Reaguji krátce na předchozí článek o osobních zkušenostech s FSM.
Kolega Catcher popisuje zkušenost, ve které se protnuly osudy jeho, jeho přítelkyně a policejní mašinérie v podobě podání vysvětlení s použitou metodou osoby blízké. Stejnou zkušenost jsem udělal již před dvěma lety. Tehdy bylo auto také napsáno na mou (dnes již) bývalou, a taky čuměla jako puk, co že to po ní chci. Nakonec všechno zdárně zvládla, a to i přes to, že prý kývla, když se jí policista mimo záznam zeptal, zda je tam vyfocený její manžel.
Udělala to pro mě, i když jsme měli bezmála čtvrt roku před rozchodem, za což jí patří můj dík. Nebýt jí, přišel bych o řidičák. Ono, dvanáct přestupků za půl roku, z toho čtyřikrát překročení rychlosti o víc než 40 km/h, není sranda. Ale kdo tehdy mohl tušit, že ti zmrdi si to půl roku sbírali do šuplíčku a sčítli mi to pak najednou. To čekali, že jim tam půjdu odevzdat rovnou řidičák? Nemá to být spíš PREVENCE než LIKVIDACE?
Poslední test systému jsem provedl letos. Krátce po sobě mi přišly dvě předvolání (tentokrát už bohužel na moje jméno – bejvalka odmítla držet na sebe mé auto i po rozvodu :-) k podání vysvětlení. Jedno jsem hodil do koše (prdelákov nad prdelí – úsekové měření, jel jsem z práce ve dvě ráno a byl jsem trochu unavenej). Dodnes nepřišla žádná urgence, ale je to zatím jen pár měsíců, tak uvidíme za rok. Kdyžtak nasadím Antlovu metodu.
Druhý kousek byl předvolání přímo na hlavní základnu PaChů – do Kongresové. Nic konkrétního se v něm neuvádělo, jen vyhrůžka, že když se nedostavím, může mě předvést PČR. Řekl jsem si, že se dostavím. Nejsem masochista, ale počítal jsem s pokutou, možná i body. Chtěl jsem vědět, co je nového.
Výsledek ve zkratce
Trest: 3 body a 2500,- Kč dolů.
Přestupek: Překročení rychlosti o víc než 20 km/h na padesátce z kopečka na Průmyslové (sic!).
Způsob měření: Z mostu, laserem.
Označení měřeného úseku: Ne, státní policie tuto povinnost nemá.
Fotka: Ve vysokém rozlišení a barevná. Mohl jsem si spočítat chlupy v nose.
Exekuci prováděl policista s absťákem (soudě dle toho, jak se mu třásly ruce), který smrděl, jakoby se právě vrátil z putyky. Použil osvědčené psychologické fígle. Zapomněl mě poučit – poučení bylo přilepeno na desce stolu. Zkoušel na mě důrazný, ale zároveň otcovský tón. Byl familierní a přátelský – radil mi dobře. Mám dojem, že to mají v Kongresovce zmáklé dobře. Radil mi, i jakým místům se vyvarovat, ale to už jsem zapomněl. Beztak to byla plonková informace.
Odnesl jsem si několik zásadních informací
1. Vědomí, že jsem celkem mínus čtyři body, což není špatné.
2. Že mi za dobré chování od loňska čtyři body smazali, což mě pobavilo, neboť ty loňské čtyři body, ani to dobré chování si nepamatuji.
3. Že se roční termín počítá až od uzavření přestupku, nikoliv od spáchání, což, vzhledem k akčnosti PaCHů, která má k Simírovi dost daleko, ten rok dost prodlužuje.
4. Že některé přestupky jsou tak společensky nebezpečné, že platí dvakrát a dost. Mezi tyto přestupky patří třeba jízda na červenou nebo překročení rychlosti o víc než 42 km/h (myslím).
5. Že kromě úsekového měření, cedulí s oznámením o měření radarem, je třeba věnovat zvýšenou pozornost i podezřelým úsekům, jako je padesátka na široké a rovné dvouproudovce, která je navíc z kopečka.
6. A že slavná škola defenzivní jízdy, díky které si můžete odmazat tři body, odmazává jen lehčí přestupky jako nesvícení, mobil apod.
Tato zkušenost mě utvrdila v mém přesvědčení, že systém je chybně nastaven, je namířen proti svým vlastním lidem, tudíž má každý občan právo, ba přímo povinnost, přispět k jeho likvidaci a normalizaci poměrů.
(Zatím nikdo nehlasoval)