Ttr City 16: Ekorádio Jerevan

Featured Image

Starší z nás si jistě rádi vzpomenou na legendární vysílání fiktivního rádia Jerevan. Rádio Jerevan vzniklo v lidové slovesnosti jako obraz sdělovacích prostředků socialistického režimu, které dokázaly realitu překroutit do neskutečných poloh a průser proměnit v totální vítězství lidově demokratického režimu.

Typická zpráva rádia Jerevan vypadala takto:

„U Jerevanu roste pšenice jak telegrafní sloupy.“
(pomlka)
„Ne tak vysoká, ne tak silná, ale tak daleko od sebe.“

S ohledem na všeobecnou normalizaci v posledních letech a renesanci výrazů jako „agenti přisluhovači“ se dalo očekávat, že rádio Jerevan opět obnoví svoji činnost a nyní víme, že se tak stalo. Doporučuji si přečíst reportáž z Tetter City na serveru Aktuálně.cz od jistého pana Pavla Barocha. Jedná se o text takového stupně překroucení, že by nad tím manévrem užasl i Petr Jirmus, o jeho zdatnějších a nyní již mrtvých současnících akrobatech ani nemluvě.

Reportáž rádia Jerevan začíná rozhovorem s ženou z lidu. Šička národního podniku Jitka Třeboň se hrdě hlásí k socialistickému závazku ušít 104% modrých montérkových overalů… pardon, to se mi nějak popletlo. Paní Marie Kovárová má strach, že jí městská policyje nachytá, jak jede na kole po chodníku.

Fakt: Městská policie se jízdou cyklistů po chodníku nezaobírá. Není mi znám žádný případ, že by cyklista dostal od MP pokutu. MP má jiné důležité poslání na úseku bezpečnosti, a to sice provádět drobnou parkovací buzeraci, protože příjmy z parkování jsou do městské kasičky. Pokud paní Kovárová do policajta nenarazí nebo nepřejede horským kolem Tetterovi přes hrdlo, tak se žádného postihu obávat nemusí.
 

Jízda na kole po chodníku je v ČB skutečně nevídanou raritou.

 
Dále citujme: „V Českých Budějovicích je tolik cyklistů, že nad nimi musí dohlížet městští strážníci“. V Jerevanu roste pšenice…

Město je podle pana Barocha protkáno sítí cyklistických stezek. Na kole prý jezdí skoro každý.

Fakt: Ano, v Budějovicích je síť cyklostezek. Byly vytvořeny tak, že za cyklistické stezky byly prohlášeny cesty v parcích a stezky kolem řeky, kde se na kole vesele jezdilo už předtím, aniž by se jejich kvalita tím nějak změnila. Úseky, které vznikly stavební a ne deklarativní cestou, měří pouze několik stovek metrů. Tento způsob tvorby stezek měl jedno úskalí – „nově vytvořené“ cyklostezky na mnoha místech křižují silnice, přičemž tyto přechody postrádají jakékoli zabezpečení pro obě kolidující strany. Město to tedy vyřešilo tak, že před křižovatkou stezku ukončí a za křižovatkou zase stezka začne. Cyklista, který by si rád užil komfortu cyklostezky a současně sdílí obavy dopravní expertky Kovárové, by musel tedy neustále zastavovat a slézat (což pochopitelně žádný nedělá). Že by každý jezdil na kole jen tak pro zábavu, o tom není řeči. Vzhledem k dýchavičnému a drahému systému MHD totiž většina lidí začala řešit svoji mobilitu sama.
 

Na kole rovnou pod auto. 
Realita cyklostezek  
v Tetter City.

 
„Budějovice jsou skutečně hodně vepředu, dělají to tam dobře,“ je citována jistá Veverková z ministerstva životního prostředí.

Při vyhlašování vítěze nějaké obskurní soutěže v Bruselu ovšem zástupci jihočeského města budou chybět; do finále – mezi tři nejlepší – se Budějovice neprobojovaly. Čemuž se nelze divit. Pak promluví dvojice neúplatných a morálně příkladných  zastupitelů z magistrátu: náměstek a náměstkyně primátora, duo Thoma a Popelová, oba známí z reality show ProHnilí.

„I to, že jsme se dostali mezi dvanáctku, je obrovský úspěch,“ soudí náměstkyně Popelová. Taky si myslím. Obrovský úspěch pro paní Popelovou by měl být už jen to, že defenestrace není zakotvena v českém právním řádu jako legální prostředek zpětné vazby lokálním politickým vyžírkům.

Pan Baroch z rádia Jerevan měl toho dne velké štěstí. Kromě Popelové a Thomy potkal také Kuchtovou. Paní Dana Kuchtová je v Budějovicích neobyčejně populární. Její hnutí Jihočeské matky je vnímáno jako symbol ekoterorismu (v lepším případě) případně sexuální frustrace. Paní Kuchtová právě sbírala podpisy na petici. Měla jich několik desítek, čili dvacet, což je i tak na tuto dámu slušný úspěch. Paní Kuchtová se také ocitla na správném místě ve správnou dobu: na Senovážném náměstí byl dopravní doom a k tomu prý auto málem zajelo cyklistu (paní Kuchtová nezmiňuje, za jakých okolností k tomu došlo, osobně bych tipoval na prasení cyklisty na červenou).

Pak přijde perla.

„Dopravní situace ve městě je neutěšená,“ konstatoval náměstek primátora Juraj Thoma.

Wow!

Fakt: Vzhledem k tomu, že pan Thoma již čtvrtý rok je za dopravu ve městě zodpovědný, konstatoval současně, že on sám je lempl. Dopravní situace ve městě je totiž úplně na hovno a každý kromě pana Barocha to vidí. Komunikace ve vlastnictví města jsou v žalostném stavu, prakticky nejsou renovovány, ale opravují se přilepováním záplat k již existujícím záplatám, což ohrožuje všechny, kteří na ně vjedou a poškozuje to navíc jejich majetek. Dá se snadno rozeznat, o které silnice se stará radnice a o které kraj. K všeobecnému chaosu z rozbitých cest a nevhodně řešených křížení se připojuje neskutečný buranismus a zaslepenost řidičů, bezmyšlenkovité počínání chodců+cyklistů a do toho všeho kolem sebe nedotknutelní řidiči autobusů MHD šíří agresivitu. Že město České Budějovice dostává nějaká ocenění za zklidňování dopravy, to je krutá ironie. Například Pražská třída je noční můra úplně pro každého, především řidiče a chodce.
 
 

Povrch vozovky v ulici Čechově je v podstatě celý tvořen záplatami. Ulice byla v minulosti několikrát opravena nanesením dalšího asfaltového koberce přes staré záplaty až do výše obrubníků, takže se stala bezbariérovou. Předpokládám, že si to pan Thoma také jednou přivlastní jako osobní zásluhu. Pražská třída. Několik frekventovaných přechodů pro chodce přes rovněž frekventovanou čtyřproudovou komunikaci. Přes všechny tlachy o bezpečnosti a zklidňování bla bla zůstává už léta Pražská nebezpečnou pro úplně všechny.

 

Pan Baroch prožil, co se poštěstí nemnohým: extaktickou show pana Thomy nad leteckou mapou. Představuji si to jako rituál velmi podobný mentální projekci, kterou předváděl Tom Cruise ve filmu Minority Report. Jde o výborně nacvičenou přednášku o ekotunelu a podkopání nákladového nádraží. Baroch mu to zbaštil a vůbec se nepodivil, že Thoma očekává realizaci až mezi lety 2010 a 2020.

Fakt: O přemostění či podtunelování nákladového nádraží se hovoří už od dob, kdy se Thoma ještě pohyboval pomocí bičíku. Žádná městská administrativa nesehnala na to peníze ani nebyla schopna zajistit dohodu s občany Pětidomí či jiných čtvrtí, kam by tunel nebo most ústil. Doprava ve městě se ucpává v hrdle kolem viaduktu, ale díky značné flexibilitě domorodců se podařilo vyvinout několik rychlých a efektivních objízdných tras.

Thoma je prostě odborník a dovede jednat nejen správně, ale i rázně. Budeme citovat:

„Do té doby je podle Thomy možné vymýšlet jen „dopravnětechnická“ omezení. Podobného typu, jaké město vymyslelo před pár lety, kdy zakázalo vjezd do centra nákladním vozidlům. Za toto zdánlivě jednoduché řešení – vždyť stačilo jen namontovat nové dopravní značky – dostaly Budějovice ocenění od Nadace Partnerství za zklidňování dopravy.“

Fakt: Paradoxně nemělo toto opatření téměř žádný efekt. Zákaz vjezdu vozidel těžších něž 6 tun platí skutečně jen pro vnitřní město, kam stejně kamióny neměly proč vjíždět. Smrduté Avie, smrduté autobusy Karosa MHD a smrduté autobusy veřejné dopravy tam projíždějí nadále na základě výjimky. Jediný, kdo na to skutečně doplatil, byl turistický ruch. Autobusy s turisty nesmějí totiž do města vjíždět, takže když si němečtí zemědělci jednou za měsíc dopřejí místní atrakci „einmal Schnitzel, zwei Bier, einmal blasen“, musejí pak potácivým krokem dojít na místo odjezdu.

Pan Baroch byl zřejmě z Thomových vizí natolik v rauši, že nevěnoval dostatečnou pozornost dalšímu rádobyekologickému projektu radnice, totiž vyhrazeným pruhům pro MHD.

Fakt: Je na čase, že na to někdo přišel. Musím současně poukázat na dva důlěžité momenty: Paní Popelová a pan Thoma, kteří tlačí projekt vyhrazených pruhů, jsou oba zastupiteli za ODS. Jako zastupitelé za pravicovou stranu by měli vycházet z principu, že občané jsou si i na silnici rovni v příležitostech. Pokud tedy firma zvaná Dopravní podnik podniká na městských silnicích, není možné ji zvýhodňovat před jinými firmami, třeba mlékárnami, které také realizují svůj profit pomocí silnic. Zastupitelé ODS prosazují v ČB socialistické nápady, ale kdo ty dva zná lépe, snadno uvěří, že tohle je to nejmenší. MHD, tedy lépe řečeno Dopravní podnik, radnice vlastní. Radnice tedy vytváří z pozice moci ideální podmínky pro své podnikání a v době, kdy není sama s to řešit dopravní přetížení města a jeho chatrných komunikací, vytváří „zvláštní řešení“ pro svoje milášššky.
 

Mnoho autobusových zastávek je řešeno tak, že autobus musí zůstat 
stát na vozovce. Z hlediska bezpečnosti je to nevyhovující, ale město  
to neřeší…

 
Závěr patří krátkému rozboru dalšího geniálního opatření z Thomovy hlavy, a to sice zdražení rezidentních parkovacích karet pro obyvatele v centru. Karta s platností na jeden rok stojí dva tisíce korun, což zajistilo, že si sociálně slabší museli zajistit parkovací místo jinde, zpravidla také za peníze. Osobně si myslím, že za takové opatření by pan Thoma zasloužil nakopat do prdele, protože tím zkomplikoval život především starším lidem, kteří mají hluboko do kapsy a zároveň potřebují mít auto jistě ne nějaké exkluzívní značky zaparkované blízko, protože už nejsou tak pohybliví.

Celkem: Povrchní konstatování by bylo, že pan Baroch je sedmilhář, nebo že jeho rozpoznávací schopnosti jsou sníženy natolik, že to vyžaduje prohlídku specialistou. To je ale skutečně povrchní. Ve skutečnosti všechno probíhá podle očekávání. Pan Baroch je ekologický novinář, tzn. popisuje realitu nikoli reálně, ale ideologicky, přesně jak činilo rádio Jerevan. O zachycení skutečného stavu věcí panu Barochovi nejde, vybírá si jen to, co chce vidět. Ideální partner pro pana Thomu, který mu rád ukazuje, co chce aby viděl. Pan Thoma, který Barocha informačně oplodnil, sleduje zase svoje cíle. Musí dbát na svou image. Pan Thoma řeší problém, jak učinit neviditelné výsledky jeho práce viditelnými – neboť, vzato objektivně, okolní města se rozvíjejí a Budějovice stagnují. Volič by si toho mohl všimnout a co potom. Podle mého názoru došlo v případě tohoto článku k propojení ekopisálka Barocha, mediální agentury, která dělá Thomovi P.R. a Kuchtové, která si také potřebovala přihřát ekopolívčičku.

Vítejte ve světě moderní ekologické publicistiky! Novináři, žongléři s pravdou…

Rádio Jerevan: „Autobusy v ČB jsou jako raketoplány“.
(pomlka).
„Ne tak výkonné, ne tak rychlé, ale mají stejné intervaly startů.“

 


03.06.2006 D-FENS
 

P.S. Kdo ví, jak to bylo s Pupem?

V okně v článku jsem narazil na další Barochův článek o bohužel již zesnulém cyklistovi Janu Bouchalovi, kterého srazilo v lednu 2006 auto značky Octavia a který podlehl zraněním hlavy ve věku pouhých 30-ti let. Kamarádi aktivisté z hnutí Auto*mat zejména zdůrazňují, že jej srazilo auto, težko lze ale uvěřit, že tak auto udělalo samo od sebe. Bohužel se mi nikde nepodařilo najít, jak se celá událost odehrála a kdo byl incidentem vinen. Víte někdo víc?
 

12345 (1x známkováno, průměr: 1,00 z 5)
355x přečteno
Updatováno: 28.11.2015 — 0:06
D-FENS © 2017