Měli jsme tu několik článků o stížnostech na policisty. Mám v tomto ohledu několik zábavných postřehů.
Všechno, co předchozí pisatelé uvedli, je naprostá pravda.
Každý občan by měl vědět, že policisté tady nejsou proto, aby bránili jeho a další občany před lumpy, ale proto, aby bránili stát před občany. Policisté jsou vychováváni v tom, že občané jsou jejich nepřátelé. Běžný občan by se proto před policisty měl mít na pozoru a zaujímat k nim krajně rezervovaný postup. Prostě už nežijeme v bezpečném světě, ale ve světě netolerance vládnoucí vrstvy k občanům, kteří jí svěřili moc.
Stěžovat si na policisty tak na první pohled nedává příliš smysl. Já osobně to nedělám, protože je to ztráta času, ale dostávám je občas od čtenářů na vědomí a za ta léta jsem si udělal celkem dobrý obrázek o tom, jakými postupy se policie pokouší stížnosti odvracet.
Způsob vyřizování stížností je nastaven tak, aby smysl nedával, protože o stížnostech na policii rozhoduje opět policie. Nicméně v určitých běžným občanům obtížně viditelných aspektech to užitečné jsou. Stížnosti se evidují, mají vliv na plánování kariéry jednotlivých policistů a zaměstnávají policejní aparát. Počet podaných stížností v daném útvaru má vliv na hodnocení nadřízeného policisty a i když policie naprosté většině stížností formálně nevyhoví, zamítne je a neučiní žádné opatření, mají na policejní systém svůj dopad.
Policie se proto snaží počet stížností různými kreativními prostředky snižovat a používá k tomu vícestupňový firewall.
První pokus odvrátit vaši stížnost se odehraje pravděpodobně přímo na místě vaší interakce s největší legální mafií v zemi.
Jsou lidé, kteří mají potřebu policistům nebo strážníkům sdělovat, že na ně podají stížnost. Já bych to nedoporučoval, protože když to vyřknete, dojde k řadě věcí. Za prvé je dotyčný příslušník policie varován a začne likvidovat důkazy. Tak se třeba někam ztratí nahrávka z jeho kamery, která najednou utrpí technickou závadu. Ztratí se záznam z městského kamerového systému, protože se ukáže, že úložiště bylo plné a bylo nutno ho smazat a podobně. Najdou se jiní policisté, kteří také na místě byli, vy jste si jich nevšiml a všichni budou ochotni potvrdit verzi stížností napadeného policisty. Napadený fízl se odebere k svému nadřízenému a se situací ho obeznámí, což spustí další sekvenci akcí, na jejímž konci bude, že se policejní aparát na stížnost připraví. Pokud tedy o stížnosti hovoříte ještě dříve, než jste ji podali, snižujete i ty minimální šance na úspěch, která měla.
Pokud oznámíte policistovi, že na něj podáte stížnost, řekne vám jako z partesu větu „samozřejmě že si můžete stěžovat“ nebo něco hodně podobného. Říkají to všichni stejně. Uči je to na školení. Cílem je zprostředkovat vám dvojici informací. Jednak to řeknou tónem, ze kterého je každému jen trochu vnímavému jedinci jasné, že jejich nadřízení je „pokryjí“ a stížnost odloží, takže vůbec nemá smysl nějakou stížnost podávat. Druhá je ve slově „stěžovat“. Má negativní konotace, protože policejní hrdina přece za nás nasazuje život a stěžovat si na něj je přece podlé.
Policisty proto se záměrem podat na ně stížnost neseznamujeme a tím se vyhneme první úrovni firewallu. Na místě hromadíme důkazy o jejich nezákonné činnosti, tedy nahráváme a pokud dělají nějakou chybu, necháme je tu chybu dělat. Stížnost připravíme dva až tři dny po policejním úkonu, kdy emoce vychladnou a argumenty se vytříbí.
V minulém článku jsme probírali policistu z Třebíče, který diskutoval s řidičem slovy „vy požadujete krev nebo nepožadujete?“ Na této hlášce lze výborně demonstrovat vrtkavou podstatu stěžování si na policisty. Samozřejmě že tato výzva je zcela manipulativní, protizákonná a pro řidiče devastující, zejména pokud by řekl „ne“. Až na jeden detail. Ta výzva není výzva ve smyslu zákona, ani žádost o podání vysvětlení, ani žádost o součinnost. Není to nic. Je to jen nějaký neformální žblebt, obsahově zcela neurčitý a nelze si kvůli němu na nikoho stěžovat. Kdyby byl řidič znalý vyjednávání s policisty, musel by mu říci: „Policisto, já nerozumím, co je to „požadovat krev“. Můžete mi prosím zopakovat, jakou informaci po mně požadujete?“ a tohle dělat tak dlouho, až by policista řekl: „Já se vás ptám, zda požadujete odborné lékařské vyšetření, zda jste ovlivněn alkoholem a návykovými látkami“. Za tohle už by se ho popotahovat dalo, protože zde by vykročil mimo zákon.
Pokud chcete aktivně vytvořit předpolí pro stížnost, upozorněte policistu před dechovou zkouškou na alkohol nebo orientační zkouškou na drogy, kdy zamýšlí splnit poučovací povinnost podle § 13 zákona č. 273/2008 Sb. a seznámit vás s právním důvodem provedení úkonu. To budete slyšet věci. Většina z nich totiž vůbec netuší, že nějakou poučovací povinnost má. Bohužel většina občanů také netuší, že mají poučovací povinnost a tak je to remíza.
Ať tak či tak, jednoho dne každopádně stížnost dorazí do dispozice policejního sboru a vypukne firewall level 2. Ten spočívá ve zkoumání, zda stížnost je skutečně stížnost.
Stížnost na policii má určité minimální náležitosti. Sice platí zásada posuzování podání podle obsahu, takže za stížnost by se měla pokládat jakákoli písemnost, která je obsahově stížností i bez toho, aby měla všechny náležitosti, ale výklad této zásady na straně policie je velmi konzervativní. Důležité je následující: Stížnost by měla být označena jako stížnost a musí směřovat proti konkrétnímu policistovi nebo policistům. Ty lze popsat čísly, nebo registrační značkou jejich vozidla a současně místem a časem, kde bylo vozidlo viděno, nebo místem a časem, kde se policisté vyskytovali. Stížnost proto nebude podání, kde bude uvedeno např. „nelíbilo se mi, jak se policie chovala“.
Ideální začátek stížnosti je třeba takový:
Podávám stížnost na policistu číslo 123456 a jeho kolegu, kteří dne 18. 8. 2018 mezi 18:11 a 18:18 vykonávali službu v obci Vidlákov.
Pokud není stížnost zmatečná, přichází firewall level 3. Odpovědný policejní orgán začne zkoumat, zda by se stížnost nemohla někam ztratit.
To se může snadno stát, pokud nadiktujete stížnost na místě policistovi a nemáte o tom záznam. Také se snadno ztratí, když ji pošlete policii v obyčejném dopisu nebo e-mailem. Pokud máte datovou schránku, používejte ji. Pokud ji nemáte, posílejte to poštou doporučeně. I doporučené zásilky bez doručenky mají dnes už poměrně slušný tracking.
Pokud ani zde nedojde k úspěchu a stížnost se nepodaří v této fázi shodit z policejního hrbu, nastartuje firewall level 4 a ten už začíná být nepříjemný.
Proběhne zjišťování informací o vás. Je samozřejmě rozdíl mezi tím, když stížnost podal bezúhonný občan nebo recidivista. Také je podstatné, zda podáváte stížnosti opakovaně. Podle toho se bude odvíjet další postup.
Pokud už máte se stěžováním na policii nějakou praxi nebo má policie informace o tom, že se z ní nejspíš neposerete do kalhot, protože jste třeba právník nebo prostě jen víte, jak na ně, nebudou dělat nejspíš nic dalšího a následovat bude rovnou firewall level 5.
Jinak budou ovšem postupovat, pokud se bude jednat o naivního stěžovatele z kategorie „slušný občan“.
Pokud někdo očekává, že ho policisté budou kontaktovat a budou na něj zlí, protože si na ně stěžoval, tak mohu všechny ujistit, že neznám takový případ. Policisté jsou totiž v projednávání stížností naprosto milí a plní empatie. Proč to? Protože jako takoví mají větší šanci dosáhnout toho, abyste stížnost stáhli. A pokud ji nestáhnete, budete vstřícnější k řešení popsanému větou „stěžovatel s navrženým řešením souhlasí“.
Nereagujte na telefonáty. V případě, že policie má vaše telefonní číslo, pokusí se vás nejspíš v souvislosti se stížností kontaktovat. Tuto telefonní operativu okamžitě utněte a řekněte fízlovi na druhém a eventuálně všech dalších koncích linky, že pokud něco chce, nechť si vás předvolá osobně. Sekundárně se můžete zabývat tím, jak přišla policie k vašemu telefonnímu číslu.
Stížnost lze vzít zpátky, z hlediska policie to pak bude, jako by nebyla podána. Cílem tedy bude vás přesvědčit, abyste stížnost stáhli. To se může stát několika způsoby. Popíšu některé z nich.
Samozřejmě nejsnazší a nejméně konfliktní je vás ukecat po dobrém. Tedy vám například vysvětlit, že policista neměl svůj den, protože toho dne měl nějaký náročný případ, například zasahoval u autonehody, kde vjel autobus plný dětí pod rychlík a podobně. Cílem je apelovat na vaše lepší já a dosáhnout toho, abyste se lehce zastyděli a stížnost vzali zpátky. Vy samozřejmě nemáte jak ověřit, že to je pravda, je to do značné míry práce s vaší představivostí. Jistěže vám neřeknou, že se dotyčný policista už čtvrtou hodinu někde válel ve služebním autě a byl v čárkovém deficitu, takže jeho extralegální postupy pramenily z přemotivovanosti a nikoli z toho, že sbíral na kolejích dětské vnitřnosti.
Někdy to ale není tak snadné a tudíž je třeba najít lepší páku. Proto třeba neposílejte stížnosti z pracovního mailu. Tím dáváte policii informaci, kde jste zaměstnaný. Moc se o tom neví, ale policie má ve všech větších firmách své lidi, většinou bývalé příslušníky, kteří občas zařizují agendu v šedé zóně. Například dodávají policii informace, zprostředkovávají různé výměnné obchody a podobně. No a protože většina firem zakazuje používat firemní elektronickou komunikaci pro soukromé účely, může se stát, že za stížnost na policii budete mít problém v zaměstnání, ze kterého se ovšem můžete vykoupit stažením stížnosti.
Klasika je vyhrožování trestným činem. Stížnost je třeba psát tak, aby jí nešlo interpretovat jako pomluvu. Pokud tedy napíšete, že se policista číslo 418666 dopustil trestného činu zneužití pravomoci, koledujete si o protiakci a fízl projednávající stížnost vám bude tvrdit, že pokud se skutečnosti ve stížnosti uvedené ukážou nepravdivými, budete sám vyšetřován pro trestný čin. Je to sice poněkud dětinské, ale podobné případy už se staly. Je proto dobře si ponechat odstup a do žádných právních spekulací se nepouštět.
Jsme na levelu 6. Zde si začne policie všímat toho, jak je stížnost „vyfutrovaná“, tedy na jakých faktech stojí, případně nedalo-li by se tato fakta nějak popřít. Pokud je stížnost postavena pouze na rovině pouhých tvrzení, nemá šanci na úspěch, ale pokud máte video, audio, nějaký dokument svědčící o nezákonnostech nebo spolehlivé svědky, bude firewall level 6 neúspěšný a policie bude muset připustit, že na té stížnosti něco je.
Pokud má stížnost projít firewallem, nesmí obsahovat rozpory. Nejlepší je krátká epická stížnost. Čím víc toho napíšete, tím větší riziko, že policie najde ve stížnosti něco, čeho se chytne. Než to pošlete, dejte to někomu přečíst.
Pak máme firewall level 7. Zde již policista projednávající stížnost ví, že stížnost pravděpodobně nebude moci odložit jako nedůvodnou, takže se pokusí minimalizovat škody. Stížnost zpravidla směřuje ke dvěma východiskům, a to sice omluvě (či náhradě škody, ale to je spíše ojedinělé) a/nebo ke kázeňskému postihu stížností napadeného policisty. Zejména to druhé je dog-eat-dog proces, ke kterému v policii panuje nechuť. Policie nemá problém s kázeňskými tresty, pokud policista například ztratí nebo poškodí nějakou svěřenou věc, poškodí jméno sboru nebo udělá něco nepěkného svým kolegům, ale kázeňský postih kvůli stížnosti sprostého občana je vnímán jako „přes čáru“. Takže navrhne nějaké pseudovýchodisko, jako že například policista bude o něčem proškolen a zde očekává, že s tím budete souhlasit, aby následně zadokumentoval, že „stěžovatel s opatřením souhlasí“. Zde se patrně jedná o důsledek nějakého interního procesu. Nicméně pokud jste došli až sem, nenechte si nic nakecat a trvejte na omluvě i na kázeňském trestu.
Postupy popsané v souvislosti s Policií ČR lze aplikovat i na strážníky. Zde projednává stížnosti opět orgán městské policie, nicméně stížnost proti tomu, jak byla stížnosti projednána „v prvním stupni“, lze přenést na politickou půdu volených orgánů.
Osobně jsem poněkud rozpolcený ohledně stížností na policii. Na jedné straně jsem rád, že si lidé na policii stěžují a že tím pomáhají odstranit z oběhu nejotřesnější zmrdy v policejním sboru, na druhé nepoměr mezi vynaloženou energií a výsledkem je velmi nepříznivý. Parník na bukové piliny má větší účinnost. Dostáváme se k tématu, které mám na mysli už mnoho let, a to sice absence vzdělávání nejširší veřejnosti v dopravně-správně-trestních věcech. Veřejnost je totiž v jakémsi blaženém polospánku, nemá ponětí, co se kolem ní děje, více méně automaticky platí „výzvy k úhradě určené částky“ a jinak nereaguje. Jen ojediněle se stane, že nějaký jednotlivec hrozivě narazí poté, co tváří v tvář policejním intrikám stane jako nahý v trní, aby následně rukou neumělou začal smolit nějakou stížnost. To už je ale většinou pozdě.
23.06.2020 D-FENS
Související články:
- Tak stěžovat si na policii se panáčkovi zachtělo (9.6.2020), Stanik dr.m.
(411x známkováno, průměr: 1,54 z 5)