Článek o občanské angažovanosti u příležitosti půlkulatého výročí 17. listopadu.
17. listopad je fajn. Kromě státního svátku bych jej prohlásil dnem neuniformovaných příslušníků bezpečnostních služeb. I s odstupem času musíme poznamenat, že se celá akce StB povedla, včetně „mrtvého“ studenta Šmída a „vůdce studentů“ Zifčáka. Celý koncept „sametového“ řízeného převratu, volba vhodných představitelů „přejímající“ strany včetně využití jejich kádrových škraloupů a povahových vlastností, například Havlovy ješitnosti, to byla ve všech ohledech profesionální práce. V pozdější fázi se to sice trochu posralo, protože pravicověji orientovaní lidé kolem Klause získali na nějakých 5-8 let moc, dopřáli nám pár let relativní svobody a instalace nové verze socialismu se o to posunula, ale to autoři scénáře nemohli předpokládat. Dlouhodobě to není problém, protože se to teď daří úspěšně dohnat.
Podařilo se sice vyměnit řídící struktury, aniž by ty staré někdo pověsil jako toho diletanta Mussoliniho a jeho bitch, naopak, jejich beztrestnost byla zaručena a nakonec i dosažena výměnou za pár medailí pro Vaška, ale bohužel nedošlo k výměně občanů. No a z hovna bič uplést nelze. Základní problém je naprosto nepřiměřená důvěra až devótnost zdejšího občanstva ke státním institucím, o kterých se bůhvíproč domnívají, že jsou tady pro ně, že jim pomohou chránit jejich zájmy a řešit jejich problémy. Například budou šikanovat toho chlápka odvedle, kterému něco závidí, například porsche, vlasy nebo hezkou ženu, a každodenním dohledem nad jeho činy, komunikací a majetkem, soustavnou buzerací, monitorováním a policingem dosáhnou toho, že mu porsche seberou, vlasy mu vypadají a žena od něj uteče. Koupí si pak škodovku a nabrkne nějakou fuchtli, takže si budem všichni rovni a rovnost tady především jde.
Vybavuje se mi scéna, která se odehrála před 25 lety a pár dny. Náš „soused odnaproti“ jménem Zach utrpěl domovní prohlídku. Najednou do jeho domu naběhlo komando složené z policajtů a fízlů, úředníka z radnice a místního pomocníka VB Klimeše. Důvodem bylo, že Zach choval na zahradě prase (to jako čuníka, sus domestica, nikoli nějakého umělce, co zavařuje svoje hovna do plechovek). Zach ale neměl zdroj potravy pro prase, protože pracoval u Vodovodů a kanalizací, což vyvolalo podezření, že sourcuje prasečí proviant apod. nelegálně, například nezákonně směňuje ukradené armatury za pomeje. Zacha prostě někdo prásknul, že skrze své prase útočí na podstatu socialistického hospodářství.
I nyní občané v práskání a fízlování válí jako za stara. Dokonce jsou mezi námi stále občané, kteří jsou přesvědčeni, že v demokratické zemi je normální a správné spolupracovat s fízlama, protože hájí stát a zákony a jejich činnost je v zájmu celku. Rozdíl je jen v tom, že před 25 lety byl takový názor většinově zcela odsuzován, zatímco nyní si nejsem tak docela jistý, že tomu tak je.
Je mi z toho k zblití.
Poslední dobou se s tím setkávám i osobně, ale to by bylo na jiný článek.
U příležitosti 17. listopadu tedy vzpomenu událost, která je poměrně banální. Angažovaný občan v Děčíně minulý víkend zaznamenal, že se řidička projíždí po městě nahá. Vzhledem k večerní hodině to navíc bylo potmě. Byl to prostě mimořádně bdělý a pozorný občan. Angažovaný občan přivolal strážníky, poukázal přitom na to, že žena není oblečená a je zřejmě v podnapilém stavu. Strážníci ženu zastavili, ta jim sdělila, že se vsadila s kamarádkou a konzumace alkoholu byla vyloučena.
Myslím, že pokrok naší společnosti za posledních 25 let nelze demonstrovat lépe.
Zejména doporučuji k zamyšlení jeden moment tohoto aktu občanské loajality, totiž druhé části bonzu (že řidička je zřejmě opilá). Z pozice náhodného pozorovatele nemohl vůbec naznat, že řidička je zřejmě opilá. Uvedl to nejspíš proto, aby si zásah policie pojistil. Zde spatřuji jistý náznak nedůvěry k silovým složkám, protože sama jízda bez oděvu je zcela legální (vyjma řízení motocyklu, tam je třeba mít helmu) a sama o sobě by nemusela být důvodem k dostatečně razantnímu zásahu proti nudistickému narušiteli, tak to trochu vyšperkoval.
Silniční pirát byl tedy odhalen a to doslova. To byl jeden příběh, který se odehrál skoro na den 25 let po „sametové revoluci“. Nedávno jsem se dozvěděl při polosoukromém dialogu s jedním obecním policistou, který měl na tento sbor neočekávaně IQ vyšší než číslo služebních bot, že zhruba polovina úkonů obecní policie při výkonu hlídkové služby jde na vrub udání od pozorných občanů, týkajících se například parkování, veřejných prostranství, ale i osob postávajích na nějakém místě bez zjevného účelu, což je samozřejmě také třeba hlásit. Prý jsou dny, kdy v podstatě dělají jen tohle. Vemte jed na to, že právě teď, když vy čtete tyto pobuřující věty, někdo v naší zemi právě realizuje teplý bonz.
To vás asi tehdy před 25 lety nenapadlo, že ne. Že se tady jednou bude zase takhle práskat.
(3x známkováno, průměr: 2,33 z 5)