Případ Čapkův aneb konspirační teorie pro bibliofily

Featured Image

V této své úvaze si dovolím zabrousit směrem od aut a ekonomiky, na samý okraj politiky až do oblasti kulturní. Tuhle myšlenku, konspirační teorii, chtete-li, mám už nějakou chvíli v hlavě a abych pravdu řekl, nevím si s ní rady. Poprosil bych tedy vážené čtenářstvo aby neváhalo a v diskuzi se projevilo jak se sluší a patří.

Pro pochopení problematiky je nejdřív nutné znát obsah Čapkovy povídky „Případ Selvinův„. Až donedávna jsem tuhle povídku považoval jen za jeden z mnoha a mnoha literárních příběhů, u Čapkovy tvorby by se jednalo o nižší průměr, má to nosnou myšlenku, je to čtivé, ale jinak docela všední. Kdysi jsem to, ještě jako dítě, přečetl. Toť vše.

Jenže náhoda tomu chtěla a minulou zimu mi při dlouhých cestách do práce došly audioknihy. Sáhl jsem tedy po Čapkových povídkách a zaposlouchal se do nich. Ani mi nedošlo, že už se to opakuje, prostě jsem to vnímal jen jako zvuk v pozadí. Přemýšlel jsem u toho o jiných věcech a najednou mi v hlavě docvakla šílená myšlenka.

Dojel jsem domů, zaparkoval a chvíli nevěřícně seděl v autě. Je to možné? Proč nám o tom neřekli ve škole? Mluví se o tom? Doma u počítače jsem udělal nejdůkladnější výzkum lidských vědomostí, jaký jen jde. Podíval jsem se i na druhou stranu google. Ale bohužel, nenašel jsem nic. Nic, co by byť jen naznačovalo, že tohle už někoho napadlo přede mnou.

Povídka „Případ Selvinův“ je stylizovaná jako vyprávění starce, Leonarda Undena, který byl uznávaným literátem, laureátem Nobelovy ceny za literaturu, který se jako mladý aktivista zastal člověka, o němž nabyl přesvědčení, že byl ve šlendriánském procesu nespravedlivě odsouzen za vraždu ženy. Dotyčný sprostý podezřelý Selvin byl trochu grázlík, trochu podivín, ale jinak proti němu nebyl postaven žádný přesvědčivý důkaz. Přesto byl odsouzen. Proces vzbudil veřejné pohoršení, plnil stránky novin, vynesl panu umělci slávu i nenávist ulice a stal se fenoménem i v zahraničí.

Undenovi se nakonec podařilo dosáhnout restituce procesu a Selvinova osvobození. A pak se to stalo. Selvin za ním přišel, poděkoval mu a přiznal se, že tu vraždu skutečně spáchal. Že o své nevině lhal. Posléze jej začal vydírat, že se půjde udat, pokud nedostane držhubné. Pan umělec tedy Selvina začal podporovat, sypal do něj peníze a dotyčný nakonec zmizel v zahraničí.

Povídka?

Zde se dostáváme k mé hypotéze. Co když to nebyla fikce? Co když je tenhle příběh založen na pravdivé události? Ale na jaké? Tak co, už vás to napadá?

Měl Karel Čapek ve svém okolí takovou výraznou osobnost, kterou by sám přirovnal k laureátovi Nobelovy ceny? Někoho starého, na sklonku jeho života, člověka, který k němu měl tak blízko, že by se mu svěřil s tíživým tajemstvím, krutou realitou, že jeho největší úspěch v boji za spravedlnost byla jen lež?

Ano, jednoho. A na toho člověka sedí celý příběh jako prdel na hrnec.

Jsem přesvědčený, že tahle povídka je literárním zpracováním toho, k čemu se Čapkovi doznal Tomáš Garrigue Masaryk při popisu své verze událostí procesu s Leopoldem Hilsnerem. Změněny byly jen nepodstatné detaily, jinak to krásně odpovídá. A dává nám to nahlédnout za oponu událostí, které po Hilsneriádě následovaly, vysvětlovalo by to třeba, proč Masaryk Hilsnera po propuštění finančně podporoval, nebo to aspoň staví věci do jiného světla.

Nenapadá mě, proč by to tak být nemohlo a otázkou jen zůstává, zda to Čapek napsal čistě ze své vůle, nebo zda se na tom s Masarykem domluvil. Jak víme, je dobré se ze svého trápení vykecat, vzdělanec se z něj vypíše a slavný a mocný člověk na to má lidi. Ty nejlepší.

Opravdu nechápu, že tohle ještě nikdo nerozpracoval.

Jsem blázen, že jsem si tyhle dvě věci spojil, nebo se i vám zdá, že tahle hypotéza má něco do sebe? Nechal jsem si to v hlavě rozležet dlouho, ale je docela problém najít v našem smradlavém intelektuálním rybníčku někoho, kdo zná dobře Případ Selvinův, Proces s Hilsnerem, je ochotný přiznat, že Hilsner nebyl neviňátko a že Masaryk nebyl dokonalý, takže je těžké o tom zavést debatu. Protože tahle konspirační teorie je dnes již prakticky neškodná a je po mém soudu zajímavější, než teorie o tom, kdo byl Masarykovým otcem, chtěl bych se vás zeptat na váš názor.


13.10.2018 Sprostý Podezřelý

12345 (98x hodnoceno, průměr: 1,38 z 5)
9 787x přečteno
Updatováno: 13.10.2018 — 23:03
D-FENS © 2017