Na první pohled se vám název článku může zdát poněkud podivný. Co může spojovat libertariánství a židovskou obec jako takovou?
Nejdříve bychom měli ujasnit, co se vlastně schovává za slovem libertariánství. Ne každý tomu rozumí. Libertariánství či libertarianismus je ideologií, která ve své podstatě usiluje o minimalizaci násilného ovlivňování společenských a ekonomických vztahů státem, ba co více vyzdvihuje politickou i obecnou svobodu, svobodu jednotlivce, ale také aktivity skrze dobrovolná občanská sdružení. Kromě toho se zasazuje o mírumilovnou občanskou společnost s minimálními zásahy státu.
V současnosti se mnoha našim spoluobčanům zdají myšlenky libertariánství často jako minimálně zvláštní a dokonce i příliš moderní, revoluční. Zapomíná se však, že libertariánství je v podstatě pokračováním klasického neboli evropského liberalismu z 19. století! Jak praví přísloví: „Všechno nové je dávno zapomenuté staré“! Nakonec, jak dobře víme z knihy Kazatel: „Není nic nového pod sluncem…“.
Když zde mluvíme o židovské obci, mluvíme o tradiční židovské obci a její struktuře a fungování. Do začátku první světové války byly takové obce rozšířeny po celé východní Evropě, částečně i v západní a střední. Dnes tradiční obce najdete většinou jen ve Spojených státech, Izraeli a v několika centrech západní Evropy. Všude tam, kde pořád ještě existují tak zvané ortodoxní židovské obce…
Tradiční židovská obec „kehile“ se dělila na dvě části – „kohol“ (= obec neboli sekulární vedení obce) a „rabinát“ (= duchovní vedení obce). Kohol byl v podstatě něco jako obecní vláda, místní úřad, sekulární vedení, odpovídal za daně obecné a daně vůči státu (většinou tyto daně platili majetnější členové, chudší prostě na to neměli, což prvním dávalo nejen úctu a postavení, ale i větší hlasovací a rozhodovací práva na obci). Kohol reprezentoval obec vůči vnějšímu světu – státu, byl obhájcem jejích zájmů jako celku atd., avšak rabinát byl duchovním vedením, byl církví. Samotné fungování a v podstatě i veškerý společenský život obce se však konal ve spolcích nezávislých na žádných oficiálních strukturách jako kohol nebo rabinát. Dnes jim říkáme – občanská sdružení, kterých bylo mimochodem nespočet! Byl to základ jakékoli židovské obce. Jejich financování pramenilo z privátních darů jak samotných členů, tak i od dalších majetnějších dárců (žádné státní dotace!), kteří podobnou podporu vnímali tak, že podělit se o své vydělané peníze se společností, je bohulibá, úctyhodná a záslužná činnost nejen v očích Hospodina, ale i v očích spoluobčanů…
Existovaly a i dnes existují takové spolky, např.: spolek chudých nevěst (pokud nevěsta neměla věno a z tohoto důvodu se nemohla provdat, nebo její rodina neměla peníze na svatbu), pohřební spolek neboli pohřební bratrstvo (občanský spolek, který v obci zajišťoval pohřbívání členů obce a staral se o obecní hřbitov), spolek návštěv nemocných (jehož členi navštěvovali nemocné v obci a pomáhali jejich rodinám), spolek bez-procentních půjček (člen obce, pokud byl v tísni, mohl požádat o krátkodobou půjčku, kterou byl povinen vrátit do určitého termínu. Běžně se tyto půjčky používaly pro obchod, což znamená, že jejich účelem nebyla dočasná pomoc pro okamžitou spotřebu rodiny, ale byla to finanční páka, jak se dostat z tísně a postavit se na vlastní nohy. Půjčku se dalo použít i opakovaně, pokud dotyčný vždy a včas splácel! Pokud by se tak z objektivních důvodů nestalo, jeho závazek mohl uhradit majetnější člen spolku, který zajišťoval finance pro bez-procentní půjčky), spolek péče o staré a nemohoucí (spolek, který pomáhal s domácí péčí o staré a nemohoucí, pokud byli osamoceni nebo jejich rodina byla příliš chudá a nebyla schopna se o ně postarat), obecní nemocnice (sdružení dárců budovalo nemocnice na jejichž fungování i přispívalo), sirotčince (sdružení dárců je budovalo a také přispívalo na jejich fungování), profesní a řemeslné spolky, různé charitativní spolky, nemluvě o náboženských spolcích sdružujících se kolem synagog. Druh sdružení se může měnit v čase a místě, avšak veškerý společenský život se řídil a nadále řídí občanskou společností a ne úřadem a vládou. Nesmíme však nezmínit neodmyslitelný a klíčový vliv náboženství, synagogy (řecky: „shromáždění“) na fungování obce nebo společnosti jako takové.
Libertariánství a židovskou obec, jakožto model společnosti, spojuje právě podstata fungování svobodné občanské společnosti: Aktivity skrze dobrovolná občanská sdružení, které dokážou zajistit chod celé společnosti i bez vnějšího zásahu jakékoli státní moci do vnitřních záležitostí té či oné lidské pospolitosti!
15.05.2017
www.libertarianskademokracie.cz
(121x známkováno, průměr: 2,59 z 5)