Chcete více radarů? Volte STAN (případová studie Kuřim u Brna)

Kuřim se do povědomí široké veřejnosti zapsala v novodobé historii dvakrát. Poprvé v roce 2008, když stránky tisku plnila „kuřimská kauza“ a podruhé v roce 2022, když se místní občanka, jistá paní Nerudová, rozhodla kandidovat na prezidentku. Potřetí se do životů mnoha občanů začala zapisovat masivním výběrem daně z tachometru pod taktovkou starosty Draga Sukalovského.

Ten v Kuřimi starostuje od roku 2010, ale kariéru daňového plátce začal měnit na příjemce již v roce 2002, kdy se poprvé dostal do zastupitelstva. Pro někoho by to mohlo být inspirací pro článek o škodlivosti dlouhodobého působení obecních funkcionářů a prorůstání nejen „radarových businessů“ do správy. Nemusím snad dodávat, že je pan Sukalovský členem STAN a také za ně kandiduje ve volbách.

Severní část Brna byla dlouhou dobu (na rozdíl od jihu, mnozí jistě znají především „Židle“, Pohořelice a Hustopeče) vůči výběru daně z tachometru relativně imunní. V posledních letech se však situace výrazně změnila a to nejen v samotné Kuřimi, ale i v okolních obcích, kam vedení města svůj „podnikatelský záměr“ expandovalo (z důvodu délky článku nakonec Lelekovice ani Jinačovice ve výčtu níže nejsou).

Pojďme se nejdříve podívat na rozpočtovou stránku věci. Příjmy pod tajemnou položkou „Doprava“ byly součástí rozpočtu vždy, ale hrály zanedbatelnou roli – v letech 2013-2016 postupně narostly z 500k na 550k, což při celkovém rozpočtu města okolo 200M neznamenalo prakticky nic. V roce 2017 poskočila na 850k, o rok později na baťovských 990k. Plán se však nejspíš nedařilo dodržet a v roce 2020 tak očekávání kleslo na 750k*.

Pak se však začalo blýskat na lepší časy a v roce 2021 si měl rozpočet z kapes řidičů přilepšit o 3.3M. Rok 2022 už se vedení města nezdráhalo počítat s výnosy ve výši 18M, na instalovaný radar v ulici Pod Vinohrady však řidiči nejspíš začali používat fintu s tempomatem a tak se staly dvě věci: z řidičských peněženek se mělo vytahat v roce 2023 „jen“ 14M, ale instalace dalších radarů měla dát průchod pořádnému cash flow v dalších letech, takže pro roky 2024 i 2025 je v plánu 25M, tedy 33x více, než o pět let dříve. Tak se na to musí!

Pojďme nyní optimismus ohledně výnosů „z dopravy“ dát do kontextu s aktivitami na poli instalace radarů a deklarovaným důvodem této činnosti, bezpečností provozu.

Radar první: ulice Pod Vinohrady (něco jako „chceme to zkusit a trochu si přilepšit“)

19.3.2019 vydal plk. Jindřich Rybka souhlas s umístěním radarů s odůvodněním, že „Policie České republiky, ve smyslu ustanoven….SOUHLASÍ s instalací předmětných stacionárních radarů a úsekového měřícího zařízení do dopravního prostoru, protože provozem tohoto zařízení dojde k podpoře bezpečnosti silničního provozu.“ (zvýraznění provedl autor). Plk. Rybka aproboval měření i v roce 2020, kdy hovořil o tom, že se „nejedná o konečné řešení“ a nechybělo ani „zklidňování“ (více zde).

V letech 2010-2018 se na ulici Pod Vinohrady stalo přesně nula dopravních nehod. Zlepšení bezpečnosti tedy bylo tím, čemu kolegové plk. Rybky říkají „účelovou argumentací“ a nemohlo být dále od pravdy. Od 1.1.2019 do 31.5.2025 se na této ulici staly dvě dopravní nehody. Jedna v prosinci, zavinila ji žena na kole, která se nevěnovala řízení a zranila sama sebe, při druhé se řidič nevěnoval řízení, od nehody však ujel a zanechal po sobě hmotnou škodu.

Závěr: měření bylo instalováno čistě účelově s cílem obohacení městského rozpočtu. Na bezpečnost nemá a nemohlo mít vzhledem k nulovým nehodám žádný vliv, což muselo být zřejmé všem zainteresovaným již od počátku.

Ulice Pod Vinohrady má však jednu „chybu“ – není dostatečně frekventovaná a brzy tedy přibyly radary na mnohem lukrativnějších místech, jak je vidět i z plánovacího optimismu vedení města ohledně příjmů z této bohulibé činnosti.

Radar druhý: ulice Zámecká (využití potenciálu)

Ideální místo. Bezpečné (z jedné strany pole), přehledné, široké a hlavně ve směru od Kuřimi na Brno s kopce dolů. Deklarovaným cílem je snížení počtu nehod v nedaleké křižovatce s ulicí Křížkovského a Knínickou, což ze směru od Jinačovic, kdy je měření až za křižovatkou, není vůbec absurdní.

V letech 2010-2022 se v místě radaru stala přesně jedna nehoda a to v roce 2010 s ohromnou škodou 100 kč, odpovídající tomu, že jízdu nezvládl pilot bicyklu. V samotné křižovatce se pak nehod stalo sedm, tedy méně, než jedna ročně. Všechny byly způsobeny nedáním přednosti v jízdě, přitom měřený úsek je na ulici, která je označena jako hlavní. Opět tedy účelová argumentace „bezpečností“.

Od 1.1.2023 pak v místě radaru došlo k jedné dopravní nehodě. Modří už vědí, byl to cyklista, tradiční pohroma kuřimské dopravy. V křižovatce pak došlo ke dvěma nehodám, obě opět kvůli nedání přednosti.

Závěr: měření bylo instalováno čistě účelově s cílem obohacení městského rozpočtu.

Radar třetí: I/43 (pořádná business příležitot)

Poslední akvizicí kuřimského „businessu“ je instalace moderního šikanujícího radaru na silnici I/43. Obvyklé ukončení omezení rychlosti hranicí křižovatky zde muselo ustoupit snaze maximalizovat poměr výnosů a nákladů instalací jednoho radaru pro oba směry, takže investor ušetřil a občané zaplakali. Tento systém je mimochodem v posledních letech populární a figuruje například na E50 u Slavkova u Brna (na ten se možná podíváme v dalším článku).

Zde již měl pan Sukalovský potřebu se vyvětit a dal tak impuls ke vzniku článku, protože lhaní, kterým obhajoval měření, mě nadzvedlo:

„Křižovatka se dostala mezi tři policií vytipovaná riziková místa na silnicích v kraji, kde by bylo vhodné zvýšit bezpečnost provozu. Investorem opatření je Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), město jej pak bude provozovat a zpracovávat přestupky,“ oznamuje kuřimský starosta Drago Sukalovský (Kuřimská občanská liga). Ten věří, že kamery pomůžou. „Po část dne je sice křižovatka přetížená a jezdí se přes ni krokem, na druhou stranu mimo špičku je sedmdesátka velmi často překračována a stávají se tam vážné dopravní nehody,“ zmiňuje starosta. (zvýraznění citace provedl autor)

Jinde zase „Starosta Kuřimi Drago Sukalovský z hnutí STAN popsal, že za posledních pět let se tam stalo 28 srážek, při kterých se zranilo 28 lidí, což v jihomoravských statistikách řadí toto místo na špici v nehodovosti.“

Pojďme na to „odzadu“. Statistiky říkají, že „za posledních 5 let“ (článek vyšel 2023, vzal jsem tedy rozmezí 2018-2022) se skutečně v daném místě stalo 28 nehod, s následujícími příčinami:

Nedání přednosti v jízdě: 20
Nedodržení bezpečné vzdálenosti: 4
Nezvládnutí řízení pod vlivem: 1
Nevěnování se řízení: 1
„Při odbočování vlevo“: 1 (pozn. autora – tedy dle všeho opět přednost)
„Vozidlu přijíždějícímu zprava“: 1 (pozn. autora – tedy dle všeho opět přednost)

Taky tam nikde nevidíte rychlost? Kdy se tam „stávají vážné dopravní nehody“, protože „sedmdesátka je velmi často překračována“, jak tvrdí pan Sukalovský?

Ostrý provoz jede od ledna, co to udělalo s bezpečností?

Za pět měsíců došlo ke dvěma dopravním nehodám, máte jeden pokus uhodnout, z jakého důvodu. Hodnotit dopad na bezpečnost za pět měsíců je samozřejmě předčasné, ale jen tak pro srovnání a kontext: starosta Sukalovský se děsil 28 nehod během 5 let, tedy průměrně jedna nehoda za 2 měsíce. Nyní jsme na 3 nehodách za 8 měsíců, tedy jedna nehoda za 2.7 měsíce. Myslíte, že dlouhodobě bude vidět nějaký významný rozdíl?

Kuřim je prostě místem, které potvrzuje nesmyslnost radarového businessu z pohledu bezpečnosti provozu takřka dokonale.

* rozpočet pro rok 2019 na webu chybí, resp. pod odkazem pro 2019 je rozpočet na 2020

28.09.2025 Fatdwi

Související články: