pravděpodobně mrtvý, podobně jako neurčený počet jeho spolužáků, které by útočník mezitím zabil. Jeden z nich pak vyřkl větu, která je v nadpisu tohoto článku. Ukazuje to, že za určitých okolností, ne zcela nepravděpodobných, policie není s to občana ochránit a je nezbytné, aby se bránil sám a měl k tomu vytvořeny podmínky.

2. Mr. Meis odvrátil útok svou zbraní. Co na tom, že je to byl „jen“ slzný plyn, byla to regulérní zbraň in terms of law, sestrojená k útoku na lidi a také tak použitá. Zbraň může být cokoli, čím se dá udělat útok důraznější. Jsou zbraně špatné, ááno? Asi ne, o tom vždy rozhoduje jen úmysl toho, kdo zbraň drží. Před časem jsem napsal, v souvislosti se střelbou Anderse Breivika na táboře pro mladé socialisty, že podobným incidentům s ozbrojenými magory mohou zabránit opět jen lidé se zbraní. To dokonce v nějakém komickém časopisu, který vydávají pohrobci svazáků zmíněno jako kuriózní názor. Společnost hledala řešení v rozšiřování gun free zón. Gun free zóny jsou ty oblasti, kde jsou slušní lidé odzbrojeni pro větší komfort a zábavu těch méně slušných. Kuriózní řešení se nyní ukázalo jako funkční  a zcela relevantní. Co s tím teď? Příznivci odzbrojení asi litují, že se to nepovedlo před veřejností zatlouct, protože teď už to všechno není pouze teorie.

3. Mr. Meis riskoval skutečně mnoho. Narozdíl od magorů s „útočnými“ puškami, tenhle magor si vybral zbraň dobře, zvlášť pokud se jednalo o opakovací brokovnici. V případě použití hromadné střely hrozí zasaženým devastující poranění, v případě střelby do davu pak zasažení více osob současně. Není třeba moc ani mířit, zbraň způsobuje na devastující zranění, která nemusejí být ihned smrtelná. Pro frustrovaného nezkušeného střelce ideální volba, jak nadělat co největší bordel uvnitř budovy a na krátké vzdálenosti. Postavení Mr. Meise proti takovému útočníkovi bylo značně nerovné, mimojiné musel dojít až k němu, přičemž mu muselo být jasné, že pokud si ho magor všimne a bude mít nabito, magor po něm vystřelí, zasáhne jej a zabije. Ani po úspěšném zasažení útočníka slzným plynem není vyhráno, není žádná jistota, že ho slzný plyn ochromí natolik, aby přestal střílet, protože jak kvalita jednotlivých sprejů, tak reakce jednotlivých osob na něj je různá. Mr. Meis by neriskoval tolik, kdyby měl odpovídající zbraň, se kterou bude mít alespoň nějakou šanci zahájit protiútok z bezpečnější vzdálenosti a pravděpodobnost vyřazení cíle bude větší. Samonabíjecí pistoli třeba.

4. Nenašel jsem žádné zprávy, že by Mr. Meis byl nějak trénovaný pro zastavování útočníků. Jediné, co by naznačovalo jeho mimořádné schopnosti v tomto směru, bylo pravidelně dobré umístění v univerzitní hře „Lidé vs. zombie“. Budeme akceptovat, že Mr. Meis byl úplně běžný člověk, kterého jeho okolí popisuje jako spíše zdvořilého a tichého člověka, oddaného křesťana a excelentního studenta. Rozhodl se spontánně a uspěl. Nebude tedy asi pravda, že by občan měl v podobných situacích složit ruce do klína, skrčit se a vyčkat příjezdu policejních profesionálů, protože sám nemá šanci. Vyhlídky jsou pořád ještě dobré, protože ani útočník nebývá žádný superman a od potenciálního obránce jej odlišuje právě jen ta zbraň. Nakonec ani ti policejní profesionálové se zrovna dvakrát nepřetrhnou, aby se nechali pro blaho občanů zastřelit a i když na místo dorazí, nejdříve je zajímá jejich vlastní bezpečnost a zajistí si perimetr. Ať chceme nebo nechceme, je to na lidech jako Mr. Meis, tedy v podstatě na každém z nás.

5. Myslím, že skutek Jona Meise změní hodně věcí. Proč si magoři vybírali školy? Protože věděli, že se jim tam nikdo nepostaví na odpor, protože těm lidem tam zrádci v roli politiků svou „gun free“ demagogií sebrali možnost se bránit. Najednou se stalo, že se jim na školní půdě někdo postavil a dokonce se zbraní. Budou si muset pomalu hledat nové nechráněné cíle. Třeba domovy důchodců.

Dovedu si představit, že pro příznivce odzbojení slušných lidí není nic horšího než číst takový příběh. Jakto, že teď nic nekomentují? Tentokrát nemají potřebu celý příběh vytěžit? Není to dost velký průser? Čekají na nějaké nějaké závazné sjednocující stanovisko z politbyra a ono nepřichází? Nebo potřebují nejprve zahulit travku a vymyslet nějakou průlomovou teorii, jako že třeba v ojedinělých případech může obránce se zbraní být užitečný, ale je jich tak málo, že to ani nestojí za řeč a tak ty lidi prostě škrtnem? Čekal bych, že budou hýkat, vytýkat a podotýkat. Jenže tentokrát je tu velký problém: Dopadlo to dobře, tedy ve srovnání s tím, jak to dopadnout mohlo.

Oni jsou tihle zbraňofobové zvláštní lidé. Ačkoli jsou verbálně plni humanity, s podivnou slizkou číhavostí ne nepodobnou přípravám mass shooterů čekají na události, kdy se nějaký magor utrhne a začne střílet po lidech, přičemž z jejich pohledu platí, že čím hůře, tím je vlastně lépe. Protože čím víc mrtvých, tím větší mediální dosah a tím větší politická podpora pro regulace.

Přál bych si do budoucna, abychom měli mezi námi více lidí jako Mr. Meis a méně číhavých novinářských úchylů, plnících společenskou zákazku pro kdoví koho.
 


13.06.2014 D-FENS
 
 
 
 

12345 (6x známkováno, průměr: 1,00 z 5)
506x přečteno
Updatováno: 27.11.2015 — 23:52

Reklama

D-FENS © 2017