No jo, Masaryk přece nechal střílet do dělníků, že… doba téhle „kritiky“ se pomalu vrací, bohužel ne na česk(oslovensk)é, ale evropské úrovni.
Herpa Derpa
Do neozbrojených demonstrujících se tehdy střílelo běžně… V pokrokovém UK ještě v 70tých letech. Hilsner z té povídky trčí na všechny strany.
ex.lex
Dříve se s demonstrujícími prostě nepárali. Může Vám to připadat jakkoliv divné, ale Masaryk odmítal prostě nacionální radikalismus a kritizoval marxismus a antisemitismus. Byl to filozof a v podstatě své politické postoje opíral o vlastní dějinně filozofickou koncepci. Základními východisky jeho filozofie byl protestanský teismus a uvědomění si krize jednotlivce i společnosti.
Sprosty Podezrely
Ale ne, Masaryk do nikoho strilet nenechal, zejmena proto, ze o tom nerozhodoval, neexistoval ani zadny konkretni prikaz strilet do lidi, par cetniku, naprosto nevybavenych na zvladani davu proste zpanikarilo, (pokud se nemylim, strileli do zeme a projektily se odrazily, ale to je jedno). stalo proti presile… Kdyby se strilelo do lidi, vypadalo by to jinak.
ex.lex
Mně to neříkejte, já jen ve vstupu konstatuji, že s demonstranty se nepárali.
cyklista
To nebyli žádní demonstranti, aspoň při střelbě v Duchcově, prostě lidi na pouti se nechali vyhecovat komunistickým senátorem a šli vyrabovat nějaké vily. Senátor zdrhnul, když viděl, že jde do tuhého a pár četníkům proti šílenému davu šlo doslova o život. Pokud vím, tak potrestán byl senátor i velitel četníků.
ex.lex
No prosím, tak nakonec to nebyli demonstranti, nýbrž obyčejní zloději. A já pořád, proč je tolik demonstrací na světě, asi se to vyplácí.
jenyk
Kritika TGM je tabu…a date odkaz na zverejnenou kritiku TGM. Dost nepovedeny dukaz sporem, rekl bych :-)
shane
Kritika Benese tabu? Ze ktery planety jsi pristal, cizince? Dnes je spis problem najit nekoho, kdo Benese nekritizuje. Ten vul je vic kritizovanej nej Gottwald a vsichni komoussti prezidenti dohromady.
lol
+jenyk
Myslel jsem mainstream.
Nenarazil jsem na to, ze by treba v CT rekli, ze Benes byl vlastizradce a zoufalec(pripomina mi Drahose) a Masaryk dobytek ve stylu ruskych nebo francouzskych revolucionaru.
trx2010
Ty ještě pamatuješ Beneše? Kolik ti je?
PanPredseda
Můj skromný názor je takový, že pokud měl Masaryk Čapka za užitečného idiota, jak se píše výše, tak by musel být na hlavu padlej, aby mu prozradil takovouhle nepříjemnou pravdu s Hilsnerem.
ex.lex
Můj názor je podobný a navíc, kdyby Masaryk nepěstoval s Čapkem přátelství, těžko by vyšly tak obsáhlé třísvazkové „Hovory s T.G. Masarykem“, nějak mi tam neštymuje, že budu mít za přítele idiota a ještě mu dovolím vydat hovory se mnou.
PanPredseda
Nejspíš to označení užitečný idiot bylo příliš silné, každopádně v tom článku odkazovaném výše historik Teďhonemnevímjaksejmenuje tvrdí, že Masaryk měl Čapka za slabocha a využíval ho. Pak by bylo pochopitelné, že bylo-li Masarykovým cílem, aby Čapek vydal Hovory v takové podobě, jaká vyhovovala Masarykovi, tak mu to dovolil.
To ovšem nic nemění na tom, že využívající by využívanému něco takového prozrazovat neměl.
ex.lex
Já si myslím, že každý muž je ješitný, někdo víc, někdo méně. Takže logicky, když si vyberu jakože za přítele „užitečného idiota“, tak mu nebudu vykládat, že jsem bral úplatky od nějakého vraha. A i kdyby to byl přítel na život a na smrt, kterého si naopak vážím, tak mu to vykládat taky nebudu, protože by si mě asi vážit přestal a v podstatě ta role by se obrátila, „užitečný idiot“ bych byl pak já. Takže já to beru jednoduchou metodou, která je tu některým proti srsti, ovšem to neznamená, že je lichá.
Sprosty Podezrely
Je potreba se taky zamyslet nad starim TGM a zmene nazoru v tak pokrocilem veku, bilancovani zivota… Ne, ze by zrovna o tomhle Capek nepsal… Ehem… ehm… Obycejny zivot, ehm…Obrazoborectvi…
ex.lex
Mezi TGM a KČ byl rozdíl jedné generace, vlastně skoro dvou, pochybuji. že by TGM se svěřoval o třicet let mladšímu příteli s něčím, na co by asi sám nebyl pyšný, za co by se možná styděl i sám před sebou. Myslím si, že chtěl spíše působit na Čapka jako vzor, jako kladná autorita, nikoliv jako nějaký stárnoucí kmet s bahnem na botách a kostlivci ve skříni. Čapek byl inteligentní, Masaryk taky, pokud se střetnou dva mozky, jde tam už o debatu na vyšší filozofické úrovni, jeden mozek doplňuje druhý a naopak, ty debaty jsou myšlenkově plodné.
Sprosty Podezrely
Masaryk byl v kmetskem veku, podle nekterych nazoru uz ztracel drive a optimismus. Ale sam jsem nejednou zazil, ze se stary clovek sveril me, o pul stolet mladsimu, s necim, co ho trapi. Kostlivec ve skrini, dalo by se rict. Deda mi treba hodne vypravel o valce, ale az na konci zivota se poprve zminil o udalostech na podkarpatske rusi, kdy lidi pod jeho vedenim umirali a jak to bylo, za co citil zodpovednost… Nikdo tuhle cast jeho vypraveni neznal, drzel to v sobe pres 60 let. A nestalo se mi to jen u rodinneho prislusnika.
ex.lex
No, tohle by se dalo samozřejmě zohlednit, ale to je Vaše osobní zkušenost, pokud mám být objektivní, tak „Hovory s TGM“ vycházely v průběhu let 1928-1935, a jako celý soubor pak vyšly v roce 1936. Takže vše za života TGM i když už byl starý kmet. Takže já vycházím z toho, že ten Masaryk netrpěl demencí, aby si to ještě nemohl přečíst anebo, aby mu to někdo nepředčítal. Tudíž pokud byl pořád při smyslech a dovolil, aby vše vyšlo za jeho života, nepředpokládám, že by tam vyšlo něco jako „naporcoval jsem souseda a snědl ho k večeři“ i kdyby to byla pravda. A zase, když někdo něco napíše o někom až po smrti toho dotyčného člověka, ten už se nemůže obhájit, ani nemá kontrolu nad tím, co se o něm píše, já o Vás po Vaší smrti mohu napsat, že jste byl kanibal a když se to chytne, tak budete kanibal, i když jste nebyl. O tom to taky je. Jde o to, co Vy implantujete do toho myšlení té většiny.
A co se týká té povídky, která Vás pořád „straší“, tak můj názor na ní je zde ex.lex 14.10.2018 v 16:10
Sprosty Podezrely
Nerikam, demence, slysel jsem sice, ze Masaryk byl poslednich par let prakticky uz jen skorapka, clovek, co ani poradne nemluvil cesky, nybrz s nim blizci komunikovali anglicky, ale nevim, jestli je na tom neco pravdy a proto to neberu v uvahu.
ex.lex
Tak fyzicky být „skořápka“ neznamená, že Vám nepracuje mozek. Hawking byl taky „skořápka“, dokonce na vozíku a zvládl teoreticky „řídit“ vesmír.
lol
nj…jenze k vrazde i procesu doslo v r.1899, milost dostal v r.1918 a povidka vysla v r.1929.
Dost casu na rekapitulaci vztahu.
ex.lex
No, to je logický, protože v roce 1899 bylo Čapkovi devět let. Tak asi těžko by psal povídku o nějaký vraždě nějaký Anežky Hrůzový, pochybuji, že měl vůbec v tý době páru o nějakém Židovi z Polné, nebo že bude kámoš Masaryka. Takže samozřejmě psal ty povídky jako dospělý muž, ale to nedokazuje, že v povídce vystupujete postava Masaryka pod krycím jménem.
shane
Ale jo, dava to smysl. Akorat to komplikuje fakt, ze Masaryk ani tak nebojoval za Hilsnerovu nevinu, jako se stavel proti tezi ze slo o zidovskou ritualni vrazdu a odmital protizidovske besneni s pripadem spojene. Co se tyce viny Poldy Hilsnera, mohl byt celkem v klidu, Hilsner nikdy osvobozen nebyl a ven se dostal na aminu. Takze v ocich zakona byl de iure furt vrah a Masaryka moh vydirat akorat tak rodinnym receptem na macesy s krvi krestanske panny.
Sumo64
Kdybys pátral v odborných literárních kruzích, především pak v univerzitních doktorandských pracech ( což je těžké, až nemožné ) literárních odborných a analytických směrů, tuhle teorii bys tam našel, a další dvě až tři tohoto ražení. Tato teorie se ale tzv. neujala právě proto, že, jak píše Shane, Masaryk nebojoval de facto za žida, ale za princip. Bylo mu jedno, jak Hilšer dopadne, trval jen na spravedlivém procesu. A spravedlivý proces není možný s nacionalistickými útoky na podezřelého, s předbíháním soudu s rozsudky v tisku, s hysterií a pomluvami a fabulacemi vydávanými za pravdu. Toto byl cíl Masaryka.
Druhá věc je, jak to Hilšer pochopil a co Masarykovi sdělil, a zda vůbec. Ovšem vzhledem k výše uvedenému bych tipl, že by se Masaryk nesnažil platit, ale dostat ho znovu za katr – ale to už je jen moje čirá fabulace.
shane
Nicmene je pomerne pravdepodobne, ze se Capek tim pripadem inspiroval, akorat dodal jinou pointu. Coz je ovsem naprosto bezny postup.
neklan
re: shane 14.10.2018 v 8:07
V tomhle máte naprostou pravdu a já osobně si myslím, že autor článku vůbec nechápe beletrii a pravděpodobně nenapsal jedinou dobrou (jako za 3-), jak on sám hodnotí, povídku. Motiv – forma – děj – téma apod. musí být v harmonii, jako synfonie. To se odvíjí od schopností autora, jeho momentálního rozpoložení, nálady, povahy i jazykové a stylistické vybavenosti, dosavadních životních zkušeností.
Většina lidí si myslí, že pisatele prostě „políbí můza“ a potom napíše veledílo. Tak to není. Zvláště méně známé a méně kvalitní povíkdy jsou mnohdy experimováním, bezcílným blouděním nebo následováním okamžité vnuknuté premisi.
Klidně bych mohl napsat povídku o chlapovi, co chtěl zachránit vztah se svou něvernou manželkou, tak ji vzal i s dcerou na dovolenou do pětihvězdičkového hotelu v egyptě. Jednoho dne ráno je pak našel obě mrtvé zkroucené v posteli, pak ho vyšetřovali, měsíc drželi v egyptském kriminálu, vydali zpět do česka, propustili, tak se ožral a ojel bejvalku, psal nějaké hovadiny do sms, pak ho zase zavřeli vláčeli bulvárem a potom soudem i novinama odsoudili na doživotí, protože divně koukal. Popravdě sám nevím, jak bych koukal, kdyby se mi stalo výše popsané, řekl bych že divně.
Neznamená to, že mám insider informace a „vím“ něco tajného. Je to prostě jen inspirace, na kterou mě přivedla tíseň, že to klidně takto mohlo být, neznamená, že to tahle bylo. Ale mohlo. Pro obyčejnou ovci je jeden den podezřelý a druhý den vrah a hotovo, nejlépe trest smrti. Jakékoliv nebinárně uvařující morální cvičení je podvratná činnost, diverze a vůbec.
Autor tohoto článku sice zavedl zajímavé téma rozhovoru, ale jinak je to dle jeho stylu uvažování simpliscistní blb.
Sprosty Podezrely
Je pravda, ze v doktorandskych pracech jsem skutecne nepatral a je dobre, ze si toho tedy nekdo vsiml uz driv a zkusil to rozpracovat. Nicmene co se tyce toho, co chtel Unden versus co chtel Masaryk – mohu se mylit, neni to muj obor – neni si to tak vzdalene. Unden popisuje, ze zacinal obhajobou cloveka a postupne presel do boje ideu, za princip, coz sdelil i tomu advokatovi Franka Selvina.
Dovedu si predstavit, ze by se Hilsner mohl pokusit Masaryka vydirat. Dokonce by to mel snazsi, nez Selvin. Nestalo by ho to nic. Stacilo, aby poskytl par rozhovoru, ve kterych by rakl, ze to Masaryk vedel uz od nejakeho momentu a nutil ho a uplacel a krmil sliby, aby on nic nerekl. Selvin by tim riskoval kriminal.
I kdyby se Masaryk snazil dostat ho znovu za katr a povedlo se mu to, neskutecne by utrpela jeho aura neomylne moralni autority. Prinejhorsim by byl za podvodnika, prinejlepsim za naivniho blbce.
ex.lex
Rituální vraždy většinou vždy vzbudí v lidech podezření, že je to spojené s nějakou sektou, čili s náboženstvím. Takže když v Polné někdo zmasakroval Anežku Hrůzovou, rozvášnili se všichni a místní Žid Hilsner se jevil jako „nejlepší“ podezřelý. Vzhledem k tomu, že vraha se nikdy nepodařilo vypátrat, zůstal vrahem Hilsner. Hilsneriáda byla typická antisemitská kampaň.
kaBrnak
Hilsner kryl skutečné vysoce postavené rituální vrahy, nebo objednavatele vraždy.
Ti se mu odvděčili tím, že provaz změnili na doživotí a nakonec ho amnestovali úplně.
Jak často se usvědčenému vrahovi stane že mu trest smrti změní na doživotí a pak ho propustí?
ex.lex
kaBrnaku, Vy jste měl být kriminalista :oD, kdyby Hilsner kryl „vysoce postavené rituální vrahy nebo objednatele vraždy“, tak by už dávno v tom vězení „uklouzl po mýdle“ nebo by ho našli „oběšenýho na prostěradle“. „Vysoce postavený vrah nebo objednavatel vraždy“ by musel být úplnej idiot, aby se Hilsnera nezbavil, neboť by pro něho znamenal hrozbu daleko větší, než je nějaké vydírání penězi.
kaBrnak
Židé se navzájem mezi sebou nevraždí, bo by to rozložilo jejich soudržnou morálku. Kdyby byl Hilsner šabesgoj nežidovského původu, tak by „uklouzl po mýdle“ hned první den ve vazbě.
Ve vesnici měl Hilsner pověst všeho schopného grázla a násilníka. Už měl i záznam na policii že vyhrožoval zabitím, tuším družce. Zároveň o něm bylo známo, že byl aktivní v místní synagoze a velmi toužil po tom, stát se rabínem, ačkoliv pro to vůbec neměl předpoklady.
Kdoví co mu za tu vraždu slíbili. A nehledě na to, i kdyby objednavatele vraždy napráskal, tak po propuštění z vězení by byl zcela odepsaný v místní židovské komunitě a bez její podpory by se svou povahou skončil velmi špatně.
Nejzajímavější by bylo zjistit, čím se Hilsner živil po propuštění, možná by se přišlo na to, že na to jaký to byl lůzr, měl stále docela slušné peníze neznámo odkud.
ex.lex
Lidé se mezi s sebou vraždí bez ohledu na to, jestli je to Žid, křesťan, bílej, černej, fialovej. Tohle neberu jako silný argument, že Žid nezabije Žida, že křesťan nezabije křesťana, že muslim nezabije muslima. Jakou měl Hilsner pověst, to může být důvod, proč se nehledal někdo další, proč se nekompromisně ukázalo na něj a důkazy veškeré žádné. On se prostě hodil do té tehdejší škatulky té mentality, ta společnost milovala hon úplně stejně jako dnes, akorát dnes to není tak lehký, protože DNA a vyšetřovací metody kriminálních činů na mnohem vyšší úrovni a mnohem propracovanější justice. Dnes pořádají hon hlavně média, v podstatě suplují tu mentalitu té společnosti, honí „ďábly“. Na tu tehdejší dobu a mentalitu té společnosti – Zlobivej Žid = ideální vrah = antisemitismus na vzestupu = důkazy nepotřebujeme, vraha máme = za všechno mohou Židé.
ex.lex
kaBrnak: Případ „Hrůzová“ vyřešen. Hilsner nebyl vrah, říkám to furt. To bude asi to „mozkové myšlení“, hehehe. A hádejte, kvůli čemu zemřela – zase ty prachy. Cituji: „Nebo hilsneriáda, v níž se Masaryk postavil proti tvrzení, že na Anežce Hrůzové byla spáchána rituální vražda a za to byl nejprve odsouzen k trestu smrti Žid Hilsner, po Masarykově knížce o jeho vyšetřování v Polné trest snížen na dvacet, až ho prezident omilostnil. Teprve v roce 1943 se přiznal bratr Anežky, že svou sestru zabil kvůli dědictví.“ (Milan Syruček)
kaBrnak
Masaryk měl eminentní zájem na Hilsneriádě. Jeho obhajoba plavala zcela na vodě byla to spíš trapná fraška, v podstatě jen vřískal „antisemitizmůůůůs fůůůj“. Podobně jako dnešní multikulti aktivisti staví obhajobu vrahů a znásilňovačů černého původu na tom, že o je chudáček a že celý proces je jen xenofobie a rasizmus bílých. Důkazy pak nezvratně svědčí proti němu, ale protože o tom rozhoduje multikulti soudkyně odchovaná sorosovským školstvím tak toho vraha osvobodí nebo mu napaří směšný trest a za pár let je za dobré chování venku.
Podle tehdejší kriminalistické praxe byl Hilsner odsouzen zcela právem.
Spíš to bylo o tom Masarykovi, který se tímto snažil vecpat do přízně zámožných židů, tím že bude do roztrhání těla obhajovat zjevného vraha židovského původu. Ti mu pak pomohli dostat se nahoru až do prezidentské funkce. Znovu opakuju, syn polodementního kočího a služky vlastním úsilím prezidentem? S takovýma pohádkama mi jděte k šípku.
Elita mezi sebe nikoho z lůzy nepustí, byť by byl sebeschopnější, tak nanejvýš bude jejich lokajem.
Takže Masaryk byl vlastně takový první český multikulti aktivista co kope za práva menšin bez ohledu na důkazy a na fakta, a má z toho následně profit.
cyklista
Ještě na tom trochu zapracovat a je z vás excelentní stand-up komik. Domluvte si někde vystoupení a lidi se budou strašně smát. Akorát možná ne vašim vtipům, ale přímo vám.
Ada
Bez ohledu na to kdo a jakou formou to říká, tak ohledně Hilzneriády má svatou pravdu. Samozřejmě v tom hrál roli antisemitismus a různé dobové vášně, ale i z toho co je na wiki je jasné, že by Hilzner skončil v base nejspíš i dnes. Jeho advokát dělal, co mohl a zpochybňoval důkazy a svědky. Masaryk nic z toho nedělal a jen říkal, že rituální vražda je blbost. Čili opět jen pocity a dojmy, jen z opačného tábora, nic co by pomohlo obviněnému.
I na teorii nemanželského synka pana továrníka s prezidentovou máti, toho času ve službě něco bude – i když si může samozřejmě každý myslet, co chce.
ex.lex
Ada, kaBrnak: Chlapi neblázněte, přece mně nechcete namluvit že Židé mají nadpřirozené schopnosti a řídí celou planetu z utajeného místa. Hele, konspiračky jsou fajn, ale nic se nemá přehánět. Navíc to byli křesťani, nikoliv Židé, kdo vůbec jako první začal s determinací sociologického vývoje. Obávám se, že vysíláte jedovaté šípy na špatnou stranu barikády.
ex.lex
kaBrnak: Hele, já taky nejsem zastáncem toho, že pojedu v Evropě tramvají a budu v té tramvaji jedinej běloch, to není rasismus, to je spíše povzdech a mrazivá předtucha, že pak budu muset chodit asi kanálama, protože všude budu vyčnívat jak bílá vrána. Běloši byli na planetě vždy v menšině a pořád si udržovali svůj ochrannej val. Ten val byl porušen, my dva to ještě doklepeme jakžtakž ve společnosti relativně soukmenovců, ale vzdálená budoucnost je skutečně předurčena „kakaovým míšencům“ nebo jiným míšencům, to nezměníte Vy ani já. V podstatě to budou mít dobrý, protože už se nikdo nebude moci vymlouvat na rasismus, xenofobii, národovectví apod., všichni budou vypadat (skoro) nachlup stejně, hehehe. Něco jako vyšlechtěný plemena psů, možná jim budou taky kupírovat uši :oD.
A s tím Masarykem, že jako by ho elita nevzala mezi sebe, hele, kdo je vlastně ta elita? Ten, kdo se do té pozice pasuje anebo ten, kdo tím skutečně je? Pro mne je v demokracii elita každý, kdo používá správně šedou kůru mozkovou a je mně u systému, jestli pase kozy anebo řídí koncern. Nejhorší je scénář, když Vám vládne hlupák.
gogan
Čapek byl intelektuál s fantazií. Určitě si v hlavě „modeloval“ možnosti situací se kterými se setkával a proč nějaké konstrukty (hlavně ty se schématem Hollywoodského scénáře) nepoužít pro povídku…
trevor12
je to mozne ale spis bych asi patral v dobovem tisku po publikaci te povidky, preci jen tehdejsi soucasniky Hilsnerova procesu a vydani povidky by ta analogie musela mnohem vic trknout a dojit jim, nez dnesnim lidem pro ktere uz je to trochu zamlzena historie.
deja vu
A za devadesát let si té souvislosti Čapkovy povídky s hilsneriádou nikdo nevšiml (zejména za bolševika, kdy systematické chcaní na Masaryka patřilo k základu tehdejší věrouky) a odhalí to až náhodný posluchač audoknihy… Hezká pohádka, možná zkuste přiznat, na kterém konspiračním webu jste našel „inspiraci“.
No jo, když on antisemitismus zase začíná patřit do mainstreamu :-(
Sprosty Podezrely
Za bolsevika si toho mohl nekdo vsimnout, ale jake by mel moznosti to rozhlasit? Mohl to nekomu rict v hospode, ale tam by nejspis neznali ani jednu z tech veci, mohl si o tom promluvit s ucitelem cestiny a dejepisu, ale ten by mu rekl, ze vrtat se v bruzoazni republice enni nejlepsi vec, hlavne pokud nekdo cte Masarykova kamarada. V novinach by mu to asi neotiskli. Ja to proste napsal a poslal sem. Na konspiracnim webu antihilsnerovcu by to mozna ocenili, ale nevedeli by nejspis, kdo to byl Capek. Literarni klub beletristu by nemel moc predstav o tom, kdo byl Hilsner.
Skutecne to nemam z nejakeho webu a napadlo me to jen tak (inspirovan temi, co hledaji reseni zahad z Pisne Ohne a Ledu). Sice bych vic ocenoval, kdybych prisel na to, co zpusobuje obcasnou chybu na valcich 2, 4 a 6, ale beru i tohle. Budu moc rad, pokud nekdo najde nejaky web, kde se tohle resilo.
Ano, priznavam, mozna me k premysleni pri poslechu inspirovala i povidka „Pad rodu Votickych“, kde clovek hloubavy zjisti zajimava fakta zamyslenim se nad blbinama a konzultaci s nekym druhym.
Antisemitismus v mode… Hilsner byl lump, stejne, jako je Kajinek, delat z nej svetce, jak se nam snazili nakukat ve skole (u Kajinka v mediich), je proste lez a propaganda. Nejsem antisemita, libi se mi politika statu Izrael a mezi mymi oblibenymi autory jsou zidi. Nicmene nelibi se mi, kdyz nekdo plete zidofobii, nebo zidofilii do debaty o konkretnim cloveku. Svine je svine, ne proto, kdo byli jeho predkove, ale proto, co v zivote udelal.
deja vu
„Za bolsevika si toho mohl nekdo vsimnout, ale jake by mel moznosti to rozhlasit?“
No speciálně za bolševika by si z toho mohl udělat celoživotní program a dostat docenturu někde na Karlově univerzitě. Cokoli, co oštívalo Masaryka, který „nechal střílet do dělníků“, brali komouši všema deseti. Jak „jaké by měl možnosti“?
„Antisemitismus v mode… Hilsner byl lump“
Ale to přece není o Hilsnerovi, ale o právu na spravedlivý proces, i když je dotyčný lump zároveň žid. No, dneska tu těch nemainstreamových celoplanetárních židovských spiknutí máme tolik, že je z toho novej mainstream (jen Šereš, co je to za ďábla požírajícího macesy s krví modrookejch holek)…
Ad Hilsner a Selvin: třeba Václav Bartuška – Pochybnost (Torst 1997) (to je bohužel kniha, ne web, ale tak to tehdy v pravěku holt fungovalo, že lidi psali a jiní lidé četli knihy).
Sprosty Podezrely
Serese, pokud vim, nema moc v lasce prave Izrael. Postavit si karieru na tom, jestli Capek kecal… Nebyl on capek nejakou dobu prakticky nesehnatelnej, tedy krom Prvni party, Dasenky a zahradnikova roku?
Mrknu se na toho Bartusku, diky.
podotek
Hislneriáda nebyla v kontextu tehdejší kultury jediné podobné justiční téma; vemte si třeba takového Zolu a Dreyfusovu aféru. Byl to typický průvodní jev vzniku hodnot moderní společnosti prakticky v celém prostoru Evropy, Spojených států a ostatně omezeně a dočsně i Ruska. Souvisí to se vznikem médií jako specifické síly, jakož i demokratizací „věcí veřejných“ – co se dříve řešilo v uzavřené společnosti, stalo se tématem pozornosti širokých skupin obyvatelstva. Model intelektuál vs. rozjitřená veřejnost, kterou z ekonomických důvodů dráždí tisk a která si chce také říct něco k věci, která byla takovým společenským vrstvám dříve nedostupná, byl vcelku standardní.
ex.lex
Ještě můj názor na tu povídku. Pokud někdo poctivě četl Čapkovy „Povídky z jedné a z druhé kapsy“, tak jistě zaregistroval, že mají nádech kriminálního žánru. Co se týče povídky „Případ Salvinův“, tak konspirace se nabízí, to se ale nabízí u všech těch povídek, nějakou podobnost s tou dobovou vraždou Hrůzové tam může někdo při dávce fantazie vyčíst. Dle mého názoru Čapek tu povídku pojal tak, že ten dotyčný se ke konci přiznal, ale ne proto, že byl skutečně vinen tou vraždou, ale proto, aby získával bezpracně peníze, to vydírání, v podstatě cestou „vraha“ do té Ameriky, skončilo. Tudíž pointa povídky bude jiná, než se domnívá autor článku.
ex.lex
*Selvinův
Sprosty Podezrely
Souhlasil bych, kdyby to bylo prave jen to „pri davce fantazie“ a „nejakou podobnost“… Kdyz vezmu knizni serii „Pisen Ohne a Ledu“, je jasne, cim je inspirovana velka ledova zed. Kdyz jsem videl TV zpracovani, okamzite mi to doslo. Kdyz jsem cetl knihu, bylo to jeste jasnejsi. Dokonce Autor sam priznal, ze inspirace ke knize dostal, kdyz navstivil Hadrianuv val. A pritom tam je podobnost valu a ledove Zdi jeste mensi, nez u Toho Capka. Stejne tak dalsi veci v tech Martinovych pribezich.
Pokud bychom nasli pripad za prvni republiky, kde nekdo nastrazil do peciva jehly, nebo vypalil svemu mistorvi statek nastrazenou lupou, asi bychom, pokud by by vysetrujici byl Capkuv blizky, nepochybovali o tom, ze je to pribeh z reality.
Ale ta myslenka, ze dotycny vydiral tim, ze to udelal, aniz by to byla pravda, to je dobre, to me nenapadlo. To je presne duvod, proc jsem rad za tuhle diskuzi.
ex.lex
Víte, já se konspiračkám nevyhýbám, jsou zábavné, ale moje filozofie se opírá o logiku, snažím se vysvětlit (pokud je to možné a moje vědění na to stačí), že vše má nějakou příčinu logického začátku. Proto se musím neustále myšlením vracet v čase, promítnout to do přítomnosti a odvodit budoucnost. Bylo by příliš jednoduché se opírat jen o fantazie a spisovatel zábavné literatury se o vlastní fantazii opírá rád, proto má dílo takovou šťávu a čtenář si může mentálně vybrat, v jaké dimenzi té fantazie se chce pohybovat. Já mám většinou zkušenost, že to nejbanálnější a nejobyčejnější a nejméně čtenářsky lákavé vysvětlení všech jevů, událostí i podivností, bývá nejpravdivější, respektive nejblíže faktům.
Sprosty Podezrely
Ano, vetsinou. Ale neplati to vzdy a i ve svem zivote prave resim jednu komplikovanou zalezitost, u ktere by nezucastneny pozorovatel urcite hned vedel, ktera bije, urcite by vzal to nejjednodussi vysvetleni, ale pri podrobnejsim pohledu je to taky pomerne dobra habadura, respktive docela sofistikovany podraz. Takze ne vzdy je Occamova britva idealnim resenim.
A ten napad s predstiranim, ze to udelal, aby vydiral, je vazne zajimavy.
ex.lex
No, sofistikovaný to znamená promyšlený. Takže sofistikovaný podraz není nic jiného, než promyšlenější verze, než na jakou stačí ten, na kterého byl podraz vymyšlen.
Sprosty Podezrely
No, tohle konkretne zahrnovalo velmi propracovanou dohodu nekolika lidi, trvalo to par let a ac nechci zachazet do detailu, kdyby o tom nekdo sepsal novelu, meli by ho za milovnika konspiracnich teorii.
ex.lex
Chápu, dohoda, to jsou právní věci, nejsem renomovaný právník, navíc výklad práva záleží na tom, jak ho konkrétní právník interpretuje. Většina právníků Vám mimo záznam řekne, že je v tom už takovej bordel, že se v tom kolikrát nevyznají ani oni sami.
Sprosty Podezrely
No, kazdopadne me to utvrdilo v tom, ze ackoli Occamova britva muze byt statisticky zajimavym fenomenem, je to asi jako vstoupit do silnice se zavrenyma ocina a zacpanyma usima – statisticky je nejpravdepodobnejsi, ze se mi nic nestane, bud nic nepojede, nebo se mi ridici vyhnou. Ale neznamena to, ze se na to muzu spolehnout a spolehnout se na to je pekna blbost.
Proto ten Masaryk, jako takovy neskodny trening v zalezitosti, kterou neni treba resit.
ex.lex
Na to mám jen jednu odpověď: „Jsoucna se nemají rozmnožovat, pokud to není nutné.“
Sprosty Podezrely
Zivot neni matematika. Pokud by tohle byla pravda, byly by veskere zahady, od prirodnich ved, po vedy humanitni, vyreseny uz davno od stolu prostym nalezenim nejjednodussiho reseni a nikdo by nepochyboval o Newtonovych zakonech, nedelitelnosti Atomu a o tom, ze kapitalismus je cesta do pekel a vsichni se budeme mit lip, kdyz vsichni vsechno vsechnem dame a budem vsichni vsechno mit dohromady.
To, ze neco ma jednoduche a zrejme vysvetleni jeste neznamena, ze to to spravne reseni. Ale pokud tomu nekdo uveri, pak mu to tak bude logicky pripadat.
Stejne tak se mi nelibi Sherlock Holmes – jednak Doyle, clovek, co veril na duchy a vily, nevedel, o cem pise a nechapal pojem „dedukce“, druhak, prisel s touhle perlou, kterou – k me hruze – lidi povazuji za rozumnou: „…when you have eliminated the impossible, whatever remains, however improbable, must be the truth“. Je docela desiva predstava, ze uz 130 let lidi pokyvujou hlavou nad tim, jake je tohle moudro. To je jedna z nejvetsich blbosti, jake kdy kdo rekl. To zni, jako by na vse bylo vzdy jen jedno spravne reseni, jako by existovala jen jedna moznost a nikdy nikdo nenarazil na vice moznosti. A i kdyby narazil, tak pak museme vyjit ze statistiky,ne? Aspon Matt Groening tomu nepodlehl: „Urcite to udelal ten Ind, zavrete ho, dokud nenajdeme nekoho jeste cernejsiho“. Ale zase by to mohlo pomoct, mohli bychom se vratit k frenologii, ta byla postavena na statistice a nejpravdepodobnejsim reseni. Navic byla krasne jednoducha.
ex.lex
Život je zatraceně matematika. Bez ní byste ani nevěděl, kolik je hodin, jaký je rok, kolik je vám let apod. Dokonce byste ani nevěděl, že žena a muž tvoří pár. Všude je matematika, proto ji člověk má, jinak by si nevysvětlil absolutně nic.
A složité vysvětlení nějakého jevu neznamená, že je to správné vysvětlení. Vše funguje na bázi jednoduchých axiomů. Jako ta matematika.
Sprosty Podezrely
Zivot neni matematika. Spolecnost nejde vypocitat. Matematika neni zakladem vseho, jak se matematici domnivaji, matematika je velmi nedokonaly a povrchni zpusob popisu nekterych deju. Napriklad ja diky ni vim, jaky je rok, muslimove taky vi, jaky je rok, cinani taky, zidi taky… Ackoli vsichni mame rok uplne jiny. I s tim parem bych pochyboval – tvori? Netvori? Podle koho? Co, kdyz se ani neznaji, jak by ho mohli tvorit? Kdy ho vytvorili?
ex.lex
Vždyť Vám to tam vysvětluji, že i matematika funguje na bázi axiomu. Když to vezmu zjednodušeně, na počátku byla myšlenka, pak slovo, pak axiom. Vy můžete díky axiomu vypočítat všechno, ovšem je to správné jen do té doby, než se vám ten axiom změní, to zn. že přijde někdo a řekne, že jedna plus jedna už nejsou dvě, nebo že slovo „post“ už neznamená funkci, nýbrž „něco jsem napsal“ (to je příklad). Vy začnete měnit ty axiomy a tím přetvoříte v podstatě i to myšlení těch lidí a dějiny. Příklad: V roce 2018 p.n.l. věřilo 7 miliard lidí, že jedna plus jedna jsou dvě. Dnes v roce 156 n.l. už víme, že jedna plus jedna jsou tři.
Sprosty Podezrely
Idealne mozna ano. Jak kvalitni to je potom v realnem zivote… Znam tri lidi, kteri vystudovali matematiku jako vedni obor. Jeden je anarchokapitalista, druhy funkcionar KSC, za nez delal dlouha leta starostu a podle vsech v jeho okoli tem myslenkam opravdu veril a treti byl (nevim, jestli jeste zije) blazen, samotar, zijici v polorozpadlem dome s Ovci. Kdyby se tito tri sesli v jedne mistnosti, prvni vystrely by zaznely okolo treti minuty.
Aplikovat matematiku v realnem zivote je docela k nicemu, to by povstani robotu melo byt nasim cilem, nikoli hororovou zapletkou umeleckych del (kdyz uz jsme u toho Capka)
ex.lex
My si ideálně nerozumíme, já o voze, Vy o koze, to nevadí. Necháme to spát.
Sprosty Podezrely
OK, ja zkousel pochopit, ale u neceho to neslo, u neceho me napadlo vic vyznamu a na ten zbytek jsem se pokusil odpovedet. Nicmene pravda, nechame to.
kaBrnak
Matematika měla vždy dva rozměry, ten oficiální určený plebsu aby uměl počátat a dobře sloužit jako kolečko v systému. Ta se běžně vyučuje.
A pak ten ezoterní, tajný, určený jen pro ty zasvěcené. Část z něj prosákla do numerologie a astrologie, symboliky. Tím se u plebsu veškerá ezoterická matematika zdiskreditovala, což vládcům velmi vyhovovalo, protože nemuseli tradičně sekat hlavy za držení těchto nepovolených informací.
(už v antice se vědy dělily na exoterní a ezoterní co jsou jen pro zasvěcené)
Kdejaký matematický princip je ve své podstatě jednoduchý, až ho člověk po dlouhých hodinách přehrabování v těch „tajných symbolech“ pochopí tak jen s gustem zakleje „a to nemohli ti matematičtí pošuci napsat rovnou?“
Matematici mi vždy připadali jako nějaká pošahaná sekta co informace spíš tají než poskytuje. Až po letech jsem zjistil, že to není jen pocit.
ex.lex
Ještě vám dám takový příklad, jak fungují axiomy. Představte si, že by lidstvo nebylo na planetě Zemi tolik tisíc let a Země by nebyla stará tolik věků, jak se uvádí. Představte si, že planeta Země je stará padesát let a lidstvo je staré 49 let, lidstvo tak stačilo za 49 let svého působení na živé planetě zlikvidovat mnoho živočišných i rostlinných druhů, zaneřádit ovzduší, vyrabovat planetu a přemnožit se. A teď pointa. co tím chci demonstrovat, totiž to, že velmi záleží na tom, jak s tou matematikou pracujete, je to axiom, tudíž když uvedete, že planeta je stará x tisíců let a lidstvo je také staré mnoho tisíc let, není to takový šok pro ty lidi, že jste v podstatě jako lidský plemeno zdevastovali další planetu ve vesmíru za půl století a musíte hledat alternativu nového přesídlení na exoplanetu. Člověk se totiž stěhuje z planety na planetu a používá vždy na každé planetě determinaci sociologického vývoje, čímž neustále přepisuje vlastní dějiny a upravuje si axiomy.
jizlivec
„…when you have eliminated the impossible, whatever remains, however improbable, must be the truth“
Co je na tom blbého?
Mně to tedy rozhodně neimplikuje, že by „na vse bylo vzdy jen jedno spravne reseni“ – přece když vyloučíme všechno nemožné, klidně nám může zůstat hafo možností, a z nich si vybrat nemusí být tak docela triviální…
Esli Doyle věřil na duchy a víly, je v této souvislosti zcela nepodstatné…
A nad tou frenologií bych se taky moc neošklíbal, i když to je už poněkud náročnější…
Sprosty Podezrely
Prave ze ne. Vem si vyrokovou logiku. „whatever remains, however improbable, must be the truth“ doslova znamena, ze cokoli, co zbyde, musi byt pravda, tedy ze vse co zbyde, musi byt pravda. A to je ta blbost. Bud muze byt jen jedna z tech veci, nebo vic, nebo nic, protoze nezname nikdy vse, co se stalo.
deacon
Ja teda ten vyrokdycky chapal tak, ze „kdyz vyloucime nemozne, zbude mozne, i kdyz to vypada jako picovina“.
Je nutne to trosku priohnout a pochopit vyznam. Nikoliv jen otrocky prekladat(pripadne strojove chapat). Vopatrne.
Spousta veci brana doslova je hrozna picovina, ze. Napriklad prislovi.
ex.lex
Mozek je neuvěřitelně úžasný orgán. V lebce máte celý vesmír, není to úžasný? Ta frenologie, že tvar lebky souvisí s povahou člověka, to může a nemusí být pravda. Je to podobné jako s psychologií, jsou to spíše teorie opět na bázi výzkumu člověka člověkem. Doyle byl především spisovatel, a spisovatele bez fantazie si neumím dost dobře představit, pokud to není člověk, který píše jen fakta.
Ještě k tomu Čapkovi. Pro zajímavost, třeba Vás to bude zajímat. Já si myslím, že Čapkovi šlo spíše o charakteristiku těch postav a ty vztahy v té společnosti, respektive on tam krásně demonstruje tu povrchnost těch ideálů, že „Mistr“ nejdříve bojuje za pravdu a spravedlnost, Selvina na základě snažení „Mistra“ pustí na svobodu, „Mistr“ si na tom případu udělá celosvětové renomé a Selvin pak přijde a tvrdí, že je vrahem, na což ovšem není důkaz, nikdy nebyl, a „Mistr“ místo, aby opět začal bojovat za pravdu a spravedlnost, tak začne uplácet Selvina penězi. Selvin pochopil, že sláva a moc je pro „Mistra“ daleko silnější motivace, než ideály pravda a spravedlnost, proto ho neustále vydírá tím, že se půjde přiznat k vraždě, čímž by moc a sláva „Mistra“ byla totálně pohřbena. „Mistr“ proto tzv. uklidí Selvina do USA. Když si přečtete všechny ty povídky, najdete tam nádherně zpracované ty charakteristiky těch hlavních postav. Čapek v podstatě popisuje v těch povídkách tehdejší dobu, vykresluje to těmi charakterovými znaky těch postav a zároveň poukazuje na ten konflikt těch jednotlivců i rozporuplnost a maření ideálů v té společnosti.
Tezko rict…mozna to Capek napsal jako ‚pomstu‘.
Kazdopadne, v dnesni dobe je kritika TGM a Benese tabu.
https://www.lidovky.cz/noviny/masaryk-nebyl-zadny-taticek-ale-rvac-rika-spisovatel-pavel-kosatik.A181011_164515_ln_noviny_ele
Vim, Lidovky…
No jo, Masaryk přece nechal střílet do dělníků, že… doba téhle „kritiky“ se pomalu vrací, bohužel ne na česk(oslovensk)é, ale evropské úrovni.
Do neozbrojených demonstrujících se tehdy střílelo běžně… V pokrokovém UK ještě v 70tých letech. Hilsner z té povídky trčí na všechny strany.
Dříve se s demonstrujícími prostě nepárali. Může Vám to připadat jakkoliv divné, ale Masaryk odmítal prostě nacionální radikalismus a kritizoval marxismus a antisemitismus. Byl to filozof a v podstatě své politické postoje opíral o vlastní dějinně filozofickou koncepci. Základními východisky jeho filozofie byl protestanský teismus a uvědomění si krize jednotlivce i společnosti.
Ale ne, Masaryk do nikoho strilet nenechal, zejmena proto, ze o tom nerozhodoval, neexistoval ani zadny konkretni prikaz strilet do lidi, par cetniku, naprosto nevybavenych na zvladani davu proste zpanikarilo, (pokud se nemylim, strileli do zeme a projektily se odrazily, ale to je jedno). stalo proti presile… Kdyby se strilelo do lidi, vypadalo by to jinak.
Mně to neříkejte, já jen ve vstupu konstatuji, že s demonstranty se nepárali.
To nebyli žádní demonstranti, aspoň při střelbě v Duchcově, prostě lidi na pouti se nechali vyhecovat komunistickým senátorem a šli vyrabovat nějaké vily. Senátor zdrhnul, když viděl, že jde do tuhého a pár četníkům proti šílenému davu šlo doslova o život. Pokud vím, tak potrestán byl senátor i velitel četníků.
No prosím, tak nakonec to nebyli demonstranti, nýbrž obyčejní zloději. A já pořád, proč je tolik demonstrací na světě, asi se to vyplácí.
Kritika TGM je tabu…a date odkaz na zverejnenou kritiku TGM. Dost nepovedeny dukaz sporem, rekl bych :-)
Kritika Benese tabu? Ze ktery planety jsi pristal, cizince? Dnes je spis problem najit nekoho, kdo Benese nekritizuje. Ten vul je vic kritizovanej nej Gottwald a vsichni komoussti prezidenti dohromady.
+jenyk
Myslel jsem mainstream.
Nenarazil jsem na to, ze by treba v CT rekli, ze Benes byl vlastizradce a zoufalec(pripomina mi Drahose) a Masaryk dobytek ve stylu ruskych nebo francouzskych revolucionaru.
Ty ještě pamatuješ Beneše? Kolik ti je?
Můj skromný názor je takový, že pokud měl Masaryk Čapka za užitečného idiota, jak se píše výše, tak by musel být na hlavu padlej, aby mu prozradil takovouhle nepříjemnou pravdu s Hilsnerem.
Můj názor je podobný a navíc, kdyby Masaryk nepěstoval s Čapkem přátelství, těžko by vyšly tak obsáhlé třísvazkové „Hovory s T.G. Masarykem“, nějak mi tam neštymuje, že budu mít za přítele idiota a ještě mu dovolím vydat hovory se mnou.
Nejspíš to označení užitečný idiot bylo příliš silné, každopádně v tom článku odkazovaném výše historik Teďhonemnevímjaksejmenuje tvrdí, že Masaryk měl Čapka za slabocha a využíval ho. Pak by bylo pochopitelné, že bylo-li Masarykovým cílem, aby Čapek vydal Hovory v takové podobě, jaká vyhovovala Masarykovi, tak mu to dovolil.
To ovšem nic nemění na tom, že využívající by využívanému něco takového prozrazovat neměl.
Já si myslím, že každý muž je ješitný, někdo víc, někdo méně. Takže logicky, když si vyberu jakože za přítele „užitečného idiota“, tak mu nebudu vykládat, že jsem bral úplatky od nějakého vraha. A i kdyby to byl přítel na život a na smrt, kterého si naopak vážím, tak mu to vykládat taky nebudu, protože by si mě asi vážit přestal a v podstatě ta role by se obrátila, „užitečný idiot“ bych byl pak já. Takže já to beru jednoduchou metodou, která je tu některým proti srsti, ovšem to neznamená, že je lichá.
Je potreba se taky zamyslet nad starim TGM a zmene nazoru v tak pokrocilem veku, bilancovani zivota… Ne, ze by zrovna o tomhle Capek nepsal… Ehem… ehm… Obycejny zivot, ehm…Obrazoborectvi…
Mezi TGM a KČ byl rozdíl jedné generace, vlastně skoro dvou, pochybuji. že by TGM se svěřoval o třicet let mladšímu příteli s něčím, na co by asi sám nebyl pyšný, za co by se možná styděl i sám před sebou. Myslím si, že chtěl spíše působit na Čapka jako vzor, jako kladná autorita, nikoliv jako nějaký stárnoucí kmet s bahnem na botách a kostlivci ve skříni. Čapek byl inteligentní, Masaryk taky, pokud se střetnou dva mozky, jde tam už o debatu na vyšší filozofické úrovni, jeden mozek doplňuje druhý a naopak, ty debaty jsou myšlenkově plodné.
Masaryk byl v kmetskem veku, podle nekterych nazoru uz ztracel drive a optimismus. Ale sam jsem nejednou zazil, ze se stary clovek sveril me, o pul stolet mladsimu, s necim, co ho trapi. Kostlivec ve skrini, dalo by se rict. Deda mi treba hodne vypravel o valce, ale az na konci zivota se poprve zminil o udalostech na podkarpatske rusi, kdy lidi pod jeho vedenim umirali a jak to bylo, za co citil zodpovednost… Nikdo tuhle cast jeho vypraveni neznal, drzel to v sobe pres 60 let. A nestalo se mi to jen u rodinneho prislusnika.
No, tohle by se dalo samozřejmě zohlednit, ale to je Vaše osobní zkušenost, pokud mám být objektivní, tak „Hovory s TGM“ vycházely v průběhu let 1928-1935, a jako celý soubor pak vyšly v roce 1936. Takže vše za života TGM i když už byl starý kmet. Takže já vycházím z toho, že ten Masaryk netrpěl demencí, aby si to ještě nemohl přečíst anebo, aby mu to někdo nepředčítal. Tudíž pokud byl pořád při smyslech a dovolil, aby vše vyšlo za jeho života, nepředpokládám, že by tam vyšlo něco jako „naporcoval jsem souseda a snědl ho k večeři“ i kdyby to byla pravda. A zase, když někdo něco napíše o někom až po smrti toho dotyčného člověka, ten už se nemůže obhájit, ani nemá kontrolu nad tím, co se o něm píše, já o Vás po Vaší smrti mohu napsat, že jste byl kanibal a když se to chytne, tak budete kanibal, i když jste nebyl. O tom to taky je. Jde o to, co Vy implantujete do toho myšlení té většiny.
A co se týká té povídky, která Vás pořád „straší“, tak můj názor na ní je zde ex.lex 14.10.2018 v 16:10
Nerikam, demence, slysel jsem sice, ze Masaryk byl poslednich par let prakticky uz jen skorapka, clovek, co ani poradne nemluvil cesky, nybrz s nim blizci komunikovali anglicky, ale nevim, jestli je na tom neco pravdy a proto to neberu v uvahu.
Tak fyzicky být „skořápka“ neznamená, že Vám nepracuje mozek. Hawking byl taky „skořápka“, dokonce na vozíku a zvládl teoreticky „řídit“ vesmír.
nj…jenze k vrazde i procesu doslo v r.1899, milost dostal v r.1918 a povidka vysla v r.1929.
Dost casu na rekapitulaci vztahu.
No, to je logický, protože v roce 1899 bylo Čapkovi devět let. Tak asi těžko by psal povídku o nějaký vraždě nějaký Anežky Hrůzový, pochybuji, že měl vůbec v tý době páru o nějakém Židovi z Polné, nebo že bude kámoš Masaryka. Takže samozřejmě psal ty povídky jako dospělý muž, ale to nedokazuje, že v povídce vystupujete postava Masaryka pod krycím jménem.
Ale jo, dava to smysl. Akorat to komplikuje fakt, ze Masaryk ani tak nebojoval za Hilsnerovu nevinu, jako se stavel proti tezi ze slo o zidovskou ritualni vrazdu a odmital protizidovske besneni s pripadem spojene. Co se tyce viny Poldy Hilsnera, mohl byt celkem v klidu, Hilsner nikdy osvobozen nebyl a ven se dostal na aminu. Takze v ocich zakona byl de iure furt vrah a Masaryka moh vydirat akorat tak rodinnym receptem na macesy s krvi krestanske panny.
Kdybys pátral v odborných literárních kruzích, především pak v univerzitních doktorandských pracech ( což je těžké, až nemožné ) literárních odborných a analytických směrů, tuhle teorii bys tam našel, a další dvě až tři tohoto ražení. Tato teorie se ale tzv. neujala právě proto, že, jak píše Shane, Masaryk nebojoval de facto za žida, ale za princip. Bylo mu jedno, jak Hilšer dopadne, trval jen na spravedlivém procesu. A spravedlivý proces není možný s nacionalistickými útoky na podezřelého, s předbíháním soudu s rozsudky v tisku, s hysterií a pomluvami a fabulacemi vydávanými za pravdu. Toto byl cíl Masaryka.
Druhá věc je, jak to Hilšer pochopil a co Masarykovi sdělil, a zda vůbec. Ovšem vzhledem k výše uvedenému bych tipl, že by se Masaryk nesnažil platit, ale dostat ho znovu za katr – ale to už je jen moje čirá fabulace.
Nicmene je pomerne pravdepodobne, ze se Capek tim pripadem inspiroval, akorat dodal jinou pointu. Coz je ovsem naprosto bezny postup.
re: shane 14.10.2018 v 8:07
V tomhle máte naprostou pravdu a já osobně si myslím, že autor článku vůbec nechápe beletrii a pravděpodobně nenapsal jedinou dobrou (jako za 3-), jak on sám hodnotí, povídku. Motiv – forma – děj – téma apod. musí být v harmonii, jako synfonie. To se odvíjí od schopností autora, jeho momentálního rozpoložení, nálady, povahy i jazykové a stylistické vybavenosti, dosavadních životních zkušeností.
Většina lidí si myslí, že pisatele prostě „políbí můza“ a potom napíše veledílo. Tak to není. Zvláště méně známé a méně kvalitní povíkdy jsou mnohdy experimováním, bezcílným blouděním nebo následováním okamžité vnuknuté premisi.
Klidně bych mohl napsat povídku o chlapovi, co chtěl zachránit vztah se svou něvernou manželkou, tak ji vzal i s dcerou na dovolenou do pětihvězdičkového hotelu v egyptě. Jednoho dne ráno je pak našel obě mrtvé zkroucené v posteli, pak ho vyšetřovali, měsíc drželi v egyptském kriminálu, vydali zpět do česka, propustili, tak se ožral a ojel bejvalku, psal nějaké hovadiny do sms, pak ho zase zavřeli vláčeli bulvárem a potom soudem i novinama odsoudili na doživotí, protože divně koukal. Popravdě sám nevím, jak bych koukal, kdyby se mi stalo výše popsané, řekl bych že divně.
Neznamená to, že mám insider informace a „vím“ něco tajného. Je to prostě jen inspirace, na kterou mě přivedla tíseň, že to klidně takto mohlo být, neznamená, že to tahle bylo. Ale mohlo. Pro obyčejnou ovci je jeden den podezřelý a druhý den vrah a hotovo, nejlépe trest smrti. Jakékoliv nebinárně uvařující morální cvičení je podvratná činnost, diverze a vůbec.
Autor tohoto článku sice zavedl zajímavé téma rozhovoru, ale jinak je to dle jeho stylu uvažování simpliscistní blb.
Je pravda, ze v doktorandskych pracech jsem skutecne nepatral a je dobre, ze si toho tedy nekdo vsiml uz driv a zkusil to rozpracovat. Nicmene co se tyce toho, co chtel Unden versus co chtel Masaryk – mohu se mylit, neni to muj obor – neni si to tak vzdalene. Unden popisuje, ze zacinal obhajobou cloveka a postupne presel do boje ideu, za princip, coz sdelil i tomu advokatovi Franka Selvina.
Dovedu si predstavit, ze by se Hilsner mohl pokusit Masaryka vydirat. Dokonce by to mel snazsi, nez Selvin. Nestalo by ho to nic. Stacilo, aby poskytl par rozhovoru, ve kterych by rakl, ze to Masaryk vedel uz od nejakeho momentu a nutil ho a uplacel a krmil sliby, aby on nic nerekl. Selvin by tim riskoval kriminal.
I kdyby se Masaryk snazil dostat ho znovu za katr a povedlo se mu to, neskutecne by utrpela jeho aura neomylne moralni autority. Prinejhorsim by byl za podvodnika, prinejlepsim za naivniho blbce.
Rituální vraždy většinou vždy vzbudí v lidech podezření, že je to spojené s nějakou sektou, čili s náboženstvím. Takže když v Polné někdo zmasakroval Anežku Hrůzovou, rozvášnili se všichni a místní Žid Hilsner se jevil jako „nejlepší“ podezřelý. Vzhledem k tomu, že vraha se nikdy nepodařilo vypátrat, zůstal vrahem Hilsner. Hilsneriáda byla typická antisemitská kampaň.
Hilsner kryl skutečné vysoce postavené rituální vrahy, nebo objednavatele vraždy.
Ti se mu odvděčili tím, že provaz změnili na doživotí a nakonec ho amnestovali úplně.
Jak často se usvědčenému vrahovi stane že mu trest smrti změní na doživotí a pak ho propustí?
kaBrnaku, Vy jste měl být kriminalista :oD, kdyby Hilsner kryl „vysoce postavené rituální vrahy nebo objednatele vraždy“, tak by už dávno v tom vězení „uklouzl po mýdle“ nebo by ho našli „oběšenýho na prostěradle“. „Vysoce postavený vrah nebo objednavatel vraždy“ by musel být úplnej idiot, aby se Hilsnera nezbavil, neboť by pro něho znamenal hrozbu daleko větší, než je nějaké vydírání penězi.
Židé se navzájem mezi sebou nevraždí, bo by to rozložilo jejich soudržnou morálku. Kdyby byl Hilsner šabesgoj nežidovského původu, tak by „uklouzl po mýdle“ hned první den ve vazbě.
Ve vesnici měl Hilsner pověst všeho schopného grázla a násilníka. Už měl i záznam na policii že vyhrožoval zabitím, tuším družce. Zároveň o něm bylo známo, že byl aktivní v místní synagoze a velmi toužil po tom, stát se rabínem, ačkoliv pro to vůbec neměl předpoklady.
Kdoví co mu za tu vraždu slíbili. A nehledě na to, i kdyby objednavatele vraždy napráskal, tak po propuštění z vězení by byl zcela odepsaný v místní židovské komunitě a bez její podpory by se svou povahou skončil velmi špatně.
Nejzajímavější by bylo zjistit, čím se Hilsner živil po propuštění, možná by se přišlo na to, že na to jaký to byl lůzr, měl stále docela slušné peníze neznámo odkud.
Lidé se mezi s sebou vraždí bez ohledu na to, jestli je to Žid, křesťan, bílej, černej, fialovej. Tohle neberu jako silný argument, že Žid nezabije Žida, že křesťan nezabije křesťana, že muslim nezabije muslima. Jakou měl Hilsner pověst, to může být důvod, proč se nehledal někdo další, proč se nekompromisně ukázalo na něj a důkazy veškeré žádné. On se prostě hodil do té tehdejší škatulky té mentality, ta společnost milovala hon úplně stejně jako dnes, akorát dnes to není tak lehký, protože DNA a vyšetřovací metody kriminálních činů na mnohem vyšší úrovni a mnohem propracovanější justice. Dnes pořádají hon hlavně média, v podstatě suplují tu mentalitu té společnosti, honí „ďábly“. Na tu tehdejší dobu a mentalitu té společnosti – Zlobivej Žid = ideální vrah = antisemitismus na vzestupu = důkazy nepotřebujeme, vraha máme = za všechno mohou Židé.
kaBrnak: Případ „Hrůzová“ vyřešen. Hilsner nebyl vrah, říkám to furt. To bude asi to „mozkové myšlení“, hehehe. A hádejte, kvůli čemu zemřela – zase ty prachy. Cituji: „Nebo hilsneriáda, v níž se Masaryk postavil proti tvrzení, že na Anežce Hrůzové byla spáchána rituální vražda a za to byl nejprve odsouzen k trestu smrti Žid Hilsner, po Masarykově knížce o jeho vyšetřování v Polné trest snížen na dvacet, až ho prezident omilostnil. Teprve v roce 1943 se přiznal bratr Anežky, že svou sestru zabil kvůli dědictví.“ (Milan Syruček)
Masaryk měl eminentní zájem na Hilsneriádě. Jeho obhajoba plavala zcela na vodě byla to spíš trapná fraška, v podstatě jen vřískal „antisemitizmůůůůs fůůůj“. Podobně jako dnešní multikulti aktivisti staví obhajobu vrahů a znásilňovačů černého původu na tom, že o je chudáček a že celý proces je jen xenofobie a rasizmus bílých. Důkazy pak nezvratně svědčí proti němu, ale protože o tom rozhoduje multikulti soudkyně odchovaná sorosovským školstvím tak toho vraha osvobodí nebo mu napaří směšný trest a za pár let je za dobré chování venku.
Podle tehdejší kriminalistické praxe byl Hilsner odsouzen zcela právem.
Spíš to bylo o tom Masarykovi, který se tímto snažil vecpat do přízně zámožných židů, tím že bude do roztrhání těla obhajovat zjevného vraha židovského původu. Ti mu pak pomohli dostat se nahoru až do prezidentské funkce. Znovu opakuju, syn polodementního kočího a služky vlastním úsilím prezidentem? S takovýma pohádkama mi jděte k šípku.
Elita mezi sebe nikoho z lůzy nepustí, byť by byl sebeschopnější, tak nanejvýš bude jejich lokajem.
Takže Masaryk byl vlastně takový první český multikulti aktivista co kope za práva menšin bez ohledu na důkazy a na fakta, a má z toho následně profit.
Ještě na tom trochu zapracovat a je z vás excelentní stand-up komik. Domluvte si někde vystoupení a lidi se budou strašně smát. Akorát možná ne vašim vtipům, ale přímo vám.
Bez ohledu na to kdo a jakou formou to říká, tak ohledně Hilzneriády má svatou pravdu. Samozřejmě v tom hrál roli antisemitismus a různé dobové vášně, ale i z toho co je na wiki je jasné, že by Hilzner skončil v base nejspíš i dnes. Jeho advokát dělal, co mohl a zpochybňoval důkazy a svědky. Masaryk nic z toho nedělal a jen říkal, že rituální vražda je blbost. Čili opět jen pocity a dojmy, jen z opačného tábora, nic co by pomohlo obviněnému.
I na teorii nemanželského synka pana továrníka s prezidentovou máti, toho času ve službě něco bude – i když si může samozřejmě každý myslet, co chce.
Ada, kaBrnak: Chlapi neblázněte, přece mně nechcete namluvit že Židé mají nadpřirozené schopnosti a řídí celou planetu z utajeného místa. Hele, konspiračky jsou fajn, ale nic se nemá přehánět. Navíc to byli křesťani, nikoliv Židé, kdo vůbec jako první začal s determinací sociologického vývoje. Obávám se, že vysíláte jedovaté šípy na špatnou stranu barikády.
kaBrnak: Hele, já taky nejsem zastáncem toho, že pojedu v Evropě tramvají a budu v té tramvaji jedinej běloch, to není rasismus, to je spíše povzdech a mrazivá předtucha, že pak budu muset chodit asi kanálama, protože všude budu vyčnívat jak bílá vrána. Běloši byli na planetě vždy v menšině a pořád si udržovali svůj ochrannej val. Ten val byl porušen, my dva to ještě doklepeme jakžtakž ve společnosti relativně soukmenovců, ale vzdálená budoucnost je skutečně předurčena „kakaovým míšencům“ nebo jiným míšencům, to nezměníte Vy ani já. V podstatě to budou mít dobrý, protože už se nikdo nebude moci vymlouvat na rasismus, xenofobii, národovectví apod., všichni budou vypadat (skoro) nachlup stejně, hehehe. Něco jako vyšlechtěný plemena psů, možná jim budou taky kupírovat uši :oD.
A s tím Masarykem, že jako by ho elita nevzala mezi sebe, hele, kdo je vlastně ta elita? Ten, kdo se do té pozice pasuje anebo ten, kdo tím skutečně je? Pro mne je v demokracii elita každý, kdo používá správně šedou kůru mozkovou a je mně u systému, jestli pase kozy anebo řídí koncern. Nejhorší je scénář, když Vám vládne hlupák.
Čapek byl intelektuál s fantazií. Určitě si v hlavě „modeloval“ možnosti situací se kterými se setkával a proč nějaké konstrukty (hlavně ty se schématem Hollywoodského scénáře) nepoužít pro povídku…
je to mozne ale spis bych asi patral v dobovem tisku po publikaci te povidky, preci jen tehdejsi soucasniky Hilsnerova procesu a vydani povidky by ta analogie musela mnohem vic trknout a dojit jim, nez dnesnim lidem pro ktere uz je to trochu zamlzena historie.
A za devadesát let si té souvislosti Čapkovy povídky s hilsneriádou nikdo nevšiml (zejména za bolševika, kdy systematické chcaní na Masaryka patřilo k základu tehdejší věrouky) a odhalí to až náhodný posluchač audoknihy… Hezká pohádka, možná zkuste přiznat, na kterém konspiračním webu jste našel „inspiraci“.
No jo, když on antisemitismus zase začíná patřit do mainstreamu :-(
Za bolsevika si toho mohl nekdo vsimnout, ale jake by mel moznosti to rozhlasit? Mohl to nekomu rict v hospode, ale tam by nejspis neznali ani jednu z tech veci, mohl si o tom promluvit s ucitelem cestiny a dejepisu, ale ten by mu rekl, ze vrtat se v bruzoazni republice enni nejlepsi vec, hlavne pokud nekdo cte Masarykova kamarada. V novinach by mu to asi neotiskli. Ja to proste napsal a poslal sem. Na konspiracnim webu antihilsnerovcu by to mozna ocenili, ale nevedeli by nejspis, kdo to byl Capek. Literarni klub beletristu by nemel moc predstav o tom, kdo byl Hilsner.
Skutecne to nemam z nejakeho webu a napadlo me to jen tak (inspirovan temi, co hledaji reseni zahad z Pisne Ohne a Ledu). Sice bych vic ocenoval, kdybych prisel na to, co zpusobuje obcasnou chybu na valcich 2, 4 a 6, ale beru i tohle. Budu moc rad, pokud nekdo najde nejaky web, kde se tohle resilo.
Ano, priznavam, mozna me k premysleni pri poslechu inspirovala i povidka „Pad rodu Votickych“, kde clovek hloubavy zjisti zajimava fakta zamyslenim se nad blbinama a konzultaci s nekym druhym.
Antisemitismus v mode… Hilsner byl lump, stejne, jako je Kajinek, delat z nej svetce, jak se nam snazili nakukat ve skole (u Kajinka v mediich), je proste lez a propaganda. Nejsem antisemita, libi se mi politika statu Izrael a mezi mymi oblibenymi autory jsou zidi. Nicmene nelibi se mi, kdyz nekdo plete zidofobii, nebo zidofilii do debaty o konkretnim cloveku. Svine je svine, ne proto, kdo byli jeho predkove, ale proto, co v zivote udelal.
„Za bolsevika si toho mohl nekdo vsimnout, ale jake by mel moznosti to rozhlasit?“
No speciálně za bolševika by si z toho mohl udělat celoživotní program a dostat docenturu někde na Karlově univerzitě. Cokoli, co oštívalo Masaryka, který „nechal střílet do dělníků“, brali komouši všema deseti. Jak „jaké by měl možnosti“?
„Antisemitismus v mode… Hilsner byl lump“
Ale to přece není o Hilsnerovi, ale o právu na spravedlivý proces, i když je dotyčný lump zároveň žid. No, dneska tu těch nemainstreamových celoplanetárních židovských spiknutí máme tolik, že je z toho novej mainstream (jen Šereš, co je to za ďábla požírajícího macesy s krví modrookejch holek)…
Ad Hilsner a Selvin: třeba Václav Bartuška – Pochybnost (Torst 1997) (to je bohužel kniha, ne web, ale tak to tehdy v pravěku holt fungovalo, že lidi psali a jiní lidé četli knihy).
Serese, pokud vim, nema moc v lasce prave Izrael. Postavit si karieru na tom, jestli Capek kecal… Nebyl on capek nejakou dobu prakticky nesehnatelnej, tedy krom Prvni party, Dasenky a zahradnikova roku?
Mrknu se na toho Bartusku, diky.
Hislneriáda nebyla v kontextu tehdejší kultury jediné podobné justiční téma; vemte si třeba takového Zolu a Dreyfusovu aféru. Byl to typický průvodní jev vzniku hodnot moderní společnosti prakticky v celém prostoru Evropy, Spojených států a ostatně omezeně a dočsně i Ruska. Souvisí to se vznikem médií jako specifické síly, jakož i demokratizací „věcí veřejných“ – co se dříve řešilo v uzavřené společnosti, stalo se tématem pozornosti širokých skupin obyvatelstva. Model intelektuál vs. rozjitřená veřejnost, kterou z ekonomických důvodů dráždí tisk a která si chce také říct něco k věci, která byla takovým společenským vrstvám dříve nedostupná, byl vcelku standardní.
Ještě můj názor na tu povídku. Pokud někdo poctivě četl Čapkovy „Povídky z jedné a z druhé kapsy“, tak jistě zaregistroval, že mají nádech kriminálního žánru. Co se týče povídky „Případ Salvinův“, tak konspirace se nabízí, to se ale nabízí u všech těch povídek, nějakou podobnost s tou dobovou vraždou Hrůzové tam může někdo při dávce fantazie vyčíst. Dle mého názoru Čapek tu povídku pojal tak, že ten dotyčný se ke konci přiznal, ale ne proto, že byl skutečně vinen tou vraždou, ale proto, aby získával bezpracně peníze, to vydírání, v podstatě cestou „vraha“ do té Ameriky, skončilo. Tudíž pointa povídky bude jiná, než se domnívá autor článku.
*Selvinův
Souhlasil bych, kdyby to bylo prave jen to „pri davce fantazie“ a „nejakou podobnost“… Kdyz vezmu knizni serii „Pisen Ohne a Ledu“, je jasne, cim je inspirovana velka ledova zed. Kdyz jsem videl TV zpracovani, okamzite mi to doslo. Kdyz jsem cetl knihu, bylo to jeste jasnejsi. Dokonce Autor sam priznal, ze inspirace ke knize dostal, kdyz navstivil Hadrianuv val. A pritom tam je podobnost valu a ledove Zdi jeste mensi, nez u Toho Capka. Stejne tak dalsi veci v tech Martinovych pribezich.
Pokud bychom nasli pripad za prvni republiky, kde nekdo nastrazil do peciva jehly, nebo vypalil svemu mistorvi statek nastrazenou lupou, asi bychom, pokud by by vysetrujici byl Capkuv blizky, nepochybovali o tom, ze je to pribeh z reality.
Ale ta myslenka, ze dotycny vydiral tim, ze to udelal, aniz by to byla pravda, to je dobre, to me nenapadlo. To je presne duvod, proc jsem rad za tuhle diskuzi.
Víte, já se konspiračkám nevyhýbám, jsou zábavné, ale moje filozofie se opírá o logiku, snažím se vysvětlit (pokud je to možné a moje vědění na to stačí), že vše má nějakou příčinu logického začátku. Proto se musím neustále myšlením vracet v čase, promítnout to do přítomnosti a odvodit budoucnost. Bylo by příliš jednoduché se opírat jen o fantazie a spisovatel zábavné literatury se o vlastní fantazii opírá rád, proto má dílo takovou šťávu a čtenář si může mentálně vybrat, v jaké dimenzi té fantazie se chce pohybovat. Já mám většinou zkušenost, že to nejbanálnější a nejobyčejnější a nejméně čtenářsky lákavé vysvětlení všech jevů, událostí i podivností, bývá nejpravdivější, respektive nejblíže faktům.
Ano, vetsinou. Ale neplati to vzdy a i ve svem zivote prave resim jednu komplikovanou zalezitost, u ktere by nezucastneny pozorovatel urcite hned vedel, ktera bije, urcite by vzal to nejjednodussi vysvetleni, ale pri podrobnejsim pohledu je to taky pomerne dobra habadura, respktive docela sofistikovany podraz. Takze ne vzdy je Occamova britva idealnim resenim.
A ten napad s predstiranim, ze to udelal, aby vydiral, je vazne zajimavy.
No, sofistikovaný to znamená promyšlený. Takže sofistikovaný podraz není nic jiného, než promyšlenější verze, než na jakou stačí ten, na kterého byl podraz vymyšlen.
No, tohle konkretne zahrnovalo velmi propracovanou dohodu nekolika lidi, trvalo to par let a ac nechci zachazet do detailu, kdyby o tom nekdo sepsal novelu, meli by ho za milovnika konspiracnich teorii.
Chápu, dohoda, to jsou právní věci, nejsem renomovaný právník, navíc výklad práva záleží na tom, jak ho konkrétní právník interpretuje. Většina právníků Vám mimo záznam řekne, že je v tom už takovej bordel, že se v tom kolikrát nevyznají ani oni sami.
No, kazdopadne me to utvrdilo v tom, ze ackoli Occamova britva muze byt statisticky zajimavym fenomenem, je to asi jako vstoupit do silnice se zavrenyma ocina a zacpanyma usima – statisticky je nejpravdepodobnejsi, ze se mi nic nestane, bud nic nepojede, nebo se mi ridici vyhnou. Ale neznamena to, ze se na to muzu spolehnout a spolehnout se na to je pekna blbost.
Proto ten Masaryk, jako takovy neskodny trening v zalezitosti, kterou neni treba resit.
Na to mám jen jednu odpověď: „Jsoucna se nemají rozmnožovat, pokud to není nutné.“
Zivot neni matematika. Pokud by tohle byla pravda, byly by veskere zahady, od prirodnich ved, po vedy humanitni, vyreseny uz davno od stolu prostym nalezenim nejjednodussiho reseni a nikdo by nepochyboval o Newtonovych zakonech, nedelitelnosti Atomu a o tom, ze kapitalismus je cesta do pekel a vsichni se budeme mit lip, kdyz vsichni vsechno vsechnem dame a budem vsichni vsechno mit dohromady.
To, ze neco ma jednoduche a zrejme vysvetleni jeste neznamena, ze to to spravne reseni. Ale pokud tomu nekdo uveri, pak mu to tak bude logicky pripadat.
Stejne tak se mi nelibi Sherlock Holmes – jednak Doyle, clovek, co veril na duchy a vily, nevedel, o cem pise a nechapal pojem „dedukce“, druhak, prisel s touhle perlou, kterou – k me hruze – lidi povazuji za rozumnou: „…when you have eliminated the impossible, whatever remains, however improbable, must be the truth“. Je docela desiva predstava, ze uz 130 let lidi pokyvujou hlavou nad tim, jake je tohle moudro. To je jedna z nejvetsich blbosti, jake kdy kdo rekl. To zni, jako by na vse bylo vzdy jen jedno spravne reseni, jako by existovala jen jedna moznost a nikdy nikdo nenarazil na vice moznosti. A i kdyby narazil, tak pak museme vyjit ze statistiky,ne? Aspon Matt Groening tomu nepodlehl: „Urcite to udelal ten Ind, zavrete ho, dokud nenajdeme nekoho jeste cernejsiho“. Ale zase by to mohlo pomoct, mohli bychom se vratit k frenologii, ta byla postavena na statistice a nejpravdepodobnejsim reseni. Navic byla krasne jednoducha.
Život je zatraceně matematika. Bez ní byste ani nevěděl, kolik je hodin, jaký je rok, kolik je vám let apod. Dokonce byste ani nevěděl, že žena a muž tvoří pár. Všude je matematika, proto ji člověk má, jinak by si nevysvětlil absolutně nic.
A složité vysvětlení nějakého jevu neznamená, že je to správné vysvětlení. Vše funguje na bázi jednoduchých axiomů. Jako ta matematika.
Zivot neni matematika. Spolecnost nejde vypocitat. Matematika neni zakladem vseho, jak se matematici domnivaji, matematika je velmi nedokonaly a povrchni zpusob popisu nekterych deju. Napriklad ja diky ni vim, jaky je rok, muslimove taky vi, jaky je rok, cinani taky, zidi taky… Ackoli vsichni mame rok uplne jiny. I s tim parem bych pochyboval – tvori? Netvori? Podle koho? Co, kdyz se ani neznaji, jak by ho mohli tvorit? Kdy ho vytvorili?
Vždyť Vám to tam vysvětluji, že i matematika funguje na bázi axiomu. Když to vezmu zjednodušeně, na počátku byla myšlenka, pak slovo, pak axiom. Vy můžete díky axiomu vypočítat všechno, ovšem je to správné jen do té doby, než se vám ten axiom změní, to zn. že přijde někdo a řekne, že jedna plus jedna už nejsou dvě, nebo že slovo „post“ už neznamená funkci, nýbrž „něco jsem napsal“ (to je příklad). Vy začnete měnit ty axiomy a tím přetvoříte v podstatě i to myšlení těch lidí a dějiny. Příklad: V roce 2018 p.n.l. věřilo 7 miliard lidí, že jedna plus jedna jsou dvě. Dnes v roce 156 n.l. už víme, že jedna plus jedna jsou tři.
Idealne mozna ano. Jak kvalitni to je potom v realnem zivote… Znam tri lidi, kteri vystudovali matematiku jako vedni obor. Jeden je anarchokapitalista, druhy funkcionar KSC, za nez delal dlouha leta starostu a podle vsech v jeho okoli tem myslenkam opravdu veril a treti byl (nevim, jestli jeste zije) blazen, samotar, zijici v polorozpadlem dome s Ovci. Kdyby se tito tri sesli v jedne mistnosti, prvni vystrely by zaznely okolo treti minuty.
Aplikovat matematiku v realnem zivote je docela k nicemu, to by povstani robotu melo byt nasim cilem, nikoli hororovou zapletkou umeleckych del (kdyz uz jsme u toho Capka)
My si ideálně nerozumíme, já o voze, Vy o koze, to nevadí. Necháme to spát.
OK, ja zkousel pochopit, ale u neceho to neslo, u neceho me napadlo vic vyznamu a na ten zbytek jsem se pokusil odpovedet. Nicmene pravda, nechame to.
Matematika měla vždy dva rozměry, ten oficiální určený plebsu aby uměl počátat a dobře sloužit jako kolečko v systému. Ta se běžně vyučuje.
A pak ten ezoterní, tajný, určený jen pro ty zasvěcené. Část z něj prosákla do numerologie a astrologie, symboliky. Tím se u plebsu veškerá ezoterická matematika zdiskreditovala, což vládcům velmi vyhovovalo, protože nemuseli tradičně sekat hlavy za držení těchto nepovolených informací.
(už v antice se vědy dělily na exoterní a ezoterní co jsou jen pro zasvěcené)
Kdejaký matematický princip je ve své podstatě jednoduchý, až ho člověk po dlouhých hodinách přehrabování v těch „tajných symbolech“ pochopí tak jen s gustem zakleje „a to nemohli ti matematičtí pošuci napsat rovnou?“
Matematici mi vždy připadali jako nějaká pošahaná sekta co informace spíš tají než poskytuje. Až po letech jsem zjistil, že to není jen pocit.
Ještě vám dám takový příklad, jak fungují axiomy. Představte si, že by lidstvo nebylo na planetě Zemi tolik tisíc let a Země by nebyla stará tolik věků, jak se uvádí. Představte si, že planeta Země je stará padesát let a lidstvo je staré 49 let, lidstvo tak stačilo za 49 let svého působení na živé planetě zlikvidovat mnoho živočišných i rostlinných druhů, zaneřádit ovzduší, vyrabovat planetu a přemnožit se. A teď pointa. co tím chci demonstrovat, totiž to, že velmi záleží na tom, jak s tou matematikou pracujete, je to axiom, tudíž když uvedete, že planeta je stará x tisíců let a lidstvo je také staré mnoho tisíc let, není to takový šok pro ty lidi, že jste v podstatě jako lidský plemeno zdevastovali další planetu ve vesmíru za půl století a musíte hledat alternativu nového přesídlení na exoplanetu. Člověk se totiž stěhuje z planety na planetu a používá vždy na každé planetě determinaci sociologického vývoje, čímž neustále přepisuje vlastní dějiny a upravuje si axiomy.
„…when you have eliminated the impossible, whatever remains, however improbable, must be the truth“
Co je na tom blbého?
Mně to tedy rozhodně neimplikuje, že by „na vse bylo vzdy jen jedno spravne reseni“ – přece když vyloučíme všechno nemožné, klidně nám může zůstat hafo možností, a z nich si vybrat nemusí být tak docela triviální…
Esli Doyle věřil na duchy a víly, je v této souvislosti zcela nepodstatné…
A nad tou frenologií bych se taky moc neošklíbal, i když to je už poněkud náročnější…
Prave ze ne. Vem si vyrokovou logiku. „whatever remains, however improbable, must be the truth“ doslova znamena, ze cokoli, co zbyde, musi byt pravda, tedy ze vse co zbyde, musi byt pravda. A to je ta blbost. Bud muze byt jen jedna z tech veci, nebo vic, nebo nic, protoze nezname nikdy vse, co se stalo.
Ja teda ten vyrokdycky chapal tak, ze „kdyz vyloucime nemozne, zbude mozne, i kdyz to vypada jako picovina“.
Je nutne to trosku priohnout a pochopit vyznam. Nikoliv jen otrocky prekladat(pripadne strojove chapat). Vopatrne.
Spousta veci brana doslova je hrozna picovina, ze. Napriklad prislovi.
Mozek je neuvěřitelně úžasný orgán. V lebce máte celý vesmír, není to úžasný? Ta frenologie, že tvar lebky souvisí s povahou člověka, to může a nemusí být pravda. Je to podobné jako s psychologií, jsou to spíše teorie opět na bázi výzkumu člověka člověkem. Doyle byl především spisovatel, a spisovatele bez fantazie si neumím dost dobře představit, pokud to není člověk, který píše jen fakta.
https://en.wikipedia.org/wiki/Cottingley_Fairies – me tedy prijde clovek, ktery skoci na tohle – opakovane – jako ne zrovna vhodny vzor uvah na tema „jak se dobrat k pravde“.
Asi pouzil svoji metodu…
Ještě k tomu Čapkovi. Pro zajímavost, třeba Vás to bude zajímat. Já si myslím, že Čapkovi šlo spíše o charakteristiku těch postav a ty vztahy v té společnosti, respektive on tam krásně demonstruje tu povrchnost těch ideálů, že „Mistr“ nejdříve bojuje za pravdu a spravedlnost, Selvina na základě snažení „Mistra“ pustí na svobodu, „Mistr“ si na tom případu udělá celosvětové renomé a Selvin pak přijde a tvrdí, že je vrahem, na což ovšem není důkaz, nikdy nebyl, a „Mistr“ místo, aby opět začal bojovat za pravdu a spravedlnost, tak začne uplácet Selvina penězi. Selvin pochopil, že sláva a moc je pro „Mistra“ daleko silnější motivace, než ideály pravda a spravedlnost, proto ho neustále vydírá tím, že se půjde přiznat k vraždě, čímž by moc a sláva „Mistra“ byla totálně pohřbena. „Mistr“ proto tzv. uklidí Selvina do USA. Když si přečtete všechny ty povídky, najdete tam nádherně zpracované ty charakteristiky těch hlavních postav. Čapek v podstatě popisuje v těch povídkách tehdejší dobu, vykresluje to těmi charakterovými znaky těch postav a zároveň poukazuje na ten konflikt těch jednotlivců i rozporuplnost a maření ideálů v té společnosti.