Ombucbába na Šumavě

Featured Image

Už velmi brzy budou poslanci volit nového veřejného ochránce práv (psáno 8.2.2020). Hnutí Trikolora podalo ve sněmovně návrh na zrušení centra levicového extrémismu, na které podle něj úřad transformovala končící ombucbába.

Klaus ml. & Co. není mezi poslanci se svým názorem osamocen. Tento článek pro něj a názorově spřízněné, a také všem kdo se o problematiku zajímají, přináší popis konkrétního případu rezignace na své poslání, ke kterému při mrhání časem a prostředky na podporu privilegií islámských fanatiků, sadistické pronásledování ředitelky školy, provokace realitní kanceláře a další případy jednání v rozporu se svým oprávněním nutně musí v úřadu ochránce docházet. Jde o nečinnosti ochránkyně v případě nezákonného pronásledování desítek osob Správou národního parku Šumava.

Správa národního parku Šumava, podobně jako některé jiné správní orgány, se na svém území chová jako omnipotentní vrchnost. Vedle skutečného strachu některých obcí z rozhodování Správy se to projevuje i tím, že když mají Správa a soud rozdílné názory, řídí se Správa tím svým, což podle OSZ v Prachaticích a KSZ v Budějovicích není stíhatelné. Nejvyšší správní soud svým rozsudkem 7 Ao 6/2010 zrušil Správě několik nezákonně vyhlášených no-go zón (aka klidová území) na nějakých 130 km čtverečních. Skrz zrušené no-go zóny i mimo ně vedly a dosud vedou lesní cesty a po cestách turistické trasy také se zákazem vstupu, vyhlášeném v návštěvním řádu. Zákaz vstupu na ty turistické trasy nebyl lajdáckým žalobcem napaden a tak jej soud pouze označil za nezákonný a nezrušil, jsa vázán návrhem. Vznikla tím ekologicky komická realita, kdy vstup na cestu je zakázán, ale vstup do chovem kůrovce upraveného lesa vedle cesty ne. V roce 2013 Správa vydala nový návštěvní řád a můžete jednou hádat, zda je v něm i zákaz vstupu na předmětné cesty.

Správa je mocenský orgán a svou moc na svém panství tvrdě prosazuje. Po pěším turistům zakázaných cestách jezdí strážci v terénních Toyotách a turisty pěkně v duchu tradic hrdinných strážců hranic tábora socialismu a míru honí a zatím jen pokutují, ale střílení a štvaní psy v rámci zkvalitňování ochrany přírody brzy přijde. Chycených a pokutovaných jsou ročně desítky. Pouze jednotlivci s pokutou na místě nesouhlasí a přestupek se (ne)řeší ve správním řízení. Zaplacením pokuty se postižení až na přezkum vzdávají opravných prostředků. Není známo, zda k vyvolání přezkumu pokuty někdy došlo, ale je jednoduché si při právní erudici, praktické beztrestnosti za podlé rozhodování a prohnanosti Správy představit, že drban, který by požádal o přezkum podle správního řádu bude poučen, že měl podle §100 zákona 250/2016 a vice versa. V každém případě lhůta na vyvolání přezkumného řízení uplyne za 3 měsíce nebo za rok a pak postiženému zbývá právní dobrodružství s vymáháním neoprávněného prospěchu nebo nadějnější stížnost na lampárně.

Na no-go cestě chycení turisté a lesní lidičky jsou tedy v pytli a tragédie by mohla skončit. Ale pozor! Ne tak rychle! V konci dramatu na scénu vstupuje jako deux ex machina veřejná ochránkyně práv. Ta, kdyby chtěla a hinš allah, mohla by použít instituty ze škály svých oprávnění. Může hodně a ukažme alespoň na některé prostředky vhodné pro řešený případ. Za nulté může vynadat Správě za nezákonné pronásledování drbanů a požadovat nápravná opatření, ale na to nemá smysl plýtvat časem a úsilím, na srandičky je Správa imunní. Už trochu vážněji, počítaje za prvé, může podle §15 (1) a) svého zákona 349/1999 nahlížet do spisů a na získané adresy napsat něco jako: „Zaplatils nezákonně uloženou pokutu, pako, nechceš se bránit?“. V úřadu za stovky milionů Kč ročně vydržuje stádo právníků a mohla by tak zastupovat všechny oběti, vždyť by šlo i udělat šablonu postupu ve věcně identických případech. Oprávnění, vycházející jako za druhé, je v zákoně 182/1993 (o Ústavním soudu), v §64 (2) f), a je to právní ekvivalent houfnice. Přesně to je legitimace k abstraktní kontrole některých normativních aktů, konkrétně k návrhu na zrušení jiného právního předpisu, kterým je i opatření obecné povahy, kterým zase je návštěvní řád parku. Tolik o tom, co by kdyby.

A teď praxe. Byl podán podnět v duchu výše psaného. Podnět po marném uplynutí lhůty a na urgenci vyřídil zástupce veřejné ochránkyně. Nechal napsat některého z právníků dlouhý dopis v české právničtině. Projetím dopisu Occamovým překladačem získáme podstatu sdělení: Sereme na drbany. Správa činí správně, když narušitele stíhá. Zvířátka se musí před lidmi chránit a je jedno, že důkazy o jejich ohrožení lidmi jsou na úrovni mezi halucinacemi a paranoidní propagandou, nebo čirou lží. A ekologii vůbec nerozumíme, z čehož logicky plyne, že Správa dělá všechno dobře.

Tak jak se vám líbí dojemný příběh účinné pomoci veřejné ochránkyně práv zvůlí správního orgánu postiženým chudákům? Je jistě jeden z mnoha, nadto svým významem nepatrný. Vidíte, že na úřad ochránce se vždy můžete s důvěrou a nadějí obrátit. A ty ošklivé rasistické, extrémistické a fšechnofobní poslance, co chtějí úřad zrušit, je třeba odstřihnout od ruských peněz, zavřít a poslat do vyhnanství na Sibiř. Vlastně na Sibiř ne. Do vyhnanství do sluníčkářům ideově blízké Saudské Arábie nebo Somálska, na převýchovu v moderní politické ideologii bezbřehých práv a svobod, kterou končící ombucbába u nás prozíravě a nezištně silou svého úřadu propaguje.

 


08.02.2020 Anonymní autor

12345 (154x hodnoceno, průměr: 1,42 z 5)
10 231x přečteno
Updatováno: 8.2.2020 — 22:49

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!