Komouši

Featured Image

Musel jsem se nedávno zamyslet nad tím, co jsou vlastně zač ty komunisti. Je to slyšet všude. První vláda s podporou komunistů za posledních pětadvacet let, prohlasovávání zákonů s podporou komunistů, měli jsme komunisty zakázat a tak dále.

Přijde mi to absurdní.

Komunisté jsou okrajová politická strana, která vegetuje s podporou nějakých plus mínus deseti procent elektorátu. Někdy mi připadá, že je to spolek nostalgiků a veškeré pokusy o modernizaci strany včetně mediální propagace mladších členů jako je poslankyně Konečná na mně nepůsobí příliš věrohodně. Spíše si myslím, že se stranou hýbou klany soudruhů, kteří v roce 1989 byli v nejvyšším levelu SS(m) a připravovali se na vstup do strany, a když se to v listopadu otočilo, prostě vsadili na osvědčeného koně s tím, že možná nedoběhne první, ale zato bude běhat dlouho, což se beze zbytku potvrdilo. Řada z nich má velmi mnoho praktických zkušeností s kapitalismem, protože po převratu hladce zapojili do tvorby nového společenského řádu. Oni sami nebo jejich rodiče vyhrnuli rukávy a šli budovat pro změnu kapitalismus, protože měli styky a informace. Jiná část jsou zase takoví naprosto nenapravitelní poctivci, kteří nechtěli převlíkat kabát, jiná část zase mladí pervertové, kterým jebe z Marxovy pseudonauky a komunitního stylu života a zatím se jim nepodařilo rozjet vlastní bikesharing. Znám pár komunistů, kteří jsou primárními kapitalisty jako z devadesátek, takové kapitalisty byste určitě nenašli v řadách echt pravicové TOP09, což je politická strana pro státní zaměstnance a grantové parazity. KSČ v emku na mně nepůsobí dojmem subjektu, ze kterého by bylo třeba mít strach. Velmi nesourodá a nepříliš nebezpečná parta.

Celá ta propaganda kolem komoušů je jen další strom, který pěstují média za účelem, abychom neviděli les.

Předně by lidi mělo spíš děsit, že předsedou vlády je člověk, který se zkompromitoval spoluprací s totalitním režimem daleko víc než průměrný člen současné KSČ(m) a dokonce víc než její špičky. Když vynechám Babišovu kariéru v zahraničním obchodě, na kterou nedosáhlo leckteré dítko těch nejprominentnějších soudruhů a které často znamenalo být něco jako vekslák ve velkém a pod ochranou zákona, je tady jeho spolupráce s StB, kterou pokládám za nevyvratitelnou bez ohledu na právní spory. Nedovedu si vůbec představit, že by by činný v zahraničním obchodě a vůbec nikdy a nijak s nimi nespolupracoval. Pro informaci a pro představu, jaká byla pravidla moštárny – po mojí matce to na konci osmdesátých let chtěli podepsat, když jela na turistický výlet do Vídně, protože si ty kurvy daly dohromady, že se tam sejde s mými rakouskými příbuznými, o kterých chtěli informace. Nepodepsala, ale co třeba váš soused? A co třeba soudruh Babiš?

Jiný problém je závažnější.

Oni se nám v podstatě pokoušejí vysvětlit, že přišel nějaký rok 1948, najednou se tady objevili nějací komunisté, a s podporou SSSR, což bylo něco jako tehdejší EU, dosáhli politické moci, svrhli vládu, sráče a vlastizrádce Beneše zavřeli v jeho vile a zmermomocnili celou zemi. Tohle pojetí působí dojmem, jako by je sem sházeli z letadel stejně jako amerického brouka, což se samozřejmě nestalo. Kdo není úplně liný, zjistí si snadno, která tady mlátí. Komouši jsou homemade produkt. To, co tehdy komunisté prováděli, včetně kolektivizace zemědělství, zatýkání, vykonstruovaných politických procesů, justičních vražd a mnohého dalšího se dělo s podporou valné části obyvatelstva poté, co komunisté regulérně vyhráli volby a poté, co se jim „tradiční“ politické strany podvolily a umožnily budovat specificky českou verzi „reálného socialismu“, která neměla obdobu ani v jiných okolních socalistických zemích.

Příčinou problému je, že tento národ je zhruba ze 40% zkurvený, tedy jeho zhruba polovinu obyvatelstva tvoří bezpáteřní, zlovolný a poťouchlý ksindl. Jen tak pro připomenutí, komnunisté vyhráli volby v roce 1946, které byly ještě semisvobodné, a plebiscit v roce 1948, který už svobodný nebyl, připomínal zhruba referendum o vstupu do EU. Není třeba to nějak zdlouhavě analyzovat, od té doby až doposud je to pořád o tom samém. Stačí se jen dívat kolem sebe, kolik lidí leze do prdele úředníkům, zasílá různá podání a udání úřadům, adoruje udavače a je devótní k policajtům. Lidé trpí až chorobnou touhou mít nějakou páku na lidi, kteří se jim nelíbí, protože třeba mají nějakou firmu, vydělávají domněle hodně peněz, mají drahé auto nebo alespoň lepší auto, nebo mají podezření, než neplatí dost vysoké daně nebo jsou nějakého pochybného profesního zaměření a tak dále. Když je nejde potrestat za něco špatného, šlo by je alespoň potrestat za to, že jezdí rychle, neplatí daně, nějak moc se jim kouří z komína, opravili si dům bez všech možných i nemožných povolení nebo si dovolili umístit si na vlastní majetek billboard.

Nedávno mi psal jeden člověk, že si nechal na svá auta přidělit pozitivně znějící registrační značky na přání. Byla to celkem pěkná auta, ne snad úplně nová a ani nijak overkill drahá, ale určitě neobyčná a dobře vypadající. Počínaje tím se mu začaly dít podivné věci, které rezultovaly v rozvod, ztrátu podílu ve firmě a řidičského oprávnění. Změnou registračních značek za standardní problémy opět pominuly. Možná ho časem přiměju, aby o tom něco napsal, bylo to fascinující, do jakých potíží se můžete ve Zkurvystánu dostat, když trochu vybočíte z řady a systém si vás všimne.

Na základě tlaku veřejnosti „svobodná“ polistopadová společenská a právní kultura vygenerovala obludný systém založený na tom, čemu se jinde říká „overcriminalization“ – české slovo pro to zatím nemáme – a který se vyznačuje tím, že trestuhodné a také trestatelné v podstatě cokoliv. To samé se děje i na úrovni místní samosprávy. Uliční výbory byly ještě fajn party, protože ze současného kamerové fízlování, bonzování a donášení by se udělalo blivno i komunistickým donašečům z osmdesátých let. Jeden městapák mi jednou cestou od výslechu ve výtahu řekl, že v průměru zhruba dvě třetiny výjezdů jsou na základě udání a podání od veřejnosti a že jsou i celé dny, kdy nic jiného nedělají. Víte například, že na území České republiky funguje síť kamer rozmístěných tak, že v kterémkoli okamžiku je možné říct, kdy a kde se pohybovalo vaše auto, a tyto informace archivuje policie po neurčenou dobu a používá k neurčeným účelům aniž byste o tom věděli nebo byli podezřelí z nějakého zločinu? O tom se estébákům a komunistům ani nesnilo, ani v těch nejvhlčích snech. Občas se v médiích objeví, že fízlové natáčeli nějakého disidenta kamerou umístěnou na protějším domě a podobně – v tom případě jsme teď všichni disidenti.

Existuje tu celá armáda drobných přičinlivých kurev, hajzlíků a bonzáků, kteří pod záminkou nastolení „pořádku“, dodržování zákonů, ochrany „slušných mravů“, ochrany společnosti před negativními jevy dělají přesně to samé, co dělali jejich předkové, když dali komunistům legitimaci k moci. Tahle inherentní zkurvenost je tady prostě přítomná, protože se tady málo provozovaly občanské války a jen sem tam někdo vyhodil příliš zpovykané úředníky z okna, a to ještě z malé výšky, je dědičná a nezničitelná.

Politici jsou pak v podstatě v roli cyklisty. Jakmile naskočí na kolo v podobě určitého neokrajového veřejného zájmu, musejí šlapat a šlapat, pokud by šlapat přestali, z kola spadnou a naskočí na něj někdo jiný, kdo bude šlapat rychleji a bude lépe uspokojovat úchylné zájmy početné části zkurveného obyvatelstva. To kolo jede stále rychleji, protože média a mediální poradci cíleně přilévají olej do ohně a posílají dav proti různým minoritním skupinám, na které je třeba „si došlápnout“, najít na ně „bič“ a tak dále. Kdyby někdo řekl, že nebude dělat nic a nebude přikrmovat tuhle bestii, že by raději nechal lidi na pokoji, aby se mohli starat o zdraví, zájmy a svoje rodiny, ve volbách by buď propadl nebo by získal jen okrajový vliv, protože ho převálcují všichni ti, co budou slibovat, jak zase něco zdaní, zpoplatní, zakážou a omezí, aby bylo dobře.

Komunisti podle mě úplně mrtvý téma. Ti lidé, co poháněli, pohánějí a budou pohánět tu mašinu, která jim je připisovaná, už dávno přeskinovali a svoje potřeby po organizování společnosti a šikanování nepohodlných jednotlivců realizují někde jinde a jinak, například pod hlavičkou“politického hnutí“ ANO nebo KDU-ČSL, kterou shledávám v tomto ohledu naprosto extrémní. Kdyby přesto někdo měl dojem, že komouše měli zakázat, tak mám špatnou zprávu – nikdy se to nestane, a teď už tuplem ne, a tak mu nezbývá nic jiného než dojít nachcat Havlovi na hrob, protože na tom, že zde může provozovat politickou praxi politická strana operující s marxismem a třídním bojem má významnou zásluhu Václav Vožrala a jeho crew.

Někdy přemýšlím, kam až to může dojít. Zda se třeba stane, že odtud nějaký nadlimitní počet schopnějších obyvatel zdrhne do ciziny. Jedním z možných scénářů je například další „Vítězný únor“, jiným občanská válka, nebo se naopak může najít vizionář, který postiženým vysvětlí, že jejich chorobná touha po útisku druhých, hrabání v jejich osudech a peněženkách k ničemu nevede, protože se dříve nebo později obrátí proti nim samotným.

 


29.07.2018 D-FENS


Související články:

12345 (408x hodnoceno, průměr: 1,37 z 5)
22 151x přečteno
Updatováno: 29.7.2018 — 23:22
D-FENS © 2017