Hledání na googlu má svoje nevýhody. Občas vás může zavést tam, kam nechcete. To se stalo mě. Navštívil jsem totiž omylem webový projekt Život s autem. Jde o produkt určený k ideovýchově nových mladých Evropanů.
Web zpracovali takzvaní experti z Pedagogické fakulty MU v Brně. Dle úvodu se zabývá „širšími souvislostmi automobilové dopravy“. Fakticky jde o brainwashing, který fascinujícím způsobem spojuje socialistický environmentalismus, multi-kulti a výchovu k evropanství. Jde o tzv. e-learningový kurz určený k podpoře výuky na základních a středních školách.
A to mě právě děsí. Pohleďte napřed na tuto tabulku. Bez skrupulí jsou témata rozdělena podle toho, nakolik intenzivně:
– vychovávají demokratického občana.
– akcelerují sociální rozvoj.
– směřují k myšlení v evropských a globálních souvislostech (ne, ani tohle jsem si nevymyslel, také jde o citaci).
– jsou zaměřeny na multikulturní výchovu.
To docela stačí. Nejvíce hardcore jsou ovšem tzv. metodické listy, určené pro pedagoga. Namátkou jsem si otevřel list č. 18 s názvem Emise CO2. Co se v něm dočteme?
– Autobus spotřebuje na každých 100 km asi 32 litrů nafty. Pokud je plný, na každého cestujícího připadne 1,57 kilogramu oxidu uhličitého. V podstatě je ale jedno, kolik lidí v něm sedí, protože linka pojede v každém případě – i kdyby byla prázdná.
– Vlak k tomu, aby ujel 100 kilometrů, potřebuje 1,72 megawatthodin elektřiny. Při plném obsazení tedy na jednoho pasažéra připadá 1,85 kilogramu oxidu uhličitého.
– Spotřeba škodovky Fabia na stokilometrové trase při jízdě po silnici mimo město činí asi 4 litry benzinu. Pokud v ní jede pět lidí, na každého z nich připadne 1,83 kilogramu oxidu uhličitého, tedy na první pohled dokonce o trochu méně než v naplněném vlaku. Ovšem takové srovnání je ve skutečnosti zavádějící.
Vlak nebo autobus pojedou v každém případě, takže exhalací ve skutečnosti nepřibývá. Naopak auto jede pouze kvůli nám bez ohledu na to, zda v něm sedí dva lidé nebo pět, a kdybychom jej nechali v garáži, znečištění prostě nevznikne. Skutečný rozdíl mezi autobusem a Škodou Fabia tedy není čtvrt kilogramu zplodin na jednoho pasažéra a sto kilometrů, nýbrž celých 1,83 kg.
Wow. Tohle není programové prohlášení strany Zelených. Tohle psali akademici.
Vlak a autobus jsou zhmotněnou konstantou naší reality. I kdyby hrom bil, můžete s nimi počítat. Tyto dopravní prostředky totiž jezdí. Jezdí ráno, jezdí večer a jezdí v každém případě. Protože je to tak správně. Znovu cituji: linka pojede v každém případě. I kdyby byla prázdná. Je tedy vhodné, aby se do ní pokusilo vejít co nejvíce osob, protože pojede v každém případě.
Zkusme se podívat na ta čísla ještě jednou. Jsou udána bez nějakých důkazů nebo citací, ale berme je teď chvíli jako realitu. I dítě ze základní školy se nutně musí zeptat svého pedagoga, jak je možné, že:
– i při plném obsazení je nejméně ekologickým dopravním prostředkem vlak. No, není to takový šok, když uvážíte, že na každého pasažéra připadají tuny železné balastní hmoty, která se přepravuje sem a tam. Ví se to. Přesto je vlak ústřední zelenou doktrínou považován za vrchol ekologie. Asi proto, že bezprostředně nesmrdí. Že se na jeho provoz muselo o pár kilometrů dál spálit nějaké to vykutané uhlí, je externalita a nikoho to nezajímá. Do megawatthodin elektřiny není započítána účinnost přenosové soustavy, takže číslo je navíc po výrazném faceliftingu, aby to vypadalo ještě docela dobře.
– auto je prakticky stejně ekologické jako plný autobus. Z fyzikálního hlediska to ani jinak dopadnout nemohlo. Přesto je vnucován fakt, že jet autem je špatně a jet autobusem správně. Proč? My víme, že individuální doprava je noční můra systému a všech sociálních inženýrů. Vozit ovečky po nalajnovaných trasách je fajn, běda tomu, kdyby chtěly jet, kam samy chtějí. To je špatné, zlé, neevropské a nemultikulturní.
– naplnit auto vyžaduje mnohem méně lidí, než naplnit autobus. Už z pouhé logiky vyplývá, že shromáždit za stejným cílem 5 nebo 50 lidí nebude stejná situace. Realita je tak k autobusům krutá; důsledkem toho, že musí vyjet, i kdyby hrom bil, jsou autobusy poloprázdné nebo i prakticky prázdné (spotřebu CO2 na jednoho pasažéra pak není radno kalkulovat). Musí být umění z toho vyvodit, že jezdit autem je bezohlednost a jezdit autobusem správné, a autorům se to tentokrát zase nějak nepovedlo.
– ekologie dopravy se posuzuje podle jakési veličiny „emise CO2“, přičemž nejsou zohledněny další faktory provozu a dodnes není ani náznakem dokázáno, že by koncentrace CO2 v atmosféře Země měla vliv na cokoli. Globální oteplování je definitivně rozbité, ale přesto se v Austrálii možná budou vybíjet velbloudi, což souvisí s bodem dalším, totiž že
– politici využívají pokřivené argumenty pseudovědeckého environmentalismu s chutí, neboť tak mají argument pro zákazy, příkazy a regulace, které jim zajistí moc a faktickou náplň práce.
Web doporučuji pročíst. Najdete na něm totiž soupis toho, co se mají naučit vaše děti. Objevíte zde faktické chyby, zavádějící tabulky a další způsoby, jak pro „dobrý účel“ přiohnout realitu a takto ji indoktrinovat. Vyberu ještě jeden citát, který je mottem budoucnosti:
Je třeba vyvíjet vozidla s nízkou spotřebou a s ekologickým provozem. Extrémně nízké hodnoty lze dosáhnout, bude-li omezená maximální rychlost. Rychle jedoucí řidiči se nedostanou do cíle rychleji, někdy do něj nedorazí vůbec. Vzhledem k ochraně cestujících bude mít proto ekologické auto pouze omezenou maximální rychlost.
Nezapomeňte hlavně na upozornění:
Technické řešení této výukové pomůcky je spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Dovětek: spoluautorem projektu byl i jeden „fyzik“, z čehož jsem si trhal vlasy na hlavě. Teprve poté jsem zjistil, že se jedná o Pedagogickou fakultu a autor fyziku studoval právě tam. Netřeba dalšího komentáře, protože tím se vysvětluje úplně vše.
(2x známkováno, průměr: 2,50 z 5)