error 503 dotace mimo provoz

Featured Image

My tady v Budějcích děláme věci jinak. Jinak jezdíme autem, jinak nakupujeme a taky si jinak pořizujeme kotle na topení. Tady je to prostě rezervace, dějí se tu věci, kterým zbytek země odmítá uvěřit.

Například populárním sportem je tady předbíhání v nejrůznějších frontách. Mně se to zdá pokaždé velmi trapné, přízemní a směšné, ale žije tady hodně lidí, kteří předbíháním ve frontách žijí. Tento článek bude o vychcaných Jihočeších, kteří se rozhodli předbíhat ve frontě, ale hrozivě se jim to vymklo a stálo je to nemalé peníze, za které si koupili velký hnědý kulový.

Čtenáři možná znají program zvaný Kotlíkové dotace. Funguje to tak, že stát nejdřív sebere jedněm lidem peníze, část si jich nechají úředníci a část jich nakonec dají zase jiným lidem. Cílem tohoto ekosocialistického řádění je, aby si posledně jmenovaná skupina pořídila nové kotle na topení v rodinných domech a tím se vyřadily z oběhu staré „neekologické“ kotle. To je třeba ještě z jiného důvodu, totiž z důvodu hrozící pokuty, protože kdo bude provozovat kotel 1. a 2. emisní třídy po roce 2022, dostane pokutu 50 tisíc korun. To je zase jiný ekosocialistický mechanismus, totiž pokuta za to, že jste chudý a nemáte na nový kotel. Také se vyskytly určité signály, že program výměny kotlů za moderní pokrokové nefunguje, protože se nepodařilo prokázat jakoukoli korelaci mezi čerpáním dotací a kvalitou ovzduší. Buď tak kvalitu ovzduší zhoršuje něco jiného, nebo lidé pálí v těch nových pokrokových kotlích úplně stejný bordel jako v těch starých. Ale není můj úkol tohle analyzovat, je tady mnoho více povolaných osob, kteří vystudovali různé ty eko- sociálně- cool pseudoškoly a mají více kvalifikace na to vysvětlit, proč zelený socialismus nefuguje stejně jako ten červený. Já například nechápu, proč je třeba utratit 300 milionů korun za nové kotle v jižních Čechách, kde žádné zásadní problémy se znečištěním vzduchu nejsou.

Možná vás informuji nesprávně o tom, jak se to celé financuje. Stránky Jihočeského kraje uvádějí, že (d)otační program je financován z projektu Jihočeského kraje Snížení emisí z lokálního vytápění domácností (kotlíkové dotace) v Jihočeském kraji III. podpořeného v rámci Operačního programu Životní prostředí, prioritní osa 2, specifický cíl 2.1. A dále, že (c)elková částka, která je v rámci 1. výzvy dotačního programu Snížení emisí z lokálního vytápění domácností (kotlíkové dotace) v Jihočeském kraji III. k dispozici, činí 302 053 224,- Kč.

Mimochodem jeden postřeh. Také pamatujete ty doby před nějakými zhruba 30 lety, kdy komunisti vyvinuli vlastní jazyk? To byla samá usnesení, závěry, pětiletky a podobně. Nikdo tomu nerozuměl, ani oni ne, jako s těmi osami a cíli. Analogie je zcela zřejmá.

Současný a minulý socialismus mají určité styčné body.

Samozřejmě to všechno není jen tak. Na dotaci si nemůžete koupit libovolný kotel, musí to být kotel splňující evropskou směrnici o tzv. Ekosdesignu. Musíte mít PENB, což není tamto mezi nohama, ale veledůležitý štítek o energetické náročnosti budovy. Musíte doložit likvidaci starého kotle a pár dalších věcí. Návod k tomu, jak se k dotaci dobrat, má pouze 18 stran. Řada lidí to nezvládne a tak si to raději nechá od někoho zpracovat. A zde se dostáváme k tomu, k čemu to je vlastně dobré. Smyslem těchto dotačních programů je nenápadně přečeprávat prachy k různým subjektům provozujícím byznys se zelenou byrokracií. Ano, Strana zelených si to vymyslela dobře.

Kotlíkové dotace měly i skutečně pozitivní efekty. Například díky nim i staré kotle získaly na hodnotě. Za dostatečně starý kompletní kotel i s kusy trubek se dalo od získat až deset tisíc. Tento starý kotel totiž perfektně zužitkoval ten dotační vychcandíra, který si například při rekonstrukci domu neprozřetelně kotel zlikvidoval předčasně. Starý kotel se musel naaranžovat do vhodného místa v domě a pořídila se fotodokumentace starého kotle, která je přílohou žádosti o dotaci.

Celý proces je velmi pečlivě nastaven tak, aby se to žadateli lehce vyplácelo i s těmi vedlejšími náklady a na to shánčliví Jihočeší slyší. Tak se stalo, že občané Jihočeského kraje III. se i letos rozhodli připojit k výzvě a ztotožnit se s prioritní osou 2, aby podpořili splnili splnění specifického cíle 2.1. Přece to mámo v tý ose nenecháme!

Kotlíkové dotace, resp. podávání žádostí o ně má v jižních Čechách svoji historii. V prvním kole tohoto projektu se žádosti podávaly osobně na úřadě. To mělo za následek, že dotační vychcanci kempili před úřadem ve frontě podobné frontě na Favorita před listopadem.

Současný a minulý socialismus mají další styčné body.

Údajně tam vznikla, podle téhož vzoru, jakási mafie, která vedla ilegální pořadník. Jedna paní povídala, že pořadatel této aktrakce, údajně bývalý policista, to prý vydával za „službu lidu“. Něco jako uliční výbor.

Současný a minulý socialismus mají mnohé styčné body.

Jihočeský kraj se v důsledku této ostudy rozhodl proces podání žádosti inovovat. Tu bylo možné podat výhradně elektronicky, a to pomocí programu 602 XML Filler, který pro státní správu vytvořila legendární 602. ZO Svazarmu.

Současný a minulý socialismus mají i tady styčné body.

Tento debilní software, ve státní správě jinak velmi populární, bylo třeba si stáhnout (86 MB) a nainstalovat. Pro případného žadatele tedy platilo, že na kotel peníze nemá, ale na počítač a internetové připojení zjevně ano. Následně v tom (úděsném) software žádost vyplnit, přičemž celý proces je poněkud obstruktivní a je zcela zjevně optimalizovaný na to aby odradil individuální zájemce a motivoval je používat služeb různých poradenských firem. Výsledkem celého procesu byl soubor .zfo, který se webovou aplikací odesílal Krajskému úřadu.

Popsaný postup se použil již v druhém kole, kdy fungoval uspokojivě. Jen pár osob tehdy vědělo to, co se ve třetím kole projevilo v plné síle.

Tvůrci webové aplikace si pravděpodobně byli vědomi její zneužitelnosti jiným než lidským uživatelem, tedy internetovým robotem, tak do webové aplikace vestavěli „ochranu“. Ta spočívala ve vyřešení jednoduchého matematického příkladu, například kolik je 1+3. Podobný druh „ochrany“ se používal tak někdy před deseti lety. V dnešní době, kdy jsou k dispozici jiné účinnější nástroje a navíc ještě zdarma (např. Google ReCaptcha, a ani ta není 100% odolná), jeho použití proto působí spíše úsměvně. Kraj a jeho dodavatelské firmy jsou jistě perfektní profesionálové.

Vypadalo to asi takto:

 

Můžeme jen spekulovat, zda „ochrana“ byla takto primitivní v důsledku nekompetence autora aplikace, nebo zda za tím stálo něco víc. Každopádně, pokud jsou i další naše data ve státní správě zabezpečena stejně robustně jako tento formulář, nemáme se rozhodně čeho bát.

Kotlechtiví dotační vychcánci si dali dohromady, že by mohla nastat situace, že by dotační trubka mohla vyschnout ještě před obsloužením všech zájemců a že by se na ně nemuselo také dostat. Vznikla tak malá jihočeská hysterie, která vyvrcholila masovým najímáním „specialistů“ s roboty na odesílání žádosti. Vzhledem k „nízkoprahovému“ pojetí „antirobotické“ ochrany nebyly nároky na robotího pasáka nikterak vysoké, v podstatě se pasákem robotů mohl stát kdokoli jen minimálně programátorsky gramotný.

Robotí pasák si údajně bral 10% z částky dotace a výměnou za to byl ochoten garantovat odeslání žádosti automatizovanou cestou během několika sekund bezprostředně po otevření registračního systému, tedy po 6:00. Ten, kdo se rozhodl vyplňovat formulář ručně, potřeboval minimálně 15 sekund, takže byl zákonitě v souboji s roboty druhej.

Samozřejmě předpokladem k úspěchu robotizovaného podání žádosti bylo, že server přijímající žádosti bude schopen požadavky zpracovat. Server však DDoS útok vychcanců neustál a spadl, takže nepřijímal žádosti. Ty odeslané manuálně a nejspíš i nějaké ty robotické.

To samozřejmě vyvolalo mezi dotacechtivým lidem znepokojení.

Kraj sice nejprve uváděl, že webová aplikace je mimo provoz v důsledku činnosti robotů, ale později ve svém vyjádření uvedl, že použití robotů při podávání žádostí nelze prokázat, čemuž není problém uvěřit. Asi žádný robotický pasák nenapsal svůj program tak, že by robot nechal po sobě stopy nebo odesílal všechny žádosti ze stejné IP adresy. Takový robotí pasák by si nevydělal ani na slanou vodu a musel by přijmout místo v IT ve státní správě.

Tištěná forma Kosteleckých uzenin se do kraje nehezky pustila v článku Kotlíkové dotace si rozebrali roboti. Kraj se proti této formulaci ohradil ve svém vyjádření. Kostelecké listy následně článek změnily a nový titulek zněl Žadatel bez šance. Miliony na kotlíkové dotace si rozebrali podvodníci. Kraj tedy nedosáhl právě oslnivého mediálního úspěchu.

Osobně si myslím, před mediální a programátorský neúspěch, že kraj má ve všech bodech pravdu. Navíc, i kdyby se prokázalo, že někdo podal žádost robotem z IP adresy v Číně, je to i nadále legitimní způsob podání žádosti, protože takový postup nic nezakazuje, a kraj by musel i takovou žádost příjmout.

S článkem nesouhlasím. Kotlíkové dotace si nerozebrali roboti, ale vychcaní žadatelé, kteří si roboty najali. Padají tam slova jako „podvodníci“. Tomu nerozumím. Nevidím nikde nic jako podvod. Pokud ano, tak je nutné označit jako podvod celý program „kotlíkových dotací“.

Chyba je v principu. Ve všech dotačních programech jsou přirozeně rovní a rovnější. Zeptejte se knížete Pavla z Hluboké nebo těch týpků, co pořádali cinknuté losovačky. Je to vrozená vlastnost všech přerozdělovacích procesů a není v ničích silách zajistit a ohlídat, aby podmínky byly „rovné“ pro všechny. Vždy se část dotací rozkrade. Jediné, co se dá ovlivnit je to, jak velká část to bude. Tady se přece děje v malém to samé, co se děje v případě velkých dotačních projektů běžně. Stejně jako úspěch žádosti o dotaci v jiných dotačních titulech z evropských i národních zdrojů je podmíněn „odborným“ zpracováním „projektu“ tou správnou specializovanou firmou, kterou vám někdy úředníci dokonce doporučí, tak tady halt bylo nutné zajistit si „odborné podání“ žádosti.

Zkusme se zamyslet ještě nad jedním aspektem celé věci. Konzervativní ekonomové často tvrdí, že dotace způsobují chudobu. To jim samozřejmě skoro nikdo nevěří, stejně jako sytý nevěří hladovému. Vždyť se přece rozdávají peníze, tak jakápak chudoba. Tak zkusme počítat. Dražší kotel s Ekodesignem. Administrativa. Průkaz energetické náročnosti budovy. Případně zakoupení statrého kotle a jeho naaranžování do sklepa. Už nyní jsme někde v řádu desetitisíců. A pak 10% pasáčkovi robotů. Kolik z těch peněz skutečně poslouží k nákupu kotlů a kolik se jich utratí za krmení úředníků, zprostředkovatelů a nejrůznějších parazitů? Kolik jsou ztráty? Třetina? Polovina?

Jaký užitek přinese těchto několik desítek tisíc, které si vláda vzala od občanů a které nyní skončily v rukou různých poradců, zpracovatelů projektů a pasáčků robotů? Vůbec žádný. A tak to tedy funguje.

Jedno pozitivum celá věc přece jen měla. Jihočeští dotační vychcánci dostali prvotřídní lekci, že dotace jsou amorální, vadné a nezaslouží si jejich podporu. Zaplatili peníze nějakým nerdským zmrdům, aby se ve virtuální frontě dostali dopředu, a teď stejně neví na čem jsou, protože ten server kleknul a hned tak se asi nikdo nedozví, jestli ještě stihnul jeho žádost přijmout nebo zda už byl v tu dobu mrtvej. Lekce sice nebyla zadarmo, ale byla velmi názorná.

 


03.11.2019 D-FENS


Související články:


12345 (345x hodnoceno, průměr: 1,12 z 5)
18 432x přečteno
Updatováno: 3.11.2019 — 21:33
D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!